12 C 24/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 2 819 799,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 74 375 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 13.10.2017 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 5 625 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 13.10.2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 4. 2. 2018 se žalobce domáhal na žalované zaplacení celkové částky 2 819 799,63 Kč s příslušenstvím coby náhradu újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce. Žalovaná částka sestávala z nároku na náhradu škody odpovídající nákladům vynaloženým na obhajobu ve výši 457 561,50 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu škody ve výši 108 673,13 Kč odpovídající nákladům vynaloženým na znalecké posudky a náhradu škody v podobě ušlého zisku za období po zastavení práva vykonávat znaleckou činnost ve výši 1 273 565 Kč, dále požadoval odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 90 000 Kč a částku 80 000 Kč odpovídající zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v trestním řízení ve výši 80 000 Kč. Žalobce ve vztahu k průtahům uvedl, že byl po dobu několika let v nejistotě a ve stresu ohledně výsledku řízení, což mělo negativní dopad do jeho psychické sféry.

2. V podání ze dne 3. 2. 2021 žalovaná uvedla, že u ní žalobce podáním doručeným dne 12. 4. 2017 a 15. 11. 2018 uplatnil své nároky. Žalovaná dále stručně popsala průběh trestního řízení s tím, že žádosti žalobce bylo částečně vyhověno, avšak nikoliv v nároku na nemajetkovou újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Předmětné trestní řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž věc byla po skutkové i právní věci složitá a vyžadovala větší prostor pro provedení důkazních prostředků. Ve věci byla vyžadována odborná vyjádření, znalecké posudky, dále byla vyžadována právní pomoc [země] a ve věci probíhalo velké množství výslechů obviněných a svědků. Vzhledem ke složitosti a celkovému počtu obžalovaných tak věc vyžadovala určitou dobu, a to jak v řízení přípravném, tak v řízení před soudem. Dle žalované se žalobce na délce řízení významně nepodílel. Význam řízení pro žalobce byl zvýšený. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a okolnostem případu, předně s ohledem na charakter trestné činnosti a vyšší počet obžalovaných, lze dle žalované celkovou délku řízení hodnotit jako přiměřenou.

3. Usnesením ze dne 20. 5. 2020 bylo nadepsané řízení spojeno s řízením vedeným u zdejšího soudu o dalších nárocích žalobce pod sp. zn. [spisová značka] k řízení společnému, a to pod sp. zn. [spisová značka].

4. Dne 31. 3. 2021 se ve věci konalo jednání, během něhož byly nároky žalobce na náhradu škody a odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním vyloučeny do samostatného řízení, a předmětem nadepsaného řízení nadále zůstal pouze nárok na nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v trestním řízení ve výši 80 000 Kč s příslušenstvím. <b>Skutková zjištění:</b> 5. Ze shodných tvrzení stran stejně jako z listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 11. 4. 2017 a z 15. 11. 2018 adresovaná žalované, přípis žalované ze dne 11. 7. 2018 a stanovisko žalované ze dne 3. 2. 2021) vzal soud za prokázané, že žalobce se dne 12. 4. 2017 a 15. 11. 2018 obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu újmy ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobce vyhověla částečně ve vztahu k některým nárokům, avšak ve vztahu k požadavku na zadostiučinění za průtahy v řízení žádosti nevyhověla.

6. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Ze spisu vedeného u MS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony, rozhodnutí soudu a podání účastníků): -) Usnesením ze dne 2.2.2012 policie zahájila trestní stíhání proti žalobci pro podezření ze spáchání zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2, 3 trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stádiu pokusu dle ustanovení § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Kromě žalobce bylo trestní stíhání zahájeno rovněž proti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž zdejší žalobce byl trestně stíhán pro skutek, kterého se měl dopustit tak, že jako jednatel společnosti [právnická osoba] úmyslně a nezákonně uzavřel spolu s dalším obviněným za zmíněnou společnost fiktivní zprostředkovatelskou smlouvu se [právnická osoba] a.s., kdy za [právnická osoba] tuto smlouvu uzavřel úmyslně a nezákonně otec zdejšího žalobce jako místopředseda představenstva a generální ředitel [právnická osoba] a.s., přičemž na základě zmíněné smlouvy za společnost [právnická osoba] jako údajného dodavatele služby zdejší žalobce vystavil či nechal vystavit faktury za fiktivní plnění – zprostředkování obchodních případů pro společnost [právnická osoba] jako údajného odběratele služby, a na základě těchto faktur za fiktivní zprostředkování obchodních případů pro [právnická osoba] měl způsobit zdejší žalobce [právnická osoba] a.s. značnou škodu ve výši minimálně 1 953 651,20 Kč. -) Zmíněné usnesení o zahájení trestního stíhání bylo zdejšímu žalobci doručeno dne 7.2.2012. -) Dne 14.2.2012 advokát JUDr. [jméno] [příjmení] sdělil policii, že převzal zastoupení žaloce. -) Dne 9.2.2012 podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnost. -) Dne 27.2.2012 žalobce odůvodnil svou stížnost. -) Dne 27.2.2012 žalobce změnil právní zastoupení. -) Dne 29.2.2012 podal stížnost další obviněný proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou doplnil dne 12.3.2012. -) Dále jsou ve spise založeny listinné důkazy (zápisy z jednání společníka a jednatele) a odborné vyjádření daňového poradce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15.2.2012. -) Přípisem ze dne 15.3.2012 policie sdělila, že byla stížnost postoupena státnímu zástupci, stížnost byla předložena státnímu zástupci 13.3.2012. -) Usnesením ze dne 20.3.2012 městské státní zastupitelství zamítlo stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání. -) Podáním ze dne 19.3.2012 požádala policie [název soudu] o ustanovení obhájce JUDr. [celé jméno žalobce] a dalšímu obviněnému, jehož zvolení obhájci ukončili obhajobu, přičemž se jedná o případ nutné obhajoby. -) Dne 20.3.2012 [název soudu] ustanovil obviněnému [příjmení] [celé jméno žalobce] obhájkyni. -) Žádostí ze dne 12.4.2012 policie požádala o zrušení ustanoveného obhájce. -) Podáním ze dne 19.3.2012 nový advokát jednoho z obviněných předložil plnou moc a požádal o vyrozumívání o všech úkonech v přípravném řízení. -) Dne 25.5.2012 [název soudu] zrušil ustanoveného obhájce. -) Usnesením ze dne 15.3.2012 bylo zahájeno trestní stíhání JUDr. [celé jméno žalobce], [příjmení], narozen [datum], ten podal dne 27.3.2012 stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou odůvodnil 5.4.2012. -) Dále je ve spise založeno množství faktur a smluv. -) Přípisem ze dne 19.4.2012 byla stížnost postoupena [anonymizováno] státnímu zastupitelství, které rozhodlo usnesením ze dne 16.5.2012 tak, že se stížnost JUDr. [celé jméno žalobce] zamítá jako nedůvodná. -) Podáním ze dne 24.2.2014 zdejší žalobce navrhl zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť trpí podstatnými vadami, je nezákonné a neodůvodněné. -) Usnesením ze dne 21.3.2014 zamítlo městské státní zastupitelství stížnost zdejšího žalobce proti usnesení ze dne 19.2.2014. -) Usnesením ze dne 19.2.2014 bylo zahájeno trestní stíhání proti zdejšímu žalobci pro spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 a 4 trestního zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit tím, že jako člen představenstva a obchodní ředitel [právnická osoba] a.s. a současně jako jednatel a společník společnosti [právnická osoba] v úmyslu opatřit sobě, respektive společnosti [právnická osoba] finanční prospěch na úkor [právnická osoba] uzavřel dne 1.2.2010 jménem [právnická osoba] [anonymizováno] zprostředkovatelskou smlouvu se společností [právnická osoba], na jejímž základě se [právnická osoba] [anonymizováno] jako údajného dodavatele služby žalobci vystavil či nechal vystavit faktury za fiktivní plnění – zprostředkování obchodních případů na společnost [právnická osoba] jako odběratele služby, přičemž se dohodl, že posledně uvedená společnost na umělém navýšení konečné ceny jednotlivých zakázek pro odběratele, kterým byla [právnická osoba], tedy ke škodě [právnická osoba], čímž měl pro sebe, respektive [právnická osoba] [anonymizováno] získat prospěch velkého rozsahu ve výši 5 472 239,54 Kč. -) Usnesením ze dne 16.4.2014 bylo zahájeno trestní stíhání proti zdejšímu žalobci pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 a 4 trestního zákoníku, kterým si měl žalobce pro sebe, respektive pro [právnická osoba] [anonymizováno] získat prospěch velkého rozsahu ve výši 9 015 936,74 Kč. -) Dne 22.4.2014 podal žalobce stížnost proti zmíněnému usnesení, která byla postoupena [anonymizováno] státnímu zastupitelství v [obec], to usnesením ze dne 29.4.2014 stížnost žalobce zamítlo jako nedůvodnou. -) Jeden z obviněných podal stížnost na postup policejního orgánu, která byla posouzena a přezkoumána [anonymizováno] státním zastupitelstvím v [obec] dne 15.5.2012. -) Dne 31.5.2012 požádal žalobce o přezkoumání postupu policejního orgánu, dal návrh na vyloučení policejního orgánu z projednávání a vydal požadované listiny státnímu zastupitelství. -) Přípisem ze dne 1.6.2012 byla stížnost žalobce postoupena městskému státnímu zastupitelství spolu s vyjádřením policie. -) Dne 4.6.2012 městské státní zastupitelství přezkoumalo stížnost a žádost žalobce. -) Dne 10.7.2012 podal žalobce stížnost proti postupu policie. -) Přípisem ze dne 11.7.2012 stížnost spolu s vyjádřením policie postoupila městskému státnímu zastupitelství. -) Dne 24.9.2019 podal žalobce žádost na přezkum postupu policie a navrhl vyloučení dozorového státního zástupce a navrhl delegaci věci. -) Dne 12.11.2012 městské státní zastupitelství rozhodlo a posoudilo stížnost žalobce. -) Dne 16.4.2013 policie postoupila městskému státnímu zastupitelství podnět jiného obviněného k přezkoumání postupu policie. -) Dne 27.9.2013 jiný obviněný navrhl, aby městské státní zastupitelství uložilo komisaři, aby připojil ke znaleckému posudku listiny, které jsou jeho základem. -) Přípisem ze dne 18.11.2013 se policie vyjádřila k podání a stížnosti obhájce žalobce. -) Dne 4.12.2013 městské státní zastupitelství reagovalo na požadavek doplnění znaleckého posudku. -) V přípise ze dne 21.1.2014 městské státní zastupitelství se vyjádřilo ke stížnosti dalšího obviněného. -) V přípise ze dne 29.4.2014 se policie vyjádřila k podnětu žalobce proti postupu policie. -) Usnesením ze dne 24.5.2012 policie rozhodla ve věci dalšího obviněného tak, že vrchní komisař není vyloučen z rozhodování věci. -) Dne 15.6.2012 JUDr. [celé jméno žalobce] odůvodnil stížnost proti usnesení o vyloučení z vykonávání úkonu ze dne 24.5.2012. -) Usnesením ze dne 25.7.2012 policie zamítla ve věci obviněného [příjmení] [celé jméno žalobce] jeho stížnost na policejní orgán a žádost jeho vyloučení. -) Usnesením ze dne 3.7.2012 policie rozhodla tak, že vrchní komisař není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v návaznosti na stížnost žalobce. -) Dne 10.7.2012 podal žalobce stížnost proti usnesení policejního orgánu, že policejní orgán není vyloučen z vykonávání úkonů v trestním řízení. -) Usnesením ze dne 20.7.2012 policie zamítla stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu, že není vyloučen. -) Usnesením ze dne 26.9.2012 městské státní zastupitelství rozhodlo tak, že dozorová státní zástupkyně není vyloučena z úkonů trestního řízení. -) Usnesením ze dne 16.5.2013 policie rozhodla o stížnosti JUDr. [celé jméno žalobce], že policejní orgán tam uvedený vrchní komisař není vyloučen z úkonů trestního řízení. -) Dne 22.5.2013 podal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] stížnost proti usnesení policie ze dne 16.5.2013. -) Usnesením ze dne 16.7.2013 bylo rozhodnuto o stížnosti JUDr. [celé jméno žalobce] tak, že byla stížnost proti usnesení zamítnuta. -) Dne 20.5.2013 podal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] návrh na vyloučení státní zástupkyně z úkonů v trestním řízení a dne 25.4.2013 podal návrh na vyloučení dozorující státní zástupkyně i zdejší žalobce. -) Usnesením ze dne 30.5.2013 městské státní zastupitelství rozhodlo tak, že dozorová státní zástupkyně není vyloučena z úkonů v trestním řízení. -) Usnesením ze dne 11.6.2013 [stát. instituce] zamítlo stížnost JUDr. [celé jméno žalobce] pro opožděnost, a usnesením ze dne 11.6.2013 [stát. instituce] zamítlo stížnost zdejšího žalobce proti usnesení [anonymizováno] státní zástupkyně ze dne 30.5.2013, stížnost zamítlo pro nedůvodnost. -) Dne 13.3.2012 požádala policie městské státní zastupitelství o podání návrhu na nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků dle § 83a trestního řádu. -) Podáním ze dne 15.3.2012 městské státní zastupitelství navrhlo, aby [název soudu] (dále jen [příjmení]) vydal příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků u [právnická osoba] s.r.o., užívaných [právnická osoba]. -) Dle úředního záznamu ze dne 20.3.2012 bylo popsáno operativní šetření v areálu [právnická osoba]. -) Dne 20.3.2012 OS vydal příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků. -) Dle protokolu ze dne 21.3.2012 proběhla prohlídka jiných prostor a pozemků. -) Dle úředního záznamu ze dne 21.5.2012 proběhl soupis vydaných věcí během prohlídky prostor. -) Dle úředního záznamu ze dne 23.4.2012 byly vydány tam uvedené věci, zejména šanony a písemnosti. Úřední záznam o soupisu vydaných věcí byl vyhotoven též dne 22.5.2012. -) Usnesením ze dne 26.3.2012 byly vydány věci, neboť již nebyly nadále potřebné, o vydání byl sepsán protokol dne 26.3.2012. Téhož dne bylo vydáno usnesení policie o vydání dalších tam uvedených věcí. Další usnesení o vrácení věcí bylo vydáno dne 2.4.2012, 4.4.2012. Usnesením ze dne 15.5.2012 policie vrátila tam uvedené věci. -) Dne 18.5.2012 proběhl výslech jednoho z obviněných ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]). -) Dne 4.7.2012 pokračoval výslech [anonymizována dvě slova] coby obviněného, výslech obviněného [příjmení] pokračoval 30.4.2014, 6.6.2014. -) Dne 17.5.2012 proběhl výslech zdejšího žalobce coby obviněného; výslech pokračoval dne 30.5.2012. -) Podáním ze dne 30.5.2012 žalobce požádal o přezkoumání postupu policejního orgánu, navrhl vyloučení policejního orgánu a vydal listiny dozorovému státnímu zastupitelství. -) Výslech zdejšího žalobce coby obviněného pokračoval dne 20.6.2012, dne 25.4.2014. -) Dne 16.5.2012 proběhl výslech dalšího obviněného [příjmení] [celé jméno žalobce], který pokračoval 23.5.2012. -) Dne 15.3.2013 proběhl výslech svědka [jméno] [příjmení]. -) Dne 2.7.2013 byl slyšen svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který doplnil svou výpověď písemně dne 9.7.2013. -) Dne 21.6.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Dne 12.8.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], jejíž výslech pokračoval dne 12.6.2014. -) Dne 30.9.2013 byl slyšen svědek [jméno] [jméno]. -) Dne 27.6.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], jejíž výslech pokračoval 18.7.2013 a 8.8.2013. -) Dne 23.7.2013 byl slyšen svědek [jméno] [příjmení], jehož výslech pokračoval 24.9.2013. -) Dne 19.9.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Dne 19.6.2013 byla slyšena svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jejíž výslech pokračoval 3.7.2013. -) Dne 20.3.2013 byl slyšen svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož výslech pokračoval dne 27.3.2013, 5.4.2013, 11.4.2013, 24.4.2013 a dne 26.5.2014. -) Dne 28.6.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], jejíž výslech pokračoval dne 5.8.2013 a dne 7.10.2013. -) Dne 17.6.2014 byl slyšen svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. -) Dne 28.5.2012 byl slyšen svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož výslech byl doplněn, respektive byly zaslány podklady dne 6.6.2012. -) Dne 13.9.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Dne 5.6.2014 byl slyšen svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. -) Dne 2.10.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Dne 12.6.2013 byl slyšen svědek [jméno] [příjmení]. -) Dne 10.6.2014 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Dne 26.9.2013 byla slyšena svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. -) Dne 26.6.2013 byl slyšen svědek [jméno] [příjmení]. -) Dne 6.9.2013 byl slyšen svědek [jméno] [příjmení]. -) Dne 27.9.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Dne 4.10.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], jejíž svědecká výpověď byla následně doplněna založením e-mailové korespondence. -) Dne 18.3.2013 byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], jejíž výslech pokračoval dne 12.9.2013. -) Dne 13.2.2013 požádala Policie ČR městské státní zastupitelství o zajištění právní pomoci do [země], a to v souvislosti s uzavřením zprostředkovatelské smlouvy zdejším žalobcem se společností [právnická osoba] -) Podáním ze dne 6.3.2013 městské státní zastupitelství požádalo [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] o zajištění listin u společnosti [právnická osoba] a dále výslech svědků. -) Dne 1.7.2013 Okresná prokuratura [jméno] zaslala výsledky dožádané právní pomoci včetně zápisu o výslechu svědků. -) Dle úředního záznamu ze dne 9.5.2012 a 2.4.2014 podal vysvětlení Ing. [jméno] [příjmení]. -) Dle úředního záznamu ze dne 9.5.2012 podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. -) Dne 31.3.2014 podal vysvětlení Ing. [jméno] [příjmení]. -) Opatřením ze dne 19.10.2012 policie přibrala znalecký ústav [právnická osoba] k podání znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví oceňování podniků a jeho částí. -) Dne 23.11.2012 podal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] námitky proti formulaci otázek, námitky byly dne 6.12.2012 postoupeny [anonymizováno] státnímu zastupitelství, které rozhodlo dne 31.12.2012 tak, že námitky nejsou důvodné. -) Přípisem ze dne 14.2.2013 požádala police znalecký ústav o doplnění znaleckého posudku. Doplnění bylo zasláno dne 26.2.2013 a znalecký posudek 5.2.2013. -) Opatřením ze dne 12.7.2012 policie přibrala Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], znalce, k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika. -) Dne 14.8.2012 JUDr. [celé jméno žalobce] podal námitky proti formulaci otázek na znalce, ty byly dne 27.8.2012 postoupeno [anonymizováno] státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Dne 12.11.2012 městské státní zastupitelství rozhodlo tak, že nejsou důvodné. -) Znalecký posudek byl vypracován ke dni 23.10.2012. -) Opatřením ze dne 22.11.2013 byl přibrán znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru kybernetiky. -) Dne 4.12.2013 podal zdejší žalobce námitky proti formulaci otázek na znalce, a dne 6.12.2013 podal námitky druhý obviněný. -) Dne 13.12.2013 byly námitky ze strany policie postoupeny [anonymizováno] státnímu zastupitelství, které o nich rozhodlo dne 19.12.2013. -) Dne 30.6.2014 byl policii doručen znalecký posudek z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. -) Opatřením ze dne 9.4.2014 byla přibrána znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] k podání znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, ceny a odhady. -) Dne 15.4.2014 podal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] námitky proti formulaci otázek. O těch rozhodlo městské státní zastupitelství dne 28.4.2014. -) Dne 16.4.2014 podal námitky proti formulaci otázek také zdejší žalobce. -) Dne 5.9.2014 byl policii doručen znalecký posudek. -) Opatřením ze dne 14.5.2014 byla přibrána znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] k podání znaleckého posudku. -) Přípisem ze dne 20.5.2014 předala policie námitky obviněných proti formulaci otázek [anonymizováno] státnímu zastupitelství. -) Dne 16.5.2014 podal námitky proti formulaci otázek pro znalce zdejší žalobce. -) Městské státní zastupitelství rozhodlo o námitkách jako o nedůvodných dne 13.6.2014. -) Dne 21.5.2014 podal námitky obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] státní zastupitelství v [obec] je přezkoumalo dne 13.6.2014. -) Dne 5.9.2014 byl založen znalecký posudek. -) Opatřením ze dne 3.5.2012 byla přibrána tlumočnice do ruského jazyka. -) Dne 22.3.2012 police požádala o odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat, a sice Odbor kriminalistické techniky a expertíz. -) Dále je ve spise založeno odborné vyjádření Krajského ředitelství Policie [anonymizováno] [obec] ze dne 27.3.2012. -) Žádostí ze dne 26.7.2012 požádala policie o odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat. Odborné vyjádření datováno 27.7.2012, a sice ze strany Odboru kriminalistické techniky a expertíz, Krajské ředitelství Policie [anonymizováno] [obec]. -) Opětovně požádala policie o odborné vyjádření Odbor kriminalistické techniky a expertiz dne 6.8.2013. Odborné vyjádření datováno 12.9.2013. -) Přípisem ze dne 9.3.2012 policie požádala státní zastupitelství o vyžádání údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. -) Přípisem ze dne 20.3.2012 městské státní zastupitelství požádalo banku [právnická osoba] o informace, které banka podala. -) Přípisem ze dne 9.3.2012 navrhla policie vyžádání údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. -) Přípisem ze dne 20.3.2012 požádalo městské státní zastupitelství banku [právnická osoba] o sdělení informací. -) Přípisem ze dne 15.8.2013 navrhla policie, aby [anonymizováno] státní zastupitelství požádalo o doplnění informací od bank, což [anonymizováno] státní zastupitelství učinilo přípisem ze dne 21.8.2013. -) Dále jsou ve spise založeny zprávy a listiny od dotčených bank. -) Přípisem ze dne 29.4.2013 policie navrhla [anonymizováno] státnímu zastupitelství, aby vyžádalo informace podléhající bankovnímu tajemství u tam uvedených několika bank. -) Dále ve spise založeno několik přípisů od různých bank. -) Dále bylo prováděno šetření v katastru nemovitostí. -) Přípisem ze dne 7.8.2013 policie požádala společnost [právnická osoba] o informace a podklady, které byly následně ze strany [právnická osoba] dodány a založeny do spisu. -) Přípisem ze dne 4.3.2014 policie požádala další společnost o poskytnutí podkladů a informací. -) Dále policie žádala o informace od živnostenského odboru Městské části [obec a číslo], a to přípisem ze dne 25.7.2013. -) Přípisem ze dne 16.10.2012 požádala policie [anonymizováno] správu sociálního zabezpečení o informace, dále přípisem ze dne 17.5.2013. -) Přípisem ze dne 16.4.2013 žádala policie informace od [příjmení] spol. s.r.o.. -) Přípisem ze dne 19.4.2013 žádala policie informace od společnosti [právnická osoba]; dále opakovaně žádala policie informace od [právnická osoba]. -) Přípisem ze dne 6.2.2013 požádala policie o spolupráci a o informace od Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. -) Dne 23.4.2013 byla [anonymizováno] státnímu zastupitelství podána zpráva ve věci spolupráce s ÚOKFK. -) Dle úředního záznamu ze dne 17.4.2013 proběhla jednání s pracovníkem ÚOKFK. -) Přípisem ze dne 3.6.2013 požádalo městské státní zastupitelství o spolupráci vrchní státní zastupitelství, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, požádáno vrchní státní zastupitelství o součinnost. -) Přípisem ze dne 20.6.2013 [stát. instituce] reagovalo na žádost. -) Přípisem ze dne 17.12.2012 znalec ([právnická osoba]) požádal o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku. -) Dne 20.9.2013 podal obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení] návrh na zastavení trestního stíhání. Návrh byl dne 8.8.2014 předložen městskému státnímu zastupitelství, které o něm rozhodlo negativně dne 8.8.2014. -) Dne 8.6.2012 navrhl obviněný, tedy zdejší žalobce, provedení důkazů, a dne 14.6.2012 znovu navrhl provedení důkazů. -) Dne 4.6.2012 požádala [právnická osoba] o vrácení dosud odňatých věcí, čemuž policie nevyhověla v přípise dne 26.6.2012, neboť jsou nadále potřebné pro trestní řízení. -) Dne 26.4.2013 se obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] vyjádřil ke znaleckému posudku. -) Přípisem ze dne 30.6.2013 požádala [právnická osoba] o vrácení zajištěných písemností. -) Dne 26.11.2013 uplatnila svůj nárok poškozená společnost [právnická osoba] -) Přípisem ze dne 27.11.2013 navrhla policie městskému státnímu zastupitelství zajištění nároku poškozené [právnická osoba] na náhradu škody, a to zajištěním obchodních podílů z majetku obviněného [příjmení] [celé jméno žalobce]. -) Usnesením ze dne 4.12.2013 městské státní zastupitelství vyhovělo návrhu a zajistilo nárok poškozené [právnická osoba] dle její žádosti. -) Dne 10.12.2013 byly vydány věci, konkrétně akcie, a to [právnická osoba] -) Usnesením ze dne 17.4.2014 městské státní zastupitelství omezilo zajištění nároku poškozené [právnická osoba]. -) Usnesením ze dne 16.1.2014 [název soudu] (dále též jako„ MS“) projednal v neveřejném zasedání stížnost JUDr. [celé jméno žalobce] proti usnesení státní zástupkyně ze dne 4.12.2013 tak, že ji zamítl. -) Dne 16.12.2013 podal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] stížnost proti usnesení státní zástupkyně ze dne 4.12.2013 o zajištění nároku. -) Neveřejné zasedání se dle protokolu u [název soudu] konalo dne 16.1.2014, a dne 15.8.2014 bylo polici doručeno uplatnění nároku poškozené společnosti [právnická osoba] a návrh na zajištění majetku obviněného. -) Dne 21.6.2012 byl policii doručen přípis Ústavního soudu ve věci stěžovatelky [právnická osoba] a stěžovatele JUDr. [celé jméno žalobce] proti příkazu [název soudu] ze dne 20.3.2012 ohledně nevrácených odňatých věcí. Ústavní stížnost byla podána 15.5.2012. -) Podáním ze dne 2.7.2012 se k ústavní stížnosti vyjádřila policie. -) Usnesením ze dne 27.9.2012 byla ústavní stížnost odmítnuta. -) Usnesením ze dne 18.5.2012 vydala policie opravné usnesení ve vztahu k zajištěným věcem. -) Usnesením ze dne 2.12.2013 bylo rozhodnuto o svědečném pro svědky. -) Přípisem ze dne 18.6.2013 požádala policie o součinnost [jméno] [příjmení] a další subjekty. -) Dále v dubnu 2012 byly sepsány úřední záznamy, dle nichž byly rozpečetěny šanony, a bylo nakládáno s dalšími věcmi. -) Dále ve spisu založena celá řada úředních záznamů ohledně telefonické komunikace policie a dalších úkonů v rámci přípravného řízení. -) V září 2014 si policie vyžádávala zprávy z místa bydliště obviněných, které následně jsou založeny do spisu. -) Přípisem ze dne 9.9.2014 [anonymizováno] státní zastupitelství sdělilo policii ve vztahu k žádosti [právnická osoba] s tím, že nejsou v současné době splněny podmínky pro zajištění majetku obviněného [celé jméno žalobce], tedy zdejšího žalobce. -) Přípisem ze dne 8.9.2014 byli v září 2014 obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis. -) Dne 24.9.2014 se žalobce vyjádřil a navrhl doplnění dokazování. -) Přípisem ze dne 14.10.2014 policie vyrozuměla žalobce, že odmítá jeho návrh a postupuje věc městskému státnímu zastupitelství, což učinila přípisem ze dne 14.10.2014. -) Dne 15.10.2014 byl [anonymizováno] státnímu zastupitelství v [obec] doručen návrh na podání obžaloby. -) Městské státní zastupitelství v [obec] podalo proti všem třem obviněným obžalobu ze dne 12.11.2014 k Městskému soudu v Praze. -) Dne 22.12.2014 obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] vznesl námitku podjatosti soudce, jemuž byla věc přidělena, a navrhl předběžné projednání obžaloby. -) Podáním ze dne 5.1.2015 navrhl předběžné projednání obžaloby také zdejší žalobce. -) Dne 9.1.2015 se konalo neveřejné zasedání, během něhož bylo vydáno usnesení, že předseda senátu je vyloučen z vykonávání úkonu trestního řízení v dané věci. -) Podáním ze dne 15.1.2015 podal JUDr. [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.1.2015 coby osoba dotčená zmíněným usnesením. Dne [číslo] bylo městskému státnímu zastupitelství doručeno usnesení Ústavního soudu ze dne 15.1.2015, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost obviněného [příjmení] [celé jméno žalobce]. -) Dne 19.3.2015 byla stížnost JUDr. [jméno] [příjmení] předložena [název soudu] k rozhodnutí. -) Usnesením ze dne 23.4.2015 [název soudu] (dále jen„ VS“) zamítl stížnost JUDr. [jméno] [příjmení]. -) Dne 11.5.2015 bylo nařízeno hlavní líčení ve dnech [číslo] až 29.5.2016, [číslo] až 18.6.2015, [číslo] až 15.7.2015, a [číslo] až 14.8.2015. -) Přípisem ze dne 11.3.2015 se právní zástupce obžalovaného [příjmení] omluvil z hlavního líčení a požádal o odročení. -) Dne 21.5.2015 obžalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce] navrhl dokazování. -) Dále ve spise založen znalecký posudek, zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], z oboru doprava, ekonomika a strojírenství. -) Přípisem ze dne 25.5.2015 byly ze strany poškozené společnosti [právnická osoba] předloženy vyžádané faktury. -) Dne 4.6.2015 navrhl obžalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce] další dokazování. -) Přípisem ze dne 28.5.2015 policie reagovala na žádost [název soudu] o předvedení osoby s tím, že není zřejmé, kde bydlí. -) Opatřením ze dne 12.6.2015 policie přibrala znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení]. -) Přípisem ze dne 10.6.2015 vyzvala policie společnost [právnická osoba] k vydáním tam uvedených listin. Dále vyzvala další osoby k vydání listin. -) Podáním ze dne 16.6.2015 navrhl zdejší žalobce provedení důkazu. -) Dne 16.7.2015 byly MS doručeny listiny ze strany poškozené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. -) Dne 31.7.2015 byl MS doručen znalecký posudek, znalecké kanceláře [jméno] spol. s r.o.; dále je ve spise založen dodatek znaleckého posudku ze dne 29.7.2015. -) Policie ve spolupráci s MS šetřila místa pobytu svědků a byly vydány žádosti na předvedení a zajištění jejich účasti při hlavním líčení. -) Dne 16.7.2015 poškozená společnost [právnická osoba] doplnila listiny. -) Dále ve spise založená žádost předsedy senátu ze dne 16.10.2015 o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí v trestní věci ze dne 18.9.2015 z důvodu složitosti. -) Dále jsou ve spise založeny platební poukazy na vyplacení svědečného. -) V žádosti ze dne 30.12.2015 požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci z důvodu složitosti. -) V žádosti ze dne 26.2.2016 požádal předseda senátu o další prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí z důvodu složitost. -) V žádosti ze dne 31.3.2016 požádal předseda senátu o další prodloužení lhůty. -) Ve věci se konalo hlavní líčení dne 27.5.2015, během něhož proběhl výslech obžalovaných, stejně jako při hlavním líčení dne 28.5.2015, kdy rovněž proběhly výslechy svědků. -) Dne 29.5.2015 se konalo hlavní líčení, kdy rovněž probíhaly výslechy svědků. -) Další hlavní líčení se konalo dne 17.6.2015, 18.6.2015, 10.8.2015, 13.8.2015, 14.8.2015, 20.8.2015, 21.8.2015. -) Další hlavní líčení se konalo dne 18.9.2015, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní včetně zdejšího žalobce uznáni vinnými, a bylo upuštěno od potrestání ve vztahu k zdejšímu žalobci. -) Dále ve spise založen rozsudek MS ze dne 18.9.2015, který je v rozsahu 103 stran. Zmíněný rozsudek byl rozeslán dne 18.4.2016. -) Dne 20.4.2016 podalo městské státní zastupitelství blanketní odvolání. -) Dne 25.4.2016 se odvolal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce]. -) Dne 26.4.2016 se odvolal zdejší žalobce. -) Dne 26.4.2016 se odvolal i další obviněný [příjmení] [příjmení]. -) Dne 26.4.2016 se odvolala poškozená společnost [právnická osoba] -) Dne 4.5.2016 je doplněno odvolání obviněného [příjmení] [příjmení]. -) Dne 6.5.2016 doplnilo odvolání městské státní zastupitelství. -) Dne 21.7.2016 byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. -) Dne 1.8.2016 zdejší žalobce doplnil své odvolání. -) Dle referátu ze dne 2.1.2017 bylo nařízeno veřejné zasedání na 13.2.2017. -) Přípisem ze dne 26.8.2016 městské státní zastupitelství reagovalo na návrh zdejšího žalobce na vyloučení státní zástupkyně z vykonávání úkonů trestní řízení tak, že v daném stádiu řízení je návrh bezpředmětný, kdy v odvolacím řízení bude intervenovat státní zástupce vrchního státního zastupitelství. -) Dne 10.2.2017 doplnil svoje odvolání obviněný [příjmení] [příjmení]. -) Dne 13.2.2017 se konalo veřejné zasedání u [název soudu], během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto tak, že dle § 226 písm. b) trestního řádu byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby. Dle protokolu byli při veřejném zasedání přítomen zdejší žalobce i jeho obhájce. Rozsudkem byli obžalovaní zproštění obžaloby a byl zrušen rozsudek v odsuzující části ve výrocích o náhradě škody a v daném rozsahu byla věc vrácena zpět k dalšímu řízení. -) Spis byl MS vrácen dne 7.3.2017. -) Následně bylo nařízeno hlavní líčení na 21.4.2017. -) Dle referátu ze dne 11.4.2017 bylo nařízeno hlavní líčení na [číslo], 24.4.2017 a dále [číslo] a 30.6.2017. -) Podáním ze dne 20.4.2017 požádal obviněný [příjmení] [celé jméno žalobce] o vrácení akcií [právnická osoba]. -) Dne 25.4.2017 zdejší žalobce navrhl doplnění dokazování. -) Dne 21.4.2017 se konalo hlavní líčení. -) Podáním ze dne 9.5.2017 zdejší žalobce navrhl doplnění dokazování. -) Dne 15.5.2017 se konalo neveřejné zasedání, během něhož bylo vyhlášeno usnesení, kterým se ruší zajištění části majetku obviněného [příjmení] [celé jméno žalobce]. -) Usnesením ze dne 16.5.2017 byl poškozené společnosti [právnická osoba] ustanoven opatrovník, neboť daná společnost nemá osobu, způsobilou činit za ni úkony. -) Podáním ze dne 16.5.2017 se ve věci vyjádřila zmocněnkyně poškozené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. -) Dle referátu ze dne 1.6.2017 bylo nařízeno hlavní líčení ve dnech 7.6., [číslo] a 30.6.2017. -) Dne 23.5.2017 se konalo hlavní líčení. -) Dne 5.6.2017 se ve věci vyjádřil žalobce. -) Dne 8.6.2017 se vyjádřila poškozená společnost. -) Usnesením ze dne 12.6.2017 bylo zrušeno ustanovení opatrovníka pro poškozenou společnost. -) Dne 7.6.2017 se konalo další hlavní líčení. -) Dále ve spise založena obžaloba, doručená MS dne 6.11.2017, která byla podána na několik obviněných, mimo jiné [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a další osoby, přičemž věc se týkala [anonymizována tři slova] [právnická osoba] i činnosti vztahů se [právnická osoba]. -) Dne 14.6.2017 se konalo další hlavní líčení, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byl zdejší žalobce uznán vinným spácháním zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 odst. 4 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 1 roku, který byl podmíněně odložen na dobu trvání 2 let. -) Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání a státní zástupce podal odvolání do výkonu trestu. -) Dne 24.8.2017 bylo podáno odvolání proti danému rozsudku. -) Spis byl dne 9.11.2017 předložen [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. -) Dne 8.3.2018 zdejší žalobce doplnil své odvolání. -) Dne 16.4.2018 žalobce předložil znalecký posudek. -) Podáním ze dne 26.8.2018 se ve věci vyjádřil zdejší žalobce. -) Dle referátu ze dne 28.8.2018 bylo nařízeno veřejné zasedání na 1.10.2018. -) Dne 7.9.2018 odůvodnila odvolání poškozená [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. -) Přípisem ze dne 4.9.2018 právní zástupce zdejšího žalobce požádal o odročení nařízeného hlavního líčení z důvodu kolize. -) Dle referátu ze dne 5.9.2018 bylo veřejné zasedání odročeno na 8.10.2018. -) Dne 8.10.2018 se konalo veřejné zasedání u VS, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a bylo rozhodnuto dle § 226 písm. b) trestního řádu tak, že zdejší žalobce se zprošťuje obžaloby. Dle protokolu byl při veřejném zasedání přítomen zdejší žalobce osobně i jeho obhájci. -) Rozsudek [název soudu] byl rozeslán dne 7.11.2018. -) Dne 19.12.2018 podalo nejvyšší státní zastupitelství dovolání proti rozsudku [název soudu]. -) Dne 23.1.2019 se žalobce vyjádřil k podanému dovolání, dále se žalobce vyjádřil dne 14.1.2019 k dovolání nejvyššího státního zástupce. -) Spis byl předložen Nejvyššímu soudu ČR dne 13.3.2019. -) Dle referátu ze dne 18.9.2019 bylo nařízeno neveřejné zasedání na 25.9.2019, kdy se konalo a po poradě senátu bylo neveřejné zasedání odročeno na neurčito. -) Dle referátu ze dne 30.10.2019 bylo nařízeno další neveřejné zasedání na 6.11.2019, které se konalo a bylo odročeno na 4.12.2019. Během tohoto neveřejného zasedání bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo dovolání nejvyššího státního zástupce zamítnuto. -) Zmíněné rozhodnutí bylo doručeno MS dne 2.3.2020. -) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR byl doručen právnímu zástupci zdejšího žalobce dne 3.3.2020.

8. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. <b>Právní úprava:</b> 9. Soud věc posoudil ve světle níže uvedených zákonných ustanovení.

10. Podle ustanovení § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

12. Dle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 16. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou, resp. průtahy v posuzovaném trestním řízení. Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na náhradu škody či nemajetkové újmy.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobkyně a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

18. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

19. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

20. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

21. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne 7. 2. 2012, kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 3. 3. 2020, kdy bylo právnímu zástupci žalobce doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 8 let a 1 měsíc.

22. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy (MS, VS a Nejvyšší soud ČR), dále probíhalo přípravné řízení u policie za dozoru městského státního zastupitelství, přičemž bylo mnohokrát rozhodováno o námitkách a stížnostech obviněných, kdy rozhodovalo [anonymizováno] i [stát. instituce]. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní, resp. justiční soustavy, nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).

23. Posuzované řízení bylo dle soudu po skutkové stránce velmi složité, a to především z toho důvodu, že předmětem trestního řízení byla hospodářská kriminalita, která se obvykle vyznačuje vyšší složitostí a sofistikovaností, nadto v dané věci bylo proti žalobci trestní stíhání 2x rozšířeno, ve věci byli 3 obžalovaní. O skutkové složitosti věci svědčí též to, že vyvstala potřeba provést rozsáhlé dokazování, a to mj. několika odbornými vyjádřeními a několika znaleckými posudky, výslechem obviněných a velkého množství svědků, proběhla též prohlídka prostor, během níž bylo vydáno mnoho listin. K důkazu bylo rovněž prováděno velké množství listin (smluv, faktur, e-mailové komunikace atd.). Soud hodnotí věc po stránce hmotněprávní jako standardně složitou.

24. Soud dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo velmi složité i po stránce procesní, neboť v jeho průběhu bylo vydáno mnoho rozhodnutí a byla činěna řada jiných úkonů (tj. byla vydána 3 usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, rozhodování o stížnostech proti zahájení trestního stíhání, policie požádala o právní pomoc na [země] (výslech několika svědků a zajištění listin), bylo přibráno několik znalců, bylo rozhodováno o opakovaných námitkách obviněných proti formulaci otázek na znalce, bylo rozhodováno o návrhu jednoho z obviněných na zastavení trestního stíhání vůči jeho osobě, rozhodování o žádostech na vydání věcí, dvě poškozené společnosti uplatnily své nároky a navrhly zajištění majetku poškozených za účelem zajištění jejich nároku, o čemž bylo rozhodováno, bylo též rozhodováno u zrušení tohoto zajištění a vrácení věcí obviněnému, konala se několik veřejných i neveřejných zasedání soudů, poškozené společnosti byl ustanoven opatrovník, a konalo se několik hlavních líčení, k nimž museli být obvinění, ale i svědci předvoláváni, ve vztahu ke dvěma svědkům činila policie úkony ke zjištění jejich bydliště, hlavní líčení bylo odročeno k žádosti obviněných, obvinění podávali námitky podjatosti, o nichž muselo být rozhodováno, byly vyžadovány zprávy o obviněných z místa jejich bydliště). Proběhlo mnoho výslechů svědků a obviněných, bylo rozhodováno o svědečném a znalečném, obvinění podávali množství různých stížností či návrhů, o nichž muselo být rozhodováno (na vyloučení policejního orgánu a dozorové státní zástupkyně, na delegaci, proti postupu policejního orgánu, bylo rozhodováno o ustanovení obhájce (z důvodu nutné obhajoby) jednomu z obviněných, které bylo následně zrušeno, byla ustanovena tlumočnice a rozhodováno o tlumočném, OČTŘ několikrát žádaly odborné vyjádření a o informace od několika bank a dalších subjektů, předávání spisu mezi soudy jednotlivých instancí. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako velmi složitou. V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako velmi složité.

25. Dále je třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce posuzovaného řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel.

26. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011).

27. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti, a sice v období před odesláním prvního rozsudku MS, kdy písemné vyhotovení bylo dokončeno až za cca 7 měsíců (dne 18. 4. 2016) od vyhlášení (dne 18. 9. 2015). Jakkoli má soud za to, že posuzovaná věc byla velmi složitá, čemuž odpovídá i rozsah rozsudku MS o 103 stranách, zmíněná délka pro písemné vyhotovení rozsudku je výrazná. Soud naproti tomu neposuzoval jako průtah období u odvolacího soudu od 21. 7. 2016 do 2. 1. 2017, tj. cca 5 měsíců, ani v období od 9. 11. 2017 do 28. 8. 2018, neboť je zřejmé, že [název soudu] si musel nejprve věc nastudovat, než nařídil veřejné zasedání. Stejně tak období dovolacího řízení (od 13. 3. 2019 do 18. 9. 2019) nelze považovat za průtah, neboť s ohledem na ojedinělou funkční příslušnost Nejvyššího soudu ČR, který rozhoduje o všech dovoláních z celé ČR, je uvedená doba ospravedlnitelná. Mimo uvedená období byly úkony soudů a dalších OČTŘ činěny střídavě obratem a střídavě v přiměřených lhůtách, přičemž procesní postup byl relativně plynulý a koncentrovaný.

28. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Z uvedených důvodů soud zároveň uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

29. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

30. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku (srov. bod 17 shora) soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

31. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 zákona (k nimž se v konkrétních souvislostech vyjádřil podrobněji již výše) dospěl k následujícím závěrům o přiměřeném odškodnění žalobce.

32. Při stanovení výše zadostiučinění soud vycházel ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. 105 000 Kč) a částky 1 250 Kč za další 1 měsíc posuzovaného řízení. Soud má za to, že není namístě přiznat vyšší základní částku, což by bylo ospravedlnitelné v řízeních trvajících po extrémně dlouhou dobu zpravidla výrazně přesahující 10 let 33. Vypočtená základní částka ve výši 106 250 Kč byla ponížena o 30 % odpovídající tomu, že se na rozhodování podílely soudy tří stupňů soudní soustavy, a dále probíhalo přípravné řízení. Dále základní částka byla ponížena o 30 % z důvodu významné celkové (tj. procesní, hmotněprávní i skutkové) složitosti věci. Naproti tomu byla základní částka navýšena o 10 % z důvodu podílu soudů na délce řízení a o dalších 20 % z důvodu vysokého významu pro žalobce. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 30% na výslednou částku 74 375 Kč (srov. výrok I.). <b>K úrokům z prodlení:</b> 34. Žalobce dále požadoval úroky z prodlení od správného data 13. 10. 2017 do zaplacení.

35. Jak uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne 24. 4. 2003, či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne 12. 6. 2013).

36. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne 12. 4. 2017 Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 12. 10. 2017 (čtvrtek). Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 13. 10. 2017, a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení, které jsou odůvodněny ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (srov. výrok I.). <b>K nákladům řízení:</b> 37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

38. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).

39. V daném případě byly provedeny 4 úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, a (iii) 2x účast na jednání soudu (tj. 12 400 Kč), a dále 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč. Celková částka 13 600 Kč pak byla navýšena o 21% DPH na 16 456 Kč. Celková částka nákladů řízení tak činí 18 456 Kč (srov. výrok II.). <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 40. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.