12 C 52/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro náhrady újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 109 868,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky od 9. 2. 2019 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 48 428 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky od 9. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 45 275 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby náhrady škody způsobené nezákonným trestným stíháním. Zmíněná škoda spočívá v nákladech, které žalobce vynaložil na svou obhajobu. Dále žalobce požadoval zaplacení odškodnění nemajetkové újmy ve výši [částka] za nezákonné trestní stíhání, které bylo zahájeno dne [datum] usnesením policie z téhož dne, [číslo jednací], a to pro trestný čin pojistný podvod dle § 250a odst. 1 a 3 trestního zákona ve formě spolupachatelství. Zmíněného trestného činu se měl žalobce dopustit tím, že za účelem vylákání neoprávněného pojistného plnění úmyslně vyvolal s dalším spoluobviněným pojistnou událost, spočívající v dopravní nehodě vozidel. Dne [datum] byla podána obžaloba k [název soudu] (dále jen„ OS“) a rozsudkem OS, sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalobce obžaloby zproštěn.

2. Ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce uvedl, že přípravné řízení proběhlo vcelku rychle, nicméně první hlavní líčení se konalo až dne [datum], tedy téměř rok po podání obžaloby, a to v rozporu s ustanovením § 181 odst. 3 trestního řádu. Dle žalobce trestní stíhání, které trvalo celkem téměř 6 let, trpělo nepřípustnými průtahy, a to i přes skutečnost, že před soudem byly vypracovány dva znalecké posudky. Žalobce se na průtazích žádným způsobem nepodílel a několikrát dokonce žádal o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, když byl pracovně v zahraničí. Žalobce žil po dobu téměř 6 let v nejistotě o výsledku trestního stíhání, navíc byl po celou dobu v nejistotě ohledně toho, zda mu nebude uložena povinnost k náhradě škody, přičemž údajná škoda činila [částka]. Žalobce tedy spatřuje nesprávný úřední postup v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Uvedená délka trestního stíhání zasáhla i do práva žalobce na osobní a rodinný život. V průběhu trestního stíhání navíc probíhalo řízení o osvojení dítěte. Pro žalobce bylo traumatizující vědomí, že by jeho trestním stíháním mohlo být ohroženo i osvojení dětí jeho manželky, o které se staral, které měl rád a považoval je v podstatě za vlastní. V době jeho trestního stíhání se u žalobce projevily i zdravotní problémy, konkrétně diabetes, přičemž dle žalobce se tak stalo v důsledku zmíněného trestního stíhání.

3. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil své nároky dne [datum] z důvodu a ve výši uvedené v žalobě. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání prozatím věcně neprojednala, neboť neměla k dispozici příslušný spis. Žalovaná sporovala existenci odpovědnostního titulu za škodu i nemajetkovou újmu, dle žalované nebylo předmětné trestní řízení nepřiměřeně dlouhé. K požadované náhradě škody se žalovaná nevyjádřila, nicméně ji sporovala.

4. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož žalobce postavil najisto, že se domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu pouze z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního stíhání (nikoli nezákonného rozhodnutí) a dále náhrady škody. Žalobce dále konkretizoval úkony právní služby, jejichž úhrady se domáhá. Žalovaná učinila nesporným, že výše odměny za 1 úkon právní služby v předmětném trestním řízení činí [částka] + [částka] nákladový paušál. Žalovaná dále namítala, že obhájkyně zastupovala žalobce i v jiných věcech, např. v řízení o osvojení, pročež není prokázáno, že se předložené faktury a úhrady za právní služby vztahují k obhajobě; nadto byla nesprávně fakturována výše DPH. Skutková zjištění:

5. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne [datum] s potvrzením z datové schránky o doručení žalované téhož dne, přípis žalované ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nároky na náhradu újmy jako v žalobě. Mezi stranami bylo dále nesporné, že žádosti nebylo ze strany žalované vyhověno.

6. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Z trestního spisu OS sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: -) Usnesením ze dne [datum] Policie ČR, [anonymizována tři slova], služba kriminální policie vyšetřování územní odbor [obec] KSPV oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací] – [číslo] – [rok] – [číslo] bylo zahájeno trestní stíhání zdejšího žalobce a dalšího spoluobviněného, a to pro trestní čin pojistný podvod dle § 250a odst. 2, 3 trestního zákona ve formě spolupachatelství, kterého se měli obvinění dopustit tím, že dne [datum] za účelem vylákání neoprávněného pojistného plnění, úmyslně vyvolali pojistnou událost spočívající v dopravní nehodě, čímž způsobili společnosti [právnická osoba] škodu ve výši [částka] odpovídající vyplacenému pojistnému plnění z havarijního pojištění a pojistného plnění odpovědnosti za škodu. -) Zmíněné usnesení bylo doručeno zdejšímu žalobci dne [datum]. -) Usnesením ze dne [datum] státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] zamítl stížnost zdejšího žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání pro nedůvodnost. -) Dne [datum] proběhl výslech zdejšího žalobce coby obviněného za přítomnosti obhájkyně žalobce. -) Dne [datum] proběhl výslech druhého obviněného za přítomnosti obhájce obviněného (zdejšího žalobce) [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. -) Přípisem ze dne [datum] byla poškozená [právnická osoba] vyrozuměna o právech, přičemž uplatnila, aby v odsuzujícím rozsudku byla obžalovaným uložena povinnost nahradit škodu, která vznikla. -) Dne [datum] poškozená [právnická osoba] uplatnila nárok na náhradu škody ve výši [částka]. -) Ve spise je dále založen znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve věci technické analýzy průběhu dopravní nehody a poškození vozidel, v jehož závěru je uvedeno, že poškození dotčených vozidel z technického hlediska nepřijatelné. -) Přípisem ze dne [datum] policie požádala Ing. [jméno] [příjmení] o doplnění znaleckého posudku. -) Dále ve spise založen další znalecký posudek [číslo] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], se závěrem o technické nepřijatelnosti nehodového děje; dále založeno doplnění k znaleckému posudku. -) Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. -) Přípisem ze dne [datum] sdělila [anonymizována čtyři slova] kraje policii, že v místě předmětné dopravní nehody nebyly prováděny žádné významnější opravy. -) Dne [datum] obhájkyně žalobce se dostavila k prostudování spisu. -) Návrhem ze dne [datum] policie navrhla Okresnímu státnímu zastupitelství podání obžaloby. -) Dne [datum] byla OS doručena obžaloba proti zdejšímu žalobci a druhému obviněnému [jméno] [příjmení] pro spáchání trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona. -) Dne [datum] OS vydal trestní příkaz, kterým uznal obviněné vinným a odsoudil je k trestu odnětí svobody v délce trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu po dobu 2 let. -) Dne [datum] podal žalobce odpor proti trestnímu příkazu. Odpor podal rovněž druhý obviněný. -) Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. -) Dne [datum] obhájkyně žalobce požádala o odročení hlavního líčení z důvodu pobytu obžalovaného, tedy zdejšího žalobce, v zahraničí z důvodu výkonu práce. O odročení požádal rovněž druhý obviněný. -) Následně bylo hlavní líčení odročeno na [datum], kdy se skutečně konalo za přítomnosti zdejšího žalobce i jeho obhájkyně; bylo prováděno dokazování a jednání bylo odročeno na neurčito. -) Dne [datum] bylo nařízeno další hlavní líčení na [datum]. -) Dne [datum] ve věci se vyjádřil druhý obviněný. -) Přípisem ze dne [datum] žalobce požádal o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. -) Dne [datum] se konalo další hlavní líčení za přítomnosti obhájkyně žalobce, kdy bylo jednání odročeno na [datum]. -) Přípisem ze dne [datum] požádal žalobce o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. -) Dne [datum] se konalo další hlavní líčení za účasti obhájkyně žalobce. Jednání se konalo od 13.00 do 15.10 hod., během hlavního líčení byl slyšen znalec a hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. -) Dne [datum] [anonymizováno] proplatil znalečné. -) Přípisem ze dne [datum] žalobce požádal o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. -) Dne [datum] se konalo další hlavní líčení za přítomnosti obhájkyně žalobce. Hlavní líčení se konalo od 8.30 hod. do 12.30 hod.; proběhl výslech dalšího znalce a hlavní líčení odročeno na [datum]. -) Přípisem ze dne [datum] žalobce formuloval dotazy pro znalecký ústav. -) Opatřením ze dne [datum] [anonymizováno] přibral [anonymizováno] ústav [anonymizováno] [obec] dopravní fakulta k vypracování znaleckého posudku z oboru silniční dopravy. -) Dne [datum] znalec zaslal fakturu. -) Dne [datum] bylo proplaceno znalečné. -) Dle úředního záznamu ze dne [datum] byl předmětný spis ztracen s tím, že byl naposledy učiněn dle vnitřního systému pohyb dne [datum]. -) Dle úředního záznamu ze dne [datum] byl spis nalezen s tím, že se nacházel u [anonymizována tři slova]. -) Dne [datum] se mělo konat další hlavní líčení, dle protokolu byly strany i právní zástupci odvoláni z důvodu ztracení spisu; hlavní líčení bylo odročeno na neurčito. -) Přípisem z [datum] znalecký ústav [anonymizováno] [obec] sdělil, že z důvodu personálních změn není schopen vypracovat znalecký posudek v přijatelné lhůtě, proto byl spis vrácen zpět OS. -) Opatřením ze dne [datum] [anonymizováno] přibral znalecký ústav [anonymizováno] k vypracování znaleckého posudku. -) Znalecký posudek byl předložen OS dne [datum] a bylo vyúčtováno znalečné, které bylo proplaceno dne [datum]. -) Dne [datum] druhý obviněný požádal o odročení hlavního líčení stanoveného na [datum]. -) Dne [datum] bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. -) Obhájkyně zdejšího žalobce požádala o odročení jednání z důvodu předpokládané pracovní neschopnosti obhájkyně z důvodu operace. -) Hlavní líčení bylo dne [datum] odročeno na [datum]. -) E-mailem ze dne [datum] požádal státní zástupce o odročení hlavního líčení z důvodu čerpání řádné dovolené. -) Dne [datum] bylo odročeno hlavní líčení na [datum]. -) Přípisem ze dne [datum] požádala obhájkyně zdejšího žalobce o odročení hlavního líčení z důvodu čerpání dovolené. -) Dne [datum] znalecký ústav [anonymizováno] sdělil, že zástupci nejsou schopni se dne [datum] dostavit k hlavnímu líčení z důvodu dovolené. -) Dále je ve spise založen protokol o hlavním líčení ze dne [datum], které se konalo za přítomnosti obhájkyně žalobce. Hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. -) Dne [datum] se konalo další hlavní líčení za přítomnosti obhájce zdejšího žalobce. Během hlavního líčení byl proveden výslech znalců přibraného znaleckého ústavu a hlavní líčení odročeno na [datum]. Zmíněné hlavní líčení se konalo dne [datum] od 12.00 – 14.56 hod. -) Dle záznamu ve spise ze dne [datum] bylo hlavní líčení nařízené na [datum], na pokyn soudkyně odvoláno. -) Opatřením ze dne [datum] OS přibral znalecký ústav [obec] učení technické v [obec] – [anonymizována tři slova] ke zpracování znaleckého posudku. -) Přípisem ze dne [datum] přibraný znalecký ústav sdělil, že lze vypracovat znalecký posudek do [datum]. -) Dne [datum] byl OS doručen znalecký posudek zpracovaný [anonymizováno]. -) Dle referátu ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. -) Dne [datum] bylo proplaceno znalečné. -) Přípisem ze dne [datum] zdejší žalobce, respektive jeho obhájkyně požádala o odročení hlavního líčení z [datum]. -) Přípisem ze dne [datum] obhájkyně žalobce sdělila OS, že omlouvá svou neúčast, stejně jako omlouvá žalobce s tím, že souhlasila s konáním hlavního líčení v její nepřítomnosti. -) Dne [datum] se konalo hlavní líčení; v nepřítomnosti obhájkyně žalobce bylo prováděno dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým byli oba obvinění zproštěni obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu. -) Dle protokolu se státní zástupce během hlavního líčení vzdal práva odvolání. -) Dle doložky nabyl zprošťující rozsudek OS právní moci dne [datum].

8. Žalobce zmocnil advokátku Mgr. [jméno] [příjmení] k zastupování ve všech právních věcech ze dne [datum] (srov. plná moc udělená žalobcem jeho právní zástupkyni).

9. Z přehledu vyúčtování právních služeb za předmětné [anonymizováno] řízení ze dne [datum], které vystavila advokátní kancelář [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zdejšímu žalobci, soud zjistil, že byla účtována odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“ nebo„ AT“) ve výši [částka] + [částka] + 21 % DPH za celkem 18 úkonů právní služby, z čehož 1 úkon za polovinu, v celkové výši [částka]. Žalobci byly fakturovány následující úkony právní služby: -) Dne [datum] za první poradu s klientem, včetně převzetí a převzetí obhajoby odměna ve výši [částka] + 1 režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, poloviční odměna ve výši [částka] a režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při výslechu spoluobviněného [jméno] [příjmení] odměna ve výši [částka] a paušál režijní [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při výslechu pana [celé jméno žalobce] odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za prostudování vyšetřovacího spisu na Policii České republiky odměna ve výši [částka] a režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za sepis odporu proti trestnímu příkazu odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u soudu odměna ve výši [částka] a režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u okresního soudu odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u [anonymizováno], které trvalo od 13.00 hod. do 15.10 hod. dvojnásobná odměna tedy ve výši [částka] a 2x režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u okresního soudu od 8.30 hod. do 12.00 hod. dvojnásobná odměna ve výši [částka] a 2x režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u OS odměna [částka] a paušál [částka]. -) Dne [datum] za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu [částka] a [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u [název soudu] od 12 hod. do 14.50 hod., dvojnásobná odměna ve výši [částka] a 2x paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u OS od 10 – 11 hod. - [částka] a [částka] režijní paušál. Celkem tedy tyto částky včetně 21 % sazby DPH činily [částka].

10. Dne [datum] se konala porada s klientem, která trvala od 13.30 hod. do 14.55 hod., dne [datum] proběhla porada s klientem, která se konala od 13.00 hod. do 14.30 hod. (srov. kopie záznamu o poradě s klientem).

11. Obhájkyně žalobce dne [datum] převzala od žalobce peněžní prostředky ve výši [částka] a ve výši [částka] za právní služby (srov. kopie potvrzení o přijetí peněžních prostředků).

12. Usnesením OS ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto tak, že se nezletilé dvě děti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] předávají do péče budoucího osvojitele [celé jméno žalobce], tedy zdejšího žalobce (srov. usnesení OS ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

13. Dne [datum] se u OS konalo jednání o osvojení nezletilých dětí zdejším žalobcem, během něhož bylo prováděno dokazování, a to mimo jiné výpisem z rejstříku trestů zdejšího žalobce (srov. protokol z jednání před OS ze dne [datum]).

14. Rozsudkem OS ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že zmíněné nezletilé děti jsou osvojenci zdejšího žalobce. V odůvodnění je pak uvedeno, že OS dospěl k závěru, že návrh zdejšího žalobce na osvojení je důvodný, přičemž bylo prokázáno, že byly splněny zákonné podmínky, jež vyžaduje institut osvojení (srov. rozsudek OS ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

15. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti zamítl návrh na účastnický výslech žalobce, [anonymizováno] zprávu znějící na žalobce a usnesení představenstva ČAK [číslo] neboť má za to, že shora provedeným dokazováním byl dostatečně zjištěn skutkový stav. Právní úprava:

16. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

17. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

18. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

20. Dle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

22. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6 (tj. podle § 6 odst. 2 písm. a) žalovaná). Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.

24. Podle § 31 odst. 1 a 3 zákona náhrada škody zahrnuje náhradu takových nákladů řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž náklady na zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování; výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (tj. advokátní tarif).

25. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 26. Žalobce se domáhal (i) náhrady škody odpovídající nákladům na obhajobu ve výši 38 296,50 Kč, které vynaložil v souvislosti s nezákonným trestním stíháním; a (ii) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 120 000 Kč. Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněných nároků především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu škody či nemajetkové újmy.

27. Jak plyne ze shora uvedeného, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda (či jiná újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011). <i>(i.) K náhradě škody – obhajné:</i> 28. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Jiné, než odsuzující rozhodnutí je totiž v zásadě rozhodnutím, které ve svých důsledcích ruší účinky zahájeného trestního stíhání a má tak stejné důsledky jako zrušení nezákonného rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona.

29. Jak uvedeno shora, stát stíhá objektivní odpovědnost. Z toho plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona). Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

30. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném trestním stíhání), neboť žalobce byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. a) tr. řádu.

31. Zákon blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet z občanského zákoníku. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do [datum]), dosavadními právními předpisy. Podle § 442 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1158/2004 ze dne 18. 8. 2005 či sp. zn. 25 Cdo 1404/2004 ze dne 4. 11. 2004).

32. Za situace existence nezákonného rozhodnutí na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby, vyúčtování odměny ze strany obhájkyně žalobce a prokázaného zaplacení ze strany žalobce na straně druhé, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok na náhradu nákladů na obhajobu je co do svého základu po právu. Soud se tedy dále zabýval rozsahem požadované náhrady škody.

33. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn pro podezření ze spáchání trestného činu pojistného podvodu dle § 250 odst. 2 a 3 trestního zákona. Jak uvedeno shora, mezi stranami byla nesporná výše odměny dle AT za 1 úkon právní služby [částka] + [částka] nákladový paušál.

34. Žalobce požadoval náhradu škody za 18 úkonů právní služby dle § 11 advokátního tarifu (z toho 1 úkon v poloviční výši). Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobci náleží náhrada škody za následující úkony právní služby: -) Dne [datum] za první poradu s klientem, včetně převzetí a převzetí obhajoby odměna ve výši [částka] + 1 režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, poloviční odměna ve výši [částka] a režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při výslechu spoluobviněného [jméno] [příjmení] odměna ve výši [částka] a paušál režijní [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při výslechu pana [celé jméno žalobce] odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za prostudování vyšetřovacího spisu na Policii České republiky odměna ve výši [částka] a režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za sepis odporu proti trestnímu příkazu odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u soudu odměna ve výši [částka] a režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u okresního soudu odměna ve výši [částka] a režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u OS, které trvalo od 13.00 hod. do 15.10 hod. dvojnásobná odměna tedy ve výši [částka] a 2x režijní paušál [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u okresního soudu od 8.30 hod. do 12.00 hod. dvojnásobná odměna ve výši [částka] a 2x režijní paušál ve výši [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u OS odměna [částka] a paušál [částka]. -) Dne [datum] za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu [částka] a [částka]. -) Dne [datum] za obhajobu při hlavním líčení u [název soudu] od 12 hod. do 14.50 hod., dvojnásobná odměna ve výši [částka] a 2x paušál [částka].

35. Soud naproti tomu nepřiznal náhradu škody za obhajobu při hlavním líčení u OS dne [datum], neboť ve spise nebyl nalezen důkaz o jeho provedení, přičemž naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že hlavní líčení nařízené na [datum] bylo na pokyn soudkyně odvoláno.

36. Soud tedy přiznal žalobci náhradu škody za 17 úkonů právní služby (z čehož 1 úkon v poloviční výši) v celkové výši [částka] + 21% DPH = [částka], a ve zbylém rozsahu [částka] byla žaloba zamítnuta (srov. výrok I. a II.). <i>(ii.) K nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku trestního stíhání:</i> 37. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

38. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

39. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

40. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 5 let a 11 měsíců.

41. Posuzované řízení probíhalo na jednom stupni soudní soustavy (u OS) a dále probíhalo přípravné řízení u policie za dozoru okresního státního zastupitelství, přičemž bylo rozhodováno o stížnostech obviněných, o nichž rozhodovalo okresní státní zastupitelství, dále OS vydal trestní příkaz a následně rozsudek. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní, resp. justiční soustavy, nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).

42. Posuzované trestní řízení bylo dle soudu po skutkové stránce složitější, a to především z toho důvodu, že jeho předmětem bylo podezření ze spáchání trestného činu pojistného podvodu, což si vyžádalo rozsáhlejší skutkové dokazování, ve věci bylo zpracováno více znaleckých posudků a jejich doplňků, navíc byly stíhány dvě osoby, které byly vyslechnuty, do trestního řízení se se svým nárokem na náhradu škody přihlásila též poškozená pojišťovna. Soud hodnotí věc po stránce hmotněprávní jako standardně složitou.

43. Soud dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo složité i po stránce procesní, neboť v jeho průběhu bylo vydáno mnoho rozhodnutí a byla činěna řada jiných úkonů (tj. bylo rozhodováno o stížnostech proti zahájení trestního stíhání, bylo přibráno několik znalců, resp. znaleckých ústavů, konalo se několik hlavních líčení, k nimž museli být obvinění předvoláváni, hlavní líčení bylo opakovaně odročeno, a to mj. i k žádosti zdejšího žalobce, proběhly výslechy několika osob, bylo rozhodováno o znalečném). V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako složitější.

44. Dále je třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce posuzovaného řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Soud zároveň nemohl pominout skutečnost, že žalobce, resp. jeho obhájkyně, opakovaně žádali o odročení hlavního líčení, čímž rovněž přispěli k prodloužení trestního řízení.

45. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]).

46. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti, a sice v období od [datum] (kdy podal žalobce odpor proti trestnímu příkazu) do [datum] (kdy bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]), tj. průtah cca 5 měsíců, dále v období od [datum] (kdy se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na neurčito) do [datum] (kdy bylo nařízeno další hlavní líčení na [datum]), tj. průtah cca 9 měsíců. [příjmení] uvedená období byly úkony soudů a dalších [anonymizováno] činěny střídavě obratem a střídavě v přiměřených lhůtách, přičemž procesní postup byl relativně plynulý. Dále soud spatřuje nekoncentrovaný postup OS, resp. orgánů činných v trestním řízení v tom, že předmětný trestní spis byl na dobu cca 4 měsíců (od [datum] do [datum]) ztracen, kvůli čemuž bylo též odročeno nařízené hlavní líčení.

47. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Z uvedených důvodů soud zároveň uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

48. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

49. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku (srov. bod 27 shora) soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

50. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 zákona (k nimž se v konkrétních souvislostech vyjádřil podrobněji již výše) dospěl k následujícím závěrům o přiměřeném odškodnění žalobce.

51. Při stanovení výše zadostiučinění soud vycházel ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. 60 000 Kč) a částky 1 250 Kč za každý další měsíc posuzovaného řízení (tj. 13 750 Kč). Soud má za to, že není namístě přiznat vyšší základní částku, což by bylo ospravedlnitelné v řízeních trvajících po extrémně dlouhou dobu zpravidla výrazně přesahující 10 let 52. Vypočtená základní částka ve výši 73 750 Kč byla ponížena o 25 % z důvodu celkové (tj. procesní i skutkové) složitosti věci, dále o 5 % z důvodu jistého podílu žalobce na délce řízení v podobě několika žádostí o odročení hlavního líčení. Naproti tomu byla základní částka navýšena o 20 % z důvodu průtahů a nekoncentrovaného postupu OS a dále o 10 % z důvodu vyššího významu pro žalobce. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy nedošlo k modifikaci základní částky a žalobci tak bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 73 750 Kč (srov. výrok I.) a ve zbylém rozsahu (tj. 46 250 Kč) byla žaloba zamítnuta (srov. výrok II.). <b>K nákladům řízení:</b> 53. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

54. Žalobce byl pro účely náhrady nákladů řízení zcela úspěšný co do nároku na náhradu nemajetkové újmy a jen nepatrně neúspěšný v nároku na náhradu škody. Soud tedy vycházel z toho, že žalobce byl převážně úspěšný, pročež mu přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši.

55. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení na základě úvahy, že v případě objektivní kumulace více nároků je při určování úspěchu či neúspěchu účastníka třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) - (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015 ze dne 20. 12. 2016, srov. též rozhodnutí [název soudu] sp. zn. 30 Cdo 4401/2016 ze dne 16. 5. 2017). Odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona (č. 82/1998 Sb.), se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (srov. usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tj. tarifní hodnota činí 50 000 Kč. Naproti tomu tarifní hodnota nároku na peněžité plnění z titulu majetkové škody vychází z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu).

56. Dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu přitom platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí, tj. v daném případě 88 296,50 Kč (za dva nároky 38 296,50 Kč + 50 000).

57. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč a z odměny na právní zastoupení. Právní zástupkyně žalobce vykonala 5 úkonů právní služby, přičemž za jeden úkon právní služby náleží částka 4 660 Kč. V souladu s § 11 advokátního tarifu soud přiznal odměnu za následující úkony právní služby: převzetí věci, žaloba, vyjádření a 2x účast na jednání soudu, tj. 23 300 Kč, a dále 5 režijních paušálů po 300 Kč (tj. 1 500 Kč), tj. celkem 24 800 Kč + 21% DPH = 30 008 Kč.

58. Žalobci dále ve smyslu § 13 advokátního tarifu náleží náhrada nákladů na cestu její právní zástupkyně, a to k jednání soudu dne [datum] a [datum]. Právní zástupkyně žalobce použila k dopravě [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] s průměrnou spotřebou benzinu (dle normy 2017 [číslo] AG) 5,5 l /100 km, což bylo doloženo kopií technického průkazu. Soud z údajů [anonymizována dvě slova] zjistil, že 1 cesta na trase [obec] - [obec] a zpět odpovídá cca 2 x 114 km, tj. 228 km.

59. Výše nákladů na cestovné k jednání soudu dne [datum] byla vypočtena dle § 157 odst. 4 a dle § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 589/2020 Sb., dle níž v roce 2021 sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí 4,40 [spisová značka], což odpovídá částce [částka] ([částka] km*2 jednání). Průměrná cena 1 litru BA 95 činí [částka] Náklady na palivo pro trasu 456 km (228 km * 2 jednání) tak odpovídají 25,08 litrů x [částka] = [částka], tj. celkem [částka].

60. Dále žalobci přísluší náhrada za promeškaný čas jeho právní zástupkyně za cestu k jednáním soudu dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, dle něhož za každou započatou půlhodinu náleží náhrada ve výši [částka]. Soud z [anonymizována dvě slova] zjisti, že cesta na trase [obec] - [obec] trvá přibližně 1 hod. a 40 min. (tj. cca 3 hod a 20 min. za cestu tam a zpět). Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu za promeškaný čas v rozsahu 14 půlhodin, tj. 14 * 100 = [částka].

61. Na základě shora uvedených výpočtů dospěl soud k závěru, že celkový součet nákladů řízení sestávající z nákladů na právní zastoupení žalobce odpovídající mimosmluvní odměně dle advokátního tarifu (tj. 30 008 Kč), nákladů na cestu právního zástupce (tj. 2 703,60 Kč) a náhrady za promeškaný čas (tj. 1 400 Kč) činí 34 112 Kč + 21% DPH, tj. celkem 41 275 Kč + soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, činí celkem 45 275 Kč (srov. výrok III.). <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 62. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.