12 C 56/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 192 172,54 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 192 172,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 11. 3. 2021 se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že byl usnesením Okresního soudu v Teplicích, sp.zn. 36 D 725/2019-165, ze dne 29. 5. 2020, určen dědicem jedné poloviny dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], zemřelým dne 1. 6. 2019. Žalobce na základě zmíněného usnesení zaslal dne 10. 2. 2021 prostřednictvím právního zástupce žalované žádost o vyplacení polovičního podílu ze stavebního spoření [číslo] vedeného na jméno a r.č. zůstavitele, jehož výše naspořené částky ke dni úmrtí činila 384.345,09 Kč, tj. poloviční podíl pro žalobce činí 192.172,54 Kč. Žalovaná zaslala dne 12. 2. 2021 odpověď se sdělením, že žádost žalobce nemůže přijmout z důvodu neověřeného podpisu na předmětné žádosti, i přesto, že žádost byla zaslána prostřednictvím datové schránky právního zástupce s elektronickým podpisem. Žalovaná v žádosti přesně napsala: ‚‚Podmínkou pro vyplacení pohledávky z dědictví je žádost s úředně ověřeným podpisem dědice nebo zastupující osoby.‘‘ Dále žalovaná sdělila, že k žádosti je třeba doložit pouze originál plné moci nebo její úředně ověřenou kopii notářem/ czech poitem a úředně ověřený výpis nadace z příslušného rejstříku. Žalobce dne 15. 2. 2021 zaslal žalovanému novou žádost se všemi náležitostmi, které žalovaná ve své odpovědi ze dne 12. 2. 2021 žádala napravit. Konkrétně tedy odeslal žádost s ověřeným podpisem zastupujícího právního zástupce, ověřenou kopii plné moci a ověřený výpis nadace z příslušného rejstříku. Žalovaná dne 19. 2. 2021 žalobci odpověděla přípisem, ve kterém sdělila, že zaslanou plnou moc nemůže akceptovat a požádala o nové zaslání originálu nebo úředně ověřené plné moci se všemi náležitostmi. Následně žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku k vyplacení předmětné částky. Dne 2. 3. 2021 odpověděla žalovaná, že nebyla splněna podmínka k vypořádání pohledávky z dědictví a požádala o zaslání originálu nebo úředně ověřené kopie plné moci s úředně ověřeným podpisem.

2. Žalobce dále uvedl, že plnil požadavky žalované a nemůže jít k tíži žalobce, že žalovaná neumí správně formulovat své požadavky, které je pak následně nucena neustále měnit a upravovat. Ani ke dni podání žaloby žalovaná částku ve výši 192.172,54 Kč představující podíl náležející žalobci neuhradila.

3. V podání ze dne 10. 6. 2021 žalovaná uvedla, že nijak nezpochybňuje usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 29. 5. 2020 č.j. 36 D 725/2019-165 o vypořádání dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a je připravena v souladu s tímto usnesením odpovídající část prostředků z předmětného účtu stavebního spoření vyplatit určenému dědici, tj. žalobci. Pokud by se do některého z obchodních míst žalované dostavil osobně statutární orgán oprávněný jednat za žalobce, bylo by možné výplatu prostředků provést bezodkladně. Nicméně žalobce se rozhodl, že se při řešení výplaty prostředků z účtu nechá zastoupit třetí osobou. Žalovaná má povinnost při své činnosti postupovat obezřetně. Proto je třeba, aby bylo prokázáno řádné zmocnění zástupce k jednání v této věci za žalobce. S tím souvisí také požadavek, aby na předmětné plné moci byl úředně ověřený podpis zmocnitele (tj. osoby oprávněné jednat za žalobce). S ohledem na uvedenou zákonnou povinnost jednat obezřetně a chránit peněžní prostředky vkladatelů před zneužitím žalovaná není oprávněna vyplatit prostředky z účtu zástupci (nebo podle pokynů zástupce), aniž by bylo jednoznačně doloženo, že zástupce je k takovému jednání skutečně oprávněn, tj. že byl majitelem těchto prostředků k takovému jednání skutečně zmocněn. Tuto podmínku je možné splnit tím, že bude podpis zmocnitele na předmětné plné moci úředně ověřen. Žalovaná takto bezvýjimečně přistupuje k veškerým zmocněním, která jsou jí předkládána za účelem provedení finančních operací. Přestože žalovaná svůj výše uvedený oprávněný požadavek zástupci žalobce jasně sdělila v dopise ze dne 2. 3. 2021, byla zcela nedůvodně podána tato žaloba.

4. Žalovaná proto navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, neboť zástupce žalobce dosud žalované neprokázal své oprávnění jednat za žalobce požadovaným způsobem, který žalovaná považuje za legitimní. Žalovaná dále zdůraznila, že v případě, že se statutární orgán oprávněný jednat za žalobce dostaví osobně do obchodního místa žalované a požádá o výplatu předmětných prostředků, nebo v případě, že bude žalované předložena odpovídající plná moc k zastupování v této věci udělaná žalobcem, na které bude podpis osoby oprávněné jednat za žalobce úředně ověřen, je žalovaná připravena odpovídající částku žalobci bez zbytečného odkladu vyplatit. <b>Skutková zjištění:</b> 5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Žalobce byl určen dědicem jedné poloviny dědictví po zůstaviteli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození] (srov. usnesení Okresního soudu v Teplicích, sp.zn. 36 D 725/2019-165).

7. Advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě shora uvedeného usnesení zaslal jménem žalobce žalovanému žádost o vyplacení polovičního podílu ze stavebního spoření [číslo] jehož výše ke dni úmrtí zůstavitele činila 384 345,09 Kč (tj. poloviční podíl pro žalobce činí 192 172,54 Kč (srov. žádost ze dne 10. 2. 2021).

8. Žalovaná sdělila žalobci, [anonymizováno] [příjmení], že žádost ze dne 10. 2. 2021 nemůže přijmout z důvodu neověřeného podpisu s tím, že podmínkou pro vyplacení pohledávky z dědictví je žádost s úředně ověřeným podpisem dědice nebo zastupující osoby (srov. přípis žalované ze dne 12. 2. 2021).

9. Dne 15. 2. 2021 právní zástupce žalobce ([anonymizováno] [příjmení]) zaslal žalované novou žádost o výplatu dědického podílu se svým úředně ověřeným podpisem, dále ověřenou kopii (vidimace) plné moci udělené [jméno] [příjmení], předsedkyní správní rady žalobce (bez jejího úředně ověřeného podpisu) a ověřený výpis žalobce z příslušného rejstříku (srov. žádost ze dne 15. 2. 2021 a přílohami).

10. Žalovaná následně žalobci sdělila, že zaslanou úředně ověřenou kopii plné moci od statutárního orgánu žalobce ze dne 30. 6. 2020 nemůže akceptovat bez úředně ověřeného podpisu [příjmení] [příjmení], předsedkyně správní rady žalobce, a požádala o zaslání originálu nebo úředně ověřené plné moci se všemi náležitostmi (srov. přípis žalované ze dne 19. 2. 2021).

11. Žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ve smyslu § 142a o.s.ř. (srov. předžalobní upomínka ze dne 24. 2. 2021). Následně žalovaná sdělila žalobci, že nebyla splněna podmínka k vypořádání pohledávky z dědictví č.s. 1 747 852 0 02, neboť nebyl doložen úředně ověřený podpis zmocnitele. Z toho důvodu žalovaná opětovně požádala o zaslání plné moci s úředně ověřeným podpisem [příjmení] [příjmení], předsedkyně správní rady žalobce (srov. přípis žalované ze dne 2. 3. 2021, emailová komunikace ze dne 4. 6. 2021 až 9. 6. 2021).

12. Ze Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření žalované plyne, že v zájmu zabezpečení řádného poskytování služeb může žalovaná ověřit totožnost účastníka nebo oprávněné osoby, jednající jménem či za účastníka, případně odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti do doby, než bude žalovaná považovat za nepochybné, že daná osoba je skutečně oprávněna v dané věci jednat. Žalovaná je oprávněna odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti v případě, že jí nebudou předloženy všechny dokumenty podle smlouvy a těchto VOP (srov. článek 27, odstavec 1 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření žalované). <b>Právní posouzení věci:</b> 13. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobce se svou žalobou domáhal po žalované vyplacení částky 192 172,54 Kč, a to na základě rozhodnutí soudu v dědickém řízení. Žalovaná nárok žalobce na žalované plnění nijak nezpochybnila, naopak opakovaně vyjádřila připravenost plnění bez zbytečného odkladu poskytnout. Výplatu však podmiňuje prokázáním, že [anonymizováno] [příjmení], advokát, který v zastoupení žalobce požádal o výplatu předmětného dědického podílu, byl skutečně žalobcem zmocněn k takovému jednání, a to předložením úředně ověřené plné moci, příp. předložením žádosti oprávněného člena statutárního orgánu žalobce s jeho úředně ověřeným podpisem. Zmíněnou podmínku žalobce odmítá s tím, že požadavek na předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (tj. v daném případě předsedkyně správní rady žalobce [příjmení] [příjmení]) neplyne ze zákona a je tudíž neopodstatněný.

14. Soud v prvé řadě zdůrazňuje, že žalovaná nepopírá nárok žalobce na výplatu žalované částky a opakovaně sdělila připravenost bezodkladně vyplatit žalobci požadované plnění, pokud bude ověřeno, že o výplatu skutečně požádal žalobce, resp. že žalobce skutečně pověřil advokáta [anonymizováno] [příjmení] k zastupování v dané věci, a to předložením plné moci s úředně ověřeným podpisem statutárního orgánu.

15. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobce dosud řádně nepožádal žalovanou o výplatu dědického podílu, resp. že dosud nebylo prokázáno, že by žalobce skutečně zmocnil [anonymizováno] [příjmení] k zastupování v této věci při jednání se žalovanou. Žalovaná tudíž ani nemohla žalované peněžní prostředky [anonymizováno] [příjmení] vyplatit.

16. Dle ustanovení § 12 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění, platí, že banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně.

17. Dle soudu je zcela v souladu s uvedenou zákonnou povinností žalované to, že za účelem ochrany peněžních prostředků vkladatelů před případným zneužitím ověřuje, zda zmocněnec žádající výplatu peněžních prostředků, byl skutečně zmocněn k takovému jednání. Jedním ze způsobů takového ověření je bezpochyby i požadavek na předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

18. Dle soudu by naopak odporovalo zákonné povinnosti počínat si obezřetně, pokud by žalovaná vyplatila prostředky z účtu zástupci (nebo podle pokynů zástupce), aniž by bylo jednoznačně doloženo, že zástupce je k takovému jednání skutečně oprávněn, resp. majitelem těchto prostředků k takovému jednání skutečně zmocněn.

19. Žalovaná nadto výslovně zakotvila do svých závazných Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření ustanovení, dle něhož v zájmu zabezpečení řádného poskytování služeb může žalovaná ověřit totožnost účastníka stavebního spoření nebo oprávněné osoby, jednající jménem či za účastníka, případně odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti do doby, než bude žalovaná považovat za nepochybné, že daná osoba je skutečně oprávněna v dané věci jednat. Žalovaná je oprávněna odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti v případě, že jí nebudou předloženy všechny dokumenty podle smlouvy a těchto VOP.

20. Z tvrzení žalobce dále vyplývá, že nebrojil proti požadavku žalované, aby byla předložena žádost o výplatu s úředně ověřeným podpisem, když dokonce zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] takovou žádost se svým úředně ověřeným podpisem předložil. Žalobce však (zcela bezdůvodně) odmítá předložit plnou moc s úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby pro [anonymizováno] [příjmení].

21. Z ustanovení § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, přitom plyne, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Jestliže je tedy vyžadována žádost s úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby, což žalobce akceptoval, je s podivem, že brojí proti požadavku na předložení plné moci pro zástupce v téže formě.

22. V daném ohledu lze též odkázat na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, dle něhož jestliže zmocněnec nebo zmocnitel do doby jednání zmocněnce neprokážou pravost a správnost plné moci zmocněnce k jednání na základě předložené plné moci, má osoba, vůči níž zmocněnec jedná, právo takový průkaz požadovat s tím, že do doby jeho předložení není tato osoba povinna se zmocněncem jednat, např. plnit zmocněnci dluh, který od ní zmocněnec má podle plné moci jménem zmocnitele převzít. Povinnost k průkazu pravosti a správnosti plné moci přitom má zmocněnec, případně zmocnitel, není tedy záležitostí osoby, vůči níž zmocněnec jedná, aby pravost a správnost plné moci aktivně zjišťovala (srov. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 1299/2019, ze dne 21. 5. 2019 či sp. zn. 20 Cdo 1299/2019 ze dne 21. 5. 2019).

23. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že žalovaná nebyla oprávněna vyplatit [anonymizováno] [příjmení] požadované plnění za situace, kdy měla pochybnosti a zároveň nebylo prokázáno, že žalobce skutečně zmocnil [anonymizováno] [příjmení] k jednání s žalovanou ohledně výplaty předmětných peněžních prostředků. Požadavek na předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby jednající za žalobce, je zcela legitimní a v souladu s právem. Žalovaná tudíž nepochybila, když odmítla vyplatit požadované plnění do doby, než bude zmocnění prokázáno. Z uvedeného důvodu je žaloba nedůvodná, pročež byla zamítnuta. <b>Náklady řízení:</b> 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

25. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

26. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 5 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, 2 x účast na jednání soudu a 2 x příprava na jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

27. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.