12 C 59/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s 8,75% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby odškodnění újmy způsobené trestním stíháním žalobce. Žalobce konkrétně požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve výši [částka], a dále zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným vedením trestního stíhání, které zasáhlo do jeho práva na čest, důstojnost, rodinný život, vedlo k narušení postavení ve společnosti a zásahu do podnikatelské sféry žalobce, za což požadoval odškodnění ve výši [částka]. Žalobce vyzval žalovanou k náhradě újmy dne [datum], avšak žalovaná v zákonné lhůtě nárok neprojednala. Žalobce dále uvedl, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání jeho osoby pro podezření ze spáchání zločinu týrání osoby, žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, [číslo jednací]. Usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum] bylo předmětné usnesení zrušeno jako nezákonné, navazovalo nové vydání usnesení Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž bylo opětovně zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu týrání svěřené osoby, žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku. Dne [datum] byla podána žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 (dále jen„ OS“), u něhož bylo následně vedeno trestní řízení pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce byl rozsudkem OS ze dne [datum] uznán vinným, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dobu 3 let. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl rozsudek OS zrušen a bylo nově rozhodnuto tak, že se žalobce dle § 226 písm. a) trestního řádu zprošťuje obžaloby. Rozsudek o zproštění obžaloby nabyl právní moci vyhlášením a doručením stranám při veřejném zasedání dne [datum]. Dle žalobce je trestní stíhání, které započalo dne [datum] a skončilo [datum] nepřiměřeně dlouhé. Žalobce rovněž uvedl, že v řízení vznikly průtahy, které konstatoval samotný odvolací soud ve zprošťujícím rozsudku, přičemž po dobu déle jak 8 měsícové nečinnosti policejní orgán v přípravném řízení neprováděl žádné úkony ve věci. Dne [datum] podal žalobce coby obviněný návrh na doplnění vyšetřování, přičemž policejní orgán neprovedl důkaz žádný. Policejní orgán v přípravném řízení a OS v hlavním líčení nečinily úkony v obvyklých lhůtách. Z rozhodnutí odvolacího soudu přitom vyplývá, že ústavní znalecký posudek byl zadáván soudem I. stupně naprosto nadbytečně v rozporu s procesní ekonomií a hospodárností řízení. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel ani k průtahům nepřispěl.

2. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok jako v žalobě. Žalovaná rozhodla o žádosti stanoviskem ze dne [datum], kterým odmítla jeho nárok z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání. Žalovaná stručně popsala průběh trestního řízení s tím, že ve vztahu k nároku na náhradu újmy za nepřiměřenou délku řízení uvedla, že v dané věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť namítané trestní řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé.

3. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož byl nárok na náhradu újmy za nezákonné trestní stíhání vyloučen do samostatného řízení. <b>Skutková zjištění:</b> 4. Z nesporných tvrzení stran vzal soud za prokázané, že žalobce se dne [datum] obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu újmy z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobce v rozsahu nároku na odškodnění za nepřiměřenou délku trestního stíhání nevyhověla.

5. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony, rozhodnutí soudu a podání účastníků): Přípisem ze dne [datum] policie požádala Fakultní nemocnici [část obce] o informace v souvislosti s trestním řízením. V prohlášení ze dne [datum] žalobce souhlasil se zproštěním mlčenlivosti zdravotnického zařízení v souvislosti s trestním řízením. Dále jsou ve spise založeny odpovědi na dotazy ze strany Fakultní nemocnice v [část obce]. Dne [datum] Fakultní nemocnice v [část obce] zaslala dokumenty ohledně vyšetření zdejšího žalobce. Usnesením ze dne [datum] Policie ČR zahájila trestní stíhání proti zdejšímu žalobci pro podezření ze spáchání trestného činu týrání osoby, žijící ve společném obydlí, dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že po delší dobu ve společném obydlí týral svoji tehdejší družku, usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dne [datum] byl žalobce předvolán k výslechu, výslech žalobce coby obviněného se konal dne [datum]. Proti usnesení dne [datum] podal žalobce stížnost. Přípisem ze dne [datum] policie vyrozuměla žalobce, respektive jeho obhájce o výslechu svědka. Usnesením z [datum] Policie ČR rozhodla o stížnosti zdejšího žalobce, v níž rovněž namítl podjatost jedné z policistek, tak, že není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Dne [datum] podal žalobce stížnost proti usnesení policie, resp. vrchní inspektorky ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] policie požádala MUDr. [jméno] [příjmení] o zaslání zprávy ve vztahu k spolupráci a pomoci [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] ke stížnosti žalobce státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství [obec a číslo] usnesení o zahájení trestního stíhání zrušila pro nezákonnost a uložila policejnímu orgánu, aby věc znovu projednal. Dne [datum] se konal výslech svědkyně [jméno] [příjmení] Přípisem ze dne [datum] policie požádala občanské sdružení [jméno] o zaslání zprávy ohledně spolupráce, respektive pomoci [jméno] [příjmení]. Dne [datum] pokračoval výslech svědkyně [příjmení]. Opatřením ze dne [datum] policie přibrala znalce [příjmení] [jméno] a PhDr. Kloseho ke zpracování znaleckého posudku na žalobce. Dne [datum] byl policii doručen dodatek ke zprávě O.S. [jméno]. Dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] reagovala na dotaz policie. Dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělila policii, že se dozvěděla, že zdejší žalobce obchází její sousedy a klienty a známé s žádostí o to, jak mají či nemají vypovídat. Přípisem ze dne [datum] policie sdělila MUDr. Tichému, respektive požádala o zpracování předběžné zprávy k několika otázkám ohledně svědkyně a poškozené [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] bylo znovu zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu týrání osoby, žijící ve společném obydlí, podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno žalobci dne [datum] a jeho obhájci dne [datum]. Podáním ze dne [datum] podal žalobce neodůvodněnou stížnost, tu odůvodnil podáním ze dne [datum]. Dále je ve spise založen souhrn a psychopatologický rozbor a diagnostický závěr. Usnesením ze dne [datum] byla stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta. Dne [datum] žalobce doplnil svou stížnost a dále dne [datum] byla znovu doplněno podání ze strany zdejšího žalobce. Usnesením ze dne [datum] policie rozhodla tak, že vrchní inspektorka [jméno] [příjmení] není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Znovu byl žalobce předvolán [datum], a jeho výslech proběhl [datum]. Dále ve spise založen žalobcem předložený znalecký posudek z psychiatrie ve vztahu k žalobci, resp. 2 znalecké posudky. Dále založen další znalecký psychiatrický posudek žalobce. Dne [datum] žalobce doplnil svá tvrzení a podal návrh na doplnění prověřování. Dne [datum] žalobce znovu navrhl doplnění prověřování a doplnil svá tvrzení, a další doplnění ze strany žalobce je datováno [datum]. Dne [datum] bylo doručeno další doplnění ze strany žalobce, a další návrh na doplnění k prověřování ze strany žalobce byl doručen policii [datum]. Dále je ve spise založen další znalecký posudek z oboru psychologie zdejšího žalobce, a dále znalecký posudek na žalobce, nezl. [jméno] a matku z oboru zdravotnictví, psychiatrie a psychologie. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam o podaném vysvětlení, během něhož byla vyslechnuta [jméno] [příjmení]. Dne [datum] sepsán úřední záznam o podaném vysvětlení dle § 158 trestního řádu ze strany [jméno] [příjmení]. Dle úředního záznamu ze dne [datum] bylo podáno vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo dle úředního záznamu podáno vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] Dne [datum] bylo podáno vysvětlení dle úředního záznamu ze strany [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo dle úředního záznamu podáno vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo podáno vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo podáno vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo podáno vysvětlení ze strany [jméno] [příjmení]. Dále ve spisu založeno několik záznamů o nahlédnutí do spisu. Dále ve spisu založena lékařská zpráva ve vztahu k nezl. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] navrhla [jméno] [příjmení] doplnění na dokazování. Opatřením ze dne [datum] policie přibrala znalce z oboru zdravotnictví, psychiatrie a klinická psychologie, a zadala několik dotazů k zodpovězení. Přípisem ze dne [datum] policie vyrozuměla obhájce žalobce o úkonech v trestním řízení, tedy o výslechu tam uvedených osob. Podáním ze dne [datum] podal žalobce námitky proti formulaci otázek v opatření o přibrání znalce ze dne [datum]. Opatřením ze dne [datum] Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] námitkám žalobce proti formulaci otázek položených znalcům, a v případě některých otázek uložila, aby otázky byly položeny znovu, ve vztahu k ostatním otázkám nebylo vyhověno žádosti. Dne [datum] proběhl výslech svědkyně [jméno] [příjmení]. Dne [datum] proběhl výslech svědkyně. Dne [datum] proběhl další výslech svědkyně. Přípisem ze dne [datum] byl obhájce žalobce vyrozuměn o změně data úkonu v trestním řízení. Dne [datum] proběhl výslech svědkyně. Dále je ve spise založeno sdělení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a PhDr. [jméno] [příjmení] o tom, že se žalobce dostavil dne [datum] k vyšetření, nicméně znalcům oznámil, že odmítá znalecké vyšetření z důvodu podjatosti a z důvodu nehospodárnost, neboť již byly založeny do spisu jiné znalecké posudky. Podáním ze dne [datum] podal žalobce námitku podjatosti proti oběma ustanoveným znalcům [příjmení] [příjmení] a PhDr. Klosemu. Přípisem ze dne [datum] se zdejší žalobce omluvil ze znaleckého vyšetření ze zdravotních důvodu. Dne [datum] podal žalobce námitku podjatosti proti policistce [jméno] [příjmení] a dalším policistům, a navrhl jejich vyloučení. Dne [datum] byl policii doručen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie na posuzovanou [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že policisté, proti nimž směřovala námitka podjatosti, nejsou vyloučeni z dané věci. Dne [datum] bylo policii doručeno odůvodnění stížnosti žalobce proti usnesení o tom, že policisté nejsou vyloučeni z rozhodování ve věci. Usnesením ze dne [datum] bylo opětovně rozhodnuto, že policistka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nejsou vyloučeni z daného trestního řízení. Dne [datum] se znalec [příjmení] [příjmení] vyjádřil k vznesené námitce podjatosti. Přípisem ze dne [datum] se vyšetřující policistka vyjádřila k námitkám žalobce k osobě přibraného znalce. Dne [datum] se k námitkám vyjádřil další znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Opatřením ze dne [datum] Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] tak, že se nevyhovuje námitkám žalobce, podaným proti znalcům [příjmení] [příjmení] a PhDr. Klosemu. E-mailem ze dne [datum] právní zástupce žalobce sdělil znalci [příjmení], že při předchozím vyšetření žalobce u druhého znalce [příjmení] [příjmení] došlo k tomu, že ten odmítl účast advokáta při znaleckém úkonu a rovněž odmítá použití záznamových zařízení k zachycení průběhu znaleckého vyšetření. Z uvedeného důvodu žalobce, resp. jeho obhájce žádal, aby se toto neopakovalo při znaleckém vyšetření MUDr. Tichým. Dále ve spisu založen přípis znalce, adresovaný policii v souvislosti s vyšetřením žalobce, resp. obviněného. Dne [datum] státní zástupkyně Státního zastupitelství pro [část Prahy] žalobci, že požadavky žalobce na vyšetření znalci a argumenty nejsou přiléhavé, přičemž obhájce nemá být přítomen u všech úkonů trestního řízení včetně znaleckého zkoumání. Dále v přípise státní zástupkyně uvádí, že žalobce již od počátku trestního stíhání proklamoval snahu vyhnout se znaleckému zkoumání z oboru psychiatrie u PhDr. Kloseho, přičemž tato snaha výrazně prodloužila délku trestního řízení, pročež žalobce nebude již ke znaleckému zkoumání předvoláván a policejní orgán věc povede ke skončení. Dále ve spise založen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ve vztahu k žalobci. Dne [datum] bylo policii doručeno odborné vyjádření znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Dne [datum] byla policii doručena zpráva Městské části [obec a číslo], zpráva o pověsti ve vztahu ke zdejšímu žalobci. Přípisem ze dne [datum] bylo sděleno poškozené [jméno] [příjmení], že může prostudovat spis, a přípisem ze dne [datum] byl o této možnosti vyrozuměn žalobce, respektive jeho obhájce, ten prostudoval spis [datum]. Podáním ze dne [datum] policie navrhla Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] obžaloby proti zdejšímu žalobci. Přípisem ze dne [datum] žalobce navrhoval odstranění průtahů v trestním řízení. Dne [datum] byla k OS podána obžaloba proti zdejšímu žalobci. Dle referátu byly kontaktovány svědkyně s tím, že měly být informovány o hlavním líčení dne [datum]. Dne [datum] se ve věci vyjádřila poškozená [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, během něhož proběhl výslech poškozené, respektive svědkyně [jméno] [příjmení], výslech zdejšího žalobce coby obviněného. Dne [datum] se [jméno] [příjmení] omluvila z účasti na dalším hlavním líčení. Původní hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] poškozená navrhla doplnění dokazování. Dne [datum] žalobce navrhl doplnění dokazování. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož bylo slyšeno několik svědků. Podáním ze dne [datum] se poškozená vyjádřila k osobám svědků. Usnesením ze dne [datum] Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] jako nedůvodnou stížnost zdejšího žalobce podanou proti usnesení policie ze dne [datum], jímž byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu neoprávněného přístupu k systému a nosiči z e-mailové schránky zdejšího žalobce. Dále je ve spise založena omluva ze dne [datum] jedné svědkyně z nařízeného hlavního líčení. Další hlavní líčení se konalo [datum], během něhož bylo slyšeno několik svědků, a hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce doplnění dokazování. Dne [datum] se omluvila svědkyně z hlavního líčení. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož byli slyšeni další svědci, a hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] poškozená navrhla doplnění dokazování. Podáním ze dne [datum] navrhl doplnění dokazování zdejší žalobce. Dále je ve spise založen dodatek ke znaleckému posudku soudního znalce ve věci žalobce, a to dodatek ze dne [datum]. Dále ve spise založen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], jímž bylo rozhodnuto o úpravě poměrů styku nezletilé [jméno] [příjmení] tak, že byla svěřena do střídavé péče žalobce a matky. Dále ve spise založena stížnost Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] na postup sociální pracovnice paní [jméno] [příjmení]. Dále ve spise založeno vyjádření znalce ze dne [datum], a sice znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se z hlavního líčení omluvila ze zdravotních důvodů jedna svědkyně. Dne [datum] se ve věci konalo další hlavní líčení, během něhož byli slyšeni znalci, a hlavní líčení bylo odročeno na [datum], přičemž se jedná zjevně o chybu v psaní. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl doplnění dokazování, a to výslechem znalců. Dne [datum] se ve věci vyjádřil zdejší žalobce a podrobněji specifikoval návrh na doplnění dokazování. Dne [datum] předvolaný znalec [příjmení] [příjmení] sdělil, že se nemůže dostavit z důvodu kolize. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož byli slyšeni znalci, hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dále jsou ve spisu založeny platební poukazy se znalečným znalce. Dne [datum] požádal obhájce zdejšího žalobce o odročení hlavního líčení z důvodu kolize. Dne [datum] bylo změněno datum hlavního líčení na [datum]. Dne [datum] se žalobce vyjádřil k tomu, že tvrzení poškozené o ovlivňování svědků je lživé. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož byli slyšeni znalci, a hlavní líčení bylo odročeno na za účelem vypracování nových znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, jak k osobám zdejšího žalobce, tak poškozené, a bylo tedy odročeno na neurčito. Opatřením ze dne [datum] OS přibral znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], specializace klinická psychologie. Opatřením ze dne [datum] přibral Ústav psychiatrické nemocnice [část obce] a byly zadány otázky k zodpovězení ve znaleckém posudku. Dne [datum] navrhl žalobce doplnění otázek na znalce. Přípisem ze dne [datum] byly zaslány znaleckému ústavu doplňující dotazy. Přípisem ze dne [datum] OS urgoval Ústav psychiatrické nemocnice [část obce] k vypracování znaleckého posudku, na což reagovali znalci s omluvou dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] OS opětovně urgoval Psychiatrickou nemocnici v [část obce] o předložení znaleckého posudku, ten byl předložen [datum], a rovněž bylo vyčísleno znalečné. Dále ve spisu založen platební poukaz s vyplacením znalečného. Dne [datum] byl OS doručen další znalecký posudek ze dne [datum], zpracovaný PhDr. [jméno] [příjmení]. Dále jsou ve spise založeny přípisy a listiny, týkající se rezignace jednoho člena senátu, a dále jsou založeny další platební poukazy na znalečné. Dne [datum] se ve věci vyjádřila poškozená [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož byli slyšeni znalci, a hlavní líčení bylo odročeno za účelem opětovného předvolání znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a další svědkyně na [datum]. Přípisem ze dne [datum] OS prostřednictví dožádání požádal Městskou policii hl.m. [obec] o pomoc při doručování svědkyni [jméno] [příjmení], jíž se nedařilo doručovat. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož byli slyšeni znalci, a hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] navrhl obžalovaný, tedy zdejší žalobce doplnění dokazování. Dne [datum] se konalo další hlavní líčení, během něhož se některé svědky nepodařilo předvolat, některé ano a byli slyšeni, proběhl tedy výslech několika svědků. Hlavní líčení bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum], kdy se konalo další hlavní líčení, a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl zdejší žalobce uznán vinným ze spáchání zločinu týrání osoby, žijící ve společném obydlí, dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 2 let s podmíněným odkladem, a dále mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené [jméno] [příjmení] náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. Dále je ve spise založen úřední záznam přísedícího s vyjádřením k námitce podjatosti vůči své osobě. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, během něhož bylo rozhodnuto, že nejsou členové senátu vyloučeni z rozhodování, přičemž se jednalo o námitku podjatosti vůči celému senátu. Dne [datum] podal žalobce stížnost proti usnesení OS ze dne [datum]. Dle referátu ze dne [datum] a přípisem z téhož dne byl vyzván obhájce zdejšího žalobce k odstranění vad podaného odvolání s tím, že se obžalovaný odvolal přímo při hlavním líčení do protokolu. Dne [datum] zdejší žalobce doplnil své odvolání proti rozsudku. Dne [datum] byl spis předložen Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání u odvolacího soudu, během něhož byla zamítnuta stížnost zdejšího žalobce proti usnesení OS ze dne [datum]. Dne [datum] se vyjádřil ve věci zdejší žalobce. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání před odvolacím soudem a veřejné zasedání bylo odročeno na [datum]. Podáním ze dne [datum] se vyjádřila poškozená s návrhem na doplnění dokazování. Dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek OS zrušen a zdejší žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Dle doručenek byl rozsudek doručen všem dne [datum]. Ve zmíněném rozsudku odvolací soud mj. uvedl, že„ čtrnáctiměsíční doba procesní nečinnosti mezi v pořadí sedmým jednáním v dubnu 2016 a osmým jednáním v červnu 2017 je vskutku průtahem poškozující obhajobu (…) trestní proces se zastavil na dobu delšího jednoho roku v důsledku vskutku liknavého vypracování soudem zadaného ústavního znaleckého posudku; ve skutečnosti však příčina vytčeného průtahu vězí v ne dost rozhodném (a také ne dost soustředěném, rychlém a hospodárném) postupu nalézacího soudu (…) nejpozději v hlavním líčení dne [datum] věc nazrála k meritornímu rozhodnutí; jestliže byla předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání až po dalších bezmála dvou letech od dubna 2016, nelze to hodnotit jinak než jako průtah v řízení“ (srov. bod 24).

7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti neprováděl další dokazování, neboť shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro rozhodnutí věci. <b>Právní úprava:</b> 8. Soud věc posoudil ve světle níže uvedených zákonných ustanovení.

9. Podle ustanovení § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

11. Dle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 15. Jak plyne ze shora uvedeného, předmětem nadepsaného řízení je nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou trestního řízení ve výši [částka]. Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu škody či nemajetkové újmy.

16. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí; (ii) vznik újmy na straně žalobců a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

18. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

19. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

20. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy nabyl zprošťující rozsudek právní moci. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 4 roky a 3 měsíce.

21. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, dále probíhalo přípravné řízení u policie za dozoru státního zastupitelství. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní, resp. justiční soustavy, nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

22. Posuzované řízení bylo dle soudu po skutkové stránce složité, a to především z toho důvodu, že předmětem trestního řízení bylo podezření žalobce ze spáchání zločinu týrání osoby, žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, v průběhu řízení vyvstala potřeba provést rozsáhlé dokazování, a to mj. výslechem obviněného, poškozené a několika svědků, soudy rovněž musely vzít v úvahu rodinnou situaci žalobce, tj. že byl otcem nezletilé dcery, bylo rovněž přibráno několik znalců a k důkazu prováděno množství znaleckých posudků. Soud hodnotí věc po stránce hmotněprávní jako standardně složitou.

23. Soud dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo složitější i po stránce procesní, neboť v jeho průběhu bylo vydáno mnoho rozhodnutí a byla činěna řada jiných úkonů, tj. rozhodování o stížnostech žalobce proti zahájení trestního stíhání, o několika námitkách podjatosti a dalších stížnostech, byli přibráni znalci, konalo se veřejné zasedání soudu a několik hlavních líčení, k nimž museli být obvinění, svědci i další osoby předvoláváni, několik svědků se omluvilo z hlavního líčení, žalobce požádal o odročení hlavního líčení, žalobce podával námitky podjatosti, stížnosti, množství návrhu na doplnění dokazování a dalších vyjádření, o nichž muselo být rozhodováno, bylo rozhodováno o svědečném a znalečném. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako složitější.

24. Dále je třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce posuzovaného řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel, a rovněž požadoval odstranění průtahů v řízení.

25. Pokud jde o význam řízení, tak ten soud posoudil jako zvýšený. Vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, kterým bylo trestní stíhání žalobce, se jedná o řízení, u něhož se zvýšený význam se presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]).

26. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení nezaznamenal průtahy ani období nečinnosti, úkony soudů a dalších OČTŘ byly činěny střídavě obratem a střídavě v přiměřených lhůtách, přičemž procesní postup byl relativně plynulý.

27. V dané souvislosti soud uvádí, že mu nepřísluší hodnotit správnost postupu orgánů činných v trestním řízení v posuzovaném trestním řízení, tedy ani to, kdy měl OS dostatek skutkových zjištění k rozhodnutí či zda zadání určitého znaleckého posudku bylo účelné či nikoli. Řízení o náhradě škody není řízením revizním, a tudíž nemůže docházet k přezkoumávání obsahové správnosti či zákonnosti rozhodnutí či postupů vydaných v namítaném řízení. Přezkum zákonnosti rozhodnutí je možný pouze v rámci instančního přezkumu odvolacím či dovolacím soudem a za podmínek stanovených zákonem pak Ústavním soudem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Je sice pravdou, že odvolací soud v trestním řízení uzavřel, že v řízení došlo k průtahům, neboť OS měl rozhodnout dříve, než tak učinil, a neměl zadávat další znalecký posudek. Dle soudu však uvedený závěr jednak není závazný pro zdejší soud a nadto se týká věcného postupu OS v řízení. Jestliže tedy v posuzovaném řízení nebyla zjevná období nečinnosti, nelze dospět k závěru, že jsou dány průtahy ve smyslu zákona, za něž by bylo možné žalobce odškodnit. Zdejší soud totiž nemůže v intencích zákona učinit závěr o tom, že OS se dopustil nesprávného úředního postupu tehdy, když měl za to, že je třeba vyslechnout další svědky, zadat znalecký posudek a konat další hlavní líčení, a to i přesto, že odvolací soud v rámci trestního řízení takový závěr učinil. Dle soudu se však nejedná o průtahy či nečinnost ve smyslu zákona, které mohly být odškodněné. <b>29. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla přiměřená, jakkoli nebyla nijak krátká, a tudíž nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.</b> 30. Soud má tedy za to, že v dané věci nedošlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a tudíž jim ani nevznikla nemajetková újma. S ohledem na uvedené není tudíž na místě přiznání jakéhokoli odškodnění, a to ani omluvy či konstatování porušení práva žalobce. Z uvedeného důvodu bylo rozhodnuto, jako je uvedeno ve výroku I. rozsudku, tj. žaloba byla v daném rozsahu zamítnuta. <b>K nákladům řízení:</b> 31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

32. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] odpovídající paušální náhradě za jeden úkon (písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve spojení s § 2 odst. 3 cit. vyhlášky. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 33. Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách neshledal soud důvod.