12 C 67/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro odklad zrušení spoluvlastnictví

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby bylo odloženo zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k následujícím nemovitostem: i. k jednotce [číslo] – byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, ii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, iii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, iv. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] / [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] / [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vi. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] / [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří viii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, ix. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, x. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xi. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xiii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xiv. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xv. k jednotce [číslo] rozestavěná jednotka s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xvi. k jednotce [číslo] rozestavěná jednotka s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xvii. k jednotce [číslo] rozestavěná jednotka byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, xviii. k jednotce [číslo] byt s podílem o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na společných částech domu [adresa] a pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], část [územní celek], k. ú. [část obce], přičemž budova [adresa] a pozemek parc. [číslo] jsou zapsány na [list vlastnictví] a pozemek parc. [číslo] je zapsán na [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 246 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu den [datum] se žalobce domáhal, aby soud odložil zrušení spoluvlastnictví účastníků řízení ve vztahu k ve výroku I. specifikovaným bytovým jednotkám. Žalobce uvedl, že žalovaný podal ke zdejšímu soudu návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví shora uvedených nemovitostí, a to přikázáním věci za náhradu, konkrétně přikázáním jedenácti bytových jednotek do výlučného vlastnictví žalovaného a sedmi bytových jednotek do výlučného vlastnictví žalobce. Věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce dále uvedl, že od roku [rok] je u [název soudu] (pod sp. zn. [spisová značka] vedeno soudní řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ve kterém jako účastník řízení na straně žalobce vystupuje paní [jméno] [příjmení], teta žalobce a žalovaného, a na straně žalované vystupují žalobce, žalovaný a jejich matka paní [jméno] [příjmení]. Předmětem zmíněného řízení byl mj. návrh paní [jméno] [příjmení] na zrušení a rozdělení spoluvlastnictví k domu [adresa], v k.ú. [část obce]. Žalobce tvrdil, že žalovaný byl svoji matkou obdarován právě za účelem, aby dům jako celek nebyl rozdělen na jednotlivé bytové jednotky, které by náležely do výlučného vlastnictví účastníků soudního řízení, ale zůstal v podílovém spoluvlastnictví žalobce, žalovaného a jejich matky jako společný rodinný majetek. Přesto však žalovaný podal ke zdejšímu soudu žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci ve vztahu k domu v k.ú. [část obce]. Přitom ještě za života babičky účastníků paní [jméno] [příjmení], se žalovaný vždy stavěl negativně k rozdělování rodinného majetku a ke skutečnosti, že paní [jméno] [příjmení] chce rodinný majetek rozdělit.

2. Žalobce dále popsal rodinnou historii a vztahy s tím, že daroval žalovanému svůj spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizována dvě slova] k pozemku v obci [obec], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], čímž se žalovaný stal jeho výlučným vlastníkem, neboť na něm chtěl stavět rodinný dům. Žalobce tvrdil, že v roce 2014 prováděl stavební úpravy, kdy došlo se souhlasem žalovaného ke spojení bytových jednotek [číslo] v domě v k. ú. [část obce] za účelem zajištění bytových potřeb žalobce. Po uplynutí cca tří měsíců se žalovaný obrátil na žalobce s žádostí o zajištění financování výstavby jeho rodinného domu. Pro žalobce nebylo reálné zajistit finanční prostředky v tak krátkém časovém období, jak si představoval žalovaný. Od tohoto okamžiku žalovaný zcela změnil své chování a započal zpochybňovat dohody se žalobcem ohledně bytové jednotky [číslo]. Žalovaný nadto zahájil další soudní řízení proti žalobci v souvislosti s jejich domem na [část obce].

3. Žalobce v žalobě vyjádřil obavu, že se rodinné vztahy při případném rozhodnutí soudu o rozdělení domu na [část obce] nezlepší, ale naopak se zhorší. Žalobce se též obával o správu domu jako celku, resp. zejména o správu společných prostor. Tato obava žalobce pramení zejména z dosavadního přístupu žalovaného ke správě a zájmu o tento dům, stejně jako z přístupu žalovaného k jeho nemovitosti v ulici [adresa], navíc v době, kdy nebylo dostatek finančních prostředků ke splácení hypotečního úvěru ve vztahu k domu, tak žalovaný v něm bydlel, aniž by hradil nájem, a navíc si z bankovního účtu domu hradil poplatky spojené s jeho bytem v osobním vlastnictví v k. ú. [obec]. Žalobce dále uvedl, že stále nedošlo k opravení padající fasády domu, neboť na bankovním účtu domu není dostatek finančních prostředků, nadto bude nutné vytvořit dostatečnou finanční rezervu pro splácení hypotečního úvěru a rezervu ve fondu oprav. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný nebude ochoten přispívat na opravy a rekonstrukce společných částí domu, neboť finanční prostředky plynoucí z nájmů bytů bude žalovaný nezbytně potřebovat pro svoji potřebu.

4. Zásadním důvodem, proč se žalobce domáhal rozhodnutí o odkladu zrušení spoluvlastnictví, je zabránění majetkové a rodinné ztrátě, ke které by nepochybně došlo v souvislosti se zrušením podílového spoluvlastnictví k jednotkám v domě, jak požaduje žalovaný. Dle žalobce by zrušení podílového spoluvlastnictví mělo být odloženo na maximální dobu dvou let, aby se v tomto období vyřešila situace mezi spoluvlastníky, jakož i situace ohledně hypotečních úvěrů v celkové výši převyšující 25 mil. Kč, který byl žalobci a žalovanému jako společným dlužníkům poskytnut. Odklad zrušení spoluvlastnictví je dle žalobce nezbytný s ohledem na naprostý nezájem žalovaného o osud společné věci, o její správu a dluhy spojené s domem, resp. s jednotkami, kdy jediným zájmem žalovaného je poškodit rodinnou tradici a rozprodat dům třetím osobám. Při existenci podílového spoluvlastnictví lze alespoň saturovat nepříznivé majetkové poměry v domě (aby si dům„ vydělal“ na své závazky), což v případě likvidace spoluvlastnictví bude vážně ohroženo. Tyto skutečnosti se vážným způsobem dotknou zájmu žalobce, který se závazky v domě snaží řešit a snaží se dostát tomu, co bylo slíbeno babičce při darování domu, tedy že dům zůstane v rámci rodiny.

5. V podání ze dne [datum] žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že žalobce zcela účelově zahájil nadepsané řízení podáním samostatné žaloby o odklad zrušení spoluvlastnictví proto, aby se prodloužilo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce tak zneužil soudy, když zcela v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení zatížil soudní soustavu novým účelově zahájeným soudním řízením, a při zachování statu quo co nejdéle čerpal užitky ze společné věci k tíži druhého spoluvlastníka (tj. žalovaného). Žalovaný dále odmítl tvrzení žalobce o existenci ústních dohod ve vztahu k uspořádání bytových jednotek [číslo] v domě na [část obce], přičemž ani jedna u vedených jednotek není předmětem soudního řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Důvodem je to, že jednotka [číslo] je ve výlučném vlastnictví žalovaného a jednotka [číslo] je ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalovaný dále uvedl, že poté co dojde ke zrušení a vypořádání předmětného spoluvlastnictví, tak bude o jednotky ve svém výlučném vlastnictví pečovat s péčí řádného hospodáře, ve které je zahrnuto i řádně přispívat na správu společných částí předmětného bytového domu.

6. Žalovaný tvrdil, že důvody vedoucí k možnému odkladu zrušení spoluvlastnictví by měly být spíše důvody dočasné a aktuální, než důvody dlouhodobé a v zásadě objektivně téměř neměnné. Dle žalovaného tedy nejsou splněny podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). V daném ohledu žalovaný uvedl, že od [datum] je u zdejšího soudu vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (domu v k. ú. [část obce]), přičemž žalovaný nemůže být nucen o dva roky déle setrvávat ve spoluvlastnictví. Dle žalovaného je zřejmé, že po zrušení a vypořádání předmětného podílového spoluvlastnictví a rozdělení na jednotky ve výlučném vlastnictví účastníků nevznikne a ani vzniknout nemůže stav, který by bylo možné považovat za majetkovou ztrátu nebo vážné ohrožení oprávněného zájmu žalobce, když ani žalobce ve své žalobě jím tvrzenou majetkovou a rodinnou ztrátu nijak nespecifikuje. Nadto žalovaný uvedl, že je mu coby podílovému spoluvlastníkovi bráněno v čerpání užitků z majetku, a druhým spoluvlastníkem (žalobcem) je uvržen do stavu absolutní závislosti na jeho libovůli v rozhodování.

7. Dne [datum] se konalo jednání, během něhož účastníci setrvali na svých dosavadních tvrzeních. Dne [datum] se ve věci konalo další jednání, během něhož žalobce doplnil, že v domě je třeba provést nezbytné a neodkladné opravy, zejména se jedná o přední a zadní fasádu. Výše částky, kterou je potřeba na zmíněnou opravu našetřit, je cca 1,5 – 2 mil. Kč. Žalobce dále vyjádřil obavu, že pokud by došlo k rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví, žalobce se s žalovaným nedohodne na správě společných prostor domu, který tak bude chátrat. Požadovaná doba 2 let by měla dle žalobce být dostatečná alespoň na to, aby se udělaly neodkladné opravy. Žalobce dále uvedl, že dalším důvodem žaloby je získání času pro komplexní vyřešení celkové situace, a to včetně dejvické nemovitosti. Žalovaný uvedl, že když naposledy měl přístup k vyúčtování ve vztahu k domu, tak na konci roku [rok] byly na společném účtu [anonymizováno] mil. Kč. Dále doplnil, že opravám na domě nebrání.

8. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že tím, že se žalovaný domáhá vyplacení části zisku z domu, tak vědomě brání ve spoření financí, které žalobce po celou dobu ponechává na bankovním účtu domu pro provedení nezbytných a neodkladných oprav, které jsou finančně velmi nákladné (zejména oprava přední i zadní fasády, kterou není možné provést na etapy). Žalobce dále zopakoval, že má důvodnou obavu o správu domu jako celku, resp. zejména o správu společných prostor s tím, že žalovaný nebude ochoten přispívat na opravy společných částí.

9. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že jedním z důvodů, proč navrhuje odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je provedení nezbytných a neodkladných oprav společných prostor domu, které jsou finančně velmi nákladné, zejména oprava přední i zadní fasády. Žalobce předpokládal, že by za dobu dvou let od právní moci rozhodnutí v nadepsaném řízení, došlo k naspoření zbývajících finančních prostředků v dostatečné výši. Žalobce zopakoval svou obavu, že po zrušení spoluvlastnictví bude žalovaný prodávat bytové jednotky v domě třetím osobám.

10. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žaloba na odklad zrušení spoluvlastnictví byla podána účelově, přičemž řízení trvá již téměř 2 roky. Řízení vedené u zdejšího soudu o zrušení spoluvlastnictví trvá již téměř 4 roky. Žalovaný dále sporoval žalobcova tvrzení ohledně dohody stran o využívání bytových jednotek [číslo] [číslo]. Žalovaný opakovaně sporoval, že by nebyl ochoten podílet se na opravách a rekonstrukcích společných částí s tím, že poté, co dojde ke zrušení a vypořádání předmětného spoluvlastnictví, tak bude o jednotky ve svém výlučném vlastnictví pečovat s péčí řádného hospodáře, a to včetně příspěvků na správu celého domu. Tvrzení žalobce o havarijním stavu fasády a nutné investici spojené s odstraněním havarijního stavu fasády v nejbližších dvou letech ve výši 2 mil. Kč jsou nepravdivá a ryze účelová. Naopak stav je takový, že na čelní straně domu je na několika málo místech odloupnuta malá část fasády, a stačí opravit pouze tuto malou část. Nadto odloupnuté části fasády existují minimálně již od roku 2017, a to bez jakékoli změny, a nelze tak hovořit o havarijním stavu. Dle žalovaného tak nejsou splněny zákonné podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví. <b>Skutková zjištění:</b> 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

12. Žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku, parcelní [číslo] o výměře [výměra], zahrada, kdy žalobce je vlastníkem 51 % podílu a žalovaný 49 % podílu na předmětné nemovitosti, a to na základě nabývacího titulu, kterým je darovací smlouva ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], katastrální úřad [územní celek], [územní celek], [katastrální uzemí]).

13. Žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku, parcelní [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí bytový dům [adresa] s 19 bytovými jednotkami a nebytovým prostorem, kdy žalobce je vlastníkem 51 % podílu a žalovaný 49 % podílu na předmětné nemovitosti (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], katastrální úřad [územní celek], [územní celek], [katastrální uzemí]).

14. Bytová jednotka [číslo] rozestavěná jednotka - je ve výlučném vlastnictví zdejšího žalobce (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], katastrální úřad [územní celek], [územní celek], [katastrální uzemí]). Bytová jednotka [číslo] je ve výlučném vlastnictví žalovaného (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], katastrální úřad [územní celek], [územní celek], [katastrální uzemí]).

15. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný podal ke zdejšímu soudu návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví shora uvedených nemovitostí, a to přikázáním věci za náhradu, konkrétně přikázáním jedenácti bytových jednotek do výlučného vlastnictví žalovaného a sedmi bytových jednotek do výlučného vlastnictví žalobce. Věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], přičemž dané řízení bylo přerušeno do skončení nadepsaného řízení.

16. Přípisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalovaného žalobce k předložení návrhu plánu oprav a rekonstrukcí na období roku 2020, sdělení aktuální výše měsíčního nájemného v členění na jednotlivé jednotky a aktuální výši hypotečních splátek, a dále předložení návrhu fixní částky na opravy rekonstrukce ve vztahu k bytovému domu na adrese [ulice a číslo] [část obce] (srov. přípis právní zástupce žalovaného ze dne [datum]).

17. Přípisem ze dne [datum] byl žalobce vyzván k předložení přehledu o aktuální výši nájemného na m2 a byl vyzván k případnému jednání; žalovaný mj. uvedl, že žalovanému byl znemožněn přístup k bankovnímu účtu, na nějž chodí nájemné z bytových jednotek v předmětném domě na [část obce] (přípis právního zástupce žalovaného ze dne [datum]).

18. Dle výpisu z účtu vedeného na jméno žalobce u [obec] spořitelny byl v jeho prospěch za období od [datum] do [datum] konečný zůstatek ve výši [částka] (srov. výpis z účtu).

19. Soud pro nadbytečnost neprovedl následující důkazní návrhy (darovací smlouva uzavřená mezi účastníky řízení dle [datum] ve vztahu k pozemku v obci [obec], znalecký posudek [číslo] k bytovému domu v [část obce], zápis o místním šetření v [část obce], spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a spisem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] – kdy ani žalobce přesně nespecifikoval listiny, které by měly být k důkazu provedeny, protokoly z jednání [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ani jiná navržená rozhodnutí vydaná v daném řízení či podání účastníků a další listiny týkající se nemovitosti v [část obce], e-mailová korespondence mezi právní zástupkyní žalobce a žalovaným), neboť skutkový stav byl v dostatečném rozsahu zjištěn na základě shora popsaného dokazování. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí věci relevantní skutečnosti (tj. e-mailová korespondence mezi zdejším žalobcem a [jméno] [příjmení], přehledy rozdělení příjmů a výdajů za roky 2016 – 2018 mezi zdejšími účastníky, výzva právního zástupce žalovaného ze dne [datum] adresovaná žalobci na vydání podílu z plodu a užitku společné věci za roky 2017 – 2019 v souvislosti s bytovým domem na adrese [ulice], faktura č. [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] na částku [částka] vystavená dodavatelem [jméno] [příjmení] na zdejšího žalobce coby odběratele, fotografie předmětného domu ve vlastnictví účastníků řízení), pročež se jimi v tomto rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. <b>Právní posouzení věci:</b> 20. Žalobce se domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví mezi účastníky řízení ve vztahu ke shora popsanému bytovému domu na [část obce], v ulici [ulice], přičemž u zdejšího soudu je již vedeno řízení o žalobě zdejšího žalovaného na zrušení spoluvlastnictví (dané řízení bylo přerušeno). Žalobce uvedl, že důvodem pro podání žaloby o odklad zrušení spoluvlastnictví je (i) zabránění majetkové a rodinné ztrátě, ke které by nepochybně došlo v důsledku zrušení podílového spoluvlastnictví k jednotkám v předmětném domě na [část obce], a dále získání času pro komplexní vyřešení celkové rodinné situace, a to včetně dejvické nemovitosti; (ii) získání času (2 let) k našetření potřebných peněžních prostředků (2 mil. Kč) za účelem provedení nezbytných a neodkladných oprav společných prostor domu na [část obce], zejména fasády domu; (iii) obava žalobce, že pokud by došlo k rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví, žalobce se s žalovaným nedohodne na společné správě společných prostor domu, který bude chátrat, a že žalovaný nebude na údržbu domu přispívat.

21. Při posuzování dané věci soud vycházel z následující právní úpravy.

22. Dle § 1140 o.z. platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

23. Dle § 1155 odst. 1 o.z. platí, že na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

24. Z důvodové zprávy k citovanému ustanovení § 1155 o.z. plyne, že je logickým důsledkem pravidla, že o zrušení spoluvlastnictví nelze žádat v nevhodnou dobu, a jeho doplnění o soudní ochranu spoluvlastníků, kteří mají proti zrušení spoluvlastnictví zásadní námitky. Smyslem zmíněného ustanovení je tak umožnit, aby v taxativně vymezených případech soud dovolil časově omezené prodloužení existence spoluvlastnictví, které by jinak mohlo být k návrhu kteréhokoli spoluvlastníka zrušeno. Dle komentářové literatury se jedná o ustanovení právní normy s tzv. relativně neurčitou hypotézou, jejíž obsah je vytvářen rozhodovací praxí soudů. Odklad zrušení spoluvlastnictví je přitom výjimkou z obecně uznávaného pravidla, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (srov. § 1140 o.z.), pročež by taková výjimka měla být vykládána spíše restriktivně. Při posuzování splnění podmínek dle § 1155 o.z. by tak měla rovněž být brána v úvahu i okolnost, nakolik lze po ostatních spoluvlastnících požadovat další setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, a to za situace, kdy uvažují o likvidaci spoluvlastnictví (srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 658.). V daném věci přitom již bylo dokonce zahájeno řízení o zrušení spoluvlastnictví 25. Z dosavadní (zatím nepříliš rozvinuté) judikatury soudů plyne, že oprávněným zájmem některého ze spoluvlastníků je, s ohledem na znění prvního důvodu pro odklad zrušení spoluvlastnictví, třeba rozumět jiný než majetkový zájem spoluvlastníka, který bude objektivně schopen ospravedlnit zásah do práva ostatních spoluvlastníků na zrušení spoluvlastnictví. Nejedná se však o jakýkoliv zájem, ale o zájem podstatný, přičemž zrušením spoluvlastnictví by došlo k jeho vážnému ohrožení. Do úvahy přicházejí důvody dočasného charakteru (např. závažné přechodné zdravotní problémy). Odklad vypořádání spoluvlastnictví by však neměl sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, nýbrž by měl především chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 880/2020). Nejvyšší soud připustil, že zrušení spoluvlastnictví může být odloženo i z důvodů trvalého charakteru, avšak pouze za předpokladu, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu spoluvlastníka, resp. spoluvlastníkovi osoby blízké (srov. rozsudek ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4755/2015).

26. S přihlédnutím k uvedenému tak soud uzavírá, že pro odklad zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1155 o.z. musí být v zásadě dán závažný důvod dočasné povahy, přičemž lze očekávat, že odpadne, resp. bude vyřešen po dobu odkladu. Takové důvody by přitom dle soudu musely dosahovat takové intenzity, aby odůvodnily omezení ostatních spoluvlastníků a nutily je po dobu určitou dobu setrvat proti jejich vůli ve spoluvlastnickém vztahu.

27. Žádný takový důvod však v daném případě není dán, resp. žalobce dle soudu netvrdil ani nedoložil natolik závažné důvody, z nichž by plynula jeho oprávněná obava o vážné ohrožení důležitého zájmu či majetkovou ztrátu, které by byly dočasné povahy.

28. Pokud jde o tvrzený důvod majetkové ztráty v podobě rozdělení rodinného majetku a získání času pro komplexní vyřešení celkové majetkové situace v rodině účastníků, tak dle soudu se nejedná o legitimní, resp. přiměřený důvod pro odklad zrušení spoluvlastnictví. V daném ohledu soud v prvé řadě uvádí, že spory mezi účastníky řízení jsou mnohaleté, kdy je mezi nimi rovněž vedeno několik soudních řízení týkajících se více nemovitostí. Nejedná se tedy pouze o nový či krátkodobý spor, u něhož by bylo objektivně možné předpokládat rychlé vyřešení. O uvedeném svědčí též skutečnost, že i nadepsané řízení trvalo po dobu bezmála 2 let, tedy v podstatě dobu, po níž žalobce požadoval odklad zrušení spoluvlastnictví, kdy tak účastníkům nic nebránilo v mimosoudním řešení jejich sporů. To se však nestalo. Nadto, obává-li se žalobce rozdělení rodinného majetku odporující přání babičky, tak k tomu (v případě vyhovění žalobě na zrušení spoluvlastnictví) stejně dojde. Nejedná se tedy o dočasný důvod, který by mohl být vyřešen po dobu odkladu. Nadto se nejedná dle soudu o důvod, který by mohl ospravedlnit omezení žalovaného, který nadále nechce ve spoluvlastnictví s žalobcem setrvávat.

29. Stejně tak žalobcova obava, že se s žalovaným na budoucí správě domu, resp. společných částí nedohodne a že žalovaný nebude ochoten dostatečně přispívat na jejich opravu či údržbu, nepředstavuje dle soudu natolik výjimečný důvod k odložení zrušení spoluvlastnictví. Nadto žalobce ani netvrdil či nijak nedoložil, že je jeho obava odůvodněná, ani že je pouze dočasné povahy a dojde k jejímu odstranění. Žalobce totiž může mít stejnou obavu i za 2 roky, kdy by dle jeho tvrzení teprve mělo dojít ke zrušení spoluvlastnictví.

30. Obdobný závěr soud učinil i ve vztahu k tvrzené potřebě po dobu dvou let našetřit dostatečné peněžní prostředky pro opravu fasády předmětného domu. V prvé řadě nelze pominout, že nadepsané řízení trvalo po dobu bezmála dvou let. Účastníkům tedy nic nebránilo v tom našetřit tvrzené množství peněz již za tuto dobu odpovídající době, po níž žalobce požaduje odklad. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu by bylo potřeba další dva roky. Rovněž není bez významu, že na začátku roku 2019 byl zůstatek na účtu k předmětnému domu více než [anonymizována dvě slova]. Kč, pročež zbývající částku za dobu vedení tohoto řízení mohli účastníci dospořit. Především pak již samotný důvod (potřeba našetřit peníze na opravu fasády) nemůže představovat legitimní důvod ve smyslu § 1155 o.z., resp. natolik závažný a dočasný důvod ospravedlňující nutit žalovaného setrvat ve spoluvlastnictví se žalobcem. Nadto je zřejmé, že i v budoucnu budou muset účastníci vynakládat peněžní prostředky na údržbu domu a jistě jim nic nebude bránit v tom, aby šetřili na opravu fasády domu (tedy jejich společné části nemovitosti) i po zrušení spoluvlastnictví ve vztahu k bytovým jednotkám. Nejedná se tedy o důvod pouze dočasné povahy.

31. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud uzavřel, že nejsou dány závažné důvody dočasné povahy, které by mohly ospravedlnit odložení zrušení spoluvlastnictví předmětného domu mezi účastníky řízení. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (srov. výrok I.).

32. Pro úplnost ve vztahu k oprávněným závažným důvodům pro odklad zrušení spoluvlastnictví soud uvádí, že Nejvyšší soud za takový důvod považoval např. potřebu vyřešení základní potřeby bydlení matky účastnic řízení při jejím stávajícím pobytu v prostorách dříve dlouhodobě užívaných ve spojení s vysokým věkem a zdravotními obtížemi úměrnými věku, u kterých zjevně nelze očekávat s postupem času žádné zlepšení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4755/2015). <b>K nákladům řízení:</b> 33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

34. Náklady řízení žalovaného sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 1 500 Kč (z tarifní hodnoty 10 000 Kč).

35. V daném případě bylo provedeno 7 úkonů právní služby. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) vyjádření ze dne [datum], z [datum]; (iii) účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (tj. 10 500 Kč), a dále 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 2 100 Kč. Celková částka 12 600 Kč pak byla navýšena o 21% DPH na 15 246 Kč (srov. výrok II.).