12 C 76/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka se částečně, co do částky 88.188 Kč, zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 51 812 Kč s úrokem z prodlení z částky 51 812 Kč ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 140 000 Kč jako odškodnění nemajetkové újmy, způsobené žalobkyni nepřiměřenou délkou soudního řízení, vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně popsala průběh namítaného řízení tak, že žalobou podanou dne datum zahájila řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. Řízení bylo ukončeno pravomocně dnem datum rozhodnutím odvolacího soudu Krajského soudu v Brně (dále jen„ KS“) ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací Soudní řízení ve věci trvalo 8 let. Nemajetkovou újmu žalobkyně spatřuje v morální újmě a útrapách souvisejících s pocitem nejistoty a úzkosti v její pracovní věci, s pocitem marnosti a vysoce nepříjemné situace spojené s nemožností domoci se svých práv u orgánů veřejné moci. Žalobkyně byla po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení v tom, zda její pracovní poměr skončil či nikoli, přičemž tento trval nepřetržitě 21 let, a zda jí bude poskytnuta náhrada za ztrátu na výdělku, když po celou trvání řízení byla žalobkyně v kritické finanční nouzi, bez odpovídajícího zaměstnání a bez dostatečných příjmů. Žalobkyně považuje za přiměřené zadostiučinění částku ve výši 20 000 Kč za každý rok řízení s tím, že za první dva roky je třeba tuto částku snížit na polovinu. Žalobkyně proto požaduje s ohledem na závažnost újmy, kterou utrpěla, a v souladu s ustálenou judikaturou v této věci zadostiučinění v této výši: a) za první rok 10 000 Kč, b) za druhý rok 10.000 Kč c) za třetí až osmý rok vždy 20 000 Kč. Za celou dobu řízení, které trvalo osm let (bez 20 dnů) žalobkyně požaduje částku ve výši 140 000 Kč.

2. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 140 000 Kč ke dni datum. Žalovaná konstatovala, že uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená, a poskytla žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši 88 188 Kč. Řízení u MS probíhalo po dobu 7 let a 11 měsíců na dvou stupních soudní soustavy. Žalovaná dále stručně popsala průběh soudního řízení. Při rozhodování o výši poskytnutého zadostiučinění žalovaná přihlédla ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 103 750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7 500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a podíl žalobkyně na délce řízení o 30 %. Předmětem řízení byla žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Žalobkyně byla zaměstnankyní úřadu městské části, v souvislosti s organizační změnou došlo ke zrušení jejího místa. Soudy se tak zabývaly všemi podmínkami platnosti výpovědi, dále otázkou dobrých mravů a možné diskriminace žalobkyně. Po procesní stránce bylo podle žalované řízení komplikováno žádostmi žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, a to jak při podání žaloby, tak při podání odvolání. V obou případech nebylo žádosti žalobkyně vyhověno. Soud rozhodoval o připuštění změny žaloby. Žalobkyně se na délce řízení mírně podílela, a to opakovaným vznášením námitky podjatosti. Základní částka zadostiučinění byla naopak navýšena o 15 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobkyni, kdy se jednalo o pracovně právní spor. Řízením tohoto typu pak je přisuzován zvýšený význam pro jejich účastníky.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 88 188 kč zpět. Soud tak řízení v uvedeném rozsahu výrokem I. rozsudku zastavil. K této části nároku žalobkyně úrok z prodlení nežádala.

4. Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, resp. s tímto procesním postupem vyslovili souhlas (žalobci souhlasili výslovně a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila). Soud tedy s ohledem na splnění podmínek § 115a o. s. ř. věc rozhodl, aniž by nařídil jednání. Skutková zjištění:

5. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s listinnými důkazy (tj. žádost žalobkyně o odškodnění ze dne datum adresovaná žalované) vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne datum obrátila na žalovanou se svou žádostí o odškodnění. Stanovisko žalované ohledně přiznání částky 88 188 Kč bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne datum v 10.18 hodin, jak má soud za prokázané z dodejky příjmení schránky od žalované.

6. Soud na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka má soud za prokázaný průběh namítaného řízení tak, že dne datum podala žalobkyně celé jméno žalobce žalobu na statutární město Brno, Úřad městské části města Brno Královo o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Dne datum MS v obec vyzývá žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, který žalobkyně zaplatila dne datum, dále žalobkyně dne datum doplňuje svou žalobu a přikládá dále žádost o osvobození od soudních poplatků, ke které přiložila prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Dne datum žalobkyně doplňuje svoji žalobu, dne datum MS v obec usnesením vyzývá žalobkyni k opravě žaloby, a to ohledně označení účastníků řízení ve lhůtě 15 dnů, doručeno dne datum, na to reaguje žalobkyně opravou žaloby dne datum, žalovaný nově zní statutární město Brno. Dne datum vypraveno datum jsou činěny přípisem dotazy ohledně žalobkyně, a to u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, zda je žalobkyně vlastníkem nemovitosti, Magistrátu města Brna, zda žalobkyně vlastní nějaký dopravní prostředek, Úřadu práce města Brna, zda je žalobkyně evidována, od kdy, jak vysokou bere podporu v nezaměstnanosti, či rekvalifikaci, Odboru sociální podpory, zda žalobkyně pobírá úřadem vyplácené dávky a v jaké výši a ČSSZ, zda žalobkyně pobírá úřadem placené dávky a v jaké výši a to vše ve lhůtě 15 dnů. Usnesením ze dne datum Městský soud v Brně žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal, proti tomu podala dne datum žalobkyně odvolání, dne datum zpracována předkládací zpráva, spis KS došel datum a ten usnesením ze dne datum prvostupňové usnesení zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení, a to z důvodu, že soud 1. stupně nezohlednil při tomto rozhodování výši poplatku z rozšíření žaloby, které žalobkyně učinila datum, spis MS došel dne datum, MS v obec rozhodl datum o změně žalobního návrhu spočívajícího v rozšíření žalobního návrhu o povinnost žalovaného k úhradě náhrady ušlé mzdy za dobu od datum až do doby platného skončení pracovního poměru a to ve výši 24 089 Kč za každý měsíc tak, že se nepřipouští. Dále též datum soudem jsou činěny dotazy na úřady ohledně vlastnictví nemovitosti, motorového vozidla žalobkyní, či zda jí jsou vypláceny nějaké dávky. Dne datum rozhodl MS v obec usnesením tak, že žalobkyni se osvobození od soudních poplatků nepřiznává, proti tomu dne datum podala žalobkyně odvolání, předkládací zpráva ze dne datum, datum došel spis KS v obec, který dne datum usnesení soudu 1. stupně potvrdil, spis vrácen MS v obec datum. Dne datum vyzval usnesením MS v obec žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, dne datum podala žalobkyně urgenci k nařízení jednání ve věci samé a učinění dalších kroků k rychlému vyřízení věci. Na to bylo žalobkyni odpovězeno datum. Dne datum nařízeno jednání na následující den. Dne datum vyhlášen rozsudek pro uznání, neboť žalovaná statutární město Brno, městská část obec část obce se nevyjádřila ke kvalifikované výzvě, a proto se určuje, že výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem doručená žalobkyni dne datum je neplatná, ve výroku II. je určena povinnost žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 776 Kč, písemné vyhotovení rozsudku rozesláno účastníkům dne datum. Proti rozsudku se žalovaná odvolala dne datum. Dne datum MS v obec vyzývá žalobkyni, aby se písemně vyjádřila k podanému odvolání, dále dne datum soud vyzývá žalovanou, aby zaplatila soudní poplatek, který zaplatila dne datum. Dne datum se žalobkyně vyjadřuje k podanému odvolání žalované, své vyjádření doplňuje datum, dále předkládací zpráva vypracována dne datum, spis došel KS v obec datum, KS v obec rozhodl usnesením dne datum a to tak, že se rozsudek soudu 1. stupně zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení, a to z důvodu, že kvalifikovaná výzva k vyjádření MS v obec ze dne datum nebyla doručována a to v rozporu s pokynem asistenta k doručení předmětného usnesení společně s žalobou a dalšími doplněními, a proto nemohlo dojít k fikci uznání nároku žalobou uplatněného, o této skutečnosti, nedoručení kvalifikované výzvy svědčí i úřední záznam ze dne datum, spis došel zpět MS v obec datum, dne datum byla žalobkyni i žalovanému vzájemně zaslána předchozí vyjádření ve věci, dále dne datum nařízeno ústní jednání na den datum, protokol o jednání ze dne datum, zástupkyně žalobkyně namítá podjatost celého MS v obec, a to z důvodu, že pan příjmení jako tajemník žalované je dlouholetým přísedícím MS v obec a obdobně paní příjmení, jeho sekretářka. Z toho důvodu jednání odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o námitce podjatosti tohoto soudu. Dne datum se předseda senátu vyjadřuje ke vznesené námitce podjatosti a spolu s předkládací zprávou a seznamem soudců MS v obec s poznámkou ohledně jejich vztahu k účastníkům a věci doručeno KS v obec datum, datum vrací KS v obec spis bez rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti, neboť nemá náležitosti § 15a odst. 3 o.s.ř., neboť není zřejmé, proti kterým soudcům, popřípadě přísedícím námitka podjatosti směřuje a v čem je spatřována pochybnost o jejich podjatosti a kdy se žalobkyně o důvodu jejich podjatosti dozvěděla, na to usnesením ze dne datum MS v obec vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 10 dnů doplnila výše zmíněné náležitosti námitky podjatosti, tak činí žalobkyně dne datum, spis zaslán KS v obec, kterému došel datum, KS v obec rozhodl datum usnesením a to tak, že soudce MS v obec Mgr. jméno příjmení není vyloučen z projednání a rozhodnutí ve věci, MS v obec spis doručen datum. Dne datum činí Městské ředitelství policie obec žádost o sdělení za účelem prověřování trestní oznámení ve věci podezření z přečinu pomluvy, MS v obec odpovídá datum. Toho se měla dopustit žalobkyně, dále protokol o jednání před soudem 1. stupně ze dne datum, vyhlášeno usnesení, žalovanému se stanovuje lhůta 20 dnů k doplnění skutkových tvrzení a navržených důkazů k důvodnosti výpovědí dle poučení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., dále vyhlášeno usnesení, žalobkyni se stanovuje lhůta 15 dnů k navržení důkazů k šikanóznímu jednání žalovaného, za tímto účelem se jednání odročuje na neurčito. Dne datum podává žalobkyně vyjádření k tvrzením žalované. Dne datum žalovaná se písemně vyjadřuje na výzvu soudu ze dne datum, dne datum navrhuje žalobkyně důkazy k šikanóznímu jednání žalované podle usnesení soudu ze dne datum, dne datum podává žalovaná návrh na doplnění dokazování, konkrétně výpovědí svědků, titul jméno příjmení, Mgr. jméno příjmení a jméno příjmení, dne datum rozhodl MS v obec usnesením tak, že vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů doplnila tvrzení, označila důkazy do žaloby. Dne datum rozhodl MS v obec usnesením o zastavení řízení o námitce podjatosti podané žalobkyní na jednání dne datum pro překážku věci rozhodnuté, dne datum požádala žalobkyně o prodloužení lhůty k označení důkazů na základě usnesení soudu ze dne datum, dne datum rozhodl MS v obec o prodloužení lhůty k označení důkazů žalobkyní do datum, dne datum požádala žalobkyně o další prodloužení lhůty k označení konkrétních důkazů. Dne datum tuto žádost MS v obec usnesením zamítl, dále datum nařízení jednání na den datum, dne datum podáno žalobkyní podání, vyjádření k písemnému vyjádření žalované ohledně návrhu svědků, dále datum vyjádření žalobkyně k samotnému textu vyjádření žalované ze dne datum, dne datum požádala žalobkyně o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti, dne datum odročení jednání na datum, dne datum podává žalobkyně podání, kterým doplňuje svá předchozí podání včetně dodání 17 listin jako důkazů, protokol o jednání před soudem 1. stupně ze dne datum, vyhlášeno usnesení žalované se stanovuje lhůta 20 dnů k doplnění rozhodujících skutečností týkajících se tvrzení žalobkyně k diskriminaci z důvodu věku a k jednotlivým diskriminačním jednáním žalované uváděných v žalobě včetně navržení důkazů, z toho důvodu vyhlášeno usnesení, jednání se odročuje na neurčito, dne datum se vyjadřuje žalovaná na výzvu soudu, dne datum nařízeno jednání na datum, dne datum podala žalobkyně vyjádření k podání žalované, dne datum odvolání jednání z technických důvodů, důležitá osobní překážka soudce, na to dne datum nařízeno jednání na datum, protokol o jednání před soudem 1. stupně ze dne datum, vyhlášeno usnesení, žalované se stanovuje lhůta 20 dnů k doplnění rozhodujících tvrzení týkajících se pracovní náplně žalobkyně u žalované a zda a kdy došlo k přesunu jednotlivých činností žalobkyně na jiné zaměstnance, včetně označení zaměstnanců na pozici pracovní činnosti žalobkyně ke dni datum a také ke dni datum včetně navržení důkazů. Vyslechnut svědek příjmení jméno příjmení jméno, dále titul. jméno příjmení, dále vyhlášeno usnesení, soud vyzývá žalovanou, aby ve lhůtě 20 dnů soudu předložila pracovní řád žalované platný k podání výpovědi žalobkyni, dále je žalobkyně vyzvána ke sdělení adresy 4 navržených svědků a jednání se odročuje na den datum za účelem pokračování dokazování výslechem žalobkyně, zástupkyně žalované a navržených svědků. Žalobkyně dne datum sděluje adresy navržených svědků a dále se vyjadřuje k výpovědím svědků z ústního jednání, dne datum se žalovaná vyjadřuje na výzvu soudu a doplňuje důkazy. Dne datum žalobkyně doplňuje své vyjádření k výpovědi svědků na ústním jednání. Dne datum vyzývá MS v obec usnesením žalobkyni, aby ve lhůtě 20 dnů sdělila jméno a adresu její praktické lékařky a udělila ve věci samé souhlas s poskytnutím zdravotní dokumentace této praktické lékařky vzniklé v souvislosti s nemocemi žalobkyně v roce 2013, k tomu se žalobkyně vyjadřuje dne datum. Dne datum je žalobkyně vyzvána, aby doručila další 2 originály souhlasu s poskytnutím zdravotní dokumentace s vlastnoručním podpisem žalobkyně a datem vydání tohoto souhlasu. Dne datum doplněn další souhlas s poskytnutím zdravotnické dokumentace, dne datum MS v obec usnesením vyzývá MUDr. jméno příjmení, aby sdělila ve lhůtě 15 dnů soudu informace o všech pracovních neschopnostech žalobkyně, období od srpna 2011 do prosince 2013 včetně. Tak učinila lékařka dne datum, dne datum nařízeno ústní jednání na den datum, protokol o jednání ze dne datum, vyslechnuti další svědci, dále jednání se odročuje na den datum za účelem pokračování v dokazování výslechem žalobkyně, dne datum doplnění k dotazu soudu vzneseném při ústním jednání svědkyní příjmení jméno příjmení, protokol o jednání ze dne datum, výslech žalobkyně, vyhlášeno usnesení, dokazování se končí, žádné další důkazy nebudou prováděny, dále vyhlášeno usnesení, jednání se odročuje na den 28. 2. za účelem přednesení závěrečných návrhů. Protokol o jednání ze dne datum, vyhlášen rozsudek, žaloba se zamítá, výrok II. o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v písemném vyhotovení rozsudku. Žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku ze dne datum z důvodu mimořádných karanténních opatření prodlužuje se lhůta do datum a následně do datum, písemné vyhotovení rozsudku učiněno datum. Dne datum odvolání žalobkyně a žádost žalobkyně o osvobození od soudního poplatku za odvolání, dne datum zasílá soud žalobkyni potvrzení o majetkových poměrech, dne datum doplňuje žalobkyně důvody odvolání, které bylo již podáno datum, prohlášení o majetkových poměrech dodáno žalobkyní dne datum, usnesení MS v obec ze dne datum se žalobkyni osvobození od soudního poplatku nepřiznává, proti tomu podává dne datum žalobkyně odvolání, předkládací zpráva ze dne datum, doručeno KS v obec datum, usnesení KS v obec ze dne datum, usnesení soudu 1. stupně se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení a to z důvodu, že asistent soudce nebyl pověřen, resp. že nebyl dán pokyn předsedy senátu, kterým by pověřil asistenta soudce k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků, spis vrácen MS v obec dne datum, usnesení MS v obec ze dne datum, rozhodnutí předsedy senátu, že žalobkyni se osvobození od soudních poplatků nepřiznává, proti tomu podala dne datum žalobkyně odvolání, dne datum byla soudem vyzvána, aby doplnila náležitosti odvolání a to ve lhůtě 15 dnů, tak učinila žalobkyně dne datum, překládací zpráva ze dne datum, spis došel KS v obec datum, který rozhodl dne datum tak, že usnesení soudu 1. stupně se potvrzuje. Spis MS v obec došel datum, datum MS v obec usnesením vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, žalobkyně tak učinila dne datum, dne datum soud vyzývá žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřila k podanému odvolání, tak činí dne datum, na toto vyjádření reaguje žalobkyně dne datum, překládací zpráva dne datum KS v obec došel spis datum, protokol o jednání před odvolacím soudem ze dne datum, téhož dne vyhlášen rozsudek, výrok I., rozsudek soudu 1. stupně se potvrzuje, rozsudek nabyl právní moci dne datum, žalobkyně podává dne datum dovolání do rozsudku KS v obec, dne datum soud vyzývá žalobkyni, aby předložila plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání ve lhůtě 15 dnů, žalobkyni doručeno dne datum a na výzvu doplňuje dne datum, dne datum soud vyzývá žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, tak žalobkyně učinila datum, dne datum soud vyzývá žalovanou, aby se vyjádřila k dovolání, která tak činí dne datum, předkládací zpráva k Nejvyššímu soudu ze dne datum, Nejvyššímu soudu spis došel datum, dne datum rozhodl Nejvyšší soud tak, že dovolání žalobkyně se odmítá, dovolání nabylo právní moci datum.

8. Ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobci zadostiučinění za délku řízení ve výši 88 188 Kč, a to konkrétně dne datum (dle výpisu z bankovního účtu žalované ze dne datum).

9. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Právní úprava:

10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se podle tohoto zákona odpovědnosti nelze zprostit.

12. Podle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Právní posouzení dané věci:

14. Jak uvedeno shora, žalobkyně se domáhala peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného soudního řízení. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy.

15. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřená délka řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

17. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod číslo 2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ Stanovisko“), je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

18. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu posuzovaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu) zabýval jednak celkovou délkou daného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

19. Rozhodné období posuzovaného řízení začalo ve vztahu k žalobkyni běžet dne datum, kdy byla MS doručena žaloba. Konec rozhodného období, jak jej žalobkyně vymezuje, a jak je soud uvedeným ohraničením požadavku žalobkyně vázán, nastal rozhodnutím KS, a to jeho právní mocí ke dni datum. Celková doba posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činila 7 let a 11 měsíců. Za dovolací řízení žalobkyně odškodnit nežádá.

20. Posuzované řízení probíhalo ve věci samé na dvou stupních soudní soustavy, a to opakovaně ve smyslu, že věc byla předkládána KS a vrácena MS. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. Stanovisko). V daném řízení se věc dostala mnohokrát k odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání do procesních rozhodnutí (první usnesení o osvobození od soudních poplatků KS zrušil pro procesní pochybení, opakované usnesení potvrdil, usnesení o žádosti o osvobození od soudních poplatků podaném při odvolacím řízení KS zrušil pro procesní pochybení, opakované usnesení potvrdil) a jednou k rozhodnutí o podjatosti (poprvé byla věc MS vrácena, neboť námitky neměly zákonné náležitosti, následně námitky byly KS zamítnuty, podruhé bylo KS řízení o námitkách zastaveno pro věc rozsouzenou). Z výše uvedeného je zřejmé, že na prodloužení řízení se podílela žalobkyně využíváním svých procesních práv, tak MS, jehož usnesení byla KS rušena pro procesní pochybení či vracena bez věcného vyřízení. Je nutné říci, že k odvolacímu soudu se věc dostala k rozhodnutí o odvolání do meritorního rozhodnutí (při odhlédnutí od vydaného rozsudku pro uznání, který byl KS zrušen; rozsudek byl vydán dne datum, písemné vyhotovení rozsudku MS rozesláno datum, odvolání žalobkyně podáno dne datum) dne datum (prodleva mezi podaným odvoláním a odesláním KS k rozhodnutí o odvolání do meritorního rozhodnutí zapříčiněna žádostí o osvobození od soudních poplatků podanou žalobkyní), tedy před soudem prvního stupně byla věc řešena více než 7 let.

21. Po skutkové stránce byla věc dle soudu mírně složitější, neboť MS se musel vypořádat s mnoha podáními žalobkyně ke skutkové stránce sporu. Co se týče procesní složitosti, tak nelze pominout, že se konalo množství jednání, jež byla opakovaně odročena s nutností vyzvání žalobkyně ohledně doplnění tvrzení nebo důkazů. Dále bylo rozhodováno o změně (rozšíření) žaloby, vícekrát o žádosti o osvobození od soudních poplatků, vícekrát o námitce podjatosti, bylo podáno vícekrát odvolání do procesních rozhodnutí MS (přičemž odvolání měla vady a bylo nutné vyzvat žalobkyni k jejich odstranění), bylo vyslechnuto vícero svědků. Soud tak řízení považuje za mírně složité. Soud věc hodnotí jako mírně složité po hmotněprávní stránce. Soudy se tak zabývaly podmínkami platnosti výpovědi, otázkou dobrých mravů a možné diskriminace žalobkyně. V souhrnu však šlo o řízení mírně složité.

22. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce posuzovaného řízení podílela, přičemž částečně tak bylo na základě využívání práv žalobkyně. Žalobkyně podala námitku podjatosti dne datum. Tato námitka podjatosti byla podána proti všem soudcům v obec, bylo nutné odstranit její vady zaslat. Navíc zmařila jednání dne datum, ve kterém nemohlo být pokračováno. Tím, že KS rozhodl dne datum usnesením tak, že soudce MS není vyloučen z projednání a rozhodnutí ve věci, námitka žalované nebyla důvodná a prodloužila trvání řízení. Dále žalovaná vícekrát svou žalobu doplňovala, z vlastní vůle nebo na výzvu soudu, a to i značnou dobu po podání žaloby, např. podáními ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum či datum. V ideálním případě, kdyby žaloba byla od počátku kompletní, by postup soudu byl urychlen i ulehčen. Dále ústní jednání nařízené na datum bylo odročeno na datum z důvodu pracovní neschopnosti žalobkyně. Nelze žalobkyni dávat za vinu tato indispozice, ale vyvolala nutnost odročení, které prodloužilo dobu soudního řízení. V některých případech muselo být ústní jednání odročeno za účelem doplnění tvrzení nebo důkazů žalobkyní (např. ústní jednání dne datum). Naopak žalobkyně se snažila urychlit postup v řízení podáním ze dne datum, ve kterém urgovala soud k nařízení hlavního líčení. Dne datum podala žalobkyně žádost o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Řízení o této žádosti bylo skončeno potvrzujícím usnesením KS v obec dne datum (v průběhu bylo jedenkrát zrušeno usnesení MS odvolacím soudem). Když následně dne datum MS usnesením vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, žalobkyně tak učinila dne datum. Lze tak na to nahlížet na prodloužení řízení, které je zaviněno žalobkyní.

23. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že vzhledem k druhové stránce namítaného řízení, resp. jeho předmětu (tj. neplatnost výpovědi z pracovního poměru), se jedná o řízení s vyšším významem pro žalobkyni (srov. Stanovisko). Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení řadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobkyně urgovala nařízení ústního jednání v momentě, kdy docházelo u MS k průtahu v řízení. Soud přitom zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit, jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam). V souhrnu tak soud hodnotí význam řízení jako zvýšený.

24. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud shledal průtahy v posuzovaném řízení. Ve věci žalobkyně zaplatila dne datum, dalším postupem v řízení bylo dne datum doplnění žaloby žalobkyní se žádostí o osvobození od soudních poplatků. Dále dne datum žalobkyně doplňuje svoji žalobu a dne datum, MS usnesením vyzývá žalobkyni k opravě žaloby. MS zde učinil úkon až po necelých 7 měsících. Dále po zrušení zamítavého usnesení o osvobození od soudních poplatků spis MS dne datum, avšak MS rozhodl až dne datum o změně žalobního návrhu spočívajícího v rozšíření žalobního návrhu, tj. po cca 6 měsících. MS rozhodl dne datum rozsudkem pro uznání, který byl KS dne zrušen datum a věc byla MS vrácena k dalšímu řízení, a to z důvodu, že kvalifikovaná výzva k vyjádření MS ze dne datum nebyla doručena, a to v rozporu s pokynem asistenta k doručení předmětného usnesení společně s žalobou a dalšími doplněními, a proto nemohlo dojít k fikci uznání nároku žalobou uplatněného. Tímto nesprávným postupem došlo k prodloužení žalovaného řízení. Dále rozhodnutí KS o námitce podjatosti trvalo takřka 5 měsíců, neboť spis došel KS dne datum a rozhodnuto bylo dne datum. Dále po usnesení MS ze dne datum o tom, že se žalované se stanovuje lhůta 20 dnů k doplnění rozhodujících skutečností včetně navržení důkazů, z toho důvodu vyhlášeno usnesení, jednání se odročuje na neurčito. Dne datum se žalovaná vyjadřuje na výzvu soudu, ale MS až dne datum nařizuje jednání na datum. Tento postup je nekoncentrovaný a prodloužil délku řízení.

25. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že celková délka posuzovaného řízení byla nepřiměřeně dlouhá. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který vedl k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

26. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela.

27. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny shora uvedené kumulativní podmínky (srov. bod 15), soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

28. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem) ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. 75 000 Kč), a dále z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 13 750 Kč). Soud má za to, že skutkové okolnosti posuzovaného řízení neodůvodňují stanovení vyšší částky, která by mohla být přiznána v případě extrémně dlouhých řízení, která typicky výrazně přesahují 10 let.

29. Vypočtená základní částka ve výši 103 750 Kč byla ponížena o 20 % odpovídající tomu, že na rozhodování v posuzovaném řízení se opakovaně podílely soudy 2 stupňů soudní soustavy. Nejedná se o soudní ping pong ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, když se jednalo zejména o přezkum procesních rozhodnutí. Soud tak shrnuje již shora uvedené důvody procentuální moderace ve smyslu ust. § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb. Dále byla základní částka ponížena o 25 % z důvodu celkové (tj. procesní, hmotněprávní i skutkové) složitosti věci. Žalobkyně opakovaně doplňovala žalobu, podávala procesní návrhy o nichž muselo být soudem rozhodováno, bylo prováděno značné množství důkazů. Základní částka byla naopak navýšena o 30 % z důvodu průtahů, kdy soudy, jak je shora uvedeno nepostupovaly koncentrovaně. Vlivem chyb v doručování došlo k celkovému prodloužení řízení. Z hlediska významu předmětu řízení byla základní částka navýšena o 20 %, neboť se objektivně jedná o věc se kterou i ESLP spojuje presumovaný zvýšený význam řízení z důvodu, že se jednalo o pracovně právní spor., tento byl navíc i žalobkyní tvrzen a ze strany žalované akceptován. Z důvodu podílu poškozené soud částku modifikoval částku snížením o 20 %, když to byla právě žalobkyně, kdo musela být vyzývána k opravě žaloby, podávala další doplnění a úpravy žaloby, podávala i procesní návrhy, které nebyly účelné a hospodárné.

30. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 15 %, tj. na výslednou částku zaokr. 88 188 Kč. Neboť tato částka byla vyplacena žalovanou dne datum na základě mimosoudního projednání uplatněného nároku (tj. 88 188 Kč, když stanovisko bylo doručeno právní zástupkyni žalobkyně dne datum, soud žalobu žalobkyně výrokem II. ve zbývající části zamítl.

31. Úrok z prodlení ve věci by byl odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Dne datum uplynula zákonná šestiměsíční lhůta pro případné mimosoudní uspokojení peněžitého požadavku uplatněného u žalované dne datum, neboť konec lhůty (sobota datum) připadl na pondělí datum. Tím, že žalovaná projednala nárok žalobkyně v rámci mimosoudního projednání uplatněného nároku dne datum se žalovaná ke dni datum, jak úrok z prodlení požaduje žalobkyně, se žalovaná do prodlení s přiznanou částkou odškodnění nedostala. K nákladům řízení:

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Dne datum uplynula zákonná šestiměsíční lhůta pro případné mimosoudní uspokojení peněžitého požadavku uplatněného u žalované dne datum, neboť konec lhůty (sobota datum) připadl na pondělí datum. Žaloba nebyla podána důvodně, když žalovaná dne datum žalobkyni zaslala stanovisko s výší přiznané částky za zadostiučinění, zpětvzetí žaloby tak bylo zaviněné žalobkyní, když žaloba v části 88 188 Kč byla podána nedůvodně dne datum v 18.13 hodin, zatímco Stanovisko žalované bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne datum v 10.18 hodin, tedy nárok byl projednán ve lhůtě 6ti měsíců. Se zbývající částí nároku žalobkyně úspěšná nebyla. Soud tak přiznal žalované náhradu nákladů řízení za podání vyjádření ve věci dle ust. § 151 odst. 3 osř ve výši 300 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.