12 C 78/2021
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 146 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 9 § 13
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 14
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 512 766,78 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 512 766,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 863,90 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 493 902,88 Kč od 9. 4. 2021 do 24. 8. 2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 40 768,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 9. 4. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 512 766,78 Kč s příslušenstvím coby náhradu škody způsobené neúspěšně vedenou exekucí kvůli nevykonatelnému exekučnímu titulu.
2. V podání ze dne 24. 8. 2021 žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1. 10. 2020 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Žádost žalobce byla ze strany žalované shledána částečně důvodnou, a to v rozsahu částky 493 902,88 Kč, stejně jako žalovaná konstatovala nesprávný úřední postup exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vyhotovil nevykonatelný exekutorský zápis ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].
3. V podání ze dne 16. 9. 2021 žalobce uvedl, že dne 25. 8. 2021 žalovaná plnila shora uvedenou částku. Žalobce proto vzal svou žalobu zcela zpět a nadále požadoval pouze zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 493 902,88 Kč počínaje dnem 9. 4. 2021 do zaplacení dne 24. 8. 2021. <b>Skutková zjištění:</b> 4. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s listinnými důkazy (tj. žádost žalobce ze dne 1. 10. 2020 adresovaná žalované a stanovisko žalované ze dne 23. 8. 2021) vzal soud za prokázané, že žalobce se dne 1. 10. 2020 obrátil na žalovanou se svou žádostí o odškodnění. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žádosti žalobkyně bylo částečně vyhověno v rozsahu částky 493 902,88 Kč.
5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).
6. Žalovaná uhradila žalobci částku 493 902,88 Kč dne 25. 8. 2021 (srov. likvidační doložka žalované ze dne 24. 8. 2021).
7. Nad rámec uvedeného soud neprováděl další dokazování, a to pro nadbytečnost. K zastavení řízení:
8. Podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.
9. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svou žalobu zpět, řízení bylo v daném rozsahu výrokem I. zastaveno. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 10. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobce se po zpětvzetí žaloby domáhal pouze úroků z prodlení ze shora uvedené částky, kterou žalovaná dobrovolně uhradila, avšak až po uplynutí zákonem stanovení lhůty.
11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
12. Dle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona.
13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
14. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).
15. S ohledem na to, že žalovaná nárok žalobce (v převážné části) sama uznala a uhradila, soud se jím dále z důvodu nadbytečnosti již nezabýval, a posuzoval pouze požadovaný úrok z prodlení.
16. Dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne 24. 4. 2003, či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne 12. 6. 2013).
17. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne 1. 10. 2020 Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 1. 4. 2021 (čtvrtek). Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 2. 4. 2021, a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky.
18. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky, kterou žalovaná sama uznala, od 9. 4. 2021 (jak žalobce požadoval v žalobě) do 24. 8. 2021 (jak požadoval žalobce), neboť žalovaná plnila dne 25. 8. 2021. Zákonné úroky z prodlení jsou pak odůvodněny ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (srov. výrok II.). <b>K nákladům řízení:</b> 19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Dále soud postupoval dle § 146 odst. 2 o.s.ř., dle něhož platí, že pokud některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Jelikož žalovaná částečně plnila až po podání žaloby, zavinila, že řízení muselo být zastaveno, a na žalobce se tak pro účely nákladů řízení hledí v daném rozsahu jako na úspěšnou. Jelikož neúspěch žalobce (v rozsahu, kdy vzal ve zbývajícím rozsahu zpět žalobu) byl v nepatrném rozsahu (tj. cca 4 %), soud vyšel z plného úspěchu žalobce.
20. Náklady řízení zcela úspěšného žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a odměny za právní zastoupení dle § 7 ve spojení s § 9 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 10 380 Kč.
21. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby; konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) částečné zpětvzetí (tj. 31 140 Kč), a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu (tj. 900 Kč), tj. celkem 32 040 Kč + 21 % DPH = 38 768,40 Kč (srov. výrok III.). <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., neboť soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.