12 C 89/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 9 206 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 206 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 7. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 29. 4. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 206 Kč s příslušenstvím coby náhrady škody způsobené škodnou událostí přičitatelnou žalovanou, a to v rámci exekučního řízení vedeného [exekutorský úřad]. Žalobkyně uvedla, že je současným věřitelem pohledávky za dlužníkem [jméno] [příjmení] z titulu leasingové smlouvy [číslo] uzavřené dne 28. 5. 2003, a sice mezi zmíněným dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (původní věřitel změnil svou obchodní firmu na [právnická osoba]). Následně s účinností od 1. 2. 2012 v důsledku rozdělení společnosti odštěpením sloučením se společností [právnická osoba] přešla práva a povinnosti společnosti [právnická osoba], tedy i předmětná pohledávka na nástupnickou společnost [právnická osoba] Následně pak proběhla změna obchodní firmy na [právnická osoba] Zmíněná pohledávka byla obligačnímu věřiteli pravomocně přiznána rozsudkem [název soudu] ze dne 21. 5. 2005, jímž byla dlužníku uložena povinnost zaplatit věřiteli částku 115 391,60 Kč s příslušenstvím. Jelikož dlužník přiznanou povinnost v pariční lhůtě nesplnil, byla na základě vykonatelného rozsudku nařízena exekuce na majetek dlužníka [jméno] [příjmení], a to usnesením [název soudu] ze dne 27. 3. 2006. Provedením exekuce byla pověřena [anonymizována dvě slova] [obec], která vedla exekuci pod sp.zn. [spisová značka]. V průběhu provádění exekuce zanikl [anonymizováno] [obec] výkon jejího exekutorského úřadu, a to ke dni 27. 3. 2013, a následně exekutorský úřad převzal soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení]. Přípisem ze dne 11. 8. 2020 [titul]. [anonymizováno] sdělil žalobkyni, že původní exekutorka [anonymizováno] [obec] vymohla na pohledávku plnění v celkové výši 9 206 Kč, přičemž daná částka nebyla žalobkyni coby oprávněné v exekuci vyplacena. Současně [titul]. [anonymizováno] sdělil, že finanční hodnoty ve výši 9 206 Kč jsou [anonymizováno] [příjmení] zadržovány bez jakéhokoli právního důvodu, přičemž ani nově jmenovanému soudnímu exekutorovi nebyly tyto finanční prostředky ze strany původní exekutorky předány.

2. Žalobkyně uvedla, že jí tak vznikla shora uvedeným jednáním škoda ve výši 9 206 Kč. Popsaným postupem se [anonymizováno] [obec] dopustila nesprávného úředního postupu předvídaného ustanovením § 46 exekučního řádu, podle kterého je exekutor povinen vymožené plnění vyplatit oprávněnému do 30 dnů ode dne, kdy jej obdržel, což se však nestalo. Žalobkyně se dozvěděla o vzniku škody až sdělením soudního exekutora [titul]. [anonymizováno] ze dne 11. 8. 2020, do té doby jí nebylo známo, že původní exekutorka zmíněnou částku zadržuje na svém účtu. Nakonec žalobkyně uvedla, že svůj nárok uplatnila u žalované dne 6. 9. 2020, avšak v zákonné 6 měsíční lhůtě nebylo o žádosti rozhodnuto.

3. V podání ze dne 9. 6. 2021 žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 6. 9. 2020 uplatnila svůj nárok na náhradu škody jako v žalobě. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. Žalovaná dále uvedla, že z exekučního spisu plyne, že žalobkyně se e-mailem ze dne 27. 5. 2015 dotazovala [titul]. [anonymizováno] na to, zda [anonymizováno] [obec] v minulosti vyplatila vymožené plnění ve výši 9 206 Kč, které podle zjištění žalobkyně mělo být vymoženo v roce 2006 [titul]. [anonymizováno] e-mailem ze dne 27. 5. 2015 žalobkyni potvrdil, že [anonymizováno] [obec] v roce 2006 celkovou částku vymohla, avšak k vyplacení žalobkyně dle spisu nedošlo. Dle žalované se tak žalobkyně dozvěděla o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá, již dne 27. 5. 2015 na základě e-mailového sdělení [titul]. [anonymizováno]. Žalobkyně však svůj nárok uplatnila až dne 6. 9. 2020, tedy po uplynutí zákonné promlčecí lhůty. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby.

4. V podání ze dne 26. 1. 2022 žalovaná sporovala pro pravost obsahu kopie listiny na čl. 131 elektronického spisu soudního exekutora, neboť se jedná pouze o scan e-mailu. Skutková zjištění:

5. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně adresovaná žalované ze dne 6. 9. 2020 a stanovisko žalované ze dne 7. 6. 2021) soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně se dne 6. 9. 2020 obrátila na žalovanou se svou žádostí o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované pak soud zjistil, že žalovaná žádosti nevyhověla.

6. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Na zdejší žalobkyni (dřívější [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) v souladu s projektem rozdělení společnosti [právnická osoba] přešla odštěpením a sloučením odštěpovaná část jmění společnosti [právnická osoba] (srov. úplný výpis z Obchodního rejstříku zdejší žalobkyně, srov. též úplný výpis z Obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]).

8. Usnesením [název soudu] ze dne 27. 3. 2006 byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne 21. 9. 2005 k uspokojení pohledávky žalobkyně, a byla provedení exekuce pověřena [anonymizováno] [obec] (srov. snesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

9. Zástupkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno], oddělení vymáhání pohledávek) [jméno] [příjmení], se e-mailem ze dne 27. 5. 2015 dotázala exekutora [titul]. [anonymizováno] na stav exekučního řízení původně vedeného pod sp.zn. [spisová značka]; v e-mailu je uvedeno, že v dostupné spisové dokumentaci žalobkyně zjistila, že v roce 2006 bylo vymoženo 9 206 Kč, přičemž žalobkyně toto finanční plnění neeviduje, a proto se dotázala na stav výplaty. E-mailem ze stejného dne zástupkyně exekutora [titul]. [anonymizováno] odpověděla, že v předmětném exekučním řízení byly v roce 2006 vymoženy dílčí pohledávky v celkové výši 9 206 Kč s tím, že není uvedeno žádné vyplacení. Výpisy z účtu původního exekutora [titul]. [anonymizováno] nemá, příkaz k úhradě nákladů vystaven nebyl. [příjmení] 9 206 Kč je v držení původního soudního exekutora. Ke zmíněnému e-mailu je přiložena ověřovací doložka konverze do dokumentu, obsaženého v datové zprávě, vystavená [titul]. [anonymizováno] dne 25. 6. 2015. Obsahově totožné e-maily, včetně ověřovací doložky [titul]. Mohyly, jsou založeny rovněž ve spise [exekutorský úřad], sp. zn. [spisová značka] na CD, které soud obdržel od [titul]. [anonymizováno] (srov. e-mail ze dne 27. 5. 2015 od [jméno] [příjmení], e-mail z téhož dne od zástupkyně exekutora [titul]. [anonymizováno], srov. též spis [exekutorský úřad], sp. zn. [spisová značka] na CD).

10. Žalobkyně namítala pravost obsahu emailu její vlastní zástupkyně a zástupkyně [titul]. [anonymizováno] ze dne 27. 5. 2015 s tím, že se jedná o soukromou listinu. K uvedené námitce soud uvádí, že žalovaná nijak neodůvodnila ani nekonkretizovala své pochybnosti o pravosti (obsahu) zmíněné listiny. Žalobkyně namítala pravost pouze z toho důvodu, že se jedná o scan e-mailu, tedy dokumentu v elektronické podobě. Žalobkyně, ač jistě mohla (na rozdíl od žalované, která nebyla účastníkem dané e-mailové komunikace), však nepředložila daný e-mail v elektronické podobě pro srovnání obsahu, přestože byla jeho autorem, resp. adresátem, a tudíž je tak v pozici, kdy by snadno mohla prokázat opak, to se jí však nepodařilo. V daném ohledu soud poukazuje na to, že e-maily byly vytištěny a opatřeny doložkou konverze exekutora [titul]. [anonymizováno] a takto byly založeny rovněž do exekučního spisu. S ohledem na uvedené tedy soud nemá důvod pochybovat o pravosti (obsahu) dané listiny, a proto je připustil k důkazu a vyšel ze skutkových zjištění, které z nich plynou. 11. [titul] [anonymizováno], soudní exekutor, [exekutorský úřad], přípisem ze dne 11. 8. 2020 sdělil právnímu zástupci zdejší žalobkyně, že v exekučním řízení původně vedeném pod sp.zn. [spisová značka] na základě rozsudku [název soudu] ze dne 21. 9. 2005, č.j. [číslo jednací], a usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora, č.j. [číslo jednací], k vymožení pohledávky proti povinnému [jméno] [příjmení], bylo předchozí soudní exekutorkou [anonymizováno] [příjmení] vymoženo na pohledávku oprávněného celkem 9 206 Kč. V databázi není zaevidována žádná výplata vymoženého plnění, zmíněné finanční prostředky jsou zadržovány [anonymizováno] [příjmení] bez právního důvodu (srov. přípis [titul] [anonymizováno], soudní exekutor, [exekutorský úřad], č.j. [číslo jednací] ze dne 11. 8. 2020).

12. Žalobkyně se přihláškou ze dne 29. 6. 2015 přihlásila jako věřitel do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka], na majetek dlužníka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně vystupovala jako věřitel [číslo] s přihláškou [číslo] kde je uvedeno, že pro předmětnou pohledávku byla zahájena exekuce, ve které nebyla pohledávka za dlužníkem ani zčásti vymožena. Dále dle seznamu příloh označených v dané přihlášce jako příloha [číslo] označeno vyrozumění [číslo jednací] EX [číslo] ze dne 25. 6. 2015 (srov. Přihláška pohledávky zdejší žalobkyně ze dne 29. 6. 2015 do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka]).

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke shora uvedeným skutkovým závěrům. Z dalších provedených důkazů (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], vyrozumění [číslo jednací] EX [číslo] ze dne 25. 6. 2015, Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [anonymizováno] [spisová značka], Usnesení [název soudu] v předmětném řízení insolvenčním ze dne 7. 9. 2020) soud nezjistil další pro rozhodnutí věci relevantní skutečnosti, pročež se jimi v tomto rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. Rovněž pro nadbytečnost soud zamítl provést k důkazu přehled nákladů ve spise číslo [spisová značka] k [datum rozhodnutí]. <b>Právní úprava:</b> 14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona.

16. Podle § 4 odst. 1 OdpŠk, za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení, činnost notáře a soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, podle odstavce 1 se považuje za úřední postup.

17. Podle § 5 zákona OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

21. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů tím není dotčena. Dle odst. 3 tamtéž povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena. Podle § 46 odst. 4 tamtéž peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního příkazu. <b>Právní posouzení věci:</b> 22. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobkyně se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s činností soudní exekutorky [anonymizováno] [obec], která ve prospěch žalobkyně coby oprávněné vymohla částku 9 206 Kč, avšak žalobkyni jí nevyplatila.

23. Soud v prvé řadě posuzoval námitku promlčení tvrzeného nároku, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

24. Podle § 32 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 35 promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

25. Z uvedeného ustanovení plyne, že u nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dověděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1168, sv. 16). U nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se tedy uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., která počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl, tedy když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1793/2004, srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1483/2010).

26. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně nejpozději dne 27. 5. 2015 věděla, že [anonymizováno] [obec] v její prospěch vymohla žalovanou částku, avšak jí žalobkyni nevyplatila. Uvedený závěr soud dovozuje z e-mailu zástupkyně žalobkyně, v němž se dotázala exekutorského úřadu na stav výplaty již vymoženého plnění (srov. bod 9 shora). Zároveň exekutorský úřad žalobkyni ještě téhož dne potvrdil, že pohledávka v celkové výši 9 206 Kč skutečně vymožena byla, avšak vyplacena nebyla, přičemž částka 9 206 Kč je v držení původního soudního exekutora ([anonymizováno] [obec]).

27. Ve smyslu shora citované judikatury se tedy žalobkyně nejpozději dne 27. 5. 2015 dozvěděla, že jí nebylo vyplaceno vymožené plnění, a zjistila tedy skutkové okolnosti, z nichž mohla dovodit vznik škody. Nejpozději od uvedeného data tak počala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta, která uplynula 27. 5. 2018. Žalobkyně však uplatnila svůj nárok u žalované až dne 6. 9. 2020 a u soudu až dne 29. 4. 2021, tj. po marném uplynutí promlčecí lhůty. Z uvedeného důvodu soudu nezbylo než uzavřít, že námitka promlčení vznesená žalovanou je oprávněná a že nárok žalobkyně je promlčen.

28. Žalobkyni tudíž nelze nárok přiznat, i kdyby jinak byl shledán po právu. S ohledem na promlčení nároku se již soud nezabýval dalšími skutečnostmi (zejména vznik a rozsah škody na straně žalobkyně a další podmínky pro vznik odpovědnosti žalované) ani v daném ohledu neprováděl další dokazování, neboť by to nemělo žádný praktický dopad a odporovalo by to zásadě hospodárnosti řízení. Soud tedy žalobu bez dalšího v daném rozsahu zamítl (srov. výrok I.). <b>K nákladům řízení:</b> 29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon, v daném případě bylo vykonáno 5 úkonů, a to vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání a 2x příprava k jednání soudu, dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (srov. výrok II.). <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 30. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.