12 C 90/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hadamčíkem, Ph.D., ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně 2. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice pro zaplacení 232 429,47 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 232 429,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 232 429,47 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 69 405,60 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhali částky 232 429,47 Kč z titulu náhrady škody, která jim měla vzniknout porušením smluvní povinnosti ze strany žalované. Žalovaná zastupovala nynější žalobce ve sporu vedeném společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [příjmení]“), u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ původní řízení“) proti žalobcům, jež byli jako bývalí jednatelé [právnická osoba] PLUS s.r.o., [IČO], [adresa žalobce a žalobkyně] (dále jen„ BALNEO“), žalováni o zaplacení částky 403 816,87 Kč v souvislosti s odstoupením od smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [příjmení] a BALNEO. V tomto sporu byli žalobci částečně neúspěšní, v důsledku čehož jim vznikla škoda ve výši jistiny 194 041,87 Kč a příslušenství 38 387,60 Kč. V původním řízení nastala koncentrace řízení pro nynější žalobce (tamní žalované) dne [datum]. Žalobci žalované zaslali veškeré podklady, avšak žalovaná tyto podklady soudu nezaslala. Z toho důvodu došlo k částečnému neúspěchu žalobců ve sporu. Ze strany žalované v původním řízení nebyla dostatečně vyvinuta obrana vůči nároku [příjmení] na zaplacení smluvní pokuty. Tento nárok nevznikl, neboť dílo bylo předáno řádně a včas. Podáním ze dne [datum] se žalobci vymezili proti závěrům odvolacího soudu v původním řízení uvedeným v odst. 21 rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Pokud soud žalobcům vytkl, že jednali nedbale, zákaznicky neadekvátně a ocitli se ve výrazném prodlení se zhotovením a předáním díla, pak tyto výtky neodpovídají realitě, což v řízení mělo být prokazováno e-mailovou komunikací mezi žalobci a [příjmení], která však žalovanou nebyla soudu v koncentrační lhůtě předložena. Dále žalovaná žalobce o koncentrační lhůtě neinformovala. Údajné prodlení při provedení díla není možné, neboť k sepsání a podpisu smlouvy reálně došlo až po předání díla objednateli a smlouva byla antedatována, což plyne z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne 1. 7. – [datum] Smluvní pokuta tak byla zcela nedůvodná, neboť ke zhotovení a předání díla původnímu žalobci došlo před podpisem smlouvy o dílo. Po podpisu smlouvy [příjmení] nehradila faktury a uplatňovala nedůvodné reklamace (často na práce, které nebyly předmětem smlouvy o dílo, nadto některé starší části díla nebyly objednávky ze strany [příjmení], nýbrž ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] jakožto fyzické osoby). Z toho důvodu žalobci ukončili s [příjmení] komunikaci. Vše výše uvedené plyne z e-mailové komunikace. Pokud by tato e-mailová komunikace byla předložena soudu v původním řízení, rozhodl by soud jinak, neboť by bylo zřejmé, že přístup žalobců (tam žalovaných) nebyl liknavý a tehdejší žalobkyni nevznikl nárok na smluvní pokutu. Ve vztahu k převodu BALNEO na třetí osobu, což bylo žalobcům v původním řízení rovněž vytknuto, žalobci namítají, že k převodu této společnosti došlo v době, kdy se zhoršil zdravotní stav dcery žalobců po vážné autonehodě a rovněž žalobce trpěl zdravotními problémy, což plyne z lékařských zpráv, které žalovaná soudu rovněž nepředložila.

2. Žalovaná se v řízení bránila tím, že právní zastoupení v původním řízení předala Mgr. [příjmení] včetně kompletního spisového materiálu. Povinnost žalobců uhradit [příjmení] částku 194 041,87 Kč vycházela již z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobci jako jednatelé a jediní společníci BALNEO rezignovali na funkci jednatelů a současně převedli podíly společnosti na zahraniční [právnická osoba] s.r.o. ovládanou jediným společníkem a jednatelem [jméno] [příjmení], hlášeným trvale na adrese Úřadu městské části [obec a číslo], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalobci tak učinili za situace, kdy [příjmení] dne [datum] odstoupila od smlouvy o dílo a spory mezi nimi kulminovaly. Tím rezignovali na další osud BALNEO, a to zcela v rozporu se zásadou loajality, jíž jsou zákonem vázáni. Žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 10 se [příjmení] proti BALNEO domáhala vrácení zaplacené ceny díla ve výši 209 775 Kč a smluvní pokuty ve výši 194 041,87 Kč. Společnost BALNEO však již v té době byla ovládána osobami, které nebyly s to za ni řádně jednat. Výsledkem byl výše uvedený rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 10. BALNEO tak vznikla povinnost uhradit částku 403 816,87 Kč s příslušenstvím, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Brojení žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 spočívající v tom, že mohly existovat důvody pro zamítnutí nároku, jen osvědčuje skutečnost, že [právnická osoba] byla jednáním žalobců odňata možnost se účinně proti uplatněnému nároku [příjmení] bránit. V původním řízení pak již nebylo možné uplatnit námitky relevantní mezi [příjmení] a BALNEO. Původní řízení se totiž týkalo ručení statutárního orgánu věřiteli za škodu způsobenou při výkonu funkce. V původním řízení tak nemohl být zvrácen výsledek řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10. Výsledek původního řízení je v přímé souvislosti s porušením povinnosti loajality žalobců vůči BALNEO. 3. [ulice] účastník, jenž se řízení účastnil z titulu pojištění žalované, se ztotožnil se stanoviskem žalované.

4. Z protokolu o jednání v původním řízení ze dne [datum] (ve spise původního řízení založeno na č. l. 60) soud zjistil, že u tohoto jednání byla k důkazu provedena emailová korespondence ze dne [datum] až [datum]. V závěru jednání soud upozornil na koncentraci řízení s tím, že veškerá tvrzení a důkazy mohou být doplněny do 30 dnů od dnešního jednání. Dále bylo vyhlášeno usnesení, že žalovaným se prodlužuje lhůta o 15 dnů.

5. Z vyjádření žalované jakožto zástupkyně žalobců ze dne [datum] (ve spise původního řízení založeno na č. l. 68) soud zjistil, že v tomto vyjádření bylo uvedeno, že žalovaní považují za vhodné doložit do spisu korespondenci s žalobcem, z níž je patrné, že se [právnická osoba] snažila věc s žalobkyní řešit, avšak bezúspěšně.

6. Z vyjádření žalované jakožto zástupkyně žalobců ze dne [datum] (ve spise původního řízení založeno na č. l. 78) soud zjistil, že ve vyjádření bylo v odstavci 7 uvedeno:„ Žalovaní předně uvádí, že dodávku nemrznoucí směsi [právnická osoba] prováděla pro fyzickou osobu pana [příjmení] již v roce 2013. Předmětem smlouvy o dílo z [datum] byla dodávka tepelného čerpadla. Žalovaní pro úplnost uvádějí, že tepelné čerpadlo bylo dodáno ještě dříve, než smlouva byla sepsána. V době uzavření smlouvy tedy bylo užíváno, důkaz: emailová korespondence s právní zástupkyní žalobce.“ V odst. 8 bylo uvedeno:„ Žalovaní mají za to, že skutečnost, že nevyhledali právní pomoc pro reklamační jednání s žalobcem, nemůže být k jejich tíži. Žalovaní měli s žalobcem špatnou zkušenost, co se týče jeho platební morálky, byli také zvyklí na výbuchy vzteku a velmi komplikovanou povahu pana [příjmení], který vždy všechny kritizoval, požadoval plnění nad rámec smluv a dohodnutého. Žalovaní opakují, že v době, kdy společnost převáděli na třetí osobu, nebyla tato předlužena, neměla dluhy a neměla problémy s žádnými jinými zákazníky. Žalovaní rozhodně nesouhlasí se závěrem, že by v době, kdy byli odvoláni z funkce a kdy převáděli společnost na třetí osobu, hrozilo nebezpečí žaloby ze strany žalobce. Ve sporu žalobce a [právnická osoba] bylo navíc rozhodnuto rozsudkem pro uznání, a tak fakticky nebylo zkoumáno, zda nárok žalobce je po právu, či nikoliv.“ V odst. 9 bylo uvedeno:„ Nad to žalovaní upozorňují, že reklamované vady nesouvisí se smlouvou o dílo. Otázka toho, že neproudí voda filtrem nebo, že nefunguje chlorovač vody v bazénu, nijak nesouvisí s dodávkou tepelného čerpadla.“ 7. Z protokolu o jednání v původním řízení ze dne [datum] (ve spise původního řízení založeno na č. l. 98) soud zjistil, že u tohoto jednání již žalobce zastupoval nový právní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení]. Při tomto jednání byl konstatován obsah vyjádření žalovaných k výzvě soudu, založený na č. l.

78. Po tomto bylo dáno poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř. a účastníci po tomto poučení setrvali bez dalších důkazních návrhů. Na to bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo dokazování skončeno, bylo přistoupeno k závěrečným návrhům a byl vyhlášen rozsudek.

8. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobcům v postavení žalovaných byla vůči [příjmení] výrokem I uložena povinnost zaplatit částku 194 041,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, výrokem II byla zamítnuta žaloba v rozsahu zaplacení částky 209 775 Kč s příslušenstvím a výrokem III bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z odst. 8 a 9 rozsudku se podává, že soud v původním řízení vyšel z následujících zjištění:„ Soud vyhodnotil, že strany nesporují uzavření smlouvy o dílo, nicméně se neshodnou, co se týče odpovědnosti jednatelů, opuštění společnosti v nevhodné době, způsobení škody společnosti nezaplacením částky požadované žalobcem, existenci kauzálního nexu mezi vzniklou škodou a odpovědnou osobou, převedením majetku BGP na [právnická osoba] Z předložených důkazů, které byly na jednáních provedeny je patrné, že žalobce a BGP uzavřeli dne [datum] předmětnou smlouvu o dílo (viz kopie smlouvy o dílo ze dne 8. 6.2 015, dále i jako ‚ Smlouva nebo ‚ Smlouva o dílo‘), která se týkala provedení rekonstrukce otopného systému žalobce a odborné instalace nového zdroje tepelného čerpadla. Žalobce zaslal žalovaným výzvu k předání odborného vyjádření, uplatnění vad díla ze dne [datum] (viz kopie dopisu ze dne [datum]). E-mailem ze dne [datum] odmítla BGP jakékoliv plnění nebo odstranění vad provedené části díla (viz kopie emailové konverzace ze dne [datum]). Bylo tak reagováno na uplatnění specifikovaných vad ze dne [datum] (viz kopie emailové konverzace ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce odstoupil od smlouvy s BGP (viz kopie dopisu ze dne [datum] a poštovní doručenky). Dopisem ze dne [datum] sdělila BGP, že věc byla předána právnímu zástupci (viz kopie dopisu ze dne [datum]). Dne [datum] byla [právnická osoba] vyzvána žalobcem k plnění (předžalobní výzva) (viz kopie dopisu ze dne [datum]). Dne [datum] byly uzavřeny žalovanými smlouvy o převodu obchodního podílu za 1 Kč na [právnická osoba] s.r.o. (viz kopie smluv). Dopisem ze dne [datum] bylo od žalovaných sděleno žalobci, že žalovaní [právnická osoba] prodali (viz kopie dopisu ze dne [datum]). Dne [datum] byla vyhotovena žaloba proti [právnická osoba] (viz kopie žaloby ze dne [datum]). Dne [datum] byl vydán rozsudek pro uznání Obvodním soudem pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] (viz kopie rozsudku). Dopisy ze dne [datum] a [datum] byla BGP vyzvána k zaplacení žalobcem požadované částky (viz kopie dopisů ze dne [datum] a [datum]). Dne [datum] byl vyhotoven protokol o bezvýslednosti soupisu (viz kopie protokolu o bezvýslednosti soupisu). Dne [datum] rozhodl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] o zastavení exekuce usnesením č. j. [číslo jednací] (viz kopie usnesení). Dopisy ze dne [datum] byli vyzváni k zaplacení částky oba žalovaní (viz kopie dopisů ze dne [datum]). Dne [datum] byl zaslán dopis s výzvou k zaplacení jednateli [příjmení] [příjmení] (dříve [příjmení]) panu [příjmení] (viz kopie dopisu). Prokázání vad díla vyplývá z odborného posudku ‚Rekonstrukce kotelny v RD v ulici [ulice a číslo], [obec], [část obce] z května 2016 (viz kopie odborného posudku).“ 9. Z odst. 17 a 18 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že soud v původním řízení vyšel ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], přičemž následně dospěl k těmto závěrům:„ S ohledem na výše uvedené tak soud musí konstatovat, že rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací] byla žalobci přiznána celá částka, kterou si vůči společnosti nárokoval, a to i s úrokem z prodlení. Na základě výše citovaného judikátu by tak soud mohl uzavřít, že škodou je zejména smluvní pokuta a přiznané náklady soudního řízení.“ Dále se soud v původním řízení v odstavci 18 vyjadřoval k nárokům, které tamní žalobkyni nepřiznal a v odst. 19 uvedl:„ Z výše uvedeného je totiž patrné, že nárok žalobce spočívá na rozhodnutí Obvodního osudu pro [část Prahy] jsou uplatněny celkem tři nároky, a to - vydání bezdůvodného obohacení ve formě vrácení již zaplacené částky 209 775 Kč za dílo, zaplacení smluvní pokuty ve výši 194 041,87 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 57 362 Kč“ 10. V odst. 22 citovaného rozsudku soud dále uvedl:„ Dle čl. 8 Smlouvy o dílo je objednatel oprávněn jednostranně odstoupit od smlouvy v případě, kdy zhotovitel provádí dílo způsobem, kdy nedodržuje technologické postupy, technické normy nebo v rozporu se Smlouvou a nedostatky ve stanoveném termínu neodstraní i přes písemné upozornění zástupce objednatele. Z výše uvedených důkazů je patrné, že Smlouva byla uzavřena dne [datum], vady díla byly podrobně popsány a nárokovány ze strany žalobce s výzvou k jejich odstranění a až dopisem ze dne [datum] žalobce odstoupil od Smlouvy. Dle čl. 7 Smlouvy o dílo je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za jeden den prodlení s dokončením díla a jeho předáním bez vad. Z výše uvedených důkazů pak vyplývá, že dílo mělo skutečně vady, které bránily jeho řádnému užívání (nutnost manuálního spínání jednotlivých čerpadel viz odborné vyjádření z května 2016, atd.) a způsobovaly i poruchy díla v budoucnu (výtok nemrznoucí směsi do kotelny viz odborné vyjádření z května 2016, atd.). Důvod pro odstoupení od smlouvy tak byl dán. Z uvedeného vyplývá, že dílo do května 2016 nebylo řádně dokončeno a předáno. V souvislosti s tímto vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu vyplývající z čl. 7 Smlouvy. Počet dní mezi počátkem běhu smluvní pokuty dne [datum] (15 pracovních dní od podpisu Smlouvy dle bodu 3.

1. Smlouvy) a odstoupením dne [datum] (doručení odstoupení dle bodu 9.1, 9.2 a násl. Smlouvy) celkem činí 308 dnů, násobeno 0,5 % z hodnoty díla ve výši 209 775 Kč bez DPH (viz čl. 2 Smlouvy), tedy 308krát 1 048, 875 Kč krát 0,5. Celkem tak vznikla mezi dnem povinného dodání díla bez vad a odstoupením od smlouvy smluvní pokuta ve výši 323 053,50 Kč. Na tuto smluvní pokutu má žalobce nárok v rámci ručení jednatelů za společnost, neboť se prokazatelně jedná o škodu vzniklou v důsledku nečinnosti jednatelů, ačkoliv byli tito skrze dopisy s daným problémem seznámeni (viz emailová komunikace ze dne [datum]). Zároveň je patrné, že k řádnému předání díla nedošlo, neboť uvedené vady žalobce několikrát po BGP nárokoval a potvrzuje je odborné vyjádření z května 2016. Z obsahu odborného vyjádření je patrné, že se většinou shodují s vadami, jejichž nápravu žalobce nárokoval v dopisu ze dne [datum], a tedy je v podstatě jisté, že se jedná o vady, které žalobce nárokoval již od počátku.“ 11. V odst. 29 citovaného rozsudku uvádí soud následující závěr:„ Nárok žalobce na odpovědnost bývalých členů statuárního orgánu (žalovaných) je dle soudu tímto dán v souvislosti se smluvní pokutou, která vznikla porušením smlouvy a stala se dospělou před odstoupením od smlouvy. Odpovědnost členů statutárního orgánu je v tomto případě dána skrze § 159 odst. 3 o. z. a jedná se o závazek ručitelský. Jelikož závazek ručitelský je subsidiární k závazku dlužníka, pak soud konstatoval, že žalobce se řádně domáhal plnění po dlužníkovi, a to [právnická osoba] skrze soudní rozhodnutí a následně exekuci. Jelikož je z výsledků exekuce jisté, že jeho pohledávky nebudou nijak uspokojeny, pak se obrátil na ručitele (žalované) dopisem ze dne [datum]. Byly tedy naplněny podmínky subsidiarity daného závazku, kdy nejprve se domáhal žalobce plnění po dlužníkovi a až následně po ručitelích.“ 12. Z odvolání žalobců (tamních žalovaných) ze dne [datum] (ve spise původního řízení založeno na č. l. 160), jež bylo zpracováno již novým právním zástupcem, soud zjistil, že žalobci zde odkazovali na e-mailovou komunikaci ze dne [datum] až [datum], na dopis ze dne [datum] a na lékařské zprávy týkající se dcery žalobců a žalobce.

13. Z protokolu o jednání odvolacího soudu v původním řízení ze dne [datum] (ve spise původního řízení založeno na č. l. 187) soud zjistil, že při tomto jednání bylo vyhlášeno usnesení, a to tak, že návrh žalovaných na doplnění dokazování listinami, tvořící přílohu k jejich podání z [datum], se zamítá. Poté byl vyhlášen rozsudek.

14. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto rozsudkem byl potvrzen výše citovaný rozsudek Městského soudu v Praze Odvolací soud v odst. 7 rozsudku uvedl námitku zdejších žalobců, že k uzavření písemné smlouvy o dílo došlo v době, kdy již bylo dílo dokončeno. V odst. 10 konstatoval, že Městský soud v Praze zjistil skutkový stav úplně a přesně, v rozsahu dostatečném pro učinění správného právního závěru. V odst. 11 uvedl, že z důvodu nepřípustnosti (§ 205a o. s. ř.) zamítl odvolací soud návrh žalovaných na doplnění dokazování emailovou korespondencí, tvořící přílohu doplnění odvolání žalovaných z [datum], doručené Vrchnímu soudu stejného dne. Následně v odst. 13 uvedl:„ Při úvaze o existenci zákonného ručení žalovaných dle ustanovení § 159 odst. 3 o. z. je zcela namístě zabývat se primárně otázkou existence pohledávky žalobce za hlavním dlužníkem. Odvolací soud zde zcela souhlasí se závěrem soudu I. stupně v tom, že dne [datum] byla mezi žalobcem (objednatel) a [právnická osoba] PLUS s.r.o. (zhotovitel) uzavřena platná smlouva o dílo, obsahující obě podstatné náležitosti dle § 2586 o. z. Je tomu tak jak v případě vymezení díla popisným, dostatečně určitým způsobem v čl. 1 smlouvy, tak v případě určení ceny za jeho provedení (čl. 2 smlouvy). Pokud by snad uvedená smlouva byla uzavřena dříve (tato skutečnost tvrzená žalovanými však v řízení prokázána nebyla), dne [datum] si smluvní strany písemně potvrdili její dříve dohodnutý obsah (§ 1757 odst. 2 a 3 o. z.). Dílo nebylo ve smyslu ustanovení § 2604 o. z. zhotovitelem provedeno; nebylo ani dokončeno. Jeho přejímka žalobcem protokolární formou vymíněnou v článku 4 smlouvy nebyla v řízení účastníky tvrzena, tím méně pak prokázána. Vadné provádění díla zhotovitelem (§ 2593 o. z.) bylo žalobcem prokazatelně vytýkáno. Postačuje v této souvislosti odkázat na jeho přípis z [datum] a email z [datum]. Existence vytýkaných nedostatků díla byla přitom v řízení žalobcem prokázána i materiálně: odborné závěry plynoucí z odborného posudku č. [spisová značka], vypracovaného k objednávce žalobce dne [datum] autorizovaným architektem [titul] [jméno] [příjmení] (čl. 81 – 83 spisu), nebyly v řízení žádnými provedenými důkazy zpochybněny. Jak je přitom zřejmé z emailu zhotovitele žalobci z [datum], jeho reakce na vytýkané nedostatky v provádění díla byla zcela zamítavá.“ V odst. 21 dále odvolací soud v odůvodnění pokračoval následovně:„ Pokud jde o žalované, z dosavadního průběhu řízení je zřejmé, že v době od uzavření smlouvy o dílo dne [datum] až do odstoupení žalobce od ní přípisem [datum] vykonávali funkce jednatelů žalovaného – ve vztahu k obchodnímu případu žalobce – nedbale a bez potřebné a žádoucí pečlivosti. V důsledku jejich pasivního přístupu se zhotovitel ocitl při provádění díla ve výrazném prodlení oproti termínům dle čl. 3 smlouvy, na důvodné výtky žalobce ohledně řádného dokončení a předání reagovali na počátku r. 2016 zamítavě a zákaznicky neadekvátně, zhotoviteli ani neobstarali řádné právní zastoupení, ač tak v přípisech z [datum] a [datum] slibovali. Neomluvitelný liknavý přístup k výkonu funkce jednatele přitom k závěru o jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře dle rozhodovací praxe vést může (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí] nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí]). Za nedostatečný projev loajality žalovaných ke zhotoviteli lze považovat i způsob pozbytí funkce jeho jednatelů a společníků zhotovitele díla ke dni [datum] [ulice] podíly byly prodány za 1 Kč zahraniční právnické osobě, za jednatele byla vybrána osoba, která zajištění obchodního vedení zhotovitele nebyla očividně schopna; uvedený závěr plyne z průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. [spisová značka], kde zhotovitel zůstal procesně zcela pasivní. I v tomto ohledu lze odkázat na již učiněné závěry soudní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka] z [datum rozhodnutí]).“ V odst. 25 uzavřel:„ I v otázce příčinné souvislosti se odvolací soud ztotožňuje se závěry, plynoucí zejména z bodu [číslo] odůvodnění rozsudku z [datum]. Liknavé a nedostatečné jednání žalovaných představuje v řízení prokázanou jedinou příčinu prodlení zhotovitele s provedením díla, jehož následkem došlo ke vzniku (škody) na straně zhotovitele v podobě závazku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 194 041,87 Kč“ 15. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Žalovaná v původním řízení zastupovala žalobce. Při jednání dne [datum] došlo k poučení o koncentraci řízení. Žalovaná následně soudu zaslala podání ze dne [datum] a [datum] (poslední den koncentrační lhůty, neboť [datum] připadalo na sobotu) s obsahem, jak bylo uvedeno výše v odst. 5 a 6. Následně došlo ke změně právního zástupce. Při jednání dne [datum] byl konstatován obsah podání žalované a bylo dáno poučení dle § 119a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), přičemž v návaznosti na toto poučení již nebyly dány další důkazní návrhy. Byl vyhlášen rozsudek, jímž bylo žalobcům uloženo zaplatit [příjmení] částku 194 041,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, jak bylo uvedeno výše v odst. 8 až 11. Proti tomuto rozsudku žalobci brojili odvoláním, přičemž odkazovali na e-mailovou komunikaci a lékařské zprávy, kteréžto důkazní návrhy odvolací soud zamítl s odkazem na § 205a o. s. ř.. Následně vyhlásil potvrzující rozsudek s odůvodněním, jak bylo uvedeno výše v odst.

14. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy žalobců spočívající v předložené e-mailové komunikaci, neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Obsah e-mailové komunikace nebyl pro toto řízení relevantním, neboť žalobci shledávali pochybení žalované v tom, že tato e-mailová komunikace žalovanou nebyla soudu v původním řízení předložena k důkazu. Břemeno důkazní však souvisí s břemenem tvrzení tak, že primárně je nutné v řízení skutečnosti tvrdit a až následně tato tvrzení mají být na základě břemene důkazního podložena relevantními důkazy. Pro posouzení porušení povinnosti žalované a příčinné souvislosti mezi tímto případným porušením tak bylo podstatné tvrzení žalobců v tomto řízení ohledně toho, jaká tvrzení těmito důkazy v původním řízení měla být prokázána, a zda žalovanou tato tvrzení byla do původního řízení vnesena. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

16. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [jméno]“):„ (1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. (2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.“ Podle § 24 odst. 1 [jméno]:„ (1) Advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.“ Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“):„ Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“ Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.:„ Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.“ Podle § 118b odst. 1 o. s. ř.:„ Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.“ Podle § 119a odst. 1 o. s. ř.:„ Před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem tím nejsou dotčena.“ Podle § 205a o. s. ř.:„ Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.“ 17. Žalobci v tomto řízení uváděli, že e-mailovou komunikací měla být v původním řízení prokazována tvrzení žalobců (tamních žalovaných), že 1) k sepsání a podpisu smlouvy reálně došlo až po předání díla objednateli a smlouva byla antedatována, 2) [příjmení] nehradila faktury a uplatňovala nedůvodné reklamace, 3) starší části díla nebyly předmětem smlouvy o dílo uzavřené s [příjmení], nýbrž tyto části byly objednány Mgr. [jméno] [příjmení]. Dále lékařskými zprávami měl být prokazován zdravotní stav žalobce a dcery žalobců, což mělo být důvodem převodu společnosti.

18. Jak vyplynulo z provedeného dokazování (srov. podání žalované ze dne [datum] a [datum] v odst. 5 a 6), veškerá výše uvedená tvrzení, jež měla být prokazována e-mailovou komunikací byla do původního řízení žalovanou v rovině tvrzení vnesena, přičemž soud byl s těmito podáními při jednání dne [datum] obeznámen. Pokud by soud tato tvrzení považoval pro rozhodnutí ve věci za relevantní, přičemž by k těmto tvrzením neměl dostatek důkazních návrhů, byl by nucen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce (tamní žalované) vyzvat k označení důkazů. Soud však v posuzovaném řízení zcela zřetelně vycházel z toho, že skutkový stav již byl v řízení dostatečně zjištěn, a tudíž při jednání uvedenou výzvu neučinil, a naopak přistoupil k poučení dle § 119a o. s. ř. Navazující rozsudek soud nepostavil na tom, že by žalovaní neunesli procesní břemena, ale že v řízení byl prokázán opak. Pokud by navrhovanými důkazy (e-mailovou komunikací) žalobci (v procesním postavení žalovaných) směřovali ke zpochybnění důkazů předložených druhou stranou ([příjmení]), pak takovým důkazním návrhům, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů, nebrání ani koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Nový zástupce žalovaných (nynějších žalobců) tak po poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř. při jednání dne [datum] mohl tyto důkazní návrhy rovněž předložit. Odvolací soud pak konkretizované důkazní návrhy v odvolání při jednání dne [datum] usnesením zamítl podle § 205a o. s. ř., tedy právě z důvodu koncentrace řízení ve smyslu § 119a odst. 1 o. s. ř., nikoliv z důvodu koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř.

19. Na základě výše uvedeného tak soud v tomto řízení dospěl k závěru, že v rovině tvrzení námitky zdejších žalobců, jak je uvedli v tomto řízení, jejich právní zástupkyní v namítaném řízení soudu předneseny byly. Soud však žalobce v postavení žalovaných nevyzýval k prokázání těchto tvrzení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť ve svém rozhodnutí vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, nikoliv ze závěru o neunesení procesních břemen. Pokud by žalobci trvali na předložení kompletní mailové komunikace a dalších důkazních návrhů soudu, mohli tak učinit ještě před druhou koncentrací řízení dle § 119a odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalovaná uvedená tvrzení do řízení vnesla, nedošlo ze strany žalované k jakémukoliv porušení povinností advokáta ve smyslu § 16 [jméno].

20. Pokud jde o tvrzení žalobců o důvodech převodu společnosti spočívajících ve zdravotním stavu dcery žalobců a zdravotním stavu žalobce 1, pak tato tvrzení nejsou způsobilá zvrátit právní závěry odvolacího soudu v původním řízení o tom, že obchodní podíly byly prodány za 1 Kč zahraniční právnické osobě a že za jednatele byla vybrána osoba, která zajištění obchodního vedení zhotovitele nebyla očividně schopna. Soud se tak v tomto řízení nezabýval tím, zda žalovaná měla tyto lékařské zprávy soudu předložit, neboť nemohly-li tyto zprávy zvrátit závěry soudů v původním řízní, není toto případné porušení povinnosti v příčinné souvislosti s tvrzenou škodou.

21. Nedostatek příčinné souvislosti je dán rovněž ve vztahu k žalobci namítanému pochybení žalované spočívajícímu v tom, že žalovaná žalobce neinformovala o koncentraci původního řízení. Žalobci v tomto řízení žádné jiné námitky než výše uvedené neuváděli. Z pouhé ztráty příležitosti uvádět další námitky (blíže neidentifikované) nelze dovozovat, že by tyto neurčité námitky vedly k úspěchu žalobců v původním řízení. Jelikož soud dospěl k závěru o nedostatku příčinné souvislosti, neprováděl již dále dokazování ve vztahu k mezi stranami sporné skutečnosti, zda žalovaná žalobce o koncentraci řízení informovala.

22. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku, pročež žalobu v plném rozsahu výrokem I zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení žalované rozhodl soud výrokem II podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 405,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 232 429,47 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 260 Kč za reakci na výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé analogicky dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] a z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 57 360 Kč ve výši 12 045,60 Kč.

24. O náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalované rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníkovi, jenž byl v řízení rovněž zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné vyjádření ze dne [datum], příprava na jednání a účast na dvou jednáních).

25. Jelikož se žalobci v řízení domáhali jediného nároku společně a nerozdílně, uložil soud žalobcům nahradit žalované a vedlejšímu účastníkovi náklady řízení společně a nerozdílně. Jejich zaplacení uložil soud žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.