12 C 93/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hadamčíkem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 445 130 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 445 130 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá náhrady škody z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Nesprávný úřední postup žalobce spatřuje jednak v tom, že v konkursním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 (46) [číslo] (dále jen„ předmětné konkursní řízení“) konkursní soud zanedbal dohled nad výkonem funkce správce konkursní podstaty, jednak v tom, že konkursní soud v předmětném konkursním řízení nevydal rozhodnutí v přiměřené době. V podání ze dne [datum] žalobce konkretizoval tvrzené nesprávné úřední postupy následovně. První nesprávný úřední postup spočívá v tom, že konkursní soud při výkonu své dohlédací činnosti nečinil opatření nezbytná k zajištění účelu konkursního řízení v souladu s § 12 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZKV“). Odkázal na následující závěr Obvodního soudu pro Prahu 2 z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]:„ Soud se sice jako dozorový a dohlédací orgán v rámci uvedeného konkursního řízení pokoušel o zachování dohledu a dozoru, který mu byl ze strany zákona uložen vůči správcům konkursní podstaty, nicméně toto se mu nezdařilo v rozsahu jeho zákonných povinností.“ Druhý nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v tom, že soud porušil povinnost učinit úkon v přiměřené době. Soud na návrh [příjmení] správců majetku a likvidátorů vyškrtl dne [datum] ze seznamu správců konkursní podstaty správce Ing. [jméno] [příjmení] (dále jen„ Správce“), protože pozbyl předpoklady pro výkon funkce správce z důvodu absence odborné způsobilosti, avšak v předmětném konkursním řízení jej soud nezprostil výkonu funkce v přiměřené době. Soud zcela ignoroval své oprávnění uvedené v § 8 odst. 4 ZKV, které mu umožňuje i bez návrhu zprostit správce funkce, jsou-li pro to dány důležité důvody. Ztráta odborné způsobilosti pro výkon funkce správce, jež byla důvodem pro vyškrtnutí ze seznamu správců, je objektivně dostatečně důležitým důvodem pro zproštění správce z výkonu funkce, a to bez zbytečného odkladu. Soud byl nečinný a zprostil Správce výkonu funkce až po 8 letech. Důvodem zproštění funkce bylo porušení povinností Správce v nakládání s prostředky v konkursní podstatě. Tvrzenou škodu žalobce spatřoval v tom, že Správce ochudil konkursní podstatu a nebyl schopen zdůvodnit konkursnímu soudu vynaložené výdaje z konkursní podstaty. Konkursní soud mu tak uložil, aby vydal částku 255 267,30 Kč, přičemž tuto částku Správce vydal, a dále aby vydal částku 592 600 Kč, z čehož Správce vydal pouze částku 97 500 Kč. Nevydanou částku ve výši 495 100 Kč vymáhal nový správce konkursní podstaty po Správci, a to v exekučním řízení. Exekuce byla bezvýsledná a marná, vymáhaná povinnost se stala nevymahatelnou a nový správce zpeněžil pohledávku za Správcem za částku 64 000 Kč. Rozdíl tak představuje částku 431 100 Kč. Dále se žalobce v řízení domáhá částky 14 030 Kč, kterážto částka představuje náklady řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], jež byly hrazeny z konkursní podstaty. Dané řízení bylo zahájeno Správcem proti manželce žalobce a žalobci. Soud prvního stupně žalobu zamítl, proti čemuž Správce brojil odvoláním. Odvolací řízení k návrhu nového správce konkursní podstaty bylo v roce 2016 zastaveno. Celková výše škody představuje částku 445 130 Kč, přičemž tato škoda žalobci měla vzniknout v příčinné souvislosti s oběma tvrzenými nesprávnými úředními postupy. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum].

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným uplatnění nároku u žalované dne [datum]. Ve vztahu k celému žalobou uplatněnému nároku vznesla námitku promlčení.

3. V podání ze dne [datum] žalobce ohledně námitky promlčení uvedl, že bylo postaveno najisto, že škoda žalobci vznikla, a v jaké výši vznikla, až dnem právní moci usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku. Usnesení o zrušení konkursu nabylo právní moci dne [datum].

4. Z procesního spisu předmětného konkursního řízení soud učinil následující skutková zjištění.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (46) [spisová značka], Krajský soud v Brně výrokem I zprostil Správce výkonu funkce správce konkursní podstaty. Tento výrok nabyl právní moci dne [datum].

6. Výrokem I usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (46) [spisová značka], bylo Správci uloženo, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení a) složil k rukám nového správce konkursní podstaty finanční prostředky ve výši 592 600 Kč, kterými provedl úhradu cestovních výdajů, b) vrátil k rukám nového správce konkursní podstaty částku ve výši 255 267,30 Kč, která představuje finanční prostředky tvořící konkursní podstatu úpadce.

7. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (46) [spisová značka], Krajský soud v Brně udělil souhlas novému správci konkursní podstaty ke zpeněžení mimo dražbu pohledávky za Správcem ve výši 495 100 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

8. Z konečné zprávy s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty ze dne [datum] zpracované novým správcem konkursní podstaty soud zjistil, že úhrada za postoupení pohledávky činila 64 000 Kč.

9. Jelikož na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o důvodnosti žalovanou vznesené námitky promlčení, jak bude vyloženo níže, z důvodu hospodárnosti řízení zamítl další důkazní návrhy účastníků a vycházel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn právě uvedenými důkazy.

10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle § 6 ZKV:„ (1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen„ podstata“). (2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není. (3) Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.“ 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). K uplatnění nároku u žalované došlo dne [datum].

12. Soud předně uvádí, že vzhledem k níže vyloženému závěru o promlčení žalobou uplatněných práv, se z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval tím, zda k žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupům skutečně došlo, zda tyto tvrzené nesprávné úřední postupy lze v souladu s ustálenou judikaturou považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk ani zda žalobcem tvrzená škoda vznikla v příčinné souvislosti s takto tvrzenými nesprávnými úředními postupy.

13. Pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk je podstatné, aby poškozený nabyl vědomost o tom, že mu škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá, tedy v případě odpovědnosti státu, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, s nímž je vznik škody v příčinné souvislosti.

14. Z výše vyložených tvrzení žalobce se podává, že tvrzená škoda měla vzniknout jednak pochybením Správce, jednak pochybením konkursního soudu v tom, že zanedbal dohlédací činnost a že neodvolal Správce v přiměřené lhůtě. Soud předně dospěl k závěru, že pokud by skutečně k tvrzeným nesprávným úředním postupům došlo, přičemž by tyto tvrzené nesprávné úřední postupy bylo možné považovat za nesprávné úřední postupy ve smyslu § 13 OdpŠk, pak by se v tomto případě neuplatnila tzv. teorie státu jakožto posledního dlužníka (srov. např. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu SR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Výběr 1985; z aktuální judikatury pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť žalobcem tvrzená škoda, kterou s tvrzenými nesprávnými úředními postupy spojoval, nespočívala ve„ ztrátě pohledávky“, nýbrž naopak škoda měla být způsobena jak pochybením Správce, tak pochybením soudu. V takovém případě by tak za splnění všech podmínek odpovědnosti státu byla dána solidární odpovědnost s dalším škůdcem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Pokud jde o škodu, kterou Správce způsobil na konkursní podstatě, pak k této škodě došlo před tím, než byl Správce pravomocně zproštěn výkonu funkce, tedy přede dnem [datum]. Rovněž k tvrzeným nesprávným úředním postupům spočívajícím v zanedbání dohlédací činnosti a neodvolání Správce z výkonu funkce došlo před tímto datem. Nejpozději ke dni [datum] tak žalobce nabyl vědomost o všech relevantních okolnostech, které jsou nezbytné pro počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk. I kdyby v daném případě byla uplatňována tzv.„ teorie státu jakožto posledního dlužníka“, pak o nedobytnosti pohledávky na Správci se žalobce dozvěděl nejpozději dne [datum], kdy konkursní soud dal novému správci souhlas k úplatnému postoupení pohledávky za Správcem. Pokud jde o škodu, jež měla spočívat v uhrazených nákladech z konkursní podstaty řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], zde soud vycházel z tvrzení žalobce, že toto řízení pravomocně skončilo, a tudíž tvrzená škoda žalobci vznikla v roce 2016.

16. Dle § 6 ZKV dlužník v konkursním řízení nepozbývá vlastnické právo ke konkursní podstatě. Dlužník je vlastníkem majetku v konkursní podstatě po celou dobu konkursního řízení. Škoda tak žalobci vznikla již v okamžiku, kdy se tato škoda projevila na konkursní podstatě. Spojoval-li žalobce vznik škody až s právní mocí usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, pak k takovému právnímu posouzení vzniku škody v majetkové sféře žalobce není žádný relevantní právní důvod.

17. Pokud žalobce uplatnil právo u žalované dne [datum], pak z výše uvedeného je zřejmé, že tříletá promlčecí lhůta k tomuto okamžiku již uplynula jak v případě tvrzeného nároku na náhradu škody ve výši 431 100 Kč, tak v případě tvrzeného nároku na náhradu škody ve výši 14 030 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 režijních paušálů á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], přípravu účasti na jednání, za jednání před soudem dne [datum] a za jednání před soudem dne [datum] (vyhláška č. 254/2015 Sb.). Jejich zaplacení uložil soud žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.