12 C 93/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hadamčíkem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 445 130 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 445 130 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá náhrady škody z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Nesprávný úřední postup žalobce spatřuje jednak v tom, že v konkursním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 (46) číslo (dále jen„ předmětné konkursní řízení“) konkursní soud zanedbal dohled nad výkonem funkce správce konkursní podstaty, jednak v tom, že konkursní soud v předmětném konkursním řízení nevydal rozhodnutí v přiměřené době. V podání ze dne datum žalobce konkretizoval tvrzené nesprávné úřední postupy následovně. První nesprávný úřední postup spočívá v tom, že konkursní soud při výkonu své dohlédací činnosti nečinil opatření nezbytná k zajištění účelu konkursního řízení v souladu s § 12 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZKV“). Odkázal na následující závěr Obvodního soudu pro Prahu 2 z rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací:„ Soud se sice jako dozorový a dohlédací orgán v rámci uvedeného konkursního řízení pokoušel o zachování dohledu a dozoru, který mu byl ze strany zákona uložen vůči správcům konkursní podstaty, nicméně toto se mu nezdařilo v rozsahu jeho zákonných povinností.“ Druhý nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v tom, že soud porušil povinnost učinit úkon v přiměřené době. Soud na návrh příjmení správců majetku a likvidátorů vyškrtl dne datum ze seznamu správců konkursní podstaty správce Ing. jméno příjmení (dále jen„ Správce“), protože pozbyl předpoklady pro výkon funkce správce z důvodu absence odborné způsobilosti, avšak v předmětném konkursním řízení jej soud nezprostil výkonu funkce v přiměřené době. Soud zcela ignoroval své oprávnění uvedené v § 8 odst. 4 ZKV, které mu umožňuje i bez návrhu zprostit správce funkce, jsou-li pro to dány důležité důvody. Ztráta odborné způsobilosti pro výkon funkce správce, jež byla důvodem pro vyškrtnutí ze seznamu správců, je objektivně dostatečně důležitým důvodem pro zproštění správce z výkonu funkce, a to bez zbytečného odkladu. Soud byl nečinný a zprostil Správce výkonu funkce až po 8 letech. Důvodem zproštění funkce bylo porušení povinností Správce v nakládání s prostředky v konkursní podstatě. Tvrzenou škodu žalobce spatřoval v tom, že Správce ochudil konkursní podstatu a nebyl schopen zdůvodnit konkursnímu soudu vynaložené výdaje z konkursní podstaty. Konkursní soud mu tak uložil, aby vydal částku 255 267,30 Kč, přičemž tuto částku Správce vydal, a dále aby vydal částku 592 600 Kč, z čehož Správce vydal pouze částku 97 500 Kč. Nevydanou částku ve výši 495 100 Kč vymáhal nový správce konkursní podstaty po Správci, a to v exekučním řízení. Exekuce byla bezvýsledná a marná, vymáhaná povinnost se stala nevymahatelnou a nový správce zpeněžil pohledávku za Správcem za částku 64 000 Kč. Rozdíl tak představuje částku 431 100 Kč. Dále se žalobce v řízení domáhá částky 14 030 Kč, kterážto částka představuje náklady řízení vedeného u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka, jež byly hrazeny z konkursní podstaty. Dané řízení bylo zahájeno Správcem proti manželce žalobce a žalobci. Soud prvního stupně žalobu zamítl, proti čemuž Správce brojil odvoláním. Odvolací řízení k návrhu nového správce konkursní podstaty bylo v roce 2016 zastaveno. Celková výše škody představuje částku 445 130 Kč, přičemž tato škoda žalobci měla vzniknout v příčinné souvislosti s oběma tvrzenými nesprávnými úředními postupy. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne datum.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum učinila nesporným uplatnění nároku u žalované dne datum. Ve vztahu k celému žalobou uplatněnému nároku vznesla námitku promlčení.

3. V podání ze dne datum žalobce ohledně námitky promlčení uvedl, že bylo postaveno najisto, že škoda žalobci vznikla, a v jaké výši vznikla, až dnem právní moci usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku. Usnesení o zrušení konkursu nabylo právní moci dne datum.

4. Z procesního spisu předmětného konkursního řízení soud učinil následující skutková zjištění.

5. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (46) spisová značka, Krajský soud v Brně výrokem I zprostil Správce výkonu funkce správce konkursní podstaty. Tento výrok nabyl právní moci dne datum.

6. Výrokem I usnesení ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (46) spisová značka, bylo Správci uloženo, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení a) složil k rukám nového správce konkursní podstaty finanční prostředky ve výši 592 600 Kč, kterými provedl úhradu cestovních výdajů, b) vrátil k rukám nového správce konkursní podstaty částku ve výši 255 267,30 Kč, která představuje finanční prostředky tvořící konkursní podstatu úpadce.

7. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (46) spisová značka, Krajský soud v Brně udělil souhlas novému správci konkursní podstaty ke zpeněžení mimo dražbu pohledávky za Správcem ve výši 495 100 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

8. Z konečné zprávy s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty ze dne datum zpracované novým správcem konkursní podstaty soud zjistil, že úhrada za postoupení pohledávky činila 64 000 Kč.

9. Jelikož na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o důvodnosti žalovanou vznesené námitky promlčení, jak bude vyloženo níže, z důvodu hospodárnosti řízení zamítl další důkazní návrhy účastníků a vycházel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn právě uvedenými důkazy.

10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle § 6 ZKV:„ (1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen„ podstata“). (2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není. (3) Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.“ 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). K uplatnění nároku u žalované došlo dne datum.

12. Soud předně uvádí, že vzhledem k níže vyloženému závěru o promlčení žalobou uplatněných práv, se z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval tím, zda k žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupům skutečně došlo, zda tyto tvrzené nesprávné úřední postupy lze v souladu s ustálenou judikaturou považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk ani zda žalobcem tvrzená škoda vznikla v příčinné souvislosti s takto tvrzenými nesprávnými úředními postupy.

13. Pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk je podstatné, aby poškozený nabyl vědomost o tom, že mu škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá, tedy v případě odpovědnosti státu, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, s nímž je vznik škody v příčinné souvislosti.

14. Z výše vyložených tvrzení žalobce se podává, že tvrzená škoda měla vzniknout jednak pochybením Správce, jednak pochybením konkursního soudu v tom, že zanedbal dohlédací činnost a že neodvolal Správce v přiměřené lhůtě. Soud předně dospěl k závěru, že pokud by skutečně k tvrzeným nesprávným úředním postupům došlo, přičemž by tyto tvrzené nesprávné úřední postupy bylo možné považovat za nesprávné úřední postupy ve smyslu § 13 OdpŠk, pak by se v tomto případě neuplatnila tzv. teorie státu jakožto posledního dlužníka (srov. např. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu SR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Výběr 1985; z aktuální judikatury pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), neboť žalobcem tvrzená škoda, kterou s tvrzenými nesprávnými úředními postupy spojoval, nespočívala ve„ ztrátě pohledávky“, nýbrž naopak škoda měla být způsobena jak pochybením Správce, tak pochybením soudu. V takovém případě by tak za splnění všech podmínek odpovědnosti státu byla dána solidární odpovědnost s dalším škůdcem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

15. Pokud jde o škodu, kterou Správce způsobil na konkursní podstatě, pak k této škodě došlo před tím, než byl Správce pravomocně zproštěn výkonu funkce, tedy přede dnem datum. Rovněž k tvrzeným nesprávným úředním postupům spočívajícím v zanedbání dohlédací činnosti a neodvolání Správce z výkonu funkce došlo před tímto datem. Nejpozději ke dni datum tak žalobce nabyl vědomost o všech relevantních okolnostech, které jsou nezbytné pro počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk. I kdyby v daném případě byla uplatňována tzv.„ teorie státu jakožto posledního dlužníka“, pak o nedobytnosti pohledávky na Správci se žalobce dozvěděl nejpozději dne datum, kdy konkursní soud dal novému správci souhlas k úplatnému postoupení pohledávky za Správcem. Pokud jde o škodu, jež měla spočívat v uhrazených nákladech z konkursní podstaty řízení vedeného u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka, zde soud vycházel z tvrzení žalobce, že toto řízení pravomocně skončilo, a tudíž tvrzená škoda žalobci vznikla v roce 2016.

16. Dle § 6 ZKV dlužník v konkursním řízení nepozbývá vlastnické právo ke konkursní podstatě. Dlužník je vlastníkem majetku v konkursní podstatě po celou dobu konkursního řízení. Škoda tak žalobci vznikla již v okamžiku, kdy se tato škoda projevila na konkursní podstatě. Spojoval-li žalobce vznik škody až s právní mocí usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, pak k takovému právnímu posouzení vzniku škody v majetkové sféře žalobce není žádný relevantní právní důvod.

17. Pokud žalobce uplatnil právo u žalované dne datum, pak z výše uvedeného je zřejmé, že tříletá promlčecí lhůta k tomuto okamžiku již uplynula jak v případě tvrzeného nároku na náhradu škody ve výši 431 100 Kč, tak v případě tvrzeného nároku na náhradu škody ve výši 14 030 Kč. Z toho důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 režijních paušálů á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne datum, přípravu účasti na jednání, za jednání před soudem dne datum a za jednání před soudem dne datum (vyhláška č. 254/2015 Sb.). Jejich zaplacení uložil soud žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.