12 C 97/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka pro 3 225 551,21 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 225 551,21 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 22. 3. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 682 062 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doučenou soudu dne 26. 4. 2017 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 225 551,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z uvedené částky od 22. 3. 2017 do zaplacení, a to z titulu nároku na náhradu škody, kterou měla žalobkyni způsobit žalovaná při zastupování žalobkyně v soudním řízení vedeném u [název soudu] (dále jen„ OS“). Žalobkyně uvedla, že vyzvala žalovanou k úhradě požadované částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 3. 2017, avšak žalovaná nijak nereagovala. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tak, že pan [titul]. [jméno] [příjmení] uplatnil žalobou ze dne 24. 4. 2015 proti zdejší žalobkyni náhradu škody ve výši 2 254 001,50 Kč s příslušenstvím a náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč, přičemž řízení o zmíněné žalobě bylo vedeno u OS pod sp. zn. [spisová značka]. V daném řízení byla zdejší žalobkyně (v procesním postavení žalované) právně zastoupena žalovanou (advokátní kancelář), která měla taktéž jako jediná přístup do datové schránky žalobkyně. OS zaslal zdejší žalobkyni žalobu pana [příjmení] do datové schránky a zároveň ji usnesením ze dne 28. 12. 2016 vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě. Zmíněné soudní řízení bylo skončeno dne 15. 3. 2016 vydáním rozsudku pro uznání, neboť zdejší žalobkyně (zastoupená žalovanou) se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila. Tímto rozsudkem byla žalobkyni uložena povinnost uhradit [titul]. [příjmení] částku 2 254 001,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně 13. 1. 2015 do zaplacení, částku 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 1. 2015 do zaplacení a dále byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit [titul]. [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 195 669,90 Kč. Rozsudek OS byl posléze potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2017, který nadto uložil zdejší žalobkyni povinnost uhradit [titul]. [příjmení] náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 25 095,40 Kč.

2. Žalobkyně dále uvedla, že ve zmíněném řízení u OS byla právně zastoupena žalovanou, která byla advokátní kanceláří, přičemž žalovaná jako jediná měla přístup do datové schránky žalobkyně a byla pověřena ji vybírat a činit příslušné kroky ve vztahu k doručeným písemnostem. Žalovaná však neinformovala žalobkyni o doručení výzvy OS k vyjádření se ve věci samé, přičemž ani sama nepodala žádné stanovisko jménem žalobkyně. Jelikož žalovaná, ačkoliv byla zmocněna danou záležitost jménem žalobkyně řešit, neučinila ničeho, byl v neprospěch žalobkyně vydán pravomocný rozsudek pro uznání. Žalobkyně je přesvědčena, že žaloba podaná [titul]. [příjmení] byla zcela neoprávněná a nedůvodná, přičemž nečinností žalované vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 3 225 551,21 Kč. Žalobkyně v souladu s rozsudkem OS a navazujícím rozsudkem Městského soudu v Praze uhradila [titul]. [příjmení] dne 23. 3. 2017 částku ve výši 3 225 551,21 Kč, jejíž náhrady se domáhá v nadepsaném řízení.

3. V podání ze dne 7. 9. 2017 se žalovaná vyjádřila k žalobě a navrhla její zamítnutí. Žalovaná namítla, že tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná měla jako jediná přístup do datové schránky žalobkyně a že žalovaná byla zmocněna k zastupování žalobkyně v předmětném řízení u OS nejsou nijak prokázána. Dle žalované se jednalo o pochybení žalobkyně, že včas nereagovala na výzvu OS k vyjádření se.

4. V podání ze dne 18. 1. 2017 žalobkyně uvedla, že žalovaná mj. v lednu 2016 kompletně spravovala datovou schránku žalobkyně. Žalovaná byla advokátní kanceláří až do 1. 9. 2016 a pro žalobkyni organizovala valné hromady, poskytovala jí komplexní právní poradenství, a to včetně zastupování při jednáních se soukromými subjekty, před správními orgány či soudy, když v dané souvislosti žalovaná pro žalobkyni současně spravovala i datovou schránku žalobkyně. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že žalobkyně téměř vždy měla jednatele bez znalosti českého jazyka, když až do [anonymizováno] [rok] to byl [jméno] [jméno] [příjmení] a od [anonymizováno] [rok] pan [jméno] [příjmení]. Z toho důvodu žalobkyně svěřila správu datové schránky žalované, která byla v té době advokátní kanceláří s českým personálem. Žalovaná rovněž zastupovala žalobkyni v mimosoudních jednáních vedených s právním zástupcem [titul]. [příjmení] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která předcházela podání žaloby [titul]. [příjmení] k OS. Žalovaná obdržela od [anonymizováno] [příjmení] několik dopisů a sama mu zaslala jménem žalobkyně dopis dne 3. 6. 2014 v rámci mimosoudního jednání. Tento dopis byl za žalovanou podepsán panem [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem žalované. Pan [anonymizováno] byl také osobou, která v rámci svých pracovních povinností vůči žalované zabezpečovala správu datové stránky žalobkyně. Pan [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok] zemřel. Skutečnost, že to byla žalovaná, kdo měl obhospodařovat datovou schránku žalobkyně, potvrzuje mj. i přípis žalované sepsaný za žalobkyni v soudním sporu [titul]. [příjmení], kterým Městskému soudu v Praze sděluje, že došlo k náhlému úmrtí pana [příjmení], tedy osoby odpovědné za datovou schránku a z toho důvodu neměla žalovaná k dispozici ani dodejku datové schránky. O skutečnosti, že žalovaná měla minimálně informaci o předmětném soudním sporu, svědčí to, že žalobkyně při přebírání veškeré agendy od žalované obdržela také usnesení vydané OS ze dne [datum] v předmětném sporu u OS.

5. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná měla jakožto advokátní kancelář od žalobkyně udělenou generální plnou moc. Bylo na žalované, aby jako odborník postupovala v předmětném soudním sporu v souladu se zájmy žalobkyně coby klienta. Žalovaná tedy měla sepsat vyjádření na základě výzvy OS k žalobě [titul]. [příjmení]. Ostatně žalovaná jedno vyjádření sepsala, které bylo datováno dne 30. 10. 2015. Žalovaná se podle všeho také domnívala, že vyjádření bylo podáno, jak vyplývá z přípisu žalované ze dne 9. 8. 2016. Žalované byla známa informace o vedení daného řízení u OS nejpozději od září 2015, jak vyplynulo z dokumentů předávaných žalovanou novému právnímu zástupci žalobkyně, a sice [anonymizováno] [titul]. [jméno] [jméno]. Žalobkyně obdržela v reakci na výzvu k náhradě škody od AK [anonymizováno] dopis ze dne 8. 3. 2017, v němž bylo uvedeno, že prokurista žalované pan [jméno] [jméno] [příjmení] si je vědom porušení povinností žalovanou, když neuvedl, že se žalovaná žádného porušení svých povinnosti nedopustila. Žalovaná pouze odmítla jakoukoliv náhradu škody. Z toho je dle žalobkyně zřejmé, že žalovaná si je velmi dobře vědoma svého pochybení. Jakkoliv bylo proti rozsudku OS pro uznání dne [datum] podáno odvolání, žalobkyně již neměla prakticky žádnou možnost procesní obrany, přičemž blanketní odvolání bylo opět připravováno žalovanou. Následně bylo odvolání doplněno [anonymizováno] [příjmení], advokátkou a členkou žalované.

6. K předmětnému řízení u OS pak žalobkyně uvedla, že [titul]. [příjmení] se domáhal zaplacení částky cca 2 mil. Kč z titulu náhrady škody a dále nemajetkové újmy, která mu měla údajně vzniknout tím, že žalobkyně nezajistila převzetí práv a povinností ze smlouvy v souvislosti s developerským projektem. Žalobkyně se však vůči [titul]. [příjmení] porušení smluvních povinností nedopustila. Navíc je dle žalobkyně předmětná smlouva uzavřená mezi zdejší žalobkyní a [titul]. [příjmení] absolutně neplatná pro neurčitost.

7. Podáním ze dne 27. 3. 2018 žalovaná rozporovala tvrzení žalobkyně a výslovně odmítla, že by měla přístup do datové schránky žalobkyně a že by byla jako jediná výlučně odpovědná za její správu, stejně jako odmítla, že by jí byl ze strany žalobkyně udělen pokyn k zastupování v předmětném sporu u OS. Žalovaná výslovně uvedla, že neuznává, že by žalobkyni způsobila škodu, jejíž náhradu žalobkyně požaduje. Žalovaná se dále vyjádřila k meritu věci řešené v řízení u OS, přičemž dle jejího názoru by žalobkyně úspěšná ve sporu s [titul]. [příjmení] nebyla, neboť žalobkyně nemohla platně převést práva a povinnosti ze smlouvy o budoucí směnné smlouvě na [právnická osoba] [anonymizováno], a to se souhlasem uvedeným přímo ve Smlouvy v článku 9.1 Smlouvy o budoucí směnné smlouvě.

8. Dne 6. 4. 2018 se ve věci konalo jednání, během něhož žalovaná navrhla, aby byl přibrán vedlejší účastník – pojišťovna [anonymizováno], která měla se žalovanou v rozhodné době uzavřenou pojistnou smlouvu. Během daného jednání soud vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k přístupu do datové schránky žalobkyně a ke zmocnění žalované k zastupování žalobkyně v předmětném sporu vedeném u OS.

9. V podání ze dne 7. 5. 2018 žalobkyně na základě výzvy soudu uvedla, že v rozhodné době, tedy od 24. 4. 2015 do 18. 1. 2016, byl jednatelem žalobkyně pan [jméno] [jméno] [příjmení], přičemž tato skutečnost byla do obchodního rejstříku zapsána až zpětně ke dni 25. 6. 2015. Do tohoto okamžiku tedy pan [příjmení] mohl vystupovat za žalobkyni a do toho okamžiku měl přístup do její datové schránky. V daném období však podle všeho ještě nikdo o existenci soudního sporu s [titul]. [příjmení] nemohl vědět. Přípis soudu byl totiž podle všeho doručen až dne 8. 10. 2015 Pan [anonymizováno] byl pak současně společníkem žalované v době od 24. 4. 2015 do 18. 1. 2016, kdy prostřednictvím ní vykonával advokacii. Ke dni 25. 6. 2015 pak došlo ke změně v zápisu v obchodním rejstříku žalobkyně, která se týkala jednatele. K uvedenému dni byl jako jednatel zapsán pan [jméno] [příjmení]. Změnou jednatele žalobkyně pak nedošlo k žádné další změně a rovněž nebyla ani vypovězena plná moc k zastupování udělená žalované. Z uvedeného důvodu pak nový jednatel pan [příjmení] předal žalované přístupové údaje do datové schránky žalobkyně, aby v poskytovaných službách a dalších činnostech nadále pokračovala. Jednatel žalobkyně už pak nadále neměl k dispozici přístupové údaje do datové schránky, když veškeré písemnosti předal pouze žalované. Nadto jednatel žalobkyně pan [příjmení] neumí česky, a tudíž požádal prostřednictvím pana [příjmení], aby žalobkyni zastupoval. Žalovaná tedy byla zmocněna k zastupování žalobkyně v rozhodné době, tj. od 24. 4. 2015 do 18. 1. 2016, kdy byla žalované ze strany žalobkyně nepochybně vystavena generální plná moc. Žalobkyně však kopii písemného vyhotovení takové plné moci nemá k dispozici. Žalobkyně dále uvedla, že o soudním sporu s [titul]. [příjmení] se dozvěděla až poté, co již bylo v dané věci podáno odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, tedy v polovině roku 2016. O existenci daného sporu se tedy žalobkyně dozvěděla až v poslední fázi od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla advokátkou spolupracující se žalovanou a ta také jménem žalobkyně sepsala doplnění odvolání proti rozsudku soudu I. stupně.

10. Usnesením ze dne 29. 5. 2018 soud připustil vstup společnosti [právnická osoba] do řízení coby vedlejšího účastníka na straně žalované.

11. Podáním doručeným soudu dne 1. 6. 2018 se vedlejší účastník vyjádřil k žalobě a uvedl, že nelze rozhodnout o nároku žalobkyně, aniž by bylo prokázáno, která ze sporných stran by v původním řízení vedeném u OS byla úspěšná, pokud by proběhlo řádné řízení a nebyl vydán rozsudek pro zmeškání. Ve vztahu k danému řízení vedlejší účastník mj. uvedl, že nelze vyloučit, že by právo [titul]. [příjmení] na náhradu škody bylo již promlčeno.

12. Dne 14. 8. 2018 se ve věci konalo další jednání, během něhož žalobkyně uvedla, že podání ze dne 23. 10. 2015, adresované OS v původním řízení, nepodepsal jednatel žalobkyně ani žalobkyně dané podání neodeslala ze své datové schránky. Žalobkyně dále sporovala plnou moc, resp. pravost podpisu jednatele žalobkyně na plné moci pro dané řízení u OS. Žalovaná během daného jednání uvedla, že z dosud provedeného dokazování neplyne, že by žalovaná měla přístup do datové schránky žalobkyně či že by žalovaná zastupovala žalobkyni v předmětném řízení u OS, ani že by žalobkyně o daném řízení nevěděla. Dle žalované naopak bylo prokázáno, že žalobkyně o sporu u OS věděla.

13. Dne 19. 10. 2018 se ve věci konalo jednání, během něhož žalobkyně potvrdila, že jediným subjektem, který byl oprávněn a zmocněn zastupovat žalobkyni v řízeních před soudy, byla žalovaná, přičemž již zmiňovaná generální plná moc (včetně zmocnění pro zastupování žalobkyně v předmětném řízení u [příjmení]) byla vystavena pro entitu [právnická osoba], advokátní kancelář, tedy žalovanou. V roce 2016 veškeré věci, na nichž pracovala žalovaná, začala přebírat nová advokátní kancelář AK [anonymizováno], sdružení advokátů, s níž začala spolupracovat paní [příjmení], která původně působila u žalované. Ta byla též samostatnou advokátkou (členka sdružení advokátů AK [anonymizováno]) a zastupovala žalobkyni v předmětném řízení u OS. Žalovaná uvedla, že se jedná o neprokázaná tvrzení, neboť žalobkyně o předmětném sporu u OS věděla dříve, než po podání odvolání, jak nepravdivě tvrdí, přičemž z plné moci, která je založena ve spisu OS, plyne, že žalobkyně byla zastoupena jiným subjektem, než je žalovaná a tudíž není dána pasivní legitimace v daném sporu. Žalobkyně dále tvrdila, že se nevyjadřovala k předmětné žalobě u OS, ale že tak činil zaměstnanec žalované pan [příjmení] (jak ostatně potvrzuje také komunikace předcházející danému řízení) pod hlavičkou [právnická osoba]

14. V podání ze dne 4. 2. 2018 právní zástupce žalované uvedl, že na základě výslovného pokynu žalované sděluje, že žalovaná právně zastupovala žalobkyni ve předmětném sporu vedeném u OS pod sp. zn. [spisová značka].

15. Rozsudkem ze dne 24 5. 2019 soud žalobu zamítl, neboť neměl za prokázané, že žalovaná skutečně zastupovala žalobkyni v předmětném sporu u OS, a to zejména za situace, kdy bylo prokázáno, že žalobkyně udělila generální plnou moc samostatné advokátce [anonymizováno] [příjmení]. Usnesením ze dne 30. 3. 2020 Městský soud v Praze odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu řízení.

16. V podání ze dne 19. 10. 2020 žalovaná k výzvě soudu uvedla, že na základě pokynu (dohody) žalobkyně poskytovala žalobkyni právní služby, a to včetně vybírání její datové schránky. Žalovaná vybírala datovou schránku žalobkyně rovněž v období, kdy žalobkyni byla ze strany OS ve věci sp.zn. [spisová značka] doručena žaloba [titul]. [příjmení] a„ kvalifikovaná výzva“ (usnesení č.j. [číslo jednací]), na základě které byl ve věci vydán rozsudek pro uznání.

17. Dne 27. 11. 2020 se ve věci konalo jednání, během něhož žalobkyně uvedla, že advokátka [anonymizováno] [příjmení] spolupracovala s žalovanou, přičemž se jednalo o obchodní spolupráci, která nebyla formalizována, ale v podstatě odpovídala formě spolupracujícího advokáta; [anonymizováno] [příjmení] pracovala na řadě případů, ve kterých vystupovala právě žalovaná. Skutková zjištění:

18. Mezi stranami byly nesporné následující skutečnosti: -) žalovaná je bývalou advokátní kanceláří [právnická osoba], advokátní kancelář; -) žalovaná (coby [právnická osoba], advokátní kancelář) právně zastupovala žalobkyni v předmětném sporu před OS sp. zn. [spisová značka] a měla přístup do datové schránky žalobkyně; -) [jméno] [příjmení], který je nyní mrtev, pracoval pro žalovanou, avšak nebyl advokát ani advokátní koncipient; -) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která je v současné době jednatelkou žalobkyně, v minulosti spolupracovala jako advokátka s žalovanou (v době, kdy žalovaná byla advokátní kanceláří).

19. Přípisem ze dne 3. 6. 2014 sdělil [jméno] [příjmení] ([právnická osoba], advokátní kancelář) jménem žalobkyně právnímu zástupci [titul]. [příjmení], že zdejší žalobkyně převedla vlastnické právo k pozemkům, na nichž měl být realizován developerský projekt [anonymizována dvě slova], jakož i k dalším nemovitostem na [právnická osoba] [anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy. Společně s převodem vlastnického práva k nemovitostem přešla na kupující i veškerá práva a povinnosti, týkající se daných nemovitostí, včetně práva a povinností vyplývajících z budoucí směnné smlouvy, uzavřené mezi [titul]. [příjmení] a zdejší žalobkyní.

20. Z dopisu advokáta [jméno] [příjmení] ze dne 10. 2. 2015, adresovaného zdejší žalobkyni, soud zjistil, že v minulosti proběhla komunikace s advokátní kanceláří [právnická osoba] (tj. žalovaná) v souvislosti s nárokem [titul]. [jméno] [příjmení], přičemž ani přes ujištění od pana [příjmení] nebyla zaslána žádná odpověď. Z dopisu advokáta [anonymizováno] [příjmení] ze dne 20. 10. 2014, adresovaného [právnická osoba] advokátní kancelář, soud zjistil, že se daný advokát obrátil v zastoupení [jméno] [příjmení] na žalovanou v souvislosti s jejím klientem [právnická osoba], tj. žalobkyně.

21. Ze spisu vedeného u OS pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: -) Žalobou doručenou OS dne 28. 4. 2015 se původní žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] domáhal proti původní žalované [právnická osoba] (zdejší žalobkyně) náhrady škody ve výši 2 254 001,50 Kč s příslušenstvím a dále náhrady nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč. Původní žalobce v žalobě uvedl, že dne 9. 8. 2007 uzavřel se žalovanou smlouvu o budoucí směnné smlouvě na bytovou jednotku č. [anonymizováno] [číslo]. Uvedená smlouva byla uzavřena v souvislosti s projektem, označeným [anonymizována dvě slova], který se měl realizovat na pozemcích parc. [číslo] v [obec], [katastrální uzemí]. Uvedenou smlouvou se původní žalovaná zavázala ke směně, dle níž měla nabýt vlastnictví k bytové jednotce ve vlastnictví původního žalobce nacházející se v sousedství projektu v ulici [anonymizováno], a původní žalobce měl nabýt do svého vlastnictví budoucí bytovou jednotku v bytovém domě projektu [anonymizována dvě slova]. Rovněž bylo sjednáno, že směnná smlouva bude uzavřena v termínu stanoveném budoucím prodávajícím, tj. žalovanou [právnická osoba], nejpozději do 90 dnů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí k budově. Návrh na uzavření směnné smlouvy byl budoucí prodávající ([právnická osoba]) povinen předložit původnímu žalobci nejpozději 10 dnů před uplynutím lhůty k uzavření směnné smlouvy. Dne 4. 6. 2008 uzavřela původní žalovaná ([právnická osoba]) jako prodávající se [právnická osoba] [anonymizováno]. jako budoucí kupující kupní smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu vlastnictví pozemku v [katastrální uzemí], na kterých měl být realizován developerský projekt [anonymizována dvě slova], a to včetně uvedeného developerského projektu. Podle informací původního žalobce měla spolu s převáděnými nemovitostmi na nabyvatele přejít i veškerá práva a povinnosti týkající se uvedených nemovitostí, výslovně pak i práva a povinnosti vyplývající ze shora uvedené smlouvy o budoucí směnné smlouvě ze dne 9. 8. 2007. Tuto skutečnost potvrdil původnímu žalobci i právní zástupce původní žalované, advokátní kancelář [právnická osoba] dopisem ze dne 3. 6. 2014, k němuž přiložil i podstatné části předmětné kupní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno]. Následně došlo k rozdělení [právnická osoba] [anonymizováno]. odštěpením se vznikem nové [právnická osoba] [anonymizováno]. Ke vzniku nové společnosti došlo ke dni 2. 4. 2013. Podle projektu rozdělení odštěpením se založením nové obchodní společnosti s ručením omezeným přešla na nově vzniklou společnost práva a povinnosti vymezené projektem. Z čl. 4 projektu odštěpení vyplývá, že na nástupnickou společnost přechází práva a povinnost ze smluv uzavřených rozdělovanou společností; v příloze [číslo] je pak výslovně uvedena i kupní smlouva na nákup nemovitosti a projektu [anonymizována dvě slova], uzavřená se [právnická osoba] s.r.o. dne 4. 6. 2008. V příloze [číslo] nazvané jako„ smlouvy s klienty první etapy“ je uvedeno rovněž jméno původního žalobce [titul]. [příjmení], a to jako obchodní případ číslo LB [číslo], s uvedeným stavem prodáno s datem 16. 2. 2012. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s projektem [anonymizována dvě slova] neměl původní žalobce ([titul]. [příjmení]) jiný vztah než uzavřenou smlouvu o budoucí směnné smlouvě, musí se uvedený údaj týkat jedině jeho nároků vyplývajících právě z uzavřené smlouvy o budoucí směnné smlouvě. -) Původní žalobce dále uvedl, že nový nabyvatel projektu [anonymizována dvě slova], [právnická osoba] s.r.o., přechod práva povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě a nároky žalobce [titul]. [příjmení] plynoucí z této smlouvy zpočátku nezpochybňovala, a jednala s ním ohledně změn projektu a jeho realizace. Následně původní žalobce od [právnická osoba] s.r.o. obdržel dopis ze dne 30. 4. 2014, v němž zmíněná společnost odmítla své povinnosti vůči vyplývající ze smlouvy o budoucí směnné smlouvě s tím, že ji smlouva nezavazuje. Původní žalobce dále uvedl, že kolaudační souhlas s užíváním stavby [anonymizována dvě slova] byl Městskou částí [obec a číslo] vydán dne 24. 7. 2014. Tím došlo k uvedenému dni k povolení užívání zmíněné stavby, jejíž součástí jsou i jednotky, které jsou předmětem smlouvy o budoucí směnné smlouvě ze dne 9. 8. 2007. Tím tak začala běžet zmíněnou smlouvou sjednaná 90 denní lhůta k uzavření směnné smlouvy. Původní žalobce však žádný návrh neobdržel. -) Původní žalobce dále uvedl, že převodem developerského projektu na jiný subjekt a nezajištěním převzetí povinností vyplývajících ze smlouvy o budoucí směnné smlouvě ze dne 9. 8. 2007 způsobila žalovaná nemožnost plnění z uzavřené smlouvy, a je tak povinna nahradit původnímu žalobci škodu, která tím vznikla. -) Původní žalobce dále uvedl, že nově vystavený byt, který měl být předmětem směny, byl [právnická osoba] nabízen k prodeji za cenu 5 628 343 Kč včetně DPH. V rámci jednání se zmíněnou společností byl předmětný byt nabídnut ke koupi se slevou 20 % z tehdejší ceníkové ceny, což by představovalo kupní cenu 5 297 263 Kč. Předmětný byt navíc měl nižší standard vybavení. Žalobce dále provedl výpočet, jakým dospěl k žalované výši náhrady škody. Žalobce dále požadoval částku 300 000 Kč za nemajetkovou újmu, za to, že byl vystaven psychickému tlaku, nejistoty, naléhavé potřeby řešit bytovou situaci. -) Usnesením ze dne 23. 9. 2015 OS vyzval zdejší žalobkyni, aby se vyjádřila k žalobě. Dle potvrzení o dodání do datové schránky bylo dané usnesení doručeno do datové schránky zdejší žalobkyně dne 8. 10. 2015 (nikoliv fikcí, přihlásila se oprávněná osoba). -) Dále je ve spise založena plná moc [právnická osoba] udělená jednatelem [jméno] [příjmení] - nedatována, kterou byl zmocněn [jméno] [příjmení] k nahlížení do spisu (plná moc založená ve spise ve spise na č. l. 23), přičemž dle zápisu ve spise došlo k nahlížení a k předložení plné moci dne 29. 10. 2015). -) V podání ze dne 23. 10. 2015 zdejší žalobkyně uvedla, že dne 8. 10. 2015 jí bylo prostřednictvím její datové schránky doručeno usnesení OS ze dne 23. 10. 2015, kterým soud vyzval zdejší žalobkyni, aby se vyjádřila; k tomu sdělila, že nároky neuznává a z důvodu nemoci právního zástupce požádala o prodloužení lhůty - podepsáno jednatelem zdejší žalobkyně; zmíněné podání bylo odesláno z datové schránky žalobkyně dne 23. 10. 2015. -) Usnesením ze dne 28. 12. 2016 OS vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, a to kvalifikovanou výzvou dle § 114b o. s. ř., daná výzva byla doručena do datové schránky zdejší žalobkyně dne 18. 1. 2016 - nikoliv fikcí (přihlásila se oprávněná osoba). -) Dne 15. 3. 2016 se konalo jednání, u něhož nebyla přítomna zdejší žalobkyně, ani nebyla předvolána, a byl vyhlášen rozsudek pro uznání, doručen do datové schránky zdejší žalobkyně dne 14. 04. 2016. -) Podáním ze dne 29. 4. 2016 bylo podáno blanketní odvolání proti rozsudku zdejší žalobkyní, podepsáno jako [příjmení] [jméno] (žádné jméno ani právní zástupce), odesláno z datové schránky zdejší žalobkyně. -) Usnesením ze dne 04. 5. 2016 OS vyzval zdejší žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za odvolání, doručeno do datové schránky zdejší žalobkyně 18. 5. 2016. Usnesením ze dne 20. 6. 2016 OS vyzval zdejší žalobkyni, aby doplnila odvolání, doručeno do datové schránky zdejší žalobkyně dne 21. 7. 2016. -) Dne 25. 7. 2016 bylo OS doručeno doplnění odvolání zdejší žalobkyně, zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby samostatnou advokátkou na základě plné moci udělené dne 27. 1. 2015 tehdejším jednatelem zdejší žalobkyně [jméno] [příjmení] [jméno]. Podáním z 9. 8. 2016 zdejší žalobkyně, zastoupená [anonymizováno] [příjmení], sdělila, že v červenci 2016 došlo k náhlému úmrtí osoby, která se starala o datovou schránku zdejší žalobkyně, pročež nemá k dispozici doručenku z datové schránky o odeslání vyjádření ze dne 30. 10. 2015. -) Rozsudkem z 26. 1. 2017 Městský soud v Praze potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně. -) Smlouvou o budoucí směnné smlouvě uzavřené mezi zdejší žalobkyní a [titul]. [jméno] [příjmení] dne 9. 8. 2007 se smluvní strany dohodly, že uzavřou mezi sebou směnnou smlouvu, jejímž předmětem bude směna nemovitostí ve vlastnictví původního žalobce a původní žalované s tím, že bude uhrazen doplatek kupní ceny. V čl. 9 budoucí směnné smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě převodu práva a povinností investora a developera projektu nebo vlastnictví nemovitostí na třetí osobu přechází na tuto osobu veškerá práva a povinnosti z této budoucí smlouvy. -) Zdejší žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva budovy [číslo] stojící na pozemku parc. [číslo] na pozemku [číslo] a [číslo] a [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím. Ve zmíněné kupní smlouvě zdejší žalobkyně coby prodávající prohlásila, že na předmětných nemovitostech neváznou žádná práva třetích osob s výjimkou výslovně uvedených, a sice konkrétně smlouva o budoucí směnné smlouvě s [titul]. [příjmení] ze dne 9. 8. 2007. Zmíněná smlouva tvořila přílohu [číslo] kupní smlouvy, přičemž prodávající, tedy zdejší žalobkyně, postoupila na kupujícího ([právnická osoba] s.r.o.) veškerá práva a povinnosti vyplývající z dané smlouvy. -) Dne 8. 3. 2012 proběhlo jednání mezi [právnická osoba] s.r.o. a [titul]. [jméno] [příjmení], v němž řešili změnu budoucího předmětu směny, včetně velikosti bytu, a další změnu standardů (srov. zápis z jednání mezi společnosti [právnická osoba] a [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 3. 2012). -) [právnická osoba] vypracovala projekt rozdělení odštěpením se založením nové obchodní společnosti, přičemž na novou nástupnickou [právnická osoba] s.r.o. přešly dotčené parcely, stejně jako smlouva s klienty, a to včetně smlouvy s [titul]. [příjmení] (srov. projekt rozdělení odštěpením se založením nové obchodní společnosti s ručením omezeným).

22. Z výpisu z účtu vedeného u Komerční banky (neoznačen vlastník účtu) soud zjistil, že byla zadána platba ve výši 3, 225.551,21 Kč s tím, že jako poznámka u daného příkazu je uvedeno„ Stáfl, [příjmení] [jméno]“.

23. Dopisem ze dne 14. 3. 2017 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení požadované částky coby náhrady škody; předžalobní výzva byla žalované doručena téhož dne.

24. Soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti zamítl provedení dalších důkazních návrhů: výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], znalecký posudek k pravosti podpisu na plné moci založené do spisu OS, potvrzení od [obec] správy sociálního zabezpečení k prokázání zaměstnaneckého, či jiného obdobného vztahu [jméno] [příjmení], vyjádření [jméno] [příjmení] či jiných členů sdružení advokátů AK [anonymizováno]. Z dalších provedených důkazů (tj. předávací protokol ze dne 1. 2. 2017, přípis AK [anonymizováno], sdružení advokátů ze dne 8. 3. 2017) soud nezjistil pro rozhodnutí věci relevantní skutečnosti, pročež se jimi v tomto rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. <b>Právní posouzení věci:</b> 25. Žalobkyně se na žalované domáhala náhrady škody z titulu porušení povinností žalované (coby advokátní kanceláře, kterou v minulosti byla) při výkonu advokacie při zastupování žalobkyně v řízení před OS. K pochybení mělo dojít tím, že se žalovaná včas jménem žalobkyně nevyjádřila k žalobě dle kvalifikované výzvy OS, což vedlo k vydání rozsudku pro uznání v neprospěch zdejší žalobkyně (v procesním postavení žalované). Mezi stranami přitom bylo výslovně nesporné, že žalovaná v předmětném řízení zastupovala žalobkyni a měla přístup do její datové schránky.

26. Podmínku pro vznik odpovědnosti za škodu žalované coby bývalé advokátní kanceláře, a sice že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoA“) - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2992/2007. Dle zmíněného ustanovení je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny; pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

27. Dle § 24 odst. 1 ZoA platí, že advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem. Dle § 24 odst. 4 [jméno] pak platí, že advokát se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

28. Právní úprava odpovědnosti advokáta za škodu v zákoně o advokacii je úpravou speciální, která nahrazuje obecnou úpravu odpovědnosti za škodu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Odpovědnost advokáta vzniká při kumulativním splnění následujících (obecných) podmínek: (i) porušení právní povinnosti při výkonu advokacie, (ii) vznik škody a (iii) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok na náhradu škody nevzniká (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 347/2016, ze dne 20. 12. 2017).

29. Odpovědnost advokáta za škodu je tzv. objektivní odpovědností; advokát tedy odpovídá za samotný výsledek (za škodu), aniž je uvažováno jeho zavinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2992/2007, rozsudek ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001, či usnesení ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2007/2009). Pro odpovědnost advokáta za škodu vůči klientovi dle § 24 ZoA je přitom bez významu, zda byla právní služba v konkrétním případě advokátem poskytnuta za odměnu či bezúplatně, podstatné je pouze, zda se jednalo o výkon advokacie, resp. vadný výkon advokacie (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4009/2014).

30. Jak uvedeno shora, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná v předmětném řízení u OS zastupovala žalobkyni a měla přístup do její datové schránky. Z provedeného dokazování vyplynulo, že OS vydal rozsudek pro uznání (fikcí) v neprospěch žalobkyně, neboť žalobkyně - právně zastoupená žalovanou - se nevyjádřila k výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.. Žalobkyni tak byla bez věcného projednání uložena povinnost zaplatit zcela úspěšnému [titul]. [příjmení] částku 3 225 551,21 Kč.

31. Soud se tedy dále zabýval meritem sporu u OS, tedy tím, zda by zdejší žalobkyně mohla být v daném řízení úspěšná či nikoli, pokud by žalovaná (jménem žalobkyně) včas podala vyjádření k žalobě, resp. pokud by nebyl vydán rozsudek pro uznání. Uvedené bylo třeba zkoumat jako předběžnou otázku za účelem posouzení, zda tvrzeným pochybením advokáta skutečně došlo ke vzniku škody na straně žalobkyně.

32. Zmíněný postup plyne z ustálené rozhodovací praxe, že při posuzování odpovědnosti advokáta za vznik škody způsobené v souvislosti s výkonem advokacie soud jako předběžnou otázku zkoumá, zda při řádném postupu advokáta by klient měl v soudním řízení úspěch, tedy například zda by po podání odvolání došlo k zamítnutí žaloby vůči němu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1515/2007).

33. Předmětem řízení u OS byl nárok původního žalobce [titul]. [příjmení] na náhradu škody a nemajetkové újmy, která mu měla být způsobená zdejší žalobkyní (v procesním postavení žalované) tím, že převodem developerského projektu na jiný subjekt a nezajištěním převzetí povinností vyplývajících ze smlouvy o budoucí smlouvě (kterou [titul]. [příjmení] uzavřel se zdejší žalobkyní), respektive nerespektováním povinností plynoucích ze smlouvy o budoucí směnné smlouvě nabyvatelem projektu (tj. [právnická osoba]), způsobila zdejší žalobkyně (původní žalovaná) nemožnost plnění z uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě, a proto je povinna nahradit škodu a nemajetkovou újmu, která tím vznikla, a to za situace, kdy byl původní žalobce [titul]. [příjmení] dle svých tvrzení ubezpečován zdejší žalobkyní, že řádně informovala nabyvatele projektu o existenci budoucí směnné smlouvy a zabezpečila převod práv a povinností z ní vyplývajících na nabyvatele.

34. Smlouvou o budoucí směnné smlouvě uzavřené mezi zdejší žalobkyní a [titul]. [jméno] [příjmení] dne 9. 8. 2007 se smluvní strany dohodly, že uzavřou mezi sebou směnnou smlouvu, jejímž předmětem bude směna nemovitostí ve vlastnictví [titul]. [příjmení] a zdejší žalobkyně s tím, že bude uhrazen doplatek kupní ceny.

35. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 1. 1. 2014), dosavadními právními předpisy.

36. Zmíněná smlouva o budoucí směnné smlouvě byla uzavřena dle § 50a zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.“), dle něhož platilo, že účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejich podstatných náležitostech. Dle § 611 OZ pak platilo, že ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující.

37. Dle § 588 platilo, že z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

38. Předmětem smlouvy o budoucí směnné smlouvě, uzavřené mezi [anonymizováno]. [příjmení] a zdejší žalobkyní, byl převod vlastnictví, resp. směna tam uvedených nemovitostí, kdy zdejší žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že je investorem a developerem projektu [anonymizována dvě slova], v rámci kterého provede rekonstrukci a dostavbu stávajícího objektu a vznikne nová budova polyfunkčního komplexu s bytovými domy a nebytovými jednotkami. Zdejší žalobkyně dále prohlásila, že je výlučným vlastníkem nemovitostí – budova [adresa] na pozemku parc. [číslo] dále pozemek parc. [číslo] na nich stojících budov bez č.p., zapsaných na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Praha. V budoucí smlouvě se smluvní strany dohodly, že [titul]. [příjmení] převede na zdejší žalobkyni vlastnické právo ke své nemovitosti, a zdejší žalobkyně na něj převede vlastnické právo k bytové jednotce č. B [číslo], nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží budovy, která měla nově vzniknout.

39. V budoucí směnné smlouvě se [titul]. [příjmení] se žalobkyní dále v čl. 9 dohodli, že v případě převodu práva a povinnosti investora a developera projektu nebo vlastnictví nemovitostí na třetí osobu přechází na tuto osobu veškerá práva a povinnosti z této budoucí smlouvy.

40. Zdejší žalobkyně následně uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. kupní smlouvu dle § 588 a násl. o.z., jejímž předmětem byl převod vlastnického práva budovy [číslo] stojící na pozemku parc. [číslo] na pozemku [číslo] a [číslo] a [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím. Ve zmíněné kupní smlouvě zdejší žalobkyně coby prodávající prohlásila, že na předmětných nemovitostech neváznou žádná práva třetích osob s výjimkou výslovně uvedených, a sice konkrétně smlouva o budoucí směnné smlouvě s [titul]. [příjmení] ze dne 9. 8. 2007. Zmíněná smlouva tvořila přílohu [číslo] kupní smlouvy, přičemž prodávající, tedy zdejší žalobkyně, postoupila na kupujícího ([právnická osoba] s.r.o.) veškerá práva a povinnosti vyplývající z dané smlouvy.

41. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému převodu práv a povinností plynoucích z budoucí směnné smlouvy ze žalobkyně na [právnická osoba] s.r.o..

42. Soudu je známa konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR, dle něhož smlouva o smlouvě budoucí je účinná jen mezi jejími účastníky, a jestliže některý účastník této smlouvy převede vlastnické právo k věci, jejíž zamýšlený převod je obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, na osobu třetí, zaniknou práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění. Pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí tedy nelze postoupit podle § 524 o.z., protože předmětem postoupení pohledávky podle tohoto ustanovení může být sice pohledávka jakéhokoliv druhu, tedy i nepeněžitá, ale postoupení pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí není možné, protože tato smlouva je dvoustranným závazkovým vztahem sestávajícím nejen z práv, nýbrž i z povinností každého účastníka; předmětem cese může být jen právo, nikoliv povinnost, a nelze jí nabýt práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí. Jinými slovy řečeno, vstup do smluvních vztahů založených smlouvou o smlouvě budoucí smlouvou o postoupení pohledávky podle § 524 obč. zák. nepřichází pojmově v úvahu.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1505/97, publikovaný v časopise Soudní judikatura seš. č. 3/1998, 33 Cdo 2390/2000 ze dne 30. 5.2001).

43. Nicméně v navazující judikatuře Nejvyšší soud dovodil, že podle § 491 odst. 1 o.z. závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Toto ustanovení zakotvuje smluvní volnost stran při vzniku jejich závazku v tom směru, že při úpravě svých vzájemných práv a povinností nejsou strany omezeny jen na smluvní typy výslovně zákonem upravené. Jednotlivé smluvní typy včetně těch, které jsou výslovně upraveny v části osmé občanského zákoníku (tzv. smluv nominátních), se nerozlišují podle toho, jak je smlouva označena; rozhodující je obsah smluvního ujednání, jímž jsou vymezena práva a povinnosti účastníků. Možnost smluvních stran upravit obsah jejich závazkového vztahu odchylně od zákona je omezena jen tehdy, zakazuje-li to výslovně zákon nebo vyplývá-li z povahy ustanovení zákona, že se od něj nelze odchýlit (§ 2 odst. 3 obč. zák.). Obecně se uplatňující princip privátní autonomie v občanskoprávních vztazích, zvláště princip smluvní autonomie, znamená, že je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů, zda vůbec a s kým smlouvu uzavřou, jaký bude její obsah, jaká bude její forma a též jaký typ smlouvy pro konkrétní případ občanskoprávního styku zvolí (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne 3. ledna 2000, sp. zn. IV. ÚS 387/99, publikovaný pod č. 1 ve svazku č. 17 Sb. n. u. US). To tedy znamená, že v prvé řadě je rozhodující obsah toho, co si smluvní subjekty dohodly (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 1998, sp. zn. 3 Cdon 1398/96, publikovaný v časopise Právní rozhledy č. 3/1999). Ve vztahu k dohodě o převodu veškerých práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí na jiný subjekt pak Nejvyšší soud dovodil, že takový převod byl v souladu s principem privátní autonomie vůle stran v občanskoprávní oblasti a jednalo se o převod platný, neboť šlo o dohodu o změně v osobě smluvní strany (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 3 Cdo 969/2013).

44. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [titul]. [příjmení] byl výslovně na základě budoucí směnné smlouvy srozuměn a souhlasil s tím, že může dojít k převodu projektu či vlastnictví k dotčeným nemovitostem ze zdejší žalobkyně na třetí osobu s tím, že dojde rovněž k převodu veškerých práv a povinností plynoucích z budoucí smlouvy. Stejně tak z dokazování vyplynulo, že nabyvatel nemovitostí [právnická osoba] s.r.o. byla srozuměna s tím, že nabývá práva a povinnosti, resp. vstupuje do budoucí smlouvy uzavřené s [titul]. [příjmení]. Ve světle shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 3 Cdo 969/2013 a s ohledem na smluvní autonomii stran má soud za to, že by odporovalo zmíněnému principu, pokud by byl učiněn závěr o neplatnosti takového postoupení práv a povinností z budoucí smlouvy na [právnická osoba] s.r.o.. Dle soudu tudíž došlo k platné dohodě změně v subjektu smlouvy o smlouvě budoucí.

45. Skutečnost, že obě smluvní strany rovněž přijaly tato práva a povinnosti z budoucí smlouvy, respektive projevily vůli být směnou smlouvou vázány, plyne rovněž ze zápisu z jednání mezi [právnická osoba] s.r.o. a [titul]. [příjmení] ze dne 8. 3. 2012, v němž je výslovně uvedeno, že smluvní strany dne 9. 8. 2007 spolu uzavřely budoucí směnou smlouvu na výměnu bytových jednotek. Společnost [právnická osoba] byla následně rozdělena odštěpením se založením nové obchodní společnosti, a sice [právnická osoba] coby nástupnické společnosti, na níž přešly rovněž práva a povinnosti z budoucí směnné smlouvy uzavřené s [titul]. [příjmení].

46. Dle soudu tedy došlo k platnému převodu práv a povinností, plynoucích z budoucí směnné smlouvy, resp. změně subjektu budoucí smlouvy, z níž tak byla nově vázána [právnická osoba] s.r.o., namísto zdejší žalobkyně. Tím se zdejší žalobkyně zprostila veškerých svých závazků vůči [titul]. [příjmení] vyplývajících z dané budoucí směnné smlouvy.

47. Z uvedeného tak plyne, že zdejší žalobkyně nemá a neměla v době zahájení řízení u OS žádná práva ani povinnosti ve vztahu k [titul]. [příjmení] na základě budoucí smlouvy. Žaloba v řízení u OS by tak musela být zamítnuta, neboť zdejší žalobkyně nebyla v daném řízení pasivně legitimovaná. [titul]. [příjmení] by tudíž proti zdejší žalobkyni nemohl být úspěšný, pokud by nedošlo k vydání rozsudku pro uznání.

48. I kdyby však byl správný závěr zdejší žalované, že v důsledku uzavření kupní smlouvy mezi zdejší žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. došlo k zániku práv a povinností plynoucích z budoucí smlouvy (což zdejší soud nesdílí), ani v takovém případě by nemohl být [titul]. [příjmení] se svou žalobou proti zdejší žalobkyni úspěšný. Důvodem je skutečnost, že [titul]. [příjmení] se prokazatelně dozvěděl o tom, že novým vlastníkem dotčených nemovitostí je [právnická osoba] s.r.o. nejpozději dne 8. 3. 2012, kdy se zmíněnou společností jednal o změnách standardů bytové jednotky. Pokud by tedy převodem vlastnického práva zanikla budoucí smlouva pro nemožnost plnění a [titul]. [příjmení] by tak vznikl proti původní žalované (zdejší žalobkyně) nárok na náhradu škody způsobené nemožností plnění, tak subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění tohoto nároku by počala běžet nejpozději dne 8. 3. 2012, kdy se prokazatelně nejpozději dozvěděl o uzavření kupní smlouvy.

49. Dle § 100 o.z. platilo, že právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené zákonem. K promlčení se přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle § 106 o.z. pak platilo, že právo na náhradu škody se promlčí za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za 3 roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla.

50. Z citovaných ustanovení plyne, že nejpozději 8. 3. 2012 počala běžet dvouletá subjektivní promlčecí lhůta, která uplynula nejpozději 8. 3. 2014 [titul] [příjmení] však podal žalobu k OS až dne 28. 4. 2015, tj. po marném uplynutí promlčecí lhůty k podání žaloby. Z uvedeného důvodu má soud za to, že nárok [titul]. [příjmení] byl promlčen. Pokud by tedy zdejší žalobkyně v procesním postavení žalované a právně zastoupená zdejší žalovanou vznesla námitku promlčení, žaloba [titul]. [příjmení] by musela být zamítnuta.

51. Soud má za to, že je třeba pro účely rozhodnutí o nároku na náhradu škody způsobené advokátem přihlédnout k promlčení nároku, resp. posuzovat námitku promlčení vznesenou v nadepsaném řízení, přestože v řízení u OS vznesena nebyla. Důvodem je skutečnost, že lze rozumně předpokládat, že pokud ji žalobkyně vznesla v nadepsaném řízení, tak by ji vznesla rovněž v řízení u OS. Opačný závěr, tedy nepřihlédnutí k námitce promlčení vznesené v nadepsaném řízení, by tak vedlo k faktické nemožnosti zdejší žalobkyně domoci se práva na náhradu škody proti advokátní kanceláři, která ji zastupovala.

52. Ze shora uvedeného plyne, že žaloba [titul]. [příjmení] by nebyla úspěšná, a to ze dvou shora popsaných důvodů. Tím, že se žalovaná ve věci nevyjádřila včas a zavinila tak vydání rozsudku pro uznání (fikcí), tak způsobila, že žaloba [titul]. [příjmení] byla úspěšná, přestože by při jejím řádném projednání úspěšná být nemohla. Žalovaná tudíž porušením svých povinností, spočívajících v časném nevyjádření se k žalobě, zavinila, že žalobkyni byla pravomocně uložena povinnost platit [titul]. [příjmení] částku 3 225 551,21 Kč, zahrnující plnění na základě žaloby a náklady řízení u OS. Uvedená povinnost by přitom žalobkyni nevznikla, pokud by žalovaná neporušila své povinnosti.

53. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni. Z uvedeného důvodu bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud rovněž přiznal žalované zákonné úroky z prodlení, které jsou odůvodněny ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 682 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 161 278 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 225 551,21 Kč sestávající z částky 21 220 Kč za každý 20 úkonů právní služby dle § 11 a. t. (tj. 424 400 Kč), 20 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (tj. 6 000 Kč), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 430 400 (srov. výrok II.).

55. Právo na náhradu nákladů řízení má rovněž vedlejší účastník na straně zcela úspěšné žalované, a to dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

56. Vedlejší účastník, který nebyl v řízení zastoupen a nedoložil výši svých hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 300 Kč odpovídající paušální náhradě za 11 úkonů (písemné vyjádření k žalobě a 5x účast na jednání soudu a 5x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 cit. vyhlášky. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

57. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.