14 C 102/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2, rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení částky 203 000,55 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 203 000,50 Kč s úrokem z prodlení 8,05% od 1.4.2017 se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku 4 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení původně částky 210 601,50 Kč a jejího příslušenství (v průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí a následnému částečnému zastavení řízení co do 7 551,50 Kč a k projednání zůstala částka 203 000,55 Kč), jako náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí. Uvedl k tomu, že u [exekutorský úřad], JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec] je pod sp. zn. [spisová značka] vedena exekuce pro pohledávku 2 986 075 Kč s příslušenstvím, kdy původním oprávněným byla [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], nástupcem oprávněného se v důsledku postoupení pohledávky stala společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], povinnými zavázanými společně a nerozdílně pak jsou 1) [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] a 2) [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa]. Ve věci výše uvedené exekuce vydal uvedený exekutorský úřad dne 30. 4. 2007 Exekuční příkaz č. 4 č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný za svým dlužníkem [právnická osoba], [IČO], aktuálně se sídlem [adresa]. Protože dlužník povinného odmítl dobrovolně pohledávku vyplatit s tím, že neexistuje, podala [právnická osoba] [právnická osoba] jako původní oprávněný na dlužníka povinného dne 23. 3. 2009 poddlužnickou žalobu o úhradu přikázané pohledávky u Okresního soudu v Českých Budějovicích, věc byla následně postoupena Městskému soudu v Brně, který ve věci nakonec meritorně rozhodl. [právnická osoba] se stala nástupcem původního oprávněného na základě smlouvy o postoupení předmětné pohledávky ze dne 24. 7. 2013, usnesením Městského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2013 č.j. 36 C 161/2009-219 bylo rozhodnuto o záměně účastníků a vstupu nástupce na místo dosavadního žalobce, i v souvislosti s usnesením výše uvedeného exekutorského úřadu o záměně účastníků ze dne 24. 9. 2013 č.j. [číslo jednací]. V průběhu řízení o poddlužnické žalobě před Městským soudem v Brně pak s ohledem na předběžně vyjádřený názor soudu o nesprávnosti (neurčitosti) exekučního příkazu přikázáním pohledávky vydal výše uvedený exekutorský úřad dne 26. 2. 2014 pod č.j. [číslo jednací] opravné usnesení, kterým blíže specifikoval pohledávku (pohledávka na nedoplatku ceny díla podle smlouvy o dílo ze dne 25. 3. 2006 č. 960/060130 na zakázku„ kompletní dodávka a montáž skládaného střešního pláště včetně dodávky a montáže klempířských systémových prvků na stavbě [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [obec]“ se sjednanou cenou díla 2 725 433,10 Kč + DPH). Rozsudkem ze dne 16. 4. 2014, č.j. 36 C 161/2009-274 Městský soud v Brně žalobu zamítl, s argumentací, že pokud exekutor vydal exekuční příkaz č. 4 čj. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 30. 4. 2007, jedná se o neurčité rozhodnutí, na základě kterého se žalobce nemůže domáhat svého tvrzeného práva poddlužnickou žalobou. Soud konstatoval, že ze strany exekutora došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když si neověřil, zda vůbec pohledávka dlužníka žalobce, resp. původního žalobce - firmy [anonymizováno] za žalovaným existuje. Exekuční příkaz postrádá základní náležitosti dle § 48 exekučního řádu, a to zejména dle písm. f) — způsob provedení exekuce. Žalobce dále uvedl, že jeho podané odvolání ze dne 14. 7. 2014 proti prvostupňovému rozsudku pak neshledal Krajský soud v Brně jako odvolací soud důvodným, s výjimkou určité části nákladů řízení a rozsudkem ze dne 28. 4. 2016 č.j. 47 Co 316/2014-305 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrdil a ve výrocích o nákladech řízení rozhodl tak, že společnost [právnická osoba] je zavázána uhradit právnímu zástupci [právnická osoba] a.s. částky 125 984,50 Kč a 46 567 Kč Odvolací soud potvrdil správnost závěrů soudu prvního stupně, učinil stejná skutková zjištění jako soud prvního stupně a dospěl k závěru, že přikázaná pohledávka v exekučním příkazu není nezaměnitelně identifikována, tudíž nelze zkoumat, zda se jedná o existentní pohledávku. Pokud není tvrzená pohledávka zjištěna, nemůže být žalobce jako oprávněný v řízení dle ustanovení § 315 o.s.ř. úspěšný. Vzhledem k uvedenému odvolací soud potvrdil I. výrok rozsudku soudu prvního stupně. Za právní zastoupení ve sporu o poddlužnické žalobě pak uhradila žalobkyně advokátu Mgr. [jméno] [příjmení] celkem částku 38 050 Kč včetně DPH, a to na základě faktur č. 2014015 ze dne 24. 3. 2014 se splatností 7. 4. 2014 v částce 17 800 Kč bez DPH, č. 2014038 ze dne 5. 5. 2014 se splatností 19. 5. 2014 v částce 10 250 Kč bez DPH, č. 2014102 ze dne 3. 11. 2014 se splatností 17. 11. 2014 v částce 10 000 Kč bez DPH. Jedná se přitom o odměnu smluvní, výrazně pod úrovní mimosmluvních sazeb dle advokátního tarifu za nejméně 6 úkonů právní služby. Soudy obou stupňů tedy jednoznačně konstatovaly pochybení výše uvedeného exekutorského úřadu již při vydání původního exekučního příkazu přikázáním pohledávky, jehož chyby tak jako tak nebylo možno zhojit opravným usnesením, které rovněž nebylo bez chyby. Žalobce je přesvědčen, že výše popsané pochybení exekutorského úřadu při sepisu exekučního příkazu přikázáním pohledávky je jedinou příčinou neúspěchu ve shora uvedeném soudním řízení o poddlužnické žalobě, v každém případě jedinou příčinou, proč soudy obou stupňů žalobu zamítly pro formální nedostatky exekučního příkazu, aniž by se zabývaly meritem věci, a jedinou příčinou, proč žalobce byl nucen uhradit na nákladech právního zastoupení žalovaného a na svých nákladech výše uvedené částky, celkem 210 601,50 Kč. Shora popsané pochybení exekutorského úřadu považuje žalobkyně za nesprávný úřední postup, shora citovaná rozhodnutí exekutorského úřadu pak žalobkyně považuje za rozhodnutí nezákonná. Žalobce uhradil jednak svému právnímu zástupci za právní služby v řízení o poddlužnické žalobě částku 38 050 Kč včetně DPH, jednat žalované [právnická osoba] a.s. jako ve věci úspěšné žalované částky 125 984,50 Kč a 46 567 Kč za náklady jejího právního zastoupení vyčíslené a soudy obou stupňů přiznané v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátním tarifem). Žalovanou částku, kterou byl žalobce nucen uhradit na náhradě nákladů řízení, proto nárokoval po výše uvedeném soudním exekutorovi z titulu náhrady škody (majetkové újmy), neboť pokud by byl exekuční příkaz vydán správně, nemohla být žaloba z těchto ryze formálního důvodu zamítnuta. Nárok na náhradu škody byl uplatněn s očekáváním, že soudní exekutor je pro případ takovéto odpovědnosti za škodu, kdy by se mělo jednat o odpovědnost za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, pojištěn, a nebude problém prostřednictvím jeho pojištění škodu nahradit. K dopisu žalobce ze dne 19. 9. 2016, kterým byl nárok na náhradu škody vznesen, sdělil soudní exekutor dopisem ze dne 22. 9. 2016 č.j. [číslo jednací], aby se žalobce jako poškozený obrátil na Ministerstvo spravedlnosti ČR, neboť s ohledem na § 32 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu odpovědnost za způsobenou újmu nese stát. Shora uvedený exekuční příkaz a k němu vydané opravné usnesení exekutorského úřadu považuje žalobce za nezákonná rozhodnutí, řízení jejich vydání předcházející za nesprávný úřední postup.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce podal u ní žádost o odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. datovanou ke dni 29. 9. 2016. Tato žádost byla doručena dne 30. 9. 2016. Na výše uvedenou žádost odpověděla stanoviskem ze dne 4. 7. 2017. Toto stanovisko bylo vyhotoveno až po podání žaloby. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši celkem 210 601,50 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 38 050 Kč a v náhradě nákladů řízení ve výši 172 551,50 Kč, vzniklých v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Odkázala na § 13 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Ačkoli zákon č. 82/1998 Sb. neobsahuje zákonnou definici nesprávného úředního postupu, je za něj soudní praxí považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud žalobce namítá nezákonné rozhodnutí, resp. nesprávný úřední postup soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] a žádá náhradu škodu v celkové výši 210 601,50 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 38 050 Kč a v náhradě nákladů řízení ve výši 172 551,50 Kč, vzniklých v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 161/2009 a u Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího pod sp. zn. 47 Co 316/2014, pak žalovaná v projednávané věci neshledává příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] a vznikem škody. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že pochybení exekutora je jedinou příčinou, proč žalobce musel uhradit náklady právního zastoupení a náklady řízení před soudy obou stupňů. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR poddlužnická žaloba podle § 315 odst. 1 OSŘ je důvodná, jen pokud by žalovaný - nebýt exekučního postižení pohledávky - měl povinnost uhradit dluh povinného v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Jak vyplývá ze samotné žaloby, dlužník povinného tvrdil, že žádný dluh vůči povinnému nemá. Není tedy jisté, jak by žalobce se svým nárokem uspěl v případě, že by jeho žaloba nebyla zamítnuta z formálních důvodů. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR stát odpovídá za škodu způsobenou poškozenému tím, že soud nejednal o žalobě, kterou u něj poškozený uplatnil pohledávku vůči svému dlužníku, jen prokáže-li poškozený i to, že pohledávku za dlužníkem skutečně měl, a že neodůvodněné průtahy v soudním řízení byly podstatnou a rozhodující příčinou toho, že se pohledávka stala nedobytnou. Analogicky tedy žalovaná dovozuje, že stát odpovídá žalobci za škodu pouze tehdy, pokud by žalobce prokázal, že pohledávka v době vydání předmětného exekučního příkazu skutečně existovala, a tedy by byl se svojí poddlužnickou žalobou úspěšný. Je přitom povinností žalobce, aby ještě před podáním žaloby zvážil, zda vedení soudního řízení má smysl. Mezi tyto úvahy žalovaný řadí i úvahu, zda exekuční příkaz ze dne 30. 4. 2007 je bezvadný v tom smyslu, že jej lze jako podklad pro podání žaloby použít. Tím žalovaná netvrdí, že odpovědnost za výkon činnosti exekutora nese žalobce. Pojmově se ve věci jedná pouze o nezákonné rozhodnutí. Nutnou podmínkou uplatnění nároku v takovém případě je však uplatnění opravného prostředku a zrušení nezákonného rozhodnutí. To však žalobce netvrdí ani neprokazuje. V této souvislosti žalovaná tvrdí, že lze navrhovat zrušení exekučního příkazu, přičemž lze vydat exekuční příkaz nový.

3. Zdejší soud ve věci již dříve rozhodl a žalobě vyhověl, rozsudkem č.j. 14 C 102/2017-162 ze dne 16.1.2019, avšak k odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením č.j. 91 Co 219/2019-193 zrušil rozsudek zdejšího soudu a vrátil věc podepsanému soudu k dalšímu řízení. Uložil zdejšímu soudu, aby vedl žalobkyni k upřesnění, zda jí škoda vznikla nesprávným úředním postupem exekutora nebo v důsledku vydání (nezákonného) rozhodnutí soudním exekutorem, a pokud k těmto pochybením došlo, pak je nutné zkoumat, zda žalobkyni vznikla škoda v příčinné souvislosti s některým z odpovědnostních titulů. Též, že žalobkyně zatím neprokázala, že by byla v řízení o poddlužnické žalobě úspěšná.

4. Poté žalobkyně upřesnila, že odpovědnostním titulem je nezákonné rozhodnutí soudního exekutora a že ve výši žalované částky byla nucena zaplatit poddlužníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů a částečně dále vydala náklady na vedení soudního sporu o poddlužnické žalobě.

5. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žaloba [právnická osoba] [právnická osoba] proti žalovanému [právnická osoba] byla doručena Okresnímu soudu v Českých Budějovicích 23. 3. 2009 a jednalo se o zaplacení částky 2 295 000 Kč. Rozsudkem Městského soudu v Brně ve věci žalobce [právnická osoba] proti [právnická osoba] ve věci 36 C 161/2009 bylo rozhodnuto, že se (pod bodem I.) návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil 2 295 000 Kč, zamítá, a (pod bodem 2), že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 168 179,83 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Brně 47 Co 316/2014-305 ve věci [anonymizováno] [obec] proti [právnická osoba] ve věci odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně 36 C 161/2009-274 bylo rozhodnuto, (pod bodem I.), že se rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. potvrzuje. Výrokem II. byl rozsudek soudu I. stupně (v jeho výroku II.) změněn tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 125 984,50 Kč. Pod bodem III., bylo rozhodnuto, že je žalobce povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 46 567 Kč.

6. Z faktury č. 2014015 JUDr. [jméno] [příjmení] [právnická osoba] [obec] na zaplacení částky 21 538 Kč se podává, že se jedná o fakturu z 24. 3. 2014, splatnou 7. 4. 2014. Z dopisu zástupce žalobce adresovaného [anonymizováno] [obec] z 24. 3. 2014 je zjišťováno, že jde o vyúčtování právní služby a za poskytnuté právní služby je účtována dle platného advokátního tarifu za jeden úkon právní služby částka 17 500 Kč a za režijní paušál 300 Kč, celkem 17 800 Kč, + DPH 3 738 Kč, když předmětnou částku je třeba uhradit připojenou fakturou. Z tohoto dokumentu se podává, že částka je účtována za jednání u Městského soudu v Brně z 22. 1. 2014.

7. Z faktury č. 2014038 z 5. 5. 2014 splatné 19. 5. 2014 na částku 12 403 Kč se podává, že je účtováno za poskytnuté právní služby specifikované v příloze. Z vyúčtování právní služby z 5. 5. 2014 zástupce žalobce adresované [právnická osoba], se podává účast na jednání dne 16. 4. 2014, kdy účtuje částku 10 250 Kč, plus 2 153 Kč DPH, když se jedná o jeden úkon právní služby, při slevě 50% ve výši 8 750 Kč + jeden režijní paušál 300 Kč a ztráta času na cestě [anonymizováno] – Brno a zpět 12 x půlhodina po 100 Kč, celkem 1 200 Kč. K tomu faktura 2014102 z 3. 11. 2014 splatná 17. 11. 2014 částka 12 100 Kč, když se jedná o poskytnuté právní služby ve věci [právnická osoba] a je účtována smluvní odměna ve výši 12 100 Kč.

8. Z exekučního příkazu č.l. 4 z 30. 4. 2007 soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [číslo jednací], ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinným [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] se podává, že exekuce se provede přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný vůči dlužníkovi povinnému [právnická osoba], [obec a číslo], [obec], že exekuce postihuje pohledávky povinného až do výše těchto částek a to 2 986 075 Kč s příslušenstvím z této částky a směnečné odměny 9 953 Kč a náklady předchozího řízení 210 815,50 Kč + náklady oprávněného ve výši 58 452,80 + náklady exekuce, a dále se dlužníkovi zakazuje ode dne doručení exekučního příkazu jeho pohledávku vyplatit a jakkoliv s ní nakládat.

9. Z usnesení exekutorského úřadu [obec] č.j. [číslo jednací] na č.l. 28 ze dne 26. 2. 2014 se podává, že se podle § 164 o.s.ř. rozhodnutí č.j. [číslo jednací] ze dne 30. 4. 2007 opravuje tak, že správně ve výroku I. zní, že exekuce se provede přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný vůči dlužníkovi povinného [právnická osoba] se sídlem [obec] – [část obce] (zde uvedeno sídlo a IČO), a to pohledávky na nedoplatku ceny díla podle smlouvy o dílo ze dne 25. 3. 2006, číslo 960/060130 na zakázku kompletní dodávka a montáž skládaného střešního pláště, včetně dodávky a montáže klempířských systémových prvků na stavbě [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [obec], se sjednanou cenou díla 2 725 433,10 Kč plus DPH.

10. Z usnesení Městského soudu v Brně 36 C 161/2009-219 ze dne 11. 10. 2013 (na č.l. 29) ve věci žalobce [příjmení] proti žalovanému [příjmení] o 2 295 000 Kč se podává, rozhodnutí o připuštění, aby na místo dosavadního žalobce [právnická osoba] vstoupila do řízení podle § 107a o.s.ř. [právnická osoba] [obec], neboť došlo k postoupení pohledávky.

11. Z usnesení [exekutorský úřad] [číslo jednací] z 24. 9 2013 (na č.l. 30) ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] se podává, že na místo dosavadního oprávněného [právnická osoba] vstupuje do řízení jako nový oprávněný [příjmení] [jméno].

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky (na č.l. 31) z 24. 7. 2013 se podává postoupení pohledávky [právnická osoba] [právnická osoba] [obec] na žalobce, ve výši 2 986 075 Kč za společností [právnická osoba] [obec] a [jméno] [příjmení], [datum narození].

13. Z dopisu [anonymizováno] [obec] adresovaného [exekutorský úřad] ve věci [spisová značka] ve věci [právnická osoba] proti povinným [právnická osoba] [obec] a [jméno] [příjmení] se podává, že žalobcem je žádána náhrada škody po [exekutorský úřad]. Z dopisu [exekutorský úřad] [anonymizováno] [číslo jednací] adresovaného [anonymizováno] [obec] ze dne 22. 9. 2016 (č.l. 38) se podává, že odpovědnost za způsobenou újmu nese stát a v té věci je příslušné Ministerstvo spravedlnosti ČR, odbor odškodňování. Z uplatnění nároku u žalované z 29. 9. 2016 (na č.l. 39) se podává, že žalobce nárok před podáním žaloby u soudu u žalované řádně uplatnil. Z odpovědi žalované z 3. 10. 2016 došlé advokátní kanceláři 4. 10. 2016 se podává sdělení výsledku.

14. Z rozpisu úhrad [právnická osoba], se podává, součet částek celkem 165 000 Kč a že bylo placeno 10 000 Kč od 6 měsíce 2016, po 11 měsíc 2017, po 10 000 Kč měsíčně, s výjimkou poslední platby, která byla 5 000 Kč.

15. Z potvrzení o provedené platbě [jméno] [příjmení] [příjmení] ohledně firmy [právnická osoba] dne 30. 5. 2017 se podává úhrada částky 10 000 Kč na účet [bankovní účet]. Z potvrzení o provedené platbě v téže výši, na stejný účet, ze stejného účtu 10 000 Kč. Z dalšího potvrzení z 30. 5. 2017 se podává, že byla provedena další platba 29. 8. 2016 ve stejné výši na stejný účet. Z potvrzení o provedené platbě 16. 9. 2016, stejná platba, stejný účet. Další potvrzení o platbě z 31. 10. 2016, stejná platba a stejný účet. Další potvrzení o platbě 10 000 Kč na stejný účet, stejná platba dne 30. 11. 2016. Další platba 27. 12. 2016 na stejný účet, 10 000 Kč. Další platba 27. 1. 2017, na stejný účet 10 000 Kč. Další platba 28. 2. 2017 na stejný účet, 10 000 Kč. Další platba 28. 3. 2017 na účet [číslo], 10 000 Kč. Z uvedeného plyne, že dříve se platby zasílaly právnímu zástupci a další platby již směřovaly na účet účastníka řízení.

16. Z další platby dne 2. 5. 2017 10 000 Kč se podává opět úhrada na účet [bankovní účet]. Z potvrzení o provedené platbě 29. 5. 2017 z [právnická osoba] na účet [číslo], 10 000 Kč, a na tentýž účet pak další platba 28. 6. 2017, 10 000 Kč, na tentýž účet 7. 8. 2017, 10 000 Kč, na tentýž účet 12. 9. 2017, 10 000 Kč, na stejný účet 10. 10. 2017, 10000 Kč, na stejný účet 15. 11. 2017, 5 000 Kč.

17. Z faktury č. 2014015 ze dne 24. 3. 2014, splatné 7. 4. 2014, na částku 21 538 Kč se podává rukou dopsaná informace, že je zaplaceno (k tomuto výpis z účtu JUDr. [jméno] [příjmení] o došlé platbě z 20. 6. 2014) od [právnická osoba], 6 538 Kč, na fakturu 2014015. Další platba dne 22. 9. téhož roku od [právnická osoba] 5 000 Kč na fakturu 2014015. Dále dne 22. 12. téhož roku na fakturu 2014015, 2 000 Kč. Dále dne 29. 4. téhož roku na fakturu 2014015, 3 000 Kč. A 28. 5. na účet [číslo] od [právnická osoba], 5 000 Kč (již rok 2015).

18. Z dopisu Mgr. [jméno] [příjmení], adresovaného společnosti [právnická osoba], z 24. 3. 2014 ve věci sporu 2 295 000 Kč proti žalovanému [příjmení], se podává, že je účtováno dle advokátního tarifu, a to částka za jeden úkon právní služby 17 500 Kč; celkem tedy částka i s paušálem 17 800 Kč, + 3 738 Kč za DPH.

19. Z faktury č. 2014038 ze dne 5. 5. 2014 splatné 19. 5. 2014, na [právnická osoba], je zjišťováno, že jsou fakturovány právní služby na 12 403 Kč (k tomu výpis z účtu JUDr. [příjmení] 18. 6. 2015 na fakturu 2014038, částka 3 403 Kč, dne 9. 7. 2015, od [právnická osoba], na fakturu 2014038, 4 000 Kč, 5. 8. 2015 od [právnická osoba] na fakturu 2014038, 5 000 Kč). Z průvodního dopisu s vyúčtováním právní služby Mgr. [právnická osoba], 5. 5. 2014 se podává, že se jedná o úkon z 16. 4. 2014, kdy se účastnil jednání u Městského soudu v Brně a účtována je tak částka za jeden úkon právní služby při slevě 50% ve výši 8 750 Kč a dále jeden režijní paušál 300 Kč a ztráta času na cestě [obec] - [obec] a zpět 12 x půl hodina po 100 Kč = 1 200 Kč, celkem tedy částka 10 250 Kč + 21 % DPH 2 153 Kč.

20. Z faktury č. 2014102 z 3. 11. 2014, splatné 17. 11. 2014 se podává, že se jedná o částku 12 100 [právnická osoba]. K tomu se podává výpis z účtu JUDr. [příjmení] z 27. 7. 2015 o částce 2 100 Kč, výpis z účtu z 1. 10. 2015 od [právnická osoba] na fakturu 2014102 zaplaceno 5 000 Kč. Dále z výpisu z účtu z 10. 11. 2015 od [právnická osoba] na fakturu 2014102, 5 000 Kč. Z č.l. 96 faktury [číslo] se podává, že se týká sporu [právnická osoba] a.s. a jde o sepis odvolání, celkem tedy 12 100 Kč.

21. Z připojeného spisu Městského soudu v Brně 36 C 161/2009 se podává označení účastníků řízení, žalobce - [právnická osoba], žalovaný [příjmení], o zaplacení 2 295 000 Kč. Žaloba původně podaná u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 23. 3. 2009 pod jednacím číslem v Českých Budějovicích 15 C 287/2009 a poté u Městského soudu v Brně po č.j. 36 C 161/2009. Následoval směnečný platební rozkaz na č.l. 4 ze dne 18. 8. 2006, usnesení o místní nepříslušnosti z 24. 3. 2009 (na č.l. 34) a věc byla nakonec postoupena Městskému osudu v Brně, kam byl spis doručen 29. 7. 2009. Ve spise je dále založen úřední záznam (na č.l. 56), že spis byl od 4. 9. 2009 do 26. 2. 2010 u asistentky. Následovala žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku a usnesení Městského soudu v Brně z 7. 4. 2010, že se žalobci přiznává osvobození od soudního poplatku. Poté vydán platební rozkaz č.j. 36 C 161/2009-64 ze dne 29. 4. 2010 o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 2 295 000 Kč a náklady právního zastoupení 100 560 Kč. Podaný odpor žalovaného dne 24. 5. 2010 a vyjádření k žalobě 15. 6. 2010. Poté bylo nařízeno jednání na den 29. 2. 2012 (na č.l. 86 spisu). K tomu žádost o odročení jednání ze strany žalované (na č.l. 88 spisu). Jednání zrušeno 13. 2. 2012 a odročeno na 25. 4. 2012. Protokol o jednání z 25. 4. 2012, u něhož za žalobce přítomen Mgr. [jméno] [příjmení] a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci o věcné příslušnosti. Předložen spis Vrchnímu soudu v Olomouci dne 14. 5. 2012. Usnesení z 21. 6. 2012 Vrchního soudu v Olomouci, že k projednání a rozhodnutí věci vedeného u Městského soudu v Brně 36 C 161/2009 je příslušný okresní soud. Protokol o jednání Městského soudu v Brně dne 30. 1. 2013 přítomen Mgr. [jméno] [příjmení], jednání odročeno na neurčito za účelem pokusu o mimosoudní vyřešení věci. Stanovisko žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 6. 3. 2013 v této věci k vyjádření žalovaného k žalobě, k mimosoudnímu jednání. Podání Mgr. [jméno] [příjmení] adresované Městskému soudu v Brně v této věci, že se nepodařilo dospět k výsledku mimosoudního jednání. Návrh na záměnu účastníků podle § 107a o.s.ř. podaný Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] soudu v [obec] 1. 10. 2013. [příjmení] moc [právnická osoba] udělená Mgr. [jméno] [příjmení] 24. 7. 2013, když je zde žalobcem [právnická osoba] nikoliv [anonymizována dvě slova]. Dále jednání 16. 10. 2013 zrušeno (na č.l. 217) a další jednání stanoveno na 22. 1. 2014. Protokol o jednání z 22. 1. 2014 účast Mgr. [jméno] [příjmení] s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na 16. 4. 2014 Stanovisko [příjmení] [příjmení] [jméno] soudu v [obec] v této věci k vyjádření žalovaného ze dne 21. 1. 2014. Protokol o jednání 16. 4. 2014 přítomen Mgr. [jméno] [příjmení] s vyhlášeným rozsudkem, že návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil 2 295 000 Kč, se zamítá. Odvolání (blanketní) z 2. 6. 2014 ze strany žalobce na č.l.

278. Výzva – usnesení soudu ze 4. 7. 2014, aby žalobce doplnil odvolání. Odůvodnění odvolání na č.l. 282 ze dne 14. 7. 2014. Předložení věci Krajskému soudu v Brně 18. 8. 2014. Omluva Mgr. [jméno] [příjmení] adresovaná soudu z jednání 26. 4. 2016, odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 28. 4. 2016. Protokol o vyhlášení rozsudku před odvolacím soudem z 28. 4. 2016, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje a změna je v toliko v nákladech řízení. Rozsudek v písemné podobě na č.l. 305, v právní moci 13. 6. 2016.

22. Ze sdělení (na č.l. 126) [příjmení] [příjmení] se podává zaplacení částek na účet [jméno] [příjmení] (dřívějšího právního zástupce žalobce) ve výši 100 000 Kč v měsíčních splátkách po 10 000 Kč od plátce [právnická osoba] v období od 28.6.2016 do 2.5.2017.

23. Z informace [právnická osoba] ze dne 22.10.2018 (na č.l. 129) se podává informace o zaplacení částky v součtu 65 000 Kč za období od 29.3.2017 do 15.11.2017 společnosti [právnická osoba] ze strany žalobce.

24. Ze spisu exekučního č.j. [spisová značka] se podává posice oprávněného [právnická osoba], proti povinným [právnická osoba] jako prvnímu povinnému a druhým je [jméno] [příjmení]. Exekučním titulem je směnečný platební rozkaz č.j. SM 362/2006-21, který vydal Krajský soud v Českých Budějovicích dne 18.8.2006 pro plnění 2 986 075 Kč s příslušenstvím. Žádost o výpis z katastru nemovitosti z 19.3.2007. Exekuční příkaz [číslo] pod hlavičkou exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ve věci oprávněného [právnická osoba], [obec], proti povinným 1. [právnická osoba], 2. [jméno] [příjmení], že exekuce se provede prodejem spoluvlastnického podílu ve společném jmění povinného 2. a jeho manželky ve výši ideální 1006/8999 na těchto nemovitostech v obci [obec], zde uvedeny nemovitosti, které jsou zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], exekuce se nařizuje pro vymožení jistiny dluhu 2 986 075 Kč s příslušenstvím a náklady předcházejícího řízení 210 815,50 Kč a náklady oprávněného 58 452,80 Kč, rovněž i náklady exekuce, když se povinnému a jeho manželce zakazuje, aby po doručení exekučního příkazu spoluvlastnický podíl převedl na někoho jiného nebo ho zatížil. Exekuční příkaz číslo 5 je na čísle listu exekučního spisu 43, z něhož se podává, že exekuce se provede přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný vůči dlužníkovi povinného [právnická osoba] Na č.l. 82, je přípis právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] adresovaný [exekutorský úřad] JUDr. [jméno] [příjmení] k [spisová značka], kdy se sděluje informace, že klient má informaci, že zejména [právnická osoba] a.s. dluží [právnická osoba] s.r.o. částku v řádech miliónu Kč, v zastoupení klienta proto žádá o poskytnutí informace pro jaké částky je exekuce přikázáním pohledávek u obou dlužníků povinných vedena a jaký je postoj dlužníků k exekučním příkazům zejména s ohledem na podání případných poddlužnických žalob. Z e-mailové korespondence, zprávy od JUDr. [jméno] [příjmení], adresované [email] k rukám Mgr. [příjmení], se podává, že po právní moci usnesení o nařízení exekuce, exekutor sdělil právní moc oběma poddlužníkům, shodně převzato 9.7.2007 [právnická osoba] zaslala dne 13.7.2007 částku 61 917 Kč společnosti [právnická osoba], doposud vůbec nereagovala, tedy žádnou další platbu na vymožení tohoto dluhu exekutor neeviduje. Dále je sdělováno, že pokud je k disposici nějaký doklad prokazující, že tyto společnosti mají vůči spol. [anonymizováno] splatné a nezaplacené pohledávky, prosí o jejich dodání obratem. Tyto poddlužníky pak vyzve k vyjádření, popřípadě svolá jednání za jejich přítomnosti, kde je vyslechnu k důvodům, proč neplní EP. Na č.l. je sdělení [anonymizováno] v zastoupení Ing. [jméno] [příjmení], že důvodem nevyplacení finančních prostředků povinného tj. firmy [právnická osoba] je to, že k uvedené firmě neevidují žádné závazky, naopak k uvedené firmě mají pohledávky. Doručeno Exekutorskému úřadu v [obec] 19.10.2007. Z č.l. 141 se podává e-mailová informace – přípis od [jméno] [příjmení] podatelně [email] ze dne 11.3.2009, že potřebuje nahlédnout do spisu a z něj okopírovat nějaké listiny v souvislosti s exekučním příkazem číslo 4, přikázáním pohledávky za [právnická osoba] s.r.o. pro účely podání poddlužnické žaloby. Prosí o sdělení, zda by bylo možné dostavit se v úterý 17.3.2009 dopoledne, o jakou pohledávku a z jakého titulu se jedná, konkrétně zda se jedná o pohledávku ze smlouvy o dílo číslo č. 960/060130. Z č.l. 57 tj. sdělení [exekutorský úřad], [jméno] [příjmení], adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 12.3.2009 se podává informace, že je možné se do Exekutorského úřadu v [obec] dostavit jakýkoliv pracovní den a nahlédnout do spisu; úterý 17.3.2009 v dopoledních hodinách tudíž není problém. Netuší, zda-li u exekučního příkazu 4, přikázáním pohledávky za [právnická osoba], se jedná o pohledávku ze smlouvy o dílo. Z č.l. 142, záznamu o nahlížení do spisu soudního exekutora se podávají údaje ze 17.3.2009, že téhož dne v 11:42 hodin se dostavila do sídla exekutorského úřadu níže uvedená osoba a požádala o nahlédnutí do spisu [spisová značka]. Žádosti bylo podle § 94 exekučního řádu vyhověno a umožněno nahlédnutí do tohoto neskončeného spisu. Do výše uvedeného spisu nahlížel Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, [ulice a číslo], [obec]. Nahlížející požadoval zhotovit kopie listin ze spisu a to čísla listu 66 a 70. Kopie těchto listin byly nahlížejícímu předány. Z č.l. 168 plyne, že je to oznámení [exekutorský úřad] ze dne 11.2.2014 ve věci této [spisová značka] adresované Městskému soudu v Brně a odpovídá se na přípis ohledně vydání exekučního příkazu číslo 4, č.j. [číslo jednací] ze dne 30.4.2007, přikázáním jiné pohledávky, kterou má povinný vůči dlužníkovi [právnická osoba], a že výše uvedený exekuční příkaz byl vydán na základě neformálního sdělení jednatele původního oprávněného [právnická osoba], JUDr. [jméno] [příjmení], že povinný [právnická osoba] má vůči [právnická osoba] a.s. doposud nesplacenou pohledávku z titulu nedoplatku ceny díla, které pro tuto společnost prováděl jako zhotovitel podle smlouvy o dílo ze dne 25.3.2006 na subdodávku stavebních prací na [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec], kdy víše pohledávky převyšuje výši exekucí vymáhané pohledávky za povinným. Na č.l. 17 uvedeného exekutorského spisu je sdělení [exekutorský úřad], JUDr. [jméno] [příjmení] adresované [právnická osoba] z 11.10.2007, když se v přípise uvádí, že soudní exekutor rozhodl exekučním příkazem [číslo jednací] ze dne 30.4.2007, že se exekuce mimo jiné provede přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný vůči [právnická osoba]). Tento exekuční příkaz byl doručen [anonymizováno] dne 4.5.2007. Dále je zde uvedeno, že usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci 16.5.2007 o čemž byla tato firma informována vyrozuměním o nabytí právní moci č.j. [číslo jednací] ze dne 27.6.2007. Tento přípis byl [anonymizováno] doručen 9.7.2007 a na základě výše uvedeného exekučního příkazu a vyrozumění o nabytí právní moci byl [anonymizováno] povinný jinou peněžitou pohledávku vyplatit na účet soudního exekutora, zde uvedený účet a variabilní symbol. Exekuční řízení proti povinnému nebylo dosud skončeno a výše uvedený exekuční příkaz se vztahuje i na pohledávky vzniklé v budoucnu, o této skutečnosti byl rovněž [anonymizováno] informován. Soudním exekutorem však bylo zjištěno, že ze strany [anonymizováno] nedochází k vyplacení finančních prostředků povinného, čímž došlo k porušení povinnosti uložené [anonymizováno] výše uvedeným exekučním příkazem a vyrozuměním o nabytí právní moci usnesení. Pokud by v budoucnu opětovně došlo k takovým situacím, soudní exekutor o této skutečnosti bude informovat právního zástupce oprávněného, aby se svého nároku domáhal přímo proti [anonymizováno] poddlužnickou žalobou podle § 315 o.s.ř. Tento dokument je datován 11.10.2007.

25. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl v [obec] v roce 2007 pověřen vedením exekuce ve prospěch [právnická osoba] [obec] proti povinnému [příjmení] a [právnická osoba] a v rámci tohoto řízení vydal exekuční příkaz na přikázání nepeněžité pohledávky proti poddlužníkovi, což byla firma [právnická osoba] K zjišťování existence pohledávky poddlužníka uvedl, že obecně se vychází jednak ze skutečností, které jsou známé ze spisu, konkrétně v tomto případě zjistil z účtu povinného, [právnická osoba], že zde probíhala platba z účtu [právnická osoba] a druhým opěrným bodem, který vedl k tomu, že vydali exekuční příkaz, bylo stanovisko nebo přípis z roku 2007 o tom, že je žalobci známo, že taková pohledávka existuje, což byly podklady pro to, aby vydali ono rozhodnutí. Jednak vycházel z tvrzení zástupce žalobce o tom, že existuje nějaká pohledávka, která byla specifikována, nicméně vždy stojí před rozhodnutím, jestli provést nějakou součinnost a dotazovat se, co je to za smlouvu, co to bylo za obchodní pohledávku anebo vydat exekuční příkaz, protože pokud by se zjišťovalo, co to je a bude to otálet, tak je možné, že pohledávka se stane splatnou a už ji potom nelze exekučně postihnout. Takže vychází se z nějakých tvrzení a konec konců to, že [anonymizováno] na základě exekučního příkazu plnil, svědčilo o tom, že tam nějaká pohledávka existovala. Primárně se tak vycházelo z tvrzení zástupce žalobce, jako oprávněného. Uvedl též, že si nevzpomíná, zda jednal s někým ze společnosti, která byla právním předchůdcem stávajícího žalobce, ten příkaz byl vydán v roce 2007 a nějaká jednání proběhnout mohla, v spise by měla být nějaká písemná dokumentace o tom, že pan [příjmení] [příjmení] nějaká tvrzení uváděl, jestli to proběhlo telefonním nebo při osobním jednání to si už nevybaví. Ke kontaktům s předchůdcem žalobkyně před podáním poddlužnické žaloby v roce 2009 bezpochyby muselo dojít, protože musel oprávněného, nyní v pozici žalobce, informovat o tom, že vydal nějaký exekuční příkaz, a že na základě toho exekučního příkazu bylo plněno. Bezpochyby ho informoval o tom, že ten poddlužník, exekutora o tom informoval, že už nemá další pohledávky. Tím, že mu [anonymizováno] oznámil, že další pohledávky nemá, informoval oprávněného. Zda-li oprávněný to tvrzení [anonymizováno] považuje za věrohodné nebo nevěrohodné a jak s ním naloží, to je na oprávněném. Neměl pochybnost, že exekuční příkaz je z hlediska práva v pořádku, exekuční příkazy se vydávají jako šablona a konec konců [anonymizováno] se ani nebránil a plnil podle toho příkazu, poslal přes 60 000 Kč, pak poslal vyjádření, že další pohledávky už nemá a naopak, že má pohledávky vůči tomu dlužníkovi. Na základě příkazů se běžně plnilo, a za 8 let se dozví, od soudu, že ten příkaz je nedostatečný. Takže podle tohoto exekučního příkazu se plnilo v roce 2007 částkou 60 000 Kč.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v inkriminované době zastupoval společnost jako předseda představenstva [právnická osoba] a.s.. Se [právnická osoba] osobně nikdy nepřišel do styku, protože to řešili technici, takže přesně, co tam probíhalo, nedokáže přesně říct. [anonymizováno] jim mělo dodělat - dokončit nějakou stavbu, ale už si to přesně nepamatuje. Šlo o nějakou smluvní pokutu, ale výši, už si nepamatuje, to řeší konkrétní zodpovědný pracovník na té zakázce. Momentálně je na [právnická osoba] a.s. podaný návrh na insolvenci, insolvence ještě nebyla vyhlášena nebo úpadek, už to trvá více jak rok, co se to řeší. Zatím je tato společnost jakoby funkční, ale je utlumená. Ve [anonymizováno] již nepůsobí ani jako jednatel, ani zaměstnanec. Nemá informace ohledně uzavírání smlouvy o dílo na stavbu [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] + [obec], stavba [obec], ví jen, že byla uzavřena smlouva s [právnická osoba]. Obsah smlouvy mu není znám. K sjednávání smluvních pokut obecně, pak ty jsou vždy sjednávány, protože ten vzor smlouvy se používá na několik let nebo používal tenkrát, takže tam se to neměnilo, zůstávalo to stejné, jediné co se smlouvě měnilo nebo mění, pak obchodní podmínky, ve smlouvě se jinak upravuje jen výše těch smluvních podmínek, pokut. K [anonymizováno] si to již nevybavuje. Nevybavuje si, že by smluvní pokuty byly v takové výši, že za 30 dní by docílily ceny díla. Jde spíše o to, jestli to vůbec zhotoveno bylo, o to jde. Ve smlouvě je obecně základní pokuta za konečný termín stanovena standardně na 25 000 Kč za den, a co do dílčích termínů, může být pokuta i 50 000 Kč za den. Takto stanovené smluvní pokuty s ohledem na rozsah stavby používají pro všechny společnosti i ve vztahu k drobným živnostníkům. [anonymizováno] je má pořád stejné. Má za to, že se [anonymizováno] to nebyla jen jedna smlouva. Po koho byla stavba opláštění haly [obec] dělána, si nevybavuje. Stavbu dodávali pokaždé jinému zákazníkovi, není to jako spotřební zboží, každá stavba je atypická, je to pokaždé jiný zákazník. Být pod sankcí z lhůty, je úplně běžné. Jsou velké pokuty a díky tomu se i [anonymizováno] dostal do prodlení. Pamatuje si, před 1,5 rokem dělal [anonymizováno] stavbu (to byla právě ta tečka pro [anonymizováno]), pro Německo, pro [anonymizováno], zakázka byla za 25 000 000 Kč a [anonymizováno] dostal pokutu 50 000 000 Kč. Bylo to běžné i ty velké řetězce dávají mnohem větší pokuty, např. u [anonymizováno], u [anonymizováno], jsou běžné pokuty, že ty hodnoty se počítají na hodiny, takže mají hodinové pokuty, když se nesplní, protože jím utíkají zakázky, pak se to přepočítá na hodiny. Standartní pokuta u [anonymizováno] je kolem 2 000 Kč za hodinu. Pokud si [anonymizováno] vzal subdodavatele, pak si v případě prodlení subdodavatele musel řešit dále s těmi konkrétními dodavateli, kteří za to mohou. A po nich to požaduje zpátky. Když jsou tam další velké pokuty, pak jsou to potom i pro [anonymizováno] škody. Nevybavuje si, zda při akci v [anonymizováno] byla objednavatelem [právnická osoba] a zda si [anonymizováno] vůči [anonymizováno] uplatňovala nějaké smluvní pokuty. Pokud by [anonymizováno] měla nějakou smluvní pokutu vůči [právnická osoba], pak ten by dál smluvní pokutu řešil se svými subdodavateli, ale ve formě spíš i škody, nejenom pokuty, protože bylo ve smlouvách uvedené, že pokuta je brána jako velký nadstandard, tak je to i škoda způsobená. Takže ta pokuta plus škoda. Nastavené smluvní pokuty ve výši, která je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, řešil právní zástupce a ten se snažil obhajovat, jestli to jde nebo nejde tu pokutu vymoci.

27. Skutkovým zjištěním soudu je, že žalobce (též jeho právní předchůdce) byl účastníkem řízení, v němž namítá nezákonné rozhodnutí, kdy se jednalo o řízení vedené u Městského soudu v [obec] pod č.j. 36 C 161/2009 a řízení u soudního exekutora [exekutorský úřad], Mgr. [jméno] [příjmení] pod č.j. [spisová značka]. V uvedeném řízení iniciovaném žalobcem byl vydán exekuční příkaz dne 30.4.2007 č.j. [číslo jednací] přikázáním jiné pohledávky, který byl posléze shledán vadným, když rozsudkem ze dne 16. 4. 2014, č.j. 36 C 161/2009-274 Městský soud v Brně žalobu žalobce (poddlužnickou) zamítl, neboť dospěl k závěru, že pokud exekutor vydal exekuční příkaz č. 4 čj. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 30. 4. 2007, pak jedná se o neurčité rozhodnutí, na základě kterého se žalobce nemůže domáhat svého tvrzeného práva poddlužnickou žalobou. Též odvolací Krajský soud v Brně shledal rozhodnutí soudu I. stupně správným (s výjimkou určité části nákladů řízení), kdy rozsudkem ze dne 28. 4. 2016 č.j. 47 Co 316/2014-305, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrdil a ve výrocích o nákladech řízení rozhodl tak, že společnost [právnická osoba] je zavázána uhradit právnímu zástupci [právnická osoba] a.s. částky 125 984,50 Kč a 46 567 Kč Odvolací soud potvrdil správnost závěrů soudu prvního stupně s odůvodněním, že se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že neurčitý výrok co do specifikace přikázané peněžité pohledávky v exekučním příkazu nelze napravit opravným usnesením dle ustanovení § 164 o.s.ř., jak posléze exekutor rozhodl, neboť tento institut § 164 o.s.ř. slouží pouze k opravě zjevné nesprávnosti, tedy zjevné chyby v psaní, zjevné chyby v počtech a další zjevné nesprávnosti. Takový charakter mají chyby, jež nastaly v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozhodnutí, a které jsou každému zřejmé. Přikázaná pohledávka v exekučním příkazu nebyla nezaměnitelně identifikována, tudíž nelze zkoumat, zda se jedná o existentní pohledávku. Žalobkyně pak iniciovala spor ve formě poddlužnické žaloby a za právní zastoupení ve sporu o poddlužnické žalobě byla povinna uhradit advokátu Mgr. [jméno] [příjmení] celkem částku 38 050 Kč včetně DPH, a to na základě faktur č. 2014015 ze dne 24. 3. 2014 se splatností 7. 4. 2014 v částce 17 800 Kč bez DPH, č. 2014038 ze dne 5. 5. 2014 se splatností 19. 5. 2014 v částce 10 250 Kč bez DPH, č. 2014102 ze dne 3. 11. 2014 se splatností 17. 11. 2014 v částce 10 000 Kč bez DPH.

28. Žalobce je přesvědčen, že pochybení exekutorského úřadu při sepisu exekučního příkazu přikázáním pohledávky je jedinou příčinou neúspěchu ve shora uvedeném soudním řízení o poddlužnické žalobě, a důvodem, proč soudy obou stupňů žalobu zamítly pro formální nedostatky exekučního příkazu, aniž by se zabývaly meritem věci a jedinou příčinou, proč žalobce byl nucen uhradit na nákladech právního zastoupení žalovaného a na svých nákladech výše uvedené částky, celkem 210 601,50 Kč.

29. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 26 citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

30. Po provedeném dokazování činí soud tento právní závěr:

31. Podmínkami vzniku odpovědnosti státu za škodu je existence odpovědnostního titulu, a to nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny zároveň, aby bylo možno odpovědnost státu za škodu vyslovit a náhradu škody přiznat.

32. Pokud žalobkyně tvrdí, že v důsledku pochybení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] při vydání exekučního příkazu přikázáním jiné peněžité pohledávky č. 4 ze dne 30.4.2007 č.j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne 26.2.2014 č.j. [číslo jednací] za poddlužníkem spol. [právnická osoba] vznikla žalobkyni škoda spočívající v povinnosti uhradit náklady řízení v neúspěšně vedeném sporu před Městským soudem v Brně pod sp. zn. 36 C 161/2009 a následně v odvolacím řízení před Krajským soudem v Brně ve výši žalované částky (když předmětem poddlužnické žaloby byla částka 2 986 075 Kč, kterou dle přesvědčení žalobkyně dlužil poddlužník spol. [právnická osoba] dlužníkovi právního předchůdce žalobkyně spol. [právnická osoba], a to spol. [právnická osoba]), a že ve výši žalované částky byla žalobkyně částečně nucena zaplatit poddlužníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů a částečně dále vydala náklady na vedení soudního sporu o poddlužnické žalobě, pak v daném případě není dán odpovědnostní titul dle ust. § 8 odst. 1 Odpšk., neboť uvedený exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky nebyl pro nezákonnost posuzovanou v režimu zákona Odpšk., zrušen. Dle názoru soudu, nic na tom nemění ani výsledek řízení č.j. 36 C 161/2009 vedeného u Městského soudu v Brně a v tomto řízení vyslovený názor soudu o postupu soudního exekutora, když samotné usnesení č.j. [číslo jednací] z 30.4.2007 nebylo zrušeno. Pokud tedy žalobce uplatňuje náhradu škody z tvrzeného nezákonného rozhodnutí soudního exekutora, jak upřesnil doplněním skutkových tvrzení ze dne 10.1.2020 (č.l. 201), chybí tak odpovědnostní titul, což vede k zamítnutí žaloby ve zbytku 203 000,55 Kč v plném rozsahu. Je tak následně nadbytečné se zabývat tím, zda žalobkyni vznikla škoda v příčinné souvislosti s namítaným nezákonným rozhodnutím a zda by byla v řízení o poddlužnické žalobě úspěšná. Žaloba byla proto zamítnuta.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované soud přiznal dle vyhl.č. 254/2015 Sb. odměnu za úkony z 1.9.2017 (vyjádření k žalobě), jednání 22.3.2018, 27.6.2018, vyjádření z 28.6.2018, jednání 26.9.2018, 28.11.2018, vyjádření z 5.12.20108, jednání s vyhlášeným rozhodnutím z 16.1.2019, odvolání 26.2.2019, jednání u odvolacího soudu 16.10.2019, jednání u soudu I. stupně dne 17.6.2020, 2.9.2020, 4.2.2021, závěrečný návrh 12.3.2021; celkem za 14 úkonů po 300 Kč částka 4 200 Kč.