14 C 109/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2 rozhodl soudkyní xanon-92x ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen opatrovnicí příjmení jméno příjmení příjmení , advokátka, sídlem adresa o zaplacení 8 193 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 193 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 193 Kč od 23. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že byl žalovaný ambulantně ošetřen u žalobkyně dne 25. 9. 2019 (EEG vyšetření) a dne 16. 10. 2019, byly mu poskytnuty zdravotní služby odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Žalovaný je cizím státním příslušníkem a v době hospitalizace nesplňoval podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění a ani komerční pojištění u [právnická osoba] nekrylo poskytnuté zdravotní služby, kdy pojišťovna odmítla fakturu za péči uhradit, neboť se v případě žalovaného uplatní výluka z pojištění z důvodu preexistence onemocnění. Proto je povinen uhradit náklady poskytnutých zdravotních služeb sám žalovaný. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému poskytnutou zdravotní péči dle cenového předpisu ministerstva zdravotnictví č. 1/ 2019, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, jako počet bodů vykázaných za zdravotní péči vynásobený hodnotou jednoho bodu ve výši 3 Kč. Celkový počet bodů činil 2 731, celková částka tak činila 8 193 Kč. Žalobkyně proto částku vyúčtovala žalovanému dne 23. 1. 2020 fakturou č. 2020150254 splatnou dne 22. 2. 2020. Ačkoliv byl žalovaný ze strany žalobkyně o úhradu dluhu písemně upomínán, na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného, jemuž se nepodařilo doručit ani na známou adresu, byl tomuto ustanoven v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovník s nímž soud pokračoval v řízení.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka, přičemž sdělil, že žalovaný nárok neuznává co do důvodu i jeho výše. Žalovaný dále namítl, že ošetřující lékař pochybil, kdy tento měl před ošetřením pacienta jiné státní příslušnosti než České republiky zjistit rozsah pojistného krytí a případných výluk. S ohledem na shora uvedené pak žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl dne 25. 9. 2019 a dne 16. 10. 2019 ambulantně ošetřen u žalobkyně, kde mu byla poskytnuta zdravotnická péče. Žalovaný jakožto cizí státní příslušník nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění, měl sjednané komerční pojištění u [právnická osoba], proto se nemocnice obrátila na pojišťovnu, která však nárok neuznala a náklady za ošetření za žalovaného neuhradila, neboť se dle jejich sdělení jednalo o preexistenci onemocnění, na což se sjednané pojištění nevztahuje. Žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ ZZS“) pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoVZP“) zdravotně pojištěny podle tohoto zákona jsou a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky a b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

9. Dle bodu 4 směrnice SM-VFN-07, verze 25, způsob úhrady péče poskytované cizincům, ošetřující lékař je povinen před ošetřením pacienta jiné státní příslušnosti než České republiky zajistit ověření platnosti i typu jeho zdravotního pojištění a rozsahu pojistného krytí včetně případných výluk, vytvoření kopie tohoto dokladu a dokladu totožnosti a po ošetření předání veškerých podkladů nezbytných pro fakturaci péče Oddělení zvláštních úhrad. Výjimku z tohoto pravidla tvoří cizinci pojištění u některé z českých zdravotních pojišťoven, kteří jsou vykazováni stejným způsobem jako občané ČR.

10. Na základě provedeného dokazování soud shledal žalobu důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, občan Izraele, byl u žalobkyně ošetřen dne 25. 9. 2019 a dne 16. 1.0 2019 a byla mu ze strany žalobkyně poskytnuta zdravotní péče, aniž by žalovaný splňoval podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění dle citovaného § 2 ZoVZP. Na tomto základě vznikla žalovanému ve smyslu citovaného § 41 odst. 1 písm. c) ZZS povinnost uhradit žalobkyni náklady za poskytnuté zdravotní služby, neboť komerční pojištění, které žalovaný uzavřel s [právnická osoba] poskytnuté zdravotní služby nepokrývalo z důvodu preexistence onemocnění. Žalovaný namítal, že nebyl ze strany ošetřujícího lékaře před provedením zákroku vyrozuměn o tom, že prováděný úkon představuje výluku z pojistného krytí. Soud však v tomto nespatřuje pochybení ošetřujícího lékaře, když z přiloženého dokumentu směrnice SM-VFN-07 taková povinnost ošetřujícího lékaře nevyplývá. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti faktury ze dne 23. 1. 2020, tj. od 23. 2. 2020 do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony á 300 Kč (podání žaloby, výzvu k plnění) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 000 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.