14 C 114/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované Adresa žalované o zaplacení 1 306 237 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení ve výroku I. uvedené částky, jako náhrady škody v souvislosti s žalovanou vydanými nezákonnými mimořádnými opatřeními při pandemii COVID-19 v režimu zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád. Uvedla k tomu, že při své podnikatelské činnosti provozuje aquapark s názvem „, Anonymizováno, , adresa, “, umístěný na adrese , adresa, , , Anonymizováno, . Jedná se o svého druhu jedinečné a největší zábavní zařízení v České republice, které v sobě zahrnuje vodní a saunový svět, fitness a welness/spa a dále doprovodné prodejní služby s tím spojené (dále jen „Aquapark“). Žalovaná prostřednictvím označeného , Anonymizováno, vydávala v roce 2021 různá mimořádná opatření směřující k potlačení pandemie COVID-19, mimo jiné: * dne , datum, s účinností od , datum, , 0:00 hodin, do , datum, , 24:00 hodin (kdy bylo od , datum, , 0:00 hodin, nahrazeno následným mimořádným opatřením) vydané mimořádné opatření pod čj. , č. účtu, , které bylo celé následně jako nezákonné zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. 6 Ao 11/2021-48, který byl vydán ve sbírce nálezů Nejvyššího správního soudu dne , datum, . Tímto mimořádným opatřením byl mimo jiné pod bodem 5 písm. b) omezen „provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení)...“ , a dále byl pod bodem c) omezen „provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb‘ (dále jen „Nezákonné opatření , č. účtu, -, Anonymizováno, “); a dále * dne , datum, s účinností od , datum, , 0:00 hodin, do , datum, , 24:00 hodin (kdy bylo od , datum, , 0:00 hodin, nahrazeno následným mimořádným opatřením) vydané mimořádné opatření pod č.j. MZDR , č. účtu, -, Anonymizováno, , které bylo následně jako nezákonné zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. 8 Ao 15/2021-65, zpřístupněným ve sbírce nálezů Nejvyššího správního soudu dne , datum, , a to v části čl. I bodu 5 písm. b) a c), podle kterých se „omezuje [...] b) provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, s výjimkou: i) sportovní činnosti ve školách nebo školských zařízeních a vysokých školách, kde to mimořádná opatření umožňují, ii) sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány, c) provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb‘. (dále jen „Nezákonné opatření , č. účtu, -, Anonymizováno, “).

2. Uvedla dále, že označené Ministerstvo zdravotnictví je původcem jak Nezákonného opatření , č. účtu, -, Anonymizováno, , tak i Nezákonného opatření , č. účtu, -, Anonymizováno, (dále společně jen „Nezákonná opatření“). Žalobkyně se obrátila ve smyslu odpovědnostního zákona se svým nárokem nejdříve právě na Ministerstvo zdravotnictví, avšak došlo k marnému uplynutí lhůty k uspokojení takto uplatněného nároku, aniž by Ministerstvo zdravotnictví jakkoli na takto uplatněný nárok reagovalo. Pokud jde o její podnikatelskou činnost ta v rozhodném období byla zcela znemožněna nezákonným způsobem a je tak dána odpovědnost žalované na náhradu škody podle ustanovení § 8 odst. 1 odpovědnostního zákona, která vznikla žalobkyni v rozhodném období v příčinné souvislosti s nezákonnými opatřeními, vyčísluje konkrétně a dokládá listinami výši uplatněného nároku v částce , částka, .

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že přírodní katastrofy či jiné nepředvídatelné přírodní události (jakou je i plošná epidemie ohrožující celé obyvatelstvo České republiky), jsou vyšší mocí, které z povahy věci lze jen obtížně předvídat a zvyšují nároky na rychlou reakci státu spočívající v přijímání ochranných opatření, jež se provádějí ve prospěch celé společnosti, tj. v zájmu celku a podle pravidla „salus populi suprema lex esto“. Vzhledem k rozmanitosti právních vztahů a ekonomických dopadů krizových opatření musejí být takto přijímaná opatření poměřována mj. i s právními principy nejvyšší hodnoty, předběžné opatrnosti a principem prevence. Princip nejvyšší hodnoty je východiskem pro vytváření dalších principů, jako je princip předběžné opatrnosti a princip prevence. Princip nejvyšší hodnoty je třeba mít na zřeteli s ohledem na možné střety s individuálními zájmy jednotlivců, tj. soukromých a právnických osob a jiných podnikatelských subjektů v krizových stavech. Princip prevence je obecným principem práva, který má v ochraně životů a zdraví občanů zvláštní význam, neboť jeho zanedbání s sebou přináší nenapravitelné následky. Prevence ochrany životů a zdraví obyvatelstva je principem nejdůležitějším, neboť optimální postupy jsou založeny na předcházení škodám na životě a zdraví. Včasné zavádění preventivních opatření je účinnější pro zachování chodu společnosti a zdraví obyvatel. Uplatnění zásady prevence má velký význam především pro zvládání živelních katastrof a epidemií. Pokud je dána existence mimořádných podmínek krizového stavu, dochází k aktivaci těchto právních principů, jejich využívání státní správou a krizovými orgány při úředních postupech a vydávání rozhodnutí. Právní systém se může dovolávat těchto principů jakožto pramenů pravidel rozhodování při aplikaci práva. Je-li úřední postup opodstatněn a probíhá-li v souladu s těmito principy, je prakticky vyloučen nesprávný úřední postup a je tak zpochybněna odpovědnost státu za škodu.

4. Namítala rovněž nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, kdy možnost domáhat se náhrady škody ve smyslu OdšZ je vázána na podmínku účastenství dotčené osoby v řízení, tj. má-li být osoba aktivně legitimována k náhradě škody za nezákonné rozhodnutí dle OdškZ, musí se v řízení rozhodovat konkrétně o jejich právech a povinnostech. Významný je přitom procesní stav účastenství, který zde je v době vydání opatření obecné povahy (jakožto „rozhodnutí“ pravomocně zrušeného pro nezákonnost), od nějž se odvíjí uplatňování nároku na náhradu škody. V případě Mimořádného opatření žalované se však o tento případ nejedná.

5. Zdůraznila dále, že je zde absence aktu individuální aplikace práva ve smyslu Odpšk, neboť opatření obecné povahy není akt individuální aplikace práva ve smyslu pravomocného rozhodnutí v řízení.

6. K nařízenému soudnímu jednání dne , datum, se žalobkyně nedostavila (předvolání bylo zástupci žalobkyně doručeno dne , datum, do datové schránky), proto soud v jednání pokračoval v její nepřítomnosti v souladu s ust. 101 odst. 3 o.s.ř.. Soud následně vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů, přičemž zjistil :

7. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu 6 Ao 11/2021 ze dne , datum, , ze záhlaví rozsudku se podává, že ve věci se jedná o navrhovatele , tituly před jménem, , adresa, proti odpůrci Ministerstvu zdravotnictví, a to o návrhu na zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne , datum, č.j. MZDR , č. účtu, –2/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření odpůrce ze dne , datum, č.j. MZDR , č. účtu, –3/MIN/KAN a mimořádného opatření odpůrce ze dne , datum, , č.j. MZDR , č. účtu, –4/MIN/KAN, když se rozhoduje tak, že výrok I., opatření obecné povahy – mimořádné opatření odpůrce ze dne , datum, č.j. MZDR , č. účtu, –2/MIN/KAN, mimořádné opatření odpůrce ze dne , datum, č.j. MZDR , č. účtu, –3/MIN/KAN, a mimořádné opatření odpůrce ze dne , datum, č.j. MZDR , č. účtu, –4/MIN/KAN, se ruší čtvrtým dnem od právní moci tohoto rozsudku.

8. Žalobkyně předložila k žalobě též dokumenty ekonomického charakteru, jimiž prokazovala výši své hospodářské ztráty v důsledku tvrzeného pochybení žalované, soud však těmito listinami dokazování neprováděl s ohledem na konstatování, že základ žalobního nároku dán není.

9. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Přijímání opatření v důsledku pandemie Covid-19 nemá obdoby v historii českého státu a postupoval-li stát v této souvislosti přiměřeně a nejlepším možným způsobem odpovídajícím bezprecedentní situaci zohledňujíc odborná stanoviska, způsobem a v souladu s principem nejvyšší hodnoty, který nastoluje základní myšlenku ochrany života a zdraví člověka a lidské společnosti, tj. nejvyšší hodnotu, která má být chráněna a zároveň i s principem prevence a předběžné opatrnosti, nelze jej volat k odpovědnosti.

14. Soud je ve shodě se žalovanou, že přírodní katastrofy či jiné nepředvídatelné přírodní události (jakou je i plošná epidemie ohrožující celé obyvatelstvo České republiky), jsou vyšší mocí, které z povahy věci lze jen obtížně předvídat a zvyšují nároky na rychlou reakci státu spočívající v přijímání ochranných opatření, jež se provádějí ve prospěch celé společnosti, tj. v zájmu celku. Vzhledem k rozmanitosti právních vztahů a ekonomických dopadů krizových opatření musejí být takto přijímaná opatření poměřována mj. i s právními principy nejvyšší hodnoty, předběžné opatrnosti a principem prevence. Pokud je dána existence mimořádných podmínek krizového stavu, dochází k aktivaci těchto právních principů, jejich využívání státní správou a krizovými orgány při úředních postupech a vydávání rozhodnutí. Právní systém se může dovolávat těchto principů jakožto pramenů pravidel rozhodování při aplikaci práva. Je-li úřední postup opodstatněn a probíhá-li v souladu s těmito principy, je prakticky vyloučen nesprávný úřední postup a je tak zpochybněna odpovědnost státu za škodu. Je nepřijatelné a v rozporu s dobrými mravy, též s obecnou představou o spravedlnosti, aby opatření přijímaná za účelem ochrany života a zdraví obyvatel, vedla k sankci v podobě jednotlivých a subjektivně vnímaných nároků na náhradu skutečné škody i nemajetkové újmy, když ve výsledku hmotný zájem jednotlivce nemůže a nesmí být postaven nad nejvyšší hodnotu všech obyvatel ČR, jímž je život a zdraví.

15. Soud má za to, že též není dána aktivní legitimace žalobkyně v řízení o nároku na náhradu škody podle § 7 OdpŠk, neboť žalobkyně nepodala návrh na zrušení žádného z dotčených mimořádných opatření ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 pandemického zákona. Bylo-li Mimořádné opatření vydáno v řízení beznávrhovém, bez účastníků řízení, není a nemůže tedy z povahy věci být ani osoba aktivně legitimovaná k náhradě škody způsobené dotčeným mimořádným opatřením dle Odpšk.

16. Ústavní soud v této souvislosti dovodil, že čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod přiznává nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem pouze za splnění zákonem stanovených obecných podmínek, mezi něž náleží rovněž podmínka aktivní věcné legitimace poškozeného ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. (v této souvislosti srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 216/07). Výklad právních norem upravujících odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím respektující zákonné vymezení aktivní věcné legitimace poškozeného je tudíž v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vis též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. 30 Cdo 3292/2015 ve spojení s rozsudkem ze dne , datum, sp. zn. 30 Cdo 1642/2018.

17. Nadto, v případě mimořádných opatření žalované se nejedná o akt individuální aplikace práva, které nezbytně OdpšK předpokládá.

18. Ze všech shora uvedených důvodů soud uzavřel, že již jen základ žalobního nároku dán není, proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byla úspěšná žalovaná, proto soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náklady řízení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a 254/2015 Sb. za 3 úkony, převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu po , částka, /1 úkon, tedy celkem , částka, .