14 C 115/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství účastníků, [celé jméno manželky] a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství. Uvedla k tomu, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení]. Manželka je občankou Ukrajiny s trvalým pobytem v České republice. Manžel je občanem České republiky s trvalým pobytem rovněž v České republice. Z manželství se účastníkům narodilo nezletilé dítě [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození]. Účastníci nemají žádné jiné vyživovací povinnosti. Místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 2 je dána, jelikož poslední společné bydliště manželů se nacházelo v České republice na adrese [adresa], [PSČ]. Manžel stále bydlí na uvedené adrese. Manželství účastníků je k dnešnímu dni hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželství na samém počátku plnilo svou funkci a vztah manželů byl zpočátku dobrý a harmonický. Postupem času se však vztah mezi nimi zhoršil a přestali si vzájemně rozumět při řešení záležitostí běžně se v manželství vyskytujících. Postupně začalo docházet k poruchám vzájemné komunikace, což vedlo ke značným neshodám a ztrátě důvěry. Výše uvedený vývoj vedl rovněž i k omezení intimního styku. Manželství dle manželky neplní žádnou ze svých zákonných, ani společenských funkcí a je k dnešnímu dni pouze svazkem formálním, ve kterém manželka již nemá zájem setrvat a z tohoto důvodu tedy nelze očekávat obnovení manželského soužití. Ke dni podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství, toto trvalo více než jeden rok a manželé spolu ke dni podání tohoto návrhu déle jak šest měsíců nežijí. Manželka má za to, že v případě, pokud se manžel připojí k návrhu na rozvod manželství, lze pro ukončení manželského svazku postupovat v souladu s ustanovením § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tuto cestu jednoznačně preferuje. Před podáním tohoto návrhu podala manželka u příslušného soudu - Obvodní soud pro Prahu 10 i návrh na úpravu péče a styku s nezletilou dcerou, kdy rozhodnutí tohoto soudu je nezbytným předpokladem pro rozvod manželství.

2. Manžel se u jednání soudu k rozvodu připojil.

3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] ([anonymizována tři slova] [rok], [anonymizována tři slova] [číslo]), a zapsáno je u matričního úřadu [obec]. Oba manželé vstupovali do manželství jako svobodní.

4. Z opatrovnického rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 41 P 24/2023-47 ze dne 3. srpna 2023 ohledně svěření do péče a určení výživného týkající se nezletilé [jméno] [celé jméno manželky], narozené [datum] se podává, že byla schválená dohoda rodičů, kdy nezletilá [jméno] [celé jméno manželky] byla pro dobu do a po rozvodu manželství svěřena do péče matky, s tím, že otec byl zavázán s účinností od 15. 3. 2023 přispívat na výživu nezletilé [jméno] pro dobu do i po rozvodu manželství částkou 5 000 Kč měsíčně splatnou do každého 15. dne v měsíci, za který je výživné placeno k rukám matky. Dluh na výživném za období od 15. 3. 2023 do 31. 7. 2023 ve výši 15 000 Kč byl otec zavázán zaplatit ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným počínaje srpnem 2023. Součástí výroku rozsudku bylo též řešení otázky styku s nezletilou [jméno] ze strany otce, jak a kdy dojde k předání a převzetí nezletilé a též kontaktu o vánočních prázdninách.

5. Z účastnického výslechu manželky vyplynulo, že impulzem pro rozvod z její strany bylo její vyhoštění z bytu s dítětem ze strany manžela, který jí měl vyhrožovat a vulgárně nadávat. Ze začátku v manželství bylo vše v pořádku, byť byly nějaké hádky, ale vždy našli k sobě cestu. Problém nastal, když se museli stěhovat ze [město] [příjmení] do [obec], aby zde měli lepší pracovní příležitosti, protože si chtěli vzít hypotéku a žít jako samostatná rodina bez pomoci rodičů. V té době už dostudovala, chodila na brigády, manžel tenkrát práci neměl, nedali mu práci na dobu neurčitou. Pokud jde o hypotéku, tak on vlastně na ni nedosáhl s ohledem na výší svého příjmu, tak se dohodli na přestěhování, ale najednou manžel se stěhovat nechtěl. Přitom ona už práci v [obec] měla, měla též podepsanou smlouvu a do práce nastoupit musela. Tudíž musela odjet s tím, že on přijede za ní. Manžel však přijížděl jenom o víkendech. V té době otěhotněla. Sestěhovali se až když byla v pátém měsíci těhotenství. Vlastně celou tu dobu byla sama v bytě, on jí nepomáhal, nijak ji nepodporoval, přitom měla těžké těhotenství. Půl roku nic nedělal, ani do práce nechodil, aby mohl alespoň přispívat do domácnosti, přičemž ona, jako těhotná do práce chodila. Jako učitel pak nastoupil do práce, nabídli jim byt z [obec a číslo], společné bydlení právě v [anonymizována dvě slova], tak se tam přestěhovali a následně začalo to nejhorší, podle ní. Nadával jí, že je to on, kdo má na všechno právo, na byt. Možná třeba i někoho měl, protože přicházel domů docela pozdě. Myslela, že manžel končí ve dvě, ve tři, ale přicházel třeba v osm nebo devět večer, takže se jí nevěnoval, jako manželce, ani rodině, dítěti taky ne. Najednou jí řekl, že mají každý jinou mentalitu a musí se rozvést. Nelíbilo se jí, že požadoval z částky 8 000 Kč, které ona dostává jako rodičovský příspěvek na dítě, aby mu platila nájem; říkal, že má málo peněz. Vnímala to jako jeho snahu, aby zůstala úplně bez peněz, bez ničeho, nebo aby jí měl pod kontrolou. Až u soudu ohledně opatrovnictví nezletilé se dověděla, jaký má manžel skutečný plat, kdy jí tvrdil, že je to 20 až 30 000 Kč, ale u soudu, kde se řešilo výživné vyšlo najevo, že je to 60 000 Kč hrubého. Jako milující člověk, by takto nikdy nevydíral ženu, kterou miluje. Najednou přišel s požadavkem, aby si sbalila věci a odešla do 15. března, že jinak by jí asi zabil. Bála se toho, těch vyhrůžek a až se odstěhovala, zjistila, co to je být v klidu. On všechno dělal jenom pro sebe, dostal práci, kterou si pořád přál, vlastně i dostudoval díky ní ten svůj doktorát, přitom mu pomáhala, chodili a sbírali podklady, fotili materiály. Podporovala ho, aby dostudoval, snažila se, aby žili co nejlíp. Manžel neví, že rodina je důležitější než přátelé, kolegové a ti ostatní. Stěhovat se ze [město] [příjmení] do [obec] byl její návrh, mluvili o tom měsíce. On pořád měl ochotu to realizovat, protože vlastně skoro čtyři měsíce byl bez práce, a to jim pořád pomáhali rodiče. Ona si přála, aby byli jako samostatná rodina, aby byli sami.

6. Manžel ve svém účastnickém výslechu vypověděl, že se s manželkou seznámili v roce 2014 v [obec] na kolejích na univerzitě. Přestěhovali se k němu do východních Čech, žili společně v [obec]. Pracoval nejprve jako skladník ve firmě v [obec], ve [právnická osoba], poté dokončil studia magisterská při zaměstnání a v únoru 2016 nastoupil jako učitel na Základní škole ve [město] [příjmení]. Dojížděl z [obec] do [město] [příjmení], manželka dojížděla na univerzitu do [obec]. V roce 2017 se přestěhovali do [město] [příjmení], kde on dál pokračoval jako učitel, a ještě dělal doktorské studium Ph.D. Myslí si, že jejich manželství bylo, jak říkala manželka, pohodové. Problémy začaly, jakmile manželka dokončila studia. Vlastně si o dva roky prodloužila studia a moc se jí nechtělo chodit na brigády. Říkával jí, že by byl rád, aby si přivydělávala, aby mu taky pomohla řídit domácnost, prostě aby přispívala. Takže nakonec šla pracovat do [anonymizováno] jako pokladní. V součtu to dělalo tak dva měsíce dohromady, kolikrát tam byla. Pak dokončila studia. V jeho zaměstnání mu však pořád nechtěli dát závazek na dobu neurčitou, taky v té práci neviděl další postup, další existenci, protože měl nízký plat. Tzv. vyhořel, proto tu práci ukončil. Chtěl však zůstat žít v tom kraji, najít si tam práci, chvilku si odpočinout, dělat třeba nějakou manuální práci, odpočinout si od toho psychického tlaku jako učitel. Manželka však po dokončení studia měla hlavní cíl, odjet do [obec], s čímž zpočátku souhlasil, ale pak jí našel práci laborantky, kterou mohla dělat v [obec] na mlékárně, kde by si vydělala rozhodně víc, a taky tam byla v tom kraji lepší pravděpodobnost najít si byt, utáhnout byt než si ho kupovat tady v [obec], jak o tom mluvila. Jako učitel a laborantka, by vše utáhli. V [obec] však nikoli, taková je bohužel realita. Takže manželka to vyřešila radikálně, sbalila si věci, zavolala si stěhovací službu, on se opil, byl v té chvíli u své sestry, a druhý den byl byt vybílený, zhroutil se z toho. Měl panickou ataku, udělalo se mu špatně, odjel k rodičům a musel se několik dní z toho vzpamatovávat. Byly Vánoce, to ještě byla ta covidová doba, různá opatření. Ale miloval jí, a proto ještě věřil, jako hlupák, že jejich manželství má ještě nějakou šanci na záchranu, proto za ní jezdil do [obec], kde jí přivedl do jiného stavu. Ona vlastně od listopadu 2020 začala pracovat, dělala ve [právnická osoba], což není žádná výhra, jezdit někde za [anonymizováno] a vlastně mít jenom 20 000 Kč na to, že žije v [obec]. Takže nakonec si našel opět v [obec] práci skladníka v [anonymizováno], kde dělal předtím. Když zjistil, že je manželka těhotná, tak se prostě snažil vrátit zpátky a začít s ní žit společně. 1. [anonymizováno] přijel do [obec] a žil s manželkou. Neměl však práci, tři měsíce byl nezaměstnaný i z toho důvodu, že dokončoval psaní disertační práce, takže tři měsíce byl na pracovním úřadě. Pak od srpna už mu běžela smlouva ve škole, kde pracuje dodnes, na [obec a číslo]. V září se narodila dcera, sháněl větší byt a dostal velký služební byt, kam se přestěhovali, jenomže celou situaci zkomplikovala válka na Ukrajině. V březnu přijela její matka s bratrem a ubytovali se u nich. Vnímal situaci tak, že musejí odtamtud odejít z té válečné zóny, protože tam šlo o život, takže je ubytoval, nechtěl od nich žádné nájemné, žádné placení za energii a podobně. Ale taky počítal s tím, že její matka začne pracovat tady v [obec], že si bude vydělávat a následně se pak osamostatní, anebo že pojede za svým manželem do [země], kde její manžel pracuje. Jenomže to se nestalo, týdny plynuly a matka nejevila zájem. Z práce se vracel později, neboť potřeboval různé doučování, brát jakékoliv programy, aby měl co nejvíce peněz na to, aby měli slušné živobytí, takže proto chodil pozdě domů. Takže proto si přál, ať si její máma najde práci, dokonce i v jeho práci ředitelka vyjednala posici pomocné kuchařky, ale o to její matka nejevila zájem. Nakonec se urazila, a pak už ta atmosféra v rodině houstla. Požadoval, aby si začala intenzivně hledat práci, nebo ať si jde za manželem nebo kamkoliv, chtěl mít jednoduše rodinný klid. Tchýně se naštvala, vyrazila do [země], její bratr tady zůstal, našel si nějakou kolej. Myslel, že situace v soužití s manželkou se zlepší, že se vztahy urovnají, že se to vrátí před dobu, jak byla před tou válku, kdy žili společně v klidu. Bohužel se to nevrátilo, manželka mu to vyčítala, čím dál tím víc na něj tlačila, aby měli společný účet, což se mu zdálo podezřelé, že se něco děje, ale zase si říkal, že snad neudělá to samé, co udělala ve [anonymizováno]. Jenomže se tak stalo během jarních prázdnin, kdy si zavolala stěhovací službu a odvezla si zase věci neznámo kam, z toho služebního bytu v ulici [anonymizováno]. Takže odvezla věci, odvezla malou, neřekla, kde je a jen napsala, že se může stýkat s malou kdy chce. Obrátil se pak na OSPOD pro [část Prahy] je pozvali. Manželka argumentovala, že utekla kvůli tomu, že jí on vyhrožoval zabitím, což on kategoricky odmítá. Proběhl soud ohledně malé. Vlastně již nemá zájem, aby jejich manželství pokračovalo, protože tenhle ten příběh ho čím dál tím víc utvrzuje v tom, že sloužil vlastně jenom jako prostředník k jejímu získávání větších občanských pravomocí v rámci České republiky a k jejímu ekonomickému obohacení. To si myslí, nebo nabývá to přesvědčení. Když se ke němu nastěhovala, tak je to pořád lepší životní standard než žít na Ukrajině. A myslí si, že účelně vyhledávala Čecha. Takže její životní standard se zlepšil, a takto to vidí ze svého pohledu.

7. Obě strany po provedených výsleších formulovali shodně prohlášení, že manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy příčinou rozvratu je rozdílnost povah a názorů na vedení domácnosti a výchovu nezletilé dcery, jakož i neshody, ztráta důvěry a fakt, že manželství neplnilo žádnou ze svých funkcí.

8. Po provedeném dokazování, v jehož rámci se strany shodly na příčinách rozvratu manželství, soud rozvodu přitakal.

9. Podle ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle ustanovení § 755 písmene b) občanského zákoníku, přestože je soužití manželů rozvráceno nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušení manželských povinností převážně nepodílel a kterému by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma s tím, že okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí po dobu 3 let.

11. Podle ustanovení § 756 citovaného zákona, soud tedy rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Soud zjistil, že důvodem a příčinnou rozvodu manželství je ochlazení vzájemných vztahů manželů, kdy příčinou je rozdílný pohled na život a na instituci manželství, rozdílnost povah a názorů na vedení domácnosti a výchovu nezletilé dcery, jakož i neshody a ztráta důvěry. V souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními s argumentací, jak uvedeno shora, má soud za to, že podmínky pro rozvod manželství jsou splněné a že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno za situace, kdy manželé již dobu delší než rok společnou domácnost nevedou a spolu nežijí. Nelze rovněž očekávat obnovení manželského soužití.

13. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, soud rozhodl, že ani jeden z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť tak stanoví ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, dle něhož, v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.