14 C 120/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 51 995 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby bylo zrušeno stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č.j. MPSV-2019/159190-332/1 ze dne 16. 1. 2020 o náhradu škody podle zákona číslo 82/1998 Sb., a aby byla povinnému subjektu žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky podle § 13 zákona číslo 82/1998 Sb. ze dne 17. 3. 1998, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kvůli celým průtahům a nesprávným úředním postupům uvedeného v bodě 1. až 8. žalobního důvodu způsobené řízením České správy sociálního zabezpečení ve věci starobního důchodu podle Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení ze dne 8. 12. 2011 číslo 57/2014 Sb. m.s., a nahradit přiměřenou škodu dle zákona vzniklou žalobci [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], ve výši 51 995 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy jako nesprávného úředního postupu žalované za období nečinnosti při vyřizování jeho žádosti o důchod a to od 20. 2. 2018 do 16. 7. 2018. Žalobce vytýká, že formulář o ruský důchod vyplnil v roce 2018 konkrétně 12. 2. 2018 a uplatnil žádost o starobní důchod, zároveň vyplnil formulář o žádost o důchod z Ruské federace a namítá, že tato jeho žádost nebyla vyřízena, resp. že tento formulář nebyl postoupen ruské straně.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že dne 4. 1. 2017 uplatnil žalobce žádost o invalidní důchod a zároveň o invalidní důchod z území Ruské federace. Česká správa sociálního zabezpečení tuto žádost obdržela dne 15. 2. 2017. Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2017 byla žádost o invalidní důchod zamítnuta, neboť bylo zjištěno, že pracovní schopnost klesla pouze o 20%. V žádosti žalobce uvedl, že ke dni 31. 12. 2008 měl trvalý pobyt na území Ruské federace a z evidence trvalého pobytu nebyl nikdy odhlášen. Dne 16. 3. 2017 proto bylo zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a společně s doklady, které žalobce předložil, byla předána žádost o invalidní důchod. Zároveň byly potvrzeny doby pojištění získané na území ČR a ve smyslu Smlouvy mezi ČR a Ruskou federací o sociálním zabezpečení ze dne 8. prosince 2011 (dále jen„ Smlouva“) byl ruský nositel pojištění požádán o převzetí doby pojištění od 29. 10. 1987 do 31. 12. 2008, která dle čl. 30 Smlouvy náleží z důvodu trvalého pobytu k 31. 12. 2008 na území Ruské federace. Korespondencí ze dne 7. 8. 2017 Penzijní fond Ruské federace sdělil, že žádost o invalidní důchod byla zamítnuta. Zároveň byla potvrzena ruská doba pojištění v rozmezí 6 606 dnů pojištění. Penzijní fond Ruské federace dlouhodobě doby pojištění do 31. 12. 2008 dle smlouvy nepřebírá. Dne 12. 2. 2018 žalobce uplatnil žádost o starobní důchod dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zdp“) a zároveň požádal i o starobní důchod z Ruské federace. Tuto žádost obdržela Česká správa sociálního zabezpečení dne 22. 2. 2018. V žádosti, kterou žalobce osobně podepsal, uvedl, že má povolen trvalý pobyt na území ČR od 25. 6. 1992, ale není odhlášen z evidence trvalého pobytu na území Ruské federace. Jelikož v důchodovém spisu byla již potvrzena ruská doba pojištění z řízení o invalidní důchod, byl rozhodnutím ze dne 16. 3. 2018 přiznán dílčí starobní důchod dle Smlouvy za doby pojištění v ČR po 31. 12. 2008. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 9. 5. 2018, které byly vyřízeny a zamítnuty rozhodnutím ze dne 27. 6. 2018, č.j. RN-580 317 2617-315-. Dne 9. 3. 2018 bylo opět zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a předána žádost žalobce o ruský starobní důchod - formulář RU 3/CZ 202. Znovu byly potvrzeny doby pojištění do 31. 12. 2018 pro potřeby ruského nositele pojištění. Korespondencí ze dne 8. 4. 2019 byla Česká správa sociálního zabezpečení informována o zamítnutí žádosti o starobní důchod. Žádost byla ruskou stranou zamítnuta s odůvodněním, že žalobce dle všech dostupných informací žil ke dni 31. 12. 2008 na území ČR. Dne 16. 7. 2018 žalobce na příslušné Okresní správa sociálního zabezpečení předložil novou žádost o ruský důchod, kde v bodu 2.9 (tj. bydliště k 31. 12. 2008) uvedl - v Ruské federaci, neboť v předchozím formuláři RU 3/CZ 202 ze dne 9. 3. 2018 uvedl pobyt na území ČR. Přílohu tvořily 3 listy z pracovní knížky, kopie vojenské knížky, kopie cestovního pasu, kopie povolení k trvalému pobytu v ČR. Dne 26. 7. 2018 byla tato žádost, včetně všech příloh poslána Penzijnímu fondu Ruské federace. O předání žádosti byl žalobce informován. Dne 30. 7. 2018 žalobce na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení podal další žádost o ruský starobní důchod na formuláři RU 3/CZ 202. Dopisem ze dne 14. 8. 2018 byla také tato žádost předána Penzijnímu fondu Ruské federace a znovu bylo požádáno o zaslání příslušného rozhodnutí. O předání nové žádosti byl žalobce informován. Dne 17. 5. 2019 byla Penzijnímu fondu Ruské federace zaslána urgence vyřízení žádosti. Nesprávný úřední postup na straně České správy sociálního zabezpečení nelze shledat, neboť délka řízení byla zapříčiněna nečinností ruského nositele pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u cizozemských nositelů důchodového pojištění. V části řízení, ve které Česká správa sociálního zabezpečení sama činila procesní úkony, byly dodrženy všechny zákonné lhůty. Pokud jde o starobní důchod z Ruské federace, žádost o přiznání tohoto důchodu na formuláři RU 3/CZ 202 byla podávána opakovaně. K první žádosti o starobní důchod ze dne 12. 2. 2018 bylo dne 8. 4. 2019 ruskou stranou sděleno, že důchod žalobci nenáleží. Další žádosti byly podány dne 16. 7. 2018 a 30. 7. 2018 Česká správa sociálního zabezpečení urgovala vyřízení žádostí dopisem ze dne 17. 5. 2019.

3. Žalovaná má za to, že k nesprávnému úřednímu postupu na straně České správy sociálního zabezpečení nedošlo, neboť délka řízení byla zapříčiněna nečinností ruského nositele pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u cizozemských nositelů důchodového pojištění. V části řízení, ve které Česká správa sociálního zabezpečení sama činila procesní úkony, byly dodrženy všechny zákonné lhůty. Na ruského nositele pojištění se Česká správa sociálního zabezpečení obrátila s urgencí vyřízení žádosti. Žalovaná se domnívá, že v řízení o přiznání starobního důchodu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., OdpŠk a nebyly tak naplněny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu. S ohledem na výše uvedené navrhuje žalovaná, aby soud žalobu zamítl.

4. Z důkazu spisovou vložkou České správy sociálního zabezpečení číslo 199-073-223 02 na jméno [celé jméno žalobce] se podává žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice žalobce, došlá České správě sociálního zabezpečení dne 12. 2. 2018. Ve spise je dále založen záznam o jednání se žalobcem ohledně posouzení jeho zdravotního stavu, ve smyslu ustanovení § 8 zákona 582/91 Sb. v platném znění, sepsaná u Okresní správy sociálního zbezpeční v Kolíně, který je datován dne 7. 2. 2017, jedná se o řízení na základě vlastní žádosti občana o invalidní důchod podle § 81 až 84 zákona 582/91 Sb., kdy žádá sám o invalidní důchod. Žádost uplatněna dne 16. 1. 2017 s výsledkem posouzení, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona 155/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ze stanoviska žalobce jako žadatele se podává, že se necítí na soustavnou práci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Uvedeno dále, že jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Účastník řízení byl seznámen s výsledkem posouzení zdravotního stavu, byl poučen o možnosti dalšího postupu. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 16. 3. 2017, že ve věci žadatele bylo rozhodnuto tak, že pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona o důchodovém pojištění a s přihlédnutím k smlouvě mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení se žádost zamítá. Z dalšího rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 4. 2018 se podává ve věci [celé jméno žalobce], že podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění s přihlédnutím k čl. 12, 16, odst. 1, a čl. 30, odst. 3, Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, se od 9. 5. 2018 přiznává starobní důchod 1 890 Kč měsíčně. Tato částka je poukázaná od června 2018, bezhotovostním převodem a doplatek se poukazuje 9. 5. 2018.

5. Z dalších listin ze spisové složky chronologicky neseřazené se podává, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 27. 6. 2018 č.j. RN-583 1726 17-315- o námitkách proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. R10.4.2018-423/580 317 2617, když námitky se zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení R 10.4.2018 -423/580 317 2617 ze dne 10. 4. 2018 se potvrzuje, k tomu dodejka ze dne 29. 6. 2018, převzato osobně žalobcem. Dále ze záznamu pro spis v této věci, ze dne 17. 8. 2020 se podává, že jednání o možné změně smlouvy sice proběhla, ale k žádné změně smlouvy nedošlo a lze předpokládat, že ani nedojde, neboť Česká republika nemohla přistoupit na návrhy ruské strany. Nadále je proto třeba při aplikaci smlouvy postupovat dosavadním způsobem. Řízení o náhradě škody spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a lze předpokládat, že toto řízení již bylo ukončeno (skutečnost, že v dávkovém spise se o tom nenachází žádné informace, není rozhodující). Řízení v případě výše uvedeného proto lze považovat za ukončené. Dále je ve spise založen záznam ve věci žalobce, že uplatnil dne 12. 2. 2018 žádost o český i ruský starobní důchod, získal trvalý pobyt na území České republiky od 22. 10. 2009, a z evidence trvalého pobytu na území Ruské federace, nebyl odhlášen. Bylo zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a předána žádost o ruský důchod. Jelikož získal na území České republiky doby před 31. 12. 2008, byla tato doba potvrzena k převzetí pro ruský důchod, a to již při žádosti o invalidní důchod ze dne 4. 1. 2017. Ruský nositel pojištění dlouhodobě tuto dobu nepřebírá. Dílčí starobní důchod byl stanoven dle smlouvy za doby pojištění po 31. 12. 2008 a doby pojištění, které potvrdil Penzijní fond Ruské federace. Korespondencí ze dne 8. 4. 2019 Penzijní fond Ruské federace informoval o zamítnutí žádosti žalobce o starobní důchod z důvodu, že žadatel dle všech dostupných informací žil k 31. 12. 2008 na území České republiky a proto mu ruský důchod nenáleží. Dle záznamu ze dne 6. 11. 2019 mělo v říjnu proběhnout v Moskvě jednání ohledně novelizace Česko-ruské smlouvy, přičemž předmětné jednání zásadním způsobem přispělo k vyjasnění a k vymezení záměrů ruské strany na změnu smlouvy ve směru proporcionality a dílčích formálních změn. Dle záznamu bylo nutné celý návrh po překladu do českého jazyka podrobně posoudit a po další odborné diskuzi v rámci ministerstva rozhodnout, zda a do jaké míry jsou návrhy ruské strany pro českou stranu přijatelné, anebo je plně či částečně odmítnout.

6. Ze záznamu pro spis ze dne 6. 11. 2019 se podává, že Česká správa sociálního zabezpečení při rozhodování o nároku na dávku postupovala v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení a jelikož nebyl žadatel k 31. 12. 2008 odhlášen z trvalého pobytu v Ruské federaci, byl mu v ČR přiznán pouze dílčí důchod za doby pojištění získané po 31.11.2008 na území České republiky. Žádost o ruský důchod byla zamítnuta, neboť Penzijní fond Moskva bez ohledu na odhlášení z pobytu v Ruské federaci považuje pana [celé jméno žalobce] k 31. 12. 2008 za bydlícího v České republice. Uvedený rozpor vyplývá z toho, že Česká správa sociálního zabezpečení striktně dodržuje čl. 30 odst. 3 Smlouvy a čl. 13 ujednání a ruská strana interpretuje pojem trvalého bydliště šířeji, než je definován ve Smlouvě a v ujednání, a to v zásadě jako místo, kde má osoba centrum svých zájmů. Do doby než dojde ke změně smlouvy, pokud k tomu vůbec dojde, musí Česká správa sociálního zabezpečení postupovat výhradně v souladu se smlouvou. V daném případě je tak nezbytné urgentně vyřídit oba požadavky žadatele a to z 12. 6. 2019 a 4. 10. 2019 a informovat jej o odpovědi Penzijního fondu Ruské federace, podepsáno dne 6. 11. 2020. Dále je ve spise založen záznam z 30. 10. 2019 pro oddělení 423, že se vrací spis [celé jméno žalobce], neboť na Ministerstvu práce a sociálních věcí bylo zjištěno, že o důchodcově žádosti o náhradu škody bude rozhodnuto v šestiměsíční lhůtě, žádosti o provedení přezkumného řízení nelze vyhovět, neboť marně uplynuly lhůty. Důchodce byl informován dopisem ze dne 8. 1. 2020. Další listina dopis právního oddělení České správy sociálního zabezpečení adresovaný žalobci 8. 1. 2020, že v dopisu ze dne 9. 12. 2019, kterým urguje vyřízení žádosti o náhradu škody, se sděluje, že bude o této žádosti rozhodnuto v zákonné lhůtě, tj. do 31. 1. 2020 a o výsledku bude informován. Pokud žádal o přezkumné řízení ve věci, to již nelze provést z důvodu uplynutí lhůt uvedených v § 96 odst. 1 a 97 odst. 2, správního řádu. Z dopisu Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně z 24. 1. 2020 adresovaného odboru důchodového pojištění, k rukám ředitelky JUDr. [jméno] [příjmení] se podává, že se zasílá podání žalobce, které obdržela správa v Kolíně dne 23. 1. 2020, a jímž jmenovaný žádá náhradu škody, dává podnět k provedení přezkumu. K tomuto se uvádí, že žadatel již Českou správu sociálního zabezpečení již žádal o invalidní a posléze starobní důchod, jak z pojištění v České republice, tak z pojištění v Ruské federaci (rok 2017, 2018). K tomu připojena žádost žalobce z 23. 1. 2020, jímž žádá o náhradu škody podle zákona 82/98 Sb.. K tomu odpověď žadateli 8. 1. 2020 ze strany České správy sociálního zabezpečení, že o jeho žádosti o náhradu škody podle zákona 82/98 Sb. bude rozhodnuto v zákonné lhůtě do 31. 1. 2020, k tomu doručenka. Z dalšího záznamu ve věci žalobce z 25. 7. 2019 se podává opět popsaná chronologie postupu žádosti o invalidní a starobní důchod s posledním odstavcem, že 17. 5. 2019 byla zaslána Penzijnímu fondu Ruské federace urgence a pan [celé jméno žalobce] byl o urgenci rovněž informován, rozhodnutí na základě nové žádosti o ruský starobní důchod dosud Česká správa sociálního zabezpečení neobdržela. Následuje popis ve věci žadatele ze strany vedoucího oddělení důchodového pojištění, Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně, kde jsou uvedeny údaje s ohledem na časový posun, jak bylo co uplatňováno, že dne 4. 1. 2017 byla konzultace v žádosti o invalidní důchod, 16. 1. 2017 sepsána žádost o invalidní důchod s Českou republikou a z Penzijního fondu Ruské federace, datum uplatnění 4. 1. 2017, žadatel uvedl, že do ČR přicestoval v roce 1993 a souhlasil se začátkem zaměstnání, dobou pojištění dle PNP, od 1. 7. 1993. Předložil vlastnoručně vyplněný tiskopis CZ 207 RU 12, historie osobního pojištění v Ruské federaci s datem 16. 1. 2017, zároveň podal vlastnoručně vyplněnou žádost o invalidní důchod z Ruské federace, tiskopis RU 3/CZ s datem 16.1.2017. Žádost o český invalidní důchod byla zamítnuta dle posudku LPS, OSSZ Kolín, ze 7. 2. 2017, není invalidní. 12.2.2018 podal žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku v České republice a o starobní důchod z Penzijního fondu Ruské federace předložil vlastnoručně vyplněný tiskopis CZ 207 RU 12, historie osobního pojištění v Ruské federaci s datem 12. 2. 18 a zároveň podal vlastnoručně vyplněnou žádost o starobní důchod z Ruské federace, tiskopis RU 3/CZ s datem 12. 2. 2018. Dodatečně předložil potvrzení o zaměstnání v ČR ze dne 3. 10.2014 od [právnická osoba] a pracovní smlouvu z 29. 10. 1987 za období od 29. 10. 1987 do 31. 12.1989. Dne 14. 2. 2018 byl vyžádán ELDZ, vyhotoven 15. 2.2018, a doručen OSSZ Kolín dne 26. 2. 2018, tuto dobu zaměstnání k žádosti o invalidní důchod ze dne 16. 1. 2017 vůbec neuvedl. Žadatel stále uváděl, že si ověřuje přijetí žádosti o starobní důchod u penzijního fondu Ruské federace přímo v Ruské federaci prostřednictvím příbuzných, zejména jeho sestry žijící v Ruské federaci. Na Okresní správu sociálního zabezpečení v Kolíně vznesl dotaz, zda byla jeho žádost o ruský starobní důchod vůbec odeslána Penzijnímu fondu Ruské federace. Bylo mu vysvětleno, že k postoupení jeho žádosti Penzijnímu fondu Ruské federace je kompetentní Česká správa sociálního zabezpečení v Praze, která tak jistě učinila. Poté bylo ověřeno na České správě sociálního zabezpečení, oddělení 423. Dne 16. 7. 2018 přinesl novou vlastnoručně vyplněnou žádost o starobní důchod z Penzijního fondu Ruské federace, včetně příloh tiskopis RU 3/CZ 202, tato byla průvodním dopisem Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně postoupená v konsignaci 17. 7. 2008 České správě sociálního zabezpečení v Praze, včetně příloh. Kopii oznámení o učiněném podání 16. 7. 2018 pro Českou správu sociálního zabezpečení žadatel obdržel, viz jeho příloha číslo 10 v podání z 1. 7. 2019. V podání píše, že toto neobdržel. Dopisem ze dne 26. 7. 2018 Česká správa sociálního zabezpečení klientovi oznámila, že výše uvedená žádost, včetně příloh byla přijata a předána k přímému vyřízení ruskému nositeli pojištění. Dne 30. 7. 2018 přinesl další novou vlastnoručně vyplněnou žádost o starobní důchod z Penzijního fondu Ruské federace tiskopis RU 3/CZ 202 s tím, že na straně 3 a 6 žádosti ze dne 16. 7. 2018 bylo chybně uvedeno datum 12. 2. 2018 a uvedl na této další nové žádosti datum 17. 3. 2018. Tato nová žádost byla s průvodním dopisem Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně postoupena v konsignaci 30. 7. 2018 České správě sociálního zabezpečení v Praze. Proč podává novou žádost s datem 17. 3.2018, nevysvětlil. Kopii oznámení o učiněném podání 30. 7. 2018 pro Českou správu sociálního zabezpečení žadatel obdržel, viz příloha číslo 11 jeho podání ze dne 1. 7. 2019. Dopisem ze dne 13. 8. 2018 Česká správa sociálního zabezpečení klientovi oznámila přijetí žádosti a její předání Penzijnímu fondu Ruské federace se sdělením, že rozhodnutí o ruském důchodu obdrží přímo od Penzijního fondu Ruské federace s upozorněním, že k nové žádosti nebyly přiloženy úředně ověřené kopie dokladů. Dopisem ze dne 17. 5. 2019 Česká správa sociálního zabezpečení v Praze klientovi oznámila, že byla zaslána urgence Penzijnímu fondu Ruské federace ohledně posouzení nároku na ruský starobní důchod s tím, že rozhodnutí o ruském důchodu obdrží přímo od ruského nositele pojištění. Dne 1. 7. 2019 bylo Okresní správě sociálního zabezpečení v Kolíně předáno podání pana [celé jméno žalobce]. Ve svém podání z 1. 7. 2019, na straně 2, pan [celé jméno žalobce] uvádí, že 16. 7. 2018 mu zaměstnankyní Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně byla poskytnuta neurčitá informace s dotazem, proč neodeslala jeho žádost o ruský důchod 12. 2. 2018. V době jednání s panem [celé jméno žalobce] mu byla poskytnuta informace, že jeho žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku z České republiky a o starobní důchod z Penzijního fondu Ruské federace byla odeslána České správě sociálního zabezpečení v Praze dne 20. 2. 2018 s tím, že tato je kompetentní k jednání mezi institucemi České správy sociálního zabezpečení a Penzijním fondem Ruské federace. Dále ve svém podání uvádí, že 30. 7. 2018 byl na Okresní správu sociálního zabezpečení v Kolíně opravit datum formuláře RU 3/CZ 202, tak tomu nebylo, doložil celou další novou vlastnoručně vyplněnou žádost o starobní důchod z Penzijního fondu Ruské federace, tiskopis RU 3/CZ 202 s tím, že na straně číslo 3 a 6 žádosti ze dne 16. 7. 2018 bylo chybně uvedeno datum 12. 2. 2018 a uvedl na této další nové žádosti datum 17. 3. 2018. Ve svém podání uvádí, že mu zaměstnankyně nechtěla udělat kopii doprovodného dopisu, kopii oznámení o učiněném podání ze dne 30. 7. 2018 pro Českou správu sociálního zabezpečení žadatel obdržel, viz jedna z jeho příloh k podání ze dne 1. 7. 2019. Jednání rozhodně nebylo ukončeno větou, kterou uvádí ve svém podání 1. 7. 2019 "ať tam v Praze, co chtějí, to postaví sám", viz příloha 11, a přílohu 11 je kopie oznámení o učiněném podání ze dne 30. 7. 2018 pro Českou správu sociálního zabezpečení, kterou žadatel obdržel. Průvodní dopis Okrasní správy sociálního zabezpečení v Kolíně k podání 30. 7. 2018 pro Českou správu sociálního zabezpečení žadatel neobdržel, byl vyhotoven později, již bez přítomnosti klienta při předávání České správě sociálního zabezpečení. Dále dopis ze 4. 12. 2019 České správy sociálního zabezpečení, ústředí, adresovaný žalobci s tím, že obdrželi jsme od vás dopis z 11. 6. 2019, kde požadujete zaslat potvrzení o zamítnutí žádosti o ruský důchod a kopii vaší žádosti o ruský důchod formulář RU 3/CZ 202. Dopisem ze dne 1. 10. 2019 požadujete zaslat potvrzení o výši odvodů na důchodovém pojištění, a to na vaši e-mailovou adresu. Vzhledem k tomu, že Česká správa sociálního zabezpečení aplikuje nařízení EP a rady do závorky EU 2016 /679, GDPR, je e-mailová korespondence riziková z hlediska ochrany osobních dat. Na základě uvedeného nelze vašemu požadavku vyhovět a zaslat požadované e-mailem. V příloze zasíláme rozhodnutí od ruského nositele pojištění, které Česká správa sociálního zabezpečení obdržela na vědomí a kopii formuláře RU 3/CZ 202. K vašemu požadavku na zaslání výše odvodů na důchodové pojištění 2002 až 2018 nemá oddělení 423 k dispozici, obraťte se proto na svého bývalého zaměstnavatele, popřípadě místní příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. V naší evidenci jsou pouze evidenční listy na toto období. Dopis v ruském jazyce s překladem: vzhledem k tomu, že formulář 205 v České republice obsahuje informace o práci od 29. 10. 1987 do 31. 12. 1989 od 8. 9. 1993 do 3. 3. 2008 lze konstatovat, že [celé jméno žalobce] trvale pobýval do 31. 12., zde neuveden rok, v České republice na základě právních důvodů. S přihlédnutím ke všem dostupným informacím, které se týkají skutečnosti, že trvalý pobyt a zaměstnání občana Ruské federace na území České republiky dne 31. 12. 2008 v České republice neexistují, pak neexistují žádné právní důvody pro stanovení starobního důchodu na pojistnou zkušenost získanou na území Ruské federace. E-mailová korespondence se v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí, žádost žalobce došlá České správě sociálního zabezpečení 4. 10. 2019, že podle § 7 zákona 589/92 Sb. sazba pojistného na důchodové pojištění zaměstnavatele činí 21,5 procenta z vyměřovacího základu, zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Tímto dopisem chtěl bych pořádat vás zaslat potvrzení o výši odvodů mých zaměstnavatelů na důchodové pojištění za období 2002 2018. Dále záznam České správy sociálního zabezpečení v Kolíně 30. 7. 2018, že dne 16. 7. 2018 byla České správě sociálního zabezpečení Praha postoupena žádost u RU 3/CZ 202, 3 listy, sdělení Penzijního fondu Ruské federace, 2 listy a 7 x přílohy, 1x ověřená kopie pracovní knížky a další dokumenty, a dnes se dokládá nová žádost RU 3/CZ 202, 7 listů, s tím, že bylo žádosti chybné datum na straně 3 a na straně 6. Žádá o postoupení této žádosti a všech dokladů k řízení Penzijnímu fondu Ruské federace. Dále dopis Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně adresovaný České správě sociálního zabezpečení, který byl doručen České správě sociálního zabezpečení 30. 7. 2018 s textem, že se dnes na naši správu dostavil výše jmenovaný [celé jméno žalobce] s novou žádostí RU 3/CZ 202, 7 listů, s tím, že bylo v žádosti ze dne 16. 7. 2018 chybné datum na straně 3 a 6 a žádá o postoupení této žádosti a všech dokladů, které byly přílohou žádosti z 16. 7. 2018 k řízení Penzijnímu fondu Ruské federace. Na žádost jsem nedala podací razítko Okresního správy sociálního zabezpečení v Kolíně, zřejmě má být datum 12. 2. 2018. Dále žádost žalobce adresovaná, respektive došlá České správě sociálního zabezpečení 12. 6. 2019, že tímto dopisem chtěl bych vás požádat a zaslat oficiálně potvrzení o zamítnutí mé žádosti na ruský důchod, který vám zaslal Penzijní fond Ruské federace a také zaslat kopii mé žádosti o ruský důchod formulář RU 3/CZ 202 z 13. 8. 2018 bez příloh na můj e-mail. Dále dokument v českém jazyce – formulář, že byla žádost zamítnuta ze strany Ruské federace. Dále dopis z oddělení 423 České správy sociálního zabezpečení adresovaný žalobci 17. 5. 2019, že poslali Penzijnímu fondu Ruské federace urgenci ohledně posouzení nároku na ruský důchod, rozhodnutí a ruském důchodu obdržíte přímo od ruského nositele pojištění. Další formulář žádosti ze 17. 5. 2019 a k tomu potvrzení 13. 8. 2018, potvrzujeme adresované žalobci, že se potvrzuje příjem nové žádosti o ruský důchod formuláře RU 3/CZ 202 a že rozhodnutí o ruském důchodu, obdrží přímo od Penzijního fondu Ruské federace, k tomu připojen opět formulář s přílohami došlý 12. 2. 2018 a další formulář ze 17. 3. 2018 a další z 12. 2. 2018. Dále dodatečný doklad žádosti o ST odeslané 20. 2. 2018 [celé jméno žalobce], je to podání učiněné Okresní správu sociálního zabezpečení v Kolíně z 16. 7. 2018 adresované České správě sociálního zabezpečení, kam byl doručen 19. 7. 2018, že se tohoto dne na adresu Okresní správy dostavil [celé jméno žalobce], doložil níže uvedené doklady, žádá o postoupení této žádosti a všech dokladů v příloze k řízení Penzijnímu fondu Ruské federace, k tomuto je zde výpis z dokladů, které se postupují. Dále dopis České správy sociálního zabezpečení adresovaný žalobci ze dne 26. 7. 2018, potvrzujeme příjem žádosti o starobní důchod z Ruské federace a doklady pro Penzijní fond Ruské federace, které jsme dne 19. 7. 2018 obdrželi prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně a dovolujeme si vás informovat, že jsme vše, jak žádost o důchod na příslušném formuláři, tak doklady předali k přímému vyřízení ruskému nositeli pojištění. Rozhodnutí o nároku na ruský důchod obdržíte přímo od Penzijního fondu Ruské federace. Dále odvolání žalobce z 9. 5. 2018 adresované České správě sociálního zabezpečení, podané u Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně dne 9. 5. 2018 proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení R- 10.4.2018 -423/580 317 2617 ve věci žádosti o starobní důchod, coby oprávněny účastník, jsou zde uváděny důvody odvolání. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 4. 2018 ve věci žalobce, že se mu přiznává starobní důchod 1 890 Kč měsíčně od 9. 5. 2018. Formulář pro komunikaci CZ 001/ podaná 12. 2. 2018, adresovaná přijímací instituci Penzijnímu fondu Ruské federace, k tomu připojená žádost z 12. 2. 20 podepsaná žalobcem a prohlášení týkající se historie osobního pojištění a k tomu doložená dokumentace. Dále formulář pro komunikaci adresovaný Penzijnímu fondu Ruské federace ze 14. 3. 2018 a k tomu odpověď ruského fondu došlá České správě sociálního zabezpečení 23. 8. 2017. Opět další dokument - formulář pro komunikaci adresovaný Penzijnímu fondu Ruské federace 16. 3. 2017. Formulář - žádost o důchod z Ruské federace podepsaný žalobcem 16. 1. 2017 došlá České správě sociálního zabezpečení dne 16. 1. 2017, s výsledky lékařského vyšetření z 24. 1. 2017, k tomu zpráva lékaře a zdravotní nálezy. Žádost o starobní důchod s před dosažením důchodového věku ze strany žalobce, došlá České správě sociálního zabezpečení 22. 2. 2018, podepsaná 20. 2. 2018. Další žádost podmíněna dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem došlá České správě sociálního zabezpečení 15. 2. 2017 ze strany žadatele - žalobce. Žádost o pozůstalostní důchod z 6. 8. 2013.

7. Ze žaloby žalobce Městskému soudu v Praze proti žalované, Ústředí České správy sociálního zabezpečení, se podává požadavek o zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. R 10.4.2018-423/580 317 2617 ze dne 10. 4. 2018 a nové projednání výše starobního důchodu žadatele (s datem, den neuveden, toliko měsíc čtvrtý, rok 2021), k tomu podací lístek z 15. 4. 2021.

8. Z dopisu České správy sociálního zabezpečení z 12. 2. 2018 adresovaného žalobci, plyne potvrzení, že v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zákona 582/91 Sb. byla sepsána žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku s požadovaným datem přiznání od vzniku nároku a bude vyřízena rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení v nejbližším možném termínu; nebude-li možné o žádosti včas rozhodnout, bude žadateli podána zpráva se sdělením důvodů zdržení a případně poskytnuta záloha.

9. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. RN-580 317 2617-315- ze 27. 6. 2018 o námitkách proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení se podává, že se námitky žalobce zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení R- 10.4.2018 -423/580 317 2617 ze dne 10. 4. 2018 se potvrzuje; vypraveno bylo 28. 6. 2018. Z formuláře (na základě smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací) žádosti o důchod z Ruské federace se podává, že byla podepsaná žalobcem dne 12. 2. 2018. Z dopisu Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně adresovaného České správě sociálního zabezpečení (jako dodatečný doklad k žádosti o starobní důchod), odeslaného 20. 2. 2018 se podává, že se dostavil na Okresní správu sociálního zabezpečení žalobce a doložil (zde uvedené) doklady. Z dokumentu Okresní správy sociálního zabezpečení z 30. 7. 2018 adresovaného České správě sociálního zabezpečení se podává, že dne 16. 7. 2018 byla České správě sociálního zabezpečení v Praze postoupena žádost RU 3/CZ 202, 3 listy, s osvědčením, že žalobce dokládá e novou žádost RU 3/CZ 202 s tím, že bylo v žádosti chybně uvedeno datum na straně 3 a 6, k tomu připojen onen dokument.

10. Z dopisu České správy sociálního zabezpečení z 26. 7. 2018 adresovaného žalobci se podává, že se potvrzuje příjem žádostí o starobní důchod z Ruské federace a doklady pro Penzijní fond Ruské federace, které dne 19. 7. 2018 obdrželi prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení v Kolíně a sděluje informace, že vše, jak žádost o důchod na příslušném formuláři, tak doklady byly předány k přímému vyřízení ruskému nositeli pojištění. Rozhodnutí o nároku na ruský důchod obdrží žalobce přímo od Penzijního fondu Ruské federace.

11. Z dopisu České správy sociálního zabezpečení ze 13. 8. 2018 adresovaného žalobci se podává potvrzení o příjmu nové žádosti o ruský důchod, formuláře RU 3/ 2002 a že rozhodnutí ruského důchodu žalobce obdrží od Penzijního fondu Ruské federace.

12. Z dopisu České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 5. 2019, adresovaného žalobci se podává informace pro žalobce, že byla poslána urgence Penzijnímu fondu Ruské federace ohledně posouzení nároku na ruský starobní důchod a rozhodnutí ruském důchodu, obdrží přímo od ruského nositele pojištění (přiloženo potvrzení o době pojištění doložená žalobcem s datem 14. 3. 2018).

13. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 10 C 146/2021-53 z 1. 4. 2021 se podává, že řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [příjmení] správě sociálního zabezpečení o zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení se zastavuje, neboť jde o věc o níž rozhodují soudy činné v správním soudnictví podle soudního řádu správního.

14. Na začátku řízení chyběla zcela zásadní žalobní tvrzení na straně žalující, o čemž byl žalobce poučen v tom směru, že nedoložil, v čem spočívá nesprávný úřední postup žalované, o jaké konkrétní období nečinnosti žalované se má jednat a v němž žalobce shledává nesprávný úřední postup. Uvedené nedostatky žaloby, pod tíhou odmítnutí žaloby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 o.s.ř. měl žalobce odstranit. Na to žalobce reagoval, že základní období nečinnosti žalované shledává v období od 20. 2. 2018 do 16. 7. 2018.

15. Skutkovým zjištěním soudu je, že dne 4. 1. 2017 uplatnil žalobce žádost o invalidní důchod a zároveň o invalidní důchod z území Ruské federace. Žalovaná tuto žádost obdržela dne 15. 2. 2017 a rozhodnutím ze dne 16. 3. 2017 žádost o invalidní důchod zamítla z důvodu, že pracovní schopnost žalobce klesla pouze o 20%. S ohledem na to, že v žádosti žalobce uvedl, že ke dni 31. 12. 2008 měl trvalý pobyt na území Ruské federace a z evidence trvalého pobytu nebyl nikdy odhlášen, bylo dne 16. 3. 2017 zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a společně s doklady, které žalobce předložil, byla předána žádost o invalidní důchod ruskému nositeli pojištění, který byl požádán o převzetí doby pojištění od 29. 10. 1987 do 31. 12. 2008. Dokumentem ze dne 7. 8. 2017 ruský nositel pojištění sdělil, že žádost o invalidní důchod byla zamítnuta a byla potvrzena ruská doba pojištění (6 606 dnů). Dne 12. 2. 2018 žalobce uplatnil žádost o starobní důchod (dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) a požádal též o starobní důchod z Ruské federace (žalovaná obdržela dne 22. 2. 2018). Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2018 byl přiznán dílčí starobní důchod po 31. 12. 2008. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky dne 9. 5. 2018, které byly zamítnuty rozhodnutím ze dne 27. 6. 2018 (č.j. RN-580 317 2617-315-). Dne 9. 3. 2018 bylo opět zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a předána žádost žalobce o ruský starobní důchod - formulář RU 3/CZ 202. Znovu byly potvrzeny doby pojištění do 31. 12. 2018 pro potřeby ruského nositele pojištění a dopisem ze dne 8. 4. 2019 byla žalovaná informována o zamítnutí žádosti o starobní důchod neboť žalobce dle dostupných informací žil ke dni 31. 12. 2008 na území ČR. Dne 16. 7. 2018 žalobce u žalované opět předložil (novou) žádost o ruský důchod, když v bodu 2.9 ohledně bydliště k 31. 12. 2008 uvedl - v Ruské federaci, neboť v předchozím formuláři RU 3/CZ 202 ze dne 9. 3. 2018 uvedl pobyt na území ČR. Dne 26. 7. 2018 byla tato žádost, včetně všech příloh zaslána ruskému nositeli, o čemž byl žalobce informován. Následně 30. 7. 2018 žalobce na příslušné správě žalované podal další žádost o ruský starobní důchod na formuláři RU 3/CZ 202, která byla přípisem ze dne 14. 8. 2018 také předána Penzijnímu fondu Ruské federace a znovu bylo požádáno o zaslání příslušného rozhodnutí, o čemž byl žalobce opět informován. Nato nebylo ruskou stranou reagováno, pročež dne 17. 5. 2019 byla Penzijnímu fondu Ruské federace zaslána urgence vyřízení žádosti.

16. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 téhož zákona stát odpovídá za podmínek ustanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 13 citovaného zákona, nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle § 6 o.s.ř. soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení, tak aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné byly spolehlivě zjištěny.

19. Podle § 31a citovaného zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytne se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení, k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Dle ustanovení § 85a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ zops“) platí, že rozhodnutí o přiznání nebo změně poskytování nebo výše dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.

21. Dle ustanovení § 107a odst. 1 zops platí, že lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení), a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.

22. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28). Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Doba, po kterou řízení trvá, je totiž sama o sobě jen jedním z faktorů, které jsou pro závěr o přiměřenosti délky řízení určující. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v ust. § 31 a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv.

23. Soud sdělil po doplnění žalobních tvrzení ze strany žalobce svůj náhled na věc, že pakliže v tomto období (od 20. 2. 2018 do 16. 7. 2018) shledává žalobce nečinnost žalované, pak tato žaloba nemůže v zásadě obstát. Neboť pokud žádost žalobce podal 12. 7. 2018 a rozhodnuto o dílčím důchodu bylo 16. 3. 2018 za dobu pojištění v České republice, pak toto rozhodnutí bylo učiněno v zákonné lhůtě. Pakliže je délka řízení zapříčiněna nečinností ruského nositele pojištění, za toto žalovaná neodpovídá.

24. Pokud jde obecně o vyřizování celé důchodové záležitosti žalobce, pak nesprávný úřední postup na straně žalované nelze shledat, neboť délka řízení byla zapříčiněna nečinností ruského nositele pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u cizozemských nositelů důchodového pojištění. V části řízení, ve které Česká správa sociálního zabezpečení sama činila procesní úkony, byly dodrženy všechny zákonné lhůty. Pokud jde o starobní důchod z Ruské federace, žádost o přiznání tohoto důchodu na formuláři RU 3/CZ 202 byla žalobcem podávána opakovaně. K první žádosti o starobní důchod ze dne 12. 2. 2018 bylo dne 8. 4. 2019 ruskou stranou sděleno, že důchod žalobci nenáleží. Další žádosti byly podány dne 16. 7. 2018 a 30. 7. 2018 Česká správa sociálního zabezpečení urgovala vyřízení žádostí dopisem ze dne 17. 5. 2019. Po podání žádosti o přiznání starobního důchodu dne 12. 2. 2018 byl žalobci dne 16. 3. 2018 přiznán rozhodnutím Českou správou sociálního zabezpečení dílčí starobní důchod za doby pojištění v ČR po 31. 12. 2008 Česká správa sociálního zabezpečení vydala rozhodnutí o přiznání dílčího starobního důchodu v zákonné lhůtě. Pokud jde o starobní důchod z Ruské federace, sám žalobce komplikoval přístup k vyřizování jeho důchodové záležitosti tím, že žádost o přiznání tohoto důchodu na formuláři RU 3/CZ 202 byla z jeho strany podávána opakovaně. K první žádosti o starobní důchod ze dne 12. 2. 2018 bylo dne 8. 4. 2019 ruskou stranou sděleno, že důchod žalobci nenáleží. Další žádosti byly podány dne 16. 7. 2018 a 30. 7. 2018 Česká správa sociálního zabezpečení urgovala vyřízení žádostí dopisem ze dne 17. 5. 2019.

25. Pokud žalobce též vytýká, že formulář o ruský důchod vyplnil v roce 2018, konkrétně dne 12. 2. 2018, následně uplatnil žádost o starobní důchod a zároveň vyplnil formulář žádosti o důchod z ruské federace a namítá, že tato jeho žádost nebyla vyřízena, resp., že tento formulář nebyl postoupen ruské straně, pak s touto argumentací nelze souhlasit.

26. Soudem bylo totiž zjištěno a tímto soud uzavírá, že v období předcházejícím tomuto časovému úseku proběhlo u žalované řízení u České správy sociálního zabezpečení, šlo o řízení ohledně přiznání invalidního důchodu - v roce 2017, které předcházelo tomuto prozkoumávanému a namítanému řízení pouze pár měsíců (asi 4 měsíce). V tomto řízení o invalidní důchod byla oslovena ruská strana, která se vyjádřila, že žalobce nemá nárok na důchod z jejich strany, protože tato strana neuznává žádné dlouhodobé období pojištění do roku 2008. Následně Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla a využila těchto informací starých 4 měsíce, aby vydala rozhodnutí o starobním důchodu s tím, že ruská strana neuznává své závazky, které jí vznikly do roku 2008. Na základě toho potom obratem vydala rozhodnutí, ve kterém důchod zamítla, když následně žalobce mohl podat námitky, což také učinil. Námitky byly vyřízeny a zamítnuty a to rozhodnutím ze dne 27.6.2018. Znamená to tedy, že žádost zaslaná 12.2.2018, byla dne 27.6.2018 vyřízena pravomocným rozhodnutím. Lze pak souhlasit se žalovanou v tom, že řešení toho, zda onen formulář byl odeslán či nikoliv, je záležitostí, kterou se dle zákona o Odpšk. zabývat v tomto řízení o odškodnění nelze, je to otázka posouzení odborných postupů, které se mohou prozkoumávat případně ve správním soudnictví, jestli tedy postup České správy sociálního zabezpečení byl správný, nebo zda bylo třeba posuzovat znovu nárok na ruský důchod a znovu oslovovat ruského nositele pojištění, či zda Česká správa sociálního zabezpečení mohla vyjít z toho, co už věděla z informace, které měla 4 měsíce staré, z řízení o invalidním důchodu. Žalobce učinil předmětem této žaloby nepřiměřenost délky řízení a bez ohledu na to, jak bylo naloženo s formulářem RU, takto řízení nebylo rozhodně nepřiměřeně dlouhé. Řízení začalo v únoru a skončilo v červnu 2018, přičemž to, že následovaly další žádosti, kdy žalobce podával několik formulářů o ruský důchod a žádosti, (a ty se pak kumulovaly formou dalších samostatných řízení), nemá žádnou relevanci ve vztahu k předmětu tohoto sporu, kterým žalobce učinil jen jeden ohraničený úsek, který skutečně trval od února do června, kdy bylo pravomocně rozhodnuto. A takto vymezená doba není nikoli nepřiměřenou.

27. Z uvedených důvodů byla žaloba shledána neopodstatněnou.

28. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 3 paušály dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl.č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě a 2x soudní jednání) x 300 Kč; celkem 900 Kč.