14 C 14/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% od 15. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy z tvrzeného nesprávného úředního postupu v režimu zákona 82/1998 Sb.. Uvedla k tomu, že dne 8. 10. 2019 podalo oddělení sociálně právní ochrany dětí [stát. instituce] (dále jen,,OSPOD‘‘) návrh na vydání předběžného opatření (dále jen PO) o umístění žalobkyně do péče [anonymizováno 7 slov] [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [číslo] (dále jen,,DÚ‘‘) k Okresnímu soudu v Kladně. Ten toto PO ještě toho dne usnesením č.j. 13 Nc 2904/2019-6 a 13 P a Nc 197/2019 vydal. V návaznosti na umístění žalobkyně do DÚ vypracovalo OSPOD podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a Individuální plán ochrany dítěte. (dále jen,,IPOD‘‘). OSPOD si však nesplnil jednu ze základních zákonných povinností, která směřuje k vymezení příčin ohrožení dítěte a stanovení opatření k zajištění stabilizace situace a k posílení funkcí rodiny. Učinil-li by tak, zjistil by, že akutnost ohrožení nezletilé není prokázána, a tudíž není umístění nezletilé mimo rodinu důvodné. IPOD není navíc podepsán žalobkyní, její matkou a ani DÚ, do kterého byla umístěna, z čehož plynou pochybnosti o tom, jak došlo k jeho zpracování a také o tom, jestli s ním byly odpovědné osoby seznámeny. Jak plyne z přezkumu ze strany Krajského úřadu Středočeského kraje, tak OSPOD v odůvodnění svého návrhu na vydání PO ze dne 8. 10. 2019 neprokázal naléhavost úpravy poměrů a přímé ohrožení nezletilé na dalším vývoji. Při podání PO si tedy OSPOD počínal v rozporu se zásadou legitimity a zákonnosti. Navíc nebyla dodržena ani zásada legitimního očekávání, podle ust. § 2 odst. 4 správního řádu. Z toho důvodu rozhodl KÚ o nezákonnosti postupu OSPOD, pokud jeho výsledkem bylo podání návrhu na PO. Lze tedy dovodit, že byl-li nezákonný návrh, vztahuje se tato jeho nezákonnost i na předmětné PO; nebylo-li by návrhu, nemohlo by být vydáno ani PO - soud se nadto na informace podané ze strany OSPOD plně spolehl. Žalobkyně má za to, že nesprávného úředního postupu (podání návrhu na vydání předběžného opatření), jenž měl za následek vydání nezákonného rozhodnutí soudu, který z návrhu zcela vyšel, se dopustil [stát. instituce], oddělení sociálně právní ochrany dětí. Tento nesprávný úřední postup byl ostatně konstatován i Krajským úřadem Středočeského kraje, jenž je nadřízeným kontrolním orgánem [stát. instituce], (viz. přípis Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 22. 11. 2019 č.j. 149892/2019/KUSK). Nesprávného úředního postupu se [stát. instituce] dopustil tím, že podal návrh na vydání předběžného opatření k Okresnímu soudu v Kladně, aniž by si předem splnil své zákonné povinnosti. Vydané předběžné opatření tedy bylo vydáno nezákonně a bez náležitého opodstatnění (tzv. teorie otráveného ovoce z otráveného stromu). O vydání předmětného předběžného opatření bylo rozhodnuto v řízení u Okresního soudu v Kladně vedeném pod sp.zn. 13 Nc 2904/2019, 13 P a Nc 197/2019. Došlo k tomu, že žalobkyně byla umístěna do péče [anonymizováno 7 slov] [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [číslo], a to na dobu delší než 1 měsíc. V důsledku nezákonného postupu [stát. instituce] tak byla žalobkyně omezena na osobní svobodě, přičemž umístění v diagnostickém ústavu na ní zanechalo nemalé psychické následky. Umístění do diagnostického ústavu má být užito až jako poslední řešení, takto se však v tomto případě nestalo. V návaznosti na dobu, po kterou byla omezena na svých základních právech, a na psychickou újmu, jenž jí byla tímto zásahem způsobena, vyčíslila žalobkyně odhadem svou újmu na 300 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že v posuzované věci s rodinou začal MěÚ [obec] spolupracovat dne 26. 8. 2019, kdy mu bylo zasláno hlášení o přijetí nezletilé žalobkyně do FOD Klokánek [obec]. Ze spolupráce s rodinou po přijetí nezletilé vyplynulo, že se žalobkyně nechce vrátit ke svým rodičům, neboť chce zůstat u třetí osoby. Jde o ženu, která žije v blízkém okolí rodiny. S touto osobou trávila žalobkyně o letních prázdninách mnoho času, s čímž rodiče nesouhlasili, a proto v rodině docházelo k rozepřím. Tato třetí osoba MěÚ sdělila, že se její vazba k nezletilé žalobkyni projevuje již několik let. Uvedla, že je zájem rodiny o nezletilou minimální a ona jí tedy nahrazuje strádání, které jí rodina způsobovala. Návrh na předběžnou úpravu poměrů nezletilé žalobkyně, podaný MěÚ [obec], nelze ve světle všech skutečností, spojených s tímto případem, hodnotit jako nezákonný úřední postup. Zásadním faktem je to, že obě pravomocná usnesení Okresního soudu v Kladně nebyla shledána jako nezákonná. Soud je vydal poté, co shledal argumenty, uvedené MěÚ [obec] v návrhu, podstatnými k jejich vydání. Přezkum ze strany [anonymizována dvě slova] [územní celek], že OSPOD v odůvodněni svého návrhu na vydání PO ze dne 8. 10. 2019 neprokázal naléhavost úpravy poměrů a přímé ohrožení nezletilé na dalším vývoji ve světle předběžných opatřeni, vydaných Okresním soudem v Kladně, neobstál. Nelze přijmout tvrzení žalobkyně, že soud vydal tato opatření bez toho, že by se pečlivě seznámil s případem žalobkyně a že by se slepě řídil závěry OSPOD, takže vydaná usnesení jsou nezákonná. V daném případě proto nejsou splněny zákonné požadavky na náhradu škody, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem - chybí nezákonné rozhodnutí, nezákonný postup nebyl zjištěn a neexistuje proto příčinná souvislost mezi požadovanou náhradou škody a činností MěÚ. Žádá proto, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil:

4. Z přípisu [anonymizována dvě slova] [územní celek], sp. zn. SZ -135743/2019/ ze dne 22. 11. 2019, adresovaného žalobkyni se podává sdělení, že při výkonu sociálněprávní ochrany dětí postupoval OSPOD nezákonně a nesplnil si svoje zákonné povinnosti. Krajský úřad pak ve svých závěrech ze dne 22. 11. 2019, č. j. 149892/2019/KUSK zaslané tajemníkovi [stát. instituce], konstatoval nesprávný úřední postup spočívající v tom, že OSPOD vypracoval podrobné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte dne 8. 10. 2019, přičemž dnem zařazení dítěte do evidence je datum 26. 8. 2019, kdy bylo doručeno oznámení o přijetí nezletilé do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, přičemž OSPOD si tak nesplnil jednu ze základních zákonných povinností, která směřuje k vymezení příčin ohrožení dítěte a stanovení opatření k zajištění stabilizace a k posílení funkcí rodiny. Rizikové faktory pak neprokazují akutnost ohrožení nezletilé na dalším vývoji a důvodnost umístění nezletilé mimo rodinu. IPOD ze dne 8. 10. 2019 není podepsán ani nezletilou, matkou a ústavním zařízením a lze tedy pochybovat o tom, že by byl v této vzájemné spolupráci vypracován, ba dokonce s ním odpovědné osoby byly seznámeny. Dalším pochybením shledal tento orgán to, že v odůvodnění svého návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 8. 10. 2019 neprokázal OSPOD naléhavost úpravy poměrů a přímé ohrožení nezletilé na dalším vývoji a podáním návrhu na předběžné opatření postupoval v rozporu se zásadou legitimity a zákonnosti. Samotný obsah podaného návrhu na vydání předběžného opatření, nijak neprokazuje akutnost ohrožení nezletilé. Podle vývoje situace před podáním návrhu na předběžné opatření nelze usuzovat, že by byly naplněny podmínky bezprostředního ohrožení dítěte, které by beze zbytku naplňovaly oprávnění k jeho využití. Kromě naplnění základního požadavku zákonnosti a legitimity nebyla rovněž dodržena jedna ze základních zásad činnosti správního orgánu, a to zásady legitimního očekávání, jak je upravena v § 2 odst. 4 správního řádu. Závěrem pak krajský úřad, konstatoval možné dovození odpovědnosti za nesprávný úřední postup dle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 13 zákona 82/98 Sb. Krajský úřad dopisem informuje a poučuje o právu uplatnit náhradu škody za nesprávný úřední postup, která mohla žalobkyni být způsobena nesprávným úředním postupem [stát. instituce].

5. Z předběžného opatření, usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 8. 10. 2019, č. j. 13 Nc 2904/2019 -6 se podává jeho vydání ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně], dcery rodičů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], navrhovatele [stát. instituce], Odboru sociálních věcí, školství a zdravotnictví tak, že se nařizuje předání nezletilé [celé jméno žalobkyně], narozené 27. 12. 2003, do [anonymizováno 7 slov] [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [číslo]. Z předmětného usnesení dále plyne, že podle § 169 odstavec 2 o.s.ř. bylo usnesení vyhotoveno bez odůvodnění. V poučení uvedeno, že předběžné opatření je vykonatelné jeho vydáním. Výrok je závazný pro každého. Předběžné opatření trvá po dobu 3 měsíců od vykonatelnosti. Vyznačena vykonatelnost 8. 10. 2019.

6. Z opatrovnického spisu Okresního soudu v Kladně č.j. 42 P 413/2020 (12 Nc 3737/2019) se z č.l. 1 podává, dopis [jméno] [příjmení] datovaný 26. 8. 2019, adresovaný Okresnímu soudu v Kladně, kam byl doručen 27. 8. 2019, jako žádost o předběžné opatření o svěření dítěte do výchovy a péče třetí blízké osobě s tím, aby byla nezletilá [jméno] svěřena do její péče. Dále záznam o přijetí dítěte na vlastní žádost, ZDVOP Klokánek, FOD [obec], z něhož se podává, že dne 25. 8. 2019 v 21:00 hodin se do Klokánku v [obec], dostavilo nezletilé dítě [celé jméno žalobkyně], požádalo o přijetí do Klokánku a uvedlo, že se nechce vrátit z prázdninového pobytu od tety domů. Bojí se fyzického násilí od obou rodičů. Vychází z minulosti, kdy už ji rodiče fyzicky napadli. Proto se rozhodla požádat o pomoc Klokánek. Uvedeny jsou údaje ohledně dítěte, rodičů a doprovázející osoby [jméno] [příjmení], rovněž škola, kterou navštěvuje a podpis paní [příjmení] a pracovnice Klokánku. Úřední záznam na čísle listu 7 ze dne 29. 8. 2019, že dne 29. 8. 2019 v dopoledních hodinách na dotaz předsedkyně senátu paní [příjmení] z OSPOD [obec], soudu sdělila, že nezletilá, která je umístěna v Klokánku - [obec] na vlastní žádost, byla přivezena paní [jméno] [příjmení] a v Klokánku bude umístěna po dobu 3 měsíců. Je nutné prošetřit, co se v rodině stalo a prověřit tvrzení nezletilé [jméno], že je v rodině týrána. S nezletilou [jméno] hovořila, ta jí sdělila, že nemá rodinu a domů se nechce vrátit. Mladší sestra ji nezajímá. Podle sdělení pracovníků Klokánku [obec] se s nikým nekamarádí, nekomunikuje, chová se negativisticky, stále si telefonuje s paní [jméno] [příjmení]. Ve spise založeno usnesení č.j. 12 Nc 3737/2019-8 ze dne 29. 8. 2019, Okresního soudu v Kladně, ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně], o nařízení předběžného opatření, dle něhož rozhodnuto, že (I). návrh navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, kterým by nezletilá [celé jméno žalobkyně] byla svěřena do péče, se zamítá (jde o návrh [jméno] [příjmení]). II. Soud podle § 469 odst. 1 o.z.ř.s., jmenuje [celé jméno žalobkyně], opatrovníka [územní celek], se sídlem [stát. instituce] k zastupování v řízení o nařízení předběžného opatření, vedeném u Okresního soudu v Kladně pod spisu značkou 12 Nc 3737/2019. Na čísle listu 10 je návrh o svěření dítěte do výchovy a péče třetí blízké osobě, podaný navrhovatelkou [jméno] [příjmení], ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně], podaný u Okresního soudu v Kladně dne 19. 9. 2019, kdy žádá [jméno] [příjmení], aby nezletilá dívka byla svěřena do její péče. Záznam z ústního jednání 9. 9. 2019, číslo listu 12, ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně], že se dne 9. 9. 2019, k jednání dostavila paní [příjmení], která odvezla nezletilou [jméno] do FOD Klokánek, [obec] a v textu je popsána argumentace [jméno] [příjmení]. V závěru uvedeno, že je potřeba, aby byl dán [jméno] čas na to, aby si veškeré věci promyslela, odpočinula si ve vypjaté situaci, kterou v poslední době měla. Usnesení Okresního soudu v Kladně, číslo listu 17 ze dne 7. 10. 2019, že opatrovníkem nezletilé [jméno] se pro řízení o svěření do péče třetí osoby jmenuje [územní celek] a soud ukládá rodičům, aby obratem po obdržení výzvy kontaktovali orgán sociálněprávní ochrany dětí [územní celek]. Závěrem soud apeluje na rodiče, aby si uvědomili, že jejich partnerský rozchod nesmí být rozchodem dítěte s rodičem. V případě potřeby opatrovník doporučí nebo uloží rodičům vyhledat v zájmu řešení jejich rodičovského konfliktu odbornou pomoc. A současně soud ukládá rodičům, aby opatrovníkovi a soudu obratem sdělili pro účely probíhajícího řízení své kontaktní údaje. Usnesením číslo listu 18 ze dne 7. 10. 2019, Okresního soudu v Kladně soud vyzval matku a otce, aby se do 7 dnů písemně vyjádřili k návrhu, který je připojen. Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních ze strany [stát. instituce], odboru sociálních věcí, školství a zdravotnictví, [obec], ze dne 8. 10. 2019, pod sp. zn. OM [číslo], adresovaný Okresnímu soudu v Kladně. Podání odesláno 8. 10. 2019 v 10: 21:31 hodin, kdy se požaduje, aby Okresní soud [obec], nařídil podle § 452 zákona 292/2013 Sb. z.ř.s. předběžné opatření, kterým se nezletilá [celé jméno žalobkyně], [datum narození], předává do péče [anonymizováno 7 slov] [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce]. Z textu odůvodnění návrhu na vydání předběžného opatření se podává informace o tom, že měla nezletilá s paní [příjmení] navázané přátelství, které rodiče nepodporují. Dle jejich úsudku je nezletilá paní [příjmení] zmanipulována. Straní se vrstevníků, nekomunikuje se svojí sestrou a i jejich celou rodinou. Rodiče sdělují, že k žádnému týrání z jejich strany nikdy nedocházelo a mají obavu o svou dceru, která je z jejich pohledu pod negativním vlivem paní [příjmení]. [příjmení] [jméno] je nutno diagnostikovat odborníkem, a v tuto chvíli není osoba, která by zajistila odbornou pomoc nezletilé. V současné situaci, kdy nezletilou nelze ponechat v péči rodičů, neboť je podané trestní oznámení a péči paní [příjmení] nepokládá úřad za vhodnou (a to zejména z důvodu, kdy ze strany paní [příjmení] dochází k negativnímu ovlivňování nezletilé vůči její rodině), mají za prokázanou nutnost umístění nezletilé do ústavního zařízení. Ve spise založena příloha, výpis z průběžných záznamů o dítěti a též hlášení o propuštění dítěte ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ZDVOP Klokánek, ze dne 1. 10. 2019, kde je konstatováno, že 27. 9. 2019, propustili dítě [celé jméno žalobkyně], narozenou 27. 12. 2003, z důvodu, že v Klokánku se nezletilá [jméno] cítí dobře, ale nyní po tom, co se rozhodla podat trestní oznámení na rodiče, se jí vrátily vzpomínky. Ráda by byla s někým, komu maximálně důvěřuje a u koho se cítí v bezpečí. Proto se rozhodla, že zruší svoji žádost o pobyt v Klokánku a odejde k tetě [jméno] [příjmení], datováno 1. 10. 2019. Potvrzení [anonymizováno 5 slov], číslo listu 11, ze dne 9. 10. 2019, že dne 9. 10. 2019 byla převzata do [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [celé jméno žalobkyně], [datum narození], na základě předběžného opatření 13 Nc 2904/2019 ze dne 8. 10. 2019 a dítě bylo předáno v naprostém pořádku. Oznámení o přijetí nezletilé do DÚ a SVP adresované Okresnímu soudu v Kladně ze strany [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [obec a číslo], [anonymizováno] [obec] mezi 19, s datem přijetí 9. 10. 2019. Vyjádření k návrhu paní [příjmení] o svěření do péče třetí osoby ze strany matky [jméno] [příjmení] a otce [jméno] [příjmení], číslo listu 22. Úřední záznam, že dne 6. 11. 2019 předloženo k prodloužení předběžné opatření s poznámkou, že předběžné opatření trvá do 8. 10. 2020 dle usnesení číslo listu 6 (ve žlutých deskách, číslo listu 19), záznam učiněn 8. 11. 2019. Sdělení [stát. instituce] ze 6. 11. 2019 adresovaný soudu, že není třeba předběžné opatření prodlužovat. Usnesení, předběžné opatření, na čísle listu 46, ze dne 14. 4. 2020, o svěření nezletilé do péče třetí osoby, a nařízení předběžného opatření s výrokem, že nezletilá [celé jméno žalobkyně] se do pravomocného rozhodnutí ve věci svěřuje do péče [jméno] [příjmení], narozené 15. 12. 1966, bytem [adresa žalobkyně], právní moc toto rozhodnutí nabylo 5. 5. 2020, je vykonatelné 15. 4. 2020. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ve věci nezletilé [celé jméno žalobkyně], narozené 27. 12. 2003, č. j. 12 Nc 3737/2019-60 (12 P a NC 281/2019) ze dne 27. 8. 2020 o svěření do péče třetí osoby, se podává výrok: I. Soud schvaluje dohodu rodičů tohoto znění: nezletilá [celé jméno žalobkyně] se svěřuje do péče [jméno] [příjmení], narozené 15. 12. 1966. [jméno] [příjmení] je povinná o oprávněnou, nezletilou, pečovat, zastupovat ji v běžných věcech, spravovat její obvyklé záležitosti. V záležitostech, nikoliv běžných, je oprávněná povinná rozhodovat společně s rodiči. Matka je povinna počínaje dnem 1. 9. 2020 přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 1 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám [jméno] [příjmení], narozené 15. 12. 1966. Otec je povinen počínaje dne 1. 9. 2020 přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 1 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám [jméno] [příjmení]. Tím se mění usnesení Okresního soudu v Kladně 12 Nc 3737/2012-46 ze dne 14. 4. 2020 a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vyznačena právní moc 30. 9. 2020, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 10. 2020 a je vykonatelné výrok I. dnem 30. 9. 2020.

7. Skutkovým závěrem soudu je, že dne 8. 10. 2019 podalo oddělení sociálně právní ochrany dětí [stát. instituce] návrh k Okresnímu soudu v Kladně, na vydání předběžného opatření o umístění žalobkyně do péče [anonymizováno 7 slov] [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce]. Soud tentýž den vydal usnesení č.j. 13 Nc 2904/2019-6 a 13 P a Nc 197/2019, jímž návrhu vyhověl. V souvislosti s návrhem na umístění žalobkyně diagnostického ústavu vypracovalo OSPOD informace k vyhodnocení situace nezletilé a její rodiny a též Individuální plán ochrany dítěte. Uvedený orgán nevěnoval pozornost, zda je či není dána akutnost ohrožení nezletilé, a tudíž zda umístění nezletilé mimo rodinu je důvodné. Individuální plán ochrany dítěte nebyl podepsán žalobkyní, zákonným zástupcem a ani diagnostickým ústavem, do něhož byla nezletilá umístěna. Jak ostatně vyplývá ze stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, tak OSPOD v odůvodnění svého návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 8. 10. 2019 neprokázal naléhavost úpravy poměrů a přímé ohrožení nezletilé na dalším vývoji.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud, rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

10. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

11. Ačkoliv zákon č. 82/1998 Sb. neobsahuje zákonnou definici nesprávného úředního postupu, je za něj soudní praxí považováno porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Samotný nesprávný úřední postup, jenž se neodráží v obsahu žádného rozhodnutí, bez škodného následku adekvátně způsobeného, tj. podstatně zapříčiněného, odpovědnost státu nezakládá. V posuzovaném případě se postup orgánu OSPOD, o němž žalobkyně tvrdí, že byl nesprávný, však promítl do obsahu rozhodnutí o předběžném opatření.

12. Soud věc posoudil v souladu s ustanovením zákona 82/1998 Sb., který rozlišuje dvě formy odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci, když prvotní podmínkou odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je tedy škoda způsobená nezákonným rozhodnutím, kdy musí existovat rozhodnutí, jímž v konkrétní věci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný případ a rozhoduje tak o oprávněních a povinnost individuálních subjektů. Tento zákon neobsahuje žádný negativní výčet dotčených rozhodnutí, vztahuje se na jakýkoliv akt aplikace práva včetně rozhodnutí procesního charakteru vydávaných v průběhu řízení. V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 citovaného zákona, pak lze nárok uplatnit jen tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. V řízení o odpovědnosti státu za škodu soud není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení. Druhá forma objektivní odpovědnosti státu podle zákona § 82/1998 Sb. počítá s nesprávným úředním postupem, jímž je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup je třeba považovat i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení. Pokud ovšem příslušný orgán státu shromažďuje podklady a důkazy pro své rozhodnutí a hodnotí zjištěné skutečnosti a posuzuje je právně, jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí a případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu podle § 7 a 8 citovaného zákona, tedy nezákonného rozhodnutí. A to v posuzovaném případě ale zrušeno nebylo.

13. Z uvedených důvodů byla žaloba jako neopodstatněná, zamítnuta.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 1 paušál dle vyhl.č. 177/1996 Sb. (vyjádření k žalobě) a vyhl.č. 254/2015 Sb. za úkony – vyjádření k žalobě a jednání u soudu, tedy 2x po 300 Kč, celkem 600 Kč.