14 C 144/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení částky 2 598 780,70 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 598 780,70 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky 2 350 886 Kč od 14. 5. 2021, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhá náhrady škody s tím, že Krajský soud v Praze se v řízení vedeném pod sp. zn. 46 Cm 9/2013, resp. 46 Cm 3/2018 se dopustil nesprávného úředního postupu spočívajícího ve ztrátě spisu, když součástí spisového materiálu byl mj. i klíčový důkaz, tj. originál ručitelského prohlášení ze dne 24.03.2011, který měl být podepsán tam žalovaným [jméno] [jméno] a pouze z důvodu ztráty spisu včetně originálu ručitelského prohlášení vznikla žalobkyni škoda, neboť žaloba byla zamítnuta z důvodu, že z kopie ručitelského prohlášení nebylo možno objektivně rozhodnout, zda pan [jméno] [jméno] toto ručitelské prohlášení podepsal či nikoliv.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že u ní žalobce dne 15. 11. 2019 (žádostí ze dne 20. 10. 2019) uplatnil z důvodu v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 2 682 119,54 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne 24. 2. 2020. Žalovaná konstatovala, že ve věci nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., a náhradu škody žalobkyni nepřiznala. Vznik škody je třeba chápat jako újmu, která nastala a projevuje se v majetkové sféře poškozeného. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodní událostí a dále reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 46 Cm 9/2013, resp. 46 Cm 3/2018, spočívající ve ztrátě soudního spisu, který obsahoval klíčový důkaz pro úspěšné uplatnění žaloby. Po provedeném šetření žalovaná konstatuje, že náhradu škody lze uplatnit pouze po vyčerpání všech prostředků, kterými se žalobkyně může domoci svého nároku. Řízení vedené pod sp. zn. 46 Cm 3/2018 nebylo dosud pravomocně ukončeno. Ve věci posuzované stále probíhá odvolací řízení, přičemž první jednání bylo nařízeno na leden 2021, proto nelze než uzavřít, že není najisto postaven vznik škody, resp. její výše. Žádost žalobkyně tak byla žalovanou posouzena jako předčasná. Proto žalovaná nárok žalobkyně neuznala a náhradu škody nepřiznala.

3. V průběhu řízení bylo toto zastaveno co do částky 83 338,77 Kč. Žalobce k částečnému zpětvzetí uvedl, že se jedná o třetí žalobní segment ve výši 213 693,54 Kč, neboť v důsledku rozhodnutí odvolacího soudu a jeho rozhodnutí ve věci 46 Cmo 142/2020-173 ze dne 26. 1. 2021 došlo k moderaci výše uvedené částky původně formulované v rozhodnutí soudu prvního stupně, kdy původně uvedená částka ve výši 213 000 Kč je škodou, která měla žalobci vzniknout, avšak odvolací soud přistoupil k moderaci nákladové části výroku o částku 106 846,77 Kč. Vzal proto částečně žalobu zpět avšak ale jen co do částky 83 338,77 Kč, neboť k uvedeným nákladům je třeba ještě připočítat soudní poplatek, který se nevrací. Řízení tak bylo následně částečně zastaveno co do částky 83 338,77 Kč.

4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno:

5. Z rozsudku č.j. 46 Cm 3/2018-127 ze dne 17. 9. 2019 ve věci žalobce [právnická osoba], proti žalovanému [jméno] [jméno] o zaplacení 2 350 886 Kč s příslušenstvím, byl zjištěn výrok soudu pod bodem I., jímž byla žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 2 350 886 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z dlužné částky od 14. 5. 2012, zamítnuta. Pod bodem II. bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 213 693,54 Kč a pod bodem III., že se žalovanému vrací podle usnesení Krajského soudu v Praze 46 Cm 3/2018-67 ze dne 17. 9. 2018 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 3/2018-97 ze dne 26. 4. 2019 část složené zálohy ve výši 6 153 Kč. Z odůvodnění se podává, že bylo vedeno u tohoto soudu řízení pod č.j. 46 Cm 9/2013 m.j., proti žalovanému [jméno] [jméno], jako druhému žalovanému z titulu jeho ručení za dluh žalovaného 1), jednalo se o zaplacení 2 350 866 Kč, přičemž nárok proti [jméno] [jméno] byl vyloučen do samostatného soudního řízení. V původním řízení č.j. 46 Cm 9/2013 proti žalovanému 1) [právnická osoba], bylo rozsudkem z 6.12.2018 rozhodnuto o povinnosti tohoto žalovaného zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 2 350 866 Kč s příslušenstvím. Z bodu 6 odůvodnění rozsudku, se podává konstatování, že podle úředního záznamu z 13. dubna 2016 sp.zn. 46 Cm 9/2013 byla zjištěna ztráta spisu včetně příloh a byla zahájena rekonstrukce spisu. Z bodu 20 se k ručitelskému prohlášení podává názor znalkyně (písmoznalectví a ruční písmo), že o pravosti podpisů nelze objektivně rozhodnout s ohledem na absenci identifikačních znaků a podpisy jsou velmi obtížně zpracovatelné, a to až na samotné zpracovatelnosti s odkazem na kvalitu srovnávacích materiálů.

6. Z výrokové části usnesení č.j. 4 Cmo 142/2020-173 ze dne 26. 1. 2021 se podává, že ve věci účastníků, žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [jméno] [jméno], bylo o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 3/2018-127 ze dne 17. 9. 2019 ve výroku II. rozhodnuto, že se rozsudek mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na účet jeho zástupce na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku včetně DPH 106 846,77 Kč. K tomu se podává oznámení z [právnická osoba] o zadání domácí platby 106 846,77 Kč z 19. 4. 2021.

7. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 3/2018-186 ze dne 3. 8. 2021 ve věci stejných účastníků se podává rozhodnutí o částce 2 350 886 Kč tak, že žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací část soudního poplatku ve výši 94 032 Kč prostřednictvím účtárny Krajského soudu v Praze.

8. Nesporným mezi stranami je, že nárok u žalované byl před podáním žaloby uplatněn dne 15. 11. 2019.

9. Ze spisu Krajského soudu v Praze 46 Cm 9/2013 (na deskách nadepsáno – rekonstrukce) se podává, kopie žaloby žalobce [právnická osoba] proti žalovaným 1) [právnická osoba] a 2) [jméno] [jméno], o zaplacení 2 350 886 Kč s příslušenstvím. Žaloba je datována 15. 1. 2013, když u označení žalovaného 2) [jméno] [jméno] je uvedeno, že je vyloučeno k samostatnému projednání. Dále se podává návrh na vyloučení věci k samostatnému řízení ze strany žalobkyně a následně vydané usnesení na čísle listu 139 ze dne 24. 3. 2017 a soud vyrozumívá účastníky řízení o přerušení řízení vedeného pod touto spisovou značkou z důvodu prohlášení konkurzu na majetek žalovaného 1). Z usnesení na čísle listu 148 Vrchního soudu v Praze č.j. 4 Cmo 88/2017 ze dne 26. 1. 2018 je zjišťováno, že usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 9/2013-139 ze dne 24. 3. 2017 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Ze spisu se ještě podává listina, číslo listu 129, kde je referát soudce ze dne 13. 4. 2016, že s ohledem na ztrátu spisu zahajuje rekonstrukci dle kancelářského řádu. Usnesení na čísle listu 130, že se ukládá účastníkům, aby zaslali soudu veškeré písemnosti související s projednávanou věcí a to zejména stejnopisy všech svých podání, listinných důkazů, které založili do spisu, popřípadě i listiny protistrany, které byly soudem doručeny, neboť došlo k ztrátě spisu a jeho rekonstrukci a ke ztrátě došlo poté, co byl spis dne 2. dubna 2015 předložen soudkyni s žádostí žalovaného o osvobození od soudních poplatků; usnesení je datováno 15. 4. 2016. Usnesením na čísle listu 153 byl nárok žalobce na zaplacení částky 2 350 886 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalovanému 2) vyloučen k samostatnému řízení. Rozsudkem č.j. 46 Cm 9/2013-167 ze dne 6. 12. 2018 ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [právnická osoba], o zaplacení 2 350 886 Kč bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 350 886 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od 14. 5. 2012 do zaplacení a dalším výrokem bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 226 682 Kč na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Vyznačena právní moc 16. 1. 2019.

10. Ze spisu Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 3/2018 se podává číslo listu 1, kde je založeno usnesení o vyloučení věci k samostatnému řízení ve vztahu k [jméno] [jméno] ze spisu 46 Cm 9/2013. Na čísle listu 2 se podává úřední záznam, že dne 13. 4. 2016 byla zjištěna ztráta spisu č.j. 46 Cm 9/2013 a od všech účastníků byla vyžádána veškerá podání, včetně příloh ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovaným [právnická osoba] a [jméno] [jméno], o zaplacení 2 350 886 Kč. K uvedenému spisu je připojen spis Okresního soudu Praha 5 sp. zn. 16 C 126/2012. Vydán platební rozkaz proti původní sp. zn. 46 Cm 9/2013-59 ze dne 28. 2. 2013 proti oběma žalovaným a jejich povinnosti zaplatit společně a nerozdílně žalobci 2 350 886 Kč. Tento platební rozkaz je datován 28. 2. 2013 poté usnesení, že se platební rozkaz zrušuje 26. 3. 2013. Odpor žalovaného 2) na čísle listu 9. Dále se podává z čísla listu 83 usnesení ohledně úkolu znalkyně, že je povinna zjistit pravost podpisu žalovaného [jméno] [jméno] na prohlášení o ručení ze dne 24. 3. 2011. Znalecký posudek na čísle listu 89, že o pravosti podpisů nelze objektivně rozhodnout. Rozsudek 46 Cm 3/2018-127 ze dne 17. 9. 2019 ve věci žalobce [anonymizována dvě slova] proti žalovanému [jméno] [jméno] o dva 2 350 886 Kč, když se pod výrokem I. rozhoduje tak, že žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z dlužné částky od 14. 5. 2012 do zaplacení se zamítá a pod bodem II. žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 213 693,54 Kč, a pod výrokem III. - se žalovanému vrací část složené zálohy 6 150 Kč. Vyznačena právní moc výroku I. a III. dne 6. 11. 2019 a výroku II. dne 1. 3. 2021. Usnesení Vrchního soudu v Praze 40 Cmo 142/2020-173 ze dne 26. 1. 2021 o odvolání žalobce, když se rozhoduje tak, že řízení pod výrokem 1) řízení o odvolání žalobce proti výrokům I. a III. rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 3/2018-127 ze dne 17. 9. 2019 se zastavuje, pod bodem II. se rozsudek Krajského soudu v Praze číslo listu 127 ze dne 17. 9. 2019 mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na účet jeho zástupce na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku včetně DPH 106 846,77 Kč a pod bodem III. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v odůvodnění je konstatováno, že před jednání u Vrchního soudu v Praze dne 26. 1. 2021 vzal žalobce odvolání podané proti výrokům I. a III. rozsudku ze 17. 9. 2019 zpět a odvolacímu soudu navrhl, aby v rozsahu učiněného zpětvzetí odvolací řízení zastavil a trvá toliko na odvolání v rozsahu nákladového výroku. Ještě proveden důkaz protokolem o jednání před tímto odvolacím soudem z 26. 1. 2021, kde se z čísla listu 170 podává z posledního odstavce text formulovaný Vrchním soudem v Praze tak, že za této situace, kdy podle právního názoru soudu odvolacího se jeví odvolání jako neúčelné, přítomný zástupce žalobce bere podané odvolání co do výroku I. a III. rozsudku ze 17. 9. 2019 zpět a navrhuje, aby odvolací řízení bylo v rozsahu učiněného zpětvzetí zastaveno a žalobci vrácena část soudního poplatku za odvolání. V prvním odstavci poslední věty se uvádí, že ve smyslu ustanovení § 121 o.s.ř. zároveň připomněl soud, že z kopie listiny nelze zpravidla učinit ani pravděpodobnostní znalecký závěr o její pravosti. Z čísla listu 29 předmětného spisu je zjišťováno podání žalovaného 2) [jméno] [jméno] ze dne 20. 2. 2015, když pod bodem II. uvádí žalovaný 2) k dodacím listům, že sporuje dodání daného zboží žalovanému 1), neboť na dodacích listech nejsou jeho podpisy a nemá povědomí o tom, kdo dané zboží převzal. Žalovaný 2) podepsal všehovšudy jen jeden dodací list předložený žalobcem a navrhuje, aby žaloba vůči jeho osobě byla zamítnuta. Z dokumentu na čísle listu 31 je zjišťováno podání žalovaného 2) [jméno] [jméno], kde pod bodem II. je uvedeno, že naopak taktéž vznáší námitky do protokolace, neboť ke kupní smlouvě číslo 6702 uvedl, třetí odstavec odspoda na straně 3 protokolu, že tato byla uzavřena do 500 000 Kč, tato skutečnost je v protokolu uvedená, žalovaný 2) však tuto námitku odůvodnil tak, že mohl jako ručitel, pokud by se prokázala pravost jeho podpisu na ručitelském prohlášení o čemž žalovaný 2) pochybuje, odpovídat maximálně pouze do této výše plnění uvedené na kupní smlouvě, neboť žádným dodatkem nebyla výše plnění ve smlouvě navýšena a ručitelské prohlášení zajišťovalo plnění z této smlouvy. Na čísle listu 36 je podání žalovaného 2), které reaguje na přípis soudu k úhradě zálohy na vypracování znaleckého posudku a uvádí pod bodem II., že žádá soud o osvobození od soudních poplatků neboť je osobou, která není bez pomoci nejbližší rodiny schopna hradit své náklady na život, jeho příjem činí cirka 12 000 Kč měsíčně s tím, že na nákladech na život, včetně hrazení výživného na jeho 3 děti hradí bezmála částku kolem 6 000 Kč. Poté konstatováno prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a pod číslem listu 59 se podává vyrozumění [exekutorský úřad] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], soudního exekutora, [číslo jednací], že se zahajuje exekuce, když vykonatelným exekučním titulem je směnečný platební rozkaz pro jistinu 3 089 707 Kč a další příslušenství a vyzývá se povinný [příjmení] a [jméno] [jméno] k zaplacení uvedené částky do 33 dnů. Celková částka spolu s příslušenstvím činí 14 879 817,99 Kč, to je datováno 7. 10. 2015. Celková částka je 15 796 825,58 Kč, když ponížená částka znamená, že bude ponížena v případě dobrovolného zaplacení. Z listiny na čísle listu 110 je zjišťováno, že je to protokol o jednání před soudem prvního stupně z 12. 9. 2019, když ze strany 4, respektive čísla listu 113 spisu se podává informace, že právní zástupce žalobce k poučení soudu navrhuje, aby soud provedl 5 důkazů.

11. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce byl u Krajského soudu v Praze pod č. j. 46 Cm 9/2013 účastníkem řízení o zaplacení částky 2 350 886 Kč s příslušenstvím, které inicioval dne 15.1.2013 a v němž vystupoval v posici žalující strany. Jako žalovaní figurovali [právnická osoba] [IČO], a to jako žalovaný 1) a jako žalovaný 2), [jméno] [jméno], z titulu ručitelství jeho dřívější [právnická osoba] s.r.o. Dne 13. dubna 2016 byla zjištěna ztráta spisu včetně příloh a byla zahájena rekonstrukce. Pravomocným rozsudkem ze dne 6.12.2018 bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného [právnická osoba] zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 2 350 866 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobce na zaplacení částky 2 350 886 Kč s příslušenstvím ve vztahu k žalovanému [jméno] [jméno] byl vyloučen k samostatnému řízení. Pravomocným rozsudkem č.j. 46 Cm 3/2018-127 ze dne 17. 9. 2019 ve věci žalobce [anonymizována dvě slova] proti žalovanému [jméno] [jméno] o 2 350 886 Kč, bylo výrokem I. rozhodnuto tak, že žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z dlužné částky od 14. 5. 2012 do zaplacení se zamítá. Žalovaný [jméno] [jméno] byl následně účastníkem řízení o výkon rozhodnutí, jako povinný, když uvedené bylo zjištěno z vyrozumění [exekutorský úřad] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], soudního exekutora, [číslo jednací], že se zahajuje exekuce, když vykonatelným exekučním titulem je směnečný platební rozkaz pro jistinu 3 089 707 Kč a další příslušenství a vyzývá se povinný [příjmení] a [jméno] [jméno] k zaplacení uvedené částky do 33 dnů. [jméno] [jméno] taktéž žádal soud o osvobození od soudních poplatků neboť je osobou, která bez pomoci nejbližší rodiny není schopna hradit své náklady na život, jeho příjem činí 12 000 Kč měsíčně s tím, že na nákladech na život, včetně hrazení výživného na jeho 3 děti hradí bezmála částku kolem 6 000 Kč.

12. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

14. Soud dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu a to ztrátou soudního spisu došlo, nicméně nelze dospět k závěru o naplnění všech podmínek odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. (Odpšk).

15. Zákon Odpšk je konstruován tak, že jde o subsidiaritu odpovědnosti státu spočívající v tom, že nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2154/2011). V posuzovaném řízení byl žalobce neúspěšný se svou žalobou pouze ve vztahu k ručiteli. Ve vztahu k hlavnímu dlužníku byl úspěšný, když ohledně hlavního závazku přímého dlužníka zde existuje pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. 46 Cm 9/2013-167 ze dne 6. 12. 2018 (v právní moci dnem 16.1.2019) o povinnosti přímého dlužníka [právnická osoba] s.r.o. zaplatit žalobci částku 2 350 886 Kč, kdy u tohoto jednání dne 6.12.2018 bylo protokolováno konstatování soudu, že společnost je stále zapsána pod stejnou obchodní firmou a adresou, společnost má jednatele, insolvenční řízení bylo skončeno u Městského soudu v Praze rozhodnutím o zrušení konkurzu pro nepostačující majetek dlužníka a společnosti nebyla z rejstříku dosud vymazána. Žalobce neuvádí, zda svou pohledávku vymáhal na svém přímém dlužníku – společnosti [právnická osoba] V žalobě uvádí, že pan [jméno] [jméno] je ručitelem společnosti [právnická osoba],„ proti které má žalobce pravomocně a vykonatelně přiznáno právo na zaplacení téže pohledávky rozsudkem ze dne 6.12.2018 pod č. j. 46 Cm 9/2013-167“). Žalobce by se tak měl nejdříve domáhat splnění dluhu na svém přímém dlužníku a nikoliv státu.

16. Nad rámec uvedeného, z provedeného dokazování vyplynulo (č. l. 59 spisu sp. zn. 46 Cm 3/2018), že proti ručiteli panu [jméno] [jméno] je soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] vedena exekuce pro vymožení částky celkem 15 796 825,58 Kč, vyčíslené ke dni 07.10.2015, a to na základě směnečného platebního rozkazu vydaného Městským soudem v Praze dne 17.04.2013, tedy krátce poté, co žalobkyně zahájila řízení vedené pod sp. zn. 46 Cm 9/2013 (žaloba podána 15.01.2013). Žalovaný [jméno] [jméno] v posuzovaném řízení dokonce žádal o osvobození od soudních poplatků, když uváděl, že jeho příjmy činí cca 12 tisíc korun měsíčně a bez pomoci rodiny není schopen hradit své životní náklady (č. l. 36 a násl. spisu sp. zn. 46 Cm 3/2018). Proto žalobcem tvrzená škoda tak není v příčinné souvislosti s výkonem veřejné moci, neboť [jméno] [jméno] nebyl plateb schopný a pohledávka žalobce by tak byla nevymahatelná. K tomu vis. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1976/2020, v němž Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že podmínkou odpovědnosti státu za škodu je solventnost potenciálního dlužníka. Mimo toho též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3471/2009„ Je tak podstatné, zda pohledávka, za jejíž ztrátu (respektive neexistenci) má stát nést odpovědnost, by v případě svého vzniku směřovala vůči solventnímu dlužníkovi. Pokud je však potenciální dlužník insolventní, pak v případě absence tvrzeného nesprávného postupu by věřitel sice disponoval pohledávkou, nicméně danou pohledávku by právě z důvodu insolvence svého dlužníka nemohl vymoci, jeho hospodářská situace by se tudíž nezměnila. Není tak naplněna ani teorie podmínky, neboť ani v případě správného úředního postupu by věřitel nedisponoval takovou pohledávkou, jíž by mohl úspěšně vymoci. Náhrada škody obecně neslouží k tomu, aby se poškozený dostal z hlediska hospodářského do výhodnější pozice, než ve které by se nacházel nebýt škodní události.“ 17. Žaloba byla proto zamítnuta.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení soud přiznal úspěšné žalované náklady sestávající z paušálů za úkony spojené s vyjádřením k žalobě, účasti u jednání dne 15.9.2021, 25.11.2021, písemné závěrečné shrnutí a jednání s vyhlášením rozhodnutí, tedy celkem 5 úkonů po 300 Kč dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb., tedy celkem 1 500 Kč.