14 C 15/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. titul celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. titul celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni vyklidit byt [číslo] nacházející se v 1. podlaží domu budovy [adresa] - objekt bydlení, jež je součástí parcely číslo [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v ulici [ulice], to vše zapsáno na LV č. [číslo], [katastrální uzemí], [územní celek], vedené u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], a vyklizený jej předat žalobkyni, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou 23. 1. 2020 domáhala po žalovaných vyklizení bytu. Uvedla k tomu, že má na základě Statutu hlavního města Prahy do své správy svěřenou budovu [adresa] - objekt bydlení, jež je součástí pozemku parc. č. [rok] - zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na LV č. [číslo], [katastrální uzemí], [územní celek], vedené u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] [adresa], [anonymizována dvě slova], je umístěna v ulici [ulice], [obec a číslo], [PSČ]. V této budově se nachází byt č. 3, v 1. podlaží domu, o dispozici 1+0. Dne 4. 9. 1996 byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a otcem žalovaných, [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul] jako nájemcem, uzavřena nájemní smlouva, kterou byl [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul] pronajat předmětný byt. Dodatkem č. 1 k této smlouvě, ze dne 29. 6. 2012, byla upravena výše nájemného a obsahoval rovněž dohodu týkající se vybavení bytu. Nájem byl sjednán v souladu s čl. 2 nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Dne 30. 9. 2017 [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul] zemřel. Vnuk zemřelého, pan [jméno] [příjmení] [datum narození], uplatňoval u žalobkyně přechod nájmu na svou osobu, jako na člena nájemcovy domácnosti ve smyslu ust. § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. Po provedeném šetření v této věci rozhodla žalobkyně prostřednictvím usnesení Rady městské části Praha 2, ze dne 18. 2. 2019, že nesouhlasí s přechodem nájmu na pana [jméno] [příjmení], neboť k přechodu nájmu nebyly splněny zákonné podmínky. Pan [příjmení] [příjmení] byl o tomto rozhodnutí vyrozuměn dopisem ze dne 21. 2. 2019. Vzhledem k tomu, že práva a povinnosti z nájmu nepřešly na člena nájemcovy domácnosti, přešly v souladu s ust. § 2282 občanského zákoníku na nájemcovy dědice. Dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 32 D 464/2017-95, ze dne 15. 6. 2018, jsou dědici po bývalém nájemci žalovaní. Z usnesení vyplývá, že žalovaní zdědili mimo jiné i spoluvlastnické podíly, každý ve výši ideální %, na nábytku a ostatním bytovém zařízení předmětného bytu. Žalobkyně využila svého zákonného práva dle ust. § 2283 odst. 1 občanského zákoníku a zaslala oběma žalovaným, na základě usnesení Rady Městské části Praha 2 č. 68 ze dne 18. 2. 2019, výpověď z nájmu předmětného bytu s dvouměsíční výpovědní dobou. Žalovaná 1) výpověď převzala dne 14. 5. 2019, žalovaný 2) si výpověď převzal dne 9. 5. 2019. Výpovědní doba začala běžet dne 1. 6. 2019 a nájemní vztah oběma žalovaným skončil dne 31. 7. 2019. Po skončení výpovědní doby byli žalovaní povinni vyklidit předmětný byt a vyklizený jej předat správci domu [právnická osoba] [anonymizováno] [obec a číslo]. Žalovaní podali k výpovědi z nájmu námitky, jejichž předmětem bylo jednak údajné porušení ochranné lhůty nájmu u [jméno] [příjmení] a dále požadavek na vyrovnání nákladů na realizované stavební úpravy předmětného bytu. Žalobkyně námitky prošetřila a rozhodla o nich usnesením Rady městské části Praha 2 č. 606 ze dne 23. 9. 2019, o kterém byli žalovaní informováni dopisem ze dne 3. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že námitky nesměřovaly k samotné podstatě výpovědi z nájmu, stanovisko žalobkyně se nezměnilo. Dne 21. 11. 2009 žalobkyně zaslala oběma žalovaným poslední výzvu k vyklizení a předání předmětného bytu před podáním žaloby na vyklizení. Tato výzva však zůstala zcela bez odezvy. Do dne podání žaloby k vyklizení a předání předmětného bytu nedošlo.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Nečinili spornými tvrzení žalobkyně co správy nemovitosti ze strany žalobkyně a též okolnosti přechodu nájmu bytu na žalované, jako dědice po [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul]. Stejně, že žalobkyně zaslala oběma žalovaným výpověď z nájmu předmětného bytu s dvouměsíční výpovědní dobou a že tato výpověď byla oběma žalovaným doručena. Jsou však přesvědčeni o tom, že výpověď z nájmu bytu učiněná žalobkyní je absolutně neplatná a nemá žádné právní účinky. Odkázali na ust. § 2283 odst. 1 obč. zák. a 2279 téhož zákona, když skutečnost spočívající v tom, že nájemce předmětného bytu pan [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul]. zemřel dne 30. 9. 2017, byla pronajímateli oznámena žalovanou č. 1 dne 3. 11. 2017, kdy byl správci nemovitosti ([právnická osoba] [anonymizováno] [obec a číslo]) zaslán e-mail s oznámením o úmrtí pana [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul]., jehož přílohou byl i úmrtní list. O tom, kdo je dědicem po zemřelém nájemci se pronajímatel dozvěděl na základě informace žalované č. 1 ze dne 28. 6. 2018 učiněné e-mailem, jehož přílohou bylo i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 32 D 464/2017-95 ze dne 15. 6. 2018 o pozůstalosti po panu [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul]. V daném případě byli žalovaní toho názoru, že došlo k přechodu nájmu na syna žalované č. 1 pana [jméno] [příjmení], který je vnukem zemřelého nájemce [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul]. S panem [jméno] [příjmení] byl pronajímatelem dne 18. 12. 2017 sepsán protokol, v němž byly uvedeny skutečnosti podstatné pro posouzení, zda došlo či nedošlo k přechodu nájmu bytu. V následujícím období již žádné další podklady k posouzení přechodu nájmu bytu nebyly ze strany pronajímatele požadovány. Žalovaní jsou přesvědčeni o tom, že žalobkyně jako pronajímatel musela mít vědomost o tom, že nedošlo k přechodu nájmu bytu, již bezprostředně či v přiměřené době po sepsání protokolu ze dne 18. 12. 2017 Tomu, že žalobkyně jako pronajímatel neměla pochybnosti o závěru, že k přechodu nájmu nedošlo, nasvědčuje i ta skutečnost, že další podklady vztahující se k posouzení otázky přechodu nájmu bytu nebyly žalobkyní požadovány. Žalobkyně zřejmě vychází z toho, že vědomost o tom, že nedošlo k přechodu nájmu, získala až rozhodnutím Rady městské části Praha 2 ze dne 18. 2. 2019, dle kterého rada nesouhlasila s přechodem nájmu na pana [jméno] [příjmení], neboť k přechodu nájmu nebyly splněny zákonné podmínky. Už tato formulace je poněkud zmatečná a neodpovídá konstrukci ustanovení § 2279 odst. 1 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení, pokud jsou splněny stanovené podmínky, dochází k přechodu nájmu přímo, ze zákona, souhlas pronajímatele s přechodem nájmu (pokud jde o přechod nájmu na vnuka zemřelého nájemce) není třeba a není ani třeba o tomto souhlasu rozhodovat. Rozhodnutí rady na skutečnosti, že došlo nebo nedošlo k přechodu nájmu ve smyslu ust. § 2279 odst. 1 občanského zákoníku, nic nezmění a není v tomto smyslu nijak podstatné ani pro subjektivní vědomost pronajímatele o tom, že k přechodu nájmu nedošlo. Žalobkyně jako pronajímatel tudíž získala vědomost o tom, že nájem předmětného bytu nepřešel na vnuka zemřelého nájemce mnohem dříve, než dne 18. 2. 2019. Též doba 14 měsíců pro posouzení přechodu nájmu se jeví jako naprosto nepřiměřená. Podle názoru žalovaných tříměsíční lhůta k podání výpovědi z nájmu předmětného bytu dle ust. § 2283 odst. 1 občanského zákoníku začala běžet již po té, kdy žalobkyně byla informována o výsledku dědického řízení, tj. od 28. 6. 2018. K tomuto dni již žalobkyně nepochybně musela vědět i o tom, že k přechodu nájmu nedošlo a že nájem předmětného bytu přešel na dědice. Tříměsíční prekluzivní lhůta skončila dne 28. 9. 2018. Marným uplynutím této lhůty žalobkyně jako pronajímatel ztratila právo ukončit nájem výpovědí dle ust. § 2283 odst. 1 občanského zákoníku. Výpověď z nájmu bytu doručená žalované č. 1 dne 14. 5. 2019 a žalovanému č. 2 dne 9. 5. 2019 je absolutně neplatná, neboť byla učiněna v době, kdy již neexistovalo právo žalobkyně pro její podání. Tato výpověď z nájmu bytu tudíž nemá žádné právní účinky a nemohlo na základě ní dojít ke skončení nájemního vztahu mezi žalovanými jako dědici, na které nájem přešel dle ust. § 2282 občanského zákoníku a žalobkyní. Nájemní právo žalovaných k předmětnému bytu nadále trvá a požadavek na jeho vyklizení a předání žalobkyni je zcela neoprávněný.

3. Z nesporných tvrzení a z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul], ze dne 4. 9. 1996 plyne, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a otcem žalovaných, [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul] jako nájemcem, byla uzavřena nájemní smlouva, kterou byl [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul] pronajat byt v objektu bydlení, jež je součástí pozemku parc. č. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na LV č. [číslo], [katastrální uzemí], [územní celek], vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha [adresa], č.o. [číslo], je umístěna v ulici [ulice], [obec a číslo], [PSČ], když v této budově se nachází byt č. 3, v 1. podlaží domu, o dispozici 1+0. Dne 30. 9. 2017, nájemce a otec žalovaných [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [titul] zemřel.

4. Vnuk zemřelého, pan [jméno] [příjmení] [datum narození], uplatnil u žalobkyně přechod nájmu na svou osobu, jako na člena nájemcovy domácnosti a dne 18.2.2017 (jak plyne z předmětné listiny - vis č.l. 13), s nímž byl u žalované sepsán protokol, v němž žádá o přechod nájmu bytu na svoji osobu. Z dopisu žalované (na č. l. 15), ze dne 21. 2. 2019, adresovaného [jméno] [příjmení] vyplývá její nesouhlas s přechodem nájmu bytu na žadatele [jméno] [příjmení], když tak bylo rozhodnuto [jméno] [příjmení] části usnesením č. 68 ze dne 18.2.2019, po předchozím projednání v bytové komisi dne 31.1.2019.

5. Dědické právo žalovaných po zemřelém nájemci bytu [jméno] [celé jméno žalovaného] se podává z usnesení v dědické ve věci 32 D 464/2017-95 Obvodního soudu pro Prahu 2, ze dne 15. 6. 2018, že byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti mezi [titul] [celé jméno žalovaného] a [titul] [celé jméno žalované], když obvyklá cena majetku a jiných aktiv činí, respektive čistá hodnota pozůstalosti činí částku 1 283 291,66 Kč. Usnesení je v právním moci dne 15. 6. 2018.

6. Z dokumentu (č.l. 21) je zjišťována - výpověď z nájmu bytu z 18. 4. 2019, dána žalobkyní a adresovaná žalované 1) [titul] [celé jméno žalované], z níž se podává, že v souladu s ustanovením § 2283 odst. 1 o. z., je pronajímatel oprávněn vypovědět nájem bytu do 3 měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, nájem nepřešel na člena nájemcovy domácnosti, a kdo je nájemcovým dědicem. Z tohoto důvodu tak vzniklo pronajímateli právo vypovědět nájemní smlouvu s 2 měsíční výpovědní dobou, která počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po jejím doručení. Nájem skončí uplynutím 2 měsíční výpovědní doby. Do skončení 2 měsíční výpovědní doby je povinna, společně s ostatními dědici, vyklidit předmětný byt a předat správci domu, jinak, pokud tak nebude učiněno dobrovolně, upozorňuje se, že k vyklizení bytu bude přistoupeno soudní cestou, a rovněž poučení, že má právo vznést proti této výpovědi námitky a do 2 měsíců podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná. Uvedený dokument byl žalované 1) doručen dne 14.5.2019, jak bylo zjištěno z doručenky (č.l.23) s doručením [titul] [celé jméno žalované] dne 14. 5. 2019. Stejný text výpovědi se podává z dokumentu (č.l. 24) adresovaného druhému žalovanému [titul] [celé jméno žalovaného] s doručením 9. 5. 2019 (č.l. 26).

7. Z námitky (č.l. 27) vznesené žalovanou 1) ze dne 27. 6. 2019, se podává její nesouhlas s výpovědí a argumentací, že nájem zdědila společně se svým bratrem po zemřelém otci [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], přičemž rada Městské části zamítla svým usnesením 68 ze dne 18. 2. 2019 žádost jejího syna [jméno] [příjmení], šetřenou dne 18. 12. 2017, ve věci přechodu nájmu bytu na jeho osobu, přestože i po smrti otce, se kterým společně bydlel, hradí řádně nájemné. Námitku podává proti tomu, že usnesením [číslo] z 18. 2. 2019 nebyla splněna zákonná ochranná lhůta nájmu jejího syna [jméno] [příjmení] po dobu 2 let od úmrtí jejího otce dne 30. 9. 2017, a že ve výpovědi z nájmu bytu není zohledněno finanční vyrovnání splatné nejpozději ke dni skončení nájmu za investice, které otec do přestavby bytu vložil. Navrhuje, aby rozhodnutí výpovědi bylo pro nedodržení zákonných náležitostí zrušeno. Stejná námitka (č.l. 28) byla uplatněna i ze strany žalovaného 2), učiněna dne 27. 6. 2019 s obdobným textem, doručena úřadu Městské části.

8. Z dopisu žalobkyně - poslední výzva před podáním žaloby o vyklizení bytu ze dne 21. 11. 2019 doručeného žalované 1) dne 11. 12. 2019 a stejného dokumentu adresovaného žalovanému 2), se podává apel na žalované k vyklizení bytu, s upozorněním, že nebude-li byt vyklizen, bude podána žaloba u soudu.

9. Z emailu žalované 1) ze dne 3. 11. 2017, adresovaného žalobkyni (č.l. 55) je zjišťováno, že úmrtí dne 30. 9. 2017 otce žalovaných bylo žalobkyni oznámeno.

10. Z dokumentu - Zápis zasedání bytové komise Rady městské části Praha 2 (č.l. 92 až 112 spisu) konaného dne 31. 1. 2019 se podává doporučení pro Radu městské části nesouhlasit s přechodem předmětného nájmu bytu na vnuka zemřelého [titul]. [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení].

11. Skutkovým zjištěním je, že původní nájemce předmětného bytu zemřel dne 30.9.2017 a nájem bytu přešel na dědice – žalované. Vnuk zemřelého [jméno] [příjmení] usiloval u žalobkyně o přechod nájmu na svou osobu, avšak žalobkyně usnesením Rady Městské části z 18.2.2019 s přechodem nájmu nesouhlasila, přičemž na základě předmětného usnesení zaslala žalovaným výpověď z nájmu bytu datovanou dne 18.2.2019 s 2 měsíční výpovědní dobou. Výpověď byla žalovanými převzata dne 14.5.2019 (žalovanou 1) a dne 9.5.2019 (žalovaným 2). Výpovědní lhůta začala plynout následující měsíc a nájemní vztah tak skončil dnem 31.7.2019. Žalovaní podali námitky dne 27.6.2019.

12. Podle ust. § 2283 odst. 1 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.), pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.

13. Podle ust. § 2279 odst. 1 téhož zákona, zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

14. Pokud žalovaní podali námitky dne 27.6.2019, podali ji však nikoli k podstatě výpovědi, nýbrž k formálním náležitostem, a to, že nájem zdědili společně po zemřelém otci, přičemž Rada Městské části zamítla svým usnesením 68 ze dne 18. 2. 2019 žádost vnuka zůstavitele [jméno] [příjmení], šetřenou dne 18. 12. 2017 ve věci přechodu nájmu bytu na jeho osobu, ačkoli tento i po smrti zůstavitele, se kterým společně bydlel, hradí řádně nájemné. Namítali, že usnesením č. 68 z 18. 2. 2019 nebyla splněna zákonná ochranná lhůta nájmu [jméno] [příjmení] po dobu 2 let od úmrtí zůstavitele dne 30. 9. 2017, a že ve výpovědi není zohledněno finanční vyrovnání splatné nejpozději ke dni skončení nájmu za investice, které zůstavitel do přestavby bytu vložil. Navrhli tak, aby rozhodnutí výpovědi bylo pro nedodržení zákonných náležitostí zrušeno. Žalovaní se však nedomáhali přezkumu výpovědi z nájmu bytu u soudu, ačkoli byli žalovanou poučeni (v textu výpovědi), že tak učinit mohou. Promeškali tak prekluzivní lhůtu stanovenou v § 2290 obč. zák. a je tak namístě žádat vyklizení bytu, neboť nájemní vztah skončil dne 31.7.2019. Je tak bez významu argumentace žalovaných o nesplnění lhůty k podání výpovědi ze strany žalobkyně, neboť tato námitka ve fázi vyklizení není relevantní.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení byla úspěšná žalobkyně a náleží jí proto náhrada nákladů spočívající v zaplaceném soudním poplatku 5 000 Kč a odměně dle vyhl.č. 254/2015 Sb. v hodnotě 300 Kč úkon, když se jedná o předžalobní výzvu, podání žaloby a 3x jednání před soudem, celkem 1 500 Kč Celkem tedy 6 500 Kč.