14 C 150/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 954 680 Kč s příslušenstvím a 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 954 680 Kč s úrokem 3% od 1. 10. 2018 do zaplacení z titulu majetkové újmy způsobené žalovanému, z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání spojenou s nutnými vícenáklady na právní zastoupení a s tím spojenými souvisejícími náklady na obhajobu uplatněnými žalovaným v podání ze dne 26. 2. 2020, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 500 000 Kč s úrokem 8,5 % od 24. 4. 2001 do zaplacení z titulu majetkové škody způsobené ztrátou věci při nezákonné domovní prohlídce v bydlišti žalobce uplatněné žalovaným podáním ze dne 9. 7. 2020, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované náhrady majetkové újmy z tvrzené nepřiměřené délky jeho trestního řízení vedeného Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 5 T 11/2011. V souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení měla vzniknout žalobci škoda v nákladech trestního řízení, které vynaložil na svoji obhajobu a z nezákonné domovní prohlídky při které se ztratily věci patřící žalobci včetně vkladních knížek.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 27. 2. 2020 (žádostí ze dne 26. 2. 2020) uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 754 680 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a ve výši 700 000 Kč spočívající v náhradě škody z titulu nesprávného úředního postupu Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor korupce pod sp.zn. NCOZ- 8808-2/ČJ-2020. K projednání žádosti žalobce došlo dne 14. 10. 2020 a žalovaná uzavřela, že v předmětném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Konstatovala též, že co do požadované náhrady škody za nevrácené vkladní knížky ve výši 500 000 Kč, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu policejního orgánu.

3. Žalovaná ze spisu Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 5 T 11/2011 zjistila, že řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne 12. 12. 2007 usnesením o zahájení trestního stíhání ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 odst. 1,4 trestního zákoníku. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2016 byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody nepodmíněně. Na základně odvolání byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze dne 1. 10. 2018 žadateli zmírněn trest. V souladu s konstantní judikaturou uzavřela, že v daném případě nedošlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když došlo pouze ke zmírnění trestu. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení, nebyly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku. Není, dle žalované zde odpovědnostní titul, jelikož došlo pouze k zmírnění trestu. Pokud žalobce žádá o náhradu škody, která mu vznikla z důvodu tvrzeného nesprávného úředního postupu policejního orgánu, který dle žadatele dne 24. 4. 2001 zajistil jeho movité věci, žalobci nevrácené a žalobce požaduje paušální částku 500 000 Kč za nevrácené vkladní knížky uvedené pod položkami 30 a 31 uvedené v protokolu o domovní prohlídce ze dne 24. 4. 2001, pak žalovaná po prostudování předmětného spisového materiálu zjistila, že co se týče požadované náhrady škody za vkladní knížky, je z protokolu o domovní prohlídce ze dne 24. 4. 2001 zřejmé, že nejsou psány na jméno žalobce. Z tohoto důvodu žalobce nemůže požadovat jejich vrácení, když se jedná o vkladní knížky cizí osoby. Jednání Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor korupce nelze hodnotit jakožto nesprávný úřední postup dle ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb. Navíc pro přiznání peněžitého odškodnění nejsou splněny podmínky, když pro přiznání náhrady škody je nutné učinit uplatněný nárok nesporným a vznik škody a její výši postavit najisto, což v daném případě není splněno. Škoda je požadována pouze v paušální výši.

4. Strany učinily nesporným, že nárok byl u žalované uplatněn dne 27. 2. 2020.

5. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2016 sp. zn. 5 T 11/2011, jímž byl obžalovaný [celé jméno žalobce] uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, podle § 240 odst. 1, odst. 3, tr. zákoníku, dílem jako spolupachatel podle § 23, tr. zákoníku bylo zjištěno, že žalobce byl odsouzen podle § 240 odst. 3, tr. zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2, písm. c), tr. zákoníku byl zařazen do věznice s ostrahou.

6. Z pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 To 15/2017-41858 ze dne 1.10.2018, jímž bylo rozhodnuto o odvolání, bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto ohledně žalobce tak, že se odsuzuje při nezměněném výroku o vině z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. března 2016 č.j. 5 T 11/2011-41485 zločinem z krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3, tr. zákoníku tak, že podle § 240 odst. 3, tr. zákoníku, za použití ustanovení § 58 odst. 1, odst. 3, písm. c), tr. zákoníku byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1, tr. zákoníku, podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, rovněž mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku, § 68 odst. 1, 2, tr. zákoníku, uložen peněžitý trest v počtu 700 celých denních sazeb při výši denní sazby 1 000 Kč, celkem ve výši 7 000 000 Kč. Dále bylo rozhodnuto podle § 69 odst. 1, tr. zákoníku, pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, o náhradním trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců.

7. Z protokolu o provedení domovní prohlídky (č. l. 11) ze dne 24. 4. 2001 vyplynulo, že v bytě podezřelého [celé jméno žalobce], v bydlišti v [obec a číslo], část [část obce], ulice [ulice a číslo] a v prostorách k obydlí náležejícím, byly při prohlídce odňaty věci: pod položkou 30 je uvedená vkladní knížka ČS [číslo] na jméno [jméno] [příjmení] a dále vkladní knížka číslo ČS [číslo] na jméno (těžce čitelné), nicméně lze zjistit, že jde o jméno (snad) [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno], dále pod položkou 32 je uvedena vkladní knížka ČS [číslo] na jméno [celé jméno žalobce]. Prohlídka započata v 8:30 hodin a skončena 17:40 hodin.

8. Z vyúčtování znalečného ze strany JUDr. [jméno] [příjmení] z 3. 3. 2016 plyne, že zní na jméno žalobce, na základě kopie písemné objednávky [celé jméno žalobce] za vypracování znaleckého posudku ZPS [číslo] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo a jde o zkoumání, komparace materiálu, stylizace a zpracování znaleckého posudku za 7 700 Kč (když se jedná o částku 350 Kč za 22 hodin práce), splatnost 11. 3. 2016.

9. Ze soupisu faktur za právní a ostatní služby spojené s obhajobou Ing. [celé jméno žalobce] plyne, že se týká advokátů: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], celkem v hodnotě 726 980 Kč. Z faktur číslo K077 2016 se podává, že jde o částku 62 393 Kč, dodavatele: advokátní kancelář [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, odběrateli [celé jméno žalobce], den splatnosti 6. 10. 2016 (k tomu rozpis hodin na druhé straně tohoto dokumentu za období od 4. 12. 2015 do 31. 8. 2016). Z faktury č. K129 2015 znějící na částku 79 616 Kč vystavené advokátní kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení], den splatnosti 18. 12. 2015, znějící na odběratele Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] se podává, že jde o fakturaci odměny za poskytnuté právní služby při obhajobě ve věci vedené u Krajského soudu v Praze 5 T 11/2011 v rozsahu 32,80 hodiny po 2 000 Kč. Z faktury - daňový doklad K008 2017, splatné 17. 2. 2017 plyne, že byla vystavena advokátní kanceláří [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], celkem částka 117 018 Kč, když se jedná o odměnu za poskytnuté právní služby při obhajobě ve věci vedené u Krajského soudu v Praze 5 T 11/2011 v rozsahu 48,25 hodin, po 2 000 Kč, k tomu rozpis hodin poskytnutých právních služeb v období od 18. 12. 2014 do 3. 12. 2015. Z faktury č. 142 2014, znějící na 51 743 Kč, vystavené advokátní kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], den splatnosti 1. ledna 2015 se podává, že je tak fakturovaná odměna za poskytnuté právní služby při obhajobě ve věci vedené u Krajského soudu v Praze 5 T 11/2011 v rozsahu 21,15 hodiny po 2 000 Kč, k tomu rozpis hodin v období od 1. 9. 2016 do 25. 1. 2017. Z faktury - daňový doklad č. 63 2014 znějící na částku 107 727 Kč se podává, že byla vystavená advokátní kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], splatná 23. 6. 2014, když je fakturováno v rozsahu čtyř služeb při obhajobě, v rozsahu 44,35 hodiny po 2 000 Kč, k tomu rozpis hodin poskytnutých právních služeb. Z faktury - daňový doklad [číslo] 2013 na částku 61 573 Kč, advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], splatné dne 24. 12. 2013 plyne, že je tak fakturovaná odměna za poskytnuté právní služby při obhajobě v rozsahu 25,15 hodiny po 2 000 Kč a na druhé straně uveden rozpis hodin poskytnutých právních služeb od 5. 12. 2013 do 13. 5. 2014. Z faktury - daňový doklad [číslo] 2013, dodavateli advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], splatné 20. 8. 2013 plyne, že jde celkem o úhradu 64 130 Kč, k tomu rozpis hodin za období od 22. 2. 2013 do 17. 7. 2013. Z faktury daňový doklad [číslo] 2013 od dodavatele advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], splatné 20. 3. 2013 na částku 21 780 Kč plyne, že fakturována je odměna za poskytnuté právní služby při obhajobě, k tomu rozpis za období od 7. 4. 2012 do 22. 2. 2013. Z faktury [číslo] 2012 dodavatele advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], splatné 10. 5. 2012 na 17 000 Kč zjištěno, že v textu je uvedena fakturace odměny za poskytnuté právní služby při obhajobě, k tomu rozpis hodin právních služeb v období od 7. 3. 2011 do 10. 4. 2012. [příjmení] faktura [číslo] 2011, dodavatel advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], odběratel [celé jméno žalobce], splatná 7. 4. 2011, když v textu je uváděno, že je fakturovaná záloha na poskytování právních služeb 33 000 Kč. Ze zálohové faktury [číslo] 2010 dodavatele advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], odběrateli [celé jméno žalobce], splatné 7. 6. 2010 se podává, částka 96 000 Kč, když je fakturována záloha za poskytování právních služeb. K tomu dopis advokátní kanceláře [příjmení], [příjmení], adresovaný Ing. [jméno] [příjmení] dne 24. 5. 2010, že dle pokynů JUDr. [příjmení] na tuto adresu posílá zálohovou fakturu [číslo] a rozpis hodin právních služeb poskytnutých do 7. 5. 2010 a žádá proplacení faktury, k tomu rozpis. Z faktury JUDr. [jméno] [příjmení], vystavené [celé jméno žalobce] se podává, že jde o sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ve výši 15 000 Kč celkem s DPH, dále příjmový pokladní doklad 15 000 Kč za sepis návrhu na zastavení trestního řízení, ze dne 23. 5. 2013, převzal JUDr. [jméno] [příjmení]. Z příjmového pokladního doklad z 16. 4. 2013 se podává, že byla přijata od [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] částka 3 000 Kč, účel platby nečitelný pouze lze zjistit jedno slovo "posouzení". Další příjmový pokladní doklad ze 16. 4. 2013, vystavený JUDr. [jméno] [příjmení], přijato od [celé jméno žalobce], 4 000 Kč, "posouzení aspektů" a dále nečitelné.

10. Z příjmového pokladního dokladu JUDr. [jméno] [příjmení] z 9. 1. 2002, advokátní kancelář je zjištěno, že bylo od [celé jméno žalobce] přijato 50 000 Kč za právní služby. Z dokumentu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, SKPV, [obec a číslo] - [část obce], č.j. NCOZ-4522-6/ČJ-2020-412100 z 18. 5. 2020 adresované advokátní kanceláři [příjmení], [příjmení] a [příjmení] ohledně, odsouzeného [celé jméno žalobce], k převzetí věcí zajištěných při domovní prohlídce bylo zjištěno sdělení, že s ohledem na odstup času od zpracovávání trestní věci, stěhování v rámci reorganizace a předávání spisového materiálu nelze zjistit jako bylo s předmětnými věcmi naloženo.

11. Skutkovým zjištěním soudu je, že žalobce byl trestně stíhán pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 odst. 1,4 trestního zákoníku na základě usnesení PČR ze dne 12.12.2007, v průběhu přípravného řízení byly u žalobce zajištěny při domovní prohlídce věci, m.j. i vkladní knížky, byla na něj podána obžaloba a po proběhlém soudním řízení trestním u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 5 T 11/2011 byl uznán vinným, kdy byl odsouzen nejprve k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a po podání odvolání oběma stranami bylo Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 3 To 15/2017-41858 ze dne 1.10.2018 rozhodnuto tak, že žalobce byl při nezměněném výroku o vině z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. března 2016 č.j. 5 T 11/2011-41485 ze zločinu z krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3, tr. zákoníku, podle § 240 odst. 3, tr. zákoníku, za použití ustanovení § 58 odst. 1, odst. 3, písm. c), tr. zákoníku, odsouzen m.j., k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1, tr. zákoníku, podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Trestní řízení trvalo proti žalobci od 12.12.2007 do 1.10.2018. V souvislosti s trestním stíháním, žalobce vynaložil náklady na svoji obhajobu.

12. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 stát odpovídá za podmínek stanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buďto rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem.

13. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným 14. Podle § 13 zákona, nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

15. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, dále jen OdpŠk, zakládá objektivní odpovědnost státu za škodu, jsou-li současně splněny následující tři předpoklady: 1) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či se dopustil nesprávného úředního postupu, 2) poškozenému vznikla škoda /majetková újma vyjádřitelná v penězích/, 3) škoda je v příčinné souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, tj. nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup je se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku /srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. 2Cdon 129/97 Naplnění těchto předpokladů musí být v soudním řízení bezpečně prokázáno a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některého z nich.

16. Pokud jde o výklad pojmu nesprávného úředního postupu, je třeba se opřít zejména o výklad tohoto pojmu podávaný právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škody, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

17. Žalobce uplatňuje náhradu škody ve výši 954 680 Kč z titulu tvrzené majetkové újmy způsobené žalobci žalovanou v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného proti žalobci, přičemž v souvislosti s tím měla žalobci vzniknout škoda v nákladech trestního řízení, které vynaložil na svoji obhajobu. V tomto případě však není zde odpovědnostní titul (došlo pouze k zmírnění trestu), přičemž zde absentuje kauzální nexus, kdy není dána příčinná souvislost mezi zaviněním a tvrzenou škodou, neboť náklady řízení nebyly vynaloženy v souvislosti s nepřiměřenou délkou, nýbrž s trestním stíháním žalobce, které ovšem nebylo nezákonné (byl v posuzovaném řízení odsouzen, byť v průběhu vedení trestního stíhání došlo k zmírnění trestu). Není tedy v tomto případě splněna podmínka § 8 zákona Odpšk, a to nezákonného trestního stíhání, kdy by muselo být odsuzující rozhodnutí změněno nebo zrušeno pro nezákonnost – a to se nestalo. Takže již jen co do základu v tomto segmentu náhrady škody (obhajného) v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení, nemůže žaloba obstát.

18. Co do žalobcem uplatňované náhrady škody z titulu tvrzené nezákonné domovní prohlídky a požadavek na proplacení paušální částky za při domovní prohlídce za ztracené věci včetně vkladných knížek, je nutno i toto odmítnout, jednak proto, že toliko paušální vyčíslení škody nemůže obstát (škoda musí být přesně vyčíslena), nicméně, i kdyby došlo k přesnému vyčíslení škody v tomto segmentu, nelze již jen co do základu tomuto požadavku přitakat, neboť domovní prohlídka nebyla shledána nezákonnou (žádným, ani nadřízeným orgánem nebylo konstatováno, že domovní prohlídka byla nezákonná). Nadto, vkladní knížka je listina evidující potvrzení peněžitého ústavu o složení peněžních prostředků na bankovní účet, výběru hotovosti či jiné peněžní operaci. Vkladní knížka představuje pohledávku za peněžním ústavem, který jejímu vlastníkovi předepisuje postup, pokud nemůže s tímto dokumentem nakládat. Stát je v tomto případě v režimu zákona č. 82/1998 Sb. až posledním dlužníkem, přičemž vkladní knížka představuje pohledávku za peněžním ústavem, který jejímu vlastníkovi předepisuje postup, pokud nemůže s tímto dokumentem nakládat. Ani v tom to segmentu tak žaloba nemůže obstát.

19. Z uvedených důvodů byla žaloba, jako neopodstatněná, zamítnuta.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 4 paušály dle vyhlč. 177/1996 Sb. a č. 254/ 2015 Sb. (vyjádření k věci, 3x jednání u soudu a replika z 25.1.2022 k tvrzení žalobce) x 300 Kč; celkem 1 200 Kč.