14 C 154/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov , se sídlem adresa o zaplacení 105 301,58 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 105 301,58 Kč s úrokem z prodlení 9% z této částky od 25. 7. 2018, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované žalobou podanou u soudu 30. 7. 2018 náhrady škody z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Uvedl k tomu, že žaluje zaplacení částky 105 301,58 Kč z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem v exekučním řízení, které bylo proti žalobci vedeno Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne 4. 12. 2014, č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o rozvrhu částky získané zpeněžením majetku v dražbě mezi věřitele a žalobcem. Žalobci měla být dle výroku II. bod 8. uvedeného usnesení vyplacena částka 633 889,28 Kč Soudní exekutor vyplatil částky připadající jednotlivým věřitelům v průběhu srpna 2015 (většinou 5. 8. 2015). Žalobci však nevyplatil na ného připadající částku, ačkoliv pro odklad platby nebyl žádný důvod. Místo toho nesprávně a tedy neoprávněně vyplatil tyto částky: 5. 8. 2015 na účet exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] 194 971 Kč, 12. 8. 2015 na účet Finančního úřadu v [obec] 40 997 Kč, 8. 10. 2015 na účet Finančního úřadu v [obec] 111 Kč, 4. 11. 2016 na účet Finančního úřadu v [obec] 351 817,08 Kč. Všechny uvedené částky nebyly přihlášeny do dražby a nebylo o nich rozhodnuto v rámci výše uvedeného rozvrhového usnesení. Soudní exekutor tedy pochybil, když neoprávněně zadržoval finanční prostředky žalobce a dokonce z nich hradil pohledávky, které nebyly uvedeny v rozvrhovém usnesení. Teprve 27. 1. 2017, tedy více než 17 měsíců po tom, co vyplatil věřitele uvedené v rozvrhovém usnesení, vydal žalobci částku 46 369,19 Kč jakožto zůstatek po provedení výše uvedených neoprávněných úhrad. Je tedy zřejmé, že v důsledku nesprávného postupu exekutora, spočívajícího v neoprávněném zadržování částky určené žalobci, neoprávněném vyplacení částky určené žalobci, došlo k tomu, že finanční prostředky určené pro žalobce mu byly vyplaceny s podstatným zpožděním. Nelze rovněž přehlédnout, že pokud by byly finanční prostředky vyplaceny žalobci stejně jako ostatním věřitelům, mohl by dříve uspokojit své závazky, čímž by jejich výše nedosáhla uvedené výše. V této souvislosti se jedná o částku 351 817,08 Kč. Dle sdělení Finančního úřadu pro [územní celek], Územního pracoviště [obec], se uvedená částka skládala z nedoplatku daně z příjmů právnických osob ve výši 218 074,11 Kč doměřeného na základě obnovy řízení v roce 2015 a souvisejícího úroku z prodlení ve výši 123 102,97 Kč, který byl vyčíslen v exekučním příkaze č. j. 1860600/16/3301-80541-708672 ze dne 25. 10. 2016 z částky 303 000 Kč. Je zřejmé, že pokud by žalobce obdržel na něho připadající finanční prostředky již v srpnu 2015, mohl by své daňové povinnosti uhradit a ušetřit na úroku z prodlení za dobu od 25. 8. 2015 do 25. 10. 2016, tj. za 15 měsíců, částku 49 707 054 Kč. Žalobci tím vznikla škoda, když jeho majetek se zmenšil o částku 49 707,54 Kč, ačkoliv by k tomu za běžných okolností nedošlo. Pokud se týká částky 194 971 Kč, kterou soudní exekutor duplicitně, tedy nesprávně a neoprávněně zaslal na účet JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor neučinil nic pro její vrácení zpět a vydání žalobci. Žalobce si musel sám zajistit, aby mu JUDr. [jméno] [příjmení] (nástupkyně po JUDr. [jméno] [příjmení]), neoprávněně vyplacenou částku zaslala. S ohledem na to, že JUDr. [jméno] [příjmení] si strhla svou odměnu a náklady exekuce, které nebyly přihlášeny do rozvrhového usnesení, bylo žalobci vyplaceno 178 273 Kč. Stalo se tak až v květnu 2018, tedy 33 měsíců poté, co měl finanční prostředky obdržet. Žalobce tedy 33 měsíců nemohl disponovat s částkou 178 273 Kč. Pokud by ji měl k dispozici, mohl ji podnikavě využít a dosáhnout zisku. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10% ročně. Proto lze za škodu považovat částku 49 025,08 Kč. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši 49 025,08 Kč. Žalobce tedy 17 měsíců nemohl disponovat s částkou 46 369,19 Kč. Pokud by ji měl k dispozici, mohl ji podnikavě využít a dosáhnout zisku. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10% ročně. Proto lze za škodu považovat částku 6 568,97 Kč. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši 6 568,97 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla k tomu, že Ministerstvu spravedlnosti bylo dne 27.7.2018 doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 105 301,58 Kč. Podle sdělení žalobce mu měla škoda vzniknout nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 2.11.2018, č.j. MSP-2033/2018-ODSK-ODSK/7, uplatněný nárok na náhradu škody v celém rozsahu zamítla. Žalovaná učinila nesporným průběh exekučního řízení vedeného u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo žalovanou zjištěno, že soudní exekutor z hyperochy po dražbě nemovitých věcí vyplatil dne 5. 8. 2015 soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] částku ve výši 194 971 Kč na základě pravomocného exekučního příkazu vydaného tímto exekutorem, č.j. [číslo jednací] ze dne 31.3.2015. Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště ve [obec], byla dne 12. 8. 2015 vyplacena částka ve výši 40 997 Kč na základě exekučního příkazu vydaného tímto finančním úřadem, č.j. 1489523/15/3301-80541-708672 ze dne 5.8.2015, dále tomuto finančnímu úřadu byla dne 8. 10. 2015 vyplacena částka ve výši 111 Kč na základě sdělení o konečné výši vymáhaných nedoplatků na úroku z prodlení, č.j. 1583002/15/3301-80541-708672 ze dne 14.9.2015, které vydal tento finanční úřad a dne 4. 11. 2016 byla vyplacena částka ve výši 351 817,08 Kč, a to na základě exekučního příkazu vydaného tímto finančním úřadem, č.j. 1860600/16/3301-80541-708672 ze dne 25.10.2016. Přeplatek ve výši 46 369,19 Kč byl uložen u [exekutorský úřad] na základě žádosti pana [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, ze dne 18.11.2014, a to do vyřešení sporu mezi jednateli [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Tento přeplatek byl žalobci vyplacen dne 27.1.2017. Žalovaná naopak činí předmětem sporu žalobem tvrzenou existenci odpovědnostního titulu, jakož i splnění dalších podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Odkázala na ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávný úřední postup je soudní praxí a právní teorií vymezen jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Ze skutečností uvedených bod bodem III. vyplývá, že předmětné částky byly z hyperochy vyplaceny Finančnímu úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště ve [obec] a soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení] na základě jimi vydaných pravomocných exekučních příkazů, tedy v souladu se zákonem. Přeplatek ve výši 46 369,19 Kč zůstal u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] na základě žádosti jednatele žalobce pana [jméno] [příjmení] Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] se ani v tomto případě nedopustil nesprávného úředního postupu, přičemž je také třeba zdůraznit, že právní úprava nestanovuje žádnou lhůtu k vyplacení přeplatku povinnému. Žalovaná je tedy toho názoru, že v daném případě není dán odpovědnostní titul a již z tohoto důvodu je třeba žalobu považovat za nedůvodnou. S ohledem na skutečnost, že to byl právě současný jednatel, pan [jméno] [příjmení], který již dne 18. 11. 2014 výslovně požádal soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], aby přeplatek z exekuce nebyl bez jeho podpisu převeden na účet žalobce, a aby byl uložen u soudního exekutora do doby vyřešení sporu mezi tehdejšími jednateli žalobkyně, je minimálně s podivem, že žalobce jednající jménem [jméno] [příjmení] tvrdí, že pro odklad výplaty hyperochy nebyl žádný důvod a že soudní exekutor neoprávněně finanční prostředky připadající na hyperochu neoprávněně zadržoval. Nad rámec uvedeného žalovaná dodává, že v daném případě nebyl prokázán ani vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti, jakožto dalších podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb. Žalobcem tvrzená škoda (zejména co se týče ušlého zisku) je ryze hypotetická, ničím nepodložená. Ačkoliv žalovaná neuznává důvodnost žalobního nároku, z procesní opatrnosti se dále vyjadřuje rovněž k požadovanému příslušenství žalované částky a k pariční lhůtě. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne 25. 7. 2018, což je den následující po sepisu žádosti o náhradu škody. Žalovaná poukazuje na ust. § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. a na současnou konstantní judikaturu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001) vztahující se k problematice počátku prodlení s výplatou náhrady škody či nemajetkové újmy dle zák. č. 82/1998 Sb. Ze zmíněných zákonných ustanovení, jakož i závěrů soudů vyplývá, že stát se může do prodlení s výplatou odškodnění dostat až uplynutím šesti měsíců ode dne podání žádosti, resp. nejdříve den následující po doručení konečného stanoviska ve věci (je-li stanovisko vydáno v rámci této šestiměsíční lhůty). Vzhledem k tomu, že žádost o odškodnění byla u Ministerstva spravedlnosti uplatněna dne 27. 7. 2018 a stanovisko k žádosti žalobce ze dne 2. 11. 2018 bylo jejím právním zástupcem z datové schránky vyzvednuto dne 4. 11. 2018 (tedy v rámci šestiměsíční lhůty), lze o případném prodlení (byl-li by nárok žalobce oprávněným) uvažovat až ode dne 5. 11. 2018. Žalovaná rovněž poukazuje na skutečnost, že žalobkyně v rámci nároku na náhradu nákladů řízení účtuje úkon„ Předžalobní výzva“, což má být zcela jistě sepis žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. V této souvislosti žalovaná odkazuje na ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

3. Nesporným mezi stranami je, že nárok u žalované byl před podáním žaloby uplatněn 27. 7. 2018. Strany učinily nesporným též průběh posuzovaného řízení u soudního exekutora exekutorského úřadu Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka], a to, že zde byla vydražená nemovitost, bylo vydáno usnesení o rozvrhu, existenci hyperochy a že na základě příkazu pak exekutor plnil.

4. Zůstalo sporným, zda byla exekutorovi zaslána žádost jednatele žalobce [právnická osoba], s.r.o., pana [jméno] [příjmení] na odklad výplaty hyperochy.

5. Z důkazu usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 4. 12. 2014 ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [jméno] proti povinnému [právnická osoba] o uspokojení peněžitého plnění oprávněného, jakož i k úhradě nákladů exekuce se podává, že rozdělovaná podstata představuje částku 1 466 667 Kč a tato se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojují pohledávky soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] na základě exekučního řízení ve výši 140 751,60 Kč, dále pohledávka zástavního věřitele Finančního úřadu pro [územní celek], ÚP ve [obec], zajištěná ze zřízení zástavního práva a to v celkové výši 214 363,36 Kč. Dále pohledávka oprávněného [příjmení] [jméno] [jméno] v částce 153 020,77 Kč na úhradu vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného. Dále pohledávka věřitele Okresního soudu [obec] ve výši 10 226 Kč. Dále pohledávka věřitele [stát. instituce] v celkové výši 132 687 Kč. Dále pohledávka věřitele Finančního úřadu pro [územní celek], ÚP [obec], nezajištěná pohledávka, která činí celkem 306 Kč. Dále pohledávka věřitele [jméno] [příjmení] ve výši 181 422,99 Kč.

6. Ze sdělení Exekutorského úřadu Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 8. 2018 adresovaného [právnická osoba], s.r.o. ze dne 12. 3. 2018 (na č.l. 27) vyplývá, že exekutor žalobce informoval o způsobu rozdělení podstaty.

7. Ze sdělení stanoviska Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, zaslaného Ministerstvu spravedlnosti z 24. 9. 2018 se podává informace, že bankovní spojení pro zaslání přeplatku bylo povinným oznámeno 26. 1. 2017 a 27. 1. 2017 byl evidovaný přeplatek a že dokumentem doručeným dne 19. 11. 2014 bylo požadováno, aby byl případný přeplatek z exekuce uložen u [exekutorský úřad], a to do doby, než bude vyřešen spor mezi jednateli (viz též č.l. 163 – sdělení druhého z jednatelů k odvolání, nebylo podáno oprávněnou osobou). Dál z dokumentu se podává sdělení, že vzhledem k neexistující právní úpravě řešící lhůtu k zaplacení přeplatku povinnému a vzhledem k požadavku povinného na uložení přeplatku z exekuce u [exekutorský úřad] do doby než bude vyřešen spor mezi jednateli, nemohlo dojít k porušení právní povinnosti soudním exekutorem.

8. Z přehledu v uvedené exekuční věci soudního exekutora na č.l. 51 spisu je konstatován dokument z 19. 11. 2014 označený jako obdržení podání – povinného, jako žádost, aby přeplatek byl uložen v exekutorském úřadu do vyřešení.

9. Z dokumentu (č.l. 100 spisu) je zjišťováno, že jde o podání firmy [právnická osoba], v němž [jméno] [příjmení], jako jednatel dne 18.11.2014 adresoval [exekutorský úřad], Mgr. [jméno] [příjmení] žádost, kterou exekutor obdržel dne 19.11.2014, v níž žádá exekutora, aby přeplatek z exekuce byl uložen u tohoto exekutora do doby vyřešení sporu mezi jednateli [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení].

10. Žalobce požaduje náhradu škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu soudního exekutora z důvodu včasného nevydání hyperochy exekutorem žalobci. Jedná se o řízení vedené u exekutora pod sp. zn. [spisová značka], a jde o časový moment vztahující se k datu 4. 12. 2014, kdy bylo rozhodnuto o rozvrhu částky získané zpeněžením majetku v dražbě, mezi věřitele a žalobce, kterému měla být vyplacena částka jak žalobce tvrdí, ve výši 633 889,28 Kč. Exekutor vyplatil částky ostatním věřitelům v srpnu 2015, ale žalobci nikoli, peníze zadržené držel u sebe, a taktéž prováděl úhrady, a teprve dne 27. 1. 2017 vyplatil žalobci (jen) částku 46 369,19 Kč, jako zůstatek po úhradách.

11. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek, stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 zákona číslo 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním a nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 citovaného zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

14. Podle § 8 odst. 1 citovaného zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále uvedeno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 13 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle ust. § 26 citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

17. Nárok není dán. Dne 18. 11. 2014 totiž jednatel žalobce [jméno] [příjmení] učinil podání, v němž žádá exekutora, aby žalobci nebyla vyplacena úhrada přeplatku hyperochy, a to z důvodu, že mezi jednateli existuje spor. Pokud žalobce tvrdí, že jednatelem v době reakce exekutorovi nebyl, pak tomu tak není, neboť z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že byl jednatelem od 27. 4. 2010 do 19. 10. 2015, kdy byl druhým jednatelem též pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. V obchodním rejstříku je rovněž uvedeno, že jednatelé měli jednat společně, oba. Tomuto podání jednoho z jednatelů, [jméno] [příjmení] exekutor vyhověl, kdy prostředky zadržel a nevyplatil žalobci, jak jednatel [příjmení] požadoval.

18. Požadavek žalobce, nyní nárokovaný (opět jednajícím [jméno] [příjmení]), se podle názoru soudu tak jeví být nemravným, neboť sám jednatel [příjmení] si musel být vědom, že dne 18. 11. 2014 (kdy dopis exekutorovi psal), byl též jednatelem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož souhlas s nevyplacením hyperochy žalobce dne 18. 11. 2014 neměl, přičemž tak sám porušil pravidla o oprávněnosti jednat za žalujícího, a nyní z porušení pravidel viní žalovanou, potažmo exekutora, který jeho požadavku, ve své podstatě nesouladného se zákonem, vyhověl. Dle názoru soudu, v rozporu s dobrými mravy pak nikdo nemůže získat výhodu, jednal-li sám nepoctivě, nebo obmyslně. Je tak porušena zásada bona fides (nemo turpitudinem suam allegare potest).

19. Je bez významu, zda exekutor provedl či neprovedl následné úhrady věřitelům neoprávněně, neboť z hlediska porušení dobrých mravů, nelze žalobě přitakat již co jen do základu. Je tak nadbytečné se zabývat touto výhradou nastíněnou žalobcem ve vztahu k postupu exekutora, v němž žalobce spatřuje nesprávný úřední postup.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 6 paušálů dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, jednání 11.7.2019, 30.10.2019, 4.12.2019, závěrečné písemné vyjádření) x 300 Kč; celkem 1 800 Kč.