14 C 154/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov, se sídlem adresa o zaplacení 105 301,58 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 105 301,58 Kč s úrokem z prodlení 9% z této částky od 25. 7. 2018, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované žalobou podanou u soudu 30. 7. 2018 náhrady škody z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu. Uvedl k tomu, že žaluje zaplacení částky 105 301,58 Kč z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem v exekučním řízení, které bylo proti žalobci vedeno Mgr. jméno příjmení, soudním exekutorem, pod sp. zn. spisová značka. Usnesením ze dne 4. 12. 2014, č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto o rozvrhu částky získané zpeněžením majetku v dražbě mezi věřitele a žalobcem. Žalobci měla být dle výroku II. bod 8. uvedeného usnesení vyplacena částka 633 889,28 Kč Soudní exekutor vyplatil částky připadající jednotlivým věřitelům v průběhu srpna 2015 (většinou 5. 8. 2015). Žalobci však nevyplatil na ného připadající částku, ačkoliv pro odklad platby nebyl žádný důvod. Místo toho nesprávně a tedy neoprávněně vyplatil tyto částky: 5. 8. 2015 na účet exekutora JUDr. jméno příjmení 194 971 Kč, 12. 8. 2015 na účet Finančního úřadu v obec 40 997 Kč, 8. 10. 2015 na účet Finančního úřadu v obec 111 Kč, 4. 11. 2016 na účet Finančního úřadu v obec 351 817,08 Kč. Všechny uvedené částky nebyly přihlášeny do dražby a nebylo o nich rozhodnuto v rámci výše uvedeného rozvrhového usnesení. Soudní exekutor tedy pochybil, když neoprávněně zadržoval finanční prostředky žalobce a dokonce z nich hradil pohledávky, které nebyly uvedeny v rozvrhovém usnesení. Teprve 27. 1. 2017, tedy více než 17 měsíců po tom, co vyplatil věřitele uvedené v rozvrhovém usnesení, vydal žalobci částku 46 369,19 Kč jakožto zůstatek po provedení výše uvedených neoprávněných úhrad. Je tedy zřejmé, že v důsledku nesprávného postupu exekutora, spočívajícího v neoprávněném zadržování částky určené žalobci, neoprávněném vyplacení částky určené žalobci, došlo k tomu, že finanční prostředky určené pro žalobce mu byly vyplaceny s podstatným zpožděním. Nelze rovněž přehlédnout, že pokud by byly finanční prostředky vyplaceny žalobci stejně jako ostatním věřitelům, mohl by dříve uspokojit své závazky, čímž by jejich výše nedosáhla uvedené výše. V této souvislosti se jedná o částku 351 817,08 Kč. Dle sdělení Finančního úřadu pro územní celek, Územního pracoviště obec, se uvedená částka skládala z nedoplatku daně z příjmů právnických osob ve výši 218 074,11 Kč doměřeného na základě obnovy řízení v roce 2015 a souvisejícího úroku z prodlení ve výši 123 102,97 Kč, který byl vyčíslen v exekučním příkaze č. j. 1860600/16/3301-80541-708672 ze dne 25. 10. 2016 z částky 303 000 Kč. Je zřejmé, že pokud by žalobce obdržel na něho připadající finanční prostředky již v srpnu 2015, mohl by své daňové povinnosti uhradit a ušetřit na úroku z prodlení za dobu od 25. 8. 2015 do 25. 10. 2016, tj. za 15 měsíců, částku 49 707 054 Kč. Žalobci tím vznikla škoda, když jeho majetek se zmenšil o částku 49 707,54 Kč, ačkoliv by k tomu za běžných okolností nedošlo. Pokud se týká částky 194 971 Kč, kterou soudní exekutor duplicitně, tedy nesprávně a neoprávněně zaslal na účet JUDr. jméno příjmení, soudní exekutor neučinil nic pro její vrácení zpět a vydání žalobci. Žalobce si musel sám zajistit, aby mu JUDr. jméno příjmení (nástupkyně po JUDr. jméno příjmení), neoprávněně vyplacenou částku zaslala. S ohledem na to, že JUDr. jméno příjmení si strhla svou odměnu a náklady exekuce, které nebyly přihlášeny do rozvrhového usnesení, bylo žalobci vyplaceno 178 273 Kč. Stalo se tak až v květnu 2018, tedy 33 měsíců poté, co měl finanční prostředky obdržet. Žalobce tedy 33 měsíců nemohl disponovat s částkou 178 273 Kč. Pokud by ji měl k dispozici, mohl ji podnikavě využít a dosáhnout zisku. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10% ročně. Proto lze za škodu považovat částku 49 025,08 Kč. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši 49 025,08 Kč. Žalobce tedy 17 měsíců nemohl disponovat s částkou 46 369,19 Kč. Pokud by ji měl k dispozici, mohl ji podnikavě využít a dosáhnout zisku. Žalobce předpokládá, že by předmětnou částku zhodnotil nejméně o 10% ročně. Proto lze za škodu považovat částku 6 568,97 Kč. Žalobci tím vznikla škoda v podobě ušlého zisku (jeho majetek se nezvětšil, ačkoliv by k tomu za normálních okolností došlo) ve výši 6 568,97 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla k tomu, že Ministerstvu spravedlnosti bylo dne 27.7.2018 doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 105 301,58 Kč. Podle sdělení žalobce mu měla škoda vzniknout nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, v exekučním řízení vedeným pod sp. zn. spisová značka. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 2.11.2018, č.j. MSP-2033/2018-ODSK-ODSK/7, uplatněný nárok na náhradu škody v celém rozsahu zamítla. Žalovaná učinila nesporným průběh exekučního řízení vedeného u soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, pod sp. zn. spisová značka, kdy bylo žalovanou zjištěno, že soudní exekutor z hyperochy po dražbě nemovitých věcí vyplatil dne 5. 8. 2015 soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení částku ve výši 194 971 Kč na základě pravomocného exekučního příkazu vydaného tímto exekutorem, č.j. číslo jednací ze dne 31.3.2015. Finančnímu úřadu pro územní celek, Územní pracoviště ve obec, byla dne 12. 8. 2015 vyplacena částka ve výši 40 997 Kč na základě exekučního příkazu vydaného tímto finančním úřadem, č.j. 1489523/15/3301-80541-708672 ze dne 5.8.2015, dále tomuto finančnímu úřadu byla dne 8. 10. 2015 vyplacena částka ve výši 111 Kč na základě sdělení o konečné výši vymáhaných nedoplatků na úroku z prodlení, č.j. 1583002/15/3301-80541-708672 ze dne 14.9.2015, které vydal tento finanční úřad a dne 4. 11. 2016 byla vyplacena částka ve výši 351 817,08 Kč, a to na základě exekučního příkazu vydaného tímto finančním úřadem, č.j. 1860600/16/3301-80541-708672 ze dne 25.10.2016. Přeplatek ve výši 46 369,19 Kč byl uložen u exekutorský úřad na základě žádosti pana jméno příjmení, jednatele žalobkyně, ze dne 18.11.2014, a to do vyřešení sporu mezi jednateli jméno příjmení a Ing. jméno příjmení. Tento přeplatek byl žalobci vyplacen dne 27.1.2017. Žalovaná naopak činí předmětem sporu žalobem tvrzenou existenci odpovědnostního titulu, jakož i splnění dalších podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Odkázala na ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávný úřední postup je soudní praxí a právní teorií vymezen jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. Ze skutečností uvedených bod bodem III. vyplývá, že předmětné částky byly z hyperochy vyplaceny Finančnímu úřadu pro územní celek, Územní pracoviště ve obec a soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení na základě jimi vydaných pravomocných exekučních příkazů, tedy v souladu se zákonem. Přeplatek ve výši 46 369,19 Kč zůstal u soudního exekutora Mgr. jméno příjmení na základě žádosti jednatele žalobce pana jméno příjmení Soudní exekutor Mgr. jméno příjmení se ani v tomto případě nedopustil nesprávného úředního postupu, přičemž je také třeba zdůraznit, že právní úprava nestanovuje žádnou lhůtu k vyplacení přeplatku povinnému. Žalovaná je tedy toho názoru, že v daném případě není dán odpovědnostní titul a již z tohoto důvodu je třeba žalobu považovat za nedůvodnou. S ohledem na skutečnost, že to byl právě současný jednatel, pan jméno příjmení, který již dne 18. 11. 2014 výslovně požádal soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, aby přeplatek z exekuce nebyl bez jeho podpisu převeden na účet žalobce, a aby byl uložen u soudního exekutora do doby vyřešení sporu mezi tehdejšími jednateli žalobkyně, je minimálně s podivem, že žalobce jednající jménem jméno příjmení tvrdí, že pro odklad výplaty hyperochy nebyl žádný důvod a že soudní exekutor neoprávněně finanční prostředky připadající na hyperochu neoprávněně zadržoval. Nad rámec uvedeného žalovaná dodává, že v daném případě nebyl prokázán ani vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti, jakožto dalších podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb. Žalobcem tvrzená škoda (zejména co se týče ušlého zisku) je ryze hypotetická, ničím nepodložená. Ačkoliv žalovaná neuznává důvodnost žalobního nároku, z procesní opatrnosti se dále vyjadřuje rovněž k požadovanému příslušenství žalované částky a k pariční lhůtě. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne 25. 7. 2018, což je den následující po sepisu žádosti o náhradu škody. Žalovaná poukazuje na ust. § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. a na současnou konstantní judikaturu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001) vztahující se k problematice počátku prodlení s výplatou náhrady škody či nemajetkové újmy dle zák. č. 82/1998 Sb. Ze zmíněných zákonných ustanovení, jakož i závěrů soudů vyplývá, že stát se může do prodlení s výplatou odškodnění dostat až uplynutím šesti měsíců ode dne podání žádosti, resp. nejdříve den následující po doručení konečného stanoviska ve věci (je-li stanovisko vydáno v rámci této šestiměsíční lhůty). Vzhledem k tomu, že žádost o odškodnění byla u Ministerstva spravedlnosti uplatněna dne 27. 7. 2018 a stanovisko k žádosti žalobce ze dne 2. 11. 2018 bylo jejím právním zástupcem z datové schránky vyzvednuto dne 4. 11. 2018 (tedy v rámci šestiměsíční lhůty), lze o případném prodlení (byl-li by nárok žalobce oprávněným) uvažovat až ode dne 5. 11. 2018. Žalovaná rovněž poukazuje na skutečnost, že žalobkyně v rámci nároku na náhradu nákladů řízení účtuje úkon„ Předžalobní výzva“, což má být zcela jistě sepis žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. V této souvislosti žalovaná odkazuje na ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

3. Nesporným mezi stranami je, že nárok u žalované byl před podáním žaloby uplatněn 27. 7. 2018. Strany učinily nesporným též průběh posuzovaného řízení u soudního exekutora exekutorského úřadu Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, pod sp. zn. spisová značka, a to, že zde byla vydražená nemovitost, bylo vydáno usnesení o rozvrhu, existenci hyperochy a že na základě příkazu pak exekutor plnil.

4. Zůstalo sporným, zda byla exekutorovi zaslána žádost jednatele žalobce právnická osoba, s.r.o., pana jméno příjmení na odklad výplaty hyperochy.

5. Z důkazu usnesením č.j. číslo jednací ze dne 4. 12. 2014 ve věci oprávněného příjmení jméno jméno proti povinnému právnická osoba o uspokojení peněžitého plnění oprávněného, jakož i k úhradě nákladů exekuce se podává, že rozdělovaná podstata představuje částku 1 466 667 Kč a tato se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojují pohledávky soudního exekutora Mgr. jméno příjmení na základě exekučního řízení ve výši 140 751,60 Kč, dále pohledávka zástavního věřitele Finančního úřadu pro územní celek, ÚP ve obec, zajištěná ze zřízení zástavního práva a to v celkové výši 214 363,36 Kč. Dále pohledávka oprávněného příjmení jméno jméno v částce 153 020,77 Kč na úhradu vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného. Dále pohledávka věřitele Okresního soudu obec ve výši 10 226 Kč. Dále pohledávka věřitele stát. instituce v celkové výši 132 687 Kč. Dále pohledávka věřitele Finančního úřadu pro územní celek, ÚP obec, nezajištěná pohledávka, která činí celkem 306 Kč. Dále pohledávka věřitele jméno příjmení ve výši 181 422,99 Kč.

6. Ze sdělení Exekutorského úřadu Mgr. jméno příjmení ze dne 12. 8. 2018 adresovaného právnická osoba, s.r.o. ze dne 12. 3. 2018 (na č.l. 27) vyplývá, že exekutor žalobce informoval o způsobu rozdělení podstaty.

7. Ze sdělení stanoviska Mgr. jméno příjmení, soudního exekutora, zaslaného Ministerstvu spravedlnosti z 24. 9. 2018 se podává informace, že bankovní spojení pro zaslání přeplatku bylo povinným oznámeno 26. 1. 2017 a 27. 1. 2017 byl evidovaný přeplatek a že dokumentem doručeným dne 19. 11. 2014 bylo požadováno, aby byl případný přeplatek z exekuce uložen u exekutorský úřad, a to do doby, než bude vyřešen spor mezi jednateli (viz též č.l. 163 – sdělení druhého z jednatelů k odvolání, nebylo podáno oprávněnou osobou). Dál z dokumentu se podává sdělení, že vzhledem k neexistující právní úpravě řešící lhůtu k zaplacení přeplatku povinnému a vzhledem k požadavku povinného na uložení přeplatku z exekuce u exekutorský úřad do doby než bude vyřešen spor mezi jednateli, nemohlo dojít k porušení právní povinnosti soudním exekutorem.

8. Z přehledu v uvedené exekuční věci soudního exekutora na č.l. 51 spisu je konstatován dokument z 19. 11. 2014 označený jako obdržení podání – povinného, jako žádost, aby přeplatek byl uložen v exekutorském úřadu do vyřešení.

9. Z dokumentu (č.l. 100 spisu) je zjišťováno, že jde o podání firmy právnická osoba, v němž jméno příjmení, jako jednatel dne 18.11.2014 adresoval exekutorský úřad, Mgr. jméno příjmení žádost, kterou exekutor obdržel dne 19.11.2014, v níž žádá exekutora, aby přeplatek z exekuce byl uložen u tohoto exekutora do doby vyřešení sporu mezi jednateli jméno příjmení a Ing. příjmení příjmení.

10. Žalobce požaduje náhradu škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu soudního exekutora z důvodu včasného nevydání hyperochy exekutorem žalobci. Jedná se o řízení vedené u exekutora pod sp. zn. spisová značka, a jde o časový moment vztahující se k datu 4. 12. 2014, kdy bylo rozhodnuto o rozvrhu částky získané zpeněžením majetku v dražbě, mezi věřitele a žalobce, kterému měla být vyplacena částka jak žalobce tvrdí, ve výši 633 889,28 Kč. Exekutor vyplatil částky ostatním věřitelům v srpnu 2015, ale žalobci nikoli, peníze zadržené držel u sebe, a taktéž prováděl úhrady, a teprve dne 27. 1. 2017 vyplatil žalobci (jen) částku 46 369,19 Kč, jako zůstatek po úhradách.

11. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek, stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 zákona číslo 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním a nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 citovaného zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

14. Podle § 8 odst. 1 citovaného zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále uvedeno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 13 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle ust. § 26 citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

17. Nárok není dán. Dne 18. 11. 2014 totiž jednatel žalobce jméno příjmení učinil podání, v němž žádá exekutora, aby žalobci nebyla vyplacena úhrada přeplatku hyperochy, a to z důvodu, že mezi jednateli existuje spor. Pokud žalobce tvrdí, že jednatelem v době reakce exekutorovi nebyl, pak tomu tak není, neboť z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že byl jednatelem od 27. 4. 2010 do 19. 10. 2015, kdy byl druhým jednatelem též pan příjmení jméno příjmení. V obchodním rejstříku je rovněž uvedeno, že jednatelé měli jednat společně, oba. Tomuto podání jednoho z jednatelů, jméno příjmení exekutor vyhověl, kdy prostředky zadržel a nevyplatil žalobci, jak jednatel příjmení požadoval.

18. Požadavek žalobce, nyní nárokovaný (opět jednajícím jméno příjmení), se podle názoru soudu tak jeví být nemravným, neboť sám jednatel příjmení si musel být vědom, že dne 18. 11. 2014 (kdy dopis exekutorovi psal), byl též jednatelem žalobce příjmení jméno příjmení, jehož souhlas s nevyplacením hyperochy žalobce dne 18. 11. 2014 neměl, přičemž tak sám porušil pravidla o oprávněnosti jednat za žalujícího, a nyní z porušení pravidel viní žalovanou, potažmo exekutora, který jeho požadavku, ve své podstatě nesouladného se zákonem, vyhověl. Dle názoru soudu, v rozporu s dobrými mravy pak nikdo nemůže získat výhodu, jednal-li sám nepoctivě, nebo obmyslně. Je tak porušena zásada bona fides (nemo turpitudinem suam allegare potest).

19. Je bez významu, zda exekutor provedl či neprovedl následné úhrady věřitelům neoprávněně, neboť z hlediska porušení dobrých mravů, nelze žalobě přitakat již co jen do základu. Je tak nadbytečné se zabývat touto výhradou nastíněnou žalobcem ve vztahu k postupu exekutora, v němž žalobce spatřuje nesprávný úřední postup.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 6 paušálů dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, jednání 11.7.2019, 30.10.2019, 4.12.2019, závěrečné písemné vyjádření) x 300 Kč; celkem 1 800 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve 3 vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem či nařízení exekuce.