14 C 174/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023 sídlem Jméno žalované právu 1/376, 128 01 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , když v převyšující části co do , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá nemajetkové újmy , částka, z tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u žalované u Úřadu práce , adresa, a následně Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Uvedla, že je účastníkem řízení o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb, vedeného Úřadem práce , adresa, , ve kterém byl tento úřad požádán dne , datum, o poskytnutí informací. Správní orgán svým rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, informace poskytnout žalobkyni odmítl. Žalobkyně podala odvolání, o kterém rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí svým rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, odvolání zamítl. Žalobkyně podala k , právnická osoba, podnět k zahájení přezkumného řízení, neboť měla za to, že tato rozhodnutí jsou nezákonná. Úřad svým rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, přisvědčil žalobkyni a rozhodnutí byla zrušena pro rozpor se zákonem.

2. Žalovaná k věci uvedla, že žalobkyně uplatnila u žalované žádost o poskytnutí zadostiučiněni za nemajetkovou újmu. Žalovaná v rámci předběžného projednání přiznala žalobkyni zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce , částka, , tato částka byla žalobkyni vyplacena.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro dílčí plnění žalované v rozsahu , částka, . Řízení tak bylo částečně o uvedenou částku zastaveno a k projednání zůstalo , částka, s přísl.

4. Nesporným mezi účastníky je, že nárok byl před podáním žaloby u žalované uplatněn dne , datum, .

5. Zástupce žalující strany učinil nesporným přehled postupu řízení tak, jak konstatovala žalovaná ve svém podání soudu doručeném , datum, .

6. Z přehledu postupu řízení se podává chronologie posuzovaného řízení, kdy žádostí ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, požádala žalobkyně Úřad práce ČR, Krajská pobočka v , adresa, a Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Olomouci o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“)„o poskytnutí všech anonymizovaných rozhodnutí o příspěvek na bydlení týkající se této nemovitosti či dávek jiných souvisejících s touto nemovitostí - dům , adresa, 200, , adresa, , a to v letech 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021;poskytnutí všech anonymizovaných rozhodnutí o příspěvek na bydlení týkající se této nemovitosti či dávek jiných souvisejících s touto nemovitostí- , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě na , adresa, , a to v letech 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018;poskytnutí všech anonymizovaných rozhodnutí o příspěvek na bydlení týkající se této nemovitosti či dávek jiných souvisejících s touto nemovitosti - dům , adresa, , , adresa, , a to v letech 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021.“7. Úřad práce jako povinný subjekt podle zákona žádosti prošetřil a spojil a pod č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vydal dne , datum, rozhodnutí, kterým žádost odmítl, když dospěl k závěru, že poskytnutím požadovaného by mohlo dojít ke ztotožnění osob bydlících na uvedených adresách, a tak konkrétně zjistit, kdo je a není příjemcem nepojistných sociálních dávek. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dvě odvolání. Jedno bylo směrováno na Úřad práce ČR, Krajskou pobočku v , adresa, a druhé na Úřad práce ČR, Krajskou pobočku v Olomouci. MPSV jakožto odvolací orgán dospělo k závěru, že jsou zde předpoklady pro společné řízení a usnesením řízení o odvolání v uvedených věcech spojilo. Rozhodnutím ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, MPSV odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí úřadu práce potvrdilo.

8. Dne , datum, podala žalobkyně podnět k přezkumnému řízení, který MPSV postoupilo , právnická osoba, (dále jen „Úřad“). Úřad svým usnesením č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, zahájil na základě obdrženého podnětu přezkumné řízení. Dne , datum, vydal Úřad rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kterým ve výroku I. zrušil rozhodnutí MPSV a ve výroku II. zrušil výrok 1) a 3) rozhodnutí úřadu práce a vrátil mu věc k novému projednání. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, který však byl rozhodnutím Úřadu č.j.: , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, zamítnut jako nepřípustný. Úřad práce žádosti opětovně prošetřil a , datum, vydal rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým žádosti opětovně zamítl. Proti uvedeným rozhodnutím podala žalobkyně dne , datum, odvolání. Rozhodnutím MPSV ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo výrokem I. zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Výrokem II. bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí úřadu práce ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, - , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a rozhodnutí bylo potvrzeno, zároveň výrokem III. MPSV zamítlo odvolání ze dne , datum, ve věci otázky 2. a napadené rozhodnutí úřadu práce ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v bodě 2 žádostí potvrdilo.

9. Skutkovým zjištěním soudu je, že posuzované řízení bylo zahájeno podáním žádosti dne , datum, a ukončeno vydáním rozhodnutí MPSV ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Posuzovaná doba řízení vcelku činila 27 měsíců 19 dnů.

10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Délka řízení ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň ji lze přičítat působením státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, případně od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (viz. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne , datum, ). Průtah, který se vyskytne jen v určité fázi řízení, pak Evropský soud pro lidská práva toleruje, za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (rozsudek Žirovnický proti České republice ze dne , datum, , Krča proti České republice ze dne , datum, ). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (např. rozsudek Kubizňáková proti České republice ze dne , datum, ). Z tohoto rozsudku pak plyne, že celkovou délku řízení nelze zdůvodňovat mimo jiné opakovaným meritorním rozhodováním soudu, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána. Přiměřenost délky řízení tedy soud posuzuje s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz. rozsudek ve věci Hartman proti České republice ze dne , datum, ).

16. Z přehledu postupu řízení vyplývá, že řízení bylo zatíženo významnými průtahy v období ode dne , datum, (kdy Úřad práce vydal své zrušovací rozhodnutí) až do , datum, , kdy bylo vydáno nové rozhodnutí Úřadu práce a dále též do dne , datum, , kdy MPSV opožděně rozhodlo o odvolání v bodu 2. původního rozhodnutí Úřadu práce. Chybným postupem správních orgánu došlo ke vzniku průtahů v délce tří let. Co se týče významu řízení z ustálené judikatury vyplývá, že zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková řízení, která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou např. věcí trestní, opatrovnické, pracovně-právní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života nebo taková řízení, která se s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotního stavu je třeba vyřídit přednostně. U těch se zvýšený význam presumuje. V řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádostí o její poskytnutí. O zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení, lze proto uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro bezprostřední realizaci konkrétních práv. Zvýšený význam řízení v projednávaném případě však soud neshledává.

17. Po přihlédnutí k celkové délce řízení, která činila 27 měsíců a 19 dnů a po přihlédnutí k průtahům, bylo namístě hodnotit délku řízení jako nepřiměřenou a sama žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., OdpŠk, a tím k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, kdy se za tento nesprávný úřední postup žalovaná žalobkyni též omluvila. V tomto období přetrvávala nejistota žalobkyně ohledně výsledku řízení a jedině nepřiměřená délka řízení prodlužující stav této nejistoty mohla být příčinou vzniku nemajetkové újmy. Řízení o žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů trvalo celkem , hodnota, měsíců a 19 dnů, jednalo se o řízení vykazující jistou míru složitosti, zejména v otázce právního posouzení. Na délce řízení se žalobkyně nepodílela. Správní orgány zatížily řízení dlouhými průtahy. Jednalo se o řízení se standardním významem.

18. Při stanovení výše finanční kompenzace základní částka, ze které pří určování výše přiměřeného zadostiučinění je třeba vycházet je 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení. Dle Stanoviska je však nezbytné zohlednit to, že jakékoli řízení nějakou dobu trvá, a proto se první dva roky trvání řízení odškodňují poloviční částkou za jeden rok řízení, což je třeba vztáhnout nejen na průtahy v řízeních soudních, ale i správních.

19. Nárok u žalované uplatněn dne , datum, . Žalovaná na vyřízení měla 6 měsíců (§ 15 zákona o Odpšk). Odškodnění zaplatila dne , datum, , tedy mírně po lhůtě.

20. Posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, (podaná žádost žalobkyně) a skončeno , datum, , tedy trvalo 2 roky, 3 měsíce a 19 dní. Výraznější průtahy vznikly od , datum, do , datum, . Též do , datum, .

21. Nejde o charakter řízení se zvýšeným významem (opatrovnické, trestní, pracovně právní, o osobním stavu) a žalobkyně to ani netvrdí. Tudíž není třeba vycházet v rámci rozpětí (dle Cpjn 106/2010) 15 000 až , částka, /1 rok – z částky vyšší něž , částka, . Nicméně v důsledku výraznějších průtahů, pokud žalovaná celkovou částku navýšila o 20 % je tento postup naprosto přiléhavý.

22. Při výpočtu celkového odškodnění však došlo pouze k drobné početní diskrepanci, že celkový výpočet vychází na částku o , částka, vyšší, než vypočetla žalovaná a o tuto částku soud navýšil odškodnění.

23. Při stanovení základní částky zadostiučinění v případě řízení o žádosti o poskytnutí informací činí odškodněn z částky , částka, za jeden rok řízení při krácení na polovinu v prvních dvou letech trvání řízení - Při celkové délce řízení v trvání 27 měsíců a 19 dnů, činí na celé koruny zaokrouhlená základní částka – , částka, / první dva roky, 3 měsíce činí 1 250 x , právnická osoba, 750 Kč, 19 dnů činí výsledek 41,60 za 1 den x 19 dní = , částka, ; cekem , částka, . Navýšeno o 20 % (, částka, ) činí celkový výsledek , částka, . Při poskytnutí dílčího plnění ze strany žalované je tak třeba doplatit rozdíl , částka, .

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žaloba byla v převážné míře neúspěšná, nicméně drobné zpoždění se zaplacením oprávněné částky zapříčinilo, že byla podána důvodně, proto soud rozhodl, že žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.