14 C 185/2019
č. j. 14 C 185/2019-111
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu
I. Žaloba, že výpověď z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se ve [anonymizována dvě slova] [adresa], na adrese [adresa žalobce a žalobkyně], ze dne 10. 6. 2019, podaná žalovanou žalobcům je neoprávněná, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalované na nákladech řízení částku 2 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobci se žalobou podanou u soudu 23. 8. 2019 domáhali vyslovení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu danou žalobcům ze strany žalované. Uvedli k tomu, že jsou na základě nájemní smlouvy, uzavřené se žalovanou dne 8. 1. 1997, nájemci bytu [číslo] který se nachází ve [anonymizována tři slova] [adresa] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně]. Citovanou nájemní smlouvou byl mezi účastníky sjednán nájem bytu na dobu neurčitou. Dne 26. 6. 2019 obdrželi žalobci přípis žalované, označený jako„ výpověď z nájmu bytu“, která je ze strany žalované datována dnem 10. 6. 2019. V citované výpovědi žalovaná uvádí, že„ vypovídá“ žalobcům nájem výše citovaného bytu, a to z důvodu uvedeného v ustanovení § 2288 odst. 1) písm. a) obč. zákoníku, neboť žalovaná tvrdí, že žalobci měli údajně hrubě porušit svojí povinnost nájemce tím, že je jimi údajně předmětný byt bez souhlasu žalované jako pronajímatele pronajímán. Žalobci však proti obdržené výpovědi z nájmu bytu namítají, že žalovanou uplatněný výpovědní důvod v daném případě není, resp. nebyl naplněn, neboť žalobci v minulosti předmětný byt nikdy nepronajali (ať už se souhlasem či bez souhlasu žalované). Před obdržením předmětné výpovědi z nájmu bytu dali žalobci pouze na omezenou dobu část předmětného bytu do podnájmu třetí osoby, a to podle ustanovení § 2274 obč. zákoníku, když citované ustanovení zákona výslovně umožňuje dát část bytu do podnájmu třetí osoby i bez souhlasu pronajímatele a takovéto jednání, které je zcela v souladu se zákonem, nemůže být porušením jakékoli povinnosti nájemce a tedy ani naplněním výpovědního důvodu dle ustanovení § 2288 odst. 1) písm. a) obč. zákoníku, kterého se žalovaná ve své výpovědi z nájmu bytu dovolává. Odkázali na ustanovení § 3074 odst. 1) obč. zákoníku, podle kterého se „nájem“ řídí zákonem č. 89/2012 Sb. (NOZ) od momentu jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před účinností NOZ (což je daný případ). Vzhledem k tomu, že tvrzení žalované obsažené v její výpovědi z nájmu bytu ze dne 10. 6. 2019, a to její tvrzení, že žalobci předmětný byt je bez souhlasu žalované jako pronajímatele pronajímán, neodpovídá skutečnému stavu a žalobci v minulosti dali pouze na omezenou dobu zcela v souladu s ustanovením § 2274 obč. zákoníku část předmětného bytu do podnájmu třetí osoby, tak žalobci považují výpověď z nájmu bytu ze dne 10. 6. 2019 za neoprávněnou, neboť z jejich strany nedošlo k jakémukoli porušení jejich povinností vyplývajících z nájmu a nebyl tedy naplněn výpovědní důvod dle ustanovení § 2288 odst. 1) písm. a) obč. zákoníku, kterého se žalovaná ve své výpovědi dovolává.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že dne 8. 1. 1997 byla mezi žalobcem č. 1) a 2) a žalovanou uzavřena nájemní smlouva (dále jen„ nájemní smlouva"), ve znění Dodatku č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 31. 5. 2012 (dále jen„ dodatek č. 1“), na základě které užívali žalobci č. 1) a 2) shora označený byt. Dle čl. 2 nájemní smlouvy, ve znění dodatku č. 1 byl nájem sjednán na dobu neurčitou. V souladu s čl. 5 nájemní smlouvy, ve znění dodatku č. 1, bylo mezi stranami ujednáno, že nájemce není oprávněn bez předchozího souhlasu pronajímatele přenechat byt nebo jeho část do podnájmu ani byt využívat k podnikatelské činnosti. Pronajímatelem bylo zjištěno, že žalobci č. 1) a 2) hrubě porušili shora uvedené povinnosti nájemce uložené nájemní smlouvou, ve znění dodatku č. 1, jakož i dle § 2275 ve spojení s § 2276 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), když v bytě trvale nebydlí a byt byl bez souhlasu pronajímatele předáván do podnájmu cizím osobám. Z tohoto důvodu vzniklo pronajímateli dle § 2288 odst. 1) písm. a) právo vypovědět žalobkyni nájem v tříměsíční výpovědní době, která počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po jejím doručení. Na základě usnesení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [číslo] ze dne 27. 5. 2019 byla žalobcům č. 1) a 2) dána výpověď z nájmu bytu, a to z důvodu uvedeného v ustanovení § 2288 odst. 1) písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), neboť hrubě porušují své povinnosti vyplývající z nájmu. Výpověď byla žalobcům doručena dne 26. 6. 2019, od 1. 7. 2019 tak počala běžet tříměsíční výpovědní doba. Pokud žalobci č. 1) a 2) ve své žalobě uvedli, že považují výpověď za neoprávněnou, kdy nesouhlasí s tím, že by porušovali povinnost nájemce, jež je ve výpovědi uvedena a uvedli, že dali na omezenou dobu část předmětného bytu do podnájmu třetí osoby v souladu s § 2774 OZ, a tudíž nepotřebovali k podnájmu bytu souhlas pronajímatele, pak ve své žalobě přiznali, že byt byl dán do podnájmu bez souhlasu pronajímatele. Ze svědeckých výpovědí sousedů a z místního šetření žalované však vyplývá, že žalobci v uvedeném bytě již delší dobu sami trvale nebydlí. Uvedla dále, že dne 19. 3. 2019 proběhlo místní šetření [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec a číslo], kdy v předmětném bytě byla zastižena žena cizí národnosti, která sdělila, že v bytě bydlí již od listopadu, společně s dalšími dvěma ženami. Dále potvrdila, že nikdo další v bytě nebydlí. To, že v bytě bydlí tyto ženy již čtyři měsíce, potvrdil dne 20. 3. 2019 i soused - pan [jméno] [příjmení]. Zároveň potvrdil, že byt je již delší dobu (cca. 2 roky) užíván někým jiným než žalobci. Tato skutečnost rovněž byla potvrzena sousedy - manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] a sousedkou [jméno] [příjmení]. Všichni tito sousedé shodně uvedli, že žalobci v předmětném bytě trvale nebydlí a podnajímají jej cizím osobám. Sousedka - paní [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobce č. 1) do bytu dochází, avšak jej neužívá. Zároveň taky potvrdila, že byt je panem [celé jméno žalobce] podnajímán cizincům, převážně turistům. Pokud žalobci č. 1) a 2) ve své žalobě uvedli, že dali na omezenou dobu část předmětného bytu do podnájmu třetí osoby v souladu s § 2774 OZ, již však neuvedli, na jak dlouhou dobu byl byt do podnájmu dán. Ze shora uvedených svědeckých výpovědí a místního šetření vyplývá, že byt je podnajímán třetím osobám již delší dobu (cca 2 roky), nicméně zcela jasně bylo prokázáno, že od listopadu 2018 byl byt po dobu min. 4 měsíců podnajímán třem mladým cizinkám. V ustanovení § 2274 OZ, na které odkazují žalobci je uvedeno, že ust. § 2272 OZ se použije přiměřeně. V souladu s § 2272 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) má nájemce povinnost oznámit pronajímateli nejpozději do dvou měsíců od nastěhování podnájemce zvýšení počtu osob žijících v bytě. Neučiní - li tak, má se za to, že závažně porušil svou povinnost. Z přiměřeného použití § 2272 OZ vyplývá, že nájemce je povinen i v případě podnájmu oznámit pronajímateli skutečnost, že došlo ke zvýšení počtu osob žijících v bytě z důvodu dání části bytu do podnájmu. Žalovaní však v souladu s § 2272 žalované zvýšení počtu osob neoznámili, ačkoliv tvrdí, že část bytu dali do podnájmu třetí osoby. Tím došlo k hrubému porušení povinnosti nájemce a pronajímateli tak vzniklo právo dle § 2288 odst. 1) písm. a) vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní době.
3. Provedeným dokazováním bylo soudem zjištěno:
4. Z informace o pozemku (č.l. 25) se podává vlastnické právo žalované k nemovitosti v níž se nachází byt [číslo] ve [anonymizováno] podlaží domu [adresa] na adrese [adresa žalobce a žalobkyně].
5. Z nájemní smlouvy (č.l. 5) ze dne 8. 1. 1997 uzavřené mezi žalovanou a žalobci se podává, že nájem se sjednává na dobu neurčitou (článek 2). Z článku 5 plyne, že bez písemného souhlasu pronajímatele není nájemce oprávněn přenechat byt nebo jeho část do podnájmu ani jej využívat k podnikatelské činnosti. Nájemci není rovněž dovoleno byt převést na jinou osobu. Při porušení těchto povinností se nájemce vystavuje nebezpečí výpovědi.
6. Z výpovědi z nájmu bytu (č.l. 7) ze dne 10. 6. 2019 (doručenka z 26. 6. 2019 na č.l. 22 u žalobce 1), u žalobkyně 2) vrácena jako nevyzvednuta), se podává důvod hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu bytu, kdy v souladu s čl. 5 nájemní smlouvy z 8.1.1977 ve znění Dodatku č. 1 k nájemní smlouvě z 31.5.2012 dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. o.z., je byt bez souhlasu pronajímatele podnajímán, přičemž nájemce není oprávněn přenechat byt nebo jeho část do podnájmu ani jej využívat k podnikatelské činnosti.
7. Ze zápisu z místního šetření z 19. 3. 2019, který sepsala pracovnice žalované paní [příjmení], se podává okolnost, která vyvolala místní šetření, a to podezření z podnájmu bytu [anonymizováno] bez souhlasu žalované. Z protokolu - svědecká výpověď (č.l. 26) ze dne 27. 2. 2019 podané [jméno] [příjmení] vyplývá obsah zjištěný pracovníkem žalované, paní [příjmení], že do bytu pana [celé jméno žalobce] čas od času přicházejí lidé, kterým pan [celé jméno žalobce] umožňuje krátkodobé ubytování (jde o cizince a turisty). Z dalšího dokumentu, protokolu (na č.l. 33) sepsaného pracovníkem žalované se podává informace získaná od osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 20. 3. 2019 o obsahu, že pana [celé jméno žalobce] vídají velmi zřídka a paní [celé jméno žalobkyně], vůbec. Z protokolu (na č.l. 34) sepsaného [jméno] [příjmení] (č.l. 34) ze dne 26. 3. 2019 se podává její informace o tom, že u bytu [anonymizováno] zaznamenala střídání bydlících osob – cizinců, zejména mladých lidí. Pana [celé jméno žalobce] v domě vůbec nevídá. Byl problém ho sehnat i v případě kdy v bytě došlo k havárii potrubí. Z protokolu ze dne 20. 3. 2019 (č.l. 42) sepsaného s [jméno] [příjmení] se podává jeho informace o tom, že již delší dobu, asi 2 roky v bytě [anonymizováno] vídává někoho jiného, naposledy osoby snědé pleti, ženy v šátku snad z Indie, které mluví anglicky, které vídá asi 4 měsíce.
8. Ze zápisu s místního šetření 14. 2. 2019 (č.l. 43), týkajícího se tvrzení, že byt manželů [příjmení] je pronajímán jinými osobami se podává shrnutí informací od manželů [příjmení], že byt [anonymizováno] je užíván studenty a je zde často hluk. [příjmení] [příjmení] pana [celé jméno žalobce] zde vídá, že do bytu dochází, byt však neužívá. V bytě se často střídají ubytovaní.
9. Z usnesení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ze dne 27. 5. 2019 (č.l. 310) se podává (pod bodem II.), souhlas s uplatněním výpovědi z nájmu bytů o dispozici [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] nadzemním podlaží (atd.) vůči manželům [příjmení], dle ustanovení § 2288 odst. 1 písmene a) + d) občanského zákoníku.
10. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného (platný od 1. 1. 2019) se podává seznam osob v bytě, [celé jméno žalobce] (nájemce), [celé jméno žalobkyně] (manželka), [jméno] [celé jméno žalobce] (syn).
11. Z dodatku č.1 ke smlouvě o nájmu obecního bytu z 31. 5. 2012 se podává úprava výše nájemného od 1.7.2012 a postupy při doručování písemností.
12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že u bytu žalobců potkává osoby v šátku, cizince, kteří vcházejí do bytu [anonymizováno]. Jedná se o delší období roku 2019 a dříve (2018, 2017). Bydlí ve 4. patře, byt [anonymizováno] je ve 2. patře. Frekvenci pohybu cizinců v bytě [anonymizováno] odhadl na 10x za období několika let, kdy je viděl jak vyšli ze dveří a někdy se náhodou potkali na schodech. Žili poměrně potichu.
13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bydlící v posledním patře (5. patro) se podává, že vídala vycházet a zacházet do bytu žalobců lidi cizí, které nezná. Byli to většinou cizinci, viděla je, jak vchází do bytu žalobců. Šlo většinou o letní období, asi v roce 2019, byli to muži, ženy i páry. Pana [celé jméno žalobce] s paní [celé jméno žalobkyně] párkrát potkala, ale to bylo vesměs, kdy řešili třeba privatizaci nebo podobné záležitosti.
14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bydlícího v bytě nad žalobci vyplynulo, že do protokolu, který pořídila pracovnice žalované, potvrdil, že v bytě [anonymizováno] bydlí nějací podnájemníci. V současné době je to nějaká anglicky mluvící dvojice mladých. Stalo se, že byli hluční, někdy v říjnu, proto je v noci musel na hluk upozornit, otevřeli, reagovali a mluvili anglicky. Pana [celé jméno žalobce] asi 4 roky neviděl, naposledy, když měli jednání kvůli privatizaci bytu, což je asi 3 nebo 4 roky. Paní [celé jméno žalobkyně] neviděl asi 12 let. Uvedl dále, že asi před 5 lety byly v bytě u žalobců nějaké dvě dívenky v podnájmu, potom nějací hoši snědí, nějací Indové (3 roky zpátky); šla tenkrát za nimi jeho manželka, z níž si dělali legraci, potom tam byly zase nějaké dívenky, asi muslimky (nosily šátky). Vypadalo to, že jde o studenty. V těch situacích, nikdy pana [celé jméno žalobce] neviděl, nikdy mu nepřišel otevřít, celkem šlo asi o tři případy. Ti cizinci naštěstí rozumějí slovu policie a vždycky se zklidnili.
15. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že s žalobcem chodil do školy, znají se téměř 50 let, jsou kamarádi, v posledních 20 letech byl relativně často u něj v bytě. Chodili spolu na tenis, mají rádi víno, chodili spolu na pivo, takže byl u něj relativně dost často, v období předcházejícím roku 2019, tedy 2017, 2018, 2019 chodil k němu každé 3 měsíce. Zda v bytě někdy viděl cizí osoby, to neviděl, ale věděl o tom, že tam někdo je, neboť někdy v roce 2019 si přijel k němu pro víno, a viděl, že tam visely dámské šaty na věšáku, tak se ho ptal a zjistil, že tam někdo bydlí u něj. V bytě žalobce byl snad 20x. V inkriminované době, když tam byl, tak tam nikoho neviděl, jen tam visely ty dámské šaty na věšáku. Ptal se ho, jestli má přítelkyni, kývnul a řekl, že jo, ale více to nerozvíjeli. Dal mu na vědomí, že tam nějaká žena bydlí, protože ty šaty byly dámské a visely na chodbě na věšáku. Nemá vědomost, že by byt žalobce někomu třeba pronajal, on tam býval, v tom bytě. Když jeli taxíkem, vystupoval z auta u baráku a šel nahoru. A když byl za ním doma, tak tam většinou byl sám, ale v tom období nějakém, tam měl ty dámské šaty pověšené. Ví o tom, že na adrese v [obec a číslo], v bytě [anonymizována tři slova] se žalobce zdržoval kdysi dávno, kdysi dávno tam bydlel.
16. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že v předmětném domě bydlela ve 4. patře. Měla zlomený kotník, dlouho ležela doma, nemohla moc chodit, tak chodila o berlích, jezdila výtahem v domě. Takže když šla domů, šla dolů k výtahu a vyjela do 4. patra, kdy se s paní [celé jméno žalobkyně] potkávala docela často, chodili spolu na schůze, potkávaly se i ve dveřích domu anebo na ulici, občas se potkaly někde při nákupu. Takže jí potkávala v podobných frekvencích jako některé jiné obyvatele toho domu. Že tam chodili návštěvy, to se dělo naprosto běžně, potkávala se tam s lidmi, kteří mluvili cizí řečí, to je součást života toho domu, kde všichni byli jako stálí nájemníci dost dlouhou dobu. To patří k tomu duchu onoho domu. Bydlela v domě 25 let a nepamatuje období, které bylo jinak frekventované, ten dům fungoval v podstatě stejně. V domě nebydlí již přes rok a 2 měsíce. Žalobce potkávala asi jednou za měsíc. Přes léto byla pryč, takže neví, jak to v té době v domě chodilo. Asi rok a půl, což bylo před 5 lety, trávila jenom v bytě, protože se nemohla pohybovat. Když chodili na domovní schůze, vídali se tam a často řešili problémy právě s výtahem. Telefonovali si, když byl problém nebo unikal plyn ze sklepa. Žalobce byl jeden z těch lidí, kterým mohla zavolat a poradit se. Bydlela o dvě patra výše, protože pod ní byli [příjmení]. Převážně používala výtah.
17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé pracovnice žalované vyplynulo, že se dvakrát pokusila o návštěvu bytu [anonymizováno]. Poprvé navštívili dům na popud správce, který dostal informaci od nájemců, že v domě se vyskytuje spousta cizinců a že některé z bytů jsou pravděpodobně užívány neoprávněně právě cizinci. Proto udělali nejprve první šetření, kdy u bytu [anonymizováno] nikoho nezastihli, zastihli však několik sousedů, [anonymizováno], paní [příjmení], přímou sousedku naproti a navštívili jeden z bytů ve vyšších patrech, kterého se také podezření neoprávněného užívání týkala. Přitom zjistili, že problém je i v bytě [anonymizováno] a že i tam jsou osoby (cizinci), které nejsou hlášeny. Při prvním šetření se nedobrali výsledku, až při následných výsleších svědků bylo zjištěno, že skutečně v tom problém je. Bylo proto provedeno následné šetření, kdy byt otevřela slečna asi ve věku 20 let, exotického vzezření, asi nějaký Blízký východ, podle toho, jak byla oděna a jak vypadala. Mluvila pouze anglicky. Dotázala se jí na pana [celé jméno žalobce], kdy se jí dostalo odpovědi, že tam není a potvrdila, že je studentkou, v bytě bydlí od listopadu s kamarádkami. Bylo to na jaře 2019, přesné datum si již nevybaví. Úřední šetření probíhalo nadvakrát, byla tam ta první návštěva, při té právě z výpovědi paní [příjmení] a manželů [příjmení] přišli na to, že problém je právě i v bytě manželů [příjmení]. Následně si pak pozvali i některé ze sousedů k svědecké výpovědi na úřad, což standardně takhle probíhalo.
18. Skutkovým zjištěním soudu je, že výpověď z nájmu bytu ze dne 10.6.2019 daná žalovanou žalobcům, byla uplatněna z důvodu uvedeného v § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku s odůvodněním, že nájemce porušil hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu bytu spočívající v tom, že byt je bez souhlasu pronajímatele – podnajímán. Ve výpovědi je též odkaz na čl. 5 nájemní smlouvy ve znění dodatku č. 1 – že nájemce není oprávněn bez písemného souhlasu pronajímatele přenechat byt nebo jeho část do podnájmu jiné osobě. Žalobci potvrdili (u prvního soudního jednání ve věci), že část bytu dali do podnájmu. Uvedli, že manželka opustila byt v roce 2012 a syn v roce 2010. Uvedli též, že nájemní smlouva kopírovala„ starý“ občanský zákoník, přičemž zastávají názor, že je třeba na věc nahlížet skrze dnes platného nového občanského zákoníku, dle něhož (§ 2274) měli žalobci možnost byt podnajímat, pokud v bytě sami nebo jeden z nich sám bydlí. Odkázali na ust. § 3074 občanského zákoníku.
19. Podle ustanovení § 3074 odst. 1, věta prvá, občanského zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb.), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
20. Podle ust. § 2276 téhož zákona, dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2274 a 2275, hrubě tím poruší svou povinnost.
21. Podle § 2274 téhož zákona, nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně. 22. § 2275 téhož zákona, v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.
23. Právním závěrem soudu je, že práva a povinnosti z nájemní smlouvy k posuzovanému bytu se řídí podle dosavadních právních předpisů (§ 3074), tedy, že v této projednávané věci za situace, kdy žalobci v bytě fakticky nebydlí, mohou (mohli) byt, nebo jeho část pronajmout, jen se souhlasem pronajímatele, který však dán nebyl. Výpověď je tedy oprávněná.
24. I kdyby bylo lze na věc nahlížet optikou NOZ (zák.č. 89/2012 Sb.) a to, že nájemce může dát byt do podnájmu jinému bez souhlasu pronajímatele (pokud v něm sám bydlí), pak to, že by zde nájemce trvale bydlel, s úmyslem se v bytě trvale zdržovat – prokázáno nebylo. Naopak z výpovědi převážné části svědků bylo potvrzeno, že se nájemce v bytě nezdržoval v úmyslu zde trvale bydlet a výpověď jediného svědka, který potvrzuje, že zde žalobce bydlí – [jméno] [příjmení] (přítele žalobce), že svědek žalobce navštěvoval v bytě každý kvartál, nevylučuje, že se fakticky zdržuje (zdržoval) s úmyslem trvale bydlet – jinde a v bytě na [příjmení] [číslo] v [obec a číslo] si ponechal k disposici část bytu pro případ jakékoliv potřeby a kontroly bytu.
25. Pokud jde o výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], že potkávala často žalobkyni p. [celé jméno žalobkyně] ve společných prostorách domu, není ve vztahu k projednávané věci relevantní, neboť sami žalobci potvrdili u prvního jednání soudu, že bydlení žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v domě se týkalo toliko období do roku 2012. Tvrzení svědkyně, že žalobce pana [celé jméno žalobce] potkávala jednou za měsíc, pak nevylučuje udržování kontaktu žalobce [celé jméno žalobce] s předmětným bytem, který si žalobce fakticky udržoval, jak plyne též ze závěrů výpovědi svědka [příjmení].
26. Převážná část svědků nepotvrdila, že se v bytě žalobce [celé jméno žalobce] zdržoval a bydlel v něm s úmyslem trvale uspokojovat své bytové potřeby.
27. Výpověď ve světle uvedeného je oprávněná a žaloba byla proto zamítnuta.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve sporu byla úspěšná strana žalovaná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb. Jde o 8 úkonů, a to za vyjádření k žalobě, jednání soudu ve dnech 12.8.2020, 28.1.2021, 3.8.2021, 21.10.2021, 2.3.2022, 18.5.2022 a 25.5.2022. Za celkem 8 úkonů po 300 Kč, je výsledkem částka 2 400 Kč k rukám žalované.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.