14 C 187/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o žaloba o určení vlastnictví motorového vozidla

I. Určuje se, že žalobkyně není od 29. 3. 2022 vlastníkem motorového Škoda – Octavia II, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód.

II. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně není ke dni 28. 3. 2022 vlastníkem motorového Škoda – Octavia II, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 931,27 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou o určení vlastnictví domáhá určení, že od 28. 3. 2022 není vlastníkem motorového Škoda – Octavia II, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód. Svoji žalobu odůvodnila tím, že na základě kupní smlouvy č. K1347761 ze dne 28. 3. 2022 a úhrady kupní ceny, došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu z žalobkyně na žalovanou. Žalovaná nesplnila povinnost požádat o změnu v registru vozidel, pročež je žalobkyně dosud v registru vozidel evidována jako provozovatel. Z tohoto důvodu se žalobkyně domáhá určení, že žalobkyně není vlastníkem vozidla, což umožní následný zápis změny v registru vozidel bez součinnosti žalovaného. Naléhavý zájem je dle žalobkyně dán s ohledem na hrozbu reálné újmy z důvodu zápisu v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla, aniž by měla reálnou možnost ovlivnit chování řidiče. Dle žalobkyně je žaloba na určení jediným prostředkem, kterým lze změny údajů v registru vozidel dosáhnout. Žalobkyně vyzývala žalovanou ke splnění povinnosti před podáním žaloby, žalovaná však o zápis změny vlastníka vozidla nepožádala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřily), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Z kupní smlouvy č. K1347761, faktury č. 1007220711 a příjmových důkladů č. BRK012200733 a č. BRK012200747 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo Škoda – Octavia II, reg. zn. SPZ, VIN: VIN kód. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná jako kupující zajistí změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel, přičemž změnu zápisu je kupující povinen prokázat prodávajícím do 30 dnů od uzavření smlouvy. K přechodu vlastnického práva na kupujícího došlo zaplacením sjednané kupní ceny v celém rozsahu, tj. dne 29. 3. 2022.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 6. 2024 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou ke splnění povinnosti před podáním žaloby.

6. Na základě provedeného dokazování a tvrzených skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaná nabyla vlastnické právo k vozidlu Škoda – Octavia II a zavázala se provést zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel, což však neučinila. K přechodu vlastnického práva na žalovanou došlo podpisem smlouvy a uhrazením celé kupní ceny, tj. dne 29. 3. 2022. Předmětem řízení tak je negativní určení vlastnictví k vozidlu Škoda – Octavia II, reg. zn. SPZ, VIN: VIN kód.

7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“), došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na zakladě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

9. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu vozidel k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží (a) v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, (b) v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.

10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Soud se primárně zabýval otázkou, zda byla splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Určovací žaloba má preventivní charakter, její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu v případech, kdy k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Dále má význam v případech, v nichž určovací žaloba lépe, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006: „Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá.“ 12. Citované rozhodnutí se zabývalo naléhavým právním zájmem na určení vlastnického práva k vozidlu, přičemž soud v uvedené věci uzavřel, že v daném případě je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, „neboť bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. V tomto případě proto není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ 13. V daném případě je žalobkyně jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla nepochybně oprávněna podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel (§ 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel). K zápisu žalované jako vlastníka však musí mj. předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však žalobkyně nemůže získat, neboť vozidlo již bylo žalované předáno a bez její součinnosti není možné jeho evidenční kontrolu provést. Judikatura Nejvyššího správního soudu ČR přitom na požadavku předložení tohoto dokladu striktně trvá (srov. Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019 – 28).

14. Soud shodně s žalobkyní odkazuje na závěr Ústavního soudu vyslovený v nálezu ze dne ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, dle kterého: „Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“ 15. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o. z., která byla uzavřena dne 29. 3. 2022, téhož dne došlo s ohledem na smluvní ujednání a zaplacení kupní ceny k převodu vlastnického práva z žalobkyně na žalovanou. Od tohoto data tak žalobkyně není nadále vlastníkem předmětného vozidla. Žalobkyně se však domáhala určení, že vlastníkem vozidla není již od data 28. 3. 2022. Z uvedených důvodů soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I a II a určil, že žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla od 29. 3. 2022, a zároveň žalobu zamítl co do určení, že žalobkyně není vlastníkem vozidla ke dni 28. 3. 2022.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, proti žalované nárok na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby po 2 500 dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (tj. za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a jednoduchou výzvu k plnění před podáním žaloby dle § 11 odst. 2 písm. h) AT), když soud vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) AT, dále ze tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, a z náhrady za 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 1 502 Kč. Celkem soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 652 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.