14 C 207/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 135 114 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 016 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, když oproti tomu se žaloba v převyšující části co do 127 098 Kč zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 33 097 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu z tvrzené nepřiměřené délky soudních řízení vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 37/2009 (částka 68 450 Kč) a téhož soudu pod sp. zn. 15 Cm 38/2009 (částka 66 664 Kč). Soud, bez ohledu na skutečnost, že podklady pro prokázání tvrzení ve sporech žalované [právnická osoba] [anonymizováno] jsou nedostatečné, nechal řízení dospět ke stavu, kdy byly opakovaně prováděny znalecké posudky, když s ohledem na podklady pro jejich vypracování muselo být i laikovi zjevné, že znalec nemůže zjistit, kdo poškození několika zdokumentovaných modulů, které byly již zabudovány ve stavbě, způsobil. Navíc soud nechal vyhotovit znalecký posudek, který měl stanovit výši slevy z ceny díla a to i přes skutečnost, že nebyla prokázána existence škody, její výše a případné zavinění. Nelze hovořit o tom, že by v předmětném řízení docházelo k průtahům v řízení, nicméně docházelo k situacím, kdy v roce 2016 soud opakovaně nařizoval jednání s tím, že v předmětné věci bude rozhodnuto, když následně bez uvedení důvodů nařízené jednání zrušil a nařídil na další termín, když k vyhlášení rozsudku vůbec nedošlo. V období od 7.3.2016 do 16.11.2016 tak Městský soudu v Praze pětkrát zrušil nařízené jednání a to bez řádného důvodu, nebo, že by k odročení došlo na základě žádosti účastníků. V řízení bylo nepravomocně rozhodnuto prostřednictvím rozsudků Městského soudu v Praze 15 Cm 37/2009 a 15 Cm 38/2009, kdy předmětné rozsudky byly usnesením Vrchního soudem vráceny Městskému soudu v Praze k dalšímu jednání, z důvodu, že právní závěr, na základě kterého došlo k rozhodnutí Městského soudu v Praze (promlčení postoupených pohledávek) shledal nedůvodným. Nepřiměřená délka řízení byla taktéž způsobena chybným rozhodnutím soudu, kdy Městský soud v Praze nepřiznal znalci odměnu v zákonné výši a tento proti rozhodnutí soudu podal odvolání, kterému bylo Vrchním soudem vyhověno (usnesení Vrchního soudu č.j. 4 Cmo 34/2015-756) a stanovil správnou výši odměny. Uvedené se týká obou řízení, když ty z důvodu obdobného předmětu sporu byla nařizována na stejný den a následovala vždy po sobě. Z důvodu tragické události, došlo ke změně osoby samosoudkyně, kdy následně obě řízení byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31.7.2019 sloučena pod jedno číslo jednací a to č.j. 15 Cm 38/2009 Městský soud v Praze nařídil věc projednat s novou samosoudkyní. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem 15 Cm 38/2009-1200, který byl potvrzen rozsudkem Vrchního soud v Praze č.j. 4 Cmo 18/2020 - 1236 ze dne 9.6.2020. Řízení bylo zahájeno návrhem (žalobou) podaným u Městského soudu v Praze dne 9.2.2009. Řízení bylo ukončeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 4 Cmo 18/2020 - 1236 ze dne 9.6.2020. Řízení trvalo 11 roků a 4 měsíce. V rámci řízení č.j. 15 Cm 37/2009, které trvalo 10 let a 5 měsíců požaduje žalobce přiměřené zadostiučinění za první dva roky řízení v částce 20 000 Kč + 8 let x 20 000Kč za každý rok řízení + 5 (měsíců) x 1 666 Kč měsíc řízení tj. celkem 188 330 Kč. Žalovaná žalobci uhradila částku 120 063 Kč žalobce tak požaduje rozdíl ve výši 68 450 Kč. V rámci řízení č.j. 15 Cm 38/2009, které trvalo 11 let a 4 měsíce požaduje žalobce přiměřené zadostiučinění za první dva roky v částce 20 000 Kč + 9 let x 20 000 Kč za každý rok řízení + 4 měsíce x 1 666Kč měsíc řízení tj. celkem 206 664 Kč. Žalovaná žalobci uhradila jako přiměřené zadostiučinění celkem částku 140 000 Kč. Žalobce tak požaduje rozdíl ve výši 66 664 Kč Celkem tak žalobce požaduje zaplatit částku ve výši 135 114 Kč jako přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku výše uvedených soudních řízení.

2. Žalovaná nesporovala, že žalobkyně dne 17.2.2020 uplatnila u žalované nároky na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. Žádosti žalobkyně co do náhrady nemajetkové újmy částečně vyhověla a žalovaná jí poskytla zadostiučinění ve výši 140 533 Kč za řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 38/2009 a zadostiučinění ve výši 120 063 Kč za řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 37/2009. V řízení konstatovala nekoncentrovaný postup soudu 1. stupně. Žalobkyní nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zák. č. 6/2002 Sb.). Řízení ve věci trvalo od února 2009 do června 2020. Celková doba řízení činila 11 let a 4 měsíce. Odkázala na recentní judikaturu např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Apicella, § 95, rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73, rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28, rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Krča proti České republice ze dne 18. března 2003. K prozkoumávanému řízení uvedla, že žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 4 586 575 Kč s příslušenstvím, která měla představovat cenu díla, jež pro žalovaného prováděla na základě smlouvy o dílo, na montážní a kompletační práce na zakázce žalovaného, na kterou žalovaná v prozkoumávaném řízení ničeho neuhradila. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Ve věci byly vyhotoveny dva znalecké posudky na posouzení, zda lze z podkladů předložených účastníky zjistit důvod vzniku vad na dílu. Znalci byli též vyslechnuti. Význam řízení pro žadatelku byl shledán jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Žalovaná při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma. Při stanovení výše zadostiučinění pak žalovaná v souladu s § 31a zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění vycházela zejména z délky předmětného řízení a významu předmětu řízení pro žalobkyni. Žalované dospěla k závěru, že požadovaná částka ve výši 220 000 Kč je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 140 533 Kč. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 165 333 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 16 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 333 Kč za měsíc řízení (modifikované za první rok řízení částkou o 16 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 15% z důvodu složitosti řízení (spor ze smlouvy o dílo, znalecké posudky), přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že požadovaná částka ve výši 220 000 Kč je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 120 063 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 141 250 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc řízení (modifikované za první rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 15% z důvodu složitosti řízení (spor ze smlouvy o dílo, znalecké posudky), přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Na poskytnutém zadostiučinění žalovaná setrvává.

3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně dne 17.2.2020 uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění.

4. Soud provedl dokazování připojeným spisem č.j. 15 Cm 38/2009, z něhož se podává tento procesní postup soudu:

5. Žaloba žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [právnická osoba], dne 9.2.2009, další úkon z 20.2.2009 na čísle listu 6, což je usnesení - výzva k zaplacení soudního poplatku. Dále dne 13.3.2009 byl zaplacen soudní poplatek. Dne 16.3.2009 vydán platební rozkaz (jeden žalovaný). Dále 2.4.2010 - odpor žalovaného na čísle listu 10. Dále úkon 6.4.2009 (číslo listu 11) zaslání odporu. Dne 10.4.2009 předložen spis soudci. Dne 14.4.2009 předán spis kanceláři. Dne 14.4.2009 (číslo listu 12) usnesení o podání písemného vyjádření, aby se žalovaný do 30 dnů od doručení usnesení vyjádřil k žalobě. Dále úkon 27.5.2009 spis předložen soudci. Dne 28.5.2009 spis předán kanceláři. Dne 28.5.2009 na č.l. 167 zaslání písemnosti na vědomí, téhož dne na č,.l. 167 přípis žalobci. Dne 25.6.2009 na č.l. 170 vyjádření žalobce. Dále dne 25.6.2009 na č.l. 173 až 183 jsou uloženy přílohy. Další úkon 30.6.2009 spis předložen soudci. Dne 2.7.2009 předáno kanceláři. Dne 2.7.2009 na č.l. 184 je zaslána písemnost na vědomí. Dne 7.8.2009 spis předložen soudci. Dne 8.1.2010 předán spis kanceláři. Dne 18.1.2010 na č.l. 187 nařízeno soudní jednání a předvolání zástupců k jednání, když je jednání nařízeno na den 16.3.2010, 12.3.2010 na č.l. 188, založeny kopie plných mocí. Dále referát 12.3.2010 na č.l.

190. Návrh žalovaného na provedení důkazu došlý soudu 15.3.2010. Usnesení 15 Cm 38/2009, ze dne 27.4.2010, jímž byl návrh žalovaného na spojení věci pod 15 Cm 37/2009 a 15 Cm 38/2009 ke společnému projednání se zamítá. Referát soudce z 6.9.2010, že se jednání nařízené na 7.10.2010 odročuje a termín jednání se přesouvá na 2.12.2010. Podání žalovaného jako doplnění návrhu z [osobní údaje žalobkyně] [číslo], resp. doručený soudu 3.11.2010, to přeposláno proti straně 3.11.2010. Podání právního zástupce žalobce ze dne 30.11.2010, jako žádost o odročení jednání z 2.12.2010, s ohledem na onemocnění právního zástupce žalobce a nemožnost zajistit substituci. Referát soudce z 1.12.2010, že odvolává jednání nařízené na 2.12.2010 z důvodu nemoci zástupce žalobce. Referát soudce z 3.12.2010 k nařízení jednání na 3.3.2011. Protokol o jednání ze dne 3.3.2011 číslo listu 344. Dále 3.3.2011 číslo listu 346 zaslání písemnosti na vědomí. Dále úkon 24.3.2011 číslo listu 347, žádost. Dále úkon 5.4.2011 číslo listu 349 vyjádření žalovaného. Dále úkon 6.4.2011 číslo listu 370, odeslání přes datovou schránku (vyjádření žalovaného). Dále 28.4.2011 číslo listu 374, vyjádření žalobce. Dne 28.4.2011 doručeny též přílohy a písemnosti byly zaslány protistraně téhož dne (č.l. 391). Dále úkon 10.5.2011, kdy bylo odročeno s rezervací. Dále číslo listu 394, protokol o jednání z 10.5.2011, když je vyhlášeno usnesení, že se odročuje na 14.7.2011 a žalobci se ukládá sdělit soudu, které přílohy žalovaného jsou mu známy a které nikoliv. Žádost žalovaného o prodloužení lhůty k vylíčení rozhodných skutečností došlá soudu 26.5.2011, číslo listu 399. Dále vyjádření žalovaného, doplnění rozhodných skutečností, došlé soudu 6.6.2011 číslo listu 403. Referát soudu z 10.6.2011 na č.l. 446, aby bylo doručeno právnímu zástupci žalobce vyjádření žalovaného z čísla listu 405. Stanovisko žalobce k vyjádření žalovaného datované 11.7.2011 číslo 450. Protokol o jednání ze 14.7.2011 číslo listu 460 s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na 11.10.2011 za účelem pokračování v prováděném dokazování. Referát soudce z 6.9.2011 k předvolání svědků na den 11.9.2011. Vyjádření žalovaného ke stanovisku žalobce, když toto vyjádření bylo doručeno soudu 6.10.211 číslo listu 466. Další žádost o odročení jednání ze strany právního zástupce žalobce ze dne 6.10.2011 na čísle listu 476, aby bylo jednání dne 12.10.2011 odročeno z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu tohoto zástupce a nelze věci zajisti substituci. Referát soudu ze dne 7.10.2011 číslo listu 478, aby bylo jednání odročeno. Další referát z 10.10.2011 k nařízení jednání na 1.12.2011 číslo listu 479. Referát soudce z 21.12.2011 k odvolání jednání ze dne 3.1.2012. Referát soudce z 11.1.2012, aby byl spis předložen asistentovi k zadání znaleckého posudku a složení zálohy usnesení ze dne 18.1.2012 a ustanovení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] s tím, aby byl znalecký posudek vypracován ve lhůtě 2 měsíců. Vrácení spisu znalcem z důvodu zdravotních, že se dobře zná s Ing. [příjmení]. Toto podání došlo soudu 7.3.2012 a je na čísle listu 502. Usnesení ze dne 12.3.2012, že se zprošťuje znalec [příjmení] [jméno] povinnosti zpracovat znalecký posudek a ustanovuje se znalcem z oboru stavebnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], usnesení z 12.3.2012, na čísle listu 503, když je jí tak stanovena lhůta k vypracování 30 dnů. K tomu dopis znalkyně došlý soudu 5.4.2012, kde brojí proti lhůtě 30 dnů, neboť spisy a problematika je náročná, přitom pracuje jako vysokoškolský pedagog na plný úvazek a rovněž zná Ing. [příjmení]. Sdělení žalobce došlé soudu 5.6.2012 na čísle listu 506, že jeho právní zástupce zemřel, žádá, aby byly písemnosti zasílány jemu do doby než bude sjednáno nové právní zastoupení. Přípis znalkyně [příjmení] [příjmení] z 9.7.2012 došlý soudu 12.7.2012, že žádá o posunutí termínu pro podání dvou znaleckých posudků do konce července, prodloužena lhůta dne 16.7.2012 do 31.7.2012. Referát soudce z 2.8.2012 adresovaný znalkyni, aby předložila znalecký posudek, sdělení žalobce, že jeho právním zástupcem je JUDr. [jméno] [příjmení], toto podání došlo Městskému soudu v Praze 2.8.2012, číslo listu 510. Zaslány znalecké posudky dne 3.8.2012. Unesení ze dne 15.8.2012 o znalecké odměně číslo listu 555. Referát z 11.9.2012 k nařízení jednání na 20.11.2012, číslo listu 558. Vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku došlé soudu 16.10.2012, číslo listu 561. Referát soudu z 25.10.2012 k doručení vyjádření protistraně na čísle listu 568. Vyjádření zástupce žalobce ke znaleckému posudku došlé soudu 9.11.2012, číslo listu 570. Protokol o jednání 20.11.2012 číslo listu 581 s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na 19.3.2013 s uložením povinnosti účastníkům, aby navrhli osobu znalce a otázky. Návrh zástupce žalobce na jmenování znalce došlé soudu 30.11.2012, č.l.

585. Přeposláno protistraně 4.12.2012. Vyjádření žalovaného a návrh znaleckého ústavu a otázky došlé soudu 17.12.2012, číslo listu 588. Vyjádření přeposláno protistraně, aby sdělila, zda souhlasí s navrženým znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] č.l.

598. Vyjádření zástupce žalobce k návrhu žalovaného na jmenování znaleckého ústavu ze dne 4.1.2013, přeposláno protistraně 9.1.2013. Usnesení soudu z 23.1.2013 na čísle listu 605, že se ustanovuje znalecký ústav [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] k vypracování znaleckého posudku ve lhůtě 3 měsíců. Vyjádření žalovaného ze 4.2.2013 k ustanovení znaleckého ústavu a otázkám došlé soudu 7.2.2013, číslo listu 610. Dopis [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne 23.1.2013 k rukám soudce o obsahu, že žalovaný je dlouholetým zákazníkem v oblasti posuzovaní shody stavebních výrobků a s ohledem na možnou podjatost žádá o zproštění znalecké činnosti. Usnesení soudu ze dne 22.2.2013, číslo listu 616, že se zprošťuje znalecký ústav v této činnosti a ustanovuje se znalcem [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] k vypracování posudku ve lhůtě 3 měsíců. Sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] ze dne 20.2.2013, že žádá o zproštění z důvodu podjatosti neboť žalovaný je dlouholetým zákazníkem. Referát ze dne 12.3.2013, aby bylo odvoláno jednání nařízené na 19.3.2013 z důvodu vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek na čísle listu 624, který vypracoval [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] soudu doručen 7.6.2013 a je na čísle listu 627. Referát z 10.6.2013 k doručení znaleckého posudku právním zástupcům. Vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku došlé soudu 15.7.2013, číslo listu 642. Usnesení o znalečném ze dne 5.8.2013, číslo listu 650. Vyjádření zástupce žalobce ke znaleckému posudku na čísle listu 653 a je ze dne 25.7.2013. Odvolání znaleckého ústavu proti usnesení o přiznání znalečného, došlé soudu 26.8.2013. Referát z 2.9.2013 k odvolání úředního jednání nařízeného na 17.9.2013, spis předložen k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze 12.9.2013, číslo listu 660. Usnesení Vrchního soudu v Praze číslo listu 669 ze dne 20.2.2014, že se usnesení soudu prvního stupně o přiznání odměny znaleckému ústavu mění, spis vrácen Městskému soudu v Praze 4.3.2014. Referát 6.3.2014 doručení usnesení stranám sporu číslo listu 674, vyznačena právní moc 5.5.2014. Referát z 12.5.2014 k nařízení jednání na 8.7.2014. Protokol o jednání 8.7.2014 č.l. 690 s odročením na 9.9.2014, když bude pokračováno v prováděném dokazování. Žádost žalovaného o odročení jednání 8.9.2014. Referát z 8.9.2014, aby bylo odvoláno jednání z 9.9.2014. Referát z 18.9.2014 k nařízení jednání na 9.12.2014 k vyjádření žalobce z 1.12.2014 k balení rámu a k možnosti poškození laku. Protokol o jednání 9.12.2014, číslo listu 709, s tím, že se odročuje k písemným závěrečným návrhům a jednání se tak nařizuje k vyhlášení rozsudku na 3.2.2015 a přiznání znalečného usnesením na čísle listu 714, 17.5.2014. Odvolání proti usnesení ze strany ústavu znaleckého z 12.1.2015 číslo listu 719, přeposláno zástupcům stran a referát k odvolání úředního jednání 3.2.2015 a referát je ze dne 16.1.2015. Závěrečná řeč zástupce žalobce na čísle listu 723. Závěrečný návrh žalovaného z 15.1.2015 číslo listu 730. Předložení spisu Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním, bylo předloženo 10.2.2015, číslo listu 754. Usnesení Vrchního soudu v Praze číslo listu 756, že se usnesení o znalečném mění, spis vrácen Městskému soudu v Praze 16.4.2015. Unesení Vrchního soudu přeposláno stranám 17.4.2015. Referát soudu z 26.5.2015 k nařízení jednání na 7.7.2015. Referát z 1.7.2015, aby bylo odvoláno úřední jednání ze 7.7.2015 a stanoven nový termín na 15.9.2015 (důvod odročení není uveden). Protokol o jednání 15.9.2015 číslo listu 770, když se žalovanému dostává poučení, že dosud ne úplně vylíčil rozhodné skutečnosti a je odročeno jednání na 26.11.2015. Žádost žalovaného o prodloužení lhůty a odročení jednání nařízeného na 26.11.2015. Reakce soudu, že je lhůta prodloužena a je odvoláno úřední jednání 26.11.2015. Doplnění rozhodných skutečností ze strany žalované došlé soudu 27.11.2015. Referát soudu z 19.11.2015, že se nařizuje jednání na 9.2.2016. Vyjádření žalující strany na čísle listu 788 k důkazům navrženým žalovaným. Protokol o jednání 9.2.2016 s odročením na 15.3.2016 k provedení dalších důkazů. Referát ze 7.3.2016 k odvolání jednání 15.3.2016 a stanoven nový termín 5.5.2016 číslo listu 795. Protokol o jednání z 5.5.2016 číslo listu 799 s vyhlášeným usnesením o skončení dokazování a odročením na 13.5.2016 za účelem vyhlášení rozsudku. Referát z 11.5.2016, aby bylo odvoláno jednání z 13.5.2016, když důvod odročení není uveden. Referát z 19.5.2016 k odvolání jednání 20.5.2016 na nový termín 10.6.2016 bez uvedení důvodu. Referát na čísle listu 809 z 10.6.2016, aby bylo odvoláno ústní jednání, neboť je nutná účast žalovaného, který se z jednání omluvil a je stanoven nový termín 1.7.2016. Protokol o jednání 1.7.2016 číslo listu 817 s poučením žalobce, neboť neúplně vylíčil rozhodné skutečnosti a za tímto účelem se odročuje na 27.9.2016. Žádost žalovaného o prodloužení lhůty došlá soudu 27.7.2016 číslo listu 823. Usnesení soudu z 1.8.2016, že se lhůta prodlužuje do 29.8.2016. Doplnění rozhodných skutečností ze strany žalované 30.8.2016 číslo listu 827. Přeposláno protistraně z 31.8.2016 k vyjádření žalobce ve věci vyjádření žalovaného na čísle listu 961 nedatované. Dále přeposláno protistraně 22.9.2016 číslo listu 963. Protokol o jednání 27.9.2016 s odročením na 10.11.2016 k doplnění dokazování. Sdělení žalovaného došlé soudu 11.10.2016, když sděluje zde soudem vyžádané informace. Přeposláno protistraně 11.10.2016. Referát soudce z 4.11.2016, že se jednání 10.11.2016 nebude konat v 10:30 hodin ale ve 14:45 hodin. Závěrečný návrh žalovaného na čísle listu 983 ze dne 16.11.2016. Protokol o vyhlášení rozsudku z 1.12.2016 o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zde uvedenou částku 4 586 575 Kč s příslušenstvím. Žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku z 2.1.2017, když se prodlužuje do 1.2.2017. Další žádost o prodloužení lhůty z 1.2.2017 s prodloužením do 3.3.2017, rozsudek v písemném vyhotovení na čísle listu 1002. Odvolání žalovaného z 28.3.2017 k předložení věci 4.5.2017 Vrchnímu soudu v Praze, když v mezidobí bylo přeposláno odvolání protistraně. Referát soudu Vyššího stupně z 16.8.2017 k nařízení jednání na 6.12.2017. Protokol o jednání před odvolacím soudem ze 6.12.2017 číslo listu 1 033 s vyhlášeným usnesením, že rozsudek Městského soudu v Praze číslo listu 1002 z 1.12.2016 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Spis vrácen soudu prvního stupně 11.1.2018, rozhodnutí přeposláno stranám 12.1.2018. Sdělení žalovaného došlé soudu 20.6.2018. Referát soudu z 19.12.2018 adresovaný právnímu zástupci žalovaného, aby zaslal soudu znalecký posudek, který si nechal vypracovat. Vyrozumění o odročení jednání nařízeného na 28.2.2019, když je odročeno na 21.3.2019 z důvodu, že žalovaný dosud nepředložil znalecký posudek. Žádost žalobce o odročení jednání, žádost je datovaná 13.3.2019, neboť nebyl dosud předložen znalecký posudek k němuž je potřeba se vyjádřit. Referát soudu z 15.3.2019, že odvolává jednání a stanovuje nový termín 23.5.2019. Sdělení žalovaného, že znalecký posudek očekává v květnu 2019. Referát soudu z 2.4.2019, že se odvolává jednání 23.5.2019 a stanovuje nový termín 27.6.2019. Výzva žalovanému k zaslání znaleckého posudku z 20.5.2019. Sdělení žalovaného, že ještě nemá znalecký posudek k dispozici. Předložení znaleckých posudků 5.6.2019 číslo listu 1072. Protokol o jednání z 27.6.2019 s odročením na 12.9.2019. Usnesení soudu z 31.7.2019, že se věci vedené pod 15 Cm 37/2009 a 15 Cm 38/2009 spojují ke společnému projednání a nadále budou vedeny pod 15 Cm 38/2009, právní moc vyznačena 8.8.2019. Protokol o jednání před soudem prvního stupně 12.9.2019, když se odročuje na 19.11.2019, když se stranám ukládá doplnění potřebných skutkových tvrzení a poskytuje se na to lhůta 30 dnů. Vyjádření žalovaného ze 14.10.2019 číslo listu [číslo]. Vyjádření žalobce s vyjádřením žalovaného číslo listu [číslo], datované 7.11.2019. Protokol o jednání z 19.11.2019 s vyhlášeným rozsudkem, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 173 393 Kč a příslušenství rozsudek v písemném vyhotovení na č.l. 1200, vyznačena právní moc 23.6.2020. Předvolání žalovaného číslo listu 1212. Předložení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 30.1.2020. Referát soudu z 11.3.2020 k nařízení jednání na 9.6.2020. Protokol o jednání před odvolacím soudem 9.6.2020 s vyhlášeným rozsudkem, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje, rozsudek vyhotoven na čísle listu 1236. Spis vrácen soudu prvního stupně dne 18.6.2020.

6. Z připojeného spisu č.j. 15 Cm 37/2009 Městského soudu v Praze se podává žaloba o zaplacení částky 3 586 818 Kč s příslušenstvím, podaná u Městského soudu v Praze dne 9. 2. 2009, žalobcem, firmou [právnická osoba], žalovaným je [právnická osoba] Výzva k zaplacení soudního poplatku z dne 20. 2. 2009. Poplatek zaplacen 13. 3. 2009. Platební rozkaz na čísle listu 8 ze dne 16. 3. 2009. Odpor žalovaného došlý soudu 2. 4. 2009. Odpor přeposlán protistraně 6. 4. 2009. Zdůvodnění odporu 21. 5. 2009. Vyjádření žalovaného přeposláno žalobci dne 28. 5. 2009. Vyjádření žalobce došlé soudu 24. 6. 2009, přeposláno protistraně 2. 7. 2009. Referát soudce z 18. 1. 2010 k nařízení jednání na 16. 3. 2010. Návrh žalovaného k provedení důkazů 15. 3. 2010. Vyjádření žalovaného k žalobě došlé soudu 23. 4. 2010. Usnesení soudu 15 Cm 37/2009-165 ze dne 27. 4. 2010, že návrh žalovaného z 9. 3. 2010 na spojení věcí vedených u soudu pod 15 Cm 37/2009 a 15 Cm 38/2009 ke společnému projednávání se zamítá, vyznačena právní moc 27. 5. 2010. Referát soudce ze 7. 6. 2010 k nařízení jednání 7. 10. 2010. Referát soudce z 6. 3. 2010, aby bylo úřední jednání nařízené na 7. 10. 2010 odvoláno a nově stanoven termín 2. 12. 2010. Doplnění návrhu žalovaného na provedení důkazů, došlé soudu 3. 11. 2010. Žádost zástupce žalobce o odročení jednání z 2. 12. 2010 pro jeho onemocnění a není schopen zařídit si substituci. Referát soudce 1. 12. 2010, aby bylo jednání 2. 12. 2010 odvoláno z důvodu nemoci právního zástupce žalobce. Referát soudce z 3. 12. 2010, aby bylo nařízeno jednání na 3. 3. 2011. Protokol o jednání z 3. 3. 2011 a bylo odročeno na 10. 5. 2011 za účelem provádění dokazování. Protokol o jednání 10. 5. 2011 s odročením na 14. 7. 2011 za účelem pokračování v provádění dokazování. Protokol o jednání ze 14. 7. 2011 s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na 11. 10. 2011 za účelem pokračování v provádění dokazování. Žádost o odročení jednání ze strany zástupce žalobce (zdravotní stav). Referát soudce ze 7. 10. 2011 k odvolání jednání nařízeného na 11. 10. 2011. Další referát z 10. 10. 2011, aby bylo nařízeno jednání na 1. 12. 2011. Protokol o jednání 1. 12. 2011 s vyhlášením usnesením, že se odročuje na 3. 1. 2012 za účelem pokračování v provádění dokazování. Referát soudce z 21. 12. 2011, aby bylo jednání nařízené na 3. 1. 2012 odvoláno (neuveden důvod). Usnesení soudu číslo listu 397 ze dne 18. 1. 2012, že soud ustanovuje znalcem z oboru zdravotnictví doc. [příjmení]. K tomu vrácení spisu ze strany znalce soudu dne 7. 3. 2012 z důvodů zdravotních a rovněž, že se zná se stranou sporu. Usnesení číslo listu 401 ze dne 12. 3. 2012, že zprošťuje znalce [příjmení] povinnosti zpracovat znalecký posudek a ustanovuje znalcem z oboru stavebnictví Ing. [příjmení]. Opět vrácení spisu znalkyní [příjmení], že se ze stranou sporu zná a že z časových důvodů není schopná zpracovat posudek. Na to reakce soudu, že prodlužuje lhůtu k vypracování znaleckých posudků do 15. 7. 2012. Na to sdělení, že zemřel právní zástupce žalobce (sdělení 5. 6. 2012 došlé soudu). Opět žádost znalkyně o prodloužení lhůty s ohledem na komplikace při předkládání podkladů. Reakce soudu ze 16. 7. 2012, že prodlužuje lhůtu do 31. 7. 2012. Přípis soudu 2. 8. 2012 znalkyni, aby předložila znalecký posudek. Znalecký posudek předložený 3. 8. 2012, číslo listu 416. Přiznáno znalečné 15. 8. 2012, usnesení na čísle listu 450. Referát soudce z 11. 9. 2012 k nařízení jednání na 20. 11. 2012. Poté vyjádření k znaleckému posudku ze strany žalovaného, došlé soudu 16. 10. 2012 a ze strany žalobce 9. 11. 2012 (číslo listu 465). Protokol o jednání 20. 11. 2012, odročeno na 19. 3. 2013 za účelem pokračování v prováděném dokazování. Návrh žalobce, aby byl jmenován znalecký ústav pro nejednoznačnost znaleckého posudku. Vyjádření žalovaného došlé soudu 17. 12. 2012, kde formuluje otázky. Dotazovány strany, zda souhlasí se znaleckým ústavem [právnická osoba] Usnesení číslo listu 497 ze dne 23. 1. 2013, že ustanovuje znalecký ústav ze stavebnictví [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno]. Sdělení znaleckého ústavu z 20. 2. 2013, že [právnická osoba] (žalovaný) je jejich dlouholetým zákazníkem a avizuje možnou podjatost. Na to usnesení číslo listu 510 z 22. 2. 2013, že zprošťuje soud znalce, respektive stavební ústav [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno]. a ustanovuje znalcem [příjmení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] s tím, že znalecký posudek je třeba vypracovat ve lhůtě tří měsíců. Referát soudce z 12. 3. 2013, aby bylo odvoláno jednání 19. 3. 2013 z důvodů vypracovávání znaleckého posudku. Znalecký posudek došlý soudu 7. 6. 2013, číslo listu 521. Tento doručen soudem stranám sporu 10. 6. 2013. Vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku, došlé soudu 15. 7. 2013. Usnesení o znalečném na čísle listu 545 ze dne 5. 8. 2013. Vyjádření žalobce k znaleckému posudku datováno 25. 7. 2013. Odvolání znaleckého ústavu proti usnesení soudu o přiznání znalečného 21. 8. 2013. Referát odvolání jednání soudu z 17. 9. 2013 a spis předložen 10. 9. 2013 Vrchnímu soudu v Praze. Usnesení Vrchního soudu v Praze 1 Cmo 266/2013-567 ze dne 21. 3. 2014, že se usnesení soudu prvního stupně z 5. 8. 2013 mění tak, že se znaleckému ústavu přiznává znalečné 45 635,15 Kč a věc se vrací soudu prvního stupně k pokračování v dalším řízení. Protokol o jednání 8. 7. 2014 s tím, že bylo odročeno na 9. 9. 2014 za účelem pokračování v provádění dokazování výslechem Ing. [příjmení]. Žádost žalovaného o odročení jednání z 8. 9. 2014 z důvodu, že Ing. [příjmení] nebyl k soudnímu jednání soudem předvolán. Referát soudce z 8. 9. 2014, aby bylo odvoláno jednání 9. 9. 2014 z důvodu nepředvolání Ing. [příjmení] k jednání. Referát soudce z 18. 9. 2014 k nařízení jednání na 9. 12. 2014. Protokol o jednání 9. 12. 2014 s odročením na 3. 2. 2015, když předtím bylo vyhlášeno usnesení, že se návrh na provedení dalších důkazů zamítá. Přiznáno svědečné usnesením na čísle listu 610 ze 17. 12. 2014. Odvolání zpracovatele posudku proti znalečnému došlé soudu 15. 1. 2015, číslo listu 615. Závěrečná řeč žalobce na čísle listu 619, nedatováno. Závěrečný návrh žalovaného došlý k soudu 16. 1. 2015. Předložení spisu k rozhodnutí o odvolání k Vrchnímu soudu v Praze 10. 2. 2015. Usnesení Vrchního soudu 1 Cmo 38/2015-660 ze dne 16. 2. 2015, že se usnesení soudu číslo listu 610 ze 17. 12. 2014 mění tak, že se znaleckému ústavu přiznává znalečné 1 101,10 Kč a věc se vrací soudu prvního stupně, kam se vrátil 19. 2. 2015. Referát soudce z 1. 7. 2015, aby bylo odvoláno jednání nařízené na 7. 7. 2015 a odročeno na 15. 9. 2015, respektive nově nařízeno. Protokol o jednání z 15. 9. 2015, kde se dostalo žalovanému poučení podle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. a jednání odročeno na 26. 11. 2015. Žádost žalovaného o prodloužení lhůty a odročení jednání, neboť musí dohledat velké množství materiálů, což je způsobeno časovou náročnosti přípravy. Reakce soudu z 3. 11. 2015, že prodlužuje lhůtu do 25. 11. 2015 a je odvoláno jednání z 26. 11. 2015. Referát soudu z 19. 11. 2015 k nařízení jednání na 9. 2. 2016. Vyjádření žalovaného došlé soudu 27. 11. 2015. Protokol o jednání 9. 2. 2016 s odročením na 15. 3. 2016. Referát soudce ze 7. 3. 2016, aby bylo odvoláno jednání z 15. 3. 2016 na nový termín 5. 5. 2016. Protokol o jednání 5. 5. 2016 s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na 13. 5. 2016 za účelem vyhlášení rozsudku. Referát z 11. 5. 2016, aby bylo odvoláno jednání z 13. 5. 2016 na nový termín 20. 5. 2016. Referát z 19. 5. 2016, aby bylo odvoláno jednání z 20. 5. 2016 a určen nový termín na 10. 6. 2016. Omluva z jednání zástupce žalovaného, že se 10. 6. 2016 jednání nezúčastní, ale žádá, aby byl informován o výslechu nařízeného jednání. Na to reakce soudu, aby bylo odvoláno ústní jednání, neboť je nutná účast žalovaného, který se z jednání omluvil a stanoven nový termín na 1. 7. 2016. K tomu reakce právní právně zástupkyně žalobce, že nerozumí důvodům, kvůli kterým bylo jednání již potřetí odročeno a žádá soud, aby bez zbytečných dalších odkladů ve věci rozhodl. Protokol o jednání 1. 7. 2016, když se žalovaný poučuje podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a jednání se odročuje na 27. 9. 2016. Žádost o prodloužení lhůty ze strany žalovaného 27. 7. 2016, číslo listu 743. Usnesení z 1. 8. 2016, číslo listu 745, že se prodlužuje lhůta do 29. 8. 2016 k žádosti žalovaného. Doplnění rozhodných skutečností ze strany žalovaného došlé soudu 30. 8. 2016. Protokol o jednání 27. 9. 2016 s odročením na 10. 11. 2016. Závěrečné vyjádření žalobce ze dne 10. 11. 2016. Závěrečný návrh žalovaného z 9. 11. 2016. Reakce soudu ze 16. 11. 2016 doručena právním zástupcům, že rozsudek 18. 11. 2016 nebude vyhlášen a přesouvá se na 1. 12. 2016 z důvodů, že soudce dostal k vyřízení předběžné opatření, které musí vyřídit bezodkladně a lhůta k přípravě vyhlášení rozsudku je tak nedostatečná. Protokol vyhlášení rozsudku z 1. 12. 2016 o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 3 586 818 Kč s příslušenstvím. Žádost o prodloužení vypracování rozsudku v písemném vyhotovení ze dne 1. 2. 2017, když je žádáno, respektive je žádáno o prodloužení do 1. 2. 2017. Další žádost o prodloužení rozsudku z 1. 2. 2017 do 3. 3. 2017 z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně a opět další žádost o prodloužení vypracování rozsudku z 3. 3. 2017 do 6. 3. 2017. Rozsudek na čísle listu 862 v písemném vyhotovení. Dovolání žalovaného došlé soudu 28. 3. 2017. Výzva k zaplacení poplatku z odvolání ze dne 3. 4. 2017, zaplaceno 7. 4. 2017. Předložení spisu odvolacímu soudu 4. 5. 2017. Usnesení Vrchního soudu v Praze 1 Cmo 48/2017-890 ze dne 14. 8. 2017, že se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Spis vrácen 29. 8. 2017. Protokol o jednání před soudem prvního stupně 18. 1. 2018 s vyhlášením odročením na 17. 4. 2018 za účelem pokračování v provádění dokazování. Na čísle listu 912 až 921 založeny pokusy soudu o kontakt na znalecké ústavy k vypracování znaleckého posudku, neúspěšný. Usnesení soudu č.l. 935 ze dne 6. 4. 2008, že ustanovuje znalecký ústav [právnická osoba] k vypracování znaleckého posudku ve lhůtě 70 dnů. Žádost znaleckého ústavu z 27. 6. 2018 o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku o 14 dnů. Výzva, respektive přípis soudu 24. 7. 2018 účastníkům, aby se k znaleckému posudku, který je jim doručován vyjádřili. Žádost o prodloužení lhůty ze strany zástupce žalované strany 29. 8. 2018. Nařízeno jednání na 9. 10. 2018 Stanovisko žalovaného z 31. 8. 2018. Přiznáno znalečné usnesením z čísla listu [číslo] ze dne 24. 10. 2018. Referát soudce z 21. 11. 2018, aby bylo odročeno jednání z 13. 12. 2018 na 24. 1. 2019, a když důvodem je kolize jednání s jednáními žalovaných (asi). Protokol o jednání 24. 1. 2019 s tím, že bylo odročeno na 21. 3. 2019 za účelem pokračování v provádění dokazování znaleckým posudkem. Výzva soudu z 12. 3. 2019 adresovaná zástupci žalovaného, aby neprodleně sdělil, zda jim zadaný znalecký posudek je již vypracován. Žádost žalobce o odročení jednání 21. 3. 2019 na jiný termín, neboť není zpracován znalecký posudek a jednání by bylo bezpředmětné, datováno 13. 3. 2019. Vyrozumění soudu adresované zástupci žalovaného, že důvodem odročení z 23. 5. 2019 na 27. 6. 2019 je to, že bude předložen posudek až v květnu 2019. Referát soudu 2. 4. 2019 k odvolání jednání a nařízení nového termínu na 27. 6. 2019. Předložení znaleckého posudku ze strany žalovaného 21. 5. 2019. Protokol o jednání 27. 6. 2019, že se odročuje na 12. 9. 2019. Usnesení na čísle listu [číslo] ze dne 31. 7. 2019, že věci vedené pod 15 Cm 37/2009 a 15 Cm 38/2009 se spojí ke společnému projednání, nadále vedené podpisovou značkou 15 Cm 38/2009.

7. Skutkovým zjištěním soudu je, že první řízení bylo zahájeno v únoru 2009 u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 15 Cm 38/2009, který ve věci rozhodl v březnu 2009 platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. Městský soud rozhodl vyhovujícím rozsudkem v prosinci 2016. Žalovaná podala v březnu 2017 odvolání. Odvolacího soud v prosinci 2017 rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání. V červenci 2019 bylo rozhodnuto o spojení věcí, s věci vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 37/2009. Městský soud nově rozhodl ve věci v listopadu 2019 a žalobě plně vyhověl. Žalovaná podala v lednu 2020 odvolání. Odvolacím soudem byl v červnu 2020 rozsudek městského soudu potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne 23.6.2020. Řízení ve věci trvalo od února 2009 do června 2020. Celková doba řízení činila 11 let a 4 měsíce. Předmětné řízení trvalo 11 let a 4 měsíce. Řízení pod č.j. 15 Cm 37/2009 bylo zahájeno v únoru 2009 u Městského soudu v Praze, který ve věci rozhodl v březnu 2009 platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. Městský soud rozhodl vyhovujícím rozsudkem v prosinci 2016. Žalovaná podala v březnu 2017 odvolání. Odvolací soud v srpnu 2017 rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání. V červenci 2019 bylo rozhodnuto o spojení věcí, s věci vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 38/2009. Městský soud nově rozhodl ve věci již pod sp. zn. 15 Cm 38/2009 v listopadu 2019 a žalobě plně vyhověl. Žalovaná podala v lednu 2020 odvolání. Odvolacím soudem byl v červnu 2020 rozsudek městského soudu potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne 23.6.2020. Řízení trvalo 10 let a 5 měsíců.

8. V souzené věci nebylo mezi stranami sporu o průběhu namítaného řízení a žalovaná zcela správně ve svém stanovisku konstatovala, že v tomto řízení došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení a žalobkyni poskytla zadostiučinění v relutární formě. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3). Soud se soustředil, zda žalobkyni poskytnuté zadostiučinění je odpovídající závažnosti jí vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

9. Podle § 1 zákona číslo 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 zákona číslo 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním a nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 7 citovaného zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

12. Podle § 31a zákona, o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nich k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení, k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Na základě posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho přiměření k citované zákonné úpravě soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět a že požadavek žalobkyně na zaplacení, resp. navýšení přiměřeného zadostiučinění v penězích, je oprávněný. Z judikatury ESLP kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28). Obecně je délka řízení dána nejen činností či nečinností příslušného orgánu veřejné moci, ale i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, a počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, jímž přispěli k průtahům v řízení, a též chováním, jímž přispěli k odstranění vzniklých průtahů v řízení, a významu řízení pro poškozeného. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žadatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení.

14. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu z tvrzené nepřiměřené délky soudních řízení vedených u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 15 Cm 37/2009, (doplatku 68 450 Kč) a téhož soudu pod sp.zn. 15 Cm 38/2009 (doplatku 66 664 Kč). Za spravedlivou k odškodnění nemajetkové újmy je třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.12.2010, sp. zn. 30 Cdo 3269/2009). Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.10.2010, sp.zn. 30 Cdo 1313/2010).

15. Pokud jde o řízení 15 Cm 38/2009, pak to trvalo 11 let a 4 měsíce, a to od února 2009 do 23.6.2020. Žalobkyně vystupovala rovněž v posici žalující strany, když se žalobou domáhala nároku vyplývajícího ze smlouvy o dílo. Žalovaná v rámci předběžného projednání věci konstatovala porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené době a poskytla žalobkyni též přiměřené zadostiučinění v peněžní formě, a to v celkové výši 140 533 Kč, (nikoliv jak žalobkyně uváděla - 140 000 Kč). Žalovaná dospěla v této věci k výsledku, výpočtu - součinem sazby 16 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1.333 Kč za měsíc řízení (modifikované za první rok řízení částkou o 16 000 Kč nižší). Takto stanovenou základní sazbu zadostiučinění žalovaná ponížila celkem o 15% z důvodu složitosti řízení, s čímž se soud plně ztotožňuje, jakož i s výši provedeného odečtu z důvodu složitosti. Pokud žalobkyně požaduje za každý rok řízení zaplacení částky ve výši 20 000 Kč řízení, a poté odečítá částku ve výši 140 000 Kč (jako částku, kterou žalovaná žalobkyni vyplatila) a dospívá k částce 66 664 Kč, pak dospěl soud k závěru, že žalobkyni náleží přiměřené odškodnění nemajetkové újmy v základu, tak jak přiléhavě stanovila žalovaná, a to 16 000 Kč/rok posuzovaného řízení.

16. Pokud jde o právní a skutkovou složitost věci 15 Cm 38/2009, pak žalobkyně se podanou v posuzovaném řízení domáhala zaplacení částky 4 586 575 Kč s příslušenstvím, která měla představovat cenu díla, jež pro žalovaného prováděla na základě smlouvy o dílo, na montážní a kompletační práce na zakázce žalovaného. Postupně vystavila celkem 5 faktur, přičemž žalovaná v posuzovaném řízení ničeho neuhradila. V průběhu řízení bylo provedeno množství listinných důkazů a svědeckých výpovědí. Rovněž byly zadány a vypracovány tři znalecké posudky. Spor byl rozhodován ve věci samé u soudu prvního stupně dvakrát. Odvolací soud v této věci ve věci samé rozhodoval rovněž dvakrát. V důsledku aktivity účastníků řízení, tak i složitosti věci vydal soud značné množství procesních rozhodnutí, bylo rozhodováno o ustanovení znalce, rovněž i o zproštění znalce, neboť ustanovený znalec namítal svoji podjatost, dále bylo rozhodováno o znalečném a proti rozhodnutí o znaleckém bylo podáno odvolání (opakovaně). V průběhu řízení zemřel právní zástupce účastníka řízení a bylo rozhodováno o procesním nástupnictví. Bylo rozhodováno též o spojení věcí ke společnému projednání. V této věci využívali účastníci svá procesní práva podávat proti soudním rozhodnutím opravné prostředky, a to do procesních rozhodnutí soudu. Skutečnost, že účastníci řízení využívali svá procesní práva podávat proti rozhodnutí soudu prvního stupně řádné opravné prostředky, nutně souvisí i s délkou řízení. Pokud jde o otázku chování poškozených, tj. žalobkyně pak ta se částečně podílela svým jednáním na délce posuzovaného řízení využíváním svého práva podávat řádné opravné prostředky. Žalobkyně též žádala o odročení jednání nařízeného na den 30.11.2010, 6.10.2011 a 13.10.2019. Řízení tak bylo složité. Smlouvy o dílo jsou obecně (dospějí-li k projednání před soudem) komplikovaným řízením, které téměř vždy vyžaduje znalecké dokazování. Tudíž odpočet 15 % snížení základního odškodnění je dle názoru soudu přiléhavé. Pokud jde o postup soudu v řízení v této věci, ten pak se dopustil pochybení, kdy zejména v roce 2016 opakovaně nařizoval jednání s tím, že v předmětné věci již bude rozhodnuto, když následně bez uvedení důvodů nařízené jednání zrušil a nařídil jednání na další termín, když k vyhlášení rozsudku vůbec nedošlo. V období od 7.3.2016 do 16.11.2016 tak Městský soudu v Praze 5x zrušil nařízené jednání a to bez řádného důvodu, nebo, že by o odročení žádali účastníci. Pokud jde o posouzení otázky významu řízení pro žalobkyni v posuzovaném řízení, pak šlo o občanskoprávní řízení, mezi firmami jehož předmětem bylo zaplacení částky ve výši 4 586 575 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně je právnickou osobou a dopad nepřiměřeně dlouhého řízení byl do poměrů právnické osoby, tj. žalobkyně, zanedbatelný. Nešlo o řízení trestněprávní či pracovně právní, se kterými je spojován významnější dopad do sféry žadatelů.

17. Výpočet: 16 000 Kč za první 2 roky, 144 000 Kč za dalších 9 let, 5 332 (za poslední 4 měsíce); výsledek = 165 332 Kč. Po ponížení o 15 %, tedy o 24 795 Kč, je celkový výsledek 140 537 Kč. Žalovaná zaplatila 140 533 Kč, rozdíl jsou pouhé 4 Kč. Další navýšení pak není adekvátní.

18. Pokud jde o řízení pod sp.zn. 15 Cm 37/2009, pak platí ve vztahu k postupu v řízení to, co v řízení předešlém, nicméně toto řízení trvalo kratší dobu, 10 let a 5 měsíců (do spojení s předešlou věcí do společného řízení). Šlo o žalobu o zaplacení částky 3 586 818 Kč s příslušenstvím, která měla představovat cenu díla, jež pro žalovaného prováděla žalobkyně na základě smlouvy o dílo. Žalovaná v předběžném projednání zaplatila 120 063 Kč. Vycházela ze základu 15 000 Kč rok. To je však dle názoru soudu nedostatečné a odškodnění by mělo být stanoveno ve výši, jako u řízení pod sp.zn. 15 Cm 38/2009, tedy 16 000/. Není důvod s ohledem na délku přesahující 10 let přiznat částku nižší než u řízení č.j. 15 Cm 38/2009. Žalobce však požaduje 20 000/ a to celkem 68 450 Kč, což je požadavek neadekvátní.

19. Výpočet: 16 000 za prvé 2 roky, 128 000 za dalších 8 let, 6 665 Kč (za posledních 5 měsíců). Výsledek = 150 665 Kč. Ten byl ponížen o 15 % pro složitost, tedy o 22 590 Kč. Celkový výsledek = 128 075 Kč. Žalovaná zaplatila 120 063 a zbývá tak doplatit 8 012 Kč.

20. Po rekapitulaci tudíž zbývá doplatit 4 Kč z řízení č.j. 15 Cm 38/2009 a 8 012 Kč z řízení č.j. 15 Cm 37/2009.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., V případě řízení o zaplacení přiměřeného zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení, které představuje odměna advokáta za 5 úkonů právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, podání žaloby účasti u 2 jednání, písemný závěrečný návrh, podle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhl.č. 254/2015 Sb. po 3 100 Kč x 5 = 15 500 Kč a 5x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 1 500 Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 25 700 Kč a 21% náhrada DPH (5 397 Kč), celkem 31 097 Kč + k tomu žalobcem zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč; dohromady částku 33 097 Kč.