14 C 21/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobců: a) titul celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 280 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům na majetkové újmě částku 180 000 Kč a na nemajetkové újmě 100 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jen jedním ze žalobců, zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalobce.

1. Žalobci se žalobou podanou u soudu 4. 2. 2020 domáhali po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy. Uvedli k tomu, že dne 6. 8. 2018 podali k Ministerstvu spravedlností„ Žádost o odškodnění majetkové i nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem“ (příloha č.l). Ministerstvo spravedlnosti příjem žádosti potvrdilo dopisem ze dne 6. 8. 2018 (příloha č.2), ve kterém ministerstvo upozornilo, že na vyřízení žádosti má lhůtu 6 měsíců a že v případě prodlevy přesahující tuto lhůtu, lze podat žalobu proti státu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Na žádost Ministerstvo spravedlnosti dále reagovalo dopisem ze dne 13. 6. 2019, obsahujícím výzvu k doplnění žádosti. Z textu tohoto dopisu je zřejmé, že na ministerstvu žádost nikdo nečetl a že výzva k doplnění žádosti byla zaslána jenom proto, aby byla zastřena skutečnost, že žádostí se po dobu více než 10 měsíců nikdo nezabýval a že se vyřízením žádosti nikdo nehodlá zabývat ani v dohledné budoucnosti. K doplnění byly totiž vyžadovány skutečnosti, které byly zcela jednoznačně uvedeny už v původní žádosti. Přesto na tuto výzvu obratem odpověděl dopisem ze dne 5. 7. 2019, ve kterém znovu podrobně rozvedl všechny požadované informace. Po více než 17 měsících od podání žádosti (dne 23. 1. 2020) od ministerstva dostal„ Stanovisko“ ze dne 16. 1. 2020, v němž ministerstvo v podstatě uvádí, že pochybení exekutora [titul] [jméno] [příjmení] bylo jen neúmyslným opomenutím, které nedosahuje intenzity kárného provinění a omluva se jeví jako zcela dostatečné opatření. Jednání soudního exekutora lze hodnotit jako nesprávný úřední postup, ale vzniklá škoda s ním není v příčinné souvislosti. Dále, že nároky z nesprávného úředního postupu Státního notářství v Nymburce, Okresního národního výboru Nymburk a Místního národního výboru Ostrá jsou promlčené. O katastrálním úřadu se Stanovisko nezmiňuje. Tvrzení uvedená ministerstvem ve Stanovisku jsou nepravdivá. Není pravda, že majetková újma není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, který byl jednoznačně prokázán. Důsledkem prodání části pozemků předem vybranému zájemci (profesionálnímu spekulantovi s pozemky) byla skutečnost, že žalobci museli vykoupit 1/18 pozemků od spekulanta, který jejich získání použil k vydírání. Prodávání zlomků pozemků a jiných nemovitostí předem vybraným spekulantům je velmi rozšířený jev a mafie exekutora a nemovitostních spekulantů dosahuje za podpory komory exekutorů tímto způsobem neuvěřitelných zisků. Je smutné, že Ministerstvo spravedlnosti podporuje mafii exekutorů a nemovitostních spekulantů v jejich nezákonné činnosti. Prohlášení ministerstva, že omluva za nesprávný úřední postup soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] se vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečná, je nehoráznost. Jednak k žádné omluvě nedošlo a jednak ministerstvo tolerováním těchto podvodů dává mafiím exekutorů a spekulantů signál, že utajené dražby s jedním předem vybraným zájemcem (spekulantem) může beztrestně provozovat i nadále. Aby žalobci měli šanci získat zpět pozemky, o které nesprávným úředním postupem různých státních orgánů přišli, museli přistoupit na vydírání pozemkového spekulanta a zlomky pozemků, které mu přihrál exekutor, od něj odkoupit za cenu mnohonásobně vyšší, než za jakou je koupil v dražbě, kde přičiněním exekutora neměl žádnou konkurenci. Žalobci mají za to, že nároky z nesprávného úředního postupu různých orgánů státní správy nejsou promlčeny. Šlo o sérii navazujících nesprávných úředních postupů různých orgánů státní správy v průběhu mnoha let, tak jak je to popsáno v žádosti. Jako poškození se žalobci o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, s konečnou platností dozvěděli až v okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o výši škody. K tomu došlo až při nabytí právní moci Usnesení Okresního soudu v Nymburce z 23. 5. 2018 a Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 z 9. 7. 2018 (přílohy č.14 a č.15 žádosti ze dne 6. 8. 2018). Žádost o odškodnění ze dne 6. 8. 2018 byla podána bezprostředně po tom, co se dozvěděli, kdo za škodu odpovídá a jaká je její výše. Nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou majetkovou i nemajetkovou újmu byl uplatněn před uplynutím promlčecí doby. Promlčecí doba nemůže skončit dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž se rozhodlo o výši škody. Není možné podat žádost o odškodnění v době, kdy ještě není známa výše způsobené škody.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobci dne 6. 8. 2018 uplatnili z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 180 000 Kč a dále nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Státního notářství Nymburk, Okresního národní výboru Nymburk, Místního národního výboru Ostrá a soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení]. K projednání žádosti žalobců došlo dne 16. 1. 2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora dle ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb., a rovněž se za tento postup omluvila. Co se týče nároků z nesprávného úředního postupu Státního notářství v Nymburce notářským zápisem z 5. 3. 1980, Okresního národního výboru Nymburk, Místního národního výboru Ostrá v úkonech ze dne 11. 10. 1961, 11. 7. 1966, 28. 3. 1966 a 18. 12. 1964 žalovaná konstatovala, že se jedná o promlčené nároky. Při posuzování uplatněného nároku na náhradu škody je nutno nejprve vyřešit otázku, zda jsou v daném případě splněny všechny podmínky, s nimiž zákon přiznání náhrady škody spojuje. Předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. jsou porušení právní povinnosti (nesprávný úřední postup), vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedenými komponenty. Žalobci žádají o náhradu škody ve výši 180 000 Kč, která jim vznikla z důvodu zaplacení poplatku za vklad do katastru nemovitostí, odkoupení pozemků, proplacení bezdůvodných obohacení, poplatku za mediace a znalecké posudky. Dále žádají o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 100 000 Kč za nemajetkovou újmu. Žalovaná po provedeném šetření zjistila, že exekutor formálně pochybil, když druhou dražební vyhlášku žalobci a) nedoručil, přičemž Exekutorská komora ČR hodnotí jeho pochybení jako neúmyslné opomenutí, ale zároveň upozorňuje, že žalobce a) měl možnost pochybení namítat v odvolání do usnesení o příklepu (dražební vyhláška navíc byla vyvěšena na úřední desce a byla zaslána OÚ Ostrá, MÚ Lysá nad Labem, Magistrátu města Most a dalším subjektům). Exekutorská komora ČR shledává dílčí pochybení soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], které ale nedosahuje intenzity kárného provinění. Žalovaná po podrobném posouzení věci dospěla k závěru, že jednání soudního exekutora lze hodnotit jakožto nesprávný úřední postup dle ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb. Tvrzená majetková škoda spočívající v zaplacení poplatku za vklad do katastru nemovitostí, odkoupení pozemků, proplacení bezdůvodných obohacení, poplatku za mediace a znalecké posudky, však není v příčinné souvislosti v nesprávným úředním postupem soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení]. Nárok na náhradu majetkové škody ve výši 180 000 je tedy v této části sporný a nelze ho akceptovat. V návaznosti na výše uvedené žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřední postup soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] dle ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb. a za tento postup se žalovaná omluvila. Toto konstatování a omluva se vzhledem ke stavu věci jeví jako zcela dostatečné. Tvrzená nemajetková újma musí být dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaná neshledává. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení s tím, že nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (§ 32 odst. 1 a 2 z. č. 82/1998 Sb.). Nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu je třeba uplatnit před uplynutím promlčecí doby. Tento nárok se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí nebo učinit úkon ve stanovené, resp. přiměřené lhůtě, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo (§ 32 odst. 3 z. č. 82/1998 Sb.). Co se týče nároků z nesprávného úředního postupu Státního notářství v Nymburce notářským zápisem z 5. 3. 1980, Okresního národní výboru Nymburk a Místního národního výboru Ostrá v úkonech ze dne 11. 10. 1961, 11. 7. 1966, 28. 3. 1966 a 18. 12. 1964 žalovaná konstatovala, že se jedná o promlčené nároky. Na námitce promlčení žalovaná trvá. Navíc poslední dva jmenované úřady nespadají do působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR. Dle § 6 odst. 1 a) zákona č. 82/1998 Sb. je příslušným Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

3. Nesporným mezi stranami je, že nárok u žalované byl uplatněn 6. 8. 2018.

4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

5. Z Registrace smlouvy o příslušném zaměření chaty s razítkem Státního notářství v Nymburce, registrované dne 7. 3. 1980 se podává možnost vykonat u tehdejšího střediska geodézie v Nymburce pro obec a katastrální území Ostrá na novém listu vlastnictví zápisy bezpodílového spoluvlastnictví žalobců, a to chaty [číslo] v Ostré (pozemky patří MNV Ostrá).

6. Z listiny Okresního národního výboru v Nymburce z 11. 10. 1961, sp. zn. Výst -5003/327/61, adresovaného [jméno] [příjmení] ve věci rozhodnutí o přípustnosti stavby chaty a z rozhodnutí odboru výstavby ONV Nymburk z 11.7.1966 se podává výstavba rekreační chaty ev. [číslo] v Ostré, stavebníka [jméno] [příjmení] a její uvedení do trvalého provozu novostavby, a též užívání k rekreačnímu pobytu.

7. Z dokumentu (č. l. 40), se podává nájemní smlouva uzavřena dne 28. března 1966 mezi Československým státem, Místním národním výborem Ostrá jako pronajímatel na straně jedné a [jméno] [příjmení], jako nájemcem ze strany druhé, o pronájmu pozemku na stavbu rekreační chaty, kdy Místní národní výbor Ostrá pronajímá [jméno] [příjmení] část pozemku parcel č. katastru [číslo, výměra], ke stavbě rekreační chaty na dobu 10 let od 1. ledna 1964, za nájemné ve výši 80 Kč za kalendářní rok, když nájemce je povinen postavit chatu na pozemku a může najatý pozemek upravit jen na stavbu chaty.

8. Z dokumentu (č. l. 44) ze dne 18. 12. 1964 se podává žádost o přidělení pozemku do užívání, když tak žádá [jméno] [příjmení] a jedná se o vystavění chaty pro rodinnou rekreaci (stavba povolena č. j. Výst 5013/324/61, [příjmení], z 11. 10. 1961, s dovětkem„ Pozemek je ve správě MNV Ostrá a není námitek, aby byl jmenovanému předán.

9. Z přípisu Obecního úřadu Ostrá, ze dne 12. 6. 1998, č. j. 308/98, adresovaného [titul] [celé jméno žalobce], jako kolaudace chaty [číslo] se podává sdělení, že chata nebyla postavena v rozporu s tehdy platnými zákony.

10. Z rozhodnutí Státního notářství v Nymburce č.j. D 1643/89-24, v dědické věci po [jméno] [příjmení], narozeném 9. 6. 1904, zemřelém 11. 2. 1981 se podává najevo vyšlé jmění sestávající z 1/3 pozemku k užívání, a toto právo nabyli právoplatně dle dědické dohody pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] nar. 1935 a [jméno] [příjmení], narozen 1943. Z rozhodnutí Státního notářství v Nymburce č.j. D 113/90-10, z 11. 1. 1990 se potvrzuje dodatečně objevený majetek, 1/3 pozemku užívaných soc. org. [číslo] [číslo] v bývalém katastrálním území (nečitelné), nabyla ze zákona a dle pravomocně schválené dědické dohody pozůstalá dcera [jméno] [příjmení].

11. Z dokumentu (č. l. 48) Usnesení o příklepu Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou 090 EX 470/10-39 ze dne 26.9.2016 se podává, že soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], ve věci nařízení exekuce podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Mostě, 41 C 252/2009-37, ze dne 24. 11. 2009, ve věci oprávněného [příjmení] [anonymizováno] proti povinné [jméno] [příjmení], rozhodl o udělení příklepu vydražiteli [jméno] [příjmení] na vydražené nemovitosti - m.j. stavby Ostrá č.e. [číslo].

12. Ze stížnosti [titul] [celé jméno žalobce], adresované Exekutorské komoře ČR (č. l. 50), na exekutora [titul] [jméno] [příjmení], který byl Exekutorské komoře doručen dne 1.4.2017 vyplývá, že je v ní ze strany žalobce napadán postup exekutora, který„ nerespektoval ust. § 3056 obč.zák. podle kterého má vlastník stavby na pozemku předkupní právo k pozemku s tím, že k ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží a podle ust. § 336c o.s.ř. měl exekutor doručit dražební vyhlášku m.j. osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovité věci předkupní právo, a to do vlastních rukou.“ Dále je v textu vysvětlováno, že stěžovatel a jeho manželka jsou vlastníky rekreačního objektu č.e. 456, postavených na parcelách postižených dražbou, kdy o dražbě se dověděl až v době, kdy už nebylo možné podat odvolání a vlastnické právo bylo vloženo do katastru nemovitostí. Žádá proto o prověření tohoto nezákonného postupu a postižení exekutora.

13. Z odpovědi Exekutorské komory ČR z 8. 12. 2017 (č. l. 51) se podává informace o prošetření stížnosti žalobce s tím, že u prvního dražebního jednání neměl exekutor povinnost stěžovateli (žalobci) doručovat předmětnou vyhlášku (šlo o období před účinností § 3056 obč. zák.). Exekutor však jednal v rozporu s ust. § 336c odst. 1 písm. a) o.s.ř., když druhou dražební vyhlášku, která byla vydána již za účinnosti ust. § 3056 obč.zák., stěžovateli nedoručil. Toto pochybení je však ryze formálním, neboť stěžovatel se nemohl domáhat svého předkupního práva, když v souladu s ust. § 336m odst. 4 o.s.ř. se ust. § 336c odst. 3 o.s.ř. neužije. Komora hodnotí pochybení exekutora jako neúmyslné opomenutí.

14. Ve vyúčtování znalečného a daňového dokladu č. 23/17 se uvádí znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] znalečné za vypracování znaleckého posudku 3543/2017, z 28. 8. 2017, ve výši 4 000 Kč a dále od [jméno] [příjmení] za znalecký posudek č. 670-050 o obecné ceně nájmu nemovité věci pozemku v obci Ostrá, okres Nymburk, je konečná zaokrouhlená cena 5 800 Kč.

15. Z usnesení Okresního soudu v Nymburce č.j. 12 C 117/2017-132 ze dne 23. 5. 2018 se podává posice žalobců na straně žalované v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a soudem schválený smír o zrušení podílového spoluvlastnictví všech účastníků k nemovité věci pozemku, parcelního [číslo] k pozemku parcelního [číslo] v k. ú. Ostrá, zapsané v katastru nemovitosti na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk, když pod bodem 2) se nemovité věci, tedy shora uvedený pozemek na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, přikazují do společného jmění manželů [příjmení]. Dle odstavce 3. usnesení o schválení smíru, se manželé [celé jméno žalobce] zavazují zaplatit žalobcům na úplné vypořádání spoluvlastnického podílu žalovaných částku 48 600 Kč [jméno] [příjmení], 24 300 Kč [titul] [jméno] [příjmení] a 48 600 Kč žalobkyni [jméno] [příjmení].

16. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 17 C 130/2017-48, ze dne 9. 7. 2018 jenž nabyl právní moci dne 23.5.2018 (č. l. 58), ve věci žalobců v posici žalovaných o vydání bezdůvodného obohacení se podává schválený smír účastníků, kdy žalovaní manželé [celé jméno žalobce] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit [titul] [jméno] [příjmení] částku 4 250 Kč, [jméno] [příjmení] 8 500 Kč, [jméno] [příjmení] 3 100 Kč, a opět [jméno] [příjmení] 5 390 Kč, když tímto soudním smírem jsou mezi účastníky vypořádány veškeré nároky týkající se bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných pozemků.

17. Z notářského zápisu na Státním notářství v Nymburce č.j. N 180/80 a NZ 169/80 z 5. 3. 1980, ohledně uzavření kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] a manželi [příjmení], se podává, že se jedná o kupní smlouvu k chatě [číslo] v Ostré, se všemi součástmi a veškerým příslušenstvím, právy a povinnostmi, za kupní cenu 50 070 Kč, kterou žalobci nabyli do svého spoluvlastnictví předmětnou chatu.

18. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

19. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

20. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Podle § 32 citovaného zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí (odst. 1). Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2).

22. Podle § 32 odst. 3 cit. zák. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

23. Podle § 35 odst. 1 citovaného zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

24. Žalobci tedy požadují náhrady škody a nemajetkové újmy v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem orgánů státu (žalobci tvrdí, že též nezákonnými rozhodnutími), když v důsledku těchto pochybení byli uvedeni v omyl a na základě věrohodně vypadajících dokumentů a podkladů od několika orgánů státní správy, koupili rekreační chatu [číslo] v Ostré na pozemcích údajně vlastněných státem, přičemž podle tehdy platných právních předpisů jim měly být pozemky bezúplatně převedeny do osobního vlastnictví. Spatřují tak pochybení v činnosti Státního notářství Nymburk ve spojitosti s notářským zápisem ze dne 5. 3. 1980. Uplatňují dále nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí, které spatřují v usnesení o příklepu výše zmíněného exekutora č.j. 090 Ex 470/10-39 ze dne 26. 9. 2016 Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou, když tvrdí, že exekutor nerespektoval při dražbě předkupní právo žalobců. Dále uplatňují pochybení v souvislosti s nesprávným úředním postupem katastrálního úřadu, katastru nemovitosti, který vedl pozemky ve vlastnictví státu, na kterých byla jejich chata postavena. Uplatňují též chybný, nesprávný postup v postupu Okresního národního výboru Nymburk, a Místního národního výboru Ostrá v dokumentech o uvedení do trvalého provozu z 11. 7. 1966 a v žádosti o přidělení pozemku do trvalého užívání ze dne 18. 12. 1964 o pozemcích, na kterých byla chata žalobců postavena, když bylo uváděno, že jsou ve vlastnictví státu, což nebyla pravda, a žalobci tak byli uvedeni v omyl. Tvrdí, že jim škoda vznikla v nákladech, které museli na získání pozemku vynaložit.

25. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení co do nemajetkové újmy, ta se promlčuje podle zákona shora citovaného (dále jen zákon Odpšk.) v šestiměsíční lhůtě ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Pokud jde o všechny uplatněné nároky žalobců z jednotlivých tvrzených pochybení státu, pak ty jsou promlčeny, neboť nárok byl u žalované uplatněn dne 6. 8. 2018, kdy lhůta 6 měsíců z tvrzeného pochybení soudního exekutora v důsledku usnesení o příklepu Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou 090 EX 470/10-39, ze dne 26.9.2016, již uplynula.

26. Jiná situace je u nároku na náhradu škody, která se promlčuje v 3 leté promlčecí lhůtě, kdy co do rozhodnutí orgánů, na která poukazují žalobci, že došlo k pochybení, pak jsou tyto nepochybně promlčeny. Žalobci ve své žádosti o odškodnění u žalované z 6.8.2018 se u důkazů (7 a 8) a to Rozhodnutí Státního notářství v Nymburce z 28.11.1989 a ze dne 11.1.1990 zmiňují o tom, že„ vyřizování žádosti o přidělení pozemků do osobního užívání vleklo až do roku 1990, kdy se v KN objevili jako vlastníci příslušníci rodiny [příjmení] a že od té doby byli žalobci po dobu 28 let vystaveni psychickému i fyzickému nátlaku a vydírání příslušníků rodiny [příjmení], kteří se rozhodli, že na chybě státních orgánů zbohatnou“. Počátek běhu promlčecí lhůty co do náhrady škody je pak nutno odvíjet od tohoto momentu, neboť o pochybení státního notářství se žalobci dozvěděli, jak sami uvádějí před 28 lety. Pokud tedy nárok u žalované uplatnili až dne 6.8.2018, pak tak učinili pozdě. Jde-li však o pochybení soudního exekutora, žalobci o tom, že došlo k tvrzenému nesprávnému postupu státu se dozvěděli z usnesení o příklepu ze dne 26.9.2016 K pochybení exekutora došlo tedy dne 26. 9. 2016, kdy začala plynout promlčecí lhůta. U žalované byl nárok uplatněn dne 6. 8. 2018, když v mezidobí uplynuly již bezmála dva roky a žalobcům zbýval ještě 1 rok 1 měsíc a 20 dnů. Promlčecí lhůta byla přerušena na 6 měsíců od uplatnění nároku u žalované, tedy od 6. 8. 2018 do 6. 2. 2019. U soudu byla žaloba podána 4. 2. 2020, přičemž od 6. 2. 2019 promlčecí lhůta pokračovala, resp. plynula dále ve svém zbytku 13 měsíců a 20 dnů, takže pokud žalobci podali žalobu dne 4. 2. 2020, pak k promlčení dojít nemohlo.

27. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu pochybením soudního exekutora, když druhá dražební vyhláška nebyla žalobci doručena a je zde shledáván rozpor s ustanovením § 336c, odst. 1, písmene a), o.s.ř. Jde tedy o pochybení exekutora - nesprávný úřední postup. Nicméně, jak plyne z výše uvedeného stanoviska Exekutorské komory ČR, která se stížnosti žalobce [celé jméno žalobce] zabývala, dražební vyhláška byla vyvěšena na úřední desce a byla též zaslána Obecnímu úřadu Ostrá, Městskému úřadu Lysá nad Labem a Magistrátu města Most i dalším subjektům, a žalobce tak mohl a měl možnost exekutorovo pochybení namítat v případných námitkách, resp. v odvolání do usnesení o příklepu (§ 336k, odst. 3, písmene a), o.s.ř.).

28. V případě druhého dražebního jednání se žalobce již nemohl domáhat uplatnění svého předkupního práva a to v souladu s ustanovením § 336m, odstavec 4, o.s.ř., a § 336e, odstavec 3, o.s.ř. Žaloba je tak nedůvodná, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi vznikem škody a pochybením soudního exekutora, byť k tomuto pochybení došlo.

29. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náleží jí tedy dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. paušální náhrada hotových výdajů za vyjádření k žalobě a 2x účast u soudního jednání ve výši 3 x 300 Kč; celkem 900 Kč.