14 C 222/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6 071 153,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 041 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 18. 7. 2017 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, když co do zákonného úroku z prodlení od 26. 1. 2017 do 17. 7. 2017 se žaloba zamítá.

II. Žaloba aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 6 038 912,70 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01% denně z částky 5 600 000 Kč ode dne 1. 4. 2013 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 438 912,70 Kč ode dne 26. 1. 2017 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu 5. 10. 2017 domáhal náhrady škody v režimu zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Uvedl k tomu, že škoda mu z tohoto titulu vznikla v souvislosti s postupem notáře JUDr. [jméno] [příjmení], který dne 19. 1. 2012 sepsal notářský zápis se žalobcem jako věřitelem a dlužníkem [jméno] [příjmení] o splnění pohledávky 5 600 000 Kč se svolením k vykonatelnosti, když následně v exekučním řízení, které bylo vedeno bylo toto řízení zastaveno (usnesením [spisová značka], JUDr. [jméno] [příjmení], Exekuční úřad [okres]) a to z důvodu formálních nedostatků notářského zápisu, když notář nepostupoval s maximální profesní péčí a způsobil tak nevykonatelnost exekučního titulu, přičemž žalobci tak vznikla hmotná škoda. Nemohl se tak domoci vymožení své pohledávky. Pohledávka na žalobce přešla smlouvu o postoupení pohledávek ze [právnická osoba] [anonymizováno] dnem 14. 11. 2011. Žalobce tak uplatňuje zaplacení jistiny, které se nemohl domoci z titulu nesprávného úředního postupu státu ve výši 5 600 000 Kč, dále nákladů na pořízení notářského zápisu ve výši 25 000 Kč, nákladů paní [příjmení] (58 720,76 Kč u soudu prvního stupně + 37873 Kč u odvolacího soudu), tedy celkem 96 593,76 Kč. Další škoda spočívá v nákladech [právnická osoba], SE, ve výši 7 041 Kč za pořízení ověřených překladů listiny v exekučním řízení a nákladů právního zastoupení v řízeních, která byla vyvolána nesprávným úředním postupem notáře, celkem ve výši 342 319,02 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 17. 1. 2017 (podáním z téhož dne) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., žalovaná nárokům žalobce nevyhověla ani zčásti, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne 10. 1. 2020. Odkázala na notářský zápis dnes již bývalého notáře, JUDr. [jméno] [příjmení], tehdy se sídlem [adresa], dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012, dále pověření soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], provedením exekuce k vymožení pohledávky podle notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], bývalého notáře se sídlem [adresa], dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012, ve výši 5 600 000 Kč s příslušenstvím. Odkázala na činnost soudního exekutora, který dne 11. 3. 2014 vydal exekuční příkazy, jimiž mimo jiné nařídil exekutorské zástavní právo a prodej spoluvlastnického podílu ve výši / k pozemkům parc. č. [číslo] [číslo] a [číslo] [číslo] s rozestavěnou stavbou v k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), které byly v katastru nemovitostí vedeny v SJM povinného a manželky povinného. (č. j. [číslo jednací], č. j. 11778/13-055. Dále postup manželky povinného, která namítala nevykonatelnost exekučního titulu a následně vydané usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2015, č.j. 50 EXE 417/2013-152, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č.j. 20 Co 345/2015-286, jímž bylo rozhodnuto o návrhu povinné č. 2 (manželky povinného), že se zastavuje exekuce týkající se Exekučního příkazu ze dne 11. 3. 2014, č.j. [číslo jednací] a žalobce je povinen oprávněné č. 2 uhradit náklady řízení ve výši 96 593,76 Kč, když usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 9. 2016, č.j. 50 EXE 417/2013-293, byla exekuce zastavena. Důvodem zastavení exekuce byl nevykonatelný exekuční titul a to notářský zápis dnes již bývalého notáře, JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná argumentovala, že pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění tří následujících podmínek. Musí být v řízení dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody a v neposlední řadě vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). V rámci tzv. předběžného projednání nároku na odškodnění uplatňovaného u Ministerstva spravedlnosti ČR je možno poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda nesporně vznikla. Nesporným je nutné učinit nejen to, že co do základu byl založen vznik odpovědnosti, ale i to, že požadovaná náhrada škody spočívá v majetkové či nemajetkové újmě, která nastala v příčinné souvislosti s rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) zakládajícím odpovědnost za škodu, a kdy lze shledat nespornou také výši škody způsobené rozhodnutím (nesprávným úředním postupem). Co se týče nároku na náhradu škody spočívající v nevymožené jistině s příslušenstvím, žalovaná odkázala na zásadu, dle níž má každý dbát o svá práva a řádně je hájit. Tuto povinnost nelze svévolně převést na stát a vyžadovat od státu, aby sám z vlastního podnětu hájil něčí občanskoprávní zájmy. Je věcí pečlivosti nositele práva, aby je včas a náležitě uplatnil, a to i za využití ochrany poskytované státem v příslušném soudním řízení. Stejně tak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4229/2010 je zřejmé, že„ případná odpovědnost státu nemá povahu všeobjímajícího institutu, který by jako jediný reparoval veškeré potenciální škody vzniklé poškozenému subjektu. Zákon č. 82/1998 Sb., je speciální předpis. Tento zákon mj. v ustanovení § 8 odst. 3 in fine vede poškozeného k tomu, aby ještě před případným uplatněním nároku proti státu využil všech procesních prostředků k ochraně svého práva, s jejichž uplatněním by bylo spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 25 Cdo 1404/2004, sp. zn. 25 Cdo 720/2007, 25 Cdo 319/2002 či 33 Odo 971/2004), lze dovodit postavení státu coby„ posledního dlužníka“, což znamená, že odpovědnost státu za škodu nastupuje až v případě, je-li vyloučeno, že by závazkový dlužník na svoji pohledávku i jen částečně plnil, čímž teprve vzniká poškozenému škoda. Nárok na náhradu škody spočívající v nevymožené jistině s příslušenstvím může být vůči státu úspěšně uplatněn až tehdy, když poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení vůči tomu, kdo toto obohacení bez důvodu získal, a je proto povinen mu jej vydat. S ohledem na výše uvedené je tento nárok uplatněn minimálně předčasně. U nároku na náhradu nákladů vynaložených na pořízení úředně ověřených překladů listin a nároku na náhradu nákladů právního zastoupení, žalovaná v rámci mimosoudního projednání nároku u žalované konstatovala, že žalobce jednak nedoložil žádné doklady, které by osvědčovaly vykonání účtovaných úkonů, a také nedoložil žádný doklad, který by prokazoval úhradu těchto nákladů. Žalovaná tak uzavřela, že v případě těchto nároků žalobce neprokázal, že by mu vznikla škoda, nenaplnil tedy podmínky odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., a nárokům tak nemůže být vyhověno. Pro úplnost žalovaná připomněla znění ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. U nároku na náhradu škody ve výši 96 593,76 Kč, kterou byl žalobce povinen nahradit manželce povinného na podkladě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2015, č.j. 50 EXE 417/2013-152, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č.j. 20 Co 345/2015-286, je žalovaná toho názoru, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem notáře spočívajícím v sepisu vadného notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, když odpovědnostním titulem vztahujícím se k tomuto nárokuje nezákonné rozhodnutí soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], EU [okres], kterým je Exekuční příkaz ze dne 11. 3. 2014, č.j. [číslo jednací]. Žalovaná však v rámci mimosoudního projednání nároku u žalované ani tomuto nároku nevyhověla, neboť žalobce nedoložil, že tyto náklady manželce povinného skutečně uhradil, tedy nedoložil, že mu skutečně škoda vznikla. Z tohoto důvodu nebylo možno než konstatovat, že v případě tohoto nároku nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. Nicméně žalovaná považuje tento nárok za promlčený. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se nárok na náhradu škody dle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) tohoto zrušovacího rozhodnutí. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž toto zrušující rozhodnutí nabylo právní moci (srov. v tomto směru rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, či ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 962/2012). Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 6. 2014. Ode dne 25. 6. 2014 počala běžet tříletá promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne 25. 6. 2017. Žalobce svůj nárok uplatnil u soudu až dne 5. 10. 2017, tedy až po uplynutí promlčecí doby.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do nákladů na pořízení notářského zápisu ve výši 25 200 Kč a v tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno.

4. Z nesporných tvrzení má soud za prokázané, že žalobce dne 17. 1. 2017 (podáním z téhož dne) uplatnil u žalované nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil:

6. Z notářského zápisu č.j. N 68/12, NZ 61/2012 ze dne 19. 1. 2012 je zjišťováno, že tehdejší notář JUDr. [jméno] [příjmení] sepsal notářský zápis se žalobcem jako věřitelem a dlužníkem [jméno] [příjmení] o splnění pohledávky 5 600 000 Kč se svolením povinného k vykonatelnosti. Splatnost pohledávky byla stanovena nejpozději do 31.3.2013, jak plyne z článku za třetí uvedeného zápisu.

7. Z e-mailové korespondence na č. l. 15 ze dne 23. 2. 2016 vyplývá, že překlady Společností [právnická osoba] jsou pro právního zástupce žalobce hotové a na to se potvrzuje přijetí šesti souborů na soudní překlad do češtiny. Z faktury (č.. 14) ze dne 29.2.2016 je zjištěno, že byla za překlad fakturovaná částka 7 840 Kč, splatná dne 8.3.2016. Z výdajového dokladu ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] se podává vyplacení překladatelskému centru [anonymizováno], [obec], částka 7 041 Kč a to dne 23. 2. 2016.

8. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 9. 2013 ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení], se podává, že jím bylo rozhodnuto o zamítnutí exekučního návrhu oprávněného ze dne 11. 6. 2013 jemuž byla uložena povinnost nahradit soudnímu exekutorovi náklady ve výši 847 Kč skládající se z odměny ve výši 605 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 242 Kč, přičemž z odůvodnění vyplývá, že předmětný notářský zápis neobsahuje skutečnosti, na nichž byla založena předmětná pohledávka, když uvádí jako skutečnost zakládající předmětnou pohledávku pouze smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2011 s původním věřitelem na oprávněnou, smlouva o postoupení pohledávky však není skutečností na nichž by byla předmětná pohledávka či nárok založen, a z výše uvedených důvodů je předmětný notářský zápis sepsaný dne 19. 1. 2012 notářem JUDr. [jméno] [příjmení] nevykonatelným.

9. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 23 Co 539/2013-21 ze dne 21. 11. 2013 se podává, že jím bylo usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 9. 2013 zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.

10. Z usnesení Krajského soudu v Praze 20 Co 138/2017 ze dne 31. 5. 2017 ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [příjmení] za účasti manželky povinného [jméno] [příjmení] o zastavení exekuce se podává, že bylo rozhodováno o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 9. 2016 č.j. 50 Exe 417/2013-293, když toto usnesení bylo potvrzeno s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu odvolacího řízení. Z odůvodnění se podává, že usnesením soud prvního stupně rozhodl, že se exekuce zcela zastavuje a soudnímu exekutorovi se nepřiznává právo na odměnu na náhradu nákladů vedení exekuce, a též, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. Z Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 345/2015-286 ze dne 13. 7. 2016 ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky [jméno] [příjmení] o částečném zastavení exekuce a odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2015 č.j. 50 Exe 417/2013-152 se podává výrok, o potvrzení usnesení soudu prvního stupně a povinnosti oprávněného zaplatit manželce povinného na nákladech řízení částku 37 873 Kč. Z odůvodnění se podává, že soud prvního stupně citovaným usnesením rozhodl, že se exekuce (prodejem spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny k pozemkům zde uvedeným s rozestavěnou stavbou v Katastrálním území Mnichovo Hradiště nařízené exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] a zřízením exekutorského zástavního práva na spoluvlastnickém podílu ve výši jedné poloviny k pozemkům zde uvedeným s rozestavěnou stavbou v [katastrální uzemí] nařízené exekučním příkazem č.j. [číslo jednací]) zastavuje, a že oprávněný je povinen zaplatit manželce povinného náhradu nákladů řízení o částečné zastavení exekuce ve výši 58 720,76 Kč.

12. Z usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 50 Exe 417/2013-152 ze dne 21. 1. 2015 ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o vymožení 5 600 000 Kč a o návrhu povinné 2). na částečné zastavení exekuce, je zjišťováno, že exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny (k pozemkům zde uvedeným s rozestavěnou stavbou v [katastrální uzemí] nařízenému exekučním příkazem [číslo jednací] a zřízením exekutorského zástavního práva na spoluvlastnickém podílu ve výši jedné poloviny k pozemkům zde uvedeným s rozestavěnou stavbou v témže katastrálním území nařízeném exekučním příkazem [číslo jednací]), se zastavuje a oprávněná je povinna zaplatit povinné 2). náhradu nákladů v zastavovacím řízení ve výši 58 720,76 Kč k rukám jejího právního zástupce.

13. Z centrální evidence exekucí (na č.l. 178, 179 a č.l. 180) je zjišťováno řízení pod č.j. [spisová značka] u Okresního soudu Mladá Boleslav, jako exekučního soudu a soudního exekutora Mgr. [příjmení], když se jedná o jistinu 1 625 454,05 Kč a náklady právního zastoupení v exekučním řízení 18 658,20 Kč. Z vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] se podává posice vymáhající [právnická osoba], SE, proti povinnému [příjmení], a jde o vydané vyrozumění soudního exekutora JUDr. [titul] [jméno] [příjmení] dne 11.9.2019 o tom, že bylo zahájeno exekuční řízení pro 2 mil. Kč a její příslušenství.

14. Z rozsudku č.j. 9 C 384/2010-1065 ze dne 26. 2. 2015 Okresního soudu v Mladé Boleslavi se podává výrok ohledně vypořádání SJM bývalých manželů [příjmení], že za I). z nemovitých věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů ke dni zániku manželství se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], [územní celek], a to pozemek p.č. [rok] [číslo] (orná půda), dále pozemek p.č. [rok] [číslo] (zastavěná a plocha nádvoří), včetně rozestavěné budovy na pozemku p.č. [rok] [číslo], která je součástí pozemku p.č. [rok] [číslo]. Za II). z movitých věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů ke dni zániku manželství se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně osobní automobil značky Škoda Fabia, [registrační značka], třídílná sedací souprava béžové barvy a stolek s tmavě hnědého dřeva značky [příjmení] [jméno], sada 2 kusů střešního nosiče kol, stojací lampa ozdobná s dvěma zářivkami, vysavač značky ELECTROLUX, mikrovlnná trouba značky WHIRPOOL, televizor značky THOMSON, DVD přehrávač značky SONY, set top box, ze soupravy 13 skříněk v provedení s tmavě hnědého dřeva a skla 6 kusů, třídílný hliníkový žebřík vysouvací. Pod bodem III). se žalobkyni ze společného jmění manželů přikazují do jejího výlučného vlastnictví peněžní prostředky na bankovním účtu zde uvedeném u [právnická osoba]. Pod bodem [příjmení]). z movitých věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů ke dni zániku manželství se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného osobní automobil značky Škoda Octavia SEALHX01FM5, [registrační značka], motocykl značky YAMAHA, [registrační značka] ze soupravy 13 skříněk v provedení z tmavého hnědého dřeva a skla 7 kusů, pračka značky WHIRPOOL AWO, sada 2 kusů střešního nosiče kol, nářadí do dílny a zahradní náčiní, vysokotlaký čistič KERCHER, průmyslový vysavač AQUA VAC, černošedý plastový střešní box na lyže, sady příčníků na střechu auta, jednodvěřová šatní skříň s policí v provedení lamino borovice, dvoudveřový bochník se zásuvkou v provedení lamino borovice, bílá koupelnová skříň čtyřdveřová se zásuvkou, šatní skříň s nástavcem v provedení dekor buk, dřevěná manželská postel s nočními stolky a osvětlením, dřevěný jídelní stůl a čtyři bílé kovové židle, kovová pojízdná židle kulatá s polstrováním, prosklená skříň - vitrína, šestidílná souprava kancelářského nábytku provedení ze světlého dřeva obsahující psací stůl, stůl na PC, stolek na tiskárnu, kontejner ke stolu a 2 skříňky, vysavač značky ETA, mrazák značky CALEX, lednice značky CALEX, fritéza značky MOULINEX, televizor značky ELEKTA, hifi věž značky SONY, satelitní kompet, přenášeč AV signálu, videokamera SONY, vybavení kuchyně zahrnující zejména nádobí, hrnce, pánve, sklo a porcelán, posilovací stroj ORBITREC, myčka nádobí BOSCH, fotoaparát značky KONICA MINOLTA. Pod bodem V). žalovanému se ze společného jmění manželů přikazují do jeho výlučného vlastnictví peněžní prostředky na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba] Pod bodem VI). žalovanému se ze společného jmění manželů přikazují do jeho výlučného vlastnictví peněžní prostředky na dalším účtu vedeném u [anonymizována dvě slova]. Pod bodem VII). žalovanému se přikazuje pohledávka účastníků ve výši 1 484 113,50 Kč za bratrem žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] z titulu zhodnocení nemovitosti, které ke dni zániku společného jmění manželů byly ve výlučném vlastnictví žalovaného a to nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], [územní celek], a to pozemku p. [číslo] (ostatní plocha), pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) a to včetně budovy [adresa], které je součástí pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] (zahrada). Dále pod bodem VIII. do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje obchodní podnik podnikání žalovaného jako fyzické osoby podnikající pod [IČO] fyzické osoby podnikající a registrované okresním Živnostenským úřadem [obec]. Pod bodem IX). žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání vypořádacího podílu částku 1 449 400,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Dle bodu X). žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně i před soudem odvolacím v plné zákonné výši, a to ve výši 1 538 373,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

15. Z rozsudku Krajského soudu v Praze 28 Co 217/2015 – 1473 zde dne 25. 2. 20016 se podává, že se rozsudek, výše uvedený, tedy Okresního soudu Mladá Boleslav ze dne 26. 2. 2015 se mění tak, že pod bodem I. za a) ze zaniklého společného jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně 1. pozemky p.č. [rok] [číslo], orná půda a p.č. [rok] [číslo], zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je rozestavěná budova postavená na pozemku p.č. [rok] [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního území pro [územní celek], [stát. instituce], pro katastrální území a [územní celek] 2. osobní automobil Škoda Fabia, [registrační značka] 3. třídílná sedací souprava béžové barvy a stolek z tmavého hnědého dřeva značky JECH LINDA. 4. sada dvou kusů střešního nosiče kol. 5. stojací lampa ozdobná se dvěma zářivkami. 6. vysavač značky ELECTROLUX. 7. mikrovlnná trouba značky WHIRPOOL. 8. televizor značky THOMSON.

9. DVD přehrávač značky SONY. 10. set top box. 11. ze soupravy 13 skříněk v provedení z tmavého hnědého dřeva a skla 6 kusů. 12. třídílný hliníkový žebřík vystavovací. 13. zůstatek na účtu vedený u [anonymizována dvě slova] na jméno žalobkyně ve výši 31 039,35 Kč. Za b) ze zaniklého společného jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného osobní automobil Škoda Octavia, [registrační značka], motocykl YAMAHA, [registrační značka] dále ze soupravy 13 skříněk provedení z tmavě hnědého dřeva a skla 7 kusů, dále pračka značky WHIRPOOL AWO 45 135, sada 2 kusů střešního nosiče kol, dále nářadí do dílny a zahradní náčiní, vysokotlaký čistič KARCHER, průmyslový vysavač AQUA VAC, černošedý plastový střešní box na lyže, sady příčníků na střechu auta, jednodveřová šatní skříň s policí v provedení lamino borovice, dvoudveřový botník ze zásuvkou v provedení lamino borovice, bílá koupelnová skříň čtyřdveřová se zásuvkou, šatní skříň s nástavcem v provedení dekor buk, dřevěná manželská postel s nočními stolky s osvětlením, dřevěný jídelní stůl čtyři bílé kovové židle, kovová pojízdná židle kulatá s polstrováním, prosklená skříň - vitrína, šestidílná souprava kancelářského nábytku ze světlého dřeva, psací stůl, stůl na PC, stolek na tiskárnu, kontejner ke stolu a dvě skříňky, dále vysavač značky ETA, mrazák značky CALEX, lednice značky CALEX, fritéza značky MOULINEX, televizor značky ELEKTA, hifi věž značky SONY, satelitní komplet, přenašeč AV signálu, videokamera SONY, vybavení kuchyně zahrnující zejména nádobí hrnce pánve sklo a porcelán, posilovací stroj ORBITREK, myčka nádobí BOSCH, fotoaparát značky KONICA MINOLTA, zůstatek na účtu vedeném u [anonymizována dvě slova] na jméno žalovaného ve výši 74 492,28 Kč, dále zůstatek na účtu u [anonymizována dvě slova] na jméno žalovaného ve výši 3 819,67 Kč, pohledávka účastníků ve výši 1 484 113,50 Kč za [titul]. [jméno] [příjmení], podnik žalovaného podnikajícího pod [právnická osoba] [příjmení] [IČO]. Pod bodem II. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu 1 625 454,05 Kč do 90 dnů od právní moci rozsudku. Bod III. žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení před soudem prvého stupně 1 146 176 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a je povinen pod bodem IV. nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 329 109 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. Ze sdělení soudního exekutora JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení] (na č. l. 260) ze dne 30. 6. 2020 je zjišťováno, že ve věci oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení] vyplývá, že ohledně prodeje nemovitostí je exekutor v pořadí a nebude-li vyhodnocena jako efektivní mobiliární exekuce, neočekává v dohledné době zpeněžení z důvodu zákonných překážek střetu exekucí.

17. Z odpovědi soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] k exekuci [spisová značka] ze dne 17. 6. 2020 (č.l. 207) se podává, že se bude připravovat dražba nemovitého majetku povinného [jméno] [příjmení]. Z dalšího sdělení Mgr. [jméno] [příjmení] k č.j. [spisová značka] ze dne 17. 6. 2020 (č.l. 209) se piodává, že ve věci exekuce nařízené pod č.j. 50 Exe 984/16-26 ze dne 27. 7. 2016, které vydal Okresní soud v Mladé Boleslavi je tato složka v pořadí a nelze v této exekuci zpeněžit nemovitý majetek povinného, přičemž jiný majetek nebyl nalezen. Z další informace Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka], které vydal Okresní soud v Mladé Boleslavi, je sdělováno že, jelikož je předmětem exekučního řízení již jen měsíční běžné výživné, které je pravidelně hrazeno, nebude v této věci zpeněžovat majetek povinného.

18. Výslechem svědka, [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po vypořádání SJM s bývalou manželkou, de facto veškerý majetek zbyl bývalé manželce a jemu nezůstalo vůbec nic. Měli rozestavěný dům a nějakou finanční hotovost a do toho společného majetku pak spadalo i nějaké zvelebení nemovitosti řadového domu, ve kterém bydleli. Měli 2 auta, byť starší. Dluhy za trvání manželství neměli. Rozhodnutí o vypořádání společného jmění na jeho majetkovou situaci bylo v podstatě fatální. Manželka de facto dostala všechno a on jí a advokátům ještě měl dát nějaké peníze. Zůstaly mu ve své podstatě jenom dluhy. Jeho aktuální finanční situace je taková, že nemovitost, kterou vlastní, je řadový dům v [obec], ale je zatížen exekucemi. Ten pronajal, za nájem 10 000 Kč měsíčně, ten je poukazován na účet přítelkyně, se kterou má 2 potomky. On pracuje ve firmě, jako mechanik má výdělek cca 25 000 Kč hrubého. Aktuálně má dluhy řádově milióny, asi 5 000 000 Kč. Jeho věřiteli jsou advokáti od bývalé manželky, kteří po něm chtějí asi 1,5 miliónu, bývalá manželka po něm chce asi 1,5 miliónu. Tyto záležitosti eviduje jeho přítelkyně, neboť on se z toho několikrát složil, protože vůbec nepochopil, co se vlastně může dít. Byl psychicky i fyzicky úplně na dně. Manželce dluží nějakých 1 900 000 Kč mínus 700 000 Kč a ještě jsou tam nějaké další pohledávky. Podával insolvenční návrh v rámci oddlužení, ale byl zamítnut.

19. Skutkovým zjištění soudu je, že žalobce v postavení věřitele uzavřel ve formě notářského zápisu, dohodu se svolením k přímé vykonatelnosti s dlužníkem, panem [jméno] [příjmení], sepsanou dnes již bývalým notářem, JUDr. [jméno] [příjmení], tehdy se sídlem [adresa], dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012. Vzhledem ke skutečnosti, kdy dlužník se dostal do prodlení se splácením svého závazku, podal žalobce dne 11. 6. 2013 návrh na nařízení exekuce k soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [okres]. Usnesením soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], ze dne 19. 9. 2013, čj. [číslo jednací], byl návrh na nařízení exekuce zamítnut a oprávněnému byla uložena povinnost uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 847 Kč. K odvolání žalobce rozhodoval Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 11. 2013, čj. 23 Co 539/2013-21, a to tak, že usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], ze dne 19. 9. 2013, čj. [číslo jednací], zrušil. Následně Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl dne 20. 1. 2014, č.j. 50 EXE 417/2013-59 tak, že pověřil soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], provedením exekuce k vymožení pohledávky podle notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], bývalého notáře se sídlem [adresa], dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012, ve výši 5 600 000 Kč s 3,85% úrokem z prodlení ode dne 1. 4. 2013 do zaplacení. Na základě tohoto pověření vydal soudní exekutor dne 11. 3. 2014 exekuční příkazy, jimiž mimo jiné nařídil exekutorské zástavní právo a prodej spoluvlastnického podílu ve výši / k pozemkům parc. č. [rok] [číslo] a [rok] [číslo] s rozestavěnou stavbou v k. ú. [obec] ([list vlastnictví]), které byly v katastru nemovitostí vedeny v SJM povinného a manželky povinného. (č. j. [číslo jednací], č. j. 11778/13-055). Manželka povinného navrhla zastavení exekuce v části uvedenými exekučními příkazy postižených nemovitostí, jež v době podání návrhu tvořily dosud nevypořádané SJM, kdy namítala, že notářský zápis nepředstavuje vykonatelný exekuční titul, neboť nesplňuje zákonné požadavky na jeho obsah a dále namítala, že dluh povinného vůči oprávněnému neexistuje. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. 1. 2015, č.j. 50 EXE 417/2013-152, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č.j. 20 Co 345/2015-286, bylo rozhodnuto o návrhu povinné č. 2 (manželky povinného), že se zastavuje exekuce týkající se Exekučního příkazu ze dne 11. 3. 2014, č.j. [číslo jednací] a žalobce je povinen oprávněné č. 2 uhradit náklady řízení ve výši 96 593,76 Kč. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 9. 2016, č.j. 50 EXE 417/2013-293, byla exekuce zastavena. Důvodem zastavení exekuce byl nevykonatelný exekuční titul a to notářský zápis dnes již bývalého notáře, JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], spočívajícím ze dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012.

20. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

21. Podle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

22. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

23. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

24. Podle § 32 citovaného zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí (odst. 1). Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2).

25. Podle § 35 odst. 1 citovaného zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

26. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím státního orgánu je především existence nezákonného rozhodnutí, nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a dále příčinná souvislosti mezi výše uvedenými atributy.

27. V projednávané věci jsou dány dva rozdílné odpovědnostní tituly. Nesprávný úřední postup již bývalého notáře JUDr. [jméno] [příjmení], spočívající v chybně sepsaném notářském zápise se svolením k přímé vykonatelnosti ze dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012, a nezákonné rozhodnutí soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], EU [okres], kterým je Exekuční příkaz ze dne 11. 3. 2014, č.j. [číslo jednací].

28. Žalobce požaduje na náhradě škody zaplacení jistiny 5 600 000 Kč, kterou nemohl vymoci po přímém dlužníkovi [jméno] [příjmení]. Formálně je titul odpovědnostní naplněn, když došlo k nesprávnému úřednímu postupu již bývalého notáře JUDr. [jméno] [příjmení], spočívající v chybně sepsaném notářském zápise se svolením k přímé vykonatelnosti ze dne 19. 1. 2012, sp. zn. N 68/2012, NZ 61/2012, který byl posléze shledán nevykonatelným. Nicméně žaloba v tomto segmentu je nedůvodná, neboť nebyly zcela naplněny podmínky uvedené v § 8 odst. 3 Odpšk. Tento závěr lze podložit i konstantní judikaturou soudů, která opakovaně konstatuje, že poškozený se má předně domáhat vrácení plnění zpět na dlužníkovi, neboť stát vystupuje v roli tzv. posledního dlužníka (vis rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 4229/2010. Žalobce se může i nadále domáhat vydání exekučního titulu. To, že dlužník nemá majetek, nebrání žalobci domáhat se nároku, neboť v budoucnu nelze vyloučit, že majetkem bude disponovat. V otázce souběhu nároku na zaplacení dlužné částky proti dlužníku a nároku na náhradu škody z výkonu veřejné moci proti státu, případná odpovědnost státu nemá povahu všeobjímajícího institutu, který by jako jediný reparoval veškeré potenciální škody vzniklé poškozenému subjektu. Zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů, je speciální předpis. Tento zákon v ust. § 8 odst. 3 in fine vede poškozeného k tomu, aby ještě před případným uplatněním nároku proti státu využil všech („ jiných“) procesních prostředků k ochraně svého práva, s jejichž uplatněním by bylo spojeno zahájení soudního nebo jiného právního řízení. Takovým prostředkem nepochybně mohlo být i uplatnění nároku na zaplacení dlužné částky ze strany pana [příjmení]. Judikatura ve výše vyloženém směru je vytvořena a následována Nejvyšším soudem již po delší časové období – srov. sp.zn. 25 Cdo 2601/2010, 25 Cdo 1404/2004, 25 Cdo 3029/2005, 25 Cdo 2222/2004, 25 Cdo 3782/2008, 25 Cdo 2091/2008.

29. Dále požaduje náklady řízení 96 593,76 Kč manželce povinného paní [příjmení], které jí byl povinen zaplatit na základě usnesení Okresního soudu Mladá Boleslav z 21.1.2015 č.j. 50 EXE 417/2013-152 ve spojení s usnesením Krajského soudu č.j. 20 Co 345 / 2015-286 ze dne 13.7.2016, když odpovědnostním titulem je nezákonné rozhodnutí soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], kterým je exekuční příkaz ze dne 11.3.2014 č.j. [číslo jednací] v právní moci dne 24.6.2014. Jde-li o žalovanou vznesenou námitku promlčení, pak tato je nedůvodná, neboť promlčecí lhůta počala běžet od 25.6.2014 (po právní moci shora uvedeného usnesení JUDr. [jméno] [příjmení]) přičemž žalobce u žalované svůj nárok uplatnil 17.1.2017, když od tohoto dne se stavěla promlčecí lhůta na dobu 6 měsíců (do 18.7.2017) a plynula pak dál ve svém zbytku od 18.1.2017. Pokud žalobce podal žalobu u soudu dne 5.10.2017, pak je to včas. Nicméně soud náhradu 96 593,76 Kč žalobci nepřiznal, neboť mu škoda dosud nevznikla, když tuto částku paní [příjmení] dosud nezaplatil. Nedošlo totiž v jeho majetkové sféře k žádnému úbytku a pokud žalobci dosud škoda nevznikla, nemůže být s tímto nárokem na náhradu škody úspěšným (vis. rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 25 Cdo 986/2001 z 20.2.2003, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2005, rozsudek 30 Cdo 4398/2015).

30. Pokud jde o náklady [právnická osoba], SE ve výši 7 041 Kč na pořízení úředně ověřených překladů listin, které byla doloženy v exekučním řízení, pak žalobce předložil zaplacení této částky dne 23.2.2016 výpisem z účtu a fakturou č. 16201512 (bod 7 odůvodnění). Tento nárok je tak prokázán. Soud však nepřiznal žalobci zákonný úrok z prodlení z této částky od 26. 1. 2017 do 17. 7. 2017, neboť tento není důvodný, když žalobce nárok uplatnil u žalované dne 17.1.2017, žalovaná měla na vyřízení žádosti 6 měsíců a teprve dnem 18.7.2017 se tak mohla dostat do prodlení s vyřízením nároku.

31. Jde-li o náklady právního zastoupení ve výši 342 319,02 Kč, žalobce předložil rozpis úkonů právního zastoupení, které ve věci učinil (specifikace na čl. 168 spisu). Avšak žalobce tyto náklady neuhradil, neboť, jak sám uvedl, nemá finanční prostředky na tuto úhradu k disposici. Pokud je tedy neuhradil, pak mu škoda nevznikla – vis argumentace, jako u bodu 29 odůvodnění.

32. Žaloba byla shledána důvodnou toliko co do částky 7 041 Kč. V převyšujícím rozsahu byla jako nedůvodná, zamítnuta.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce měl úspěch toliko v zanedbatelném rozsahu a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.