14 C 222/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 25 766 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 25 766 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 214 Kč, k rukám zástupce žalobce, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 86 956 Kč představující náhradu škody, která žalobci měla být způsobena v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 39 T 35/2020. Žalovaná částka představovala náhradu škody ve výši 61 190 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, a náhradu škody ve výši 25 766 Kč představující náhradu nákladů na pořízení náhradní výpočetní techniky za věci vydané v rámci trestního řízení. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že dne 23. 4. 2018 byla v domě jeho rodiny provedena domovní prohlídky, při které bylo žalobci sděleno, že je podezřelý ze spáchání , podezřelý výraz, . Při domovní prohlídce byla zajištěna výpočetní technika, a to tablet, dva notebooky, stolní počítač, mobilní telefon žalobce. Žalobce se opakovaně dožadoval vrácení zajištěných věcí, neboť jeho rodině byl znemožněn výkon pracovních a soukromých činností. Vzhledem k tomu, že policejní orgán žalobci nevrátil zajištěné předměty v přiměřené lhůtě, žalobce dne 18. 1. 2019 zakoupil mobilní telefon HONOR 10 4/GB/64GB Dual SIM Blue za částku 8 141 Kč, dne 11. 11. 2019 sestavu stolního počítače HP ProDesk 400G4 DM s monitorem Acer KA270HDbid za 19 499 Kč a dne 21. 7. 2020 notebook ASUS X543UA-DM2756 za 11 009 Kč. S ohledem na amortizaci žalobce požaduje náhrady ve výši 2/3 vynaložených finančních prostředků, tedy 25 766 Kč. Žalobce se svým nárokem předběžně obrátil na žalovanou před podáním žaloby.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody, která žalobci měla vzniknout v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním, a to dne 28. 5. 2021. Žalovaná vyhověla nároku žalobce na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů řízení co do částky 56 652,50 Kč, v ostatním požadavek žalobce zamítla jako nedůvodný. Žalovaná shrnula průběh trestního řízení, který učinila nesporným. Žalovaná nepřiznala žalobci nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 4 537,50 Kč. K nároku žalobce na náhradu nákladů vynaložených na pořízení náhradní výpočetní techniky žalovaná uvedla, že se nejedná o újmu na jmění žalobce, neboť zakoupením věcí nedošlo ke škodě v majetkové sféře žalobce. Koupené věci se staly majetkem žalobce a škodě v podobě újmy na jmění žalobce dle žalované nelze hovořit. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. 14 C 222/2023-105, bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí žaloby co do částky 61 190 Kč, představující celý nárok žalobce na náhradu nákladů obhajoby z důvodu částečného plnění ze strany žalované po podání žaloby.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř.

5. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že v posuzované věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým bylo usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Opava, 1. oddělení obecné kriminality, o zahájení trestního stíhání ze dne 12. 2. 2019, č. j. KRPT-75865-55/TČ-2018-070671-71. Trestní stíhání žalobce skončilo rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 16. 10. 2020, č. j. 39 T 35/2020-242, jímž byl žalobce zproštěn obžaloby. Po částečném zastavení řízení zůstal předmětem řízení nárok na náhradu nákladů na pořízení náhradní výpočetní techniky ve výši 25 766 Kč.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 23. 4. 2018, protokolů o vydání věci ze dne 23. 4. 2018 a příkazu k domovní prohlídce ze dne 18. 4. 2018, soud zjistil, že prohlídka byla provedena z důvodné obavy ze zmaření nebo zničení důkazů. Při prohlídce žalobce vydal policejnímu orgánu mimo jiné mobilní telefon, fotoaparát, videokameru, tablet, stolní počítač vč. monitoru, notebook.

8. Z žádosti žalobce ze dne 7. 2. 2019, ze dne 6. 3. 2019, ze dne 2. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce žádal Okresní státní zastupitelství v Opavě o přezkoumání délky trvání zkoumání výpočetní techniky zajištění žalobci při domovní prohlídce. Dne 6. 3. 2019 žalobce opětovně žádal státní zastupitelství o vydání elektroniky. Podáním ze dne 2. 5. 2019 žalobce opětovně žádal Okresní státní zastupitelství v Opavě o vydání výpočetní techniky s odůvodněním, že data na nosičích potřebuje ke studiu a práci.

9. Z vyrozumění Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne 12. 2. 2019, 29. 3. 2019 a ze dne 7. 5. 2019 soud zjistil, že okresní státní zástupce na žádost žalobce přezkoumal spisový materiál a uzavřel, že v postupu policejního orgánu nebylo shledáno závad ani pochybení. Na délku zajištění má zejména vliv kapacitní vybavení jednotlivých policejních součástí. Před vrácením zajištěných věcí je nutné vyčkat na odborné vyjádření.

10. Z žádosti žalobce ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce žádal o vrácení zajištěných věcí policejní orgán.

11. Z faktury č. 2074243 ze dne 18. 1. 2019 včetně výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že žalobce zakoupil mobilní telefon Honor 10 4GB/64GB Dual SIM Blue za částku 8 141 Kč.

12. Z faktury č. 1120258196 ze dne 21. 7. 2020 včetně výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že žalobce zakoupil notebook Asus za částku 11 009 Kč.

13. Z faktury č. 1119454017 ze dne 11. 11. 2019 znějící na částku 19 499 Kč, včetně výpisu z bankovního účtu žalobce, soud zjistil, že žalobce zakoupil počítač HP ProDesk spolu s monitorem Acer.

14. Ze stanoviska žalované ze dne 29. 11. 2023 soud zjistil, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 28. 5. 2021, přičemž žalovaná nároku žalobce vyhověla co do částky 56 652,50 Kč představující část nároku na náhradu nákladů obhajoby. Ve zbytku nároku žalobce nevyhověla.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Opava, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 12. 2. 2019, č. j. KRPT-75865-55/TČ-2018-070671-71, bylo zahájeno trestního stíhání žalobce. Dne 23. 4. 2018 proběhla v bydlišti žalobce domovní prohlídka, během které byla žalobci zabavena výpočetní technika (jiné mobilní telefon, fotoaparát, videokameru, tablet, stolní počítač vč. monitoru, notebook). Žalobce opakovaně žádal státního zástupce a policejní orgán o vrácení zajištěných věcí, které potřeboval pro studium a práci. Zajištěné věci však nebyly žalobci vráceny, pročež žalobce zakoupil mobilní telefon za 8 141 Kč, stolní počítač s monitorem za částku 19 499 Kč a notebook za částku 11 009 Kč. Trestní stíhání žalobce skončilo rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 16. 10. 2020, č. j. 39 T 35/2020-242, jímž byl žalobce zproštěn obžaloby.

16. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

19. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

20. Podle § 31 odst. 1, 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

21. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

22. Podle § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Na základě provedeného dokazování a odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení posoudil soud věc po právní stránce následovně: judikatura rozvinula ve vztahu k zahájení (vedení) trestního stíhání svůj názor tak, že nárok na náhradu škody se posuzuje podle § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona jako nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím s tím, že rozhodujícím měřítkem je pozdější výsledek trestního řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1388/2004). Z § 7 a § 8 zákona vyplývá, že proto, aby poškozený mohl být se svým nárokem na náhradu škody způsobené v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním úspěšný, je nutné naplnění tří podmínek: 1. existence nezákonného rozhodnutí, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Tyto podmínky pak musí být naplněny současně. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím má pak ten, v jehož případě bylo pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost změněno či zrušeno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je pak soud rozhodující o náhradě škody vázán. S ohledem na předběžnou vykonatelnost usnesení o zahájení trestního stíhání, je třeba za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona považovat i usnesení o zahájení trestního stíhání. V posuzovaném případě nebylo mezi účastníku sporu, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , právnická osoba, . 2019. Sporným mezi účastníky zůstalo, zda žalobci vznikla škoda ve výši 25 766 Kč představující náklady na pořízení náhradní výpočetní techniky za věci vydané v rámci trestního řízení.

24. Škodou obecně rozumíme újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a která spočívá v úbytku majetku poškozeného. Škoda je vyjádřitelná penězi a je tedy také napravitelná poskytnutím peněžitého plnění. Skutečnou škodou se rozumí taková újma, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Tato újma představuje majetkové hodnoty, které je nutné vynaložit k uvedení do předešlého stavu. Jak dále upřesnil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4973/2014: „Ke zmenšení majetkového stavu dochází tím, že se zmenší hodnota jeho aktiv takovým způsobem, že jeho celkové vyjádření v penězích se oproti předchozímu stavu sníží. Z toho je zřejmé, že porovnání hodnot majetkového stavu pro účely náhrady škody je možné pouze převodem na peníze, které, jak už bylo řečeno, plní úlohu všeobecného ekvivalentu.“ Přitom úbytek majetku může spočívat ve zničení, ztrátě, odcizení nebo poškození určité věci. S ohledem na shora uvedené je zjevné, že v případě žalobce nedošlo ke vzniku škody, neboť nedošlo ke zmenšení majetkového stavu žalobce v souvislosti s trestním stíháním. Žalobce ani netvrdil, že by v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo ke zničení, ztrátě či poškození jeho věci. Žalobce tím, že zakoupil novou výpočetní techniku, nezmenšil hodnotu svých aktiv, nýbrž směnil peněžní prostředky za movité věci. Hodnota majetku žalobce vyjádřená v penězích však zůstala i po zakoupení nové výpočetní techniky nadále stejná. K úbytku v majetkové sféře žalobce nedošlo, pročež žalobci nevznikla ani skutečná škoda.

25. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že nebyla naplněna druhá podmínka pro přiznání náhrady škody vzniklé v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním, neboť v případě žalobce nedošlo k úbytku v majetkové sféře žalobce, tedy ke vzniku škody. Z tohoto důvodu soud žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25 766 Kč jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastník nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 56 652,50 Kč, kterou mu žalovaná plnila po datu podání žaloby, což je potvrzeno stanoviskem žalované, a současně bylo žalovanou plněno až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná pak měla v řízení úspěch co do částky 30 303,50 Kč, tedy z 35 %. Žalobce byl úspěšný ve zbývajícím rozsahu, tj. 65 %. Žalobci tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30 % (odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobce).

27. Náhradu nákladů řízení žalobce představuje zbývající část soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, odměna advokáta ve výši dle § 7 a. t. za 3 úkony právní služby á 4 580 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení, zpětvzetí návrhu. Za tarifní hodnotu soud podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), považoval částku 86 956 Kč. Dále je do náhrady nákladů řízení započítána paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada 21 % DPH z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 074 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 6 214 Kč (30 % z částky 20 714 Kč). Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.