14 C 23/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa pro zaplacení 95 143 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 388 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ode dne 28.1.2021 do zaplacení a dále 8,25 % úrok z prodlení z částky 11 192,50 Kč od 28.1.2021 do 26.4.2021 a 8,25 % úrok z prodlení z částky 55 875,38 Kč od 28.1.2021 do 25.5.2021 a 8,25 % úrok z prodlení z částky 9 438 Kč od 28.1.2021 do 9.6.2021, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 33 093 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobce se domáhal náhrady majetkové škody (obhajné) v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, kdy došlo k jeho trestnímu stíhání ve věci vedené u Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] IV, SKPV pod sp.zn. ORIV [číslo] (od 12.8.2013), a usnesením Policie ČR ze dne 31.10.2017 byla trestní věc odložena. Žalobci vznikly v souvislosti s trestním řízením náklady na obhajné celkem ve výši 95 143 Kč, které po žalované požaduje uhradit.

2. Žalovaná konstatovala, že s ohledem na výsledek trestního stíhání a ustálenou judikaturu vážící se k problematice odpovědnosti státu za škodu způsobenou trestním stíháním, v předmětném trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání. Žalovaná tak učinila nesporným, že základ vzniku odpovědnosti za škodu je v předmětném případě dán, neboť je dána existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

3. Žalovaná v průběhu řízení částečně plnila, nicméně nevypořádala nárok v částce 3 388 Kč, který se sestává z jednoho úkonu právní služby, který nebyl žalovanou uspokojen, a též neuhradila náhradu za promeškaný čas v souvislosti s dopravou právní zástupkyně žalobce k příslušnému soudu.

4. V průběhu řízení bylo toto částečně zastaveno o částku 80 562,50 Kč a k projednání pak zůstala částka 3 388 Kč s příslušenstvím, s 8,25 % úrokem z prodlení ode dne 28. 1. 2021 do zaplacení, a dále 8,25 % úrok z prodlení z částky 11 192,50 Kč od 28. 1. 2021 do 26. 4. 2021 a 8,25 % úrok z prodlení z částky 55 875,38 Kč od 28. 1. 2021 do 25. 5. 2021 a 8,25 % úrok z prodlení z částky 9 438 Kč od 28. 1. 2021 do 9. 6. 2021.

5. Z nesporných tvrzení soud zjistil a jeho skutkovým závěrem je, že žalobce byl trestně stíhán ve věci vedené u Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] IV, SKPV pod sp.zn. ORIV [číslo] na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12.8.2013, pro zločin krádeže dle § 205 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku spáchaný ve formě účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla zamítnuta usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 18.9.2013 sp.zn. 1 ZT 167/2012-120. Dne 16.9.2016 byla podána stížnost pro porušení zákona. Dne 15.3.2017 bylo rozsudkem Nejvyššího soudu vysloveno, že usnesením státního zástupce ze dne 18.9.2013 byl porušen zákon, dané usnesení bylo zrušeno a Městskému státnímu zastupitelství v Praze bylo přikázáno věc v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout. Usnesením Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 2.8.2017 bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12.8.2013 zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo o věci znovu rozhodnout. Usnesením Policie ČR ze dne 31.10.2017 byla daná věc odložena, toto usnesení nabylo právní moci dne 20.12.2017.

6. Není sporu o tom a soud v uvedené věci činí skutkový závěr, že v řízení trestním vedeném proti žalobci obhájcem žalobce byl proveden úkon dne 23.8.2013, jako první porada s klientem, kterou však žalovaná odmítá uznat a argumentuje tím, že tato je již zahrnuta v úkonu – převzetí a příprava zastoupení. Žalovaná neuznala též část úhrady cestovného k jednání u Nejvyššího soudu v Brně dne 15.3.2017, na cestě [obec] – [obec] (jde o částku 200 Kč), kdy žalovaná porovnávala údaje z dostupných informací z internetu a vynaložený čas vyhodnotila v rozsahu 4 hodiny a 2 minuty.

7. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim škoda vznikla.

10. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. věty první lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

11. Podmínka vzniku odpovědnosti státu za škodu v daném případě byla žalovanou uznána, když byla soudem projednána již v rámci řízení, vedeného u zdejšího soudu pod č.j. 27 C 36/2018, v rámci žalobního požadavku na nemajetkovou újmu z titulu vydaného nezákonného rozhodnutí.

12. Předmětný nárok co do požadavku na náhradu škody z titulu obhajného, byl včas uplatněn u žalované a po marném uplynutí 6 měsíční lhůty žalobce podal k soudu žalobu. Po podání žaloby došlo ze strany žalované postupně k částečným uznáním nároku, který byl postupně hrazen, a následně došlo k částečnému zastavení řízení.

13. Nevypořádanou, resp. neuhrazenou částku za účtovaný úkon první poradu s klientem ze dne 23.8.2013 ve výši 2 300 Kč považuje soud za důvodnou, neboť se jedná o výkon obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (plné moci), nikoli na základě ustanovení obhájce ex offo soudem. První porada s klientem je součástí úkonu převzetí a příprava právního zastoupení pouze v případech obhajoby ex offo, což nebyl tento případ, takže se jedná o plnohodnotný úkon dle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu (cit:„ první porada s klientem vč. převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi obhájce ustanoven soudem“), protože obhajoba byla vykonávána na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (plné moci). Pokud by zákonodárce zamýšlel učinit první poradu ve všech případech součástí úkonu převzetí a příprava právního zastoupení, nevkládal by jednak jako samostatný úkon dle § 11 odst. 1 písm. b) adv. tarifu první poradu s klientem, jednak by tento úkon nedoplňoval„ je-li klientovi obhájce ustanoven soudem“, a současně by nebyl dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu uveden jako samostatný úkon převzetí a příprava právního zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, tedy bez první porady. Z logického výkladu tohoto ustanovení i ustálené soudní praxe - vyplývá, že v případě obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (plné moci) není první porada součástí úkonu převzetí a přípravy právního zastoupení, ale se jedná o samostatný úkon, který – na rozdíl od úkonu„ další porada přesahující jednu hodinu“ – nemusí dobu trvání 1 hodiny přesáhnout.

14. Pokud pak jde o druhý sporný moment, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestou obhájkyně k Nejvyššímu soudu ČR do [obec], nelze vycházet z časových údajů předpokládaných navigací či webem mapy.cz, když reálný čas téměř nikdy, navíc na dálnici D1, neodpovídá předvídanému bezproblémovému provozu. Lze souhlasit s tím, že tato cesta navíc proběhla v době probíhající rekonstrukce dálnice D1, spojené s dopravními omezeními a častými dopravními komplikacemi, v důsledku čehož webem předpokládaný čas téměř nikdy neodpovídá realitě, což je všeobecně známá skutečnost. Skutečně promeškaný čas odpovídá 2x 3 hodinám, celkem 6 hodinám a jako náhrada za tento v souladu se zákonem odpovídá částka 1 200 Kč, nikoli pouze 1 000 Kč, kterou žalovaná uznala. Žalobce byl v okamžiku úhrady těchto nákladů se situací na dálnici D1 obeznámen, náhradu za skutečně promeškaný čas obhájkyni řádně uhradil a má proto nárok na náhradu škody, jež mu nezákonným rozhodnutím byla fakticky způsobena.

15. Žalobce v průběhu řízení uznal početní chybu v součtu odměn a nákladů všech úkonů, který činí správně 66 028 Kč plus 21% DPH ve výši 13 865,88 Kč (celkem vč. DPH 79 893,88 Kč). Po odpočtu částek, jež žalovaná postupně uhradila, dosud jako nevypořádaná zůstala částka 3 388 Kč vč. DPH (2 300 Kč za první poradu, 1x režijní paušál 300 Kč a 200 Kč rozdíl za náhradu za promeškaný čas v rámci cesty k Nejvyššímu soudu ČR a zpět, tedy 2 800 Kč plus DPH 588 Kč).

16. Žalobce upravil původní žalobní návrh na částku 79 893,88 Kč, z něhož je nutno vycházet při výpočtu nákladů právního zastoupení žalobce a dalšího příslušenství, spočívajícího v úrocích z prodlení ve výši 8,25 % od 28.1.2021 do zaplacení.

17. Žalobě jako důvodné, tak bylo vyhověno.

18. Jde-li o výrok o náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žaloba byla podána důvodně, plnění ze strany žalované bylo poskytnuto až po uplynutí lhůty k vyřízení žádosti u žalované, proto náleží žalobci náklady řízení mu vzniklé. Žalobci náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, dále odměna advokáta vypočtena z částky 79 893,88 Kč, za celkem 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, žaloba, vyjádření ze 7.5.2021 s návrhem na zastavení řízení, vyjádření z 1.11.2021 s návrhem na zastavení, účast u soudního jednání dne 8.6.2022 a závěrečné vyjádření ze dne 20.6.2022, 6x režijní paušál po 300 Kč), tedy 27 360 Kč navýšené o 21 % DPH (5 733 Kč); celkem 33 093 Kč k rukám právní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení]