14 C 236/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 128 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 028 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, když v převyšující části co do 101 347 Kč se žaloba zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 22 570 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta.

1. Žalobce se požadovanou žalobou domáhal poskytnutí relutární satisfakce v důsledku nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout z nepřiměřené délky řízení trvající bezmála 11 let. Řízení se týkalo Okresního soudu v Chomutově, když v tomto řízení vystupoval v pozici žalobce ve věci č. j. 12 C 42/2012. Žalovaná mu poskytla relutární satisfakci ve výši 131 625 Kč, žalobce však požaduje doplatit ještě částku 128 375 Kč, a to do celkové z jeho pohledu přiměřené výše 260 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. V činnosti soudu byla shledána nekoncentrovanost a určité prodlevy, zejména od 24. 5. 2012 do 28. 6. 2013. Dále došlo k prodlevám při zadávání znaleckého posudku. Vzhledem k uvedenému a ke skutečnosti, že první meritorní rozhodnutí bylo vydáno po 6 letech od zahájení řízení, je délka řízení 10 let a 9 měsíců hodnocena jako nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 131 625 Kč. Žalovaná je přesvědčena, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. Při stanovení výše zadostiučinění vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 a konstantní judikatury ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvalo 10 let a 9 měsíců (žalobce ohraničil žádost datem 27. 2. 2023). K případnému vlivu inflace na částky poskytované jako odškodnění žalovaná odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2181/2021, bod 18. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 20 %, a to z důvodu složitosti řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení 258 000 Kč (po rozšíření žaloby) jako náhrady škody na zdraví z pracovního úrazu. Význam řízení pro žalobce Ministerstvo spravedlnosti shledalo jako zvýšený. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Z tohoto důvodu bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 10%.

3. Z provedeného dokazování připojeným spisem Okresního soudu v Chomutově 12 C 42/2012 je zjišťováno, že žaloba byla podána 21. 5. 2012. K doplnění příloh k žalobě ze strany žalující došlo 23. 5. 2012. Následoval návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků ze strany žalující došlý soudu 14. 6. 2013, rozšíření žaloby o náhradu škody na zdraví z pracovního úrazu došel soudu 21. 6. 2013. Poté referát soudce z 1. 7. 2013 k vyjádření k žalobě, zaslán žalované straně. Vyjádření k žalobě a jejímu rozšíření došlé soudu 29. 7. 2013. Usnesení soudu ze 17. 8. 2015, číslo listu 51, že se změna žaloby připouští, právní moc 22. 8. 2015. Referát soudu, aby žaloba a vyjádření k ní a usnesení číslo listu 51 byla zaslána Kooperativě pojišťovně a výzva, aby se vyjádřila, zda hodlá v této věci vystupovat na straně žalované jako vedlejší účastník. Sdělení Kooperativy ze dne 17. 9. 2015, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Referát soudu z 12. 10. 2015, že nařizuje jednání na 30. 11. 2015. Protokol o jednání 30. 11. 2015, číslo listu 100, s vyhlášeným usnesením o odročení na 18. 1. 2016 z důvodu provádění dokazování. Protokol o jednání 18. 1. 2016 s odročením na 23. 3. 2016 z důvodu předvolání dalších svědků a pokračování v dokazování. Žádost právní zástupkyně žalovaného ze dne 3. 3. 2016, aby bylo jednání 23. 3. 2016 odročeno, kdy není možná substituce. Na to reakce soudu, odročení jednání na 25. 4. 2016. Protokol o jednání 25. 4. 2016 s opětovným odročením z důvodu nedostavení se svědků, a to na 10. 8. 2016. Protokol o jednání 10. 8. 2016 s odročením na 10. 10. 2016 za účelem pokračování v řízení a dokazování. Protokol o jednání z 10. 10. 2016 s odročením na neurčito za účelem ustanovení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy. Usnesení číslo listu 179 za dne 6. 12. 2016 k ustanovení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, číslo listu 179. Znalecký posudek doručen 14. 3. 2017, číslo listu 184. Rozhodnutí o znalečném ze dne 16. 3. 2017. Referát soudce z 6. 6. 2017 k nařízení jednání na 18. 9. 2017. Protokol o jednání 18. 9. 2017, slyšen znalec a odročeno na 1. 11. 2017 z důvodu výslechu svědkyně. Úřední záznam o odročení jednání 1. 11. 2017 z důvodu nemožnosti dostavit se svědkyně , tituly před jménem, . Na to referát z 31. 10. 2017 k nařízení jednání 29. 11. 2017. Omluva svědkyně , tituly před jménem, , že se jednání nemůže zúčastnit z pracovní vytíženosti. Rovněž přísedící, že se nemůže ze zdravotních důvodů dostavit k jednání, jednání odročeno. Další referát z 1. 12. 2017, že se jednání nařizuje na 22. 1. 2018. Protokol o jednání 22. 1. 2018, že se jednání odročuje na 26. 2. 2018 za účelem dokončení dokazování a přednesu závěrečných řečí. Protokol o jednání 26. 2. 2018, že se odročuje na 2. 5. 2018 za účelem předvolání znalce, jednání bylo však odročeno z důvodu omluvy znalce pro účast na pohřbu partnerky, odročeno tak na neurčito. Referát soudu z 4. 5. 2018 k nařízení jednání na 16. 7. 2018. Protokol o jednání z 16. 7. 2018 s vyhlášeným rozsudkem o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 258 000 Kč, a další na to navazující výroky o nákladech řízení. Rozsudek na čísle listu 294 vypraven 25. 9. 2018. Odvolání vedlejšího účastníka na čísle listu 308 z 15. 10. 2018. Výzva vedlejšímu účastníků z 18. 10. 2018 k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání 13. 11. 2018. Usnesení odvolací instance z 30. 1. 2019, že se rozsudek Okresního soudu ruší, a věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Spis vrácen Okresnímu soudu v Chomutově dne 26. 2. 2019 s uložením povinnosti soudu prvního stupně, aby ustanovil znalce pro posttraumatickou stresovou poruchu, rozesláno stranám 1. 3. 2019. Vyrozumění účastníkům, že zákonná soudkyně je od 26. 2. 2019 v pracovní neschopnosti a že po jejím návratu a čerpání řádné dovolené bude v srpnu 2011 ustanoven znalec, toto je rozesláno účastníkům 19. 6. 2013. Ve spise založena z insolvenčního řízení vyhláška KSUL 79 INS 14452/2019–A–3 z 26. 7. 2019, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rok narození , Anonymizováno, . Usnesení číslo listu 329 z 22. 10. 2019, že se ustanovuje znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Žádost znalce o zproštění povinnosti znalecké, neboť je dlouhodobě zaneprázdněný vypracováním řady posudků dříve nařízených. Na to usnesení soudu číslo listu 333 ze dne 6. 11. 2019, že se zprošťuje znalec , tituly před jménem, , jméno FO, znaleckého úkonu. Sdělení žalobce ze dne 12. 11. 2019, že s ohledem na vývoj judikatury je vypracování znaleckého posudku v daném případě nadbytečným důkazem. Toto sdělení přeposláno 12. 11. 2019 ostatním účastníkům. Vyjádření vedlejšího účastníka ze dne 21. 11. 2019. Záznam o předložení spisu soudci 4. 12. 2019. Dotaz na znalce , jméno FO, , zda je schopen vypracovat znalecký posudek, pokud jde o posttraumatickou stresovou poruchu. Sdělení znalce, že mu bylo pozastaveno právo vykonávat činnost znalce. Další sdělení od , jméno FO, , že není schopen vypracovat znalecký posudek. Usnesení číslo listu 349 z 28. 2. 2020, že ustanovuje znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie , tituly před jménem, , jméno FO, . Spis zaslán znalci 19. 3. 2020. Znalecký posudek na čísle listu 356. Vyúčtování znalečného 27. 4. 2020. Výzva stranám, aby se vyjádřily k posudku datované 4. 5. 2020. Odvolání zástupce vedlejšího účastníka proti usnesení o přiznání znalečného. Soudkyni předložen spis 20. 5. 2020 a referát, aby odvolání bylo přeposláno ostatním účastníkům. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání, došlé Krajskému soudu v Ústí nad Labem 2. 6. 2020. Usnesení odvolací instance 24. 6. 2020, číslo listu 373, že se usnesení Okresního soudu mění potud, že částka znalečného je 4 658,50 Kč. Spis vrácen Okresnímu soudu v Chomutově 21. 7. 2020. Usnesení na číslo listu 375 z 30. 7. 2020 k doplnění znaleckého zadání. Sdělení znalce, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a není schopen vypracovat posudek, datováno 20. 11. 2020. Sdělní ze 4. 1. 2021 ze strany znalce, že je stále pracovní v neschopnosti. Usnesení soudu z 20. 1. 2021 na čísle listu 384, že soud zprošťuje znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , povinnosti vypracovat znalecký posudek. Oslovení další znalci, , jméno FO, s tím, že je vytížená, nemůže vyhovět zadání. Dále sdělení , jméno FO, , že je schopen vypracovat znalecký posudek vyjma bodového hodnocení ztížení společenského uplatnění. Dotaz na zástupce žalobce v dobách covidové epidemie mailem, že zda by nebylo vhodné vypracovat nový revizní znalecký posudek. Sdělení dalším zástupcům. Usnesení soudu ze dne 5. 3. 2021, číslo listu 394, že ustanovuje znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalecký posudek na čísle listu 397. Usnesením z 30. 7. 2021 přiznáno znalečné. Dotaz na účastníky, aby sdělili, zda chtějí vyslechnout znalce. Referát soudu z 23. 11. 2021 k nařízení jednání na 16. 2. 2022. Žádost o odročení jednání 16. 2. 2022 ze strany zástupce vedlejšího účastníka. Reakce soudu z 30. 11. 2021, že se jednání původně nařízené na 16. 2. 2022 odročuje na neurčito z důvodu úrazu předsedkyně senátu. Referát soudce z 29. 4. 2022 k nařízení jednání na 3. 10. 2022. Protokol o jednání 3. 10. 2022 s odročením na 28. 11. 2022 za účelem opětovného předvolání znalce , jméno FO, . Referát soudu z 3. 10. 2022, že se jednání z 28. 11. 2022 odročuje, důvod nesdělen. Omluva znalce z jednání 3. 10. 2022 (založeno ex post). Protokol o jednání 28. 11. 2022 s odročením jednání na 27. 2. 2023 za účelem pokračování v řízení a dokazování. Znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, přiznáno usnesením z 15. 12. 2022. Protokol o jednání 27. 2. 2023, kde byl vyhlášen rozsudek, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 258 000 Kč s příslušenstvím a na to navazující nákladové výroky. Rozsudek v písemném vyhotovení na čísle listu 501, rozeslán účastníkům 9. 3. 2023. Návrh na opravu výroku rozsudku ze dne 20. 3. 2023 ze strany zástupce vedlejšího účastníka. Dotaz na strany, zda souhlasí s opravou výroku bez jednání. Usnesení číslo listu 531 z 21. 4. 2023, o opravě výroku rozsudku, vyznačena právní moc dnem 4. 4. 2023.

4. Řízení vedené u Okresního soudu v Chomutově 12 C 42/2012 trvalo bezmála 11 let (10 let a 11 měsíců). Zahájeno bylo z popudu žalobce, jenž inicioval řízení žalobou na odškodnění následků pracovního úrazu. Jistou prodlevu soudu lze spatřovat v období od 23.5.2012, kdy žalobce doplnil přílohy k žalobě, přičemž až do 14.6.2013, kdy žalobce požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků se nic nedělo, soud nečinil žádné úkony, a teprve dne 1.7.2013 po rozšíření žaloby, které došlo soudu 21. 6. 2013, zaslal žalobu žalovanému k vyjádření k ní. Zdržení nastalo též v důsledku zrušení prvního rozsudku soudu I. stupně odvolací instancí, která v lednu 2019 zrušila vydané rozhodnutí a uložila soudu I. stupně, aby ustanovil znalce na posttraumatickou stresovou poruchu, který byl ustanoven v říjnu 2019, avšak musel být záhy zproštěn pro zaneprázdněnost a další byl ustanoven v 2/2020, kdy následně bylo rozhodnutí o znalečném v 5/2020 napadeno opravným prostředkem vedlejšího účastníka, nadto v 7/2020 bylo znalecké zadání rozšířeno, kdy znalec avizoval svoji dlouhodobou pracovní neschopnost v 11/2020, pročež soud jej zprostil povinnosti vypracovat posudek v 1/2021. Následně však další oslovení znalci pro vytíženost odmítli své ustanovení a další znalec byl ustanoven v 3/2021, v 7/2021 přiznáno znalečné. V 11/2021 bylo nařízeno jednání na 16.2.2022, situace se však zkomplikovala pro požadavek vedlejšího účastníka na odročení a též pro úraz předsedkyně senátu věc projednávající a další jednání bylo nařízeno až na 3.10.2022, kdy se omluvil znalec a bylo odročeno na 28.11.2022. Tudíž 2 roky trvalo dopracování a výsledek znaleckého zadání.

5. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. Délka řízení ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň ji lze přičítat působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, případně od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (viz. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005). Průtah, který se vyskytne jen v určité fázi řízení, pak Evropský soud pro lidská práva toleruje, za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (rozsudek Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002, Krča proti České republice ze dne 18. 3. 2003). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (např. rozsudek Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Z tohoto rozsudku pak plyne, že celkovou délku řízení nelze zdůvodňovat mimo jiné opakovaným meritorním rozhodováním soudu, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána. Přiměřenost délky řízení tedy soud posuzuje s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz. rozsudek ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 3. 2003).

7. Při právním zhodnocení celé věci se soud zabýval shora uvedenými zákonnými ustanoveními v kontextu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, judikaturou ESLP pro lidská práva a judikaturou NS ČR a posoudil věc po právní stránce následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobena připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

8. Žalobce požaduje zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení trvající bezmála 11 let. Žalovaná žalobci poskytla 131 625 Kč. Žalobce požaduje doplatit 128 375 Kč, do celkové částky, kterou považuje za odpovídající ve výši 260 000 Kč. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella proti Itálii ze dne 29. března 2006, § 93). V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá takovou domněnku vyvrátit, a proto je třeba mít za to, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy.

9. Soud na začátku projednávání této věci zmínil, že bude vycházet ze základu vyššího, než vycházela žalovaná (15 000 Kč) a po provedeném dokazování má za to, že přiměřenou je částka 16 000/1 rok řízení, neboť délka posuzovaného řízení je již přesahující značných 10 let. Šlo o kauzu zvýšeného významu pro žadatele – pracovní úraz, jejíž projednávání trvalo od 21.5.2012 do 4.4.2023.

10. Výpočet :

11. Za první dva roky je to částka poloviční (16 000 Kč/ 1 rok). Za dalších 8 let pak 8 x 16 000 = 128 000 Kč. Za posledních 11 měsíců (1 333/ měsíc) je to 11 x 1 333 = 14 663 Kč. Celkem 158 663 Kč, jako základ.

12. Následně soud provedl tuto korekci :

13. Zvýšení o 25 % pro zvýšený význam posuzovaného řízení pro žalobce. Šlo o pracovní úraz a jeho následky, kdy žalobce v průběhu řízení padl do insolvence, pročež je třeba odškodnění zvýšit; tedy o 39 650 Kč, s výsledkem 198 313 Kč.

14. Snížení o 20 % pro složitost řízení. Pracovní úrazy téměř vždy jsou složitější a komplikované. Bez znaleckého posudku tato řízení jsou v podstatě neprojednatelná za situace nesouhlasného stanoviska žalovaného se žalobou. Pokud žalobce ve své argumentaci brojí proti formulaci otázek pro znalce, pročež měl být následně zadán znalecký posudek další, pak nelze této argumentaci přitakat, neboť žalobce měl soudu své námitky sdělit v rámci zadání znaleckého posudku a brojit proti formulaci otázek a nikoli až nyní. Do složitosti a komplikace řízení lze zahrnout též problémy při vypracování znaleckých posudků, kdy došlo k dlouhodobé pracovní neschopnosti znalce a zproštění dalšího znalce pro pracovní zaneprázdněnost.

15. Tedy od částky 198 313 soud odečítá 20 %, tzn. 39 660 Kč. Výsledkem je tak částka 158 653 Kč.

16. Pokud žalovaná žalobci poskytla 131 625 Kč, pak je povinna ještě doplatit částku 27 028 Kč.

17. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení. Odměna advokát byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu vykonal 5 úkonů právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé, vyjádření z 23.4.2024, soudní jednání 9.5.2024, písemné závěrečné shrnutí 28.5.2024. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý z pěti vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Tedy 5 x 3 100 Kč, tedy 15 500 Kč + režijní paušál 1 500 Kč. Tedy 17 000 Kč + 21 % DPH = 3 570 Kč. Náklady 20 570 Kč k tomu soudní poplatek žalobcem zaplacený; celkem tedy 22 570 Kč. Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.