14 C 238/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 se sídlem francouzská 808/19, Praha 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 151 180 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 151 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 151 180 Kč od 3. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 159 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že byl žalovaný v období od 17. 7. 2020 do 28. 7. 2020 hospitalizován u žalobkyně a byly mu poskytnuty zdravotní služby odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Žalovaný je cizím státním příslušníkem a v době hospitalizace nesplňoval podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění a ani komerční pojištění nekrylo poskytnuté zdravotní služby, a proto je povinen uhradit náklady poskytnutých zdravotních služeb sám. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému poskytnutou zdravotní péči dle cenového předpisu ministerstva zdravotnictví č. 2/2020/, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, jako počet bodů vykázaných za zdravotní péči vynásobený hodnotou jednoho bodu ve výši 1,32 Kč. Celkový počet bodů činil 111 805, celková částka tak činila 147 582,60 Kč. Dále k ní byla připočtena paušální částka za léky podávané žalovanému při hospitalizaci (tzv. lékový paušál) ve výši 320 Kč, částka za zvlášť účtované léky ve výši 3 127,16 Kč a dále částka 150 Kč za transport žalovaného v rámci klinik žalobkyně. Žalobkyně proto částku 151 180 Kč vyúčtovala žalovanému 2. 9. 2020 fakturou č. 2020250475 splatnou dne 2. 10. 2020. Ačkoliv byl žalovaný ze strany žalobkyně o úhradu dluhu písemně i telefonicky upomínán, na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen„ o. s. ř“, v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z propouštěcí zprávy bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 23:19 hod. dne 17. 7. 2020 do 13:45 hod. dne 28. 7. 2020 hospitalizován u žalobkyně na II. interní klinice kardiologie a angiologie.

6. Z Osobního účtu pacienta vzal soud za prokázané poskytnuté lékařské služby žalovanému a jejich bodové ohodnocení na celkový počet bodů 111 805, sestávajících z 34 524 bodů za jednotlivé zdravotní výkony, 76 906 bodů za jednotlivé ošetřovací dny a 375 bodů za kategorie.

7. Sdělení [právnická osoba] CZ ze dne 21. 7. 2020, že pojištění žalovaného u [právnická osoba] se nevztahuje na nahlášenou poskytnutou zdravotní péči.

8. Z faktury č. 2020250475 ze dne 2. 9. 2020 vyplynulo, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté zdravotní služby celkem ve výši 151 180 Kč. Faktura byla splatná dne 2. 10. 2020.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby o úhradu dluhu upomínala.

10. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období od 17. 7. 2020 do 28. 7. 2020 hospitalizován u žalobkyně, kde mu byla poskytnuta zdravotnická péče. Žalovaný jakožto cizí státní příslušník nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění, ani v době hospitalizace nesplňoval podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění, a proto mu žalobkyně dne 2. 9. 2020 vyúčtovala poskytnuté zdravotní služby v částce 151 180 Kč. Žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ ZZS“) pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZoVZP“) zdravotně pojištěny podle tohoto zákona jsou a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky a b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě provedeného dokazování soud shledal žalobu důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, občan [země] [anonymizováno] [země], byl u žalobkyně hospitalizován v období od 17. 7. 2020 do 28. 7. 2020 a byla mu ze strany žalobkyně poskytnuta zdravotní péče, aniž by žalovaný splňoval podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění dle citovaného § 2 ZoVZP. Na tomto základě vznikla žalovanému ve smyslu citovaného § 41 odst. 1 písm. c) ZZS povinnost uhradit žalobkyni náklady za poskytnuté zdravotní služby, které byly žalovanému vyúčtovány ze strany žalobkyně na částku 151 180 Kč. V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně řádně vyčíslila žalovanou pohledávku a její výši v řízení prokázala. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti faktury ze dne 2. 9. 2020, tj. od 3. 10. 2020 do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 7 559 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony á 300 Kč (podání žaloby, výzvu k plnění) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 8 159 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.