14 C 249/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 96 895,34 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 96 895,34 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení ode dne 14. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku částku 900 Kč.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované náhrady škody v režimu zákona č. 82/1998 Sb. a to ve výši 96 895,34 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , Anonymizováno, ve světle pravomocně vyhraného sporu u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , Anonymizováno, . Uvedl k tomu, že ve věci , Anonymizováno, , u téhož soudu byl tamním žalobcem žalován o zaplacení 89 171 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 2. 2010 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 15. 9. 2010, mu bylo uloženo uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, což dne 4. 11. 2010 učinil, avšak na základě jeho dovolání byly oba rozsudky zrušeny, a to rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. , Anonymizováno, ze dne 16. 1. 2013 a věc byla vrácena Okresnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Posléze rozsudkem ze dne 22. 9. 2014 byla žaloba zamítnuta a byly mu přiznány náklady řízení ve výši 160 800 Kč. Šlo tak o nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které bylo pro svoji nezákonnost zrušeno. V souvislosti s tímto postupem mu vznikla majetková újma. Žalobce v tamním řízení (již v likvidaci) nereagoval na vrácení uhrazených částek, proto se nynější žalobce (původně žalovaný) domáhal vydání bezdůvodného obohacení po témž subjektu, přičemž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.8.2015, sp. zn. , Anonymizováno, bylo žalobě vyhověno a žalovanému v uvedeném řízení bylo uloženo uhradit 183 167 Kč. V mezidobí však tento žalovaný na sebe podal insolvenční návrh (věc je vedena pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, ), úpadek byl prohlášen 2.10.2015, přihlášená pohledávka v celkové výši 380 728 Kč byla řádně přihlášena, insolvenčním správcem uznána a v rámci rozvrhového usnesení bylo žalobci vyplaceno 179 312,47 Kč, tedy 47,1%. Neuspokojeno zůstalo 52,9% přihlášeného nároku. Došlo tak k vydání nezákonného rozhodnutí (, spisová značka, ), které bylo posléze zrušeno v souladu s ust. § 8 ODPŠK. Požaduje proto náhradu škody po žalované.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila Žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 201 415,53 Kč podáním 13.2.2023. S konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí žalovaná souhlasila a poskytla žalobci relutární odškodnění 19 057,50 Kč. Ve zbytku s uplatněnou výši však nesouhlasila s tím, že pokud bylo v insolvenčním řízení žalobci vyplaceno 179 312,47 Kč, pak tato částka zahrnuje právě částku, která vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím a byla zaplacena původním dlužníkem, jak stanoví zásada zákona ODPŠK, že stát vystupuje v posici posledního dlužníka. K projednání žádosti žalobce došlo dne 30. 6. 2014.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo zahájeno dne 16. 2. 2005 podáním žaloby žalobkyně , právnická osoba, . proti žalobci v nynějším řízení o částku 100 671 Kč s příslušenstvím. Dne 30. 10. 2008 byl vydán v pořadí první rozsudek, kterým bylo žalobci (v nynějším řízení) uloženo zaplatit žalobkyni částku 89 171 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobce (v nynějším řízení) podal odvolání do výroku I. Dne 17. 8. 2009 bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I. a ve výroku o nákladech řízení zrušen a vrácen zpět soudu I. stupně. Právní moc nabylo rozhodnutí dne 3. 9. 2009. Dne 11. 2. 2010 byl soudem I. stupně vydán další rozsudek, kterým bylo ve výroku I. uloženo žalobci (v nynějším řízení) zaplatit žalobkyni částku 89 171 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 52 345,80 Kč. Žalobce v nynějším řízení podal proti rozhodnutí odvolání. Dne 15. 9. 2010 vydal Městský soud v Praze rozsudek, kterým rozsudek soudu I. stupně potvrdil a uložil žalobci v nynějším řízení zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 27 670,80 Kč. Právní moci nabylo rozhodnutí dne 1. 11. 2010. Žalobce (v nynějším řízení) podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 16. 1. 2013, č. j. , Anonymizováno, zrušil rozsudek odvolacího soudu a soudu I. stupně a věc vrátil k novému projednání. Právní moci nabylo rozhodnutí dne 14. 3. 2013. Dne 22. 9. 2014 bylo vydáno nové rozhodnutí soudu I. stupně, ve kterém rozhodl o zamítnutí žaloby. Ve výroku II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalobci (v nynějším řízení) na nákladech řízení částku ve výši 160 800 Kč. Právní moci nabylo rozhodnutí dne 27. 11. 2014.

4. Dále, Obvodní soud pro Prahu 5 vyloučil dne 22. 9. 2014 návrh žalobce (v nynějším řízení) na zaplacení blíže nespecifikované částky po blíže nespecifikovaném žalovaném k samostatnému projednání. Věc byla vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dne 29. 1. 2015 odstranil žalobce (v nynějším řízení) vady podání tak, že upravil petit, aby žalovaný byl povinen žalobci (v nynějším řízení) zaplatit částku 183 167 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále náklady řízení, a to na základě jeho bezdůvodného obohacení. Dne 2. 10. 2015 Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, rozhodl o úpadku firmy , právnická osoba, . Žalobce (v nynějším řízení) se do insolvenčního řízení jako věřitel č. 8 přihlásil s pohledávkami ve výši 380 728 Kč představující částku 183 167 Kč, dále úroky z prodlení a dále náklady řízení ve výši 160 800 Kč. Dne 21. 11. 2022 bylo vydáno rozvrhové usnesení, ve kterém bude mimo jiné žalobci v nynějším řízení vyplacena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty částka 179 312,47 Kč. Dne 24. 2. 2023 bylo vydáno usnesení o zrušení konkurzu, které nabylo právní moci dne 23. 3. 2023.

5. K připomínce strany žalované soud provedl dokazování též spisem č.j. , Anonymizováno, zdejšího soudu, s důrazem na rozsudek číslo listu 44, ze dne 15. 10. 2019. V tomto řízení vystupoval na straně žalobce, rovněž žalobce , Jméno žalobce, , a jako žalovaná , právnická osoba, , kdy žalobce se domáhal náhrady škody v tomto řízení z nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 č.j. , Anonymizováno, , ve vazbě na spor ve věci vedené u téhož soudu , spisová značka, . Z bodu 12 odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci soud zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny tři základní předpoklady pro náhradu škody, kterou žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše škody. Soud konstatoval, že v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 sp. zn. , Anonymizováno, , bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, když původní rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 potvrzené rozhodnutím Městského soudu v Praze z 15. 9. 2010, které nabylo právní moci 1. 11. 2010, bylo následně k podanému mimořádnému opravnému prostředku, a to dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, zrušeno, a to rozhodnutím z 16. 1 2013 pod č. j. , Anonymizováno, . To vše za situace, kdy žalobce jako žalovaný v tomto řízení již splnil povinnosti uložené mu předešlými rozhodnutími, a to částku 89 171 Kč jako jistinu, částku 13 979,40 Kč jako úroky z prodlení a dále částku 80 016,60 Kč jako náklady řízení, které mu byly uloženy před vydáním kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. Následně bylo ve věci rozhodnuto tak, že byla uložena žalobkyni povinnost zaplatit žadateli na nákladech řízení částku 160 800 Kč, když právní moci nabylo rozhodnutí dne 27. 11. 2014. Žalobce se touto žalobou potom domáhal všech dílčích částek plnění, tedy plnění, které byl nucen vynaložit na základě nezákonných rozhodnutí, a následně plnění, které mu bylo přiznáno po kasačním rozhodnutí, pokud jde o povinnost k náhradě nákladů řízení původního žalobce, a to za situace, kdy nebyl úspěšný s výzvami k vydání bezdůvodného obohacení proti primárnímu dlužníkovi, následně podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žadateli částku 183 167 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále náhradu nákladů řízení na základě jeho bezdůvodného obohacení. Žalobce se však i tak nedomohl skutečného zaplacení těchto vynaložených nákladů, případně nákladů uložených soudem, když proti primárnímu dlužníkovi bylo rozhodnuto o úpadku rozhodnutím Městského soudu v Praze pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, ke dni 2. 10. 2015, poslední z rozhodnutí pak nenabylo právní moci z důvodu shora uvedeného a insolvenční řízení do současné doby trvá.

6. Dále z bodu 13 uvedeného odůvodnění plyne, že ač soud shledal ve smyslu ustanovení § 7 a 8 OdpŠk odpovědnostní titul, a to vydání nezákonného rozhodnutí v původním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. , Anonymizováno, a v příčinné souvislosti vznik a výši škody, která žalobci zaplacením náhrady všech povinností, které mu byly původními rozsudky před vydáním kasačního rozhodnutí uloženy, vznikla, neshledal existenci odpovědnostního titulu co do částky požadované žalobou ve výši 160 800 Kč, když tyto náklady řízení byly přiznány v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 z 22. 9. 2014 č. j. , Anonymizováno, , ve kterých bylo rozhodnuto i o nákladech řízení za celé soudní řízení, tedy i za část řízení předcházející vydání kasačního rozhodnutí, tato částka nebyla nikterak napadena a zůstala již nadále nedotčena. Shodně pak soud posuzuje částku 80 016,60 Kč tedy částku, která byla původně uložena k zaplacení před vydáním kasačního rozhodnutí Nejvyšším soudem, ale následně změněna rozhodnutím následujícím.

7. V bodě 14 pak soud připomněl, že ač škoda ve výši 89 171 Kč představující již zaplacenou jistinu a dále škoda ve výši 13 979,40 Kč představující úroky z prodlení, které byl žalobce nucen zaplatit, vznikla v příčinné souvislosti s výše uvedeným odpovědnostním titulem, má žalobce stále možnost vymáhat škodu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení na žalobkyni v posuzovaném řízení, neboť žalobce plnil z právního důvodu, který následně odpadl ve smyslu ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., a následně svůj nárok u soudu uplatnil z titulu bezdůvodného obohacení a nárok je posuzován dle nového občanského zákoníku ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. Vůči státu pak jako vůči poslednímu dlužníkovi může být úspěšně uplatněn až tehdy, když žalobce nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení vůči tomu, kdo toto obohacení bez právního důvodu získal a je povinen mu jej vydat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2601/2010). Za současné situace proto soud uvádí, že s ohledem na dosud vedené insolvenční řízení, které dosud skončeno není, je žaloba uplatněna předčasně, neboť žalobce se se svými pohledávkami do insolvenčního řízení řádně přihlásil a toto dosud skončeno není, tedy není postaveno na jisto, zda žalobce bude alespoň v nějaké části úspěšný, případně v jaké výši. Z tohoto důvodu proto soud pro předčasnost podané žaloby s ohledem na absenci vzniku a výše škody v majetkové sféře žalobce, která dosud prokázána není a s ohledem na absenci odpovědnostního titulu, pokud jde o část nároku uvedeného shora, včetně dalších dvou předpokladů pro vznik a náhradu škody státem, žalobu v plném rozsahu pod výrokem I. zamítl.

8. Z dokumentu - transakční historie UniCredit Bank se podává, že majitel účtu , Jméno žalobce, zaplatil částku 183 167 Kč dne 4. 11. 2010.

9. Pokud jde o insolvenční spis, pak okolnosti z toho vyplývající byly mezi stranami nesporné.

10. Skutkovým zjištěním soudu je, že ve věci , spisová značka, u Obvodního soudu pro Prahu 5, byl nynější žalobce žalován o zaplacení 89 171 Kč s příslušenstvím, rozsudkem ze dne 11. 2. 2010 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 15. 9. 2010 bylo nynějšímu žalobci uloženo uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, to dne 4. 11. 2010 též učinil, nicméně na základě jeho dovolání byly oba rozsudky zrušeny, rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. , Anonymizováno, ze dne 16. 1. 2013 a věc byla vrácena Okresnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Následně rozsudkem ze dne 22. 9. 2014 byla žaloba zamítnuta a nynějšímu žalobci byly přiznány náklady řízení ve výši 160 800 Kč. Žalobce v tamním řízení (již v likvidaci) nereagoval na vrácení uhrazených částek, proto se nynější žalobce (původně žalovaný) domáhal vydání bezdůvodného obohacení po témž subjektu, přičemž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.8.2015, sp. zn. , Anonymizováno, bylo žalobě vyhověno a žalovanému v uvedeném řízení bylo uloženo uhradit 183 167 Kč. V mezidobí však tento žalovaný na sebe podal insolvenční návrh (věc je vedena pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, ), úpadek byl prohlášen 2.10.2015, přihlášená pohledávka v celkové výši 380 728 Kč byla řádně přihlášena, insolvenčním správcem uznána a v rámci rozvrhového usnesení bylo žalobci vyplaceno 179 312,47 Kč, tedy 47,1%. Dne 24. 2. 2023 bylo vydáno usnesení o zrušení konkurzu, které nabylo právní moci dne 23. 3. 2023.

11. Šlo tak o nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které bylo pro svoji nezákonnost zrušeno.

12. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim škoda vznikla.

15. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. věty první lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

16. Žalobce v žádosti uplatněné u žalované v rámci předběžného projednání požadoval přiznání částky spočívající v rozdílu mezi částkou přihlášenou v insolvenčním řízení ve výši 380 728 Kč a vyplacenou částkou v insolvenčním řízení ve výši 179 312,47 Kč, tj. částky ve výši 201 415,53 Kč. V nyní projednávané žalobě pak svá tvrzení mění tak, že v insolvenčním řízení uplatnil 3 dílčí pohledávky, a to 183 167 Kč, 36 761 Kč a 160 800 Kč.

17. Lze uzavřít, že s odkazem na § 8 odst. z. č. 82/1998 Sb. bylo v daném případě vydáno nezákonné rozhodnutí a odpovědnostní titul dle ust. § 8 z. č. 82/1998 Sb. je dán. Tako rozhodl i zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, iniciovaném žalobcem proti téže žalované. Soud dále konstatoval konkrétní náhradu škody, která je v příčinné souvislosti s předmětným odpovědnostním titulem, přičemž zde konstatoval předčasnost jejího vymáhání vůči státu, kdy nelze shledat existenci odpovědnostního titulu. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020. Tento soud konstatoval, že žalobci v nynějším řízení vznikla na základě výše uvedených rozhodnutí škoda, která představuje částku, která byla na základě vydaného nezákonného rozhodnutí vyplacena žalobkyni v předmětné věci, a to ohledně jistiny ve výši 89 171 Kč a úroků z prodlení ve výši 13 979,40 Kč (odst. 13 rozhodnutí soudu I. stupně). V ostatním (konkrétně v částce 160 800,- Kč a 80 016,60 Kč) nebyl shledán odpovědnostní titul, neboť výrokem o nákladech řízení ve výši 160 800 Kč bylo rozhodnuto o nákladech za celé soudní řízení, tedy i za část řízení předcházející vydání kasačního rozhodnutí. Tento výrok nebyl nikdy zrušen ve smyslu ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb. Z toho důvodu zde není možné shledat existenci odpovědnostního titulu. Vis. odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 10. 2019, č. j. , Anonymizováno, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno18. Pokud insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení uzná nějakou částku, není toto pro žalovanou relevantní, neboť ta se řídí zákonem č. 82/1998 Sb. V příčinné souvislosti žalobci vznikla škoda ve výši 89 171 Kč a úroky z prodlení ve výši 13 979,40 Kč. Pokud byly žalobcem v rámci insolvenčního řízení uplatněny a přihlášeny i jiné nároky, není pro žalovanou jakkoli důležité. V případě, že by žalobce uplatnil pouze nároky, které žalovaná shledala v příčinné souvislosti s předmětným nezákonným rozhodnutím, byl by i poměr uspokojení navýšen, neboť tento se odvíjí od toho, co je v majetkové podstatě, což v insolvenčním řízení činilo částku 678.341,02 Kč, která byla následně přerozdělována.

19. Podstatným tak je, že pokud bylo v insolvenčním řízení žalobci vyplaceno 179 312,47 Kč, pak tato částka zahrnuje právě částku, která vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím a byla zaplacena původním dlužníkem, jak stanoví zásada zákona 82/1998 Sb. (Odpšk), že stát vystupuje v posici posledního dlužníka.

20. Z uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta.

21. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když byla ve věci úspěšná žalovaná. Té náleží odměna ve formě paušálu dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb. za vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu a písemné závěrečné shrnutí – po 300 Kč/1 úkon, celkem 900 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.