14 C 254/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 250 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 16.11.2021 domáhala dvou parciálních nároků dle odškodňovacího zákona a to nároku na náhradu majetkové újmy ve výši 50 000 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky zajištění peněžních prostředků ve výši 200 000 Kč, které jí měly vzniknou v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního státního zastupitelství v Děčíně pod sp. zn. 1 Zt 448/2013 a soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 24 T 43/2019. Uvedla, že dne 8.10.2013 byla v jejím pronajatém bytě provedena domovní prohlídka policii ČR a útvaru ÚOOZ, ohledně jejího přítele [jméno] [příjmení] na základě spolupráce s orgány [země]. Při domovní prohlídce bylo zajištěno, jak uvedla, mnoho nemovitých věcí a její finanční prostředky ve výši 175 000 Kč a 1 050 Euro, kdy opakovaně do protokolu uvedla, že se jedná výhradně o její finanční prostředky, nikoliv prostředky pana [příjmení], což potvrdil i on sám s tím, že on měl všechny finanční prostředky na účtu. Policie i přesto peníze zabavila. Žalobkyně mnohokrát žádala o vrácení finančních prostředků, nebylo jí však vyhověno.

2. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odškodňovacího zákona a požadovaná náhrada majetkové škody a nemajetkové újmy tak žalobkyni nebyla ze strany žalované poskytnuta.

3. Pokud jde o nárok na náhradu majetkové újmy, tvrzení žalobkyně ohledně tohoto segmentu nebyla žalobkyní specifikována, netvrdila a ani neprokázala, jaké konkrétní částky ke konkrétním položkám vynaložila a přes poučení soudu ani nedoložila jejich fakticitu. Z uvedených důvodů tento dílčí nárok nebyl shledán opodstatněným a z těchto důvodů nemohl obstát.

4. V rámci kompenzačního řízení může soud posuzovat pouze to, zda nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí (a to žalobkyní uplatněno nebylo), anebo, pokud jsou naplněny podmínky pro učinění nějakého úkonu, pak zda tento byl učiněn v přiměřené lhůtě k tomu stanovené. Žalobkyně v žalobě napadá a uplatňuje právě tento důvod, tj. nepřiměřenou délku řízení, tedy, než jí byly finanční prostředky vráceny.

5. Soud následně provedl dokazování k uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy, přičemž zjistil:

6. Žalobkyně předložila bohatou korespondenci (jíž bylo soudem provedeno dokazování), kterou vedla s orgány činnými v trestním řízení za účelem vrácení jí finančních prostředků, které jí byly odňaty (175 000 Kč a 1 050 Euro) a zadržovány, než je dostala v listopadu 2021 zpátky. V rámci vedené korespondence komunikovala, jak s Policií ČR, tak s orgány státního zastupitelství, a též s [anonymizováno] justičními orgány, s důrazem na vrácení odňaté hotovosti. Na její žádosti a urgence bylo orgány činnými v trestním řízení reagováno tak, že rozhodování o zajištění peněžních prostředků a její délka, záviselo na průběhu a výsledku trestního řízení, které nebylo vedeno orgány České republiky, nýbrž orgány jiného unijního státu EU ([země]). Bylo jí vysvětlováno, že České orgány činné v trestním řízení toliko vykonávaly svou působnost pouze jako dožádané orgány v rámci mezinárodní justiční spolupráce.

7. Předmětná korespondence vyplývá z listin předložených žalobkyní, a to dopisu Okresního státního zastupitelství v Děčíně ze dne 13. 5. 2016 adresovaného žalobkyni, jako vyrozumění ve věci žádosti o zrušení zajištění finančních prostředků, z dopisu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem z 10. 10. 2018, adresovaného žalobkyni o tom, že zajištění iniciováno [anonymizováno] justičnímu orgány nadále trvá s tím, že po datu 4. 5. 2018 lze ve věci očekávat rozhodnutí cizozemského justičního orgánu, buď o zrušení zajišťovacího příkazu, eventuálně jiné rozhodnutí spočívající v uznání a vykonání podle příslušného ustanovení zákona 104/2013 Sb. o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Státní zástupce závěrem poukazuje na to, že toto jeho sdělení má pouze informativní povahu, když státní zástupce nemůže předjímat obsah soudních rozhodnutí ani lhůty, ve kterých by měl soud příslušná rozhodnutí zaujmout. Státní zástupci krajského státního zastupitelství opakovaně žádají Státní zastupitelství v [anonymizováno] o vyjádření, zda i nadále orgány [příjmení] [anonymizováno] [země] trvají na zajištění majetku, mimo jiné i odsouzeného [jméno] [příjmení]. Do současné doby však neobdrželi z [anonymizováno] strany odpověď. Obdobně pak uvedený obsah se podává z dopisu Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 2. 9. 2016, č.j. 9 Spr 55/2016-16, adresovaného žalobkyni, z dopisu Nejvyššího státního zastupitelství z 5. 4. 2019 č.j. 1 NZM 1104/2016-41, zaslaného [jméno] [příjmení], z dopisu Okresního soudu v Děčíně adresovaného žalobkyni jako odpověď na žádost o vrácení zajištěných peněžních prostředků, datovaného dne 20. 5. 2019, z dopisu Okresního státního zastupitelství v [obec] z 16. 7. 2021, Zt 448/2013-555, adresovaného žalobkyni jako vyjádření ve věcech zajištěných finančních prostředků, z dopisu Krajského státního zastupitelství v [obec] z 24. 3. 2020 adresovaného žalobkyni pod spisovou značkou 1 Kzt 380/2016-143, z dopisu Vrchního státního zastupitelství v [obec] z 15. 1. 2020 adresovaného žalobkyni pod spisovou značkou 9 Spr 12/2020-8, z dopisu žalobkyně z 17. 6. 2015 adresovaného [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [země], jako žádosti o vrácení odňatých věcí a finančních prostředků, z dopisu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, ÚOOZ -498-127/TČ-213-2901070 z 5. 6. 2014 adresovaného žalobkyni, z dopisu Vrchní státní zástupkyně v [obec] ze dne 4. 4. 2016 adresovaného žalobkyni (jako 9 Spr 55/2016-7), z dopisu žalobkyně Nejvyššímu státnímu zástupci z 21. 4. 2018 nadepsaném jako podnět k rozhodnutí, z dopisu žalobkyně adresovaného [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] dne 10. 6. 2014 jako žádost o vrácení finančních prostředků, z dopisu žalobkyně z 21. 2. 2017 adresovaného Ústavnímu soudu ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství označeném jako stížnost, z dopisu žalobkyně z 18. 6. 2018 adresovaného [anonymizována dvě slova] k č. j. 424 Js 6182/13, jako urgence odpovědi na její žádost, z dopisu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] z 28. 11. 2016, který je adresován žalobkyni, z dopisu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze 17. 8. 2015 č.j. 1 Zt 1448/2013-75 adresovaného žalobkyni, jako vyrozumění o způsobu vyřízení podnětu k přezkoumání postupu policejního orgánu ve smyslu § 157a odst. 1 tr. řádu, z dopisu [jméno] [příjmení] z 21. 8. 2019 adresovaného Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] státní zástupkyni Mgr. [jméno] [příjmení], z dopisu žalobkyně adresovaného Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] z 2. 5. 2016, též 12. 10. 2019 Krajskému státnímu zastupitelství v [obec], o obsahu, že uplynulo již 6 let od provedení domovní prohlídky. Dále popisuje zde celou situaci, kam všude se obracela se žádostí o vrácení finančních prostředků a věří, že bude vůči její osobě postupováno spravedlivě, a že v dohledné době v této věci obdrží stanovisko Krajského státního zastupitelství v [obec].

8. V dopisu žalobkyně ze 4. 2. 2020 adresovaného Okresnímu soudu v Děčíně je opět popsána situace, že jsou jí zadržovány finanční prostředky a žádá o sdělení, na základě jakého příkazu státního zastupitelství byl vydán příkaz k prohlídce jiných prostor. Dopis žalobkyně z 31. 10. 2020 odeslán na Ministerstvo spravedlnosti Mgr. [jméno] [příjmení], v té době ministryni spravedlnosti, opět popisuje situaci, že postup je liknavý, není standardní a věří, že bude správně pochopena, a předmětná věc bude objektivně prošetřena a že bude přijata adekvátní účinná náprava. Též dopis žalobkyně z 18. 3. 2020 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], dopis žalobkyně z 11. 7. 2020 adresovaný témuž státnímu zastupitelství, že od její žádosti uplynuly více než 4 měsíce, nastal čas prázdnin, dovolených, a ve věci nedošlo k pokroku. Dopis žalobkyně 3. 9. 2020 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], že čas plyne a ona stále čeká. Dále dopis žalobkyně z 19. 2. 2020 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], k doložení dokladů a vybrání finančních prostředků, kde poukazuje na důkaz, že doklad z [obec] pojišťovny slouží jako prokázání jejího vlastnického práva k zabavení finančních prostředků a očekává, že bude v dohledné době rozhodnuto. Dopis žalobkyně 24. 2. 2020 Okresnímu soudu v Děčíně, dopis žalobkyně z 23. 2. 2021 adresovaný Krajskému státnímu zastupitelství v [obec]. Stížnost na nevyřízení její žádosti o zrušení zajištění ze dne 21. 1. 2021. Dále dopis státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] z 9. 4. 2018 adresovaný žalobkyni, že po zmíněném datu 4. 5. 2018 lze ve věci očekávat rozhodnutí cizozemského justičního orgánu o zrušení zajišťovacího příkazu, propadnutí či zabrání zajištěné finanční částky. Výpis z běžného účtu, jímž žalobkyně prokazuje své vlastnictví k odňatým finančním prostředkům z 19. 3. 2013, číslo [bankovní účet], dne 25. 2. 2013 od [obec] pojišťovny, že došlá částka je ve výši 174 127 Kč. Žádost žalobkyně z 26. 3. 2021 adresovaná Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] jako žádost o zrušení zajištění finančních prostředků, dopis žalobkyně z 8. 8. 2019 adresovaný Ministerstvu spravedlnosti, dotaz žádost o informaci, když si dovoluje požádat ministerstvo o informaci, jaká doba se považuje ve smyslu ustanovení trestního řádu za přiměřenou a zda je nějak časově ohraničená nebo se může prodlužovat až do nekonečna. Dopis žalobkyně z 20. 9. 2016 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], že uplynuly 4 měsíce a dovoluje si Okresní státní zastupitelství v Děčíně požádat o sdělení, jaký je výsledek zjišťování u příslušných justičních orgánů ve [příjmení] [anonymizováno] [země]. Dále dopis Okresního státního zastupitelství v [obec] z 28. 11. 2016, 1 Zt 448/2013-152, jímž odpovídá státní zástupce žalobkyni, že pokud tvrdí, že je výhradním vlastníkem finanční hotovosti zajištěné při domovní prohlídce dne 8. 10. 2013, je třeba, aby toto své tvrzení prokázala. Dále dopis Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. 3. 2021, 50 St 6/2021 adresovaný žalobkyni k stížnosti týkající se průtahů ve věci Okresního soudu v Děčíně 24 T 43/2019, že po prostudování příslušného spisu sděluje, že soudce, který danou věc vyřizuje, o žádosti nejpozději do 30 dnů bezodkladně rozhodne. Kontrolou bylo zjištěno, že soudce v dané věci v určené lhůtě rozhodl, respektive sdělil žalobkyni, že k rozhodování o její žádosti o zrušení zajištění finančních prostředků není příslušný. S ohledem na epidemii koronaviru, kdy trestní oddělení bylo z důvodu vysoké nemocnosti personálně poddimenzované, byl přípis vypraven až dne 18. 3. 2021. Dopis žalobkyně z 29. 4. 2021 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], že jí bylo zasláno bez jakéhokoliv průvodního dopisu či vysvětlení usnesení 24 T 43/2019-80 z 12. 4. 2021, který se týká trestní věci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], podivuje se nad tím, proč jí orgány spojují zabavení jejich finančních prostředků s touto věcí, a v kopii zasílá shora uvedené usnesení soudu v [obec], aby bylo zřejmé, komu bylo usnesení adresováno, a doufá, že bude vydán příslušný dokument a peněžní prostředky jí zabavené před více než 7 roky jí budou konečně vypláceny. Doplnění opakované žádosti ze strany žalobkyně adresované Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] ze 17. 5. 2021. Sdělení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] z 25. 2. 2020 adresované žalobkyni, že již dopisem 11. 2. 2020 byla informována, že o zajištění finančních prostředků nyní rozhoduje Okresní státní zastupitelství v Děčíně pod sp. zn. 24 T 43/2019. Dopis státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] z 2. 3. 2020, že v mezidobí došlo ke změně procesní situace, zdejšímu soudu byla 1. 10. 2019 Krajským státním zastupitelstvím v [obec] předložena žádost [anonymizována čtyři slova] o zajištění výkonu uložených peněžních sankcí, o které je vedeno řízení pod spisovou značkou 24 T 43/2019 a do doby, než soud rozhodne o žádosti [anonymizováno] státního zastupitelství, nemůže o zajištěných peněžních prostředcích rozhodnout státní zástupce. Dopis žalobkyně 21. 1. 2021 adresovaný Okresnímu soudu v Děčíně, jako žádost o zrušení zajištění. Dále dopis Okresního státního zastupitelství v [obec] z 30. 4. 2021 adresovaný Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně ve věci 24 T 43/2019, že 14. 4. bylo na Okresním státním zastupitelství v [obec] doručeno usnesení Okresního soudu v Děčíně z 12. 4. 2021, 24 T 43/2019-80, kterým bylo ve věci žádosti [anonymizováno] strany o uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu EU ukládajícího propadnutí nebo zabrání věci podle § 278 a násl. zákona č. 104/ 2013 o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, rozhodnuto tak, že se podle § 284 odst. 1 písmene e), zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, na území České republiky, neuznává rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne 23. 12. 2014, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [spisová značka] ve spojení s usnesením [anonymizována dvě slova] ze dne 5. 7. 2019, spisová značka [anonymizována dvě slova] [spisová značka]. Proti citovanému usnesení dne 16. 4. 2021 podala stížnost, kterou tohoto dne i odůvodňuje. [příjmení] straně bylo již v rámci vyjádření podle § 283/2 shora citovaného zákona, mimo jiné vytýkáno, že nedoložila, že rozhodnutí, o jehož uznání o výkon žádala, bylo doručeno odsouzeným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Okresnímu soudu bylo proto navrženo, aby si u příslušného orgánu členského státu vyžádal v tomto směru doplňující informace, což Okresní soud učinil. Z odůvodnění jeho usnesení pak vyplývá, že o neuznání rozsudku [anonymizována dvě slova] ze dne 23. 12. 2014 na území České republiky rozhodl poté, co [anonymizováno] strana přibližně 2 měsíce nereagovala na jeho výzvu k opravě osvědčení a doložení stanoviska. Je otázkou, zda lze dobu 2 měsíců, kterou okresní soud [anonymizováno] strany k doložení stanoviska zjevně poskytl považovat v době, kdy oba státy bojují s pandemií virového onemocnění, dopadá i na chod jejich orgánů, za dostatečnou, a to i s přihlédnutím k době, kterou si pro sebe vyhradil okresní soud pro vyřízení žádosti [anonymizováno] strany o uznání a výkon rozhodnutí. Okresní soud tedy jednak, dle názoru státní zástupkyně, neposkytl [anonymizováno] straně přiměřenou lhůtu, aby mohla dodat příslušné stanovisko a rovněž nevyčerpal všechny možnosti, jak ověřit otázku existence důvodu pro neuznání rozhodnutí podle § 184 odst. 1 písmene f) zmjs, a výjimky z něj podle § 284 odst. 3 písmene c) zmjs. S ohledem na výše uvedené považuje postup Okresního soudu předcházející, vydání napadeného usnesení za nesprávný, a proto navrhuje, aby Krajský soud v Ústí nad Labem podle § 149 odst. 1 písmene b) tr. řádu, usnesení Okresního soudu v Děčíně z 12. 4. 2021, 24 T 43/2019-80, zrušil a Okresnímu soudu v Děčíně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Žádost žalobkyně z 9. 4. 2021 adresovaná Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] jako žádost o zrušení zajištěných finančních prostředků a uvádí, že doufá, že bude konečně po více jak 7 letech pochopena a v dohledné době jí budou finanční prostředky zajištěné v roce 2013 vráceny. Dopis žalobkyně ze 17. 5. 2021 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] jako doplnění její opakované žádosti z 29. 4. 2021. Dopis žalobkyně ze 14. 10. 2021 adresovaný Krajskému soudu v Ústí nad Labem, předsedovi krajského soudu, že neobdržela žádnou odpověď k předmětné věci zabavení jejích finančních prostředků, ač uplynuly další 3 kalendářní měsíce. Dále žádost žalobkyně o provedení výplaty z 26. 10. 2021 adresovaný Krajskému státnímu zastupitelství, že opět žádá o vyplacení prostředků. Dopis Krajského soudu v Ústí nad Labem Spr 501/ 2021 ze dne 14. 10. 2021, že se upozorňuje, že ve shora citované věci se neposuzoval jakýkoliv návrh žalobkyně na zrušení zajištění finančních prostředků ale návrh cizozemského justičního orgánu na uznání rozsudku, týkající se jiných fyzických osob, a proto neměla žalobkyně v tomto stížnostním řízení žádné procesní postavení a její podání nemuselo být reflektováno. Nicméně byla v obdobném duchu již 18. 3. 2021 ve věci 24 T 43/2019 informovaná soudcem Okresního soudu v Děčíně, který ji shodně sdělil, že řízení se týká uznání a výkonu rozsudku, nikoliv zrušení zajištění finančních prostředků.

9. Dopisem Okresního soudu v Děčíně adresovaným žalobkyni z 22. 9. 2020 je jí sděleno o stavu řízení, že soud činí úkony směřující k rozhodnutí o uznání či neuznání rozsudku [příjmení] [anonymizována tři slova]. Dále dopis soudce Okresního soudu v Děčíně z 18. 3. 2021 adresovaný žalobkyni, že k rozhodnutí o její žádosti o zrušení zajištění finančních prostředků není Okresní soud v Děčíně příslušný a s případnými dotazy se může obrátit na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Dopis žalobkyně z 16. 7. 2021 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], odůvodnění stížnosti podané 16. 4. 2021 s rekapitulací stavu řízení, když zdůrazňuje, že od samého počátku uváděla, že se jedná o její finanční prostředky. Od roku 2013 opakovaně písemně žádala o jejich vrácení. Doložila vše dokladem z banky. Proti ní nebylo vedeno žádné řízení. S věcí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nemá ona nic společného, a má za to, že postup soudu v [obec] je nesprávný. Dopis žalobkyně z 25. 11. 2011 nazvaný jako žádost o vyplacení finanční hotovosti adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], kde je popis, že finanční prostředky byly zabaveny policejními orgány při domovní prohlídce a že je podle stanoviska Krajského státního zastupitelství v [obec] příslušné Okresní státní zastupitelství v Děčíně, jako věcně a místně příslušné a žádá o vyplacení finančních prostředků. Dopis žalobkyně z 6. 11. 2021 adresovaný Policii, Národní centrále proti organizovanému zločinu, jako žádost o vydání finančních prostředků, dopis žalobkyně 26. 10. 2001, adresovaný Krajskému státnímu zastupitelství v [obec], že žádá o vyplacení zabavených prostředků v nejkratší možné době. Sdělení Okresního státního zastupitelství v [obec] z 13. 5. 2021 adresované žalobkyni, k jejímu podání z 30. 3. 2021, že rozhodnutí ohledně zajištění finančních prostředků není možno vydat do doby pravomocného skončení řízení vedeného pod spisovou značkou 24 T 43/2019 u Okresního soudu v Děčíně až v případě pravomocného skončení věci u soudu bude možno učinit závěr o tom, jakým způsobem má být s finančními prostředky naloženo. Dále se zde uvádí, že o zajištění finančních prostředků je příslušné zdejší státní zastupitelství, avšak toto rozhodnutí ze svého postavení dožádaného orgánu [anonymizováno] stranou nemůže vydat do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o uznání rozhodnutí ve věci 24 T 43/2019 Okresního soudu v Děčíně. Dopis žalobkyně z 26. 7. 2021 adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], kde zdůrazňuje, že se ničeho nedopustila a o penězích zatím rozhodnuto nebylo.

10. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Děčíně, 1 Zt 448/2013-598, ze dne 10. 11. 2021 bylo rozhodnuto, že podle § 80 odst. 1 tr. řádu, se [celé jméno žalobkyně], narozené 22. 8. 1983, bytem [adresa], vrací finanční hotovosti v částce 172 000 Kč, označená stopou 34 a finanční hotovosti v částce 900 EUR, označená stopou [číslo] s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že [celé jméno žalobkyně] v průběhu řízení prokázala, že finanční prostředky vybrala ze svého účtu vedeného u banky a zároveň tyto peněžní prostředky byly zajištěny na adrese jejího trvalého pobytu, přičemž již v průběhu domovní prohlídky tvrdila, že finanční prostředky náleží právě jí, bylo rozhodnuto o tom, že finanční prostředky budou vráceny právě osobě, která je vydala respektive, které byly odňaty. [Obsah přílohového spisu]

12. Soud ve věci učinil skutková zjištění, že v rámci domovní prohlídky provedené v místě trvalého bydliště žalobkyně dne 8.10.2013 na podkladě příkazu Okresního soudu v Děčíně ze dne 4.10.2013, č. j. 0 Nt 875/2013 (vedené proti [jméno] [příjmení] - tehdejšímu druhovi žalobkyně a dalším osobám) byla zajištěna finanční hotovost ve výši 172 000 Kč a 900 EUR. Peněžní prostředky byly zajištěny v průběhu přípravného řízení, vedeného pod spisovou značkou 1 ZT 448/2013, a to pro [anonymizováno] orgány činné v trestním řízení de iure dožádáním OSZ [obec]. Žalobkyně následně opakovanými podáními žádala o vrácení zajištěných finančních prostředků s tvrzením, že se jedná výlučně o její finanční úspory, nikoli o výnosy z trestné činnosti. Usnesením OSZ v Děčíne ze dne 10.11.2021, č.j. 1 ZT 448/2013-598 dle §80 odst. 1 TŘ bylo rozhodnuto o vrácení zajištěných finančních prostředků žalobkyni ve výši 172 000 Kč a 900 EUR.

13. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 téhož zákona stát odpovídá za podmínek stanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 citovaného zákona nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

14. Podle § 6 o.s.ř. soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné byly spolehlivě zjištěny.

15. Podle § 31 a) citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové lhůtě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28). Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Doba, po kterou řízení trvá, je totiž sama o sobě jen jedním z faktorů, které jsou pro závěr o přiměřenosti délky řízení určující. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v ust. § 31 a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv.

17. Soud tak uzavírá, že rozhodnutí o vrácení zajištěných finančních prostředků nebylo možno vydat do doby pravomocného skončení trestního řízení vedeného orgány [země], resp. řízení vedeného pod spisovou značkou 24 T 43/2019 u Okresního soudu v Děčíně, neboť ve věci této spisové značky bylo rozhodováno o uznání meritorního rozhodnutí orgánů [země] o skutcích, v souvislosti s jejichž prověřováním byly finanční prostředky zajištěny, resp. odňaty jako věc důležitá pro trestní řízení. Usnesením Okresního soudu v Děčíně č.j. 24 T 43/2019-80 ze dne 12.4.2021 podle § 284/1f) zákona č. 104/2013 Sb. bylo rozhodnuto o neuznání rozsudku [příjmení] [anonymizována tři slova] sp. zn. 4 KLs 424 Js 6182/13 ze dne 23.12.2014, ve spojení s rozsudkem [příjmení] [anonymizována tři slova] sp. zn. 4 KLs 424 Js 6182/13 ze dne 5. 7. 2019 OS v [obec] – kterému byl přípisem KSZ v [obec] ze dne 1.10.2019 pod č.j. 1 KZM 135/2019-7 postoupen návrh [anonymizováno] [anonymizována tři slova] sp. zn. R013 VRs 424 Js 6182/13 ze dne 9. 9.2019 o uznání a výkon výše uvedených rozsudků - tyto rozsudky tedy soud neuznal, jelikož dvě osvědčení, připojená k onomu návrhu [anonymizováno] [anonymizována tři slova], neodpovídaly obsahu rozhodnutí, přičemž [anonymizováno] strana nereagovala na výzvu k jeho opravě ve stanové lhůtě a tímto pravomocným neuznáním rozhodnutí [anonymizováno] strany nastal hmotněprávní základ zcela vylučující další zajištění finančních prostředků zabavených žalobkyni, pročež nezbylo než zrušit zajištění finanční hotovosti, u které připadalo její propadnutí nebo zabrání v případě, že by rozhodnutí bylo uznáno. Usnesením OSZ v Děčíne ze dne 10.11.2021, č.j. 1 ZT 448/2013-598 dle § 80 odst. 1 TŘ pak bylo rozhodnuto o vrácení zajištěných finančních prostředků žalobkyni ve výši 172 000 Kč a 900 EUR.

18. Jak již bylo výše uvedeno, v rámci kompenzačního řízení může soud posuzovat pouze to, zda nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, což žalobkyní uplatněno nebylo, anebo pokud jsou naplněny podmínky pro učinění nějakého úkonu, pak zda tento byl učiněn v přiměřené lhůtě k tomu stanovené. Žalobkyně v žalobě napadá, resp. uplatňuje právě tento důvod, a to nepřiměřenou délku řízení. Rozhodování o zajištění peněžních prostředků a její délka, záviselo na průběhu a výsledku trestního řízení, které nebylo vedeno orgány České republiky, nýbrž orgány jiného unijního státu EU ([země]). České orgány činné v trestním řízení toliko vykonávaly svou působnost pouze jako dožádané orgány v rámci mezinárodní justiční spolupráce. Doba trvání samotného zajištění závisela na průběhu trestního řízení v [země], za nějž žalovaná, tedy český stát, nenese odpovědnost, tedy neodpovídá za délku zajištění. S ohledem na žalobkyni provedenou specifikaci odpovědnostního titulu, jímž výslovně uvedla délku posuzovaného řízení, bylo nadbytečné se zabývat okolnostmi ohledně prokazovaného vlastnictví finančních prostředků žalovanou v posuzovaném řízení. Nadto, důvodem vrácení finančních prostředků žalobkyni není skutečnost, že by žalobkyně prokázala své vlastnictví, nýbrž pravomocné rozhodnutí o neuznání rozsudků [anonymizováno] soudů tyto peníze postihujících. Z uvedených důvodů pak žaloba nebyla shledána důvodnou.

19. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, pak ten má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byla úspěšná žalovaná, proto má právo na náhradu nákladů řízení, které spočívají v 6 úkonech (vyjádření k žalobě, účast u dvou soudních jednáních + příprava na tato jednání a účast u vyhlášení rozsudku, tedy celkem paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb. činí částku 6 x 300 Kč, tedy 1 800 Kč.