14 C 285/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno , o zaplacení 426 464,50 Kč

I. Řízení se co do částky 138 424 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 71 995 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 216 045,50 Kč, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 35 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobci se po právní moci rozsudku vrací část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 226 464,50 Kč představující náhradu škody, která žalobci měla být způsobena v souvislosti s jeho trestním stíháním vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 4/2019. Žalovaná částka představovala náhradu škody ve výši 244 964,50 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, náhradu škody ve výši 181 500 Kč představující vynaložené náklady na zpracování znaleckého posudku, a dále nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 800 000 Kč. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2020, č. j. 56 T 4/2019-13848, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2022, č. j. 3 To 60/2022, byl zproštěn obžaloby Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 5. 2019, sp. zn. 1 KZT 132/2017-338. Žalobci bylo kladeno za vinu, že se dopustil pokračujícího zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, přičemž tímto jednáním měl způsobit České republice újmu ve výši 37 098 401 Kč. Žalobci hrozil trest odnětí svobody na 5 až 10 let a propadnutí majetku. Žalobce svůj nárok na náhradu škody předběžně uplatnil u žalované podáním ze dne 30. 11. 2022.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody v celkové výši 1 226 464,50 Kč, která žalobci měla vzniknout v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním, a to dne 30. 11. 2022, přičemž dne 21. 6. 2023 vzal žalobce zpět uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 800 000 Kč. Žalovaná vyhověla nároku žalobce na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů řízení co do částky 138 424 Kč, v ostatním požadavek žalobce zamítla jako nedůvodný. Žalovaná shrnula průběh trestního řízení a uzavřela, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým je usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování odboru hospodářské kriminality, 7. oddělení, o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 7. 2017, č. j. KRPA-322030-740/TČ-2014-000097-KOCI. Žalovaná nepřiznala náhradu škody za následující úkony právní služby:- 4.10.2017 – výslech obviněných , jméno FO, a , adresa, – lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (a. t.);- 17.10.2017 – výslech obviněného , právnická osoba, - lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- 24.10.2017 – výslech obviněného , jméno FO, - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- 8.11.2017 – výslech obviněné , jméno FO, - lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- 16.11.2017 - výslech obviněného , jméno FO, - lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- 20.11.2017 – stížnost obviněného proti trestnímu stíhání – za úkon doplnění stížnosti nenáleží odměna z důvodu, že odměna ve výši poloviny odměny byla přiznána za úkon sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.8.2017;- 20.11.2018 – prostudování spisu - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. f) a. t. a dále byl přiznán v souvislosti s těmito úkony 1 režijní paušál, jak bylo žádáno;- 29.10.2019 – porada s klientem - nelze považovat za účelně vynaložený náklad právního zastoupení, neboť se konaly dvě porady za sebou, aniž by byl učiněn nějaký úkon u orgánu činného v trestním řízení nebo úkon advokáta;- 30.10.2019 – hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 3 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla šest hodin v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 25.11.2019 - hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 26.11.2019 - hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 27.11.2019 - hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 10.1.2020 – návrh na provedení důkazu – znalecký posudek obhajoby – náleží odměna za 1 úkon právní služby v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) a. t.;- 20.1.2020 – hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 6.10.2020 - hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 7.10.2020 - hlavní líčení - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 7.10.2020 – písemné zpracování a zaslání závěrečného návrhu – za tento úkon právní služby nenáleží dle a. t. odměna;- 16.10.2020 – vyhlášení rozsudku – za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši poloviny odměny v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. f) a. t.;- 9.1.2022 – porada s klientem - nelze považovat za účelně vynaložený náklad právního zastoupení, neboť se konaly dvě porady za sebou, aniž by byl učiněn nějaký úkon u orgánu činného v trestním řízení nebo úkon advokáta;- 20.4.2022 – veřejné zasedání - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- 20.4.2022 – porada s klientem – lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. c) a. t.;- 21.4.2022 – veřejné zasedání - lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a. t.Žalovaná tak přiznala žalobci náhradu nákladů obhajoby za 43 úkonů á 2 300 Kč, 2 úkony á 1 150 Kč, režijní paušál za 44 úkonů á 300 Kč, tj. celkem 114 400 Kč, a dále 21 % DPH z výsledné částky, tedy celkem 138 424 Kč. Žalovaná dále shledala nedůvodným nárok žalobce na náhradu znaleckého posudku ve výši 181 500 Kč. Žalovaná uvedla, že z faktury vyúčtované na znalecký posudek se nepodává, zda se jedná o mimosmluvní odměnu dle vyhlášky č. 37/1967 Sb., není uvedená doba, kterou znalec nad vypracováním odborného stanoviska strávil. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Podáním ze dne 23. 7. 2023 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co do nároku na náhradu nemajetkové újmy. Žalobce se dále vyjádřil ke znaleckému posudku, na který vynaložil náklady v žalované výši. Žalobce uvedl, že znalecký posudek byl proveden jako důkazy v hlavním líčení, a i na jeho základě byl žalovaný zproštěn obžaloby. Posudek se zabýval postavení žalobce jakožto oprávněného příjemce při správě spotřební daně při dopravě PHM v rámci členských zemí EU a vazbou činnosti oprávněného příjemce k povinnosti přiznat a odvést DPH. Žalobce uvádí, že se jednalo o naprosto nezbytný důkaz k obhajobě žalobce, a tedy šlo o nezbytně vynaložený náklad obhajoby. Žalobce nadále ve zbytku trvá i na náhradě nákladů obhajoby, neboť se jednalo o obhajobu v komplikované hospodářské věci, pročež byly nutné i opakované porady s klientem, zejména za účelem přípravy na výslechy svědků.

4. Žalobce podáním ze dne 29. 11. 2023 doplnil, že cena za znalecký posudek byla sjednána jako smluvní a nebyla účtována dle vyhlášky užívané při zhotovování a vyúčtování znaleckých posudků pro orgány činné v trestním řízení. Cena posudku byla stanovena dle odhadované časové náročnosti zpracování posudku, přičemž sazba činila 2 000 Kč na hod + DPH, odhad náročnosti činil cca 2 týdny práce s ohledem na značný rozsah podkladů k nastudování (29 svazků spisu Polici ČR, podklady objednatele, Znalecký posudek , právnická osoba, ). Reálná pracnost posudku byla větší než předpokládaná.

5. Usnesením ze dne 26. 7. 2023, č. j. 14 C 285/2022-35, bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí žaloby co do částky 800 000 Kč, představující nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním.

6. Podáním ze dne 2. 8. 2023 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co do části nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 138 424 Kč z důvodu částečného plnění ze strany žalované po podání žaloby.

7. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

8. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem ze dne 2. 8. 2023 soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.)

9. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř.

10. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že v posuzované věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým bylo usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování odboru hospodářské kriminality, 7. oddělení, o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 7. 2017, č. j. KRPA-322030-740/TČ-2014-000097-KOCI. Žalobce se svým nárokem obrátil předběžně na žalovanou dne 30. 11. 2022. Po částečném zpětvzetí zůstal předmětem řízení nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 106 540,50 Kč za úkony právní služby neuznanými žalovanou uvedenými shora v odst. 2, a nárok na náhradu nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 181 500 Kč.

11. Soud ve věci provedl dokazování spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. 56 T 4/2019 v rozsahu potřebném k rozhodnutí ve věci (znalecký posudek znalce , právnická osoba, ., protokol o výslechu obviněného ze de 4. 10. 2017, ze dne 17. 10. 2017, ze dne 24. 10. 2017, ze dne 8. 11. 2017 a ze dne 16. 11. 2017, stížnost obviněného proti trestnímu stíhání ze dne 20. 11. 2017, prostudování spisu před podáním obžaloby dne 12. 11. 2018, protokol o hlavním líčení ze dne 30. 10. 2019, ze dne 25. 11. 2019. ze dne 26. 11. 2019, ze dne 27. 11. 2019, 20. 1. 2020, 6. 10. 2020, 7. 10. 2020, dále návrh na provedení důkazů znaleckým posudkem obhajoby ze dne 10. 1. 2020, písemné zpracování a zaslání závěrečného návrhu ze dne 7. 10. 2020, protokol o vyhlášení rozsudku dne 16. 10. 2020, protokol z veřejného zasedání ze dne 20. 4. 2022 a ze dne 21. 4. 2022). Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že obhájce žalobce se dne 4. 10. 2017 zúčastnil výslechu obviněného , jméno FO, , který trval od 9:34 do 10:10, a dále výslechu obviněného , adresa, , který trval od 10:24 do 10:

55. Obhájce žalobce s dále zúčastnil výslechů obviněných dne 17. 10. 2017 od 9:06 do 11:55, dne 24. 10. 2017 od 9:46 do 14:20, dne 8. 11. 2017 od 11:47 do 14:10 a dne 16. 11. 2017 od 10:04 do 13:00 hodin. Podáním ze dne 20. 11. 2017 žalobce prostřednictvím svého obhájce doplnil stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 8. 2017. Obhájce žalobce se dne 23. 11. 2018 zúčastnil prostudování spisu, které proběhlo v době od 12:35 do 15:15 hodin. Obhájce žalobce se dále zúčastnil hlavních líčení, a to dne 30. 10. 2019 od 9:00 do 15:25, dne 25. 11. 2019 od 9:00 do 13:55 hod, dne 26. 11. 2019 od 9:00 do 13:30 hod, dne 27. 11. 2019 od 9 do 13:17 hodin. Dne 10. 1. 2020 obhájce žalobce učinil návrh na provedené důkazu znaleckým posudkem. Následně se obhájce žalobce zúčastnil hlavního líčení dne 20. 1. 2020 od 9:00 do 11:00, dne 6. 10. 2020 od 9:53 do 11:27 hod, přičemž zahájení jednání bylo zpožděno z důvodu zdržení přísedícího. Dne 7. 10. 2020 se obhájce žalobce zúčastnil hlavního líčení, které trvalo od 9:00 do 13:35 hod, a dne 16. 10. 2020 proběhlo hlavní líčení za účasti zástupce žalobce od 9:03 do 10:00 hod, přičemž při hlavním líčení byl pouze vyhlášen rozsudek. Následně se zástupce žalobce účastnil veřejného zasedání dne 20. 4. 2022 od 9:35 do 13:23 hod a dne 21. 4. 2022 od 9:30 do 10:45 hod. Žalobce v trestním řízení předložil k důkazu znalecký posudek, který byl jako důkaz proveden a při hlavním líčení byl vyslechnut znalec.

12. Z potvrzení o poradě s obhájcem ze dne 29. 11. 2022 má soud za prokázané, že porada s obhájcem žalobce dne 29. 10. 2019 před výslechem na hlavním líčení trvala 5 hod, porada dne 19. 4. 2022 a dne 20. 4. 2022 trvala po dvou hodinách.

13. Z faktury – daňového dokladu č. VF2190133 ze dne 16. 12. 2019, a příjmových pokladních dokladů č. PP 2020001, č. PP2020002 a výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, ., má soud za prokázané, že žalobce uhradil znalci , právnická osoba, . částku 181 500 Kč za znalecký posudek č. 1177/90/19.

14. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 31 odst. 1, 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 zákona jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

19. Na základě provedeného dokazování a odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení posoudil soud věc po právní stránce následovně: judikatura rozvinula ve vztahu k zahájení (vedení) trestního stíhání svůj názor tak, že nárok na náhradu škody se posuzuje podle § 5 písm. a), ustanovení § 7 a ustanovení § 8 zákona jako nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím s tím, že rozhodujícím měřítkem je pozdější výsledek trestního řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1388/2004). Z ustanovení § 7 a ustanovení § 8 zákona vyplývá, že proto, aby poškozený mohl být se svým nárokem na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním úspěšný, je nutné naplnění tří podmínek: 1. existence nezákonného rozhodnutí, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Tyto podmínky pak musí být naplněny současně. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím má pak ten, v jehož případě bylo pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost změněno či zrušeno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je pak soud rozhodující o náhradě škody vázán. S ohledem na předběžnou vykonatelnost usnesení o zahájení trestního stíhání, je třeba za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona považovat i usnesení o zahájení trestního stíhání. V případě vydání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 16. 4. 2019, je tak nárok žalobce na náhradu škody nepochybně dán, k čemuž ostatně dospěla i žalovaná, když žalobci částečně na tento nárok hradila.

20. Co se týká úkonů právní služby sporovaných žalovanou, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že úkony byly provedeny, sporu nebylo ani ohledně sazby za jeden úkon právní služby. Sporným zůstal účtovaný rozsah úkonů. Soud k jednotlivým sporným úkonům právní služby uvádí:- 4. 10. 2017 – výslech obviněných , jméno FO, a , adresa, – soud se ztotožnil s žalovanou, že lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (a. t.), výslech obviněného , jméno FO, trval od 9:34 do 10:10 hod., a výslech obviněného , jméno FO, trval od 10:24 do 10:55;- za účast na výslechu obviněného , právnická osoba, dne 17. 10. 2017 lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby jak nárokovou žalobce, neboť výslech obviněného trval od 9:06 do 11:55 hod., délka úkonu tak přesáhla dvě hodiny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- účast na výslechu obviněného , jméno FO, dne 24.10.2017 – výslech trval od 9:46 do 14:20 hod, lze proto přiznat odměnu pouze za 3 úkony právní služby, nikoli za 4 úkony, jak nárokoval žalobce, neboť délka úkonu přesáhla čtyři hodiny v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- výslech obviněné , jméno FO, dne 8. 11. 2017 trval od 11:47 do 14:10 hod, pročež lze v souladu s návrhem přiznat odměnu za 2 úkony právní služby v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a. t.;- výslech obviněného , jméno FO, dne 16.11.2017 - lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby dle návrhu žalobce, neboť výslech obviněného trval od 10:04 do 13:00 hod;- stížnost obviněného proti trestnímu stíhání ze dne 20.11.2017 – jedná se o doplnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 8. 2017, přičemž za tento úkon právní služby odměna nenáleží z důvodu, že odměna ve výši poloviny odměny byla přiznána za úkon sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 8. 2017 v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 3 To 161/2006. Pod tento úkon se pak subsumuje i jeho doplnění a nelze jej účtovat samostatně a v plné výši.- za úkon prostudování spisu dne 23. 11. 2018 od 12:35 do 15:15 lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, nikoli za 4 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny v souladu s § 11 odst. 1 písm. f) a. t., ani se nejedná o komplikovaný úkon;- porada s klientem dne 29. 10. 2019 v rozsahu 1,5 hod – soud se neztotožnil se závěrem žalované, která za úkon nepřiznala náhradu nákladů s odůvodněním, že se konaly dvě porady s klientem za sebou, aniž by byl učiněn nějaký úkon. Porada se konala před hlavním líčením, na kterém byl žalobce vyslýchán, pročež soud poradu hodnotí jako účelný úkon. Zároveň soud přiznal za tento úkon jeden režijní paušál, jak bylo žádáno.- účast na hlavním líčení dne 30. 10. 2019 od 9:00 do 15:25 hod - lze přiznat odměnu za 4 úkony právní služby, nikoli za 6 úkonů právní služby, neboť délka úkonu přesáhla šest hodin (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- za účast na hlavním líčení konaném dne 25. 11. 2019 od 9:00 do 13:55 hod - lze přiznat odměnu za 3 úkony právní služby, nikoli za 4 úkony, neboť délka úkonu nepřesáhla šest hodin (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- hlavní líčení dne 26. 11. 2019 trvalo od 9:00 do 13:30 hod, pročež lze přiznat odměnu za 3 úkony právní služby, nikoli 4, neboť délka úkonu nepřesáhla šest hodin (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- za účast na hlavním líčení dne 27. 11. 2019 od 9:00 do 13:17 hod lze přiznat odměnu za 3 úkony právní služby, nikoli 4, neboť délka úkonu nepřesáhla šest hodin (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem obhajoby ze dne 10. 1. 2020 – žalobce účtuje dva úkony, aniž by uváděl, jak k navýšení dospěl. Soud má za to, že se nejednalo o mimořádně obtížný úkon, který by odůvodňoval zvýšení mimosmluvní odměny, pročež ve shodě s žalovanou přiznal žalobci za uvedený úkon odměnu za 1 úkon právní služby v souladu s § 11 odst. 1 písm. d) a. t.;- za účast na hlavním líčení dne 20. 1. 2020, které trvalo od 9:00 do 11:00 hod lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a. t.;- hlavní líčení dne 6. 10. 2020 bylo zahájeno v 9:53 (zpoždění z důvodu zdržení přísedícího) a trvalo do 11:27, pročež lze přiznat odměnu za 1 úkon právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- dne 7. 10. 2020 hlavní líčení trvalo od 9:00 do 13:35 a lze tedy přiznat odměnu za 3 úkony právní služby, neboť délka úkonu přesáhla čtyři hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- písemné zpracování a zaslání závěrečného návrhu ze dne 7.10.2020 – soud shodně s žalovanou uzavírá, že za tento úkon právní služby žalobci nenáleží odměna, neboť v souladu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 8 To 59/99: „Závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě nelze pokládat za "písemné podání soudu týkající se věci samé" ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 235/1997 Sb. (advokátní tarif), a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna.“- hlavní líčení dne 16. 10. 2020, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek, trvalo od 9:03 do 10:45 hod – za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši poloviny odměny v souladu s § 11 odst. 2 písm. f) a. t.;- porada s klientem ze dne 19. 4. 2022 – nelze souhlasit s žalovanou, že se jedná o neúčelně vynaložený náklad právního zastoupení, neboť porada proběhla před veřejným zasedáním. Za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu náleží odměna za 1 úkon právní služby v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. c) a. t. Zároveň soud přiznal za tento úkon jeden režijní paušál, jak bylo žádáno.- veřejné zasedání dne 20. 4. 2022 bylo zahájeno v 9:35 hod a skončeno v 13:23, pročež lze přiznat odměnu za 2 úkony právní služby, neboť délka úkonu nepřesáhla čtyři hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.);- porada s klientem dne 20.4.2022 – žalobce nárokuje za poradu s klientem v délce jedné hodiny dva úkony. Za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu však náleží odměna za 1 úkon právní služby v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. c) a. t.- za účast na veřejném zasedání, které se konalo dne 21.4.2022 od 9:30 do 10:45 hod, náleží odměna za 1 úkon v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a. t.Celkem tak soud přiznal žalobci oproti žalované náhradu nákladů řízení za dalších 11 úkonů právní služby á 2 300 Kč, celkem 25 300 Kč. Dále soud oproti žalované přiznal režijní paušál za další 2 úkony á 300 Kč, a dále 21 % DPH z odměny advokáta a paušální náhrady, tj. celkem 31 339 Kč. Ve zbylé části, tj. co do 75 201,50 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to ze shora uvedených důvodů.

21. Co se týká nákladů vynaložených na vyhotovení znaleckého posudku, z provedeného dokazování vyplynulo, že v rámci trestního řízení byl znalecký posudek znalce , právnická osoba, . proveden k důkazu, v rozsudku Městského soudu v Praze byl znalecký posudek hodnocen jako podrobný a logický a napomohl ke zproštění žalobce obžaloby, jedná se tedy o účelně vynaložené náklady. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3414/2016: „Náklady na znalecký posudek předložený účastníkem řízení lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. pouze v rozsahu částky, která by se významně nelišila od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil na základě procesního předpisu.“ Dle žalobce byla sjednána smluvní odměna za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč za hodinu práce + DPH s tím, že odhad náročnosti činil cca 2 týdny práce, tj. 80 hodin. Dle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., vyhláška ministerstva spravedlnosti k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném ke dni 16. 12. 2019, odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč. Soud dále aplikoval § 20 vyhlášky, která umožňuje zvýšení odměny za znalecký posudek až o 20 %, pokud je znalecký posudek vzhledem k okolnostem případu mimořádně obtížný. V daném případě se nepochybně jednalo o obtížný posudek, a to již s ohledem na množství dokumentů, ze kterých znalec vycházel, jakož i s ohledem na předmět znaleckého posudku. Soud tak vycházel z odměny ve výši 420 Kč za hodinu práce, tj. celkem 40 656 Kč za 80 hodin práce na znaleckém posudku s 21 % DPH. Z uvedeného je zjevné, že cena znaleckého posudku, kterou žalobce uhradil, významně převyšuje znalečné, které by uhradil stát v pozici zadavatele znaleckého posudku na základě procesního předpisu. S ohledem na uvedené, zejména s odkazem na citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, soud přiznal žalobci na náhradě nákladů vynaložených na znalecký posudek částku 40 656 Kč, přičemž ve zbývající části co do částky 140 844 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. S ohledem na shora uvedené soud žalobci výrokem II přiznal částku 71 995 Kč. Ve zbylé části co do částky 216 045,50 Kč soud žalobu zamítl (výrok III). Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Za tarifní hodnotu soud podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, považoval součet tarifních hodnot (tj. u náhrady škody 426 464,50 Kč + u nemajetkové újmy 50 000 Kč – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30Cdo 1435/2015). Žalobce byl ve sporu neúspěšný co do tarifní hodnoty 266 045,50 Kč, tedy z 55,8 %, a úspěšný co do tarifní hodnoty 210 419 Kč, tedy z 44,2 %. Žalovaná měla ve věci větší úspěch než žalobce. Proto soud rozhodl, že je žalobce povinný nahradit žalované náklady řízení, a to ve výši 11,6 % (odečtení neúspěchu žalobce od úspěchu žalované).

24. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., částkou 300 Kč za jeden úkon (vyjádření k žalobě). Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení žalobkyně částku ve výši 35 Kč (11,6 % z částky 300 Kč). Soud rozhodl o lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. Soud dále rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci ve výši 1 000 Kč, a to dle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Usnesením ze dne 26. 7. 2023, č. j. 14 C 285/2022-35, soud částečně zastavil řízení co do nároku na náhradu nemajetkové újmy, aniž by rozhodl o vrácení části soudního poplatku. Zaplacený soudní poplatek činil v uvedeném případě částku 2 000 Kč, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V shora.