14 C 293/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 305 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 305 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 305 000 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, pod sp. zn. 35 C 6/2007. Uvedl k tomu, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 26. 1. 2007 a pravomocně bylo skončena dne 20. 4. 2022. V průběhu let bylo opakovaně vydáváno procesní rozhodnutí, kdy první opravný prostředek byl podán dne 12. 10. 2009 a vyřízen byl až 6. 9. 2010, následně další vydané rozhodnutí bylo až za 5 let, a to 19. 10. 2015, proti čemuž byl podán opravný prostředek, na jehož vyřízení se opět čekalo téměř rok, tedy do 20. 10. 2017. Do dispozice žalobce se věc opětovně dostala téměř za půl roku, kdy žalobce podal dne 7. 7. 2018 opravný prostředek, na jehož vyřízení se opětovně čekalo půl roku do 10. 10. 2018. Soud prvního stupně dne 11. 2. 2019 opětovně vydal rozhodnutí, proti němuž se žalobce odvolal a opětovně bylo uznáno, avšak na rozhodnutí se čekalo zase téměř rok, a to do 18. 3. 2020, následně bylo opětovně vydáno rozhodnutí, proti kterému byl podán opravný prostředek, který opětovně vrátil spor na soud I stupně, kdy bylo rozhodnuto až 18. 3. 2022 s právní mocí 20. 4. 2022. Vinu nese hlavně soud I.stupně, který nebyl schopen vydat kvalitní rozhodnutí, které by bylo akceptovatelné i pro soudy vyšších stupňů tak aby mohl finálně rozhodnout. Příčinu prodlev spatřuje žalobce i ve skutečnosti, že po celou dobu rozhodování, a to až do 10. 10. 2018 měl spis soudce, který byl vyloučen z projednávaní proti žalobci kvůli podjatosti. Ve spise 35 C 6/2007 je řada podání žalobce, kterými se dožaduje projednání věci, každopádně i bez těchto písemných výzev je 15 letá doba k projednání žaloby pro zmatečnost nepřiměřená. Žalobce označuje spor za nikoliv triviální, avšak standardní co do skutkových a právních zjištění, ve věci však k jasnému projednání došlo až na jaře 2022, a to díky liknavosti soudu prvního stupně se neustále řešili pouze procesní záležitosti, a to vždy z popudu žalobce, kterému bylo opakovaně vyhovováno, a to s ohledem na dobu trvání sporu. Vzhledem k tomu požaduje plnění za nepřiměřenou délku řízení za dobu 15 let a 4 měsíce. V průměru spory trvají 733 dní, tedy cca 2 roky. K datu právní moci sporu byla doba trvání tohoto sporu cca 5563 dní (15 let a 4 měsíce) je tedy lhůtou překračující průměr o cca 4830 dní, což v rámci práva na projednání bez zbytečných průtahů, je lhůtou toto porušující. Pokud jde o složitost případu má žalobce za to, že řízení č.j. 35 C 6/2007 bylo zcela běžným případem, kterému chybělo řádné projednání, neboť byly ze strany soudu prvního stupně činěny obstrukce, jejich korekci musely činit soudy vyšších stupňů. Pokud jde o chování žalobce, pak ten nečinil žádné obstrukce, vždy odpověděl na doplnění v termínu. Co se týče odvolání, tak to nelze brát jako obstrukci, jelikož v podstatě bylo vždy vyhověno, tím se jedná o řádné uplatnění práv. Naopak žalobce neustále upozorňoval na chyby v řízení. Postup příslušných orgánů byl až obstrukční, kdy věc ležela 10 let u , tituly před jménem, , jméno FO, a nic se s ní nedělo. Význam případu pro účastníka považuje žalobce za mimořádný, přičemž je třeba přihlédnout i k věku žalobce, který když zahajoval spor, bylo mu 61 let a nyní mu je 76 let. Bylo třeba pouze rozhodnout procesní otázky, aby se mohlo pokračovat v dalším sporu. Tedy význam pro účastníka byl veliký a postup soudu žalobci ztěžoval život po dobu 15 let. Pokud jde o výši zadostiučinění, vychází žalobce ze Stanoviska Cpjn 206/2010, z částky v rozpětí 15 000 Kč - 20 000 Kč ročně s tím, že první dva roky jsou za ½, jeden měsíc je ohodnocen 1 250 Kč – 1 667 Kč. Vzhledem k tomu, o jaký spor se jedná (o mezitimní rozhodnutí, které způsobuje žalobci útrapy, požaduje žalobce maximální možnou částku. Vzhledem k uvedené metodice považuje za spravedlivé zadostiučinění částku v plné výši 305 000 Kč (15let a 4 měsíce x 20 000 Kč).

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Učinila nespornou skutečnost, že žalobce u ní přípisem, doručeným žalované dne 25. 5. 2022, uplatnil svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslil ve výši 305 000 Kč. Důvod nároku spatřoval žalobce v nesprávném úředním postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec pod sp. zn. 35 C 6/2007. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená a poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Odkázala na průběh posuzovaného řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec pod sp. zn. 35 C 6/2007, které probíhalo po dobu 15 let a 3 měsíců opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. Provedeným šetřením zjistila, že mezi některými úkony soudů docházelo k průtahům. Věc byla složitější zejména po stránce procesní, když po dlouhou dobu byly problémy se zapůjčením spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 7 C 846/94, který byl nezbytný k provedení důkazu, přičemž tento spis žádalo k zapůjčení několik soudů, opakovaně soud rozhodoval o žádostech žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků a také o žádostech na ustanovení zástupce, ustanovení zástupci také žádali o zproštění ustanovení, soud také rozhodoval o odměnách zástupců za zastupování žalobce, soud se také zabýval návrhy žalobce na vyloučení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci a Vrchního soudu v Praze, kdy soud vyzýval žalobce k doplnění těchto návrhů, soud opakovaně vyzýval žalobce k odstranění vad žaloby, dále byl vyzýván žalobce k označení důkazů k prokázání jistých tvrzení, Vrchním soudem v Praze bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci je v prvním stupni příslušný soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, soud zamítl žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Žalobce se svým chováním na délce řízení významně podílel podáváním svých procesních návrhů a žádostí na přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, žádostmi o prodloužení lhůty k odvolání, k prominutí zmeškání lhůty, na výzvy soudu někdy vůbec nereagoval, k jednání nařízenému na den 17. 10. 2008 se bez omluvy nedostavil, žádal o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Žalobce tak nadužívá různých procesních institutů a řízení tím neúměrně zatěžuje. Význam řízení pro žalobce považuje žalovaná za nízký, neboť se jedná o žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. 11. 1994 čj. 30 Co 571/94-28, tj. usnesení soudu o zastavení řízení, když toto rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé, nesplňuje tedy podmínky ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř., žaloba pro zmatečnost tak nebyla v této věci přípustná, přesto byla podána. Další okolností, která významně snižuje význam řízení pro žalobce je skutečnost, že žaloba pro zmatečnost podaná v lednu 2007 směřovala proti usnesením soudů z roku 1994. Žalobce se po celou dobu o řízení nezajímal, čímž v podstatě sám dal najevo, jaký význam pro něho mělo původní řízení a tím i řízení o mimořádném opravném prostředku k němu. Poukázala též na fakt, že o nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za dobu řízení do dne 3. 6. 2020 bylo již pravomocně rozhodnuto, kdy žalobce nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení uplatnil již několikrát. Ve stanovisku ze dne 12. 10. 2017, č.j. MSP-2188/2016-ODSK-ODSK/13, bylo žadateli přiznáno zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Tento postup Ministerstva spravedlnosti následně aprobovaly svými rozhodnutími jak Obvodní soud pro Prahu 2 dne 24. 10. 2019, č.j. 14 C 44/2017-95, tak Městský soud v Praze dne 3. 6. 2020, č.j. 72 Co 41/2020-115.

3. Soudem bylo účastníkům avizováno, že ve vztahu k namítanému řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 35 C 6/2007 je stěžejním obdobím, k němuž se váže dokazování, období od data 28. 3. 2019, neboť předchozí postup soudu bylo podroben zkoumání již ve věci žalobcem dříve uplatněné u zdejšího soudu, který se odrazil v rozsudku pod sp.zn. 14 C 44/2017 zdejšího soudu, a který je v právní moci, tudíž období vedeného řízení do data 28.3.2019 vykazuje prvky věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicata).

4. Z rekapitulace celého řízení 35 C 6/2007 Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Luberec do data rozhodujícího pro začátek relevantního období nyní posuzovaného, tedy do 28.3.2019 bylo zjištěno následující :

5. Žalobce podal návrh došlý Krajskému soudu Ústí nad Labem - pobočka Liberec dne 28. ledna 2007, jímž žádá, aby zrušil protiprávní usnesení č. j. 30 Co 571/94-28 ze dne 29. 11. 1994 a dále téhož dne doručeno podání žalobce témuž soudu, kdy žádá o zrušení usnesení 7 C 846/94-6, nicméně v petitu požaduje, aby bylo zrušeno usnesení 10 C 473/1995-32. Dále se ze spisu podává usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec č.j. 35 Co 574/2002 ze dne 19. listopadu 2002 ve věci žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, proti žalované , adresa, o zaplacení 800 tis. a 600 tis. Kč ve věci 10 C 473/1995-32 ze dne 29. 5. 1996, když odvolacím soudem je rozhodnuto tak, že usnesení Okresního soudu se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Dále doplnění podání žalobce došlé soudu 19. 6. 2007 ve věci 35 C 6/2007. Následoval úkon soudu, aby vzor 11 o. s. ř. obálkou typu VIII. byl doručen , Jméno zainteresované osoby 0/0, , předvolání k přípravnému jednání na 7. 10. 2008, referát ze dne 12. 9. 2008 k tomuto pokynu. Dále pokyn soudu ze dne 22. září 2008 vyžádat od Vrchního soudu v Praze spis 7 C 846/1994. Přípis žalobce došlý Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, došlý 25. 9. 2008, jako přípis místopředsedkyně Krajského soudu , tituly před jménem, , Anonymizováno, a podání ve věci 35 C 6/2007. Žádost žalobce o ustanovení právního zástupce došlá soudu pobočka Liberec 25. 9. 2008. Úřední záznam úřední osoby, že je sděleno Vrchním soudem v Praze, že spis Okresního soudu Jablonec nad Nisou, který byl žádán, vraceli zpět Okresnímu soudu s vyřízením. Další referát z 29. září 2008 žádat spis 7 C 846/1994 u Obvodního soudu Jablonec nad Nisou. Sdělení dožadovaného soudu, že spis je s odvoláním u Vrchního soudu v Praze, to sděleno 3. 10. 2008. Dále referát soudu ze 7. 10. 2008 k žádosti Vrchnímu soudu v Praze o zapůjčení spisu Okresního soudu s tím, že bude obratem vrácen. Dále stanovisko došlé Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, že žádosti o zapůjčení spisu Okresního soudu Jablonec nad Nisou 7 C 846/1994 nelze vyhovět, byl dne 2. 9. 2008 vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Další referát soudu ze dne 17. 10. 2008 k nařízení přípravného jednání 17. 10. 2008, respektive záznam o tom, že se uvedeného dne 17. 10. 2008 žalobce nedostavil k soudu. Následuje referát vyžádat od Krajského soudu Ústí nad Labem spis 7 C 846/94 a žalobci zaslat vzor 060 o. s. ř. nechť jej vyplněný soudu předloží do 10 dnů. Další referát soudce z 22. 10. 2008 k vyžádání spisu od Okresního soudu Jablonec nad Nisou. K tomu bylo reagováno, že spis 35 C 6/2007 dožadovaný soud odeslal k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k sp. zn. 15 C 8/2008. Další referát soudce z 13. ledna 2009, že prosí o spis od Obvodního soudu pro Prahu 2, jedná se o spis 7 C 846/1994 Okresního soudu Jablonec nad Nisou s tím, že tento spis je urgentně žádán. Nato reakce Obvodního soudu pro Prahu 2, že je spis zasílán, nicméně je třeba ho obratem vrátit. Usnesení 35 C 6/2007 ze dne 24. 8. 2009, jímž se žalobci , Jméno zainteresované osoby 0/0, osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Referát soudce k doručení tohoto usnesení žalobci dne 1. 9. 2009. Nato opakovaná žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, došlá soudu 14. 9. 2009. K tomu potvrzení o majetkových poměrech vzor 060, 35 C 6/2007. K tomu usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec 35 C 6/2007 ze dne 6. října 2009, že žalobci se ustanovuje zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, se sídlem , adresa, , k vypravení žalobci 7. 10. 2009. Odvolání žalobce proti usnesení 35 C 6/2007-44 (že se mu ustanovuje zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, ). Následoval návrh na vyloučení Krajského soudu a návrh na vyloučení Vrchního soudu v Praze. Odvolání v písemném vyhotovení na č. l. 47 došlé soudu pobočka Liberec 13. 10. 2009. Návrh na vyloučení procesního Krajského soudu došlý pobočce Liberec 13. 10. 2009 a návrh na vyloučení odvolacího Vrchního soudu v Praze došlý pobočce Liberec 13. 10. 2009. Předložení spisu k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze 6. 11. 2009. Usnesení Vrchního soudu v Praze 1 Co 417/2009-60 ze dne 6. září 2010, kde se usnesení soudu prvního stupně (č. l. 44) mění jen tak, že zástupcem žalobce se ustanovuje , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát z , adresa, . Spis vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec dne 11. 10. 2010. Sdělení místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec adresované předsedovi senátu , tituly před jménem, , jméno FO, a přidělení věci 35 C 6/2007 k projednání a rozhodnutí (s ohledem na přidělení soudce , Anonymizováno, k Nejvyššímu soudu) jinému soudci. Referát soudce z 11. 11. 2010 k zjištění CEO adresy pobytu žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Mailový požadavek z 29. 7. 2011 v rámci soudu o zapůjčení spisu 20 C 73/2011, který je připojen u 35 C 6/2007. Dále návrh na vyloučení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze strany žalobce došlý soudu pobočka Liberec 7. ledna 2013. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec č. l. 85 ze 7. února 2013, že žalobce se vyzývá do 20ti dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnit svůj návrh na vyloučení věci všech soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, aby bylo z tohoto doplnění zřejmé, proti kterému soudci námitka podjatosti směřuje a v čem je spatřován důvod pochybnosti o nepodjatosti. Referát k doručení této písemnosti žalobci 28. 2. 2013. Referát soudce z 13. 5. 2013 k připojení spisu 7 C 846/1994 a dalších úkonů ve věci. Dále usnesení soudu pobočka Liberec č. l. 92 ze dne 17. 5. 2013, že soud přiznává , tituly před jménem, , jméno FO, odměnu za zastupování 4 101 Kč. Dále žádost o zproštění ustanovení ze strany advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , který žádá soud pobočka Liberec o to, že byl ustanoven k zastupování pana , Jméno zainteresované osoby 0/0, a z důvodu dlouhodobé opakující se hospitalizace žádá o zproštění zastupování. Referát soudce z 18. 7. 2013 k advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, k jeho aktuálnímu , podezřelý výraz, stavu. Další referát z 19. 7. 2013, že telefonicky zjišťoval informace od advokáta , jméno FO, . Zaplacená odměna , tituly před jménem, , jméno FO, z 9. září 2013. Dále usnesení soudu pobočka Liberec 35 C 6/2007-105 ze dne 19. 9. 2013, že soud zprošťuje , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, se sídlem v , Anonymizováno, zastupování žalobce. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec z 24. října 2013, že ustanovuje v této věci zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Podání žalobce prostřednictvím jeho zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, soudu pobočka Liberec, ve věci úpravy a upřesnění žaloby. Referát soudu z 31. ledna 2014 k nařízení jednání (špatně čitelný výtisk, respektive kopie). Dále usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec z 12. února 2014, že žalobci se ukládá, aby do 10 dnů odstranil vady žaloby tak, že uvede, zda podává žalobu na obnovu řízení, žalobu pro zmatečnost, či obě tyto žaloby a v případě, že se jedná i o žalobu o zmatečnost, uvede, z jakého zákonného důvodu tuto žalobu podává. K tomu referát soudce z 11. 3. 2014, že jednání nařízené na 12. 3. 2014 se nekoná. Sdělení podání žalobce, upřesnění žaloby došlé soudu pobočka Liberec 17. 3. 2014. Předložení věci Vrchnímu soudu v Praze, neboť žalobce v řízení o žalobě pro zmatečnost namítl nedostatek věcné příslušnosti. Vrácení spisu z Vrchního soudu v Praze soudu pobočka Liberec 8. 4. 2015 bez rozhodnutí, neboť není k tomu zákonný podklad, když je třeba s námitkou věcné nepříslušnosti vznesenou žalobcem seznámit žalovaného a poskytnout mu lhůtu k vyjádření. Nato referát soudce z 1. 7. 2015 k učinění úkonů dle požadavku nadřízeného soudu. Dále předložení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze 17. 7. 2015. K tomu usnesení Vrchního soudu v Praze, že k projednání rozhodnutí věci v prvním stupni je příslušný soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno. Spis vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec 31. 8. 2015. Referát soudce ze 7. 9. 2015 k nařízení jednání na 12. 10. 2015. Sdělení žalobce došlé soudu 9. 10. 2015 k vyloučení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec. Žádost žalobce adresovaná Ministerstvu spravedlnosti ve věci odejmutí práva na spravedlivé projednání věci a žádost o náhradu škody. Protokol o jednání ve věci 35 C 6/2007 s vyhlášeným usnesením, že soud odročuje jednání k vyhlášení rozhodnutí na 19. 10. 2015. Protokol o vyhlášení rozsudku 19. 10. 2015, že žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 29. listopadu 1994 30 Co 571/94-28 se zamítá, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žádost advokáta ustanoveného ex offo o zproštění ustanovení došlá soudu pobočka Liberec 1. 12. 2015. Usnesení o zamítnutí žaloby pro zmatečnost v písemné podobě na čísle listu 153. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k odvolání datovaná 4. ledna 2015 a žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Úřední záznam soudu z 11. ledna 2016, že žalobce sdělil novou adresu, na kterou má být doručováno. Podání blanketního odvolání ze strany žalobce proti usnesení došlá soudu 11. ledna 2016. Ustanovení právního zástupce a prodloužení lhůty k odvolání ze dne 19. ledna 2016 ze strany žalobce. Další podání žalobce adresované Krajskému soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec, tam došlé 18. 6. 2016 a ustanovení právního zástupce. Dotaz soudce na vyškrtnutí advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, ze seznamu advokátů ze dne 9. 6. 2016. Usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec 17. června 2016, že žádost předchozího zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, o zproštění ustanovení se zamítá. Výzva soudu Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec z 1. 7. 2016 žalobci, aby do jednoho týdne prokázal svá tvrzení, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, nemohl v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu a svojí činnosti vykonávat činnost, a že byl v prosinci hospitalizován, a proto nemohl podat odvolání. Dále podání , tituly před jménem, , jméno FO, na usnesení soudu 35 C 6/2007- 167 k zaslání zpráv o zdravotním stavu , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále usnesení z 19. října 2016 Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, že žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení č. l. 153 z desátého měsíce 2015 se zamítá. Dále podání žalobce došlé Krajskému soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec 1. 11. 2016, že soud ignoruje a nereaguje na něj ohledně ustanovení právního zástupce. Podání právního zástupce žalobce ve věci 35 C 6/2007-175 z 1. 12. 2016, že podává odvolání. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze 28. 12. 2016. Vrácení spisu z Vrchního soudu v Praze Krajskému soudu v Ústí nad Labem 1. 11. 2017, že vrací spis bez rozhodnutí o odvolání ohledně zamítnutí žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty, neboť není doloženo, že jmenovaný je oprávněn k zastupování žalobce. Další dotaz soudce z 8. 11. 2017 na Českou advokátní komoru. Další podání z 27. 4. 2018 adresované žalobci, aby sdělil, zda si pro řízení zvolil sám jiného advokáta, nebo zmocněnce. Podání žalobce nadepsané jako odvolání proti usnesení č. l. 175 došlé soudu pobočka Liberec 10. 7. 2018. Přípis soudu doručený Vrchnímu soudu v Praze 28. 7. 2018, že předkládá spis k rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem pobočka Liberec č. l.

175. Usnesení Vrchního soudu v Praze 4 č.j. Co 304/206-214 ze dne 10. 10. 2018 ve věci náhrady škody v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení č. l. 175 jímž bylo rozhodnuto tak, že usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení, a též že soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec , tituly před jménem, , jméno FO, je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod 35 C 6/2007. Rozhodnutí místopředsedy Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec z 26. 11. 2018 k určení jiného soudce namísto , tituly před jménem, , jméno FO, , a to , tituly před jménem, , jméno FO, . Referát soudce , jméno FO, ze 7. 12. 2018 k doručení formuláře - prohlášení o finančních poměrech - žalobci. Usnesení soudu č. l. 226 ze dne 15. ledna 2019, že návrh žalobce na ustavení zástupce z řad advokátů se zamítá, vyznačena právní moc 6. 2. 2019. Další usnesení z února 2019 č. l. 230, že návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 19. 10. 2015 č. j. 35 C 6/2007-153 se zamítá. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení z 27. 2. 2019, respektive tento den doručeno soudu - pobočka Liberec. Odůvodnění blanketního odvolání, soudu doručené 12. 3. 2019. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze 28. 3. 2019.

6. Z nato navazujícího období, rozhodném pro nyní posuzovanou věc se podává, že dne 28. 3. 2019 byl spis předložen vrchnímu soudu a dále byly činěny následující úkony ve věci :

7. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze, kam byl spis doručen 28. 3. 2019. Na to usnesení na čísle listu 244 Vrchního soudu v Praze 4 Co 120/2019, jímž je rozhodováno o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 11. 2. 2019, sp. zn. 35 C 6/2007-230 a to tak, že usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se žalobci promíjí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 19. 10. 2015, č. j. 35 C 6/2007-153. Usnesení je ze dne 18. 3. 2020. Spis byl vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, dne 6. 4. 2020 a na uvedeném usnesení je vyznačena právní moc 13. 5. 2020. Následovalo podání žalobce došlé Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec dne 24. 6. 2020, datované 22. 6. 2020 a označené jako podání soudu v řízení. Závěrem v tomto podání žalobce uvádí, že je přesvědčen, že KSLBC včetně , tituly před jménem, , jméno FO, , není schopný či spíše ochotný objektivně a nestranně projednat a spravedlivě rozhodnout věc 35 C 6/2007. Následovalo předložení věci k rozhodnutí o námitce podjatosti Vrchnímu soudu v Praze, kam byl spis doručen 27. 7. 2020. Usnesení Vrchního soudu v Praze NCO 82/2020 -259 ze dne 17. 8. 2020 k námitce podjatosti, když je rozhodováno tak, že soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, , tituly před jménem, , jméno FO, není vyloučen z projednávání rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod spisovou značkou 35 C 6/2007. Spis vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, dne 20. 8. 2020. Na tomto usnesení vyznačena právní moc 26. 8. 2020. Referát soudu z 11. 9. 2020, aby bylo zasláno žalobci prohlášení plus přípis, ať vyplní a předloží výpisy ze všech bankovních účtů za posledních 6 měsíců a dále činěny dotazy na , Anonymizováno, , zda vlastní žalobce nějakou nemovitost, s dotazem na příslušný registr vozidel, zda vlastní motorové vozidlo. Doplnění návrhu , Jméno zainteresované osoby 0/0, na vydání rozsudku v této věci, datované 7. 9. 2020. Usnesení soudu číslo listu 270 ze dne 23. 9. 2020, jímž ukládá žalobci, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil své odvolání proti usnesení zdejšího soudu z 19. 10. 2015, 35 C 6/2007-153 tak, že uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postup soudu (odvolací důvod) a čeho se domáhá (odvolací návrh). Reakce žalobce došlá soud u 6. 10. 2020 k výzvě a prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žádost žalobce o prodloužení lhůty došlá soudu 6. 10. 2020 s tím, že chce nahlédnout do spisu a požádat o kopii usnesení z čísla listu 153, neboť nemá právního zástupce a předchozí právní zástupce mu listiny nepředal (číslo listu 273). Na to referát soudce z 3. 11. 2020, na čísle listu 274, aby žalobci byla zaslána obálka na adresu , adresa, atd., že s ohledem na jeho žádost podanou dne 6. 10. 2020 soud prodlužuje lhůtu stanovenou k odstranění vad odvolání proti usnesení soudu 19. 10. 2015, číslo listu 153. Reakce žalobce došlá soudu 16. 10. 2020 jako doplnění blanketního odvolání z 8. 1. 2016 proti usnesení z čísla listu 153. Usnesení na čísle listu 277 Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 19. 10. 2020, jímž se vyzývá žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za podání odvolání proti usnesení číslo listu 153, které činí , právnická osoba, Kč. Podání žalobce došlé soudu 21. 10. 2020, jako dodatek k doplnění blanketního odvolání proti usnesení na čísle listu 153. Dále žádost žalobce došlá soudu 4. 11. 2020 o povolení splátek na soudní poplatek. Na to reakce soudu ze 4. 11. 2020 o obsahu, že taková žádost zaplatit poplatek ve splátkách je v případě soudního poplatku splatného podáním návrhu na zahájení řízení nepřípustná a z toho důvodu o ní nebude rozhodováno. S ohledem na uvedené činí soud dotaz, zda má žalobcovu žádost o povolení splátek chápat jako žádost o osvobození od soudních poplatků a uvedené je třeba sdělit ve lhůtě 15 dnů. Žalobcem následně složena částka 1 500 Kč (vis. záznam o složení ze dne 10. 11. 2020 a pak 26. 11. 2020 částky 500 Kč). Na to referát soudu z 27. 11. 2020, že se odvolání a jeho doplnění má doručit žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, do datové schránky a v případě, že je žalovaný ve vazbě či výkonu trestu je třeba doručovat do příslušné věznice. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání, spis doručen Vrchnímu soudu v Praze 21. 12. 2020. Požadavek Vrchního soudu, aby byl vyžádán spis přílohový od Okresního soudu Jablonec nad Nisou, 7 C 846/94 ze dne 29. 12. 2020, je to reakce z příslušného soudu v Jablonci nad Nisou, že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec. Usnesení Vrchního soudu v Praze 4 Co 326/2020-297 ze dne 9. 9. 2021, že usnesení soudu prvního stupně, číslo listu 153, se zrušuje a věc se vrací k tomuto soudu k dalšímu řízení. Spis vrácen Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, dne 13. 10. 2021. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, číslo listu 303, ze dne 5. 1. 2022, k výzvě žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, , aby zaplatil soudní poplatek za podanou žalobu, který činí podle položky atd. částku 1 000 Kč, a to z důvodu, že soudní poplatek nebyl dosud uhrazen. Na to reakce žalobce došlá soudu 18. 1. 2022 ze dne 17. 1. 2022 o úhradě dodatečně vyměřeného soudního poplatku, který je uhrazen na čísle listu 305. Podání žalobce ze dne 9. 2. 2022, adresované Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, kam bylo doručeno 11. 2. 2022, označené jako odročení jednání, když tak reaguje na nařízení jednání na 4. 3. 2022 a žádá o odročení z důvodu hodných zvláštního zřetele. Reakce soudu z 18. 2. 2022, že soud jeho žádosti o odročení jednání nevyhovuje a jednání proběhne v původně stanoveném termínu. Žádost o odročení jednání právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, ze 4. 3. 2022, že převzal zastoupení žalobce, předkládá plnou moc a dovoluje si požádat o odročení jednání naplánované na 4. 3. 2022 alespoň o 30 dnů (číslo listu 315). Na to reakce soudu z 1. 3.2022, že se jednání 4. 3. 2022, odročuje na 18. 3. 2022 z důvodu žádosti žalobce, když se vysvětluje, proč bylo nařízeno na 18. 3. 2022 a nikoliv na pozdější termín. Usnesení 35 C 6/2007-320 ze dne 18. 3. 2022, že se žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 29. 11. 1994, 30 Co 571/94-28, zamítá, výrok I. Výrok II. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, vyznačená právní moc 20. 4. 2022. Doručeno právnímu zástupci žalobce 4. 4. 2022.

8. V účastnickém výslechu žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, vyjádřil přesvědčení, že v dříve projednávané jeho věci u podepsaného soudu pro odškodnění nemajetkové újmy se soudy řádně nevypořádaly s dříve podanou žalobou v téže věci. Zamlčely, že věc 35 C 6/2007 vyřizoval u Krajského soudu soudce, který věděl, že už dříve byl z věci vyloučen, a přesto věc 35 C 6/2007 držel 10 let a rozhodoval o ní způsobem, proti kterému musel žalobce opakovaně protestovat formou odvolání. Pokud by ta odvolání nebyla důvodná, nebylo by co řešit, ale odvolací soudy mu daly vždy za pravdu. Soudce, který rozhodoval musel vědět, že vydává nesprávná rozhodnutí, a to trvalo 10 let. Snažil se tehdejšího právního zástupce informovat o všech důležitých okolnostech, které se vázaly k věci 35 C 6/2007, potažmo věci 7 C 846/94 Okresního soudu v Jablonci. Ministerstvo spravedlnosti se otáčí na tom, že věc pro žalobce nemá podstatný význam. Oponoval, že naopak, věc pro něj má zásadní význam, protože se vztahuje k věci, kterou Okresní soud v Jablonci nad Nisou zmařil úskočným a hanlivým způsobem a má to i význam do věci 7 C 50/2005, kam byla věc od Okresního soudu v Jablonci převedena po jeho vyloučení. Protože po věci 7 C 846/94 podal vzápětí další žalobu, v lednu 1995, pod číslem 10 C 49/95. A ta věc 7 C 846/94 má zásadní význam, protože Okresní soud v Litoměřicích teď uznal, že žalovaný , jméno FO, , to je ten z , Anonymizováno, , nejenže způsobil škodu, ale údajně žaloba byla podána po lhůtě, což není pravda, protože žalobce již předtím žaloval tyhle subjekty jenom v obráceném pořadí ve věci 7 C 846/94. Čili ta věc pro něj má zásadní význam. Též v průběhu posuzovaného řízení od roku 2007, kdy podal žalobu na zmatečnost, činil vůči soudům podání na průtahy. Upozorňoval, že řízení trvá nepřiměřeně dlouho, přitom věc nebyla podle jeho názoru nijak právně složitá, naopak byla jednoduchá. , tituly před jménem, , jméno FO, vydával řadu napadnutelných rozhodnutí, i přesto, že věděl o svém vyloučení a věc držel 10 let, 11 let. Obvodní soud pro Prahu 2, potažmo Městský soud v Praze rozhodovali ve věci 14 C 44/2017. Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl v roce 2019, což potvrdil Městský soud v Praze vydáním rozsudku v roce 2020. Ovšem řízení 35 C 6/2007 pokračovalo až do roku 2022. Má za to, že měly soudy vyčkat, než bude řízení 35 C 6/2007 skončeno, avšak nevyčkaly.

9. Ve věci projednávané u zdejšího soudu č.j. 14 C 44/2017 se z pravomocného rozsudku č.j. 14 C 44/2017-95 ze dne 24.10.2019 podává zamítnutí žaloby na nemajetkovou újmu, kdy žalobcem , jméno FO, byl uplatněný nárok z tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 35 C 6/2007, které inicioval žalobou pro zmatečnost dne 28. ledna 2007 a ze zjištěných informací z uvedeného spisu ke dni rozhodování soudu I. stupně bylo soudem konstatováno, že ke dni 28.3.2019 řízení stále probíhá. Soud v uvedené věci konstatoval, že v řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec pod sp. zn. 35 C 6/2007 se jednalo o řízení zahájené žalobou pro zmatečnost ve vztahu k věci vedené u OS v Jablonci nad Nisou. Toto řízení bylo složité po stránce procesní, když spis Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 7 C 846/94, kterého bylo třeba k provedení důkazu, nebylo možno zajistit v přiměřené době, neboť spis byl zapůjčen postupně několika soudům. V řízení bylo opakovaně rozhodováno o ustanovení zástupce, o zproštění ustanovení, o odměnách zástupců za zastupování žalobce, bylo rozhodováno o návrzích žalobce o vyloučení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec a Vrchního soudu v Praze, žalobce byl opakovaně vyzýván k doplnění těchto svých neúplných a nepřesných návrhů, včetně odstranění vad žaloby, také k doplnění důkazních návrhů. Bylo rozhodováno o věcné příslušnosti soudu, také o žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Na délku řízení měly vliv tyto okolnosti, když soud byl povinen na návrhy účastníků řízení reagovat a s těmito se vypořádat, tedy rozhodnout o nich. Řízení probíhalo na několika stupních soudní soustavy. Žalobce se na celkové délce řízení výrazně podílel svým chováním. Vcelku významně svými procesními návrhy a žádostmi o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce, o prodloužení lhůty k odvolání, o prominutí zmeškání lhůty. Na některé výzvy soudu žalobce vůbec nereagoval, k nařízenému jednání ve věci dne 17. 10. 2008 se bez omluvy nedostavil. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, tento lze považovat za nízký, s ohledem na předmět řízení – žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec č. j. 30Co 571/94-28 ze dne 29. 11. 1994, jímž bylo řízení zastaveno. Toto rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé, nesplňuje podmínky ust. § 229 odst. 3 o.s.ř. Žaloba pro zmatečnost tedy nebyla v této věci přípustná, přesto byla žalobcem podána. V uvedeném řízení byly shledány průtahy, avšak z výrazné části je třeba přičíst délku řízení procesně iniciativnímu jednání žalobce. Proto jako satisfakce postačí konstatování porušení práva, kterého se žalobci ze strany žalované dostalo, bez relutární satisfakce.

10. Soud tedy v nyní projednávané věci vyšel (opět) ze spisu č.j. 35 C 6/2007 Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec), v němž byla žalobcem podána žaloba dne 28. ledna 2007, kdy v předmětném řízení č.j. 14 C 44/2017 posuzoval z hlediska délky řízení úkony soudu do momentu předložení věci k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze dne 28. 3. 2019.

11. Skutkovým zjištěním soudu je, že řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 35 C 6/2007 inicioval žalobce žalobou pro zmatečnost dne 28. ledna 2007 a ze zjištěných informací z uvedeného spisu je zřejmé, že ke dni 28.3.2019 řízení jako neskončené ještě probíhalo. Následně po datu 28.3.2019 dále trvalo a to do 20.4.2022, tedy ještě 3 roky, kdy poslední rozhodnutí, usnesení z 18.3.2022 , že žaloba pro zmatečnost se zamítá, nabylo právní moci.

12. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 téhož zákona stát odpovídá za podmínek stanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 13 citovaného zákona nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

13. Podle § 6 o.s.ř. soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné byly spolehlivě zjištěny.

14. Podle § 31 a) citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové lhůtě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Podle zákona č. 82/1998 Sb. jsou podmínkami vzniku odpovědnosti státu za škodu existence odpovědnostního titulu, a to nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny zároveň, aby bylo možno odpovědnost státu za škodu vyslovit a náhradu škody přiznat. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv. Pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žadatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. V této souvislosti Ministerstvo spravedlnosti dále odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků řízení a jsou vyvolány okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.

16. Pokud jde o podíl účastníků řízení na délce řízení, nelze jim přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany. Jestliže účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Ať se jedná o uplatnění opravných prostředků nebo o nutnost rozhodování nadřízeného soudu v jiných otázkách, skutečnost, že rozhoduje soud vyššího stupně, objektivně prodlužuje celkovou dobu řízení o dobu nutnou k vydání rozhodnutí soudem vyšší instance, k jeho vyhotovení a rozeslání účastníkům.

17. Ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, č.j. Cpjn 206/2010 plyne, že zhodnocení dosavadní délky řízení i skutečnosti, že nebylo dosud skončeno, představuje pro případné opětovné uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouze vedené řízení, v rozsahu předmětu hodnocení, překážku věci rozsouzené. Opětovné uplatnění kompenzačního nároku je tak jako důvodné myslitelné leda tehdy, kdyby průběh řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, vykazoval nepřiměřenou délku i po vyhlášení rozsudku pravomocně přiznávajícího náhradu, a to buď za takovou další délku řízení, anebo za novou skutkovou okolnost, že lze celkovou délku řízení, právě v důsledku jeho další délky, hodnotit za nepřiměřenou. Nyní tak je možné hodnotit pouze dobu řízení od 28.3.2019 do 20. 4. 2022.

18. Po provedení důkazu přílohovým spisem tak nelze konstatovat, že by docházelo v tomto období k etapám nečinnosti žalované. Byly činěny úkony navazující na procesní aktivitu žalobce, který (období únor 2019) žádal o prominutí zmeškání své lhůty pro podání odvolání, což vyvolalo reakci v rozhodnutí soudu I. stupně (březen 2019), který zamítl žádost žalobce a následně i rozhodnutí odvolací instance, které změnilo rozhodnutí soudu I stupně a prominulo zmeškání lhůty žalobci. Účastník řízení má jistěže právo podávat opravné prostředky proti zamítavému výroku soudu v procesní záležitosti, nicméně ten, kdo vyvolal nutnost rozhodnout o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání v této věci, byl výhradně žalobce, který zmeškal lhůtu svým zaviněním, pročež se řízení v této fázi řízení prodloužilo o 1 rok.

19. Žalobce dále podával námitku podjatosti soudce 6/2020, vrchní soud rozhodl zamítnutím námitky podjatosti 7/2020. Žalobce pak musel být soudem vyzýván k doplnění svého odvolání proti usnesení ještě z 19.10.2015 čl.l 153, což soud učinil usn. Č.l.. 270 z 23.9.2020. Nato žalobce opět požádal 6.10.2020 o prodloužení lhůty k doplnění odvolání a požádal o kopii usnesení č.l. 153, kterou údajně nemá k disposici. Soud jeho návrhu na prodloužení lhůty vyhověl. I tento požadavek žalobce na prodloužení lhůty si vyžádalo procesní rozhodování ze strany soudu, pročež se řízení protáhlo, byť o nikoli podstatnou dobu.

20. Žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání 19.10.2020 a opět to byl on, kdo vyvolal další nutnost procesně reagovat ze strany soudu na jeho žádost o splátky soudního poplatku. Po následné komunikaci a vysvětlování ze strany soudu, že splátky jsou nepřípustné a nebude o tom rozhodováno, potažmo soud může věc posoudit jako žádost o osvobození od SOP pak žaloce SOP zaplatil 26.11.2020.

21. Další snaha o zdržení řízení nastala poté co soud I. stupně po vrácení věci z VS nařídil jednání na 4.3.2022, načež žalobce reagoval žádosti o odročení z „důvodů hodných zvláštního zřetele!“ Tomuto však soud nepřitakal, a žádosti žalobce o odročení nevyhověl. Nicméně stejně pak jednání odročil na 18.3.2022 , neboť nový právní zástupce žalobce o to požádal s ohledem na novou plnou moc udělenou žalobcem. Zdržení tak bylo fakticky v řádech dnů. 18.3.2022 pak bylo ve věci rozhodnuto zamítnutím žaloby pro zmatečnost. PM 20.4.2022.

22. Žalobce se svým chováním na délce řízení významně podílel podáváním svých procesních návrhů a žádostí na přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, žádostmi o prodloužení lhůty k odvolání, k prominutí zmeškání lhůty, žádal o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Žalobce tak nadužívá různých procesních institutů a řízení tím neúměrně zatěžuje.

23. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, ten lze považovat za nízký s ohledem na skutečnost, že se jedná o žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29.11.1994 čj. 30 Co 571/94-28, tj. usnesení soudu o zastavení řízení, když toto rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé, nesplňuje tedy podmínky ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř., žaloba pro zmatečnost tak nebyla v této věci přípustná, přesto byla podána. Další okolností, která významně snižuje význam řízení pro žalobce je skutečnost, že žaloba pro zmatečnost podaná v lednu 2007 směřovala proti usnesením soudů z roku 1994. Žalobce se po celou dobu o řízení nezajímal, čímž sám dal najevo, jaký význam pro něho mělo původní řízení a tím i řízení o mimořádném opravném prostředku k němu.

24. V posuzovaném období trvání řízení (další 3 roky) došlo k mírným průtahům, bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby pro zmatečnost pro procesní vady. I tuto dobu řízení tak lze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a to zejména z důvodu značně nízkého významu řízení pro žalobce a procesnímu postupu žalobce v průběhu řízení. Soud tak považuje zadostiučinění poskytnuté žalovanou v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující a s ohledem na uvedené soud relutárnímu odškodnění ani v důsledku vedeného řízení další 3 roky, nepřitakal. Konstatování poskytnuté žalovanou tak k satisfakci žalobce postačuje.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byla úspěšná žalovaná a soud jí proto přiznal náklady řízení za úkony – vyjádření k žalobě, 2x jednání ve věci a písemný závěrečný návrh, tedy 4 úkony x 300 Kč dle vyhl.č. 254/2015 Sb., celkem 1 200 Kč.