14 C 50/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Plevkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A c) Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalobce A d) Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalobce A všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město jednající prostřednictvím Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 4 x 180 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost konstatovat, že došlo nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro , adresa, v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, k zásahu do práva žalobců, se zamítá.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou ze dne , datum, domáhají po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím pro každého z žalobců jakožto zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „posuzované řízení“). Žalobci se se svými nároky na náhradu újmy předběžně obrátili na žalovanou, která jejich nároky odmítla. Žalobci dále uvedli, že v posuzovaném řízení podali výzvu k úhradě újmy způsobené nesprávným úředním postupem u žalované s tím, že tato výzva byla doručena dne , datum, , aby se žalobou ze dne , datum, domáhali náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající ve výrocích soudních osob, za konečné rozhodnutí ve věci žalobci označili rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Dle tvrzení žalobců tedy doba mezi doručením výzvy a konečným rozhodnutím činila téměř 7 let, přičemž délku trvání posuzovaného řízení považují za nepřiměřenou. Žalobci závěrem uvedli, že by mělo dojít k valorizaci základní částky s ohledem na ekonomický vývoj nastalý od vydání stanoviska Nejvyššího soudu.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žalobou tvrzený nárok neuznává a navrhuje její zamítnutí. Potvrdila, že u ní žalobci dne , datum, předběžně uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Žalovaná zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že probíhalo 6 let a 10 měsíců při započtení doby předběžného projednání nároku (společně též „kompenzační řízení“). Délku kompenzačního řízení vyhodnotila jako přiměřenou vzhledem k tomu, že se žaloba mohla začít věcně projednávat až od listopadu 2021, kdy bylo pravomocně skončeno řízení u opatrovnického soudu s tím, že délku kompenzačního řízení žalobci zásadně ovlivnili tím, že žalobu podali, aniž by u nezletilých žalobců měli podání schváleno opatrovnickým soudem. Žalovaná tvrdila, že věcné projednávání žaloby trvalo 2 roky a 9 měsíců, kdy se v této době konalo více jednání a byly vydány dva rozsudku soudu prvého stupně a dvě rozhodnutí odvolacího soudu.

3. Soud provedl dokazování spisem Obvodního soudu pro , adresa, vedeným pod sp. zn. , Anonymizováno, Z tohoto spisu se podává, že Obvodnímu soudu pro , adresa, (dále jen „soud“ nebo „soud prvého stupně“) byla dne , datum, doručena žaloba zdejších žalobců, kteří se domáhali po žalované konstatování, že nesprávným úředním postupem došlo k zásahu do práv žalobců, a zaplacení náhrady nemajetkové újmy. Usnesením ze dne , datum, vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Podáním ze dne , datum, žalobci podali námitky proti usnesení o výzvě k zaplacení soudního poplatku. Usnesením zde dne , datum, vyzval soud žalobce, aby předložili souhlas opatrovnického soudu s udělením plné moci právnímu zástupci a k podání žaloby. Podáním ze dne , datum, žalobci podali námitky proti usnesení o výzvě k předložení souhlasu opatrovnického soudu s tím, že téhož dne podali opatrovnickému soudu návrh na udělení souhlasu. Usnesením ze dne , datum, soud potvrdil své rozhodnutí o výzvě k zaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne , datum, soud vyzval žalovanou k vyjádření k žalobě, které bylo soudu doručeno dne , datum, a které bylo žalobcům zasláno dne , datum, . Dne , datum, si Okresní soud v , adresa, („opatrovnický soud“) vyžádal zapůjčení spisu, který mu byl z pokynu soudu uděleného dne , datum, zapůjčen na 30 dní, přičemž k zaslání spisu došlo s přípisem soudu ze dne , datum, a k jeho vrácení dne , datum, . Dne , datum, soud vyhotovil úřední záznam o hovoru se zástupce žalobců, jehož obsahem bylo sdělení, že řízení o schválení právního jednání ze nezletilé žalobce stále probíhá. Dne , datum, bylo soudu doručeno sdělení žalobců o probíhajícím opatrovnickém řízení. Usnesením zde dne , datum, soud nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků. Pokynem ze dne , datum, soud určil ověřit stav opatrovnického řízení. Usnesením ze dne , datum, bylo řízení přerušeno do skončení řízení o návrhu na schválení procesního úkonu za nezletilého vedeného u opatrovnického soudu. Dne , datum, soud požádal opatrovnický soud o sdělení, zda je řízení pravomocně skončeno, a případně o zaslání kopie rozhodnutí. Dne , datum, došlo soudu sdělení opatrovnického soudu, že řízení není pravomocně skončeno a že se spis od , datum, nachází u Krajského soudu v Olomouci, na což soud reagoval pokynem ze dne , datum, dát věc na měsíční lhůtu a sledovat odvolací řízení. Dne , datum, soud opětovně vyzval opatrovnický soud ke sdělení stavu opatrovnického řízení, na což opatrovnický soud reagoval sdělením ze dne , datum, , že se spis nachází u odvolacího soudu. Dne , datum, došel soudu návrh žalobců na změnu žaloby spočívající v rozšíření o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou opatrovnického řízení. Úředním záznamem ze dne , datum, soud konstatoval, že zamítavý výrok rozsudku opatrovnického soudu o schválení právního jednání nezletilých žalobců dosud nenabyl právní moci a tento spis se nachází u odvolacího soudu, což bylo postupně konstatováno i dalšími úředními záznamy k dotazům soudu na odvolací soud, jehož jednání z výpisu aplikace InfoSoud proběhlo ve dnech , datum, a , datum, , jehož rozsudek si soud po opatrovnickém soudu vyžádal dne , datum, , přičemž zrušující rozsudek odvolacího soudu obdržel dne , datum, . Dotazy ze dne , datum, a dne , datum, se soud dotázal opatrovnického soudu na stav řízení, kdy v odpovědi ze dne , datum, opatrovnický soud uvedl, že se aktuálně rozhoduje o odvolání jednoho z žalobců proti určení nákladů řízení a jednání dosud nebylo nařízeno. Na další dotaz soudu ze dne , datum, opatrovnický soud odpověděl přípisem ze dne , datum, s tím, že ve věci schválení právního jednání dosud nebylo rozhodnuto a že jednání bude nařízeno pravděpodobně v květnu 2021. Opatrovnický soud se obrátil na soud dne , datum, s dotazem na výši soudního poplatku nezletilých žalobců, na což soud přípisem ze dne , datum, odpověděl, že , částka, za každého účastníka. Dne , datum, opatrovnický soud vyrozuměl soud o odročení jednání z důvodu nemoci žalobce a) na den , datum, a požádal o zapůjčení spisu, který mu byl soudem byl zaslán dne , datum, a po opakovaných výzvách vrácen dne , datum, společně s rozsudkem ze dne , datum, o udělení souhlasu s právním jednáním za nezletilé žalobce s udělením plné moci advokátovi a k uplatnění nároků v posuzovaném řízení, který nabyl právní moci dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, soud rozhodl o pokračování v přerušeném řízení. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na den , datum, . Dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vyjádření, které soudu zaslala dne , datum, a které bylo předáno žalobcům dne , datum, . Dne , datum, požádal zástupce žalobců o odročení jednání, které bylo dne , datum, odročeno na , datum, . Dne , datum, byly soudu doručeny dvě repliky žalobců, které byly dne , datum, zaslány žalované. Ve věci proběhlo dne , datum, jednání, které bylo za účelem dalšího dokazování odročeno na den , datum, a které bylo téhož dne odročeno na neurčito, aby bylo později nařízeno na , datum, . Dne , datum, bylo soudu doručeno vyjádření žalobců, které soud zaslal žalované dne , datum, . Ve věci proběhlo dne , datum, jednání, které byl odročeno za účelem výslechu dalšího svědka a dalšího dokazování na den , datum, a dále na den , datum, , přičemž toto druhé jednání bylo za účelem dalšího dokazování odročeno na den , datum, a znovu dne , datum, odročeno na , datum, . Dne , datum, proběhlo ve věci jednání, které bylo za účelem zhodnocení provedených důkazů odročeno na den , datum, , které bylo dne , datum, z důvodu zdravotní indispozice soudce odročeno na neurčito. Dne , datum, bylo soudu doručeno sdělení žalobců s uplatněním zvýšení nároků na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup i nepřiměřeně dlouhé náhradové řízení, které bylo dne , datum, zasláno žalované k vyjádření. Usnesením ze dne , datum, soud částečně připustil změnu žaloby. Dne , datum, bylo ve věci nařízeno jednání na den , datum, , při jehož konání soud připustil změnu žaloby ve zbývající části a na kterém vyhlásil zamítavý rozsudek. Proti tomuto rozsudku podali žalobci dne , datum, blanketní odvolání, k jehož doplnění byli vyzváni usnesením soudu ze dne , datum, , což žalobci učinili doplněním ze dne , datum, . Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu. V odvolacím řízení bylo dne , datum, nařízeno jednání. Dne , datum, bylo odvolacímu soudu doručeno vyjádření žalované. Dne , datum, proběhlo jednání před odvolacím soudem, při kterém byl částečně zrušen rozsudek soudu prvého stupně a v uvedeném rozsahu věc vrácena k dalšímu řízení, přičemž tento rozsudek byl účastníkům rozeslán dne , datum, a právní moci nabyl dne , datum, . Dne , datum, bylo ve věci nařízeno jednání na den , datum, , na kterém byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Jehož písemné vyhotovení bylo účastníkům rozesláno dne , datum, . Dne , datum, byl soudu doručen návrh na opravu rozsudku žalované. Dne , datum, bylo soudu doručeno blanketní odvolání žalobců, k jehož doplnění byli žalobci vyzváni usnesením ze dne , datum, , což žalobci učinili doplněním doručeným soudu dne , datum, . Dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vyjádření k podanému odvolání a spis byl dne , datum, předložen odvolacímu soudu. Dne , datum, nařídil odvolací soud jednání ve věci na , datum, , na kterém rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvého stupně; rozsudek odvolacího soudu byl účastníkům rozeslán dne , datum, a nabyl právní moci dne , datum, .

4. Soud dále ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, zjistil následující. Dne , datum, byl původně Městskému soudu v Brně doručen návrh navrhovatelů , Jméno žalobce B, , , jméno FO, a , jméno FO, , všech zastoupených otcem , Jméno žalobce A, , tito zastoupeni advokátem panem , Jméno advokáta, na udělení souhlasu soudu k právnímu jednání, kterým navrhovatelé uplatnili náhradu nemajetkové újmy způsobenou nesprávným úředním postupem. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, byl městským soudem výrokem I. tohoto usnesení vyslovena místní nepříslušnost, výrokem II. bylo rozhodnuto, že po právní moci tohoto usnesení bude spis postoupen Okresnímu soudu v , adresa, jako soudu místně příslušnému. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé odvolání, a to v podání ze dne , datum, . Věc byla odvolacímu soudu předložena dne , datum, . Následuje úřední záznam z , datum, . Usnesením Krajského v Brně ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Spis byl dále dne , datum, postoupen na základě místní nepříslušnosti Okresnímu soudu v , adresa, . Následuje návrh otce ze dne , datum, na přenesení příslušnosti k Městskému soudu v Brně. O tomto návrhu bylo rozhodnuto Okresním soudem v , adresa, usnesením ze dne , datum, , a to tak, že tento návrh byl zamítnut. Proti uvedenému usnesení bylo podáno otcem odvolání dne , datum, . Dne , datum, bylo odvolání otce doplněno, kdy výrokem II. tohoto napadeného usnesení teda byla rovněž otci , Jméno žalobce A, uložena pořádková pokuta ve výši , částka, . Proti tomu se tedy otec odvolal, své odvolání doplnil. Věc byla odvolacímu soudu předložena dne , datum, . Dle úředního záznamu ze dne , datum, byl k projednání rozhodnutí vedené věci u Krajského soudu v , adresa, přidělen soudce , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno s tím, že tedy byl opraven výrok I. tohoto usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . V mezidobí bylo doručeno soudu vyjádření matky dne , datum, . V mezidobí byl rovněž doručen návrh otce na ustanovení mediátora a smírné řešení věci, ke kterému se matka a OSPOD vyjádřily. Následuje dne , datum, sdělení otce ohledně uložení pořádkové pokuty a návrh na smírné řešení věci. Následuje zpráva na nezletilé navrhovatele z Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, . Z úředního záznamu ze dne , datum, mimo jiné vyplývá, že soud uložil rodičům, aby do 10 dnů zaslali své aktuální procesní stanovisko týkající se návrhu , adresa, , jméno FO, na udělení souhlasu soudu k právnímu jednání, kterým navrhovatelé uplatnili náhradu nemajetkové újmy. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, soud jmenoval nezletilým opatrovníka Úřad městské části města Brna k zastupování v řízení o schválení právního jednání nezletilé. K dané výzvě se dne , datum, vyjádřil otec s tím, že v rámci svého vyjádření rovněž uvedl, že tento souhlasí s právním jednáním, kterým všichni tři synové uplatnili náhradu nemajetkové újmy vůči České republice. Následuje vyjádření OSPODu ze dne , datum, , kdy tito souhlasili s udělením souhlasu soudu k právnímu jednání, kterým navrhovatelé uplatnili náhradu majetkové újmy. Dne , datum, bylo doručeno rovněž stanovisko matky, kdy z obsahu tohoto podání se vyplývá, že tato nesouhlasí s udělením souhlasu soudu k vedení takového to sporu. Dne , datum, se ve věci konalo jednání a jednání bylo odročeno na , datum, . Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, na č. l. 1009 bylo rozhodnuto výrokem I., že řízení o návrhu tehdy nezletilého , Jméno žalobce B, , kterým se domáhal schválení právního jednání, a to udělení plné moci advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem zastoupení v řízení u Okresního soudu v , adresa, , se zastavuje. Výrokem II. soud zamítl návrh , Jméno žalobce B, na vyloučení věci, řízení o výživném pro již zletilého, k samostatnému projednání. Výrokem III. bylo rozhodnuto o tom, že Fakultní nemocnice , adresa, není vyloučena z podání znaleckého posudku v řízení o právech a povinností k nezletilým dětem a výrokem IV. bylo rozhodnuto o uložení pořádkové pokuty. Následuje námitka podjatosti doručená soudu dne , datum, , směřovaná vůči soudkyni , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, byly k této námitce doručeny přílohy. Proti uvedenému odvolání se o, proti uvedenému usnesení se odvolal otec dne , datum, . Věc byla předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti dne , datum, , a to Krajskému soudu v , adresa, . Dne , datum, bylo doplněno odvolání otce proti uvedenému usnesení. Následuje úřední záznam , tituly před jménem, , právnická osoba, , předsedy Krajského soudu v , adresa, k rozhodování v dané věci. Následuje úřední záznam ze dne , datum, , kdy se tedy na soudce , tituly před jménem, , právnická osoba, určuje soudkyně Mgr, , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo usnesení okresního soudu v napadeném výroku IV. potvrzeno. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že soudkyně Okresního soudu v , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , není vyloučena z projednávání a rozhodování dané věci. V mezidobí dne , datum, byl k danému soudu tedy doručen návrh otce na vydání předběžného opatření ohledně placení výživného. Ten byl usnesením okresního soudu ze dne , datum, zamítnut. Následuje jednání ze dne , datum, , kdy byl vyslechnut tedy otec, doplňující výslech matky. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na , datum, . Dne , datum, byl doručen další návrh otce ohledně styku s nezletilými. Dne , datum, byl ve věci vydán rozsudek, kdy výrokem XIX. bylo rozhodnuto, že soud zamítá návrh ze dne , datum, , kterým se tehdy nezletilý , jméno FO, , nezletilý , jméno FO, a nezletilý , jméno FO, , domáhali schválení právního jednání, a to udělené plné moci advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, Cholenském pro uplatnění nároku ve věci náhrady škody a jiné újmy způsobené nesprávným úředním postupem a k uplatnění, u Okresního soudu v , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, a k uplatnění nároku žalobou projednávanou Obvodním soudem pro , adresa, . Proti uvedenému rozsudku podal odvolání, tedy zletilý , Jméno žalobce B, , a to dne , datum, . Dne , datum, bylo soudu doručeno rovněž odvolání nezletilého , jméno FO, a , jméno FO, a téhož dne i odvolání otce proti uvedenému rozsudku. Následuje znalecký posudek ze dne , datum, . Usnesením soudu ze dne , datum, byl , Jméno žalobce B, vyzván k doplnění odvolání. Soudu dne , datum, byl doručen návrh otce na předběžné opatření a zároveň návrh otce na prominutí či na odklad vykonatelnosti pořádkové pokuty. Návrh na vydání předběžného opatření byl usnesením ze dne , datum, zamítnut. Dne , datum, bylo doručeno soudu odůvodnění odvolání , Jméno žalobce B, proti rozsudku. Spis byl Krajskému soudu v , adresa, s odvoláním předložen dne , datum, . To bylo odvolacímu soudu předloženo odvolání proti usnesení o přiznání znalecké odměny, tento usnesení soudu prvního stupně potvrdil usnesením ze dne , datum, . Následuje tedy opět návrh, kdy usnesením ze dne , datum, Krajským soudem v , adresa, ze dne , datum, bylo ohledně napadeného výroku XIX. v části týkající se řízení o schválení právního jednání zrušeno a věc byla v tomto rozsahu vrácena okresního soudu k dalšímu řízení. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, soud ustanovil tedy nezletilým opatrovníka pro řízení o udělení souhlasu k právnímu jednání, a to , právnická osoba, k zastupování tedy v řízení. Proti uvedenému usnesení bylo podáno odvolání s tím, že usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , a to výrokem I. soud zrušil jmenování Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí a ustanovil opatrovníka Úřad městské části města Brna. Proti uvedenému usnesení bylo podáno odvolání. Věc byla odvolacímu soudu předložena dne , datum, . Dle úředního záznamu ze dne , datum, bylo určeno, že v souladu s platným rozvrhem práce bude věc projednávat soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením odvolacího soudu ze dne , datum, bylo odvolací řízení zastaveno tím, že usnesením, kterým nezletilým dětem byl jmenován opatrovník od městské části Brna, bylo usnesením odvolacího soudu ze dne , datum, potvrzeno. Následuje protokol o jednání před odvolacím soudem ze dne , datum, . V podání ze dne , datum, se tedy zdejší soud dotazoval o sdělení, v jaké fázi se nachází řízení ohledně schválení právního jednání za nezletilé děti , jméno FO, . Následuje ze , datum, vyjádření otce k návrhu na schválení právního jednání nezletilých. Žádost o odročení nařízeného jednání, které bylo nařízeno na , datum, . Ke sdělení soudu, zdejší soud dne , datum, sděloval výši vyměřené soudního poplatku pro každého z účastníkům. Následuje úřední záznam z , datum, , že dnešního dne telefonicky sděluje právní zástupce otce , tituly před jménem, , jméno FO, , že zaslal žádost o odročení z důvodu kolize a nyní žádá o odročení z důvodu nemoci. Následovalo jednání dne , datum, , a to tedy ve věci schválení právního jednání, které bylo z důvodu žádosti odročení odročeno na , datum, . Tohoto dne se konalo tedy odročené jednání, kde bylo dokazováno prostřednictvím listin, byl vyslechnut otec a matka a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na , datum, . Následuje tedy rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , kterým bylo výrokem I. řízení o schválení právních jednání zahájené k návrhům podaným u Okresního soudu v , adresa, . Ve vztahu k již zletilému , jméno FO, bylo řízení zastaveno. Výrokem II. soud udělil za matku , jméno FO, souhlas k udělení plné moci advokátovi panu , Jméno advokáta, pro uplatnění nároku nezletilého , jméno FO, a nezletilé , jméno FO, ve věci náhrady škody a jiné újmy způsobené nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 0 Nc , č. účtu, a uděluje za nezletilého , jméno FO, a nezletilou , jméno FO, souhlas k uplatnění těchto nároků, žalobami vedenými u zdejší soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, , včetně změny žaloby ze dne , datum, a pod sp. zn. , Anonymizováno, . Rozsudek v tomto výroku nabyl právní moci dne , datum, .

5. Z výzvy k náhradě újmy zde dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci uplatnili u žalované vedle nároku na konstatování porušení práva nesprávným úředním postupem v opatrovnickém řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, i nárok na náhradu nemajetkové újmy pro žalobce a) v celkové výši , částka, a pro každého z žalobců b) až d) v celkové výši , částka, .

6. Z výzvy k náhradě újmy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci u žalované uplatnili u žalované vedle nároku na konstatování porušení práva nesprávným úředním postupem i nárok na poskytnutí náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, pro každého.

7. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, bylo dále zjištěno, že žalovaná odmítla nárok žalobců s konstatováním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

8. Z doručenky zprávy s , Anonymizováno, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobců odeslal dne , datum, žalované zprávu s předmětem „výzva k náhradě újmy způsobené nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod s. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, “.

9. Z doručenky zprávy s , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná odeslala dne , datum, právnímu zástupci žalobců datovou zprávu s číslem jednacím , Anonymizováno, která byla doručena dne , datum, .

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od , datum, (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou soudu.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

13. Posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, , do jeho celkové délky však zdejší soud započítal i délku předsoudní fáze (mimosoudní projednání nároku u žalované), nejvíce však 6 měsíců (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2907/2019). Předsoudní fáze je zahájena dnem uplatnění nároku u žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1084/2017). V tomto případě byl nárok u žalované uplatněn dne , datum, , žalobu žalobci podali dne , datum, , tedy před uplynutím šestiměsíční lhůty pro projednání nároku žalovanou, tudíž soud tuto dobu do celkové délky řízení započítal v plné míře. Věc byla pravomocně skončena , datum, , celkem tedy soud při svém rozhodování vyšel z celkové délky řízení v trvání 6 let a 10 měsíců. Vycházeje tedy z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

14. Pokud jde o kritérium postupu orgánů státu, soud prvního stupně rozhodoval meritorně dvakrát, odvolací soud rovněž dvakrát. Soudy ve věci postupovaly v zásadě plynule, úkony činily koncentrovaně, jednání byla odročována v přiměřených lhůtách. Jakkoliv délku úvodní fáze řízení poznamenalo zásadní přerušení řízení v délce trvání 3 let a 4 měsíce, toto přerušení bylo vyvoláno nutností vyčkat rozhodnutí opatrovnického soudu o otázce vyslovení souhlasu s podáním žaloby v posuzovaném řízení a s udělením plné moci právnímu zástupci nezletilých žalobců (tj. fakticky otázky aktivní procesní legitimace nezletilých účastníků na straně žalobců). Po vyřešení této otázky byl průběh řízení v zásadě plynulý a v přiměřeném odstupu probíhala nařízená jednání, nebyla-li na žádost žalobců nebo kvůli zdravotní indispozici osoby soudce odročena. Za hraničně koncentrovaný lze ještě považovat postup soudu prvého stupně v samotném úvodu posuzovaného řízení, kdy k výzvě k předložení souhlasu opatrovnického soudu s podáním žaloby a udělením plné moci právnímu zástupci u nezletilých žalobců přistoupil až v několikaměsíčním odstupem po řešení jiných podmínek řízení (výběru soudního poplatku).

15. Co se týče složitosti věci, primárním předmětem řízení byl nikoliv triviální spor o to, zda tvrzené nevhodné chování soudce spočívající v neuctivém slovním projevu ve vztahu k žalobci a) představovalo nesprávný úřední postup. Soud v této souvislosti poukazuje na to, že v řízení bylo prováděno relativně rozsáhlé dokazování, které si jen v období od května 2022 do března 2023 vyžádalo nařízení čtyř jednání k provedení navrhovaných důkazů. Současně v průběhu řízení docházelo k rozšíření předmětu sporu, kdy byla původní žaloba opírající se o náhradu nemajetkového újmy kvůli výrokům soudních osob pronesených při přerušeném jednání nejprve rozšířena o náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení před opatrovnickým soudem, a následně dále rozšířena o navýšení požadovaného peněžitého odškodnění, o čemž soud dvakrát rozhodoval připuštěním změny žaloby, a to k návrhům žalobců ze dne , datum, a ze dne , datum, .

16. Posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne , datum, , Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. V případě žalobců se jednalo o kompenzační řízení za nepřiměřenou délku řízení před civilním soudem. Skutečnost, že předmětem tohoto kompenzačního řízení byla vedle jiného nepřiměřená délka řízení u opatrovnického soudu, které bylo v prvním rozhodnutí odvolacího soudu v odškodňovaném řízení, tj. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , hodnoceno s typově významnějším předmětem řízení, však v kompenzačním řízení o dřívějším kompenzačním řízení si takovou povahu nezachovává. Soud zdůrazňuje, že kritérium významu předmětu řízení pro účastníka je nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

17. Dále lze z obsahu spisu shrnout, že žalobci se na celkové délce řízení významně podíleli. V prvé řadě lze k tíži žalobců přiřknout prodloužení řízení o dobu přerušení řízení od , datum, do , datum, , které bylo způsobeno absencí souhlasu opatrovnického soudu s podáním návrhu ve věci nezletilými žalobci i jejich udělením souhlasu s právním zastoupením. Žalobci v posuzovaném řízení opakovaně využili opravné prostředky, přičemž využívání opravných prostředků sice nelze klást účastníkům k tíži, když jejich užití patří k procesním právům účastníků, na druhou stranu každý opravný prostředek ve svém důsledku vede k prodloužení celkové délky řízení, a to tím spíše, pokud žalobci v obou případech podali blanketní odvolání, jejichž obsah doplnili až po výzvě soudu. Jinak se žalobci se ve věci vyjadřovali v soudem stanovených lhůtách a plnili své procesní povinnosti včas. Návrh na určení lhůty žalobci nepodali a netvrdili, že by si stěžovali na průtahy v řízení.

18. Co se týče délky řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, ve věci schválení právního úkonu podání žaloby za nezletilé žalobce, zdejší soud posuzoval rovněž její přiměřenost, a to s ohledem na shora popsaná kritéria. Dospěl přitom k závěru, že i toto opatrovnické řízení nebylo nepřiměřené. Z obsahu spisu vzal soud za prokázané, že opatrovnické řízení o schválení právního úkonu za nezletilé trvalo 3 roky a 4 měsíce. Je pravdou, že u opatrovnických řízení je kladen důraz na rychlé vyřízení věci, a to s ohledem na jejich charakter, nicméně je nutné zohlednit, že opatrovnický soud v průběhu rozhodování o návrhu na schválení právního úkonu za nezletilé rozhodoval i o dalších návrzích vznesených ze strany účastníků ve věci péče a výživného, věc byla vyřizována na dvou stupních soudní soustavy, soud opakovaně rozhodoval o procesních věcech, mimo jiné o uložení pořádkové pokuty, námitce podjatosti. Rovněž soud rozhodoval o dvou návrzích na schválení právního úkonu, neboť nejprve žalobci uplatnili nárok plynoucí z nesprávného úředního postupu, posléze jej rozšířili o nepřiměřenou délku daného řízení. Soud postupoval plynule, bez průtahů. S ohledem na uvedené nemá zdejší soud za to, že by délka řízení dlouhého 3 roky a 4 měsíce byla nepřiměřená.

19. Vzhledem k výše popsaným kritériím má tedy nalézací soud za to, že v dané věci nedošlo k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě. Z celkového délky posuzovaného řízení trvajícího 6 let a 10 měsíců totiž připadají necelé 2 měsíce na předsoudní fázi řízení a další 3 let a 4 měsíce na přerušení řízení vyvolaného absencí souhlasu opatrovnického soudu s podáním žaloby a udělením plné moci právnímu zástupci u nezletilých žalobců. Ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, je patrné, že se soud prvého stupně opakovaně aktivně dotazoval na stav opatrovnického řízení a udržoval se s ním v průběžném kontaktu, z čehož vyplývá, že byl v rámci svých možností procesně činným soudem. Projednávání věci samé mohlo fakticky pokračovat až po odpadnutí této překážky, kdy první rozhodnutí soudu prvého stupně ve věci bylo vydáno po 1 roce a 7 měsících od rozhodnutí o pokračování v řízení (tj. , datum, ), kdy v mezidobí proběhlo 5 jednání soudu prvého stupně; druhé a finální rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po dalších 12 měsících (tj. , datum, ) po provedení 2 odvolacích řízení a 3 dalších jednání. Fáze aktivního projednávání žaloby tedy ve výsledku trvala 4 roky a 2 měsíce (konkrétně 1 rok a 7 měsíců od podání žaloby do přerušení řízení a 2 roky a 7 měsíců od pokračování řízení do vyhlášení konečného rozhodnutí), což lze s ohledem na procesní aktivitu žalobců a dvě proběhlá odvolací řízení považovat za přiměřenou délku řízení s výše popisovanou povahou.

20. Soud proto uzavírá, že na základě zhodnocení všech relevantních kritérií dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení byla s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem jeho průběhu stále ještě přiměřená a k nesprávnému přednímu postupu nedošlo. Jelikož ve věci nebyl shledán odpovědnostní titul, a není tak splněna základní podmínka pro vyvození odpovědnosti žalované, soud žalobu v celém rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství (výrok I).

21. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přitom vycházel z toho, že žalovaná byla ve věci úspěšná, má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů. Výše nákladů je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony, a to za vyjádření k žalobě, sdělení ze dne , datum, a účast a příprava na jednání dne , datum, a , datum, , ve výši , částka, podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a ve světle usn. Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 28Cdo 2638/2025.

22. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.