14 C 53/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 3 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 97 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení 8,05% od 8. 3. 2021 do 28. 6. 2021 z částky 97 500 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 2 902 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 8. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 570 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení nemajetkové újmy z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, nezákonného trestního stíhání své osoby. Uvedl k tomu, že usnesením Police ČR, OHK [obec], ze dne 30. 10. 2014 byl obviněn ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4d, trestního zákoníku, a následně byla proti němu podána obžaloba. Okresní soud v Šumperku svým rozhodnutím č.j. 2 T 190/2015-1293 ze dne 1. 12. 2015 však vrátil věc k došetření a stížnost státního zástupce byla Krajským soudem v Ostravě - Olomouc zamítnuta. Následně však policie trestní stíhání usnesením ze dne 10. 10. 2016 pro stejný trestní čin rozšířila. Celé trestní stíhání nakonec skončilo usnesením Okresního státního zastupitelství v Šumperku č.j. 2 ZT 226/2018-275 zastavením mého trestního stíhání a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 4. 2020. Do zahájení vyšetřování policií ČR neměl ve svém osobním životě problémy. Jakmile začal být vyšetřován a následně obviněn, došlo v jeho životě ke zlomu. Hrozil mu vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody s hrozbou zaplacení údajné mnohamilionové škody za údajnou zpronevěru finančních prostředků. Začal mít existenční problémy, aby se vůbec v oblasti, kde pracoval, mohl dále uplatnit. Tím došlo i ke snížení příjmů žalobce, došlo k poškození jeho osobní pověsti a věrohodnosti. Ještě v březnu 2012 absolvoval operaci srdce v nemocnici [obec]. Během vyšetřování se jeho zdravotní stav zhoršoval po fyziologické i psychické stránce. Tvrdí, že to bylo způsobeno neobjektivním přístupem vyšetřovatele, který jednoznačně dával najevo, že jeho vysvětlení nevěří, odmítal se zabývat a provést žalobcem navržené důkazy. Tato hrozba a nejistota způsobila frustraci a neustálou stresovou zátěž žalobce, která se velmi negativně odrazila na jeho zdravotním stavu. Začal navštěvovat psychiatra, posléze psychologa a podle vyjádření ošetřujících lékařů tato psychická zátěž se velmi negativně odrazila na jeho zdravotním stavu. Tento se stále zhoršoval a nakonec, po dlouhé pracovní neschopnosti, mu byl přiznán plný invalidní důchod. Žil v nejistotě, co bude dál. Takže došlo nejen ke zhoršení zdravotního stavu, ale jeho psychickým stavem trpěla i rodina, zejména manželka, to vše za situace, kdy vychovávají dceru s poruchou autistického spektra, provázené středním stupněm mentální retardace. Přitom toto trestní stíhání bylo od počátku nezákonné. V únoru 2019 se musel podrobit další operaci srdce, kdy došlo k tomu, že v důsledku delší pracovní neschopnosti skončil jako invalidní důchodce. Trestní stíhání stále pokračovalo, až v únoru 2020 byly u žalobce zjištěny trvalé změny na srdečním svalu a byl dán do plného invalidního důchodu, což považuje za důsledek mnohaletého vyšetřování, kdy byl stíhán nezákonně. Postup policie v [obec] osobně bral jako cílenou diskriminaci a poškozování rodiny s postiženým dítětem po psychické i ekonomické stránce, aby se přiznal. Byl tedy šikanován a poškozován mnohaletým zbytečným vyšetřováním. Manželka pracuje jako [anonymizováno] ve své soukromé praxi v [obec], přičemž se stalo opakovaně, že byla svými klienty dotazována, co se to v jeho případě děje, co vlastně ukradl, že je trestně stíhán a vyptávali se na podrobnosti. Byla brána jako manželka zloděje a defraudanta obviněného z vážného trestného činu. Toto se odrazilo na jejím psychickém stavu, protože byla naznačena i ekonomická„ likvidace“ jejich rodiny. Byl vystaven riziku vysokého trestu, ale i hrozbě vysoké finanční náhrady a tím hrozila ekonomická likvidace rodiny s negativním dopadem na manželku a dceru. Jeho celkový zdravotní stav se tím prudce zhoršil až natolik, že byl dán do plného invalidního důchodu. Není schopen sám se živit a dostatečně hmotně zajišťovat rodinu. Dlouholetým trestním stíháním na základě falešného obvinění byl postižen společensky, po zdravotní stránce jak fyziologické tak psychické, v necelých šedesáti letech skončil jako invalidní důchodce. Tím došlo k mému vyřazení z plnohodnotného pracovního a společenského zařazení ve společnosti a chuti do života. Došlo k prohlubování stavu úzkosti u mojí dcery s diagnózou [anonymizováno]. V důsledku postupného zhoršování se [anonymizována dvě slova] dcery, musela dcera absolvovat odborné vyšetření na [anonymizováno] a začala její léčba. V současné době musí pravidelně užívat [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. Postupné zhoršení jejího [anonymizováno] stavu připisuji tomu, že dcera musela tolik let podvědomě snášet atmosféru existenčního napětí a psychické nepohody v rodině. Za tuto újmu požaduje částku 3 000 000 Kč, když k výši této částky podpůrně dospěl zhoršením kvality svého života v důsledku dlouhotrvajícího trestního stíhání. Svým podáním doručeným žalované dne 7. 9. 2020 uplatnil nárok u žalované, do podání této žaloby však s výjimkou akceptačního dopisu nedostal žádnou odpověď. Do prodlení se tedy žalovaná dostala dnem 8. 3. 2021.

2. Žalovaná žalobci v rámci mimosoudního projednávání uznala žádost žalobce částečně důvodnou a poskytla mu zadostiučinění ve výši 97 500 Kč. Újma, která měla být žalobci způsobena, spočívá dle žádosti / žaloby především ve zhoršení jeho zdravotního stavu a stresu dopadajícím na jeho rodinné příslušníky. Žalovaná měla po přihlédnutí k lékařským zprávám přiloženým k žádosti za prokázané, že trestní stíhání negativně zasáhlo a ovlivnilo žalobcův zdravotní stav. Na základě těchto skutečností je tedy jeho nárok na peněžitou satisfakci považován za důvodný, částku 3 000 000 Kč však žalovaná považuje za naprosto neadekvátní. Při určování výše peněžitého zadostiučinění žalovaná přihlédla k závažnosti trestné činnosti, délce trvání trestního stíhání a též ke konkrétním zásahům do osobní sféry žadatele. V případě žalobce, který doložil, že jeho zdravotní problémy vznikly před zahájením trestního stíhání a v jeho průběhu se zhoršily, a s přihlédnutím k tomu, že byl přes pět let trestně stíhán s výsledkem, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se řízení vedlo, přičemž v rámci trestního řízení bylo navíc prokázáno odevzdávání finančních prostředků mandatáři v hotovosti jako obvyklá praxe, vedly pocity frustrace, které by tato situace vyvolala u každé osoby a které jsou tedy způsobilé státi se předmětem odškodnění, jakož i další zdravotní následky potvrzené lékařskými zprávami, žalovanou k závěru, že požadavek na peněžité zadostiučinění je v základu důvodný. Za přiměřené zadostiučinění za uvedené následky žalovaná považuje částku 1 500 Kč za každý měsíc trestního stíhání, tedy souhrnnou částku 97 500 Kč, kterou žalobci mimosoudně poskytla. Žalovaná proto navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta, neboť v rozsahu žalobci vzniklé újmy již bylo odškodnění poskytnuto a ve zbylém rozsahu je nedůvodná.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil:

4. Z listiny (č.l. 10)„ uplatnění u žalované“ se podává, že žalobce svůj nárok na nemajetkovou újmu z nezákonného trestního řízení uplatnil dne 31. 8. 2020. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] č.j. 2 Zt 226/2018-275 ze dne 26. 3. 2020 je zjišťováno, že podle § 172 odst. 1 písmene a) tr. řádu bylo trestní stíhání obviněného [jméno] [celé jméno žalobce] zastaveno, neboť je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se řízení vede. Z vyrozumění o nabytí právní moci plyne, že předmětné usnesení nabylo právní moci 15. 4. 2020.

5. Z následujících listin se podávají informace o zdravotních problémech žalobce, kdy z rozhodnutí o změně stupně invalidy Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] se podává, že dnem změny stupně invalidity s poklesem o 70 % byl den 13. 2. 2020. Z posudku o invaliditě (č.l. 44) ze dne 10. 3. 2020 se podává, že u žalobce jde o [anonymizována čtyři slova], stav po [anonymizována dvě slova] v březnu 2012. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [jméno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Výsledkem posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu stanovení § 26 zákona o důchodovém pojištění; je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odstav 2 písmene a) citovaného zákona, ale o invaliditu, třetího stupně podle písmene c). Z dalšího posudku o invaliditě se podává, že jde o dokumentaci zdravotní ošetřující lékařky ze dne 15. 3. 2013 a o [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění; je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona 155/95 Sb. a jde o invaliditu prvního stupně, podle písm. a) § 39 odst.

2. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní neschopnost o 40%, den vzniku invalidity 3. 4. 2013. Závěrem je, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddělení A, položka 6b, přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní neschopnosti 40 %. Z rozhodnutí z 24. 7. 2020 České správy sociálního zabezpečení je zjištěno, že žalobci náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, který činí částku 15 001 Kč. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení z 30. 4. 2013 byl stanoven invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně 5 467 Kč měsíčně. Z posudku o invaliditě [stát. instituce] se podává, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 70 %, s dnem změny stupně invalidity od 13. 2. 2020. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [titul] [jméno] [příjmení] ohledně žalobce (č.l. 53) se podává, že je léčen v [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]. Má částečný invalidní důchod. Má postiženou dceru/autistka. Podnikal, dostal se do nemalých potíží, vše je řešeno soudy. Byly na něj navlečeny nějaké pasti. Jeho stíhání bylo soudem vráceno státnímu zástupci. Státní zástupce zase v něm pokračuje, takže se to ještě potáhne. Nyní to nabralo již správný směr, ale on je trvale 10 let, ve špatném stavu po duševní stránce. Nálada je u žalobce špatná, je silně nervózní, má poruchy spánku, odtahuje se od lidí na samotu, není schopen běžného fungování v denní rutině, orientován, lucidní, emotivně depresivní, bez suicidálních úvah. Částečně odklonitelná, silná tenze. Hyperaktivita. Psychosomatická reaktivita, nic psychotického, kognitivní funkce zachovány. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Z Lékařské zprávy - nález, [nemocnice] ze 13. 2. 2020 se podává diagnóza: [číslo]. Anamnéza: [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova]. Od roku 2006 [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [rok]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Březen 2019 - [příjmení] [jméno] + 2 stenty [anonymizováno] [obec]. Březen 2020 - re [anonymizována dvě slova] [obec] - [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Objektivně se zhoršila výkonnost bolesti na hrudi v klidu i při zátěži, tachykardie, dušnost, sledován v [anonymizována dvě slova]. Opakovaně vyšetřován policií, trvání extrémní psychické zátěže 8 let - s ní souvisí výška krevního tlaku, bušení srdce a bolesti. Orientován [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [obec], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec]. [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [rok]. [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Doporučuje se zahájení řízení o plném invalidní důchodu. Kontrola za 3 měsíce. [Lékařské zprávy dcery žalobce]

7. Ze zprávy [titul] [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] ze dne 3. 3. 2020 se podává převzetí do péče, kde je konstatováno, že 8 let žije v permanentním stresu, neboť je stíhán pro finanční problémy. Vleklé řízení, které opakovaně přerušeno, nyní snad naděje na zbavení obvinění stále ale nejisté, problémy s bývalými společníky, vyšetřováním atd. již řadu let se léčí pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v posledních letech zhoršeno, i zde dáváno do souvislosti s jeho stresy. Léčen rovněž v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení], s diagnózou [anonymizována dvě slova], dostává AD, aktuálně naposled pracoval v roce 2019, nyní prakticky neschopen dle jeho slov, stav přežívání. Izoluje se, lidem se spíše vyhýbá, špatně spí, bez potěšení. Objektivně přišel na doporučení sám, neví, co by měl čekat, bez motivace. Spolupracuje v kontaktu jsou projevy monotónnost, skleslost, psychická i fyzická únava, subdepresivní prožívání, orientován, myšlení bez poruch. V popředí symptomy somatické - únavové, porucha nálady, úzkostnost. V dotazníku depresivity výrazné zvýšení odpovídá střední depresivitě. Závěr: [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. Po dohodě dochází k průběžným kontrolám a psychoterapii, která je zaměřena na stabilizaci psychického stavu a snížení depresních potíží. Tyto potíže mají především souvislost a návaznost na vleklý mnoholetý stres.

8. Skutkovým zjištěním soudu je, že žalobce byl trestně stíhán pro zločin zpronevěry dle ust. § 206/1,4d tr. zákoníku po dobu necelých 6 let od 30.10.2014, kdy byl z uvedeného zločinu obviněn až do 15.4.2020, kdy bylo zastaveno jeho trestní stíhání z důvodu, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede, žalobce tedy nebyl postaven před soud. Řízení se po uvedenou dobu vedlo ve fázi přípravného řízení trestního. Žalobce byl ohrožován trestní sazbou odnětí svobody od 2 do 8 let. Neblahé důsledky trestního stíhání byly v případě žalobce zesíleny rodinnými problémy, kdy vychovává a pečuje s manželkou o [anonymizováno] dceru, nevyjímaje jeho vlastní zdravotní problémy původně vyvolané zjištěnou diagnózou z roku 2012, která si rok poté vyžádala u žalobce vznik invalidity s poklesem pracovního výkonu o 40 % (chronickou ischemickou chorobou srdeční, stav po aortokoronárním bypassu v březnu 2012), což vyústilo po následném trestním stíhání žalobce od roku 2014 do invalidity s pracovním poklesem o 70 % (v roce 2020). U žalobce byly diagnostikovány též psychické problémy, kterými před zahájením trestního stíhání netrpěl.

9. Žalovaná poskytla žalobci plnění na požadovaný segment v rozsahu 97 500 Kč. Žalobci se uvedená částka jeví nedostatečná, proto požaduje rozdíl co do celkové požadované výše 3 miliony korun, tedy 2 902 500 Kč. Co do části 97 500 Kč žalobce navrhl částečné zastavení řízení, pročež bylo řízení částečně zastaveno.

10. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 stát odpovídá za podmínek stanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buďto rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem.

11. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 31a zákona, o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nich k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení, k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. V posuzované věci soud činí tento právní závěr:

15. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu v Brně přijalo sjednocující stanovisko k otázce přiznání a výše náhrady za nemateriální újmu způsobenou tím, že proti poškozenému bylo vedeno trestní řízení, které neskončilo odsouzením obviněné osoby. Tím Nejvyšší soud naplňuje svoji sjednocovací roli v otázce, která je z pohledu médií i veřejnosti velice zajímavá a důležitá. Do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek tak bude jako právní názor zapsán rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 Nejvyšší soud ve svém stanovisku formuluje předpoklady takové náhrady a její výše, aby tím předcházel nejednotnému přiznávání mnohdy nedůvodných nebo přemrštěných nároků. Již dříve tak učinil ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouze vedené soudní a jiné řízení a za omezení osobní svobody (vazby, výkonu trestu odnětí svobody), které se ukázalo jako nezákonné. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát i za nemateriální újmu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Stát za škodu ani nemajetkovou újmu způsobenou v takovém případě trestním stíháním neodpovídá pouze tehdy, jestliže si poškozený trestní stíhání zavinil (způsobil) sám. Při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem. Zadostiučinění musí být přiměřené, samotné určení výše však zákon ponechává na volném uvážení soudu. Zákon tedy nevymezuje žádnou případnou hranici (minimální nebo maximální) pro určení výše zadostiučinění.

16. Kritéria, která mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, jsou v případech zahájení trestního stíhání (řízení), které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, následující:

17. Povaha trestní věci. Pod tímto kritériem se má na mysli zejména závažnost trestného činu kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku). Například újma bude obecně větší v případě trestního stíhání pro zločin vraždy, za který hrozí uložení základního trestu odnětí svobody v rozmezí deset až osmnáct let (§ 140 odst. 1 trestního zákona), než v případě přečinu podvodu, za který hrozí uložení trestu odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 209 odst. 1 trestního zákona), přičemž obviněný podvodník nebude vystaven takovému společenskému odsudku jako domnělý vrah. Žalobci hrozil v jeho trestní věci trestní postih, kdy předmětné ustanovení trestního zákoníku stanovuje trest odnětí svobody, a to od 2 do osmi let, čímž je nepochybně doložena zvýšená intenzita nemajetkové újmy žalobce.

18. Délka trestního řízení. Toto kritérium zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení, trval. Lze zde vyjít případně z toho, že trvání trestního stíhání může způsobovat kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka; délka trestního stíhání však na druhou stranu, zejména v případě uvadajícího zájmu společenského prostředí o daný případ, nemusí mít nutně za následek narůstající dotčení integrity poškozeného a mohlo by být v takových poměrech uvažováno o poklesu intenzity újmy v průběhu plynutí času. Zajisté je vždy na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko. Je však třeba věnovat zvýšenou pozornost možnému zdvojení uplatňovaného nároku založeného na totožném skutkovém základě, a to zejména ve spojení s možnou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Úkolem soudu proto je, aby na základě vylíčených skutkových tvrzení právně posoudil, mezi jakou újmou (jako následkem) a jakou skutečností (jakožto příčinou této újmy), má být příčinná souvislost zjišťována, a zda se jedná o nárok jediný, či zda žalobce v rámci svých žalobních tvrzení vymezuje nároků více. Zatímco nepřiměřená délka řízení typicky způsobuje újmu spočívající zejména v nejistotě ohledně výsledku řízení a udržování osoby obviněné z trestné činnosti v tomto stavu nejistoty, samotné trestní stíhání způsobuje zpravidla újmy, jež vylíčil žalobce, a které by se souhrnně daly označit za morální poškození osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jejího soukromého, rodinného, popřípadě i jiného života. Domáhá-li se poškozený zároveň nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením a z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, není u druhého uvedeného nároku namístě vycházet z předpokladu vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, neboť tato skutečnost bude zohledněna v posouzení prvního z uvedených nároků. Pokud již dříve došlo k odškodnění újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, u kterého bylo v rámci stanovení přiměřeného zadostiučinění zohledněno kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného v tom, že šlo o trestní stíhání a z toho důvodu došlo ke zvýšení základní částky odškodnění, je třeba tuto skutečnost ve stejném rozsahu zohlednit i při stanovení přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním, aby nedocházelo ke dvojímu odškodnění téhož. Obdobná korelace přichází do úvahy i při uplatňování obou zde uvedených nároků při posuzování kritéria délky trestního stíhání, jestliže ji lze mít zároveň za nepřiměřenou. V případě žalobce, byl tento žalovanou za délku řízení již odškodněn (zatím nepravomocně). Žalobce v souběžně probíhajícím řízení u podepsaného uplatnil nepřiměřenou délku předmětného trestního stíhání v řízení č.j. 11 C 27/2021 a byl odškodněn částkou 53 000 Kč + 15 000 Kč, tudíž tuto okolnost je třeba vzít do úvahy, aby odškodnění nebylo dvojí.

19. Pokud jde o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných pod body uvedenými výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) – mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Přitom je třeba vycházet z toho, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. V konečném důsledku musí výše soudem přiznaného zadostiučinění odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřovaných zejména s ohledem na uvedená kritéria) shodují. Jinak vyjádřeno, výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném.

20. Soud tak provedl srovnání s případem projednávaným u zdejšího soudu pod č.j. 15 C 129/2017, v němž se jednalo o vážnější obvinění za stejný delikt (jako u žalobce) avšak v 5 odstavci, a to se sazbou odnětí svobody do 10ti let, které však trvalo oproti žalobci kratší dobu – 2 roky, kdy nakonec bylo řízení ve fázi přípravného řízení (tak jako u žalobce), zastaveno. Ve srovnávané věci žalobce přišel o zakázky, byly u něj diagnostikovány psychické problémy, nervozita, rozvrácený rodinný život a ztráta přátel. Ve srovnávaném případě se dostalo poškozenému odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 60 000 Kč.

21. V dalším srovnávaném případě vedeném u zdejšího soudu pod č.j. 14 C 257/2016 se dostalo poškozenému odškodnění nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Jednalo se o delikt zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, poškozeným obviněným byl starosta obce. Rozsudkem soudu I. stupně byl nejprve uznán vinným a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši 16 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu, poté byla věc vrácena z odvolací instance – až došlo ke zproštění obžaloby. Trestní stíhání trvalo 6 let. Za nepřiměřenou délku řízení poškozený obdržel satisfakci 50 000 Kč a z nezákonného trestního stíhání též 50 000 Kč. Přitom lze vidět shodné znaky s posuzovaným případem v délce řízení v trvání 6 let, avšak ve srovnávaném případě poškozený musel na rozdíl od žalobce, podstoupit martyrium řízení soudního, nejenom stádium přípravného řízení.

22. Další případ – řízení u zdejšího soudu pod č.j. 19 C 61/2015 s relutární satisfakcí 70 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, kde byl ohrožen trestní sazbou v trvání dvou až osmi let, tedy sazbou stejnou jako žalobce. Trestní stíhání trvalo po dobu dvou let a jednoho měsíce, tedy méně než u žalobce. Oproti žalobci však byl poškozený navíc stíhán vazebně, a to po dobu jednoho měsíce. Následně došlo k řízení před soudem, kde bylo čtyřikrát rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, tedy i v tomto případě prošel poškozený psychickou zátěží v řízení před soudem, na rozdíl od žalobce, jehož trestní stíhání skončilo již v přípravném řízení.

23. Soud tak ve vztahu ke shora specifikovaným řízením uzavírá, že žalovanou poskytnutá relutární satisfakce je přiměřená a jako zadostiučinění v posuzovaném případě plně postačuje.

24. Opodstatněným soud uznal nárok na zákonný úrok z prodlení 8,05% od 8. 3. 2021 do 28. 6. 2021 z částky 97 500 Kč, neboť žalovaná dílčí nárok žalobce v uvedené výši v 6měsíční lhůtě stanovené § 15 odst. 1 OdpšK nevyřídila, kdy podání jí bylo doručeno dne 7. 9. 2020 a do prodlení se tedy žalovaná dostala dnem 8. 3. 2021.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, kdy bylo na místě přiznat žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, resp. o výši přiměřeného zadostiučinění obecně splňuje podmínky aplikace ust. § 136 o.s.ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění (resp. jeho výši). Za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího zadostiučinění nemůže být žalobce v rámci náhrady nákladů řízení sankcionován. Podaří-li se žalobci prokázat příčinnou souvislost mezi nemajetkovou újmou mu způsobenou a nesprávným úředním postupem, je prokázán základ nároku a žalobce má v zásadě plný úspěch ve věci, i když mu je přiznáno zadostiučinění v jiné výši, než jakou v řízení uplatnil. Shodný závěr vyslovil i Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí sp.zn. I. ÚS 1310/09. Měl-li žalobce v základu úspěch, pak má právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Výše odměny advokáta je v těchto případech dána § 9 odst. 4 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.1.2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, uveřejněný v databázi ASPI), takže náklady žalobce sestávají z odměny advokáta za 5 úkonů po 3.100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí a 2x jednání u soudu), tedy 15 500 Kč a 5 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., (1 500 Kč); dohromady 17 000 Kč + 21% DPH (3 570 Kč), k tomu zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč; celkem tedy 22 570 Kč.