14 C 57/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2, rozhodl soudkyní JUDr Otílií Hrehovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované insolvenční správce dlužníka jméno příjmení o zaplacení 10 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 200 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 200 Kč od 27. 1. 2020 do 3. 2. 2021, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 679 Kč, k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 3. 2021 domáhá po žalované částky 10 200 Kč s odůvodněním, že předmětná částka představuje náhradu nákladů řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], přičemž povinnost náhrady těchto nákladů žalované byla zdejšímu žalobci uložena usnesením o zastavení daného řízení pro zpětvzetí žaloby ze dne 22. 8. 2019, č. j. [číslo jednací]. Žalobce uvádí, že předmětem daného řízení byla incidenční žaloba o určení pravosti pohledávky zdejšího žalobce v insolvenčním řízení dlužníka [jméno] [příjmení], přičemž žalobce se o podané žalobě dozvěděl až společně se shora specifikovaným usnesením o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Žaloba byla vzata zpět zdejším žalovaným pro dodatečné doložení tvrzených skutečností zdejším žalobcem. Tento doložil tvrzené skutečnosti z vlastní iniciativy, aniž byl o podané incidenční žalobě obeznámen. Proti výroku Krajského soudu v Ústí nad Labem o uložení povinnosti zdejšímu žalobci k náhradě nákladů řízení podal žalobce odvolání (Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. [spisová značka], [číslo jednací], potvrdil nákladový výrok) a následně ústavní stížnost. Na základě pravomocných rozhodnutí insolvenčního soudu žalobce dne 24. 1. 2020 zaplatil náklady řízení zdejšímu žalobci ve výši 10 200 Kč. Nálezem Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. II ÚS 645/20, bylo shora specifikované usnesení Vrchního osudu v Praze zrušeno v části, jíž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. [číslo jednací], stejně tak byl zrušen i nákladový výrok uvedeného rozhodnutí krajského soudu, na jejichž základě žalobce uhradil náklady ve výši 10 200 Kč, a to z důvodu, že porušily žalobcovo právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobce tak plnil žalovanému z právního důvodu, který odpadl, pročež se žalobce touto žalobou domáhá vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 10 200 Kč. Žalobce upomínal žalovanou před podáním této žaloby k vrácení předmětné částky, avšak žalovaná do dnešního dne žalobci ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobcem.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z návrhu na povolení oddlužení [jméno] [příjmení], přihlášky pohledávky žalobce ze dne 12. 12. 2018, žalobou na určení pohledávky a zpětvzetím žaloby bylo prokázáno, že žalobce uplatnil svou pohledávku vůči dlužníku v insolvenčním řízení, přičemž přihláška pohledávky žalobce byla insolvenčním správcem dlužníka napadnuta incidenční žalobou, která byla následně vzata zpět pro doložení tvrzených skutečností.

5. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], bylo zastaveno řízení o incidenční žalobě pro zpětvzetí žaloby (výrok I.) a výrokem II. byla zdejšímu žalobci uložena povinnost nahradit zdejšímu žalovanému náklady řízení ve výši 10 200 Kč.

6. Výrokem I. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č. j. [spisová značka], [číslo jednací], byl potvrzen výrok II. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 8. 2019, č. j. [číslo jednací].

7. Nálezem Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. II ÚS 645/20, byl zrušen výrok II. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], jakož i výrok I. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č. j. [spisová značka], [číslo jednací], v té části, ve které potvrdil výrok II. shora specifikovaného usnesení krajského soudu.

8. Z potvrzení o provedení platby plyne, že žalobce zaslal žalované dne 24. 1. 2020 částku ve výši 10 200 Kč.

9. Z dopisu ze dne 2. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

10. Na základě žalobcem předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce uhradil žalované náhradu nákladů řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], a to na základě usnesení tohoto soudu ze dne 22. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č. j. [spisová značka], [číslo jednací]. Nálezem Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. II ÚS 645/20, pak došlo ke zrušení těch části shora specifikovaných rozhodnutí krajského a vrchní soudu, kterými byla zdejšímu žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení zdejší žalované a žalobce tak plnil žalované na základě právního titulu, který odpadl.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, když žalobci po jeho výzvě nevydala částku ve výši 10 200 Kč, která byla ze strany žalobce plněna na základě právního titulu, který odpadl. Žalovaná je tak povinna vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 10 200 Kč. Jelikož se žalovaná ve věci nevyjádřila, a tudíž netvrdila a ani neprokazovala, že by danou částku žalobci již zcela nebo zčásti vydala a bylo tak prokázáno, že žalovaná dluží žalobci žalovanou částku, soud žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z žalované částky, přičemž období, za které žalobci náleží úrok z prodlení, stanovil v souladu s § 1958 o. z. s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009, dle kterého:„ bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán". S ohledem na shora uvedené tak soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení z žalované částky od 27. 1. 2020 do 3. 2. 2021 (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, tj. od 4. 2. 2021 do zaplacení dle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. (výrok I.).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby á 1 540 Kč za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 1 159 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 7 679 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.