14 C 7/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Plevkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno jednající prostřednictvím Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 270 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve , Anonymizováno, Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení shora uvedené částky, která představuje přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobkyně shrnula průběh posuzovaného řízení, uvedla, že jeho předmětem bylo zaplacení částky , částka, s příslušenstvím představující odměnu za dodávku stavebních prací. Řízení bylo zahájeno dne , datum, a pravomocně skončeno dne , datum, , celkem tedy trvalo 24 let 4 měsíce. Při výpočtu přiměřeného zadostiučinění žalobkyně vycházela z částky , částka, za rok trvání řízení, resp. z částky poloviční za první dva roky trvání řízení, přičemž základní částku takto vypočtenou následně zvýšila o 50 %. Dle žalobkyně byla délka posuzovaného řízení extrémní, přestože byla bez zásadních složitostí a žalobkyně k délce řízení nepřispěla. Žalobkyně má rovněž za to, že délka řízení byla způsobena zejména soudem prvního stupně, který k věci přistupoval liknavě a opakovaně vydával nepřezkoumatelná rozhodnutí. K významu posuzovaného řízení žalobkyně uvedla, že předmětem řízení byla dlužná částka přes 3 miliony, a to v době špatné ekonomické kondice společnosti, přičemž žalovaná částka by v té době značně přispěla k ekonomické stabilitě. Žalobkyně uvedla, že v letech , Anonymizováno, hospodařila s hospodářskou ztrátou, přičemž až v roce , Anonymizováno, se žalobkyni podařilo hospodařit v černých číslech. Žalobkyně u žalované svůj nárok na zaplacení zadostiučinění ve výši , částka, uplatnila dne , datum, , tato jí přiznala částku , částka, .

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne , datum, , ve stanovisku ze dne , datum, žalovaná žalobkyni přiznala zadostiučinění ve výši , částka, . Uzavřela, že posuzované řízení probíhalo , Anonymizováno, , délka byla nepřiměřená, neodpovídala složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, soud I. stupně rozhodoval meritorně čtyřikrát, soud II. stupně třikrát, přičemž tři rozsudky soudu I. stupně byly zrušeny pro nepřezkoumatelnost, u soudu I. stupně byly rovněž shledány opakované průtahy. Po skutkové stránce byla věc dle žalované složitější, předmětem řízení bylo bezdůvodné obohacení z titulu provedení stavebních prací dle smluv o dílo. Bylo provedeno dokazování řadou listin a několika znaleckými posudky, ke kterým se konalo i místní šetření. K jednání žalobkyně v posuzovaném řízení žalovaná uvedla, že se na délce řízení mírně podílela postupným doplňováním žalobních tvrzení, nedůvodnou námitkou podjatosti soudkyně a několikerým odročením nařízeného jednání k žádosti zástupce žalobkyně. Význam řízení pro žalobkyni pak žalovaná hodnotila jako standardní. Při výpočtu přiměřeného zadostiučinění vyšla žalovaná z částky , částka, za rok trvání řízení, resp. z částky poloviční za první dva roky trvání řízení. Základní částku následně snížila o 30 % z důvodu složitosti posuzovaného řízení, a zvýšila o 20 % s ohledem na nekoncentrovaný a průtahový postup soudu I. stupně. Poskytnuté zadostiučinění má žalovaná za přiměřené.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně dne , datum, uplatnila u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, přičemž žalovaná nároku žalobkyně vyhověla co do částky , částka, .

4. Ze spisu , Anonymizováno, vedeným pod sp. zn. (, Anonymizováno, soud zjistil následující podstatné skutečnosti, nebezpečný obsah, .

5. Ze zprávy auditora o provedené prověrce správnosti roční účetní závěrky k , datum, , výroční zprávy za rok , Anonymizováno, soud zjistil, že výroční zpráva dává ucelený obraz o společnosti žalobkyně, jejím majetku a jejím hospodaření. V roce , Anonymizováno, dosáhla společnost žalobkyně , Anonymizováno, . Kč obchodního obratu, tedy obratu , Anonymizováno, . Kč měsíčně.

6. Z auditorské zprávy ze dne , datum, a rozvahy pro rok , Anonymizováno, společnosti žalobkyně soud zjistil, že roční účetní závěrka věrně zobrazuje majetek, závazky a vlastní jmění žalobkyně. Za rok , Anonymizováno, měla společnost aktiva v hodnotě celkem , částka, , finanční majetek ve výši , částka, , tržby za prodej vlastních výrobků a služeb činily , částka, . Z přílohy k účetní závěrce soud zjistil, že výroba v roce , Anonymizováno, klesla o , Anonymizováno, Kč z důvodu menšího počtu zakázek a náklady vynaložené na výrobu klesly o , Anonymizováno, %. Pohledávky po lhůtě splatnosti činily , Anonymizováno, a závazky , Anonymizováno, .

7. Z auditorské zprávy ze dne , datum, , výroční zprávy společnosti žalobkyně za rok , Anonymizováno, a rozvahy pro rok , Anonymizováno, soud zjistil, že roční účetní závěrka věrně zobrazuje majetek, závazky a vlastní jmění žalobkyně. Za rok , Anonymizováno, měla společnost aktiva v hodnotě celkem , hodnota, tis. Kč, finanční majetek ve výši , částka, , tržby za prodej vlastních výrobků a služeb činily , částka, . V roce , Anonymizováno, došlo k růstu výroby o , Anonymizováno, oproti roku , Anonymizováno, , náklady vynaložené na výroku vzrostly o , Anonymizováno, %, podařilo se snížit objem závazků po splatnosti, které činily , Anonymizováno, . Kč, pohledávky po lhůtě splatnosti činily , Anonymizováno, . Kč.

8. Z rozvahy společnosti žalobkyně ke dni , datum, soud zjistil, že aktiva společnosti činila , Anonymizováno, , pohledávky , Anonymizováno, , závazky , Anonymizováno, .

9. Z aktuálního úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud mimo jiné zjistil, že ke dni , datum, došlo k navýšení základního kapitálu, a to z částky , částka, na , částka, .

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od , datum, (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou soudu.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

13. Soud při svém rozhodování vyšel z toho, že posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od , datum, do , datum, , tedy , Anonymizováno, . Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil tedy zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

14. Pokud jde o kritérium postupu orgánů státu v rámci posuzovaného řízení, soud shrnuje, že v řízení rozhodoval soud I. stupně meritorně třikrát, odvolací soud rovněž třikrát, ke zrušení prvního rozsudku soudu prvního stupně došlo z důvodu nepřezkoumatelnosti, následně pro nedostatečné zjištění skutkového stavu a potřetí pro nereflektování právního názoru odvolacího soudu. Řízení bylo skončeno schválením smíru účastníků. Soud prvního stupně rozhodoval o námitce podjatosti znalce, o uložení pořádkové pokuty, opakovaně rozhodoval o částečném zastavení řízení a odměně znalce. Odvolací soud rozhodoval o námitce podjatosti soudce a o odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty. Postup soudu prvního stupně byl nekoncentrovaný a v řízení docházelo opakovaně k průtahům, a to již od počátku řízení v období od podání žaloby do , datum, . Soud prvního stupně opakovaně odročoval jednání na neurčito bez uvedení důvodu, kdy mezi jednotlivými jednáními byla prodleva někdy až dva roky. V řízení u odvolacího soudu došlo k nedůvodnému průtahu v období od , datum, do , datum, při rozhodování o námitce podjatosti soudce a od , datum, do , datum, při rozhodování o odvolání proti uložení pořádkové pokuty. Soudu prvního stupně rovněž účastníkům opakovaně nestanovil lhůtu k doplnění skutkových tvrzení, k jejich doplnění byli účastníci vyzváni v průběhu řízení hned několikrát.

15. Co se týká jednání žalobkyně, lze shrnout, že žalobkyně k délce řízení výrazně nepřispěla. Žalobkyně i žalovaná byly v řízení opakovaně vyzývány k doplnění svých skutkových tvrzení a označení důkazů. Žalobkyně sice následně opakovaně žádala o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení a důkazů, svá tvrzení doplňovala postupně, a rovněž v počáteční fázi řízení měnila svůj procesní návrh a brala žalobu částečně zpět, zdejší soud má však za to, že v kontextu celkové délky řízení žalobkyně svým jednáním nezpůsobila větší prodlevy. Na délku řízení mělo rovněž významný vliv chování žalované v posuzovaném řízení, která bránila provedení místního šetření, následně účastníci vznesli rovněž námitku podjatosti znalce a soudce, o kterých muselo být soudy rozhodováno. Na druhou stranu se žalobkyně snažila urychlit vyřízení věci, opakovaně urgovala soud (celkem 16x), aby učinil ve věci další procesní kroky, a rovněž dvakrát podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

16. Co se týká složitosti věci, soud uvádí, že shledal v posuzované věci zejména skutkovou složitost. V řízení bylo prováděno široké dokazování nejen listinnými důkazy, ale také byly vypracovány dva znalecké posudky z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, stavebnictví – stavby obytné a průmyslové, bylo nutné provést místní šetření k vyhotovení posudků. Ve věci byli následně vyslýcháni znalci a množství dalších svědků. K důkazu bylo provedeno množství znaleckých posudků a listinných důkazů. V tomto směru lze odkázat na názor Nejvyššího soudu vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2139/2010, dle kterého různorodost užitých důkazních prostředků, jako je množství různých svědků, listiny, či výslech znalce, svědčí o skutkové složitosti věci, která má vliv na délku řízení. O složitosti řízení svědčí i nutnost opakovaně vyzývat účastníky k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů.

17. Posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne , datum, , Cpjn 206/2010 (dostupného na stránkách www.nsoud.cz), nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Naopak předmětem posuzovaného řízení byl typický občanskoprávní spor. Předmětem řízení bylo zaplacení částky přes , Anonymizováno, , s ohledem na velikost a obraty žalobkyně se však nejednalo o likvidační částku. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení pro ni mělo vyšší význam, neboť se vedlo v době špatné ekonomické kondice společnosti. Provedené dokazování však takový závěr nepotvrzuje. Z výročních zpráv a účetních závěrek žalobkyně za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, soud zjistil, že ke zhoršení ekonomické situace společnosti došlo v roce , Anonymizováno, , v roce , Anonymizováno, , kdy bylo zahájeno posuzované řízení naopak došlo ke zlepšení finanční situace společnosti, společnosti se podařilo snížit objem závazků po splatnosti, došlo k významnému navýšení základního kapitálu žalobkyně. Společnost žalobkyně figuruje na trhu do dnešního dne, přičemž žalobkyně ničeho dalšího k nepříznivé finanční situaci v důsledku vedení posuzovaného řízení netvrdila.

18. Vzhledem k výše popsaným kritériím má nalézací soud ve shodě s účastníky za to, že v dané věci došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez průtahů. Vzhledem k tomu, že odpovědnostní titul ve věci je dán, soud se zabýval splněním i ostatních podmínek, a to existencí nemajetkové újmy a příčinné souvislosti. Jak bylo uvedeno shora, i tyto podmínky jsou splněny, a to právě s odkazem na čl. 6 odst. 1 EÚLP, který vznik nemajetkové újmy v případě žalobkyní uplatněného nároku presumuje. Současně není možno tuto újmu napravit jinak, než zadostiučiněním v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva nelze dle názoru soudu v konkrétním případě považovat za dostačující satisfakci.

19. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska, dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka , částka, až , částka, , přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Zdejší soud při výpočtu vycházel z částky , částka, za rok, neboť má za to, že se v daném případě jedná o délku řízení extrémní. Základní částka zadostiučinění by tak činila za řízení dlouhé 24 let a 4 měsíců částku , částka, . Tu je pak třeba s ohledem na skutkovou složitost věci snížit o 30% a s ohledem na postup soudů ve věci o 30% zvýšit. K další modifikaci pak soud nepřistoupil, a to vzhledem k závěrům, které popsal výše. Celkem tedy žalobkyni náleží zadostiučinění ve výši , částka, . Jak vyplývá z tvrzení účastníků, žalovaná již žalobkyni plnila částkou , částka, , přiznal soud žalobkyni na přiměřené zadostiučinění ještě částku , částka, (výrok I), přičemž ve zbývající části co do částky , částka, žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

20. Při posouzení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení soud vyšel ze znění shora citovaného § 15 odst. 2 OdpŠk. Soudní judikatura stojí na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne , datum, . Žalobkyně má tedy právo na úrok z prodlení z přiznané částky podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto soud přiznal žalobkyni příslušenství z poskytnuté částky od , datum, . Lhůtu k plnění stanovil soud odlišně od § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně sice byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Soud tak žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, a náklady za právní zastoupení ve výši , částka, . Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). A to z tarifní hodnoty , částka, podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky ve znění účinném do , datum, za úkony příprava a převzetí zastoupení a z tarifní hodnoty , částka, dle § 9a odst. 2 písm. a), § 7 bod 5 vyhlášky za úkony podání žaloby a účast při jednání dne , datum, . K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta á , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky (á , částka, za úkon ve znění účinném do , datum, ), cestovné podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu k jednání soudu dne , datum, dle přiložených cestovních dokladů ve výši , částka, , náhrada za promeškaný čas strávený cestou dle § 14 odst. 3 vyhlášky za 16 započatých půlhodin celkem ve výši , částka, a náhrada 21 % DPH. Celkem soud přiznal žalobkyni na nákladech nákladů řízení částku , částka, . Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů vynaložených na vyhotovení předžalobní výzvy, resp. předběžného uplatnění u žalované, neboť podle ust. § 31 odst. 4 zákona žalobkyni náhrada za takový úkon nenáleží (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 445/16). Soud dále stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.