14 C 77/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 96 166 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45 601 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 7. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. V převyšující části a to, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 50 565 Kč s úrokem z prodlení 8,25% ročně z této částky od 13. 3. 2021 do 6. 4. 2021, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 55 482 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá nemajetkové újmy původně ve výši 119 227 Kč z tvrzeného nesprávného úředního postupu žalované spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení u Okresního soudu v Semilech, pod spisovou značkou Anonymizováno, v níž byl žalobce v pozici též žalující strany, přičemž řízení není dosud skončeno. Žalovaná žalobci po uplatnění nároku u ní uhradila pouze částku ve výši 90 938 Kč, kterou žalobce nepovažuje za adekvátní.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že žalobce dne 6. 10. 2020 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospěla žalovaná k závěru, že u ní požadovaná částka ve výši 280 000 Kč je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 90 938 Kč.

3. Podepsaný soud ve věci již dříve rozhodl, a to rozsudkem č.j. 14 C 77/2021-155 ze dne 8. prosince 2022, jímž rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci z nárokované částky 119 227 Kč, částku 22 562 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud předmětný rozsudek zrušil a vrátil podepsanému soudu k dalšímu řízení.

4. Následně soud I. stupně opět rozhodl dne 27.9.2023, kdy rozsudek v části přiznaného zadostiučinění nabyl právní moci v rozsahu přiznané částky 23 061 Kč s příslušenstvím. Odvolací instance v části nad rámec 23 061 Kč rozsudek soudu I. stupně zrušila. Zůstala pak k projednán částka 30 211 Kč s přísl. + 65 955 Kč s přísl. = 96 166 Kč.

5. Kromě důvodů, které vedly odvolací soud ke zrušení rozsudků soudu prvního stupně, bylo třeba hodnotit i důvody, pro které v posuzovaném řízení přistoupil Nejvyšší soud ČR ke zrušení rozsudku odvolacího soudu (sp. zn. Anonymizováno a sp. zn. Anonymizováno). Z odůvodnění kasačních rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy bylo potřebné zjišťovat, zda k prodloužení řízení došlo z důvodů přičitatelných státu, a to opět z pohledu předpokladů kasačního usnesení odvolacího soudu uvedených v jeho bodě 15. Nebylo možné totiž přehlédnout, že v prvním kasačním rozsudku Nejvyššího soudu tento vytkl odvolacímu soudu nedostatek hodnocení otázky vhodnosti žalobcem nárokovaných pozemků i s odkazem na jeho rozsudek sp. zn. 28 Cdo 4180/2007, uveřejněný pod č. 72/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ve druhém kasačním rozsudku Nejvyššího soudu pak bylo odvolacímu soudu vytknuto, že nehodnotil veškerá judikaturou přijatá relevantní kritéria při hodnocení charakteru žádaného pozemku (důvodem zrušení rozsudku odvolacího soudu tedy nebyl odlišný právní závěr Nejvyššího soudu na projednávanou problematiku, nýbrž nedostatky v hodnocení vhodnosti pozemků žádaných k vydání v rozporu s tam označenou judikaturou odvolacím soudem). V takovém případě pak zcela absentuje hodnocení kritéria uvedeného v § 31a odst. 3 písm. d) odškodňovacího zákona, jak bylo naznačeno již v předchozím zrušovacím usnesení odvolacího soudu. Pochybení též dle odvolací instance vykazoval i výrok II. ohledně vymezení doby, po kterou jsou zamítnuty úroky z prodlení z částky 53 272 Kč; jestliže totiž soud prvního stupně vyhověl žalobě ohledně této částky včetně úroku z prodlení od 7. 4. 2021, požadavek na zaplacení úroků z prodlení z této částky měl být zamítnut (pouze) do 6. 4. 2021.

6. Odvolací soud též vytkl soudu prvního stupně, že nevyložil, z jakého důvodu v rámci kritéria složitosti řízení snížil základní částku odškodnění o 10 %. Odvolací soud proto opětovně zdůraznil, že složitost řízení zahrnuje (kromě počtu instancí, v nichž byla věc řešena) složitost skutkovou, právní a procesní, přičemž jednotlivé důvody složitosti je třeba vnímat pro účely úvah o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění samostatně, neboť každý z těchto důvodů sám o sobě přispívá k prodloužení délky projednávání. Složitost procesní přitom znamená například častější rozhodování o různých procesních návrzích účastníků, složitost skutková v sobě zahrnuje zejména rozsah v řízení provedeného dokazování, a složitost právní zejména řešení otázek, které dosud nebyly judikaturou řešeny, popřípadě otázek souvisejících s aplikací cizího práva. Takto měl tedy soud prvního stupně hodnotit, jak se na procesní složitosti řízení projevilo opakované rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, jak se na skutkové složitosti řízení projevilo podávání znaleckého posudku včetně výslechu znalce, výslechu svědků, provedení místního šetření a podobně. Složitost právní v daném případě u dané věci spatřovat nelze, když tu nemohla způsobit ani novela zákona o ochraně přírody a krajiny (její aplikace na posuzovaný případ by neměla činit žádné obtíže). Stejně tak soud prvního stupně vůbec nevyložil, k jakým skutkovým zjištěním dospěl ohledně opakovaného rušení jednotlivých rozsudků (včetně dvojího zrušení rozsudku odvolacího soudu Nejvyšším soudem), když v odůvodnění rozsudku (a to jen v rámci hodnocení věci) zmiňuje pouze rušení rozsudků soudu prvního stupně (nikoliv již odvolacího soudu). Skutková zjištění, plynoucí z kasačních rozhodnutích vydaných v namítaném řízení, obsahem rozhodnutí vůbec nejsou. V novém řízení soud prvního stupně měl znovu důsledně posoudit veškerá kritéria složitosti řízení, případně zohlednit i kritérium postupu orgánů veřejné moci a o věci znovu rozhodnout. Měl dbát o to, aby jeho jednotlivé úvahy o modifikaci základní částky odškodnění byly schopné odvolacího přezkumu a aby pro případ podaného odvolání umožňovaly odvolateli proti těmto závěrům argumentovat.

7. Soud I. stupně tak zkoumal složitost posuzovaného řízení a následné zhodnocení korekce výpočtu základního odškodnění pro složitost řízení, a to s důrazem na opakované rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, jak se na skutkové složitosti řízení projevilo podávání znaleckého posudku včetně výslechu znalce, výslechu svědků, provedení místního šetření a podobně. Též opakovaného rušení jednotlivých rozsudků (včetně dvojího zrušení rozsudku odvolacího soudu Nejvyšším soudem).

8. Z provedeného dokazování připojeným spisem Okresního soudu v Semilech č.j. Anonymizováno bylo zjištěno podání žaloby ze strany žalobce tituly před jménem jméno FO na žalovaného právnická osoba dne 30. 1. 2012, jako žaloby na povinnost vydat nemovitost a současně s návrhem na vydání předběžného opatření. Usnesením (č.l. 28) ze dne 2. 2. 2012 bylo žalovanému uloženo, aby se zdržel převodu vlastnického práva (předběžné opatření) k zde uvedeným pozemkům. Následovala výzva soudu ze dne 28. 2. 2012 žalovanému, aby se vyjádřil k žalobě, která mu byla doručena 6. 2. 2012. Poté doplnění žaloby došlé soudu 23. 2. 2012, vyjádření žalovaného k žalobě 20. 3. 2012, návrh vedlejšího účastníka na vstup do řízení vedle žalovaného (právnická osoba), došlý soudu 2. 5. 2012, číslo listu 109. Návrh na změnu žalobního návrhu došlý soudu 23. 4. 2012 ze strany žalobce. Usnesení soudu číslo listu 125 z 18. 7. 2012, že řízení se podle § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavuje v části v níž se žalobce domáhal vydání nemovitosti zde uvedeného parcelního čísla, neboť žalobce přistoupil podáním ze dne 20. 4. 2012 k omezení žaloby v uvedeném rozsahu. Vyjádření žalobce došlé soudu 13. 8. 2012 k replice žalovaného ze dne 16. 3. 2012 a návrh na úpravu předběžného opatření vydaného 2. 2. 2012, číslo listu 129. Referát soudu z 10. 10. 2012 k nařízení jednání na 29. 11. 2012. Návrh žalobce na opatření důkazu soudem, došlý soudu 9. 10. 2012. Úřední záznam o tom, že 20. 11. 2012 se žalobce telefonicky omluvil z jednání 20. 11. 2012 a požádal o jeho odročení, a že si sjedná zastoupení advokátem. Referát soudu z 27. 11. 2012, aby jednání bylo odročeno 12. 2. 2013. Referát z 11. 2. 2013 k odročení jednání dne 12. 2. 2013 k vyjádření žalobce ze dne 12. 2. 2013, číslo listu 162. Usnesení soudu z 14. 2. 2013, číslo listu 179, že v řízení bude podle § 107 odst. 3 o.s.ř. pokračováno s právnická osoba se sídlem adresa. Vyjádření žalobce číslo listu 181 ze 7. 3. 2013 o návrhu, aby soud novému účastníkovi uložil povinnost. Usnesení číslo listu 183 z 26. 3. 2013, že ustanovuje v řízení znalcem z oboru ekonomika odvětví ceny a odhady nemovitostí znalce tituly před jménem adresa. Znalecký posudek došlý soudu 8. 7. 2013. Rozesláno účastníkům 18. 7. 2013. Stanovisko žalobce ke znaleckému posudku došlé soudu 26. 7. 2013, číslo listu 200. Přípis soudu 26. 8. 2013, aby znalec reagoval na námitky žalobce. Vyjádření státního pozemkového úřadu došlé soudu 6. 9. 2013. Referát soudu z 16. 9. 2013, aby bylo zasláno stanovisko žalovaného na čísle listu 207 účastníkům, pak spis dán na lhůtu 2 týdnů k doručení doplnění znaleckého posudku. Urgence soudu 3. 10. 2013 znalci, spis na lhůtu 2 týdnů. Vyjádření znalce došlé soudu 15. 10. 2013. Referát soudu z 31. 10. 2013 k nařízení jednání na 12. 12. 2013. Vyjádření právnická osoba došlé soudu 3. 11. 2013. Referát soudu z 25. 11. 2013, aby sdělení žalovaného bylo přeposláno protistranám. Sdělení právnická osoba adresované soudu dne 26. 11. 2013. Referát soudu z 10. 12. 2013, aby bylo odročeno jednání 12. 12. 2013 na 30. 1. 2014, z důvodu ověření údaje nutného k jednání. Vyjádření žalobce ke znaleckému posudku došlé soudu 20. 12. 2013, číslo listu 352. Usnesení soudu číslo listu 360 ze dne 6. 1. 2014, že se řízení zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal vydání zde uvedené parcely, neboť žalobce přistoupil k omezení žaloby dne 19. 12. 2013 v uvedeném rozsahu, a dále se připouští změna návrhu v části rozsudečného výroku, zde uvedeného. Protokol o jednání z 30. 1. 2014, účastníci vedeni ke smíru a jednání bylo odročeno na 11. 3. 2014. Omluva vedlejšího účastníka k jednání 11. 3. 2014, bez nutnosti odročovat. Referát soudu z 11. 3. 2014, že se jednání z tohoto dne odročuje na 18. 3. 2014 - důvodem je mimosoudní aktivita účastníků. Protokol o jednání 18. 3. 2013, číslo listu 381, s odročením na 22. 4. 2014 za účelem projednání věci k rozsahu případného doplnění procesních stanovisek. Úprava žalobního petitu ze dne 2. 4. 2014, číslo listu 386. Referát soudce ze 14. 4. 2014, že se jednání 22. 4. 2014 nekoná, důvodem je změna žaloby a potřeba úkonu v rámci přípravy dalšího jednání. Sdělení žalobce z 28. 4. 2014, číslo listu 397. Referát soudce z 9. 6. 2014 výzva žalovanému, aby do 14 dnů sdělil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby. Sdělení žalovaného, že s částečným zpětvzetím souhlasí, datováno 13. 6. 2014. Vyjádření vedlejšího účastníka k podání z 9. 6. 2014, datováno 25. 6. 2014. Usnesení soudu číslo listu 411, ze dne 1. 7. 2014, že se řízení částečně zastavuje ve vztahu k uložení povinnosti o převodu pozemkové parcely a připouští se změna žaloby. Doložen znalecký posudek na čísle listu 417. Zaslány znalecké posudky dne 11. 9. 2014. Referát z 10. 12. 2014 k nařízení jednání na 10. 3. 2015. Referát soudu z 25. 2. 2015, že jednání nařízené na 10. 3. 2015 se odročuje na neurčito za účelem nastudování věci z důvodu změny v obsazení soudu v důsledku přeřazení soudce jméno FO k jinému soudu ke dni 1. 3. 2015 a věc byla přidělena soudci tituly před jménem jméno FO. Referát ze dne 18. 11. 2015 k zapůjčení spisu a výzva tituly před jménem jméno FO, aby sdělil, zda trvá na svých námitkách, číslo listu 487. Vyjádření žalobce datované 4. 12. 2015. Doplnění podání žalobce ze 4. 12. 2015. Usnesení soudu ze 17. 5. 2016 o přiznání znalečného. Sdělení žalovaného na výzvu soudu ze dne 20. 6. 2016. Referát soudu z 15. 7. 2016, že se nařizuje jednání na 26. 8. 2016. Žádost o odročení jednání ze strany zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO z důvodu dlouhodobě plánované zahraniční dovolené. Referát soudce z 3. 8. 2016, že se jednání odročuje na 4. 10. 2016. Protokol o jednání 4. 10. 2016, že se odročuje na 29. 11. 2016. Vyjádření žalobce z 18. 10. 2016. Referát soudce z 20. 10. 2016 k přeposlání podání protistranám a žádost k vyjádření právnická osoba. Protokol o jednání 29. 11. 2016, že se odročuje na neurčito za účelem doručení usnesení o zpětvzetí vedlejšímu účastníkovi. Usnesení na čísle listu 596 z 29. 11. 2016, že se řízení zastavuje v části, ve které se žalobce domáhá uzavření smlouvy s žalovanou o bezúplatném převodu pozemků zde uvedených. Protokol o jednání 20. 1. 2017 s vyhlášeným rozsudkem, že žalovaná je povinna do 15 dnů od právní moci rozsudku uzavřít jako převodce se žalobcem jako nabyvatelem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků zde uvedených, vyznačena právní moc (částečně) dne 14. 10. 2017 a pak poznámka, že byl zrušen nevyšším soudem, rozsudek na čísle listu 610. Odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 22. 2. 2017. Odvolání žalobce ze dne 24. 2. 2017. Usnesení soudu číslo listu 624 z 1. 3. 2017, aby žalovaný doplnil odvolání. Doplnění odvolání žalovaného z 9. 3. 2017. Přeposlání odvolání protistraně 28. 3. 2017. Vyjádření žalobce k odvolání žalovaného, číslo listu 629, z 11. 4. 2017. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Hradci Králové 26. 4. 2017. Referát odvolacího soudu z 2. 5. 2017 k nařízení jednání na 20. 6. 2017. Protokol o jednání 20. 6. 2017 před odvolacím soudem s odročením za účelem vyhlášení rozhodnutí na 27. 6. 2017. Vyrozumění Krajského soudu adresované zástupcům, že jednání 27. 6. 2017 se odročuje na neurčito s ohledem na účinnost novely zákona č. 114/92 Sb. Reakce žalobce z 27. 6. 2017. Spis dán na lhůtu 25. 7. 2017. Dne 27. 7. 2017 nařízeno jednání na 19. 9. 2017. Protokol o jednání 19. 9. 2017 s vyhlášeným rozsudkem, že se výrok rozsudku Okresního soudu mění tak, že se v této části žaloba zamítá ve výroku, jímž byl nahrazen projev vůle a jinak se potvrzuje ve zde uvedeném správném znění o nahrazení projevu vůle prvého žalovaného. Rozsudek v písemném vyhotovení č.j. Anonymizováno s tím, že byl zrušen Nejvyšším soudem pod sp. zn. Anonymizováno ze dne 27. 2. 2018, Vráceno Okresnímu soudu v Semilech 10. 10. 2017. Rozsudek rozeslán účastníkům 13. 10. 2017. Opravné usnesení Krajského soudu v Hradci Králové číslo listu 675. Dovolání žalovaného z 6. 12. 2017 číslo listu 684, odesláno protistraně 14. 12. 2017. Vyjádření žalobce k dovolání žalovaného z 19. 1. 2018. Předložení věci k Nejvyššímu soudu 29. 1. 2018. Protokol o vyhlášení rozsudku dovolacím soudem 27. 2. 2018, že se rozsudky soudu prvního a druhého stupně zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení, spis vrácen Okresnímu soudu v Semilech 20. 3. 2018, rozesláno účastníkům 23. 3. 2018. Dotaz soudce Krajského sudu v Hradci Králové na případnou překážku, která brání převodu pozemků je adresován k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO a právnická osoba. Sdělení žalobce z 27. 4. 2018. Vyjádření žalovaného došlé soudu 11. 5. 2018. Referát z 14. 5. 2018 k nařízení jednání na 31. 5. 2018. Doplnění vyjádření žalovaného z 28. 5. 2018. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. Anonymizováno ze dne 1. 6. 2018, že rozsudek Okresního soudu v části, kterou byl nahrazen projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemkům zde uvedeným se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Spis vrácen Okresnímu soudu v Semilech 12. 6. 2018. Referát soudce z 20. 6. 2018 k rozeslání usnesení stranám sporu. Referát z 6. 9. 2018 k nařízení jednání na 13. 11. 2018. Žádost žalobce ze 7. 9. 2018, aby bylo zasláno oznámení katastrálnímu úřadu. Jednání referátem soudce odročeno z důvodu nedoručení předvolání k jednání vedlejšímu účastníkovi a je zde úřední záznam, že od 15.10. do 7. 11. 2018 je čerpána dovolená soudcem a odročeno je na 18. 12. 2018. Protokol o jednání 18. 12. 2018 s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na neurčito z důvodu vyčkání důkazních návrhů. Doplnění vyjádření žalovaného ze 17. 1. 2019. Vyjádření žalobce ze 17. 1. 2019. Referát soudce z 15. 2. 2019 k nařízení jednání na 2. 4. 2019. Žádost zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním. Na to referát soudce, že se jednání odročuje na 25. 4. 2019. Návrh na vydání předběžného opatření ze strany žalobce ze dne 1. 4. 2019. Usnesení o předběžném opatření číslo listu 939 ze dne 4. 4. 2019, že žalovaná je povinna zdržet se převodu vlastnického práva ke zde uvedeným pozemkům. Odvolání žalovaného z 23. 4. 2019. Protokol o jednání 25. 4. 2019 s odročením na neurčito za účelem opětovného předvolání svědka a předložení věci odvolacímu soudu v důsledku podaného odvolání proti předběžnému opatření. Výzva žalované k zaplacení soudního poplatku z odvolání proti předběžnému opatření, datovaná 3. 5. 2019. Vyjádření žalobce k odvolání žalovaného 2. 5. 2019. Referát ze 6. 3. 2019 k předvolání k výslechu jméno FO 25. 4. 2019. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Hradci Králové z 14. 5. 2019. Usnesení Krajského sudu v Hradci Králové 30. 5. 2019, číslo listu 1019, že se usnesení Okresního soudu potvrzuje (předběžné opatření). Referát z 14. 6. 2019, že se rozhodnutí má rozeslat účastníkům. Referát z 19. 8. 2019, že se nařizuje jednání na 29. 8. 2019. Omluva z jednání zástupce vedlejšího účastníka, číslo listu 1043. Protokol o jednání 29. 8. 2019 s vyhlášeným usnesením, že se odročuje na 9. 9. 2019. Protokol o jednání z 9. 9. 2019 s vyhlášeným rozsudkem, že se nahrazuje projev vůle žalované k uzavření této smlouvy o bezúplatném převodu pozemků, nato následuje text pod výrokem I., a pod výrok II. žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požadoval nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve zde uvedených nemovitostí. Rozsudek v písemném vyhotovení na čísle listu 1089. Referát soudu z 8. 10. 2019, aby byl vypraven rozsudek stranám sporu. Odvolání žalovaného z 23. 10. 2019. Odvolání žalobce ze 24. 10. 2019. Přeposlána odvolání protistranám. Vyjádření vedlejšího účastníka k odvolání žalobce a žalovaného ze dne 28. 11. 2019. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání z 3. 1. 2020 Krajskému soudu v Hradci Králové. Referát tohoto soudu 16. 1. 2020 k nařízení jednání na 25. 2. 2020. Protokol o jednání před odvolacím soudem 25. 2. 2020, že se odročuje za účelem vyhlášení rozsudku na 27. 2. 2020. Protokol o vyhlášení rozsudku před odvolacím soudem 27. 2. 2020, že rozsudek vyjma nenapadeného výroku týkajícího se zde uvedených pozemků, se potvrzuje. Rozsudek v písemném vyhotovení na čísle listu 1153. Spis vrácen Okresnímu soudu v Semilech 10. 3. 2020. Rozsudek rozeslán účastníkům 1. 4. 2020. Referát z 15. 4. 2020 k vyznačení doložky právní moci. Usnesení o vrácení složené jistoty z 27. 4. 2020 žalobci, číslo listu 1171. Odvolání žalovaného z 8. 6. 2020, číslo listu 1187. Dne 11. 6. 2020 přeposláno protistraně. Vyjádření žalobce k dovolání z 1. 7. 2020. Předložení věci k rozhodnutí o dovolání 14. 7. 2020. Rozsudek Nejvyššího soudu Anonymizováno ze dne 22. 9. 2020, že se rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ruší ve zde uvedené části, zrušuje se i rozsudek Okresního soudu v Semilech a věc se vrací k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Semilech. Spis vrácen Okresnímu soudu v Semilech 21. 10. 2020. Rozsudek rozeslán 27. 10. 2020. Nařízeno místní šetření na 19. 3. 2021. Referát ze 16. 4. 2021, že se místní šetření vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí odkládá na 16. 4. 2021 a to opět pro nepříznivé povětrnostní podmínky se odkládá na 5. 5. 2021. Protokol o provedení důkazu mimo jednání 5. 5. 2021, číslo listu 1224. Návrh žalobce na předběžné opatření došlý soudu 30. 1. 2012. Usnesení sodu z 2. 2. 2012, číslo listu 1232, že se žalovanému ukládá, aby se zdržel převodu vlastnického práva ke zde uvedeným pozemkům. Žádost zástupce žalobce o odročení jednání nařízeného na 12.5.2021 z důvodu kolize. Referát soudu ze 14. 5. 2021, že se odročuje jednání na 10. 6. 2021. Žádost zástupce žalobce z 8. 6. 2021 k odročení jednání z důvodu náhlých výslechů (10. 6. 2021). Referát soudce, že se odročuje toto jednání na 24. 6. 2021. Omluva zástupce žalobce, že se tohoto jednání s ohledem na zdravotní indispozici nemůže zúčastnit a žádá o odročení. Protokol o jednání z 24. 6. 2021 s vyhlášeným rozsudkem, že žaloba se zamítá ve zde uvedené části. Rozsudek v písemném vyhotovení na čísle listu 259. Vyznačena právní moc 9. 12. 2021. Odvolání žalobce proti tomuto rozsudku datované 10. 8. 2021, přeposláno protistraně 25. 8. 2021. Výzva žalovanému, aby se vyjádřil k odvolání z téhož dne. Předloženo Krajskému soudu v Hradci Králové 21. 9. 2021. Referát tohoto soudu z 29. 9. 2021 k nařízení jednání na 9. 11. 2021 s vyhlášeným rozsudkem z 11. 11. 2021, že rozsudek okresního sudu se potvrzuje. Dovolání žalobce ze 7. 2. 2022. Dovolání přeposláno protistraně 22. 2. 2022. Předložení věci Nejvyššímu soudu 14. 4. 2022. Usnesení Nejvyššího soudu Anonymizováno ze dne 21. 6. 2022, že se dovolání odmítá.

9. Pokud jde o skutková zjištění soudu, pak prozkoumávané řízení bylo zahájeno z iniciace žalobce v lednu 2012 u Okresního soudu v Semilech, ten ve věci rozhodl v lednu 2017 tak, že žalovaná je povinna uzavřít jako převodce s žalobcem jako nabyvatelem smlouvu o bezúplatném převodu tří pozemků odpovídající částce 156 967 Kč k uspokojení restitučního nároku, v únoru se odvolal jak žalovaný, tak žalobce a v září 2017 Krajský soud v Hradci Králové částečně změnil rozsudek okresního soudu, že jej dílem zamítl a ve zbytku jej potvrdil. V prosinci 2017 žalovaný podal dovolání. V únoru 2018 Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek krajského soudu ve výroku I. písm. b) o věci samé a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V červnu 2018 krajský soud částečně zrušil rozsudek okresního soudu ve vztahu, kterým byl nahrazen projev vůle žalovaného k pozemkům č. Anonymizováno a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V září 2019 ve věci opětovně rozhodl okresní soud s tím, že se nahrazuje projev vůle, v říjnu 2019 se odvolal jak žalovaný, tak žalobce. V únoru 2020 krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu. V červnu 2020 se žalovaný dovolal. V září 2020 Nejvyšší soud ČR částečně zrušil rozsudky krajského a okresního soudu ve vztahu k pozemku č. 171/1 a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Po vrácení spisu prvostupňovému soudu dne 21. 10. 2020 bylo nařízeno místní šetření na 19. 3. 2021, pro nepřízeň počasí však bylo odloženo na 16. 4. 2021 a opakovaně ze stejného důvodu odloženo na 5. 5. 2021. bylo nařízeno jednání na 12.5.2021, avšak k žádosti zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu kolize soud odročil jednání na 10. 6. 2021, a to opět k žádosti zástupce žalobce odročil na 24. 6. 2021. Zástupce žalobce se opět omluvil tentokrát s ohledem na zdravotní indispozici a požádal o odročení. Nicméně soud dne 24. 6. 2021 vyhlásil rozsudek, že žaloba se zamítá, bylo podáno odvolání žalobce a po předložení spisu Krajskému soudu v Hradci Králové 21. 9. 2021, bylo 29.9.2021 nařízeno jednání na 9. 11. 2021 a dne 11.11.2021 byl vyhlášen rozsudek jenž rozsudek okresního soudu potvrdil. Žalobce podal dovolání dne 7. 2. 2022 a po předložení věci Nejvyššímu soudu 14. 4. 2022 bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. Anonymizováno ze dne 21. 6. 2022 dovolání žalobce odmítnuto. Za situace, že rozhodnutí dovolacího soudu bylo (jak tvrdí žalobce ve svém podání adresovaném soudu ze dne 9.8.2022) doručeno jeho právnímu zástupci 17.7.2022, pak naříkané řízení trvalo 10 let a 6 měsíců.

10. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Anonymizováno proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Anonymizováno proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Anonymizováno proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Anonymizováno proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28). Obecně je délka řízení dána nejen činností či nečinností příslušného orgánu veřejné moci, ale i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, a počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, jímž přispěli k průtahům v řízení, a též chováním, jímž přispěli k odstranění vzniklých průtahů v řízení, a významu řízení pro poškozeného. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žadatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků řízení a jsou vyvolány okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.

12. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) zákona č. 82/1998 Sb.

13. Délka řízení je dána nejen činností či nečinností příslušného orgánu veřejné moci, ale i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, a počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, jímž přispěli k průtahům v řízení, a též chováním, jímž přispěli k odstranění vzniklých průtahů v řízení, a významu řízení pro poškozeného. Mezi účastníky nebylo sporné, zda žalobci nárok na poskytnuté přiměřené zadostiučinění za délku řízení vznikl a jeho relutární forma, sporným však byla její výše, přičemž strany vycházejí při určení základní částky přiměřeného zadostiučinění ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010. Žalobce, na rozdíl od žalované, která vychází ze základní částky 15 000 Kč, považuje za přiměřenou základní částku zadostiučinění ve výši 20 000 Kč/rok (1 667 Kč za jeden měsíc). Za spravedlivou k odškodnění nemajetkové újmy je přitom třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.12.2010, sp. zn. 30 Cdo 3269/2009). Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.10.2010, sp.zn. 30 Cdo 1313/2010).

14. Řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů. Ve věci rozhodoval soud I. stupně dvakrát, soud II. stupně třikrát a Nejvyšší soud ČR dvakrát. Řízení je po stránce skutkové i stránce právní složité. Složitost mj. vyvstala též v důsledku zákonných změn, kdy od 1.6.2017 je v účinnosti novela zákona o ochraně přírody a krajiny, dle které nelze na území národních parků zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu. Nadto, v posuzovaném řízení soudy rozhodovaly i o předběžných opatřeních zakazujících dispozice s dotčenými pozemky. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek k posouzení jeho charakteru a dělitelnosti. Znalec byl též vyslechnut. Další znalecké posudky byly zhotoveny pro právnická osoba jakožto objednatele.

15. Soud přistoupil k výpočtu imateriální újmy při trvání posuzovaného řízení v délce 10 let a 6 měsíců následujícím postupem, přičemž vycházel ze základní částky odškodnění v rozsahu 16 000 Kč/1 rok posuzovaného řízení, neboť částka žalovanou vypočtená 15 000 Kč/1 rok je s ohledem na délku přesahující již 10 let, nedostatečná.

16. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, pak toto se výrazně projevilo v opakovaném rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, pak soud shledal, že se opakované rozhodnutí o vydání PO nejprve 2.2.2012 (zdržet se převodu nemovitosti ze strany žalovaného) a pak 4.4.2019 (totéž) na složitosti projevilo, kdy se s návrhem musel soud vypořádat a bylo taktéž rozhodováno o odvolání žalované strany. V tom soud shledává dílčí složitost řízení, pročež přistoupil ke snížení o 5 %. V řízení byly provedeny svědecké výslechy, dokazování listinami a byl též vypracován znalecký posudek o dělitelnosti pozemků, též výslech znalce a místní šetření, navíc muselo být soudem reagováno i na změny žaloby navržených žalobcem, což si vyžádalo opakované procesní rozhodnutí soudu, pročež soud na tuto skutečnost aplikoval další snížení o 5%. Dohromady se tedy složitost řízení projevila v deseti procentním snížení.

17. Ohledně podílu žalované na délce řízení, pak k tíži žalované lze přiřadit zrušení rozsudků dovolacím soudem, což se projevilo v prodloužení řízení celkem o 3 roky a soud toto zohlednil navýšením relutární satisfakce, jak bude níže uvedeno.

18. Z dovolacích rozhodnutí (č.j. Anonymizováno a Anonymizováno) bylo zjištěno, že zrušení předchozích rozsudků dovolacím soudem, a to v prvním z nich, konstatovalo pochybení odvolací instance v tom, že si neprověřila, zda náhradní pozemky jsou pro uspokojení restitučního nároku vhodné a pro tuto chybu byla věc zrušena a vrácena k dalšímu řízení. Právní posouzení bylo soudem odvolacím proto neúplné a nesprávné. Spis byl předložen dovolacímu soudu dne 29.1.2018, v únoru bylo rozhodnuto o vrácení věci, poté s odstupem 2 let dne 27.2.2020 byl vydán rozsudek soudu druhého stupně – což svědčí o zdržení řízení v dalším projednávaní o 2 roky. Druhé zrušovací rozhodnutí dovolacího soudu z 22.9.2020 opět konstatovalo nevhodnost náhradního pozemku a pro nesprávné, resp. neúplné právní posouzení byla věc opět vrácena, a to již soudu I. stupně. Ten rozhodl dne 24.6.2021 a v listopadu 2021 byl potvrzen odvolacím soudem. Pak žalobce ještě podal dovolání, to ale bylo odmítnuto. Tudíž pro neúplné právní posouzení konstatované dovolací instancí – došlo k prodloužení řízení o 3 roky, což nyní soud zohlednil desetiprocentním navýšením odškodnění.

19. Z pohledu charakteru posuzovaného řízení, šlo o restituční nárok a k tomu se vyjádřil již v předešlých zrušovacích rozhodnutích odvolací soud (vis. č.j. Anonymizováno), proto podepsaný soud navýšil satisfakci o 20 %.

20. Dalším kritériem je podíl žalobce na délce posuzovaného řízení, kdy požádal o odročení jednání 20..11.2012, což se projevilo v posunu řízení o 3 měsíce. Další žádost o odročení byla k jednání dne 26.8.2016 pro dovolenou právního zástupce žalobce akceptována, což vedlo k přesunu jednání na 4.10.2016. Též dne 2.4.2019 avizoval zástupce žalobce kolizi na jeho straně a dne 10. 6.2021 požádal, aby bylo jednání odročeno pro indisposici. Uvedený podíl žalobce soud zohlednil korekcí - snížením o 15 %.

21. Rozdíl v jednotlivých korekcích je tak plus 5 %.

22. Výpočet : 16 000/1 rok, (přesahovalo již 10 let) jak bylo původně soudem aplikováno. Za 1. dva roky toliko ½ (16 000 Kč). Za dalších 8 let je to 128 000 Kč Za další půlrok je to 8 000 Kč Součet = 152 000 základ. Promítnutí 5 % zvýšení je pak částka 7 600 Kč. 152 000 + 7 600 = 159 600 Kč. Pokud žalovaná žalobci poskytla 90 938 Kč, a pak z posledního rozhodnutí zdejšího soudu nabyla právní moci soudem přiznaná částka 23 061 Kč, se tak žalobci doposud dostalo celkem 113 999 Kč. V rozdílu žalobci náležejících 159 600 Kč a poskytnutých 113 999 Kč činí rozdíl k doplacení 45 601 Kč. K projednání zbylá částka 96 166 Kč mínus 45 601 Kč, kterou soud uznal důvodnou = 50 565, je částkou k zamítnutí žaloby v převyšujícím rozsahu.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy bylo na místě přiznat žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, resp. o výši přiměřeného zadostiučinění obecně splňuje podmínky aplikace ust. § 136 o.s.ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění (resp. jeho výši). Za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího zadostiučinění nemůže být žalobce v rámci náhrady nákladů řízení sankcionován. Podaří-li se žalobci prokázat příčinnou souvislost mezi nemajetkovou újmou mu způsobenou a nesprávným úředním postupem, je prokázán základ nároku a žalobce má v zásadě plný úspěch ve věci, i když mu je přiznáno zadostiučinění v jiné výši, než jakou v řízení uplatnil. Shodný závěr vyslovil i Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1310/09. Odměna advokáta dle § 9 odst. 4 písm a) vyhl.č. 177/1996 Sb. tak činí 3 100 Kč za jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, replika žalobce z 13.7.2021 k vyjádření žalované, jednání u soudu I. stupně dne 2.6.2022, 12.10.2022, písemné závěrečné shrnutí před vyhlášením rozsudku), odvolání, vyjádření z 27.3.2023 k doplnění odvolání žalované, jednání 21.9.2023, odvolání z 28.10.2023, odůvodnění odvolání z 30.11.2023, vyjádření z 29.12.2023 k odvolání žalované, jednání 12.6.2024; celkem 13 úkonů v součtu 40 300 Kč + 13 x režijní paušál po 300 Kč (3 900 Kč); dohromady 44 200 Kč. K tomu DPH 9 282 Kč; celkem 53 482 Kč. K tomu zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč. Celkem 55 482 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.