14 C 8/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 210 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 210 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá náhrady škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu soudního exekutora, který nerespektoval pravomocné rozhodnutí soudu o schválení smíru a porušil tak zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc účastníkovi a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky zadržovacího práva. Uvedl k tomu, že na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 12. 2018, č.j. [spisová značka], byla vedena exekuce proti povinnému [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek], [IČO], ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím, nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], který exekuci vede pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci uvedené exekuce bylo do soupisu movitých věcí pod položkou č. 1 protokolu o soupisu sepsáno vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], rok výroby: 2014. Žalobce se o sepsání vozidla (a dokonce o nařízené dražbě) dozvěděl až z portálu [webová adresa], kam byla dražba vložena dne 7. 8. 2020 pod [číslo]. Prostřednictvím zmocněného právního zástupce podal dne 17. 8. 2020 návrh na vyškrtnutí uvedeného vozidla ze soupisu, který pověřený soudní exekutor usnesením ze dne 27. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], zamítnul. Následně se proto žalobce obrátil na soud s žalobou o vyloučení sepsané movité věci z výše uvedené exekuce. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 12. 2020, č.j. 6 C 313/2020-26, které nabylo právní moci dnem 5. 1. 2021 a je vykonatelné, bylo rozhodnuto o vyloučení automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], z exekuce vedené Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce pak vyzval uvedeného soudního exekutora k vydání výše označeného motorového vozidla, na což exekutor reagoval usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o vydání vozidla [příjmení] [jméno] po právní moci usnesení do držby [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa]. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání k Městskému soudu v Praze. Jmenovaný soud usnesením ze dne 14. 6. 2021, č.j. 35 Co 108/2021-289, napadené usnesení soudního exekutora potvrdil. Žalobce zastává názor, že jde o nesprávný úřední postup soudního exekutora, neboť pokud exekutor argumentuje ve svém usnesení o vydání předmětného vozidla do držby [právnická osoba] s.r.o. zadržovacím právem [právnická osoba] s.r.o., pak podle ustanovení § 1395 o.z. platí, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Žalobce však [právnická osoba] s.r.o. nic nedluží a nikdy nedlužil. Tato společnost snad má pohledávku za povinným [právnická osoba], což je ovšem jiný subjekt. [právnická osoba] předmětné vozidlo dobrovolně vydala exekutorovi a tím došlo k „ přetržení" zadržovacího práva. Nadto, žalobce své vlastnické právo k vozidlu uplatnil řádným zákonným postupem, tedy podáním vylučovací žaloby. Smír, který byl v této věci schválen, má s ohledem na ustanovení § 99 o.s.ř. účinky pravomocného rozsudku. Žalobce proto považuje své vlastnické právo k předmětnému vozidlu za postavené najisto pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. Pokud by soud měl za to, že schválení smíru je v rozporu s právními předpisy či dobrými mravy, jistě by byl býval takový smír neschválil. Exekutor svým usnesením schválený smír fakticky nerespektoval. Předmětnou movitou věc měl vrátit (v řízení o vylučovací žalobě úspěšnému) navrhovateli - zde tedy žalobci. Žalobce tedy spatřuje nesprávný úřední postup soudního exekutora v tom, že nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o schválení smíru, porušil zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc žalobci a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky, plynoucí z právní úpravy zadržovacího práva. Škoda byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] v exekuční věci sp.zn. [spisová značka] konkrétně tak, že nevydal vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], žalobci, ale rozhodl o jeho vrácení [právnická osoba] s.r.o., [IČO], [obec]. S ohledem na to, že v dražební vyhlášce exekutora bylo předmětné vozidlo oceněno na částku 210 000 Kč, považuje žalobce za výši způsobené škody právě tuto částku.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 6. 7. 2021 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 210 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem, kterého se měl dopustit soudní exekutor [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], v exekučním řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí náhrady škody nevyhověla ani částečně, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 4. 4. 2022 Pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění tří následujících podmínek. Musí být v řízení dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody a v neposlední řadě vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). Nesprávný úřední postup soudního exekutora [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], je spatřován v tom, že v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] soudní exekutor nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o schválení smíru, že dále porušil zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc poškozenému a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky, plynoucí z právní úpravy zadržovacího práva. Odkázala na průběh řízení pod sp. zn. [spisová značka] Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], dále na pověření Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 12. 2018, č.j. [spisová značka], dle něhož byla vedena exekuce proti povinnému [právnická osoba] k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek] ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím, nákladů, přičemž k provedení exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres]. Též na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 12. 2020, č.j. 6 C 313/2020-26, jímž byl schválen soudní smír mezi žalobcem a [územní celek]. Zdůraznila, že v řízení č.j. [spisová značka] po rozhodnutí soudního exekutora rozhodl odvolací Městského soudu v Praze dne 14. 6. 2021 pod sp.zn. 35 Co 108/2021, že soudní exekutor postupoval správně a když aplikoval ust. § 68 odst. 7 exekučního řádu tak, že vozidlo vydal zpět do držby společnosti [právnická osoba], která je vydala exekutorovi na základě protokolu z 30. 7. 2020, čímž došlo k předání navrhovateli na místě, kde byla zajištěna. Žalovaná uzavřela, že postup soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup dle ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož žalobce v rámci žaloby spatřuje pochybení soudního exekutora i v rámci rozhodovací činnosti, žalovaná konstatuje, že v daném případě absentuje jakékoliv rozhodnutí, které by došlo právní moci a následně bylo pro nezákonnost zrušeno. Nic takového ani nevyplývá z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2021, č.j. 35 Co 108/2021-289, kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ze dne 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], dle kterého bylo rozhodnuto o vydání automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka] z exekuce zpět do držby [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná je tedy toho názoru, že ve věci chybí odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, neboť ve věci absentuje jakékoliv rozhodnutí, které by vykazovalo základní znak nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je pro nezákonnost zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Vzhledem k tomu, že pro vznik odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup či vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění všech tří shora zmíněných podmínek, nebylo možné nároku žalobce vyhovět už z důvodu absence samotného odpovědnostního titulu státu za tvrzenou škodu.

3. Soud provedl dokazování listinami, usnesením Exekutorského úřadu [okres], č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 8. 2020, když se jedná o dražební vyhlášku o tom, že se dražební jednání koná dne 11. 9. 2020 v 9:20 hodin, na parkovišti u koupaliště [obec], a to ve věci oprávněného [územní celek] proti povinnému [právnická osoba], k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3 000 Kč, plus náklady oprávněného 484 Kč, jakož i úhradu nákladů exekuce. V závěru je uvedeno, že předmětem dražby je věc označená jako [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] [jméno], rok výroby [rok], evidence od 14. 5. 2014, rozhodná cena 210 000 Kč; kdy exekutor vyzývá všechny, kteří mají právo ke shora označeným movitým věcem, které nepřipouští exekuci, aby toto právo uplatnili vůči oprávněnému návrhem podle § 68 zákona 120/2001 Sb. vyškrtnutí věci ze soupisu a toto uplatnění práva prokázali soudnímu exekutorovi do okamžiku zahájení dražby.

4. Z návrhu na vyškrtnutí movité věci ze soupisu datovaného 17. 8. 2020 podaného právním zástupcem navrhovatele [celé jméno žalobce], adresovaným soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] plyne, že se domáhá vyškrtnutí movité věci sepsané v rámci exekuce vedené proti povinnému [právnická osoba] ve věci [spisová značka] a navrhovatel se tak domáhá z titulu tvrzeného vlastnického práva vyškrtnutí následující movité věci, položky [číslo] protokolu o soupisu, automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], rok výroby [rok], když své vlastnické právo prokazuje kupní smlouvou z 1. 11. 2018, kdy vozidlo zakoupil od jednatele povinného, pana [příjmení] za částku 150 000 Kč. Dále uvádí, že se o sepsání vozidla a dokonce nařízené dražbě dozvěděl až z portálu [webová adresa], kam byla dražba vložena 7. 8. 2020 pod [číslo] návrh je tedy podán včas. Závěrem proto navrhuje, aby exekutor rozhodl, že se movitá věc sepsaná pod položkou [číslo] ze soupisu vyškrtává.

5. Z odvolání účastníka proti usnesení ze dne 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací] ve věci oprávněného [územní celek] [anonymizováno] [role v řízení] [právnická osoba] ([role v řízení] [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], soudní exekutor), se ze závěru podává, že soudní exekutor nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o schválení smíru, porušil zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc účastníkovi a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky zadržovacího práva. S ohledem na uvedené proto účastník závěrem navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení], soudního exekutora, Exekutorský úřad [okres] z 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], jako nezákonné zrušil.

6. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. 6 C 313/2020-26 ze dne 3. 12. 2020, ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalovanému [územní celek] o vyloučení sepsané movité věci z exekuce se podává výrok, že soud schvaluje smír v tomto znění: I. Žalobce je po povinen zaplatit žalovanému částku 3 000 Kč, a to nejpozději do 10 dnů od právní moci tohoto usnesení na účet žalovaného, zde uvedený. Bod II. z exekuce vedené Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek] ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím proti povinnému [právnická osoba], se sídlem [adresa], sp. zn. [spisová značka], se vylučuje movitá věc sepsaná pod položkou [číslo] protokolu o soupisu, a to automobil [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], rok výroby [rok] III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Bod IV. - žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací částka 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

7. Z usnesení Exekutorského úřadu [okres], [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 3. 2021 se podává výrok, že na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 12. 2008, [spisová značka], kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodnutí: příkaz o uložení pokuty [stát. instituce] z 12. 1. 2018, č.j. 1449/2018/SD-NI ve věci oprávněného [územní celek], se sídlem [adresa], proti povinnému [právnická osoba] k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím a pro náklady oprávněného, které k 3. 3. 2021 činí celkem 484 Kč, jakož i k úhradě nákladu exekuce rozhodl tak, že vozidlo [příjmení] [jméno], rok výroby 2014, VIN: [anonymizováno], registrační zančky [anonymizováno], se po právní moci tohoto usnesení vydává z exekuce zpět do držby [právnická osoba] s. r. o., se sídlem [adresa]. Z odůvodnění se podává informace, že s ohledem na skutečnost, že vozidlo bylo zajištěno (k úřední výzvě vydáno) [právnická osoba] s. r. o., vydává soudní exekutor vozidlo opět do držby této společnosti, která k němu uplatňuje zadržovací právo. Dalším důvodem pro tento postup je skutečnost, že v případě, že by vozidlo bylo vydáno přímo navrhovateli [celé jméno žalobce], bylo by zmařeno nejen zadržovací právo [právnická osoba] a s ním spojené právo na uspokojení ze zadržené věci, ale i domožení se nároku dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. 19 C 782/2018-25 ze dne 4. 6. 2019, neboť právo na vrácení kupní ceny je dle tohoto rozhodnutí vázáno na vydání vozidla [právnická osoba] s. r. o. povinnému, což by se stalo nemožným. Soudní exekutor dále konstatuje, že uvedeným rozhodnutím o schválení soudního smíru nebyla nijak řešena otázka skutečného vlastnictví vozidla (důkazní řízení zjevně vůbec nebylo provedeno), [právnická osoba] s. r. o. nebyla účastníkem řízení o vyloučení věci z exekuce, a schválení soudního smíru vůči ní nemůže mít žádné právní důsledky, tedy by ani nemělo snížit právo na uspokojení její pravomocně přiznané pohledávky zajištěné zadržovacím právem. Uvádí se dále v tomto rozhodnutí, že samostatnou otázkou je, zda bylo vůbec přípustné o vyloučení věci z exekuce, což je procesní otázka, uzavřít soudní smír, kterýžto je možné uzavřít pouze o hmotných právech a povinnostech. Rozhodnutí o schválení smíru je, nicméně, pravomocné. S ohledem na uvedené současně exekutor stanovil, že vozidlo bude vydáno po právní moci tohoto rozhodnutí.

8. Z usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp.zn. 35 Co 108/2021-289 z dne 14. 6. 2021 k odvolání účastníka [celé jméno žalobce] proti usnesení soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu [okres], ze dne 3. 3. 2021, [číslo jednací] se podává rozhodnutí, jímž bylo usnesení soudního exekutora potvrzeno, když z bodu 16 odůvodnění plyne závěr odvolací instance, že odvolací soud na rozdíl od odvolatele vychází z toho, že pokud je navrhovatel úspěšný s návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu (věc tedy bude vyškrtnuta) u věci, která byla zajištěna podle § 66 odst. 1 exekučního řádu, tedy například v úschově u exekutora, má exekutor povinnost bezodkladně věc vydat této osobě v místě, kde byla zajištěna. Exekutor se může s třetí osobou dohodnout i na jiném místě. Z dikce ustanovení plyne, že neexistuje povinnost exekutora se s třetí osobou dohodnout, respektive podřídit se přáním třetí osoby. Pokud nebude exekutor souhlasit, předá věc v místě, kde byla zajištěna. Dále se v bodu 17 uvádí, že nová úprava od 1. 1. 2013 překonala rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2234/2008, který dovodil, že exekutor je povinen ve věci vyloučené z exekuce úspěšně žalobkyni vydat, přičemž místem plnění jeho sídlo. Zavádí se v zásadě princip opačný a věc se předává na místě, kde byla zajištěna. Bod 18 odůvodnění, odvolací soud má za to, že soudní exekutor v daném případě nepochybil, když rozhodl tak, že vozidlo [příjmení] [jméno], atd. po právní moci tohoto usnesení vydává z exekuce zpět do držby [právnická osoba], neboť touto formou se věc vydává navrhovateli tam, kde byla před jejím vydáním exekutorovi v režimu ustanovení § 326 odst. 3 o.s.ř., tj. do držby [právnická osoba] s. r. o., jako osoby o oprávněné ze zadržovacího práva, když soudní exekutor správně zjistil, že o právu [právnická osoba] s. r. o. navrácení kupní ceny 220 000 Kč vůči povinnému oproti vydání vozidla, k němuž uplatňovala zadržovací právo, bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu Praha 3, 19 C 782/2018-25 ze dne 4. 6. 2019, když se zde dále uvádí, že při časových souvztažnostech lze mít pochybnosti o platnosti kupní smlouvy z 1. 11. 2018, když soudní exekutor správně akcentoval, že navrhovatel musel znát poměry povinné společnosti, včetně sporu [právnická osoba] přesto dochází k vyvedení předmětného vozidla z povinné společnosti ve prospěch navrhovatele, jejímž smyslem se tak nabízí právě jednat ke škodě v neprospěch právě této společnosti, která vozidlo vydala do exekuce v režimu § 326 odst. 3 o.s.ř., z čehož podle názoru odvolacího soudu nelze dovozovat přetržení zadržovacího práva podle § 1395 o. z., jako hmotněprávního nástroje. Nelze též přisvědčit odvolateli v názoru, že soudní exekutor nerespektoval schválený soudní smír, neboť předmětem jeho výroku, kterým pouze soudní exekutor ve smyslu § 159a odst. 1 a 2 o. s. ř. je vázán, je jen to, že uvedené vozidlo bylo vyloučeno z exekuce, aniž by závazným způsobem řešil, kdo je jeho vlastníkem, o čemž jak soudní exekutor uvedl, vznikají vážné pochyby. Protože účastníkem smíru o navrhovatelem podané excindační žalobě byl oprávněný, nelze dovodit více, než že k vyškrtnutí věci ze soupisu dochází s jeho souhlasem podle § 68 odst. 3 věta prvá exekučního řádu, a nikoliv podle věty druhé, že povinnému patřit nemůže, když smír není výsledkem provedeného dokazování a nelze přehlédnout ani to, že se navrhovatel tímto zavazuje oprávněnému zaplatit částku 3 000 Kč, tj. tu, kterou zde oprávněný po povinném, jehož byl navrhovatele jednatelem, vymáhá z titulu pokuty. Přiměřeně těmto okolnostem pak soudní exekutor správně a ústavně konformně aplikoval ustanovení § 68 odst. 7 exekučního řádu, tak, že vozidlo vydal zpět do držby [právnická osoba], která je vydala exekutorovi na základě protokolu z 30. 7. 2020, čímž se předává navrhovateli na místě, kde byla zajištěna, tedy uvedením v předešlý stav s tím, že ani toto rozhodnutí meritorně vlastnické právo k ní neřeší, nýbrž pouze tím končí její vyškrtnutí a možnost postižení v této exekuci, a to z vůle oprávněného, který výše uvedený smír akceptoval. Takže odvolací soud proto z uvedených důvodů napadené usnesení jako věcně správně potvrdil.

9. Z podání z 3. 3. 2021 právního zástupce žalobce adresovaného exekutorovi [anonymizováno] [příjmení] ve věci [spisová značka], s přílohou, jíž dokládá usnesení Obvodního soudu Praha 3, 6 C 313/2020-26 (jímž bylo rozhodnuto o vyloučení [značka automobilu] z exekuce vedené tímto exekutorským úřadem, k uspokojení pohledávky oprávněno [územní celek] proti povinnému [právnická osoba]) se podává polemika s argumentací exekutora se zadržovacím právem jiné osoby k uvedenému vozidlu. Upozorňuje v té souvislosti na ustanovení § 1395 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat a též na to, že pan [celé jméno žalobce] však vůči [právnická osoba], která zadržovací právo dle usnesení exekutora ze dne 27. 8. 2020 uplatnila, žádný dluh nemá. Zadržovat věc pro údajnou pohledávku [právnická osoba] s.r.o. za jiným subjektem, který nemá s panem [celé jméno žalobce] nic společného, rozhodně nelze. Tímto se tedy v závěru žádá o sdělení místa a času, kde a kdy si může žalobce [celé jméno žalobce], vozidlo [příjmení] [jméno], vyzvednout, v negativním případě klient podnikne další právní kroky k vydání vozidla, včetně žaloby na vydání věci či podání trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zatajení věci.

10. Ze žaloby [celé jméno žalobce] proti žalovanému [příjmení] [jméno], adresované Obvodnímu soudu pro Prahu 3, ke sp. zn. [spisová značka], jako žaloby o vyloučení sepsané movité věci z exekuce se podává žalobní požadavek, že z exekuce vedené Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorsky úřad [okres], k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek] ve výši 3 000 Kč proti povinnému [právnická osoba] se vylučuje movitá věc sepsaná pod položkou č. 1 protokolu o soupisu, automobil [příjmení] [jméno] atd.

11. Z usnesení Exekutorského úřadu [okres] sp.zn. [číslo jednací], ze dne 27. 8. 2020, ve věci vykonatelného rozhodnutí příkazu o uložení pokuty [stát. instituce] ve věci oprávněného [územní celek] proti povinnému [právnická osoba] k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3 000 Kč a dalších nákladů, se podává výrok, že návrh navrhovatele [jméno] [celé jméno žalobce] na vyškrtnutí věci ze soupisu a tu automobil [příjmení] [jméno] (atd.), zapsané v soupisu movitých věcí dne 4. 1. 2019, pod položkou [číslo] se zamítá. Usnesení datováno 27. 8. 2020.

12. Žalobce svůj nárok u žalované dle ust. § 14 a násl. Odpšk uplatnil dne 6. 7. 2021 (číslo listu 11).

13. Skutkovým zjištěním soudu je, že v exekučním řízení pod sp. zn. [spisová značka], na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 12. 2018, č.j. [spisová značka] byla vedena exekuce proti povinnému [právnická osoba] k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek] ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, přičemž k provedení exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres]. Dne 17. 8. 2020 podal žalobce návrh na vyškrtnutí movité věci ze soupisu, a to automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], rok výroby: 2014. Usnesením soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], ze dne 27. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], byl návrh žalobce na vyškrtnutí věci ze soupisu, a to automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka], která byla pojata do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí dne 4. 1. 2019, pod položkou [číslo] zamítnut. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 12. 2020, č.j. 6 C 313/2020-26, byl schválen soudní smír mezi žalobcem a [územní celek], jímž bylo mimo jiné rozhodnuto o tom, že se automobil [příjmení] [jméno], [registrační značka], vylučuje z exekuce vedené Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], rozhodl soudní exekutor o vydání předmětného vozidla zpět společnosti [právnická osoba] Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2021, č.j. 35 Co 108/2021-289 bylo rozhodnuto, že se usnesení soudního exekutora potvrzuje. Z předmětného rozhodnutí Městského soudu v Praze vyplývá názor odvolací instance, že cit.:„ odvolací soud má za to, že soudní exekutor v daném případě nepochybil, když rozhodl tak, že vozidlo [příjmení] [jméno], rok výroby 2014, [registrační značka], se po právní moci tohoto usnesení vydává z exekuce zpět do držby [právnická osoba] s.r.o., neboť touto formou se věc vydává navrhovateli tam, kde byla před jejím vydáním exekutorovi v režimu § 326 odst. 3 o.s.ř., tj. do držby [právnická osoba] s.r.o. jako osoby oprávněné ze zadržovacího práva, když soudní exekutor správně zjistil, že o právu společnosti [právnická osoba] na vrácení kupní ceny ve výši 220 000 Kč vůči povinnému oproti vydání vozidla, k němuž uplatňovala zadržovací právo, bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 6. 2019, č.j. 19 C 782/2018-25“ V tomto rozhodnutí odvolací soud dále uvedl, že soudní exekutor správně a ústavně konformně aplikoval ust. § 68 odst. 7 exekučního řádu, tak že vozidlo vydal zpět do držby společnosti [právnická osoba], která je vydala exekutorovi na základě protokolu z 30. 7. 2020, čímž došlo k předání navrhovateli na místě, kde byla zajištěna.

14. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek, stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nezle zprostit. Podle § 5 zákona číslo 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním a nesprávným úředním postupem. Podle § 7 citovaného zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle § 8 odst. 1 citovaného zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále uvedeno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postu rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 26 citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

15. Předpokladem vzniku odpovědnosti podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je současné splnění tří podmínek: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovacího činností nesouvisí. Podle jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu a pokud tento postup slouží výkonu státní moci.

16. Tvrzený nesprávný úřední postup soudního exekutora má dle žalobce spočívat v tom, že exekutor nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o schválení smíru, porušil zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc účastníkovi a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky zadržovacího práva. S tímto tvrzením se však soud neztotožnil. Pokud pravomocným usnesením Exekutorského úřadu [okres], Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 3. 2021, bylo rozhodnuto, že vozidlo [příjmení] [jméno], (specifikované výše), se po právní moci tohoto usnesení vydává z exekuce zpět do držby [právnická osoba] s. r. o., se sídlem [adresa] r. o. a vydává jej opět do držby této společnosti, která k němu uplatňuje zadržovací právo, a toto usnesení bylo potvrzeno též odvolací instancí s argumentací, že přiměřeně soudní exekutor správně a ústavně konformně aplikoval ustanovení § 68 odst. 7 exekučního řádu tak, že vozidlo vydal zpět do držby [právnická osoba], která je vydala exekutorovi na základě protokolu z 30. 7. 2020 (čímž se předává navrhovateli na místě, kde byla zajištěna, tedy uvedením v předešlý stav), pak z těchto závěrů (pravomocně uzavřených) plyne, že k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora v posuzované věci nedošlo. Nedošlo tak k splnění již jen první podmínky předpokladu vzniku odpovědnosti žalované za škodu podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a to k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora.

17. Žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta.

18. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení úspěšné žalované, ten má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované byla tak přiznána paušální částka 300 Kč za 1 úkon ve věci, když se jednalo o vyjádření k žalobě a účast u jednoho soudního jednání, dle vyhl.č. 254/2015 Sb. a vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem ve výši 600 Kč.