14 C 93/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 134 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 15 306 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 444 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 8,25% od 30. 4. 2021 do zaplacení a dále úrok z prodlení z částky 15 306 Kč ve výši 8,25% od 30. 4. 2021 do 5. 5. 2021, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 100 250 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 8,25% od 30. 4. 2021, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 14 342 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám [jméno] [jméno], Ph.D., advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy vzniklé mu v důsledku liknavého postupu a dlouhého řízení vedeném u žalované, v němž žalobce byl v postavení zaměstnavatele a vystupoval jako žadatel v řízení žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku 2018 podané dne 30.1.2019 pod č.j. UPCR-AA-2019/34615 u Úřadu práce ČR, pobočky pro hlavní město Prahu (dále také jen„ Úřad práce"). Dnem podání žádosti dne 30.1.2019 bylo zahájeno správní řízení v předmětné věci. Řízení ve věci žádosti zaměstnavatele (žalobce) bylo ukončeno rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věci ze dne 19.8.2020, č.j.: MPSV -2020/125278-421/1, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce č.j.: ABA-T -93/2019 ze dne 29.4.2020. Rozhodnutí Ministerstva bylo doručeno poškozenému dne 25.8.2020. Tímto dnem bylo řízení o žádosti žalobce probíhající u Úřadu práce a u Ministerstva skončeno. Řízení trvalo celkem 573 dnů. Úřad práce se opakovaně dopouštěl průtahů, byl ve věci nečinný. Žalobce se nečinnosti Úřadu práce aktivně bránil.

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku uznala, že řízení zahájené žádostí ze dne 30.1.2019 a skončené doručením rozhodnutí žalované dne 25.8.2020 (přičemž o částce ve výši 23 716 191 Kč bylo pravomocně rozhodnuto již rozhodnutím Úřadu práce doručeném dne 29.4.2020), tedy v délce 573 dnů, bylo nepřiměřeně dlouhé vzhledem k běžné délce řízení a s ohledem na kritéria uvedená v § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Předmětný požadavek žalobce v číselném vyjádření však neuznává, když má za to, že částka odškodnění 15 306 Kč, kterou žalobci poskytla je přiměřená.

3. Mezi stranami je nesporné, že nárok byl u žalované předběžně uplatněn dne 29. 10. 2020.

4. Ze stanoviska žalované k žádosti o odškodnění ze dne 16. 4. 2021 se ze závěru podává, že za délku řízení o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 4. čtvrtletí 2018 přiznává žalovaná žalobci odškodnění nemajetkové újmy v základní částce 11 774 Kč navýšené o 30% z důvodů uvedených § 31a odst. 3 písmene c), e) zákona odškodňovacího a celková částka 15 306 Kč bude zaslána na účet sdělený v žádosti.

5. Ze žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podané u Úřadu práce pro hlavní město Prahu 30. 1. 2019 se podává, že se jedná o 646 zaměstnanců (číslo listu 20), žádost je datovaná 24. 1. 2019 a dodaná žalované 30. 1. 2019. Z dopisu ze dne 6. 6. 2019 od Ministerstva práce a sociálních věcí adresovaného zástupci žalobce se podává, že důvody pro vydání opatření proti nečinnosti jsou skutečně dány a ministerstvo přikázalo, aby v daném správním řízení ve věci orgán rozhodl a to bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 15 dnů o doručení předmětného pokynu, který byl doručen dne 5. 6. 2019 Čas doručení odpovědi je ze dne 7. 6. 2019 (číslo listu 28). Z usnesení Úřadu práce, Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, sp. zn. UPCR-AA -2019/17280 z 15. 3. 2019 plyne, že jím bylo rozhodnuto ve věci žádosti zaměstnavatele [právnická osoba] o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením tak, že řízení se přerušuje do doby skončení řízení o předběžné otázce podle ustanovení § 57 odst. 1 správního řádu. Doručenka 18. 3. 2019.

6. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 3 A 109/2019-92 ze dne 21. 1. 2020 ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [příjmení] [anonymizováno 9 slov] o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného plyne, že bylo rozhodnuto výrokem I. tak, že žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podané dne 30. 1. 2019, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Pod výrokem II. rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 342 Kč na nákladech řízení. Z odstavce 44 odůvodnění tohoto rozsudku plyne: (citace) "Pro úplnost soud poznamenává, že s ohledem na charakter nesrovnalosti, pro který žalovaný podal trestní oznámení pro trestný čin dotačního podvodu, žalovanému nic nebránilo tyto nesrovnalosti odstranit v rámci řízení o žádosti, ať již výzvou žalovanému k odstranění nedostatku žádosti či vysvětlení těchto nesrovnalostí. Žalobkyni však ve správním řízení nebyl dán prostor ani k vyjádření se k těmto nedostatkům. Z odstavce 45 se podává (citace): "Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto žalovanému uložil povinnost rozhodnout ve věci žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, podle § 81 odst. 2 správního řízení a to ve lhůtě 60 dnů, byť žalobkyně navrhla lhůtu kratší, a to z důvodu, že žalovaný před vydáním rozhodnutí musí celou žádost meritorně posoudit, k čemuž potřebuje určitý časový prostor." Doručenka 28. 1. 2020.

7. Z rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o odvolání sp. zn. MPSV -2019/79829-421/2, datovaného 5. 6. 2019 se podává, že jde o odvolání společnosti [právnická osoba], když bylo přezkoumáváno usnesení Úřadu práce ze dne 15. 3. 2019, UPCR-AA -2019/84280 a jde o žádost odvolatele o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 4. čtvrtletí 2018 a rozhoduje se tak, že podle § 90 odst. 1 písmene b) správního řádu se výše uvedené rozhodnutí ruší a věc se vrací správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Doručenka 5. 6. 2019. Z usnesení Úřadu práce ČR, Krajská pobočka pro hl. m. Prahu ze dne 20. 6. 20, č. j. UPCR-AA-2019/180705 plyne, že bylo rozhodnuto o přerušení řízení o žádosti ve věci žádosti zaměstnavatele [právnická osoba] o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí 2018 podané pod č.j. UPCR-AA-2019/34615 ze dne 30. 1. 2019 do doby skončení řízení, tj. do doby než orgány činné v trestním řízení podle § 12 odst. 1 tr. řádu, tj. soud, státní zástupce nebo policejní orgán, sdělí závěry prováděných úkonů v trestním řízení. Doručenka k tomuto ze dne 21. 6. 2000. Z rozhodnutí Úřadu práce z 29. 4. 2020 č. j. ABA-T-93/2019 Krajské pobočky pro hlavní město Prahu plyne, že se pod bodem I., podle ustanovení § 78a odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 8 písmene a) zákona, poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku 2018, a) ve výši 19 806 178,25 Kč, podle § 78a odst. 2 zákona, a pod písmenem b) ve výši 3 910 012,68 Kč, podle § 78a odst. 3 zákona; celkem, tedy ve výši 23 716 191 Kč. Pod bodem II. se podle ustanovení § 78a odst. 3 a 8 písmene e) zákona neposkytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 4. čtvrtletí roku 2018 ve výši 311 206,93 Kč, podle § 78a odst. 3 zákona, celkem ve výši 311 200 Kč, a to zaměstnavateli [právnická osoba] K tomu doručenka z 29. 4. 2000. Odvolání žalobce adresované Ministerstvu práce a sociálních věcí proti usnesení o přerušení řízení UPCR-AA -2019/84280 ze dne 15. 3. 2019 jako návrh na uplatnění opatření proti nečinnosti, podle § 80 správního řádu. K tomu doručenka 27. 3. 2019. Sdělení policie [stát. instituce] Praha III., SKPV, odbor hospodář kriminality, 3. oddělení, ze dne 21. 10. 2020, pod číslem KRPA -54333-204/TČ-2019-001393 (číslo listu 76). Jde o odpověď, že kauza podezření ze spáchání trestného činu dotační podvod vztahující se ke společnosti [právnická osoba] byla dne 21. 5. 2020 odložena usnesením podle § 159a odst. 1 tr. řádu, předmětné usnesení nabylo dne 24. 8. 2020 právní moci a tím považuje dotaz za vyřízený. K tomu doručenka z 21. 10. 2020. Z rozhodnutí o odvolání Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. 8. 2020 č. j. MPSV-2020/125278-421/1 se podává, že se podle § 90 odst. 5 správního řádu, odvolání [právnická osoba] zamítá a druhý výrok výše uvedeného rozhodnutí se potvrzuje.

8. Z výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2018 se podává, provozní výsledek hospodaření s ohledem na velikost této firmy a počet zaměstnávaných osob 18 600 000 Kč (číslo listu 90), ve srovnání s celou výší příspěvků. V kolonce I. Tržby z prodeje výrobků a služeb jsou 126 912 000 Kč, osobní náklady - částku 173 708 000 Kč a provozní výsledek hospodaření je 18 696 000 Kč.

9. Skutkovým zjištěním soudu je, že žalobce jakožto zaměstnavatel jednal jako žadatel v řízení o žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za období 4. čtvrtletí roku 2018 podané dne 30.1.2019 u Úřadu práce ČR, pobočky pro hlavní město Prahu a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení v předmětné věci, přičemž řízení bylo ukončeno rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věci ze dne 19.8.2020, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ze dne 29.4.2020. Rozhodnutí Ministerstva bylo doručeno žalobci (poškozenému) dne 25.8.2020, čímž bylo řízení o žádosti žalobce probíhající u Úřadu práce a u Ministerstva skončeno. Řízení trvalo celkem 573 dnů. Úřad práce bezdůvodně též přerušil řízení. Žalobce proti nečinnosti Úřadu práce vyvíjel aktivní obranu.

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

12. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Soudem byl v průběhu řízení předestřen předběžný názor na posuzovanou věc s ohledem na délku posuzovaného řízení celkem v trvání 573 dnů, což je 1 rok a 208 dnů, když soud vychází ze základní částky 15 000 Kč za 1 rok řízení, kdy v přepočtu je to částka 1 250 Kč/měsíc s tím, že za první rok odečítá 1 měsíc, kdy to řízení mělo trvat 30 dnů dle správního řádu v jednoduchém řízení, tzn., že v přepočtu to činí 13 750 Kč + za zbytek v délce 208 dnů činí přepočet částku 8 750 Kč; dohromady tedy 22 500 Kč. Soud sdílí názor ten, že tuto částku je třeba modifikovat, protože řízení mnohonásobně převyšuje délku řízení stanovenou § 71 správního řádu, a též z hlediska významu řízení pro žalobce, kdy se jednalo o příspěvek zaměstnávání zdravotně postižených osob, což tvoří významnou část finančních toků žalobkyně a byla tak ohrožena její finanční stabilita s hrozbou hluboké ztráty, pak z těchto důvodů je třeba částku v základu 22 500 Kč navýšit o 30 %, což je částka 6 750 Kč a v součtu je to částka 29 250 Kč, se zaokrouhlením na 30 000 Kč.

14. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Doba, po kterou řízení trvá, je totiž sama o sobě jen jedním z faktorů, které jsou pro závěr o přiměřenosti délky řízení určující. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v ust. § 31 a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů.

15. Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je jednou z forem objektivní odpovědnosti státu, jíž se nelze zprostit a která je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence příčinné souvislosti (vztah příčiny a následku) mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody je tedy jedním z nezbytných předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem nesprávného úředního postupu, tedy je-li nesprávný úřední postup a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23.2.2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9.11.2011).

16. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že základní částku vypočtenou ve výši 22 500 Kč je třeba navýšit o 20% pro výrazné překročení délky správního řízení podle § 71 správního řádu a o 30% z hlediska významu řízení pro žalobce, když se jednalo o příspěvek na zaměstnávání osob zdravotně postižených, který tvoří významnou část finančních toků žalobce, přičemž tak byla ohrožena jeho finanční stabilita a hrozila mu hluboká ztráta, jak plyne z jeho výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2018. Celkové navýšení soud stanovil na částku 50% a výsledkem je pak v součtu částka 33 750 Kč. Žalovaná plnila v rozsahu 15 306 Kč a je povinna žalobci doplatit částku 18 444 Kč.

17. Jde-li o výrok ohledně nákladů řízení, soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Odměna advokáta pak byla vypočtena postupem podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Jednalo se přitom o 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání) po 3 100 Kč plus 3 x režijní paušál po 300 Kč (10 200 Kč) + 2 142 Kč DPH; celkem 12 342 Kč. K tomu zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč; celkem 14 342 Kč.