14 C 94/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2, rozhodl soudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení 23 936,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 936,14 Kč od 7.3.2021 do 14.7.2021, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku,

II. Řízení co do částky 23 936,14 Kč se zastavuje.

III. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 9 566,80 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací část soudního poplatku 1 000 Kč.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal v režimu zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem po žalované zaplacení částky 23 936,14 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzené majetkové újmy vzniklé žalobci z nevyplaceného vymoženého plnění z účtu soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení].

2. Žalovaná na odškodnění žalobce plnila v rozsahu 23 936,14 Kč. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 13.7.2021 č.j. MSP-2367/2020-ODSK-ODSK/7, vyhověla nároku na náhradu škody a částku žalobci uhradila 14.7.2021.

3. V průběhu řízení s ohledem na to, že žalovaná na požadované plnění poskytla požadovanou úhradu, nikoli však úrok z prodlení od 7.3.2021 (dokdy byla povinna (§ 15 Odpšk) žádost žalobce, kterou podal u žalované dne 6.9.2020 v 6ti měsíční lhůtě vyřídit), vzal žalobce žalobu zpět co do uplatňované jistiny a setrval na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto řízení co do 23 936,14 Kč zastavil (výrok II.) Předmětem řízení zůstalo příslušenství pohledávky.

4. Nárok byl předběžně u žalované uplatněn dne 6.9.2020.

5. Účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení v jednání.

6. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

7. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud, rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

8. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

9. Pokud jde o nárok na náhradu škody, pak tento nárok žalovaná uznala a žalobci uhradila v tomto segmentu požadovanou částku. Soud následně dospěl k závěru, že žalobci náleží zákonný úrok z prodlení z částky 23 936,14 Kč, neboť dne 6.9.2020 uplatnil u žalované žádost o odškodnění a žalovaná v 6 měsíční lhůtě (§ 15 Odpšk) žádost nevyřídila. Dle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění posledně citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu, teprve od následujícího dne po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Lze tak uzavřít, že žalovaná se ocitla v prodlení dnem 7.3.2021, když úhradu (23 936,14 Kč) provedla až dne 14.7.2021, tedy za toto období náleží žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně.

10. Jde-li o výrok o náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žaloba byla podána důvodně, neboť plnění bylo poskytnuto až po uplynutí lhůty k vyřízení žádosti u žalované (dne 14.7.2021), proto náleží žalobci náklady řízení mu vzniklé. Odměna advokáta po 2 060 Kč za převzetí zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí žaloby + 3x režijní paušál (900 Kč), k tomu DPH a soudní poplatek 1 000 Kč, který se nevrací (§ 10 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb.) činí celkem 9 566,80 Kč 11. Žalobci se po právní moci rozsudku též vrací část soudního poplatku 1 000 Kč (§10 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb.).