15 C 104/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % p. a. od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované odškodnění nemajetkové újmy s odůvodněním, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, dne datum čj. KRPM číslo 2016 číslo bylo zahájené trestní stíhání pro trestný čin zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 a 2 písm. b) a d) trestního zákoníku a zločin podvodu podle § 209 odst. 1 odst. 4 písm. d) trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla jako nedůvodná odmítnuta. Dne datum státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v obec podala obžalobu. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací byla žalobkyně obžaloby zproštěna, rozsudek nabyl právní moci datum. Žalobkyně se v počátku trestního řízení bránila tomu, že by z její strany došlo k nezákonnému jednání s tím, že si úmyslně nevymýšlela zdravotní problémy nezletilého, popisovala lékařům příznaky, které s manželem pozorovali, nejednala v zištném úmyslu ve vztahu k úřadům práce či zdravotní pojišťovně při vyřizování příspěvku na péči a zdravotních pomůcek pro nezletilého. Této obhajobě žalobkyně dal nakonec soud zcela za pravdu, což vyústilo ve vynesení zprošťujícího rozsudku. Pro oba dva trestné činy stanoví zákon trestní sazbu od 2 do 8 let. Trestní stíhání bylo zahájeno pro údajnou trestnou činnost, která je z dnešního pohledu velice citlivě a negativně vnímána veřejností. Současná společnost velice negativně a s odsudkem pohlíží na jednání, kde dospělá osoba, která má nezletilé dítě svěřeno v péči, nezletilého týrá, a tož psychicky či fyzicky. jméno silně se u osoby žalobkyně projevila i hrozba citelného trestu. Pocit byl umocněný i tím, že ihned po podání trestního oznámení ze strany orgánu sociálně právní ochrany děti byl nezletilý odňat z rodinného prostředí, umístěn do střediska sociální péče na rok a půl. Byla u něj nařízena ústavní výchova, byl umístěn do příjmení domova v obec, kde se nachází dosud, neboť v opatrovnickém řízení o zrušení nařízené ústavní výchovy nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí. Nezletilý jméno je již více než 3 roky mimo domov, přestože se podle pravomocného zprošťujícího rozsudku Okresního soudu v Olomouci žádné skutky, pro které byla žalobkyně s manželem trestně stihána, nestaly. Trestní stíhání mělo dopad i na zdravotní stav žalobkyně, tato byla hospitalizována po částečném ochrnutí dne datum až datum ve Fakultní nemocnici v obec. Nějakou dobu po hospitalizaci pociťovala žalobkyně problémy s vyjadřováním, hledáním správných slov, pomalost řečových schopností působilo negativně na psychický stav žalobkyně. Trestní řízení trvalo 24 měsíců, žalobkyně byla uvržena po tuto dobu v nejistotu ohledně výsledku trestního řízení. Dané trestní řízení zanechalo nesmazatelné následky v osobnostní sféře žalobkyně, žalobkyně se měla vytýkaného jednání dopustit jako babička nezletilého, to je v pozici osoby, které bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno. Bylo jí kladeno za vinu, že nezl. jméno psychicky a fyzicky týrala, více méně že si z nezletilého dítěte se svým manželem udělala zlaté vejce. Silně byla ovlivněna pověst žalobkyně v rodině, včetně jejího profesního života. Dostala nálepku tyrana, který je odměňován finančními prostředky na péči nezletilého. Pocit křivdy, který žalobkyně celou dobu provází, je umocněn tím, že celou situaci odstartoval pobyt nezletilého v Psychiatrické nemocnici v obec. Ačkoliv je žalobkyně babičkou nezletilého jméno, o tohoto se starala od jeho narození, oslovoval ji chlapec jako mámu, byl na ni silně fixován. Takový psychický tlak výčitek nezletilého směřovaný žalobkyni, od kterého se vždy dožadoval pomoci, byl pro žalobkyni enormní a velmi vysilující. Odebráním nezletilého dítěte z péče žalobkyně a následný zahájením trestního stíhání se obrátil život žalobkyně a jejích manžela vzhůru nohama. Žalobkyně požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši částka.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku. Dále popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. spisová značka s tím, že toto bylo zahájeno vůči žalobkyni dne datum, zprošťující rozsudek nabyl právní moci datum. Žalovaná shledala existenci nezákonného rozhodnutí, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání. Dále uvedla, že jako dostačující formu nápravy a kompenzace nemajetkové újmy shledala konstatování porušení práva a omluvu. Co se týká povahy trestní věci, žalobkyně byla stíhána pro trestný čin týrání svěřené osoby a podvodu. V případě trestného činu týrání svěřené osoby se jedná o druh trestné činnosti, který má ve společnosti poměrně dehonestující charakter, v případě trestného činu podvodu se jedná o druh trestné činnosti, který není společností vnímán výrazně negativně. Celková délka řízení byla cca 2 roky, což lze vzhledem k okolnostem případu považovat za lhůtu přiměřenou. Co se týká zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, toto zůstalo převážně v rovině tvrzení. Z doložených lékařských zpráv nevyplývá, že by ke vzniku zdravotní újmy žalobkyně nebo jejího zhoršení došlo v přímé příčinné souvislosti v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. A byla zohledněna skutečnost, že žalobkyně není osobou bezúhonnou, tato se dopustila i trestného činu podvodu, pro který byla rovněž pravomocně odsouzena. Žalobkyně odvozuje vznik nemajetkové újmy do značné míry i z odnětí jejího vnuka a umístění do ústavní výchovy. K tomuto však nedošlo v přímé příčinné souvislosti s vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání. K nařízení předběžného opatření a následnému rozhodnutí o ústavní výchově vedla činnost dotčeného orgánu o sociálně právní ochrany dětí a Magistrátu města Olomouc, které podaly návrh na vydání předběžného opatření. Do ústavní výchovy byl vnuk žalobkyně umístěn na základě poznatku soudu, který o ústavní výchově rozhodoval, nikoliv v důsledku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání 3. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací žalobkyni přiznal částku částka jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí k podanému odvolání. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací rozsudek soudu I. stupně potvrdil. K podanému dovolání Nejvyšší soud České republiky dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací rozsudky soudu nižších instancí v zamítavé části výroku zrušil, věc vrátil soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že jak soud I. tak i II. stupně se v rámci tvrzení týkajících dopadů trestního řízení žalobkyně do její osobnostní sféry nezabývaly dostatečně dopadem na rodinný život, neboť jedním z jeho následků bylo několikaleté odloučení od nezletilého vnuka, o něhož od jeho narození pečovala, a který se měl stát obětí trestního činu, jenž byl žalobkyni a jejímu manželovi, otci nezletilého, kladen za vinu. Soud I. stupně i soud odvolací poukázaly na okamžik, kdy nezletilý byl na základě vydaného předběžného opatření opatrovnického soudu z péče žalobkyně odebrán, tj. před zahájením trestního stíhání a na skutečnost, že ústavní výchova nezletilého byla realizována na základě rozhodnutých vydaných v opatrovnickém soudním řízení, přičemž tato řízení nebyla pro nezákonnost zrušena. V této úvaze odvolacího soudu lze přisvědčit pouze potud, že vlastní odebrání nezletilého z péče žalobkyně nezákonným usnesením o zahájení jejího trestního stíhání jistě způsobeno nebylo, neboť v okamžiku vydání tohoto rozhodnutí předcházelo. Nelze ji však již přijmout ve vztahu k možnosti, že by se i další průběh trestního řízení a priori nemohl významnou měrou podílet na podobě i výsledku opatrovnického řízení odrážejícím se jednak v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zmíněného předběžného opatření, vydaný v době po zahájení trestního stíhání žalobkyně podle § 460 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., když doba trvání předběžného opatření upravující poměry dítěte podle § 452 zřs, je v souladu s § 459 odst. 1 zřs omezena pouze na jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Jednak v rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy nezletilého a jeho následném déletrvajícím odloučení od žalobkyně. Podmiňovat promítnutí tohoto výsledku opatrovnického řízení žalobkyni požadovaného odškodnění předchozím zrušení rozhodnutí, která byla v tomto opatrovnickém řízení vydána pro jejich nezákonnost, jak požadoval odvolací soud, přitom není na místě, neboť odpovědností titul je zde dán existencí nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobkyně, přičemž odškodnitelný dopad tohoto rozhodnutí do rodinného života žalobkyně zde mohl prostřednictvím posléze vydaných rozhodnutí opatrovnického soudu nastat právě a zejména tehdy, jednalo-li se o rozhodnutí zákona, současně však tímto trestním stíháním ovlivněná.

4. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobkyně ze spisu Okresního soudu v Olomouci čj. spisová značka tak, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru obec, 2. oddělení obecné kriminality SKPV obec ze dne datum čj. KRPM číslo 2016 číslo bylo zahájené trestní stíhání žalobkyně, a to pro zločin týrání svěřené osoby podle ustanovení § 198 odst. 1 odst. 2 písm. b) písm. d) trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství dle ustanovení § 23 trestního zákoníku, a to pro zločin podvodu dle ustanovení § 209 odst. 1 odst. 4 písm. d) trestního zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, kterých se měla žalobkyně dopustit společným jednáním se svým manželem spoluobviněným jméno celé jméno žalobce, datum narození. Proti tomuto usnesení žalobkyně podala stížnost dne datum, odůvodněnou dne datum Okresní státní zastupitelství v Olomouci dne datum zamítlo stížnost jako nedůvodnou. Dne datum byla podána ze strany státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v obec žaloba. Následovala 4 hlavní líčení a rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací byla žalobkyně společně se svým manželem v plném rozsahu obžaloby zproštěna podle § 226a písm. a) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

5. Soud má za prokázaný průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka tak, že rozsudkem číslo jednací P tel. číslo byl nezletilý jméno celé jméno žalobce narozený dne datum svěřen do výchovy otci, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Podáním doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala u Okresního soudu v Olomouci taktéž svěření nezletilého jméno do její péče. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl nezletilý svěřen taktéž do péče žalobkyně. Následně byl soudu podán záznam o úkonu a to anonymního telefonu ze dne datum ohledně týrání nezletilého jméno ze strany žalobkyně a jejího manžela. Následně došlo k oznámení policejnímu orgánu ze strany statutárního města Olomouc ohledně celé situace k výchově nezletilého. Okresní soud v Olomouci dne datum rozhodnutí vydal pod č. j. číslo jednací předběžné opatření, kdy babička celé jméno žalobce (žalovaná) je povinna odevzdat nezletilého jméno do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do Střediska sociální prevence obec, příspěvková organizace. Následovala usnesení ze dne datum o zahájení řízení o poručenství a jiné formě péče o nezletilého. K tomu se vyjadřuje otec nezletilého. Následují, v průběhu doby, od dne datum usnesení Okresního soudu v Olomouci, které předběžné opatření nařízené usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí číslo jednací P číslo vždy prodlužují o 1 měsíc. V tomto konkrétním případě do datum. Usnesením ze dne datum bylo prodlouženo uvedené předběžné opatření opět o jeden měsíc do datum. Ze dne datum je založený úřední záznam o podání vysvětlení na Policii České republiky. Dne datum opět bylo prodlouženo předběžné opatření o 1 měsíc, a to do datum. Dne datum bylo opět prodlouženo předběžné opatření do datum. Dne datum bylo prodlouženo předběžné opatření do datum. Dne datum bylo prodlouženo předběžné opatření do datum. Následně byly ustanoveny znalkyně a usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto, že babička celé jméno žalobce je oprávněna stýkat se s nezletilým jméno v určené časy. Usnesením ze dne datum bylo prodlouženo předběžné opatření opět o 1 měsíc, tedy do datum. Usnesením ze dne datum do datum s tím, že již v usnesení č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí je zmiňováno, že nebylo možné skončit důkazní řízení ve věci samé, neboť stále probíhá trestní řízení proti osobám babičky a otce nezletilého, v němž je řešena otázka důležitá pro rozhodnutí o péči o nezletilého jméno. Toto je uváděno i v dalších usneseních o prodloužení předběžného opatření, a to v tom směru, že Okresní soud v Olomouci rozhoduje každý měsíc právě o prodloužení předběžného opatření a v odůvodnění je neustále zmiňováno trestní řízení vůči žalobkyni. Usnesením ze dne datum je prodlužováno předběžné opatření o 1 měsíc do datum. Usnesením ze dne datum pak do datum. V mezidobí je doručen soudu výsledek znaleckého zkoumání. Dne datum je předběžné opatření prodlouženo do datum. Dalším usnesením ze dne datum je prodlouženo předběžné opatření do datum, opět je zde zmiňováno trestní stíhání vůči žalobkyni. Dne datum proběhlo jednání ve věci. Bylo odročeno na den datum a opět usnesením ze dne datum bylo prodlouženo předběžné opatření do datum s odůvodněním, že stále je vedeno trestní stíhání vůči žalobkyni. Stejně tak usnesením ze dne datum bylo prodlouženo do dne datum. Dne datum proběhlo jednání ve věci, byla vyslýchána žalobkyně. Na něm bylo vyhlášeno usnesení s tím, že bylo zahájeno řízení o nařízení ústavní výchovy. Byl jmenován opatrovník. Rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o nařízení ústavní výchovy pro nezletilého s tím, že tento byl umístěn do dětského domova a školní jídelny obec. Byly zamítnuty návrhy na svěření do pěstounské péče třetím osobám. Proti tomu bylo podáno odvolání. Odvolací řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu, a to i ze strany žalobkyně. Následně dne datum žalobkyně podává návrh na vydání předběžného opatření s tím, že žádá o úpravu styku s nezletilým. Trestní stíhání doposavad není skončeno. Návrh navrhovatelů o úpravě styku s nezletilým byl usnesením č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí zamítnut, a to z důvodu, že proti navrhovatelům stále probíhá trestní řízení pro týrání nezletilého jméno. Na všechny dlouhodobější pobyty nezletilý dlouhodobě jezdí k tetě jméno příjmení, která si chce o nezletilého zažádat i pro vánoční svátky. Podle názoru soudu vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení není na místě toto nastavení v tuto chvíli jakkoliv měnit. Navíc teta v rámci pobytu nezletilého u ní umožňuje setkávání nezletilého s babičkou, otcem i ostatními členy rodiny. Dané nastavení je zcela v souladu se zájmy s nezletilého a nenarušuje práva babičky ani otce na styk s nezletilým. Dne datum byl ze strany otce jméno celé jméno žalobce podán návrh na zahájení řízení o zrušení ústavní výchovy a svěření nezletilého do péče otce spolu s návrhem na vydání předběžného opatření. Dne datum ve věci proběhlo jednání. Rozsudkem č. j. číslo jednací Okresní soud v Olomouci rozhodl tak, že zrušil ústavní výchovu nezletilého jméno a svěřil jej do péče otce. Toto rozhodnutí nabylo právní moci datum. Zásadní pro toto rozhodnutí byla skutečnost (viz. č. l. 9 uvedeného rozsudku), že otec i babička nezletilého byli zproštěni obžaloby pro zločin týrání svěřené osoby, když bylo pravomocně prokázáno, že se skutek nestal. Z uvedených zjištění má soud se zřetelem na obsah aktuálních zpráv opatrovníka za to, že otec je řádně vychovávat nezletilého jméno.

6. V intencích rozhodnutí Nejvyššího soud se tak zabýval zásahem do rodinné sféry žalobkyně nezákonným rozhodnutím, kterým bylo zahájeno její trestní stíhání. Soud zejména po provedeném dokazování spisem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka, stejně jako Nejvyšší soud, dospěl k závěru, že samotné zahájení řízení týkající se nezletilého jméno celé jméno žalobce a jeho výchovy nelze plně vztáhnout k nezákonnému rozhodnutí, které bylo vydáno v posuzovaném trestním stíhání vůči žalobkyni vedeným u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka. Co se týká samotného zahájení řízení spisová značka, v něm bylo vydáno předběžné opatření, kterým byl žalobce odejmut žalobkyni a byl svěřen do ústavní výchovy. Tato rozhodnutí o předběžném opatření, která trvala pouze 1 měsíc, byla každý měsíc o měsíc prodlužována. V průběhu doby začalo být prodlužování odůvodněno tím, že vůči žalobkyni a jejímu partnerovi bylo vedeno trestní pro týrání nezletilého jméno. Stejně tak i rozhodnutí ve věci samé již bylo akceptováno ze strany soudu právě v tom směru, že vůči žalobkyni je i nadále vedeno trestní řízení, které nebylo v době vyhlášení rozsudku pravomocně ukončeno. Poté co bylo trestní stíhání žalobkyně pravomocně ukončeno, byl to ovšem pouze její manžel, otec nezletilého, kdo zažádal o svěření nezletilého do své výchovy. Uvedenému návrhu následně bylo ze strany opatrovnického soudu vyhověno. Odůvodněním ze strany soudu byla následně skutečnost, že vůči otci i vůči žalobkyni trestní stíhání byli tito zproštěni obžaloby z důvodu, že skutek se nestal.

7. Dále má soud za prokázané z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice obec, že žalobkyně byla hospitalizována od datum do datum s bolestmi hlavy, točením hlavy, zvracela, a také skutečně že žalobkyně chodí k psychoterapeutovi ze zprávy PhDr. jméno příjmení s tím, že chodí jedenkrát týdně od září 2016. Důvodem vyhledání psychoterapie a podpory byla potřeba klientky dokázat lépe naplňovat potřeby vnuka jméno, optimálně jej vychovávat.

8. Shora uvedené skutečnosti má soud za prokázané také z účastnického výslechu žalobkyně a ze svědecké výpovědi jejího manžela jméno příjmení na jednání soudu dne datum. Jak k účastnickém výslechu žalobkyně, tak i ke svědeckému výslechu jméno celé jméno žalobce soud uvádí, že za těchto důkazních prostředků má soud za prokázané, že žalobkyně se starala o nezletilého jméno celé jméno žalobce víceméně od jeho narození, neboť jeho matka se o něj dále nestarala. Pečovala o něj každý den, vozila ho do školy, dělala s ním úkoly a podobně. Následně došlo k tomu, že ze strany opatrovnického soudu bylo vydáno předběžné opatření, kterým byl nezletilý dne datum odebrán žalobkyni a byl umístěn do Střediska sociální prevence obec, a to na základě anonymního podání, které bylo dále prověřováno s tím, že ze strany opatrovnického soudu bylo zjištěno, že by zde mohlo dojít k zásahu do zdraví a vývoje nezletilého s tím, že ke shora uvedenému bylo dospěno nejen na základě těchto poznatků, ale také na základě osvědčené skutečnosti, že dne datum bylo z důvodu stran výchovy a starání se o nezletilého ze strany babičky podáno také trestní oznámení. Dále má soud za prokázané z těchto výpovědí, že žalobkyně byla na nezletilého silně fixována, jeho odebrání z výchovy velmi těžce nesla, navíc trestná činnost, která jí byla dávána za vinu, se týkala právě týrání svěřené osoby, kdy orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že si obecně vymýšlí nemoci a postižení nezletilého jméno, nutí jej absolvovat velké množství lékařských prohlídek a vyšetření, a to právě z toho důvodu, aby měla nárok na pobírání různých dávek ze strany státu a sociální podpory. S tím bylo právě spojené i obžalovaní stran trestného činu podvodu. Žalobkyně nebyla zaměstnána, trestní stíhání nijak nezasáhlo do její profesní kariéry, stejně tak nijak nezasáhlo do jejích volnočasových aktivit, neboť veškerý čas věnovala výchově nezletilého. Jediným okruhem základních práv, do kterých bylo ze strany orgánů činných v trestním řízení v rámci trestního stíhání žalobkyně zasaženo, potom byla právě sféra rodinná, kdy se jednalo o trestný čin, který byl přímo napojen na výkon jejích rodičovských práv vůči nezletilému. Právě zneužívání těchto práv bylo žalobkyni kladeno za vinu a právě zneužívání těchto práv naplňovalo skutkovou podstatu týrání svěřené osoby.

9. Soud má za prokázané z přepisu telefonních hovorů ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, a dále i ze zpráv ústavu založených a zpráv opatrovníka založených řízení spisová značka zde mezi žalobkyní a nezletilým byl silný vztah žalobkyně, že žalobkyně volala s nezletilým, řešila s ním problémy, které mu v průběhu ústavní péče vznikaly. Stejně tak má soud za prokázané, že zde po určitou dobu také byla udělena možnost žalobkyně ve styku s nezletilým a jeho vyzvedání z ústavní péče a i skutečnost, že v situaci, kdy toto nebylo povoleno přímo žalobkyni prostřednictvím tety nezletilého, tento styk s nezletilým byl žalobkyni umožněn. Soud dospěl k závěru, že vztah mezi žalobkyní a nezletilým byl velmi intenzivní i v průběhu trestního stíhání žalobkyně a rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci v řízeních spisová značka, kdy byl nezletilý žalobkyni z péče odebrán. Tento vztah i nadále byl zachovaný. Byl velmi intenzivní. Na základě shora uvedeného, soud dospěl k závěru, že právě i z provedeného dokazování a intenzity vztahu mezi žalobkyní a nezletilým lze dovodit právě masivní zásah, který byl ze strany orgánu státu způsoben v příčinné souvislosti s nezákonným trestním žalobkyně v osobnostní sféře žalobkyně, a to zejména ve sféře rodinné. Zároveň však nelze odhlédnout od situace, kdy po skončení trestního stíhání, již žalobkyně sama o svěření nezletilého do své péče nepožádala.

10. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení, vedeného vůči žalobkyni u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. spisová značka.

12. V otázce právního hodnocení, soud stejně jako účastníci dospěl k závěru, že tím, že vůči žalobkyni bylo dne datum zahájeno trestní stíhání pro trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 a 2 písm. b) a d) trestního zákoníku a zločinu podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1 odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, spáchaných ve formě spolupachatelství za situace, kdy Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne datum vedle ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu obžaloby zproštěn a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum, potom v daném případě došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona číslo 82/98 Sb., za které lze s ohledem na výsledek trestního řízení považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum.

13. Soud se dále zabýval požadavkem žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, která jí měla být způsobena nezákonně vedeným trestním stíháním s tím, že žalobkyně byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyzvána k doplnění tvrzení ohledně vzniku a intenzity nemajetkové újmy spojené s nezákonným rozhodnutím, a to zejména s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka s tím, že je na žalobci, aby tento tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce a vznik nemajetkové újmy, představované například úzkostí, nepohodlím, nejistotou, vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi, a dále i z rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka. Žalobkyně byla zároveň vyzvána k předložení srovnávací judikatury, které by odůvodňovalo, že částka částka je částka přiměřená a částka, která je v obdobných v podstatných znacích shodujících se trestní stíhání jiných poškozených částkou přiměřenou.

14. Žalobkyně, byť byla vyzvána a byla vyslechnuta podrobně ze strany soudu, netvrdila kromě zásahu do rodinné sféry, a to zejména do zásahu odloučení od nezletilého jméno celé jméno žalobce žádných jiných konkrétních zásadních zásahů do jejího života, do jakýchkoliv jiných životních sfér. Žalobkyně byla nezaměstnaná, netvrdila ani, že by se od ní nějakým způsobem zásadně odvrátili přátelé, jednalo se pouze o odvrácení se od rodiny, a to z toho důvodu, že to byly její dcery, které iniciovaly právě přezkum její výchovy vůči nezletilému jméno a samotné opatrovnické řízení. Soud vázáný rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum rozhodnutí sp. zn. číslo jednací se zabýval skutečností, jakým způsobem mohlo uvedené trestní stíhání prostřednictvím řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. spisová značka zasáhnout do rodinné sféry žalobkyně. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že trestní stíhání žalobkyně se fakticky projevilo v rodinné sféře, a to v tom směru, že byť nikoliv na základě samotného usnesení o zahájení trestního stíhání, byl žalobce ze svěřené péče žalobkyni odebrán a byla nařízena ústavní výchova. Bylo toto odebrání učiněno předběžným opatřením, které mohlo trvat pouze 1 měsíc. V situaci, když vůči žalobkyni bylo zahájeno fakticky uvedené trestní stíhání, toto předběžné opatření bylo vždy o jeden měsíc prodlužováno s ohledem na vedení trestního stíhání vůči žalobkyni a jejímu manželovi. Stejně tak i samotné rozhodnutí o svěření nezletilého jméno do ústavní péče bylo podmíněno právě stále ještě vedením trestního stíhání vůči žalobkyni a jejímu manželovi. V tomto směru opatrovnické řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci vůči nezletilému jméno bylo zásadním způsobem ovlivněno nezákonným trestním stíháním žalobkyně. V tomto směru soud dospěl k závěru, že zde uvedeným trestním stíháním došlo k zásahu do rodinné sféry žalobkyně, a to poměrně masivnímu zásahu, neboť na základě shora uvedeného trestního stíhání vůči žalobkyni jí byl nezletilý jméno z její péče a výchovy odebrán. Zároveň však soud poukazuje na konečné rozhodnutí soudu v řízení spisová značka, kdy to byl již pouze otec nezletilého, který zažádal o znovusvěření nezletilého jméno do své péče, a tomuto také bylo vyhověno. Žalobkyně, jako babička původní osoba, které byl nezletilý jméno do péče svěřen, již o znovusvěření nezažádala a v uvedeném řízení již nefiguruje.

15. Co se týká srovnávací judikatury, žalobkyně odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 417/2021 ze dne datum, kdy přiznané odškodnění ve výši částka bylo shledáno ze strany Ústavního soudu jako nepřiměřeně nízké. Soud k tomuto uvádí, že jednak v dané situaci shora uvedené řízení není doposavad skončeno, nad to je nutné poukázat na skutečnost, že právě rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 417/2021 se týkalo naprosto rozdílného případu, kdy se jednalo o trestní stíhání, jednalo se však pro jiné trestné činy, řízení bylo medializováno a nelze opomenout skutečnost, že se jednalo zejména o to, že se Ústavní soud zabýval ztrátou šance volitelnosti ve volbách, což u žalobkyně nebylo předmětem řízení o odškodnění.

16. Žalobkyni vznikla újma ztotožnitelná se subjektivními pocity obav z případně uloženého trestu či stresu, žalobkyně vnímala situaci úkorně zejména z důvodu, že byla stíhána pro trestné činy vůči nezletilému jméno, který jí byl svěřen do péče, kterého od dětství vychovávala, starala se o něj. V poměrech dané věci vychází soud z toho, že vznik imateriální újmy (jakkoliv je trestní stíhání dle již vzpomenutého rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 428/05 spojeno vždy s jistým individuálním diskomfortem trestně stíhaných osob) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak (a to zejm.) jako intenzitu (případné) újmy, odůvodňující peněžní odškodnění. Každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 590/08). příjmení a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

17. Soud naopak jako na alespoň v základu srovnatelný případ poukazuje na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí sp. zn. číslo jednací ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které se zabývalo obdobným trestním stíháním, taktéž z důvodu týrání svěřené osoby, podle § 198 odst. 1 odst. 2 písm. b) a písm. d) trestního zákona, kdy taktéž došlo k zásahu zejména rodinné sféry, což se následně projevilo ve sféře pracovní. Stejně tak řízení nebylo postiženo průtahy, věc nebyla medializována. Soud tak má za to, že v tomto směru se jedná o obdobný případ. Byli zde žalobci, byla přiznána částka částka a částka. Jak je shora uvedeno k rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. číslo jednací, zde také zde došlo k rozpadu vztahů mezi otcem žalobce a žalobkyní a žalobcem, došlo i k narušení vztahu k vnučce, a to právě prostřednictvím trestního stíhání. Došlo k vytržení z rodinné výchovy, došlo k jejímu morálnímu, sociálnímu úpadku, došlo tak k rozpadu rodinných vztahů.

18. K požadavku na komparaci nelze odhlédnout od situace, že Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl rozsudkem dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, který byl potvrzený ze strany Městského soud v Praze jako soudu odvolacího pod č. j. číslo jednací, který se týkal právě požadavku otce nezletilého na odškodnění z titulu nemajetkové újmy vzniklé nezákonným trestním stíháním. Soud u I. a u II. stupně dospěl taktéž k závěru, že částkou, která je schopná odškodnit nemajetkovou újmu je částka částka. Tento rozsudek nabyl právní moci a nebyl již nijak měněn ani rušen. Ovšem tento rozsudek vycházel právě z původního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 čj. ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, kterým byla i žalobkyni přiznána částka částka.

19. Soud tak dospěl k závěru, že zejména vzhledem k masivnímu zásahu do rodinné sféry žalobkyně je na místě přiznat celkovou částku odškodnění ve výši částka. Soud přihlédl k situaci, že žalobkyně není matkou nezletilého, jeho matkou je její dcera, která se však o nezletilého starat nehodlala. jméno žalobkyně vyřešila situaci sňatkem se otcem nezletilého a následným svěřením do péče. Nezletilý má zdravotní problémy, zejména psychického rázu, kdy starost o něj je plnou náplní života žalobkyně. I v době, kdy byla nařízena ústavní výchova, žalobkyně s nezletilým vedla dlouhé telefonické rozhovory, zmírňovala napětí v ústavu, řešila problematické situace. V důsledku požadavků nezletilého i době jeho pobytu v ústavu mu prala oblečení a povlečení. Odebrání nezletilého z její péče, které bylo učiněno hlavně v důsledku posuzovaného trestního stíhání, tak bylo narušeno křehké pouto, které mezi nimi bylo od počátku stvořeno. Žalobkyně zasvětila výchově a péči o nezletilého svůj život. Byť po zprošťujícím rozsudku, již o znovusvěření do péče nežádala, je evidentní, že se o nezletilého stále prostřednictvím svého manžela stará a pečuje o něj. Naopak, soud dospěl k závěru, že důvodem, proč žalobkyně již není nezletilý do péče svěřen, je právě rozhodnutí o ukončení v důsledku vedeného trestního stíhání žalobkyně. Soud tak dospěl k závěru, že nebýt jejího trestního stíhání, i nadále by nezletilý v její péči byl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., žalobkyně byla ve sporu co do základu úspěšná, soud jí potom přiznal i náhradu nákladů řízení. Ta se sestává z náhrady za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání vyjádření, účast na jednání) á částka podle ust. § 9 odst. 4 písm. a vyhl. 17/96 Sb., 4x300 Kč režijní paušál, cestovné vozem Škoda Octavia, RZ 5 M číslo obec obec a zpět, celkem 284 km, spotřeba NM, 5.6,4.1,4.6, 11 započatých půlhodin promeškaného času, DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši částka, podání odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne datum, podání dovolání, zaplacený soudní poplatek za dovolání ve výši částka, podání doplnění a účast na jednání soudu dne datum a cestovné vlakem obec obec a zpět á částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.