15 C 108/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 135 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku je výši 165 333 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 135 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 333 Kč ve výši 15% ročně ode dne [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 798 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne [datum] u Okresního soudu v Děčíně bylo zahájeno řízení vedené pod sp.zn. [spisová značka], ve kterém vystupoval žalobce v procesním postavení žalobce, jako žalovaný vystupoval [jméno] [příjmení]. První jednání ve věci se konalo až dne [datum], na dobu jednoho měsíce pak bylo přerušeno do [datum]. Následovala jednání ve věci, návrhy na uzavření smíru. Věc není skončená, neboť poté, co byla vyslovena místní nepříslušnost, žalovaný podal insolvenční návrh, ve kterém se domáhá zjištění úpadku u Krajského soudu v Praze. Poté, co byla tímto soudem vyslovena místní nepříslušnost, bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. KSÚL [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto tak, že byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení] a jeho manželky, přičemž soud povolil řešení úpadku oddlužením. V důsledku uvedeného došlo k přerušení řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp.zn. [spisová značka], a tím i u Krajského soudu v Ústí nad Labem, odvolacího řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka]. Řízení není doposud pravomocně skončeno. Žalobce přihlásil svoji pohledávku do insolvenčního řízení a to ve výši 261 156,52 Kč, přičemž 85 009 Kč představuje jistinu, částka 76 101,92 Kč úroky z prodlení, a částka 100 045,60 Kč náklady řízení. Žalobce přihlásil pohledávku ve stejné výši, jaká byla rozsudkem soudu I. stupně dne [datum] přiznána. Žalobce spatřuje průtahy před Okresním soudem v Děčíně, jednak v tom, že první jednání se konalo až [datum], mezi jednotlivými jednáními zpravidla uplynula zbytečně dlouhá doba. Žalobce poukazuje na značnou časovou prodlevu mezi jednáním dne [datum] a jednáním dne [datum], byť si je žalobce vědom, že v mezidobí rozhodoval odvolací soud o opravném prostředku proti usnesení soudu I. stupně. Značnou část průtahů v řízení zavinil [jméno] [příjmení] svými procesními obstrukcemi, i v rámci několika místních šetření neumožnil žalobci vstup na místo samé. V rámci znaleckého zkoumání neumožnil při technické prohlídce objektu dne [datum] přítomnost žalobce. Řízení není doposavad přerušeno, nejednalo se o věc nijak právně a skutkově složitou, těžiště dokazování spočívalo ve zjištění rozsahu prací, které žalobce pro [jméno] [příjmení] vykonal a v ocenění hodnoty těchto prací. Žalobce sám žádným způsobem se na celkové délce řízení nepodílel, naopak jeho tvrzení o rozsahu díla byla od počátku řízení po určitém upřesnění stále stejná. Řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, zjištění úpadku [jméno] [příjmení] a jeho manželky trvalo po dobu přesahující 10 let, přičemž v současné době stále ještě není formálně skončeno. Žalobce požaduje částku 15 000 Kč za první 2 roky řízení, za další každý rok další částku 15 000 Kč. Na jednání soudu dne [datum] rozšířil žalobu o požadavek na náhradu nemajetkové újmy i za období žalovanou neprojednané, neboť namítané řízení není doposavad skončeno a to na celkovou částku 165 333Kč, kdy požaduje částku 16 000 Kč za každý rok řízení, za první dva roky částku poloviční.

2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 135.000 Kč, která měla být způsobena nesprávným úředním postupem v řízení vedeném původně u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka], uplatnil u žalované podáním, které bylo žalované doručeno dne [datum]. Ohledně průběhu žalobcem napadeného řízení má žalovaná převážně poznatky pouze z tvrzení uváděných žalobcem, ta však nemůže učinit nespornými, neboť dosud nemá dostatek poznatků ze své vlastní činnosti o tvrzeném skutkovém ději. Z tohoto důvodu nelze učinit ze strany žalované nesporným splnění ani jedné ze základních podmínek, s nimiž je přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb. spojeno, nelze učinit nespornou existenci nesprávného úředního postupu, vzniku nemajetkové újmy v tvrzené výši ani příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Na základě výše uvedeného žalovaná uvádí, že sporuje existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy tak, jak je žalobcem uplatňována v rámci podané žaloby.

3. Soud má za prokázaný ze spisu Okresního soudu v Děčíně sp.zn. [spisová značka] průběh řízení tak, že dne [datum] firma [právnická osoba] proti žalovanému [jméno] [příjmení] podala žalobu, ve které se domáhala zaplacení částky 201 428 Kč spolu s příslušenstvím, ročním úrokem ve výši 7 % od [datum] do zaplacení a náklady řízení, dne [datum]. Dne [datum] žalobce sděluje, že žalovaný uhradil část dluhu ve výši 80 000 Kč, předmětem řízení zůstala částka 121 428 Kč. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud v Děčíně řízení co, do částky 80 000 Kč zastavil. Dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacený [datum]. Žalovaný se vyjadřuje k žalobě dne [datum]. Dále je [datum] žalobce vyzván k doplnění žaloby. Dne [datum] žalobce doplňuje žalobu. Dne [datum] je na den [datum] nařízeno jednání ve věci. Dne [datum] proběhlo přípravné jednání, to bylo přerušeno za účelem ohledání na místě samém. V listopadu 2013 jsou soudu zasílány doplňující tvrzení. Na den [datum] bylo nařízeno místní šetření. To proběhlo [datum], kdy původní bylo odvoláno, neboť se soudce musel dostavit na neopakovatelný úkon v rámci trestní služby. Další jednání bylo nařízeno na den [datum], to fakticky také proběhlo. Na něm byli účastníci poučeni podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k nutnosti doplnění tvrzení a bylo odročeno na den [datum]. Z protokolu o jednání ze dne [datum] vyplývá, že místní ohledání z časových důvodů bylo odloženo na [datum], z důvodu kolize s jednáními sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] proběhlo místní šetření s tím, že zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný na místní ohledání zapomněl a není v jeho silách se k němu dostavit, nemovitost je uzamčena. Další místní šetření bylo nařízené na den [datum]. K tomu sděluje právní zástupce [jméno] [příjmení], že žádá o odročení jednání. Nově je nařízeno na den [datum] s tím, že z protokolu vyplývá, že zástupce žalovaného sděluje, že žalovaný neumožní vstup na místní šetření a bere na vědomí, že se vystavuje uložení pořádkové pokuty. Na den [datum] je nařízeno jednání. Z tohoto se žalobce omluvil. Jednání proběhlo dne [datum], a to bylo odročeno z důvodu, že v uvedené věci žalobce sděluje, že udělil plnou moc k zastupování Mgr. Gotliebové, která se nemohla k jednání dostavit. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, byly prováděny důkazy, byli vyslýcháni svědci, bylo odročeno na dne [datum]. K jednání se dostavili právní zástupci, jednání však neproběhlo, neboť byla přečtena omluva Mgr. [jméno] [jméno] k žádosti o odročení jednání. K jednání [datum] se nikdo nedostavil. Následně je zde žádost právního zástupce původního žalovaného, opět o odročení jednání. Jednání proběhlo dne [datum] s tím, že bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce. Usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl ustanoven znalec. Dalším usnesením ze dne [datum] bylo znalci povoleno přibrat konzultanta. Dále je zde sdělení od znalce, že se nepodařilo domluvit se žalovaným prohlídku objektu. Dne [datum] je přípis soudu, aby žalovaný umožnil přístup. Na čísle listu 195 ze dne [datum] je soudu doručený znalecký posudek. Následně je přiznána dne [datum] odměna znalci. Žalobce se odvolává proti odměně znalce dne [datum]. Dne [datum] je vyzván žalovaný, aby se vyjádřil k odvolání. Dne [datum] je spis předložen odvolacímu soudu. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací pod čj. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] nově rozhoduje o znalečném. Na den [datum] je ve věci nařízeno jednání. To bylo odročeno s tím, že účastníci jednají o možném smírném řešení. Dne [datum] jsou účastníci vyzýváni, aby sdělili soudu výsledky mimosoudních jednání. Ti sdělují, že se smíru nepodařilo dosáhnout. Na den [datum] je ve věci nařízeno jednání. Žalobce navrhuje vypracování dodatku ke znaleckému posudku. Právní zástupce žalovaného žádá o odročení jednání nařízeného na dne [datum]. Jednání soud odročil na den [datum]. Jednání však proběhlo až dne [datum] a bylo odročeno na den [datum]. Dále žádá dodatek ke znaleckému posudku pod čj. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Znalec sděluje, že je v karanténě. Následuje zaslání dodatku ke znaleckému posudku dne [datum]. Dále je opět rozhodováno o odměně znalce. Dne [datum] byl ve věci vyhlášený rozsudek s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 85 009 Kč s úrokem z prodlení z částky 165 009 Kč ve výši 7 % ročně od [datum] do [datum] a dále s úrokem z prodlení z částky 85 009 Kč ve výši 7 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a žaloba byla zamítnuta co do částky 36 419 Kč. Dále byl žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 100 045,60 Kč. Proti tomu podává původní žalovaný odvolání dne [datum]. Je vyzýván usnesením ze dne [datum] k doplnění a zároveň zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek je zaplacený dne [datum]. Spis byl dne [datum] předložen odvolacímu soudu. Jednání bylo nařízeno na den [datum]. Jednání fakticky proběhlo a bylo konstatováno, že dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného. Od té doby je řízení přerušeno.

4. Z infosoudu [webová adresa] má soud za prokázaný průběh řízení vedeného u Krajského soudu [obec] sp. zn. [insolvenční spisová značka] tak, že dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného, v říjnu 2021 soud zjišťuje pohledávky za úpadcem, dne [datum] je vypracován soupis majetkové podstaty úpadce. V průběhu prosince soud zjišťuje situaci kolem oddlužení. Dne [datum] vydává vyhlášku o zprávě o přezkumu a zprávě o oddlužení. Dne [datum] vyhlašuje soud usnesení o oddlužení a zprávu o soupisu majetkové podstaty. Proti tomu je podáno odvolání dne [datum]. Dne [datum] je spis předložen Vrchnímu soudu v Praze. Dne [datum] je rozhodnuto o odvolání. Dne [datum] je spis vrácen soudu I. stupně.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka].

7. Co se týká právního hodnocení, soud se zabýval skutečností, zda-li v namítaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb., spočívající v nepřiměřené délce řízení a nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je namístě shledat nesprávný úřední postup Okresního soudu v Ústí nad Labem. Žalobce jako žalobce se podanou žalobou dne [číslo] domáhal rozsudku s tím, že do doby přerušení řízení z důvodu prohlášení insolvence u žalovaného do dne [datum], kdy ve věci proběhlo jednání před odvolacím soudem, soud shledal ve věci značné průtahy a stejně tak i celková délka řízení je již nepřiměřená. K řízení před odvolacím soudem, soud uvádí, že až tento u jednání zjistil, že je řízení přerušeno za zákona z důvodu prohlášení úpadku žalovaného, tj. již ke dni [datum]. Do té doby řízení trvalo 10 let. Následně je řízení přerušeno a trvá do doby projednání u zdejšího soudu. V insolvenčním řízení jsou zatím úkony činěny plynule. Řízení proběhlo ve věci samé pouze před jedním stupněm soudní soustavy, odvolací soud pouze rozhodoval o výši přiznaného znalečného. Co se týká počátku řízení, zde jsou značné průtahy ze strany soudu, když žaloba napadla v červnu 2021, až dne [datum] je vyzýván žalobce k zaplacení soudního poplatku, tj. po více než půl roce od podání žaloby. Následuje výzva k doplnění žaloby dne [datum], zásadní výzva vydaní soudem po více než jednom roce. Jednání bylo nařízeno až na den [datum], to znamená po více než 2 letech a 3 měsících, aniž by soud ve věci činil úkony k vyřízení věci samé. Následovala problematický úsek s ohledáním na místě samém. Ovšem nutno podotknout, že na jedno místní šetření zapomněl žalovaný, toto bylo odročeno, ale zároveň bylo také toto ohledání 2krát zrušeno z důvodů na straně soudu, jednou z důvodu časové tísně soudu, jednou z důvodu trestní služby soudkyně, kdy však toto nelze přičítat k tíži účastníkům, ale pouze k špatné organizaci práce uvedené soudkyně. Ve věci následovala jednání s tím, že tato byla odročována, nikoliv však ve lhůtách přiměřených dané situaci, a to v tom směru, že již 5 let staré řízení bylo odročováno na poměrně dlouhé termíny. Ve věci byl také vypracovávaný znalecký posudek, jehož vypracování trvalo od [datum], kdy bylo na jednání konstatováno, že bude vypracován znalecký posudek do dne [datum], kdy byl znalecký posudek fakticky také zaslán, kdy i toto období, byť ztížené nevůlí žalovaného umožnit znalecké zkoumání a zároveň nutností přibrání konzultanta, je však také období, které již nelze hodnotit jako období přiměřené k možnému vypracování znaleckého posudku.

8. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení, rozhodné období začalo běžet podáním žaloby a dosud neskončilo, trvá ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Právě uvedenou dobu soud poměřuje kritérii přiměřenosti, a to bez ohledu na to, že v žalobě je vymezena (logicky) doba kratší a že celková doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku (logicky) při posuzování přiměřenosti dosud neskončeného řízení ani nemohla být předmětem předběžného projednání. Podle ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. totiž platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Důsledkem uvedeného je však i to, že ve vztahu k celé této době (a nikoliv jen k době namítané v žalobě ke dni jejího podání a vztažené ke v žalobě požadovanému odškodnění) bude rovněž rozsudek působit překážkou věci rozhodnuté. Celková délka řízení podrobená přezkumu tímto soudem je od dne [datum] a končí dnem jednání soudu dne [datum]. Celková doba je tak 11 let a 4 měsíce.

9. Řízení proběhlo před jedním stupněm soudní soustavy (pouze o odvolání o odměně znalce rozhodoval soud odvolací). Řízení je od počátku zatíženo shora uvedenými průtahy v řízení, zaviněnými jednak osobou žalované, ale také nepříliš dobrou organizovaností soudu. Soud dospěl k závěru, že celkové délka řízení, vzhledem ke všem okolnostem případu je nepřiměřená a došlo ve smyslu ust. § 7 a 8 zák. 82/1998 Sb., ke nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Soud dospěl k závěru, že je na místě nahradit vzniklou nemajetkovou újmu spočívající v udržování žalobce v nejistotě ohledně vydání rozhodnutí ve věci samé, v penězích. Z judikatury Nejvyššího soudu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010 se podává, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 16 000 Kč za rok řízení, když základní částka je běžně zvyšována u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let. Soud nepoužil vyšší základní sazbu odškodnění, když dobu řízení lze označit za již delší nikoli však extrémně a to s ohledem na výše uvedený rekapitulovaný průběh řízení, kdy soud nemá za to, že řízení by šlo skončit v násobně kratší délce, aby se blížila horní hranici 20 000 Kč.

11. Soud se zabýval i parametry nastavenými v ust. § 31a odst. 3 zákona 82/1998 Sb. Složitost řízení soud hodnotil zejména s ohledem na počet stupňů zapojených do rozhodování. Počet stupňů soudní soustavy zapojených do rozhodování se započítává do složitosti proto, že vyřízení každého opravného prostředku nutně vyžaduje další časový prostor pro jeho vyřízení k tomu Stanovisko NS Cpjn 206/2010. Ke složitosti řízení soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], dle kterého již jen z toho důvodu, byla-li věc, stejně jako v tomto případě, projednávána celkem před soudy třech stupňů, přichází standardně v úvahu snížení obecné základní výše o 20 %. Ovšem v tomto případě byla věc samá projednávána pouze soudem I. stupně. Soud tak základní částku nesnížil. Soud nedospěl ani k závěru, že by se jednalo o řízení jakkoli složité, když uvedené ani žalovaná nenamítala. K parametru chování účastníka soud uvádí, že žalobce se nijak na délce řízení nepodílel, byl to žalovaný, kdo ztěžoval postup soudu nemožností místního šetření a vypracování znaleckého posudku. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že mělo standardní význam. Žalobce ani zvýšený význam netvrdil, jednalo o se dluh z jeho podnikání, nijak zásadně vysoký vzhledem k typu podnikání žalobce.

12. Základní částku 165 333 Kč (10 x 16 000 + 4 x 1 333) soud dle výše uvedených kritérií tedy již nijak nemoderoval ve smyslu ust. § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb. A tuto žalobci jako náhradu vzniklé nemajetkové újmy přiznal společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a dále z částky 30 333 Kč ode dne [datum] do zaplacení, když k původně požadované částce se žalovaná dostala do prodlení po uplynutí 6ti měsíců od doručení nároku, ve zbytku, vzhledem k absolutnímu odmítnutí nároku jako takovému pak připuštěním rozšíření žaloby.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, soud mu přiznal i náhradu nákladů řízení ve smyslu uat. § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu), 3x300 Kč režijní paušál dle vyhl. 177/96Sb., a k tomuto DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Dále bez PDH částku 8× 100 Kč za promeškaný čas za cestě [obec] - [obec] a zpět a dále k tomuto jízdné osobním vozidlem Volkswagen Tiguan RZ 9 U [číslo], v celkové vzdálenosti 240 km při ceně 6, 90 [spisová značka], celkem 1 656 Kč.