15 C 108/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o ochranu osobnosti

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zdržet se pořizování záznamu zachycujících podobu žalobkyně a jejich zveřejňování na uživatelských účtech @jedwardwilson a @sydney.jeremiah na sociální síti TikTok a na uživatelském účtu J , jméno FO, na sociální síti Facebook bez předchozího souhlasu žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá ochrany osobnosti s odůvodněním, že Žalobkyně je matkou nezl. syna , jméno FO, , nar. , datum, . Žalobkyně a žalovaný byli manželé od , datum, do , datum, , kdy bylo Obvodním soudem pro , jméno FO, 1 manželství uzavřené v USA nesporně rozvedeno. Rozsudkem Obvodního soudu pro , jméno FO, 3 ze dne , datum, byla schválena dohoda rodičů a nezl. syn svěřen do výlučné péče žalobkyně. Žalovaný je otcem nezl. syna , jméno FO, , nar. , datum, , občan USA a bývalý manžel žalobkyně. Aktuálně ve vztahu s novou partnerkou. Žalovaný se na svých sociálních sítích – Facebook a TikTok opakovaně negativně vyjadřuje o žalobkyni a zveřejňuje soukromé nahrávky s její podobiznou a nezl. synem a informace soukromého charakteru (např. co se týká výše zasílaného výživného na nezletilého syna , jméno FO, ). Žalovaný dne , datum, na svém facebookovém J , jméno FO, a TikTokovém profilu (@jedwardwilson) uveřejnil neoprávněné videonahrávky žalobkyně a nezl. syna bez jejího souhlasu a s jediným účelem, dehonestovat žalobkyni. Žalobkyně je zachycena s nezletilým synem a policistou, kdy žalovaný dané videozáznamy opatřil komentáři: „že žalobkyně tvrdila, že se se synem odstěhovala 2,5 hodiny od , jméno FO, a on ji přistihl cestou na autobusovou zastávku, že jezdí za svým synem na soudem stanovený styk a žalobkyně mu v tom brání“. Rovněž je jeden z těchto videozáznamů opatřen komentářem, „že žalobkyně zavolala policii s tím, že ji žalobce sleduje a policie vyplnila hlášení proti žalobkyni.“ Na sociální síti TikTok má předmětné video ke dni podání žaloby 42,8 tisíc shlédnutí. Dne , datum, sdílený videozáznam, opět na facebookovém a TikTokovém profilu žalovaného je opatřen komentáři žalovaného, kterými mj. danou situaci popsal tak, že jeho přítelkyně byla napadena žalobkyní. Toto prohlášení se nezakládá na pravdě. Na sociální síti TikTok má předmětné video ke dni podání žaloby 15,1 tisíc shlédnutí. Dne , datum, sdílel žalovaný videozáznam, a to opět na facebookovém a TikTikovém profilu s komentářem žalovaného: „nenechte se položit toxickými lidmi na lopatky,“ kdy zjevně odkazuje na žalobkyni, neboť posléze následuje komentář: „nemohu zastavit moji ex (žalobkyni), aby můj život dělala těžší a nepředvídatelný.“ Žalovaný označuje žalobkyni za cit.: „toxickou ex, která mu zabraňuje ve styku se synem a chce jeho peníze.“ Toto je de facto účelem všech videí, neboť žalovaný rozpoutává nenávist vůči žalované v rámci neidentifikovatelného kruhu osob, tvořících nejen okruh známých jeho, ale i společných. Žalobkyně činí předmětem žaloby neoprávněně pořízené a zveřejněné videozáznamy své osoby a nezletilého syna, k čemuž nedala souhlas a níže uvedená nepravdivá tvrzení, dehonestace a hodnotící soudy v popiscích a komentářích k daným výše uvedeným videím. Co se týče slovních komentářů, které se nezakládají na pravdě. Kritéria pro stanovení způsobu a výše zadostiučinění jsou upravena § 2957 Občanského zákoníku a mimo jiné mezi ně patří úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost.

15. Nelze pominout skutečnost, že fotografie či video, ze kterých lze identifikovat osobu, je nutné považovat za osobní údaj ve smyslu GDPR. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je žalobkyně nucena domáhat se svých oprávněných nároků cestou soudní, když žalovaný ignoroval snahu vyřešit věc a nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že jsou předmětná videa s komentáři nadále dostupná, primárně žalobkyně požaduje jejich odstranění tak, aby se předešlo dalším negativním dopadům. Dále žádá, aby se žalovaný zdržel obdobného jednání do budoucna. S ohledem na charakter a intenzitu zásahu do svých osobnostních práv se žalobkyně rozhodla domáhat také náhrady nemajetkové újmy v penězích, jelikož přiměřené zadostiučinění ve formě omluvy v tomto případě jistě nelze považovat za postačující. Zásahem do osobnostních práv žalobkyně byla zcela jednoznačně ve značné míře snížena její důstojnost i vážnost ve společnosti. Dle žalobkyně je na místě užití ust. § 2957 Občanského zákoníku, aby byly tak odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné, jimiž je v daném případě úmyslné způsobení újmy za účelem poškození jejích práv v soudním řízení. Vzhledem ke všemu výše uvedenému je žalobkyně přesvědčena, že výše nemajetkové újmy v penězích požadovaná touto žalobou (viz žalobní návrh) je přiměřená konkrétnímu zásahu do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby zde popsanému a bude plnit jak satisfakční, tak preventivně-sankční funkci relutární náhrady, když se pro žalovaného z důvodu jeho majetkové situace jedná o zcela zanedbatelnou částku a žádá o odškodnění ve výši 40 000Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Vzhledem k absolutní pasivitě žalovaného, který na výzvy soudu nijak nereagoval, má soud tvrzení žalobkyně za nesporná a zároveň však také za prokázaná z předložených důkazů, a to fotokopií a printscreenů ze sítě TikTok, a další příspěvky na síti TikTok., printscreen fotografií Facebook, ze kterého je tedy zřejmé, že je zde fotografována žalobkyně při předávání dítěte.

4. Podle ustanovení § 81 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně jeho přirozených práv, každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka, žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

5. Dle ustanovení § 82 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, anebo aby byl odstraněn jeho následek.

6. Dle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Jako nemajetkovou újmu se odčiní i způsobené duševní útrapy.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu zásahu vzniklých žalobkyni uveřejňováním příspěvků ze strany žalovaného na sociálních sítích TikTok a Facebook, a to, jak je shora uvedeno, vzhledem k pasivnímu uznání shora uvedených tvrzení ze strany žalovaného, když tento k výzvě soudu na žalobu nějakým způsobem nereagoval, procesní obranu neuvedl. Stejně tak se k jednání soudu dne , datum, nedostavil. Za dané situace soud tedy dospěl k závěru, že uvedené příspěvky byly na sociálních sítích žalovaného fakticky zveřejněny, jednalo se o zveřejnění uvedených příspěvků, které byly osobnostní povahy žalobkyně, kdy byl pořízen obrazově zvukový záznam při předávání syna žalobkyně a žalovaného. Stejně tak k nim byly uváděny popisky, které mohly určitým způsobem do osobnostní sféry žalobkyně fakticky taktéž zasáhnout.

8. Soud v prvé řadě upozorňuje na skutečnost, že to byl žalovaný, který se k žalobě nijak nevyjádřil. k jednání soudu nařízeném na den , datum, se nedostavil. Soud tak dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně tak, jak jsou zachycena v žalobě a tak, jak vyplývají k jejím nárokům v uvedené žalobě, jsou mezi účastníky nesporná. Nicméně i na základě dokazování soud dospěl k závěru, že stejně tak uvedené zásahy a jednání žalovaného, byť i při jeho nespornosti, byť pasivní ze strany žalovaného, je možné dovodit i z provedených důkazů, kterými byly právě fotokopie a printscreeny sítě TikTok, dále potom i informace v komentářích k těmto příspěvkům. Co se týká celkové situace, dle tvrzení žalobkyně po podání žaloby došlo ke stažení uvedených příspěvků, na které bylo upozorňováno a které byly předmětem žaloby ze strany žalovaného z uvedených sociálních sítí. Právě uvedené stažení nicméně nelze prokázat, neboť se jedná o výzvu, která by vůči žalobkyni vyznívala v negativním slova smyslu, neboť tedy nelze dokazovat, že uvedené příspěvky na síti již neexistují a kdy byly staženy. V tomto směru to byl žalovaný, kdo měl být poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že má tedy povinnost tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání skutečností, že uvedené příspěvky buď na uvedených sítích vůbec neexistovaly, anebo naopak byly staženy v době před podáním žaloby tak, aby uvedený požadavek žalobkyně nebyl namístě. V tomto směru však se žalovaný k jednání soudu dne , datum, nedostavil, připravil se tak o dobrodiní soudu být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen o nutnosti takovýchto tvrzení v rámci případné jeho procesní obrany. Za dané situace má soud tedy za to, že uvedené příspěvky tak, jak byly tvrzeny ze strany žalobkyně na uvedených sociálních sítích TikTok a Facebook, fakticky existovaly, byly stažené až po podání žaloby. Toto je navíc podpořeno důkazy, které byly ze strany žalobkyně soudu předloženy a které soud na jednání soudu dne , datum, také k důkazu uvedl.

9. Dle § 84 Občanského zákoníku je zachycení podoby člověka možné pouze s jeho svolením, přičemž totéž dle § 85 občanského zákoníku platí i pro její rozšiřování. Porušení těchto ustanovení zpravidla zakládá intenzivní zásah do osobnostních práv. Natáčením a zveřejňováním videí s žalobkyní a nezl. synem se žalovaný dopustil zásahu do soukromí žalobkyně a nezl. syna ve smyslu § 86 občanského zákoníku, neboť sledoval jejích soukromý život, při tomto pořídil obrazově-zvukový záznam a následně jej šířil prostřednictvím nejfrekventovanějších světových sociálních sítí.

10. Dle ust. § 86 Občanského zákoníku nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

11. Co se týče slovních komentářů, které se nezakládají na pravdě, podle judikatury Nejvyššího soudu platí, že „zveřejnění (ať vědomě či nevědomě) nepravdivých informací o fyzické osobě je třeba v zásadě vždy posuzovat jako neoprávněný zásah do jejích osobnostních práv …“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 923/2004). Dále Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi konstatoval, že „Je obecně uznávanou zásadou, že u difamujících skutkových tvrzení, je důvodem vylučujícím neoprávněnost zásahu zpravidla skutečnost, že taková tvrzení jsou pravdivá (resp. že příslušná informace odpovídá pravdě). Pravdivost těchto tvrzení ovšem musí prokázat jeho původce (důkaz pravdy).“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 2797/2008, 30 Cdo 2800/2008).

12. K obsahu práva na podobu člověka srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1873/2006, dle kterého: „Je jistě nezadatelným právem fyzické osoby svobodně se rozhodnout, zda její zákonem chráněných osobnostních hodnot (zde podobizny) bude využito např. pro komerční, reklamní, resp. obdobné účely, tedy nad rámec zákonné licence stanovené v § 12 odst. 2 a 3 o.z. Bez souhlasu této osoby jde zpravidla o zásah proti její chráněné osobnostní sféře se všemi atributy závažnosti, následně většinou odůvodňujícími i přisouzení satisfakce podle ustanovení § 13 odst. 2 o.z. (obdobně srovnej K. K., J. Š. a kol., Ochrana osobnosti podle občanského práva, , jméno FO, , a.s. 2004, str. 371 a 372). Nadto tento zásah může být (a často skutečně také i bývá) provázen dalším dotčením osobnostní sféry postižené fyzické osoby, které se od tohoto zásahu odvíjí. Lze jmenovat především oblast důstojnosti fyzické osoby, její vážnosti ve společnosti, její pověst (renomé), apod.

13. Vedle zásahu do osobnostních práv žalobkyně se žalovaný dopouští rovněž zásahu do práv nezletilého. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 3770/2011: „Ustanovení čl. 16 Úmluvy poskytuje dítěti ochranu před svévolnými zásahy do jeho soukromí, bez rozlišení odkud (kým) jsou činěny. Jinými slovy, dítě má právo na ochranu před svévolnými zásahy do svého soukromí i tehdy, jsou-li činěny jeho zákonnými zástupci (nositeli rodičovské zodpovědnosti). Tato ochrana ve vztahu rodič-dítě se však nerealizuje prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti podle ustanovení § 11 obč. zák., ale prostřednictvím ochranných institutů zakotvených v zákoně č. 94/1963 Sb., zákoně o rodině.

14. Co se týká požadavků na náhradu nemajetkové újmy, v tomto směru se soud ztotožňuje se žalobkyní a odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1586/09 ze dne , datum, s tím, že jakýkoliv zásah či snížení lidské důstojnosti je skutečně nezbytné vnímat jako zásah velmi závažný, a tedy i stěží reparovatelný, neboť lidská důstojnost je hodnotou horizontálně neporovnatelnou s ostatními ústavními hodnotami či společenskými normami a je zcela nenahraditelná jiným statkem, tím méně pak hodnotou kvalifikovanou či vyčíslenou v penězích. Stejně tak soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu stejně v dalším rozsahu, že v tomto pojetí zohledňujícím význam intenzity a míry zavinění při stanovení výše relutární náhrady je zásah do práva na ochranu osobnosti civilním deliktem a stanovení výše relutární náhrady je zásah do práva na ochranu osobnosti civilním deliktem a přiměřená zadostiučinění jednou z civilně právních sankcí, která má odrazovat rušitele chráněných osobnostních statků a jeho možné následovníky od protiprávního jednání a být tak nástrojem speciální i generální prevence, což vyžaduje, aby se jednalo o sankci patřičně důraznou a dostačující i z tohoto hlediska. Dále soud odkazuje taktéž na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1092/2011, a ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, tak, že zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když má úlohu i preventivního významu a zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění, nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo. Co se týká výše zadostiučinění, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1084/2010, s tím, že určujícím pro přiznání zadostiučinění v penězích je mimo jiné především zjištění, že v konkrétním případě jde o nemajetkovou újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzické osoby, kterou tato fyzická osoba objektivně, zejména vzhledem k povaze, intenzitě trvání a rozsahu působení nepříznivého následku může pociťovat a prožívat ji jako závažnou. Soud za dané situace dospěl k závěru, že částka , částka, , která je požadována ze strany žalobkyně za zveřejnění uvedených příspěvků, je částka, která je v tomto ohledu přiměřená. K zásahům do nemajetkové sféry žalobkyně shora uvedeným zásahem fakticky došlo, žalobkyně se proti těmto zásahům fakticky vymezila. Byl to nakonec i žalovaný, kdo uznal, že uvedené příspěvky nejsou v souladu s osobnostními právy žalobkyně a tyto následně tedy taktéž se sociálních sítí smazal. Soud nicméně hodnotil právě zásah, který byl žalobkyni způsoben jejich zveřejněním a působením v době uveřejnění do osobnostních sfér žalobkyně, a to tedy do osobnostních sfér a zájmů, které jsou v zásadě vytyčeny jako základní lidská práva dané Listinou základních práv a svobod. Soud tak dospěl k závěru, že došlo k zásahu práva do soukromí, do práva na důstojnost a vážnost ve společnosti, a stejně tak do práva na rodinný život. Soud dospěl k závěru, že částka , částka, , tak jak ze strany žalobkyně byla požadována, je částka, která je v tomto směru přiměřená a tuto také přiznal. Soud tuto částku zvolil i vzhledem k tomu, že žalovaný k této částce neuvedl žádné jiné okolnosti, které by měly uvedenou částku snížit, popřípadě žádné okolnosti v rámci procesní obrany, a na základě kterých by soud měl uvedenou částku jakkoliv moderovat.

15. Stejně tak soud dospěl k závěru, že je na místě vyhovět i požadavku žalobkyně na to, aby se žalovaný zdržel pořizování záznamů zachycujících podobiznu žalobkyně a jejich zveřejňování na uživatelských účtech na síti TikTok a Facebook bez předchozího souhlasu žalobkyně. Toto logicky potom vyplývá vlastně z celkové situace, kdy k takovémuto zásahu fakticky došlo a je zde tedy namístě případnému takovémuto dalšímu zásahu předejít a předejít tak i vzniku nemajetkové újmy na straně žalobkyně případným obdobným jednáním ze strany žalovaného, tj. natáčením videí, pořizování fotografií žalobkyně a jejich zveřejňování na sociálních sítích bez jejího souhlasu.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměna advokáta za 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu); předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu); účast na jednání před soudem dne , datum, v rozsahu nepřesahujícím 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), Tarifní hodnota v tomto případě činí , částka, (§ 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby tedy činí , částka, (§ 7 bod 5 advokátního tarifu). Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby tak činí , částka, a 3x , částka, režijní paušál a DPH.

17. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.