15 C 11/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro 642 953,27 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, čj. 23 Co 177/2025-1030 (v návaznosti na rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, čj. 16 C 51/2022-923), byla žalované s odkazem na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně ode dne datum do zaplacení. Žalovaná uloženou povinnost splnila dne datum. Protože výše zákonného úroku ke dni uplatnění nároku žalobcem u soudu byla 15 %, vyzval žalobce dne datum žalovanou k doplacení částky zbývající do plné výše zákonného úroku. Výzvu odůvodnil odkazem na ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v návaznosti na ustanovení § 26 zákona č. 82/1998 Sb., a konstatoval dále, že důvodnost jeho nároku, jeho výše a den splatnosti byly postaveny najisto okamžikem, kdy rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, čj. 23 Co 177/2025-1030, nabyl právní moci, tedy dnem datum. Žalovaná na výzvu žalobce ze dne datum k zaplacení dlužné částky nereagovala. Předmětem zde podávaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je tedy doplacení úroků zbývajících do plné výše zákonného úroku (15 %) z částky, která byla žalobci přiznána v řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Částka, kterou má žalovaná zaplatit žalobci, je tvořena součinem soudem přiznané částky částka a rozdílu mezi soudem přiznanou výší úroku z prodlení ve výši 11,75 %) a zákonnou výší úroku z prodlení ve výši 15 %, tj. 3,25 %. To násobeno počtem dnů prodlení v počtu 1 159 dnů.

2. Žalovaná uvedla, že uvedená částka částka představuje náhradu újmy na zdraví a náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., která byla žalobci na jistině přiznána v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. 16C 51/2022, a to rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. 16C 51/2022-883, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 23Co 177/2025-1030. Pokud jde o žalobní požadavek, který byl předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. 16C 51/2022, byl tento u soudu uplatněn žalobou ze dne datum, přičemž šlo o požadavek žalobce na náhradu škody, náhradu újmy na zdraví a náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., kdy dle petitu se žalobce domáhal zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení. Žalobce výše uvedenou žalobou uplatněné nároky před jejich uplatněním u soudu mimosoudně uplatnil u Ministerstva spravedlnosti, a to přípisem ze dne datum doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne datum. S ohledem na právě uvedené žalovaná konstatuje, že počátek prodlení v případě nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy uplatněných dle zákona č. 82/1998 Sb. je stanoven zákonem a k tomuto se vážící judikaturou (viz § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a konec šesti měsíční lhůty počínající plynout uplatněním nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy u příslušného úřadu. V nynějším případě žalobce tedy s ohledem na skutečnost, že žalobce mimosoudně své požadavky, které byly následně předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. 16C 51/2022, uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dne datum, se stát dostal do prodlení s případným plněním dnem datum (neboť poslední den šesti měsíční lhůty dle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. připadl na den datum). Pokud pak jde o výši zákonných úroků z prodlení, tato je stanovena příslušným nařízením vlády č. 351/2013 Sb. – viz jeho § 2 (resp. nyní ve znění účinném od datum § 2 odst. 1). S ohledem na skutečnost, že podání žalobce ze dne datum, kterým byl u Ministerstva spravedlnosti mimosoudně uplatněn požadavek na úhradu úroků z prodlení z částky částka za období datum – datum ve výši 3,25% ročně (kapitalizováno na částku částka), bylo doručeno Ministerstvu spravedlnosti dne datum, stalo se tak po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty, která počala běžet dne datum a skončila dne datum. Z uvedeného důvodu, tj. z důvodu promlčení, žalovaná žalobcovu požadavku uplatněnému přípisem ze dne datum nevyhověla. V návaznosti na výše uvedené žalovaná ze shodného důvodu, pro nějž nevyhověla mimosoudně požadavku žalobce, vznáší námitku promlčení žalobcem uplatněného požadavku, neboť promlčecí lhůta k uplatnění požadavku žalobce počala běžet dne datum a skončila dne datum, přičemž žalobce svůj požadavek uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dne datum a u soudu dne datum.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud má za prokázané, že ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. 16C 51/2022-883, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 23Co 177/2025-1030. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 23Co 177/2025-1030, byl korigován rozsudek soudu I. stupně a žalobci byl přiznán pouze jím požadovaný (nikoli zákonný) úrok z prodlení, viz bod 81. rozsudku Městského soudu v Praze : „Žalobci přísluší i úrok z prodlení z přisouzené částky (§ 1970 o. z. s přihlédnutím k § 26 OdpŠk), a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku na odškodnění u žalované (§ 14, 15 OdpŠk), tj. ode dne datum. Žalobce totiž uplatnil nárok u žalované dne datum. Žalovaná pak v rámci šestiměsíční lhůty vydala své stanovisko dne datum a dne datum žalobci uhradila částku částka. Zákonná výše úroku z prodlení ke dni datum podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 15 %. Žalobce výslovně požadoval přiznání úroku z prodlení ve výši 11,75 %, a jeho návrh nemůže soud překročit. Proto odvolací soud přiznal úrok z prodlení v žalobcem požadované výši“.

5. Žalobce výše uvedenou žalobou uplatněné nároky před jejich uplatněním u soudu mimosoudně uplatnil u Ministerstva spravedlnosti, a to přípisem ze dne datum doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne datum.

6. Dle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Z Komentářové literatury (Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, 184 s.) se k danému ustanovení podává, že zákon stanoví šestiměsíční lhůtu počítanou od uplatnění nároku poškozeným, v níž je ministerstvo či jiný ústřední správní úřad (ústřední orgán podle § 6) povinen věc projednat a rozhodnout o tom, zda škodu nahradí. Stát se nicméně v prodlení s poskytnutím náhrady za škodu způsobenou výkonem veřejné moci ocitá teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil u ústředního orgánu; ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej také stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Stejné pak vyplývá i z konstantní a dlouhodobé judikatury – srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25Cdo 2060/2001 (“Stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil u ústředního orgánu, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení“.).

7. Soud má za prokázaný skutkový stav tak, že u Obvodního soudu pro adresa bylo vedeno řízení na základě žaloby doručené Obvodnímu soudu pro adresa dne datum pod sp.zn. 16C 51/2022, přičemž šlo o požadavek žalobce na náhradu škody, náhradu újmy na zdraví a náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., kdy dle petitu se žalobce domáhal zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne datum. Žalovaná pak v rámci šestiměsíční lhůty vydala své stanovisko dne datum a dne datum žalobci uhradila částku částka. Uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. 23Co 177/2025-1030 byl korigován rozsudek soudu I. stupně a byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve výši 11,75 %.

8. Žalobci tak na základě shora uvedeného přísluší i úrok z prodlení z přisouzené částky (§ 1970 o. z. s přihlédnutím k § 26 OdpŠk), a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku na odškodnění u žalované (§ 14, 15 OdpŠk), tj. ode dne datum. Žalobce má dle zákonné úpravy nárok na zákonný úrok z prodlení ke dni datum podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně. Obecně soud dospěl k závěru, že žalobce má nárok na doplatek částky zákonného úroku z prodlení, která je tvořena součinem, soudem přiznané částky částka, rozdílu mezi soudem přiznanou výší úroku z prodlení ve výši 11,75 % a zákonnou výší úroku z prodlení ve výši 15 %, tj. 3,25 %. To násobeno počtem dnů prodlení v počtu 1 159 dnů od datum do datum.

9. Soud se zabýval vznesenou námitkou promlčení. Soud odkazuje na skutečnost, že požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení není nárokem dle zákona 82/1998 Sb. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení není nárokem odvozeným od odpovědnostního titulu pochybení státu z titulu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, ale je odvozen od prodlení dlužníka (státu) se zaplacením obecně vzniklého dluhu. Nelze tak na požadavek zaplacení zákonného úroku z prodlení aplikovat právní úpravu § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. v tom směru, že tento nový požadavek žalobce je nutné předběžně uplatnit u žalované a k uplatnění nároku vztáhnout i otázku právní úpravy promlčení nároku dle úpravy zákona 82/1998 Sb.

10. Vzhledem k absenci titulu dle zákona 82/1998 Sb., od kterého by se tento nárok odvíjel, je na místě použít obecnou právní úpravu institutu promlčení dle zákona 89/2012 Sb. Občanského zákoníku.

11. Dle ust. § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá 3 roky.

12. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky věřitele. Úroky z prodlení jsou zákonem stanovenou sankcí za prodlení dlužníka s plněním dluhu. Povinnost dlužníka zaplatit věřiteli úroky z prodlení je akcesorickým závazkem k hlavnímu dluhu. Se zánikem povinnosti k zaplacení jistiny zaniká i povinnost hradit úroky a úroky z prodlení. Opětující se plnění jsou podrobena samostatnému promlčení. Opakující se plnění je nutno odlišovat od dílčích plnění. U dílčích plnění jde o jeden dluh, který je na jednotlivá dílčí plnění rozložen. Úroky z prodlení jsou druhem opětujících se dávek (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu Cpjn 202/2005 = Rc 39/2006). Promlčují se tak jednotlivé částky úroku z prodlení za každý den prodlení se splněním jistiny.

13. Hradila-li by žalovaná svůj původní závazek vůči žalobci včas, tj. do datum, potom by jí nevznikla povinnost hradit sankci za prodlení dlužníka s plněním dluhu ve výši zákonného úroku z prodlení. V tomto případě žalobce má obecně žalobce nárok na doplatek zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum. Od tohoto dne také počíná běžet promlčecí doba k jednotlivým částkám vzniklým ke konkrétnímu dni prodlení dlužníka (žalované) s hrazením dluhu.

14. Nárok byl uplatněn u soudu dne datum. Od tohoto data zpětně 3 roky nejsou dle ust. § 629 OZ nároky žalobce na zákonný úrok z prodlení, za každý den prodlení promlčené. Promlčené jsou tak jednotlivá plnění na zákonný úrok z prodlení od dne datum do datum. Soud tak přiznal žalobci „nepromlčený“ nárok představovaný doplatkem zákonného úroku z prodlení z částky ve výši částka ve výši 3,25% ročně od datum do datum tj za období 1080 dnů. Soud tak žalobci přiznal za uvedené období přiznal částku ve výši částka. Ve zbývající částce částka žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 2,5 úkonů (1/2 předžalobní výzva, a dále podání žaloby a vyjádření) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Úspěch žalobce v říze ní je ve výši 86 %. Žalobci tak přísluší částka částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.