15 C 117/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 47 518 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 47 518 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 518 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 30 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 525,67 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované shora uvedené částky s odůvodněním, že [právnická osoba] commerce service, a.s., a jako poskytovatel, se zavázala poskytnout klientovi jeho jménem a na jeho účet odbornou pomoc k tomu oprávněnými osobami, odbornými pracovníky, kteří jsou ve smluvním vztahu k poskytovateli. Odborná pomoc dle této smlouvy zahrnovala zejména sestavení odborného pracovního týmu pro přípravu, uskutečňování a řízení investice, odbornou pomoc při organizaci přípravy a uskutečňování investice (projektový management) v průmyslové zóně [obec] [anonymizována tři slova] (MAM), odbornou pomoc při zastupování klienta před orgány veřejné moci (Město Ostrava, úřady atd.), odbornou pomoc při posuzování smluvní a jiné odborné dokumentace projektu MAM, odbornou pomoc při zajištění financování projektu MAM. C.S. commerce service tyto služby průběžně od ledna 2018 poskytovala a na měsíční bázi tyto poskytované služby průběžně fakturovala, přičemž v počátku dlužník tyto faktury řádně hradil. Následně, s odkazem na stav cash flow společnosti, bylo poskytovateli přislíbeno uhrazení dlužných faktur po dokončení přípravné fáze projektu. Vzhledem k tomu, že k úhradě dlužných pohledávek nedošlo ani do roku 2020, přestože splatnost faktur byla dle standardních zvyklostí v obchodním styku 14 dní od doručení, vyzval zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] dlužníka k úhradě, či k potvrzení dluhu, vzhledem k hrozícímu promlčení pohledávek C.S. commerce service. Alternativou k promlčení bylo tak a) uznání dluhu dlužníkem či b) žaloba věřitele pro odvrácení hrozby promlčení. Dlužník skutečně toto uznání dluhu vystavil a přislíbil dlužné částky za poskytnuté služby uhradit. Vzhledem k tomu, že ani po dalším roce nedošlo k úhradě dlužných částek, přistoupil C.S. commerce service k prodeji souhrnu pohledávek žalobci. Žalobce, v souladu se zákonnými požadavky na postoupení pohledávek, dlužníka (žalovanou) vyzval k úhradě dlužných částek společně s oznámením postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. K těmto úkonům došlo [datum], ani tak do dnešního dne, i přes existence uznání dluhu ze strany dlužníka, nebylo na tyto dlužné pohledávky hrazeno. Z tohoto důvodu podává nabyvatel pohledávek, žalobce, tento EPR k vymožení svých nároků a tyto nároky řádně dokládá nezbytnými listinnými důkazy. Nárok za měsíc květen 2018 vznikl zejména z titulu další práce a kompletace dokumentů pro plánovanou přeměnu společnosti dlužníka. Tato práce byla provedena, předána, přijata objednatelem a následně fakturována, avšak dosud nezaplacena. Stejně tak byl dlužníkem nárok z faktur zahrnut do předmětných období DPH.

2. Žalovaná uvedla, že žalobu neuznává, neboť žalobce opírá svůj nárok o Smlouvu o poskytování odborné pomoci, na základě které [právnická osoba] [právnická osoba] měla pro žalovanou poskytnout odbornou pomoc při zajišťování přípravy, uskutečňování a řízení investice v průmyslové zóně [obec] a dalších odborných služeb při přípravě projektu žalované. Dále uvádí, že tyto výkony byly průběžně fakturovány a žalovanou zpočátku také hrazeny, avšak s ohledem na finanční situaci žalované nedošlo k úhradě faktur ani do konce roku 2020. Vzhledem k tomu, že nedošlo k úhradě závazku ze strany žalované, vystavila žalovaná uznání dluhu s příslibem jeho zaplacení. Následně pak C.S. commerce service, a.s. svoje pohledávky postoupila žalobkyni. Která dne [datum] oznámila žalované postoupení pohledávky s předžalobní výzvou k úhradě. Žalovaná i přesto, že došlo k vystavení uznání dluhu tento dluh neuznává. Informace o postoupení pohledávek byla žalované sdělena dopisem ze dne [datum], na který žalovaná reagovala přípisem z téhož dne s tím, že žalované není známo, že by se v jejím účetnictví takový závazek nacházel, neexistují žádné smlouvy s dodavatelem C.S. [právnická osoba] v dokumentaci společnosti, žalované není ani známo, že by služby charakteru popsaného v žalobě někdo pro ni realizoval. Celý proces od uznání závazku po postoupení pohledávky považuje žalovaná za vykonstruovaný, účelově vytvořený a to hned z několika důvodů, jednak, v době, kdy mělo být podepsáno uznání závazku o tomto kroku nebylo představenstvo informováno, uznání závazku bylo podepsáno prokuristou společnosti, dá se říci účelově, téměř by se dalo uvést„ tajně, za zády statutárních zástupců“ kdy ohledně jmenování prokuristy do funkce je veden soudní spor o neplatnost usnesení jediného akcionáře, kterým byl prokurista jmenován dále, pak společnost měla funkční statutární orgán, který za společnost jednal a mohl jednat taktéž v tomto případě, což vede k úvaze o možnosti účelově vytvořeného nepodloženého závazku. Sám jednatel žalobkyně se nejméně podílí na tom, že nebyly novému vedení společnosti předány dokumenty a doklady žalované, které takto jsou podle všech indicií právě jednatelem žalobkyně neoprávněně zadržovány, což v souvislosti s touto žalobou pouze zhoršuje možnost řešení tohoto soudního sporu. Vzhledem k nepředaným dokumentů není možno ani posoudit oprávněnost fakturace [právnická osoba] [právnická osoba], rozsah poskytnutých služeb a jejich cenu. Žalovaná nemá ani žádný doklad, kterým byl závazek uznán. Na rozdíl od samotné žalované společnosti je jednatel žalobkyně velmi dobře seznámen se stavem a obsahem účetnictví žalované, o čemž svědčí velmi přesný popis situace a vývoje předmětné věci od vzniku smlouvy s C.S. [právnická osoba], přes fakturaci a úhrady jednotlivých faktur, až po žalobou tvrzené uznání dluhu. Podle vyjádření představenstva, jehož funkční období spadalo až do doby r. 2020 to byl právě jednatel žalobkyně, který jako člen dozorčí rady žalované byl pověřen vedením účetnictví a za toto odpovídal. Do současné doby toto účetnictví, dokonce ani doklady a dokumentaci žalované společnosti nepředal, i když byl k tomu několikrát vyzván, avšak zcela účelově s takto zadržovanými doklady může manipulovat. S ohledem na výše uvedené považujeme žalobu za čistě účelovou, vykazující prvky vydírání ze strany žalobkyně s cílem poškodit společnost, využívajíc ve svůj prospěch toho, že zadržuje informace o účetních a obchodních smlouvách žalované, s vědomím, že žalovaná tyto informace nemá a její obrana tak bude ztížená. Má-li dojít k úhradě těchto závazků, které prozatím žalovaná zpochybňuje, musí dojít k předání účetních dokladů a obchodních a jiných smluv společnosti ze strany jednatele žalobkyně. Žalovaná předpokládá, že při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky měla a má k dispozici všechny doklady nutné k prokázání existence pohledávky od uzavřené smlouvy přes výsledky realizovaných služeb pro žalovanou postupitelem, potvrzení převzetí těchto odborných služeb žalovanou apod. Tyto důkazy by tedy žalobkyně měla předložit soudu k důkazu. Ne však takovým způsobem, že k žalobě doloží např. pouze faktury, z nichž není zřejmé, že do účetnictví společnosti byly skutečně zaneseny a služby pro žalovanou společnost skutečně provedeny a žalovanou také převzaty. Žalovaná musí poukázat na skutečnost, že majoritní držitel akcií žalované společnosti podal u Městského soudu v Praze žalobu na určení, že se na usnesení jediného akcionáře NZ 396/ 2020 ze dne [datum], kterým mimo jiné byl jmenován prokurista žalované [titul]. [jméno] [příjmení], hledí jako by nebylo přijato. Jedná se o usnesení valné hromady, kterým byly změněny stanovy žalované a kterým byl ustanovena ve společnosti prokura a byl jmenován prokuristou [titul]. [jméno] [příjmení], PhD, který podepsal mimo jiné i Uznání dluhu [právnická osoba] [právnická osoba], která postoupila svoje„ pohledávky“ žalobkyni. Tato soudní věc je vedena u Městského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka]. V případě úspěšnosti navrhovatele by veškeré úkony provedené za žalovanou podepsané [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno], jako prokuristou, byly nicotné, což by se podle žalované výrazně odrazilo v posuzování dané věci. Faktury uvedené v uznání dluhu jsou všechny splatné v roce 2018. Jak uvádí sama žalovaná, uznáním dluhu mělo být zajištěno, že nedojde k promlčení dluhu. Za situace, že by Městský soud v Praze (č.j. 79 Cm 40/2021) určil, že se na usnesení jediného akcionáře hledí jako by nebylo přijato – tedy žalobě žalobce vyhověl, bylo by uznání dluhu nicotným právním úkonem a nárok na uhrazení pohledávek z titulu vystavených faktur z roku 2018 by byl podle žalované promlčen. Žalovaná proto z opatrnosti vznáší námitku promlčení, a to právě s ohledem na shora uvedené skutečnosti, tedy s ohledem na žalobu vedenou u Městského soudu v Praze č.j. 79 Cm 40/2021.

3. K odporu žalované žalobce uvedl, že pokud jde o údajnou nicotnost usnesení jediného akcionáře žalované a související řízení sp. zn. [spisová značka], pak naopak toto řízení je čistě účelovým a zinscenovaným krokem, jak bude podrobněji uvedeno níže. Předně je však třeba upozornit na ust. § 444 odst. 1 o. z., z nějž by bylo třeba vyjít v případě, kdy by byla prokura skutečně udělena nicotně (jakože v tomto případě nebyla). Pro aplikaci ust. § 444 odst. 1 o. z. přitom není třeba žádné aktivní jednání ze strany zmocnitele, pokud jde o vyvolání domněnky zmocnění, neboť postačí, pokud toleruje, že za něj předmětný zástupce jedná a svou nečinností neuvede stav věci na pravou míru. Dále je třeba zdůraznit, že pro ochranu důvěry ve vnější stav i třetí osoby postačí, že nastaly takové okolnosti, které jsou způsobilé u třetí osoby vzbudit odůvodněnou víru, že zástupce je k právnímu jednání oprávněn. Pro úplnost je třeba doplnit, že ust. § 444 odst. 1 o. z. dopadá jak na případy, kdy zmocnění existovalo k jinému právnímu jednání či v jiném rozsahu, tak i na případy, kdy žádné zmocnění nikdy neexistovalo. Prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. byla evidována ve veřejně dostupném obchodním rejstříku od [datum] do [datum], aniž by proti tomu žalovaná činila jakékoliv kroky, a to přes to, že měla funkční statutární orgán, jak sama uvádí ve svém vyjádření. K výmazu prokury došlo až na základě jejího odvolání valnou hromadou dne [datum], tedy nikoliv na základě jakéhokoliv zpochybnění její existence. I při odvolání prokury pak valná hromada žalované zjevně vycházela z předpokladu, že prokura byla udělena platně a ke dni [datum] trvala, jinak by namísto odvolání prokury vyslovila její nicotnost Například tehdejší člen (a stávající předseda) představenstva žalované, [titul]. [jméno] [příjmení], dne [datum] za žalovanou podal návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku (zápis [titul]. [jméno] [příjmení] jakožto člena představenstva), a to na podkladě stejného rozhodnutí, kterým byla udělena prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Statutární orgán žalované tedy ještě ke dni [datum] evidentně nesporoval existenci rozhodnutí, kterým byla prokura udělena (stejně jako nesporoval a toleroval její zápis v obchodním rejstříku). Nejen prokurista [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., ale i členové statutárního orgánu žalované tedy v předmětném období postupovaly tak, jako by prokura byla řádně udělena. Rozhodně pak statutární orgán žalobkyně nečinil až do [datum] ničeho pro to, aby byla prokura, zřejmá všem z obchodního rejstříku, odvolána, či jinak odklizena. Shora uvedené okolnosti tedy vzbuzovaly u třetích osob odůvodněnou víru, že prokurista zapsaný v obchodním rejstříku je oprávněn za žalovanou jednat ve všech právních jednáních, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu. Žalovaná se nemůže díky ex post zahájenému řízení o určení nicotnosti rozhodnutí o udělení prokury domoci anulování všech rozhodnutí učiněných prokuristou v době, kdy udělení prokury respektovala a tolerovala, a vyvázat se z takto vzniklých závazků. I pokud by se tedy udělení prokury [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. ukázalo nicotným právním jednáním, žalovaná by byla z jednání [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. přesto zavázána, a to na základě ust. § 444 odst. 1 o. z. Bylo by pak na žalované, aby zákonnou domněnku existence dluhu v době jeho uznání vyvrátila. Pokud jde o údajnou nicotnost usnesení jediného akcionáře žalované ze dne [datum], kterým byla (mimo jiné) udělena prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. k této žalobkyně uvádí, že [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. podepsal za žalovanou jakožto prokurista uznání dluhu, které je předmětem tohoto řízení. Rozhodnutí přijatá [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. za tehdejšího jediného akcionáře žalované, [právnická osoba] - výzkum a vývoj - technické aplikace a. s., včetně rozhodnutí o udělení prokury ze dne [datum], pak nejsou nicotná, protože v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 79 Cm 40/2021, na nějž žalovaná ve svém vyjádření odkazuje, je sporována existence rozhodnutí jediného akcionáře přijatých (v působnosti valné hromady) dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Nicotnost těchto rozhodnutí má být dána tím, že [právnická osoba] přestala být ke dni [datum] jediným akcionářem žalované, když tato smlouvou o prodeji listinných cenných papírů ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedla vlastnické právo k akciím žalované na [právnická osoba] [anonymizováno] AG, sídlem [adresa], [anonymizováno] konfederace, id. č. [příjmení] [číslo], zapsané v obchodním registru kantonu [příjmení] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Společnost [anonymizována dvě slova] měla dále část akcií žalované vložit do základního kapitálu společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“) a část převést na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] number [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), a to smlouvou o převodu listinných cenných papírů ze dne [datum]. Společnost [anonymizováno] následně ještě převedla část akcií žalované na žalobkyni, a to smlouvou o převodu listinných cenných papírů ze dne [datum]. Podstatná je nicméně skutečnost, že k účinnosti převodu akcií na jméno vůči společnosti nestačí nabytí vlastnického práva k akciím, ale vyžaduje se i oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení příslušných akcií opatřených převodními rubopisy. Uvedené vyplývá z ust. § 269 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v účinném znění (dále jen„ z.o.k.“), Právě k uvedenému kroku (oznámení převodu akcií společnosti a předložení akcií s vyznačenými rubopisy) v daném případě došlo až s časovým odstupem od převodu vlastnického práva k akciím, a to zcela záměrně. V době rozhodování [právnická osoba] jakožto jediného akcionáře v působnosti valné hromady žalované nicméně žalované ještě nebyly shora uvedené změny v osobách akcionářů oznámeny, rovněž jí ze strany nových akcionářů nebyly předloženy akcie s příslušnými rubopisy. Postup, že výše uvedené změny v akcionářské struktuře nebudou žalované prozatím oznámeny, byl rozhodnut přímo současným předsedou představenstva žalované, [titul]. [jméno] [příjmení], a to z důvodu urychlení emise dluhopisů na lucemburské burze cenných papírů. [titul]. [jméno] [příjmení] bylo konkrétně rozhodnuto, že představenstvo žalované nebude (prozatím) informováno o změně akcionářů a nebudou mu ani předloženy akcie rubopisované ve prospěch nových akcionářů. Změna akcionářů tedy nebyla z důvodu zvolení takového postupu ke dni přijetí předmětných usnesení účinná vůči společnosti – žalované. Veškerá napadená rozhodnutí tak byla formálně přijata zcela správně. [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. nad to akcionářská práva za [právnická osoba] jakožto jediného akcionáře žalované vykonával mimo jiné i z pokynů stávajícího člena dozorčí rady žalované, Mgr. [jméno] [příjmení] (viz pokyn udělený dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], tehdy za [právnická osoba], první nadační a.s., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]). Žalobkyně k tomu závěrem uvádí, že ty stejné osoby, které [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. udělovaly pokyny k tomu, jaká rozhodnutí má za [právnická osoba] přijímat v působnosti valné hromady žalované, nyní v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 40/2021 tvrdí, že [právnická osoba] v tomto období již dávno nebyla jediným akcionářem žalované a [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. nebyl k žádnému jednání oprávněn. Naopak takový postup je tedy zjevně účelový. Na straně žalobkyně i žalované tohoto zinscenovaného řízení nad to byly v postavení členů statutárních orgánů stejné osoby, pročež musel být žalované ustanoven opatrovník. Předmětný stav nad to vznikl právě z iniciativy [titul]. [jméno] [příjmení] – stávajícího předsedy představenstva žalované, který ve shora citovaném e-mailu ze dne [datum] vysvětlil, z jakých důvodů prozatím nedojde k dovršení procesu změny v akcionářské struktuře žalované. Rovněž obrana žalované v tomto řízení je tak v tomto ohledu nepatřičná. Žalobkyně má tedy ze všech shora uvedených důvodů za to, že rozhodnutí o udělení prokury [titul], [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., není nicotné, stejně tak není nicotné uznání dluhu, které za žalovanou učinil. Otázku nicotnosti udělení prokury může nadepsaný soud posoudit v rámci tohoto řízení. I pokud by pak udělení prokury jako nicotné skutečně posoudil, žalovaná by byla jednáními [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. přesto vázána.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti úkonu uznání dluhu, ze kterého žalobce zejména odvíjí svůj nárok na zaplacení shora uvedené částky a s tím spojené otázky platnosti pověření [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], tedy, že udělení prokury [titul], [jméno] [příjmení], [titul za jménem], je či není nicotné, a stejně tak zdali je či není nicotné uznání dluhu, které za žalovanou učinil.

5. Je nutné také poukázat na situaci, že žalovaná, ač k jednání soudu na den [datum] byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud tak vyšel zejména z žalobních tvrzení, když žalovaná podala procesní obranu pouze ve formě odporu, aniž by se k doplnění žalobce jakkoli vyjádřila.

6. Ohledně subjektu, který tvrzený dluh uznal jeho pověření k takovému úkonu má soud za prokázané z úplného výpisu Obchodního rejstříku žalované, že [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byl v období od [datum] do [datum] jako prokurista, bez jakýchkoli omezení.

7. Z přípisu [titul]. [jméno] [příjmení] k podání rejstříkovému soudu ze dne [datum], návrhu na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku ze dne [datum], čestného prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a usnesení jediného akcionáře ze dne [datum] má soud za prokázané, že tehdejší člen (a stávající předseda) představenstva žalované, [titul]. [jméno] [příjmení], dne [datum] za žalovanou podal návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku (zápis [titul]. [jméno] [příjmení] jakožto člena představenstva), a to na podkladě stejného rozhodnutí, kterým byla udělena prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Statutární orgán žalované ke dni [datum] nijak nesporoval existenci rozhodnutí, kterým byla prokura udělena (stejně jako nesporoval a toleroval její zápis v obchodním rejstříku). Nejen prokurista [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., ale i členové statutárního orgánu žalované tedy v předmětném období postupovaly tak, jako by prokura byla řádně udělena.

8. Soud se dále zabýval samotným uznáním dluhu s tím, že má za prokázané z listiny nazvané uznání dluhu, že dne [datum] [titul]. [jméno] [příjmení] [titul za jménem] podepsal uznání dluhu za společnost [právnická osoba] s tím že dluží věřiteli C.S. commerce a.s. z faktury č. 2018 [číslo] ze dne [datum] částku 47 518 Kč. Dlužník uznává dluh zcela a bezvýhradně co do důvodu i výše. [příjmení] dluh má soud za prokázaný z faktury č. 2018 [číslo] ze dne [datum] částku 47 518 Kč za poskytnuté odborné poradenství dle smlouvy o poskytování odborné pomoci ze dne [datum] za období 5/ 2018 projekt MAM.

9. Postoupení pohledávky ze [právnická osoba] commerce service, a.s., na žalobce má soud za prokázané ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a listiny prokázání pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané i oznámení postoupení žalované, nad to žalovaná samotné postoupení dluhu a jeho oznámení nesporovala. <b>10. Dle ust. 444 odst. 1 o. z. platí, že kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.</b> 11. Z komentářové literatury k předmětnému ustanovení se podává, že„ při splnění podmínek v odst. 1 nebo 2 se nemůže dovolávat zmocnitel nedostatku zmocnění neoprávněně jednajícího vůči třetí osobě. Práva a povinnosti z takového jednání tak vzniknou přímo zmocniteli, tedy jako by zmocnění bylo skutečně pro dané jednání uděleno. Zmocnitel má případné nároky (zejm. náhrada škody) jen vůči osobě, která za něj takto jednala. V případě, že všechny podmínky ve skutkových podstatách odst. 1 či 2 nebudou naplněny, budeme podle okolností konkrétního případu aplikovat obecnější pravidla o překročení zástupčího oprávnění (§ 446) či o nezmocněném jednatelství (§ 440).“ 1 [příjmení], Tomáš. § 444. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. [číslo]) (marg. [číslo]:„ Podobné účinky jako zdánlivé zastoupení má i tolerance zastoupení, tedy případ, kdy zmocnitel trpí – i přes chybějící zmocnění – jednání zástupce. I zde se vychází z předpokladů uvedených 2, nicméně s tím, že zdání zastoupení zmocnitel nevytvoří aktivně, nýbrž pasivně. Kdo ví a trpí, že za něj (domnělý) zástupce jedná, se nemůže odvolávat na to, že mu nebyla udělena plná moc ([příjmení] 1995 s. 141). Účinky tolerance zastoupení jsou stejné jako v případě zdánlivého zastoupení, a to vázanost zmocnitele jednáním domnělého zmocněnce.“) Ust. § 444 odst. 1 o. z. dopadá jak na případy, kdy zmocnění existovalo k jinému právnímu jednání či v jiném rozsahu, tak i na případy, kdy žádné zmocnění nikdy neexistovalo.

12. Co se tak týká pro posouzení možnosti platnosti úkonu uznání dluhu ze dne [číslo] ze strany prokuristy žalované, soud uvádí, že veřejně dostupného Obchodního rejstříku, a ve víře v jeho pravdivost a správnost má soud ze prokázané, že prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] byla evidována ve veřejně dostupném obchodním rejstříku od [datum] do [datum], aniž by proti tomu žalovaná činila jakékoliv kroky, a to přes to, že měla funkční statutární orgán, jak sama uvádí ve svém vyjádření. K výmazu prokury došlo až na základě jejího odvolání valnou hromadou dne [datum]. Uznání dluhu tak bylo učiněné osobou, která obecně měla k takovému úkonu oprávnění.

13. Skutečnost, že ze strany žalované v uvedeném období nebyly sdělovány třetím osobám ani vůči nim nebyly signalizovány žádné informace o pochybnostech neexistence řádného udělení prokury, popř. že by byla řešena nicotnost udělené prokury má soud za prokázané z žalobcem prokázaného jednání žalované když např. tehdejší člen (a stávající předseda) představenstva žalované, [titul]. [jméno] [příjmení], dne [datum] za žalovanou podal návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku (zápis [titul]. [jméno] [příjmení] jakožto člena představenstva), a to na podkladě stejného rozhodnutí, kterým byla udělena prokura [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Statutární orgán žalované tedy ještě ke dni [datum] evidentně nesporoval existenci rozhodnutí, kterým byla prokura udělena (stejně jako nesporoval a toleroval její zápis v obchodním rejstříku). Nejen prokurista [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]., ale i členové statutárního orgánu žalované tedy v předmětném období postupovaly tak, jako by prokura byla řádně udělena. Rozhodně pak statutární orgán žalobkyně nečinil až do [datum] ničeho pro to, aby byla prokura, zřejmá všem z obchodního rejstříku, odvolána, či jinak odklizena.

14. Shora uvedené okolnosti tedy dle závěru soudu vzbuzovaly u třetích osob odůvodněnou víru, že prokurista zapsaný v obchodním rejstříku je oprávněn za žalovanou jednat ve všech právních jednáních, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu.

15. I v situaci, kdyby následně v namítaném řízení Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla k jinému úkonu prokuristy nicotnost konstatována, tedy pokud by se tedy udělení prokury [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ukázalo nicotným právním jednáním, žalovaná by byla z jednání [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] přesto zavázána, a to na základě ust. § 444 odst. 1 o. z.

16. Bylo tak na žalované, aby zákonnou domněnku existence dluhu v době jeho uznání vyvrátila.

17. Dle ust. § 2053 NOZ Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. Soud tak dospěl k závěru, že prokurista žalované platně uznal dluh dne [datum] tj v době kdy měl k takovému úkonu plné oprávnění a jeho jednání žalovanou navenek zavazovalo. Žalovaná se k jednání soudu dne [datum] nedostavila a připravila se tak o dobrodiní soudu, kterého se mu mělo dostat tedy poučení dle sut. § 118a odst. 1 a 3 osř. o nutnosti doplnění tvrzení v rámci procesní obrany že žalovaný dluh, který uznal, nevznikl, popřípadě nevznikl v uznané výši, nebo že byl splněn nebo jinak zanikl.

19. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak "pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou" k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu.

20. Právě a pouze tyto otázky mohl řešit soud v situaci, kdy dospěl k závěru, že dluh žalovaným byl uznán platně v souladu s ust. § 2053 NOZ. Žádné konkrétní tvrzení ohledně toho, že dluh fakticky nevznikl nebo, že by zanikl splněním nebo jinak žalovaná soud neposkytla, a zejména neposkytla soudu ani žádný návrh na prokázání takového tvrzení.

21. Dle § 639 NOZ Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

22. Vzhledem k závěru o platnosti uznání dluhu, se soud neztotožnil s námitkou promlčení. Závazek z faktury č. 2018 [číslo] byl splatný dne [datum]. Uznáním dluhu ze dne [datum] došlo k prodloužení délky promlčecí doby o 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, tj. do [datum]. Nárok žalobce tak není promlčený.

23. Soud tak žalobě na základě shora uvedených důvodů vyhověl.

24. Soud provedl rozsáhlé dokazování k možnosti platnosti uznání dluhu prokuristou, když však uvedené tvrzení má soud za prokázané, již na základě shora zmíněných důkazů. K dalším, byť na jednání soudu dne [datum], provedeným důkazům soud nepřihlížel.

25. Náklady řízení soud přiznal dle uts. § 142 odst. 1 osř žalobci, ty tvoří soudní poplatek ve výši 1901 Kč dle sazebníku soudních poplatků položka 2, bod 1, písmeno b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a paušální náhrady. Dle ust. § 7 bod 5 AT činí sazba mimosmluvní odměny částku ve výši 3.020 Kč. Ve věci byly učiněny úkony právní služby a to [datum] příprava a převzetí zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT); [datum]: písemné podání ve věci samé (ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT); [datum]: další porada s klientem přesahující jednu hodinu (ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT); [datum]: účast na jednání před soudem (ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT). Výše paušální náhrady nákladů dle ust. § 13 odst. 4 AT činí celkem 1.200 Kč. Právní zástupce žalobce je plátce DPH, výše DPH činí 2.788,80 Kč. Za cestu na jednání dne [datum] náleží náhrada cestovného dle přiloženého cestovního výkazu, a to ve výši 1.016,42 Kč, a náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč a DPH ve výši 339,45 Kč. Žalobci dále na základě ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění ve spojení s ust. § 13 odst. 4 AT náleží paušální náhrada nákladů řízení za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a zaslání předžalobní výzvy, při nichž nebyl právně zastoupen, a to ve výši 600 Kč.