15 C 13/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 59 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 90 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky 59 250 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Městského soudu v Praze žalobkyně dne [datum] podala návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Popsala průběh tohoto řízení s tím, že poslední úkon ve věci proběhl dne [datum], kdy žalobkyně podala k Nejvyššímu soudu dovolání, o kterém nebylo v době podání žaloby rozhodnuto. V řízení došlo k průtahům jak před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], tak i v rámci opravných prostředků u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího. Soud první stupně nepostupoval aktivně, což se projevilo tím, že na některých jednáních nebyly provedené žádné důkazy. Bylo také nadbytečné opakování marně učiněné výzvy ke složení zálohy na znalecký posudek, provedení výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která k věci nemohla od počátku nic konkrétního uvést. Navíc soud naopak nepřipustil svědeckou výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], psychologa, který se k řízenému jednání dostavil, a který mohl zpochybnit posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], psychiatra k omezení svéprávnosti, což umožnilo nehospodárné čerpání finančních prostředků ustanoveným opatrovníkem a advokáty druhé straně sporu. Vrchní soud v Praze přes písemné urgence ve věci nekonal, naopak jím opožděně vydaný rozsudek vykazoval opisovací chybu, pro kterou došlo k dalšímu průtahu. Směnečné řízení není podle názoru žalobkyně tak náročné, aby došlo k takové délce řízení a k takovým průtahům. V řízení nelze namítat okolnosti, pro které by tomu mělo být jinak. Podíl žalobkyně na průtazích nebyl žádný. Žalobkyně požaduje částku 30 000 Kč za každý rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční, celkem požaduje částku 150 000 Kč.

2. Žalovaná k věci samé uvedla, že dne [datum] uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná při mimosoudním jednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobkyni vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. Odkázala na konstantní judikaturu s tím, že celková délka řízení je 7 let a 5 měsíců, řízení bylo vedeno před třemi stupni soudní soustavy, ve věci rozhodoval soud prvního stupně 2 ×, 2 × soud druhého stupně, Nejvyšší soud bude rozhodovat poprvé. Soudy opakovaně rozhodovaly o návrhu žalobkyně na osvobození od placení soudních poplatků. Řízení je po stránce skutkové i právní složité, ve věci byly prováděny listinné důkazy, znalecké posudky, byli vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek za účelem určení pravosti podpisu žalované na směnce, určitý čas si vyžádal získání relevantního srovnávacího materiálu. Znalec určil, že se jedná o pravý podpis, dále vypracován psychiatrický znalecký posudek na žalovanou se závěrem, že nebyla plně způsobilá k právním úkonům a její způsobilost právně jednat byla podstatně snížena. Ze závěru posudku vyplynulo, že se jednalo o dlouhodobý stav žalované, bylo patrné organické postižení řadě duševních funkcí způsobené plně rozvinutou demencí. Rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. značkou [spisová značka] s právní mocí dne [datum] byla žalovaná omezena ve svéprávnosti. Význam řízení pro žadatelku byl shledán nízkým, žadatelka byla v předmětném řízení žalobkyní, uplatnila směnečný nárok ze směnky vlastní vystavené na její řad, na zaplacení směnečného peníze v částce 5 000 000 Kč s 6 % úrokem a odměnou. Žalobkyně se dopustila zavrženíhodného jednání vůči žalované, své adoptivní matce. Nárok na peněžité odškodnění v rozporu s dobrými mravy, žalobkyni musel být zřejmý nedobrý stav žalované, kterého využila ve prospěch a nechala jí podepsat směnku. Žalovaná sama uváděla, že takto vysokou částkou ani nedisponuje. Z bezpráví nemůže vzniknout právo. Dle žádosti žalované o osvobození od soudního poplatku za dovolání v posuzovaném řízení plyne, že je vůči ní vedeno minimálně 6 exekučních řízení, případné peněžité plnění bylo by náleželo soudnímu exekutorovi, odškodnění nemá sloužit k saturaci neúspěchu účastníka řízení. Žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. Žalovaná dále namítá, že žalobkyně žádná závažnější nemajetková újma nevznikla, ani nevzniká, žalobkyně svým postojem, kdy žádá mimosoudně odškodnění, nevyčká ani úplného skončení namítaného řízení a ihned žaluje, sleduje pouze svůj cíl. Finančně se obohatit a nikoliv, že by skutečně chtěla, aby bylo namítané řízení pravomocně skončeno, tím spíše, že spis musí kolovat a nemůže být zároveň ve věci jednáno. Dále sporuje i počátek v jeho úroku z prodlení.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu sp. zn. [spisová značka] tak, že dne [datum] žalobkyně podala proti [část obce] [celé jméno žalobkyně] návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 5 000 000 Kč, zároveň požádala o osvobození od placení soudního poplatku. Žaloba byla velmi stručná s tím, že z ní pouze uvedla, že vlastní směnkou ze dne [datum] se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 5 000 000 Kč, a to do [datum], kde žalovaná svoji platební povinnost nesplnila. Soud dne [datum] uložil žadatelce, aby předložila vyplněné podání týkající se jejích majetkových a výdělkových poměrů. Z tohoto prohlášení ze dne [datum] vyplývá, že žadatelka je nezaměstnaná, bere příspěvek na živobytí, vlastní pouze jízdní kolo, její manžel je taktéž bez pracovního poměru, bez majetku, má dluhy za nezaplacené jízdné v MHD, nájemné platí ve výši jedné koruny. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žádost žalobkyně od osvobození od soudních poplatků zamítnuta s tím, že je nedostatečně osvědčen důvod požadavků na osvobození od placení soudních poplatků, ačkoliv žalobkyně tvrdí, že manžel je na ní finančně závislý, nevysvětlila, z jakých objektivních důvodů není tato osoba se schopna sama samostatně živit, stejně tak zůstala nedoložená další tvrzení. Proti tomu podala žalobkyně dne [datum] odvolání. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Ten pod č.j. [číslo jednací] usnesení soudu prvního stupně dne [datum] potvrdil. Žalobkyně byla vyzvána usnesením ze dne [datum] k zaplacení soudního poplatku. Ten byl zaplacený ve výši 250 000 Kč dne [datum]. Dále byla vyzvána k doplacení soudního poplatku, neboť tento nebyl zaplacený v celé výši. Doplacený poplatek byl dne [datum]. Následně byl vydaný dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] směnečný platební rozkaz. Následuje návrh na vydání opravného usnesení ze září 2015 a dále ze strany žalované jsou podány námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, a to [datum rozhodnutí]. Pod sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu Praha-západ je vedeno řízení o neúčinnosti darovacích smluv žalobkyně [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] s tím, že žalobkyně je nevlastní dcerou žalované, tj. [část obce] [celé jméno žalobkyně] a nevlastní sestrou žalované v řízení sp. zn. [spisová značka] [jméno] [příjmení]. Popsali vztahy mezi matkou a těmito dcerami s tím, že s žalovanou se stýkala pouze [jméno] [příjmení]. Teprve po několika letech se žalobkyně začala s matkou častěji navštěvovat. Žalovaná poskytovala žalobkyni finanční výpomoc pro potřeby tehdy nezletilého syna, který žil v pěstounské péči nebo v dětském domově. Dne [datum] [jméno] [příjmení] se svým manželem našli žalovanou ležící na podlaze v jejím bytě. Zajistili převoz do nemocnice. Současná žalobkyně se pokoušela s žalovanou setkat, tato cítila tlak ohledně tohoto setkání a sepsala zákaz přístupu žalobkyně k žalované. V této době žalovaná vyjádřila zájem darovat [jméno] [příjmení] majoritní spoluvlastnické podíly na nemovitostech. Dne [datum] následoval další kolaps žalované, který si vyžádal další léčení a dvouměsíční pobyt v domově seniorů. Bylo konstatováno, že žalovaná si nepřeje, aby podstatnou část nemovitého majetku získala žalobkyně. Na přání žalované zajistila [jméno] [příjmení] u advokáta smlouvy darovací a zřízení věcného břemene bydlení. Důvodem, proč byla vlastnická práva k nemovitostem převedena na [jméno] [příjmení] a ne na žalobkyni. Respektive, proč nebyla vlastnická práva rozdělena na stejné poloviny, byla skutečnost, že žalobkyně k žalované se chovala způsobem, který není slučitelný s řádným chováním dcery k matce, ale čistě z právního hlediska bylo její jednání v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně neposkytla žalované dlouhodobě potřebnou pomoc v nemoci. Žalovaná namítala, že podpis na směnce není její podpisem, neboť si nepamatovala, že by směnku podepsala. Chybí zde absence vážnosti vůle k podpisu této směnky. Následovalo dne [datum] vydání opravného usnesení, žádost o prodloužení lhůty k námitkám žalované z října 2015, dále byly předkládány listinné důkazy a vyjádření v průběhu listopadu roku 2015. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla ustanovena znalkyně z oboru písmoznalectví. Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit zálohu na vypracování znaleckého posudku. Tato byla dne [datum] složena. Následovaly žádosti z ledna 2016 o zajištění srovnávacího materiálu, toto je řešeno v průběhu ledna, února roku 2016 a dále je řešen i zdravotní stav žalované, která měla být hospitalizována. Dne [datum] byl vypracován znalecký posudek. Znalkyně dospěla k závěru, že podpis na směnce je pravým podpisem [část obce] [celé jméno žalobkyně]. Usnesením ze dne [datum] byla přiznána i odměna znalci. Na den [datum] ve věci bylo nařízeno jednání, toto jednání také fakticky proběhlo, byly na něm provedeny důkazy, a to jak listinné, tak i výslechy a bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání, byla zde řešena celková situace věci s tím, že bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, který se měl vyjádřit k mentálním schopnostem žalované. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl ustanoven znalec. Na den [datum] bylo nařízeno jednání, zde je žádáno ze strany žalované o odročení jednání. Jednání proběhlo dne [datum]. Byly řešeny právě vztahy mezi účastníky a bylo odročeno z důvodu nově nastalých skutkových okolností na den [datum]. Další jednání proběhlo dne [datum], zde byl vyslýchán svědek [jméno] [příjmení]. Bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku na neurčito. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Obvodní soud pro Prahu 4 ustanovil žalované opatrovníka. Usnesením ze dne [datum] byl zproštěn výkonu funkce znalce z oboru psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., nově byl jmenován MUDr. [jméno] [příjmení]. Dále je dodaný soudu znalecký posudek ze dne [datum] a vyúčtování ke znaleckému posudku. Ze strany soudu je rozhodováno o změně znalce usnesením ze dne [datum]. Ze strany žalobkyně byl vypracován další znalecký posudek z oboru písmoznalectví v březnu roku 2018, i znalecký posudek gerontopsychiatrický. Další jednání bylo odročeno ze dne [datum] na den [datum]. Dále je zde žádost o odročení jednání ze strany žalované, jednání tak proběhlo dne [datum], je na něm vyslýchán znalec, a z důvodu časové tísně soudce je odročeno na den [datum]. V průběhu jsou předkládány důkazy a vyjádření. Dne [datum] proběhlo ve věci další jednání a byl vyhlášený rozsudek s tím, že směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne [datum] ve znění opravného usnesení se ponechává v platnosti. Žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Proti tomu podává žalovaná odvolání s tím, že usnesením ze dne [datum] je žalovaná vyzvána k doplnění odvolání. Žalovaná žádá o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud nepřiznal pro odvolací řízení osvobození od placení soudních poplatků, proti tomu podala žalovaná odvolání. Usnesením ze dne [datum] byla vyzvána k doplnění odvolání. Spis byl dne [datum] předložen Vrchnímu soudu v Praze Vrchní soud v Praze pod č.j. [číslo jednací] za dne [datum rozhodnutí] vyhlásil usnesení, kterým nepřiznal žalované osvobození od placení soudních poplatků potvrdil. Soudní poplatek za odvolání byl zaplacený ze strany žalované dne [datum]. Následně byla vyzývána žalovaná k doplnění odvolání. Spis byl dne [datum] předložen Vrchnímu soudu v Praze, jako soudu odvolacímu. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání před odvolacím soudem a bylo odročeno na den [datum] s tím, že na něm byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen, věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení a to z toho důvodu, že žalovaná byla rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 4 na dobu pěti let od právní moci rozsudku omezena ve svéprávnosti, kdy toto soud nevzal v potaz a nejednal s opatrovníkem žalované. Jedná se o neodstranitelnou vadu řízení. Nově je jednáno s opatrovníkem žalované. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání s tím, že byly zopakovány průběhy řízení a byl opět vyhlášený rozsudek. Směnečný platební rozkaz byl ponechán v platnosti. Proti tomu bylo opětovně podáno odvolání. Na den [datum] bylo nařízeno jednání odvolacího soudu a Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že směnečný platební rozkaz byl zrušen s tím, že se odvolací soud neztotožnil s názorem soudu prvního stupně s tím, že ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] a ze závěru posudku vyplývá, že se jedná o dlouhodobý stav u žalované, který se projevil přizpůsobení stresorů jako významného zhoršení kognitivních funkcí. Byla diagnostikována korová atrofie s dilatací komorového systému chronické post ischemické změny v bílé hmotě. A při frontálních rozích při ASC rebryi, došlo k postižení řady duševních funkcí způsobené plně rozvinutou demencí. Je přítomná zřetelná tendence jednat neočekávaně a bez uvážení následků, dochází ke snížení schopnosti ovládat svoje emoční rozpoložení, narušení úsudku a citovanému zkreslení uvažování. Dotčené osoby jsou výrazně manipulovatelné, ovlivnitelné jsou jednak osobami a formální či neformální autoritou citovými vazbami. Podle odvolacího soudu na rozdíl závěru soudu prvního stupně odvolací soud je přesvědčen, že znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] bylo s vysokou mírou pravděpodobnosti prokázáno, že žalovaná při podpisu směnky jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou učinit právní jednání, a to ve smyslu závěru nálezu Ústavního soudu sp. zn. [číslo]. Proti tomuto rozsudku bylo podáno dovolání a odůvodnění dovolání v srpnu roku 2021. Žalobkyně požádala o osvobození od placení soudních poplatků pro dovolání. Dne [datum] žalobkyně podává prohlášení o osobních poměrech. Usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření. Dne [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR a dne [datum] byl spis bez věcného vyřízení vrácen zpět soudu prvního stupně, neboť žalovaná dne [datum] zemřela, nebylo řádně doručeno rozhodnutí a je nutné vyčkat procesního nástupnictví.

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka].

6. Co se týká samotné délky řízení, jak ze strany žalobkyně, tak i ze strany žalované bylo konstatováno, že celková délka řízení v době uplatnění u Ministerstva spravedlnosti i v době projednání této žádosti byla již nepřiměřená. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] doposavad není skončeno, je stále vedeno řízení k podanému dovolání ze strany žalobkyně. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení, rozhodné období začalo běžet podáním žaloby a dosud neskončilo. Trvá tehdy ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Právě uvedenou dobu soud poměřuje kritérii přiměřenosti, a to bez ohledu na to, že v žalobě je vymezena logicky doba kratší, a že celková doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku při posuzování přiměřenosti dosud neskončeného řízení, ani nemohla být předmětem předběžného projednání. Podle ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. totiž platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Důsledkem uvedeného je však i to, že ve vztahu k celé této době, nikoliv jen v době namítané v žalobě, ke dni jejího podání a vztažené ke v žalobě požadovanému odškodnění bude rovněž rozsudek působit překážkou věci rozhodnuté.

7. Žalobkyně podala žalobu dne [datum] a řízení doposavad skončeno není, trvá i ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ke dni [datum]. Celková délka řízení je 7 let a 7 měsíců, řízení probíhá před třemi stupni soudní soustavy, před soudem prvního i druhého stupně dvakrát. Předmětem řízení byl požadavek na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 5 000 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená, a to bez ohledu na to, že by v něm soud shledal delší období nečinnosti nebo průtahy. Soudy ve věci konaly poměrně plynule. Celková délka řízení je dána předmětem shora uvedeného řízení a obtížnosti jeho řešení, když však nelze odhlédnout od situace, že soud i přes obtížnost a procesní složitost nebo i skutkovou složitost uvedeného řízení nesmí rezignovat na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Předmětem posuzovaného řízení byl požadavek na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 5 000 000 Kč s tím, že tuto částku požadovala žalobkyně po původní žalované, kdy se jednalo o rodinný vztah dcery a matky. V předmětném řízení však byla zkoumána jednak pravost podpisu na směnce, která ze strany původní žalované byla sporována, a dále také duševní a mentální kondice původní žalované k tomu, zdali mohla shora uvedená směnka obsahovat faktický projev vůle, kterého chtěla původní žalovaná také fakticky dosáhnout. V tomto směru teprve Vrchní soud v Praze při druhém rozhodování o odvolání účastníků a momentálně posledním pravomocném rozhodnutí soudů, dospěl k závěru, že ve směnce je absence projevu vůle. Žalovaná namítala skutečnost, že samotné konstatování porušení práva je vzhledem ke všem okolnostem případu dostačující formou zadostiučinění, soud se s tímto postojem žalované neztotožnil. Žalovaná sice namítala, že by bylo proti dobrým mravům vyhovět ohledně finanční částky, a to vzhledem ke všem okolnostem případu. K tomu však soud poukazuje právě na odůvodnění všech rozhodnutí, tedy jak Městského soudu v Praze, tak i Vrchního soudu v Praze, jako soudu odvolacího, kdy teprve v posledním rozhodnutí bylo konstatováno, že směnka jako taková, nemůže v sobě nést povinnost původní žalované na tuto směnku fakticky částku 5 000 000 Kč s příslušenstvím uhradit. Do této doby soudy, respektive Městský soud v Praze i žalobkyně byli v přesvědčení, že shora uvedená směnka je platná. Pakliže to byla původní žalovaná, kdo v rámci směnečného řízení namítal, že její podpis na uvedené směnce není pravý, toto bylo vyvráceno právě znaleckým posudkem v rámci znaleckého zkoumání, to znamená, že původní žalovaná fakticky uvedenou směnku podepsala. Je otázkou za jakých okolností, v jaké psychické a duševní kondici, kdy však je evidentní, že shora uvedená směnka podepsána byla, a bylo soudní řízením zjišťováno jaký je a byl psychický stav žalované. Skutečnost, že psychický stav žalované nebyl v takové kondici, aby byla schopná pochopit, co shora uvedený podpisem směnky na sebe za povinnost přijímá, nemůže být kladeno k tíži současné žalobkyně, tak jak toto namítá současná žalovaná, když stejně tak ani současná žalobkyně nevěděla nemohla si být jistá psychickou kondicí žalované. Soud dospěl k závěru, že je na místě dle usnesení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. a stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 přistoupit k zadostiučinění v penězích, kdy soud neshledal důvody namítané ze strany žalované tak, jak je shora uvedeno. Soud dospěl k závěru, že délka 7 let a 7 měsíců je délka již nepřiměřená vzhledem ke všem okolnostem případu, nicméně se nejedná o délku, která by byla jakkoliv extrémně nepřiměřená, nebo že by zde byly jiné okolnosti případů, které by činily z této délky řízení, řízení které by se vymykalo standardům obdobného typu řízení v obdobné situaci. Soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat částku 15 000 Kč za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční. Soud tak došel k částce 98 750 Kč. Tuto částku moderoval dle parametrů ustanovení § 31 a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že dospěl k závěru, že je na místě shora uvedenou částku ponížit o 20 % z důvodu počtu soudů soudní soustavy, které ve věci samé fakticky rozhodovaly, soud dospěl k závěru, že nelze dospět k závěru, že by se u soudu prvního a druhého stupně jednalo o soudní ping pong, když soud druhého stupně a první rozsudek soudu prvního stupně zrušil pouze z důvodu formální vady, a to z toho důvodu, že původní žalovaná v průběhu řízení byla zbavená způsobilosti a nebylo jednáno s opatrovníkem a dále na toto nebylo ze strany soudu reflektováno, což samozřejmě přispělo také k celkové délce řízení a toto bylo zohledněno i v samotném konstatování nepřiměřenosti délky uvedeného řízení. A dále soud dospěl k závěru, že je na místě snížit tuto částku o 20 % z důvodu složitosti, a to jak procesní, tak právní, ve věci bylo nutné vypracovat několik znaleckých posudků z různých odvětví, zejména právě nejprve za účelem zjištění pravosti podpisů a dále za účelem psychické kondice žalované. Byli vyslýcháni svědci, bylo, co se týká procesní stránky, rozhodováno o požadavcích na osvobození od placení soudních poplatků. V řízení byly zadávány právě znalecké posudky, kdy znalec byl také v 1 x zproštěn, bylo nutné hledat jiného znalce k provedení uvedeného znaleckého posudku, znalci byli urgováni o podání znaleckých posudků a podobně. Několikrát bylo žádáno o osvobození od placení soudních poplatků. Co se týká dalších parametrů, jako je přispění žalobkyně k celkové délce řízení, soud nedospěl k závěru, že by žalobkyně jakkoliv přispěla k celkové délce řízení. Žalobkyně pouze využívala opravných prostředků, popřípadě žádala o osvobození od placení soudních poplatků, zda se však nejednalo o žádné excesivní jednání. Zvýšený význam řízení pro účastníky namítán nebyl, a co se týká namítaného sníženého významu vzhledem k okolnostem případu, tak jak byl ze strany žalované, s tím se soud vypořádal již shora s tím, že se soud nedomnívá, že by to byla žalobkyně, která se měla dopustit zavrženíhodného jednání vůči žalované adoptivní matce a že by byl nárok na peněžité odškodnění v rozporu s dobrými mravy v průběhu posuzovaného řízení. Byli to právě účastníci, kteří tvrdili skutečnosti ohledně celkových událostí v daném sporu s tím, že to byla právě původní žalovaná, která své druhé dceři přislíbila většinu část majetku, z tohoto důvodu měla také sepsat směnku na zaplacení shora uvedené částky žalobkyni, což se soud nedomnívá, že by se jednalo o za zavrženíhodné jednání, nebylo ani v posuzovaném řízení prokázáno, že by to byla žalobkyně, která by úskoky nebo lstí nebo donucovacími prostředky původní žalovanou nějakým způsobem od podepsání uvedené směnky fakticky nutila. Není ani zřejmé, že by žalobkyni musel být zřejmý nedobrý zdravotní stav žalované, kdy právě tyto výkyvy ve zdravotním stavu žalované byly předmětem znaleckého zkoumání a následně také právního posouzení při rozhodování soudu, kdy je evidentní, že i právě toto posouzení nebylo zcela jednoznačné, kdy Městský soud v Praze jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že zdravotní kondice původní žalované byla dobrá, zatímco soud odvolací dospěl k názoru opačnému. Toto však nelze v žádném případě dle názoru soudu vyčítat současné žalobkyni v tom směru, že by se při podpisu směnky a následně vymáhání částky, která měla být touto směnkou kryta, dopustila zavrženíhodného jednání, stejně tak nelze souhlasit ani ze strany tvrzení ze strany žalované v tom, že se u žalobkyně jedná i požadavkem touto žalobou pouze na vyplacení finančních prostředků, jakož majetkový prospěch. Činnosti soudu je známo, že i další účastníci řízení požadují odškodnění za nepřiměřenou délku řízení již v řízení probíhajícím, a to v situaci, kdy celková délka řízení, již v době uplatnění nároku dle jejich názoru je délkou nepřiměřenou. Nejedná se v žádném o žádný nestandardní postup, který by svědčil pouze o ziskuchtivosti současné žalobkyně. Soud žalobkyni přiznal částku 59.250 Kč, ve zbytku žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. Žalobkyně byla ve sporu co do základu úspěšná. Soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení dle ust. 8 odst. 4 písm.a/ AT ve výši 3100 Za jeden úkon právní služby, celkem 3x3100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby a účast u jednání), 3x300 Kč režijní paušál dle AT a ADP a zaplacený soudní poplatek ve výši 2000 Kč.

9. Žalobkyně požaduje příslušenství k žalované částce ode dne [datum] do zaplacení. V této souvislosti soud poukazuje na § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění a uvádí, že žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila dne [datum] a proto žalovaná nemohla být již ode dne [datum] v prodlení, ale až ode uplynutí 6měsíců od podání předběžného uplatnění nároku žalované.