15 C 13/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 117 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 117 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 234 000 Kč za průtahy, jež mu měla vzniknout v řízení proti vedoucím československým představitelům, kteří byli spoluzodpovědni za jeho zranění na československé hranici. Trestní řízení bylo vedeno Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] sp. zn. 1 ZT 309/2019 (dále jen„ napadené řízení“), když žalobce v předmětném řízení vystupoval jako poškozený ve vztahu JUDr. [jméno] [příjmení]. Uvedl, že původní řízení, které bylo zahájeno v roce 2008, skončilo dopisem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dne [datum]. Postavení poškozeného měl i vůči [jméno] [příjmení], avšak s ohledem na skutečnost, že jak JUDr. [příjmení] (dne [datum]), tak obviněný [příjmení] (dne [datum]) zemřeli, je ztratil. Žalobce byl při zákroku pohraničníků vážně zraněn a v trestním řízení proti JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., má postavení poškozeného. Uvedl, že se domáhá odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. 1 ZT 309/2019. K žádosti soudu pak doplnil svá tvrzení, která v žalobě byla velmi stručná a rozdělil k výzvě soudu jednotlivé kroky a navazující řízení. (K uvedenému soud uvádí, že byť žalobce vyzýval k nutnosti rozdělení, právě po doplnění žalobních tvrzení, dospěl soud k závěru, že požadavek žalobce na odškodnění lze uvažovat pouze jednou částkou, neboť se jednalo o řízení, která všechna směřovala ke stejnému cíli zjištění viny stíhaných osob.).

2. K výzvě soudu doplnil žalobu tak, že požaduje náhradu nemajetkové újmy z řízení, které bylo zahájeno v roce 2008, skončilo dopisem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) dne [datum] dopisem„ Režim výkonu služby PS OSH na st. hranici 1948 až 1989“, adresovaným [jméno] [příjmení] pod č.j. UDV-72-113/TČ-2009-260013; a to ve výši 117 000 Kč. Tento nárok žalobce soud vyloučil k samostatnému projednání a postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 7.

3. Následně žalobce popsal řízení, které lze však pro účely odškodnění dle zákona 82/98 Sb., posoudit jako jeden funkční celek, který byl skončen v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod. sp. zn. 6 T 13/2023, za jehož nepřiměřenou délku žalobce požadoval odškodnění ve výši 117 000 Kč. Žalobce popsal řízení tak, že řízení bylo zahájeno na základě trestního oznámení Platformy evropské paměti a svědomí ze dne [datum]; na jeho podkladě bylo zahájeno trestní stíhání usnesením ÚDV ze dne 25. 11. 2019 pod č.j. UDV-807-301/TČ-2017-260011 proti [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], CSc.. Trestní řízení zmíněné pod bodem I./2. bylo zastaveno usneseními Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 9. 9. 2020 pod č.j. 1 ZT 309/2019-177 a 1 ZT 309/2019-187, protože [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel a zbývající 2 obvinění kvůli demenci nejsou schopni chápat smysl trestního řízení. Stížnost žalobkyně proti usnesením zmíněným v bodě I./3. byla zamítnuta usnesením Městského státního zastupitelství [obec] ze dne 14. 5. 2021 č.j. KZT 196/2020-151. Nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1886/21 bylo jako protiústavní zrušeno rozhodnutí uvedené v bodě I./4. Opatřením Městského státního zastupitelství [obec] ze dne 16. 12. 2021 č.j. KZT 196/2020-203 bylo rozhodnuto o přibrání znaleckého ústavu k vypracování nových znaleckých posudků; termín byl stanoven do [datum]. Dne [datum] oznámilo Městské státní zastupitelství [obec] přípisem č.j. KZT 196/2020-210, že znalecký posudek nebyl dosud vypracován a že se lhůta prodlužuje do [datum]. Dne [datum] oznámilo Městské státní zastupitelství [obec] přípisem č.j. KZT 196/2020-215, že znalecký posudek nebyl dosud vypracován a že se lhůta prodlužuje do [datum]. Dne [datum] oznámilo Městské státní zastupitelství [obec] přípisem č.j. KZT 196/2020-219, že doručení posudku očekává„ v řádu dvou týdnů“. Dne [datum] oznámilo Městské státní zastupitelství [obec] přípisem č.j. KZT 196/2020-224, že doufá v doručení vyžádaného posudku do [datum]. Posudky byly nakonec vypracovány dne 11. a [datum] a na jejich podkladě bylo usnesením Městského státního zastupitelství [obec] ze dne 16. 8. 2022 č.j. KZT 196/2020-262 rozhodnuto, že ve vztahu k [jméno] [příjmení] se stížnost zamítá (neboť zemřel a není možné ho trestně stíhat), ve vztahu k JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., se napadené usnesení ze dne [datum] zrušuje a ve vztahu k JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., bylo Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy], aby znovu jednal a rozhodl. Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] zapsalo věc JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., pod sp. zn. 1 ZT 121/2022. Ve vztahu k JUDr. [jméno] [příjmení] podal žalobce znovu ústavní stížnost, a to dne [datum]; ústavní stížnost byla u Ústavního soudu ČR zapsána pod sp. zn. I. ÚS 2378/22; řízení bylo zastaveno, protože JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel. Ve vztahu k JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., podala státní zástupkyně dne [datum] obžalobu; hlavní líčení bylo u Obvodního soudu pro Prahu 1 nařízeno na 25. 4. 2023 pod sp. zn. 6 T 13/2013; obhájkyně uvedla, že zdravotní stav jejího klienta se zhoršil a není schopen se soudního jednání účastnit; soudkyně proto nechala vypracovat nový znalecký posudek a jednání odročila na [datum]. Žalobce byl při zákroku pohraničníků vážně zraněn a v trestním řízení proti JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., má postavení poškozeného. Žalobce měl postavení poškozeného i v řízení proti [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], ale vůči nim toto postavení ztratil, neboť řízení se vleklo tak dlouho, až poškození krátce před dovršením 100 let věku zemřeli.

4. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 234 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] sp. zn. 1 ZT 309/2019. Se zřetelem na skutečnost, že dle žalované v namítaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, žádné zadostiučinění nebylo žalobci poskytnuto. Namítala, že v rámci posuzovaného řízení nebyly shledány žádné nedůvodné průtahy. Délka dosud vedeného přípravného řízení totiž odpovídá jednak skutkové, právní a procesní složitosti věci, v souvislosti s čímž dlužno zmínit přeshraniční přesah posuzované věci, a jednak procesní vývoj daného řízení, když bylo opakovaně rozhodováno o stížnostech obviněných, potažmo poškozených či posléze o ústavní stížnosti poškozených Ústavním soudem. V poslední fázi vyšetřování bylo tudíž řízení prodlouženo čekáním na vyhotovení znaleckého posudku znaleckým ústavem. Závěrem odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 361/96, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Zakotvení práv poškozeného do trestního řádu je pak nutno chápat jako„ beneficium legis“, nejde tak o základní právo poškozeného zaručené ústavním pořádkem.

5. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a osř.

6. Ze spisu Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] zn. 1 ZT 309/2019 (Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 6 T 13/2023) soud zjistil a vzal za prokázaný průběh posuzovaného řízení. Úkony trestního řízení z podnětu trestního oznámení ve věci podezření spáchání trestného činu v souvislosti s ostrahou státních hranic ze dne [datum] podaného u Městského státního zastupitelství v [obec] Platformou evropské paměti a svědomí byly zahájeny dne [datum], a to pro podezření ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Posléze bylo pátráno v archivech, osloveni historici k odborným otázkám, ve věci byla podána celá řada vysvětlení. Následně bylo usnesením policejního orgánu č. j.: UDV [číslo] - [číslo] [číslo] ze dne [datum] zahájeno trestní stíhání obviněných [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., které bylo usnesením č. j.: UDV [číslo] ze dne [datum] podle § 160 odst. 1, 5 trestního řádu rozšířeno. Proti prvému usnesení byly dne 27. 11., 28. 11. a [datum] podány ze strany všech obviněných stížnosti, které byly nadřízenému orgánu předloženy v únoru 2020, kdy došla také doplněné odůvodnění všech podaných stížností. K odůvodnění stížností se podáním z [datum] vyjádřilo OSZ. Dne [datum] došlo vyjádření Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] (dále jen„ OSZ“). Všem obviněným byli ustanoveni obhájci, dne [datum] byla podána obhájcem obviněného [příjmení] žádost o zproštění. Rozhodnutím z [datum] tak bylo rozhodnuto o zproštění obhájce a obviněnému [příjmení] byl ustanoven obhájce nový. Ve věci byla podána žádost o přeshraniční pomoc – Německo. Dne 11. 3., 12. 3. a [datum] byl uložen tlumočníku překlad otázek pro poškozené. Všichni obvinění si podali též stížnost do usnesení, jímž bylo rozšířeno jejich trestní stíhání. Tyto byly předloženy dne [datum]. V rámci vyšetřování tak bylo rozhodováno o stížnostech obviněných podaných proti těmto usnesením policejního orgánu, o nichž z důvodu podílení se dozorového státního zástupce na zpracování usnesení rozhodovalo Městské státní zastupitelství v [obec]. Zároveň byl ve vztahu ke všem obviněným zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie, a byla realizována poměrně rozsáhlá mezinárodní justiční i policejní spolupráce ohledně výslechu poškozených a ztotožnění pozůstalých po osobách, které byly na státních hranicích zastřeleny. Stížnosti všech obviněných proti zahájení/rozšíření trestního stíhání byly jako nedůvodné zamítnuty. Usneseními státního zástupce Obvodního státního zástupce pro [část Prahy] dne [datum] bylo trestní stíhání zastaveno, a to v případě [jméno] [příjmení] z důvodu jeho mezitímního úmrtí a v případě JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., z důvodu jejich znalecky zjištěné duševní poruchy, která jim měla trvale znemožňovat chápání smyslu trestního řízení. Dne [datum] bylo rozhodnuto o vyloučení věci. Dne [datum] byla o součinnost žádána slovenská strana – doručení [příjmení] ves. Dne [datum] došlo několik podání poškozených, včetně stížnosti na průtahy. Po celou dobu prověření jsou ve spise založeny zprávy o stavu prověřování. Dne [datum] došlo další podání poškozených. Dne [datum] došlo vyrozumění o doručení podání na Slovensko. Předmětná usnesení musela být pro účely doručení poškozeným přeložena do německého jazyka, a teprve po doručení jejich překladu všem poškozeným mohly být jejich stížnosti v souladu s § 146 odst. 2 trestního řádu předloženy dne [datum] k rozhodnutí státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v [obec], jehož usnesením ze dne [datum] byly zamítnuty jako nedůvodné, poté co nejprve byla věc dne [datum] OSZ vrácena. Dne [datum] byl přibrán tlumočník, o určení tlumočeného bylo rozhodováno dne [datum]. Dne [datum] došla stížnost na průtahy na stran poškozené. Dne [datum] došlo vyúčtování odměny ze strany ustanoveného zástupce, rovněž jako dne [datum]. Za posledně stíhaného [příjmení] došlo vyúčtování dne [datum] O doměnkách bylo rozhodnuto usnesením z [datum]. Vyjádření k ústavní stížnosti došlo dne [datum]. Zamítavé usnesení Městského státního zastupitelství v [obec] bylo posléze z podnětu ústavní stížnosti poškozených, včetně žalobce v postavení stěžovatele, zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], a to z důvodu pochybnosti o nepodjatosti znalců posuzujících zdravotní stav obviněných. Opatřením Městského státního zastupitelství v [obec] byl dne [datum] za účelem nového odborného posouzení zdravotního stavu obviněných přibrán znalecký ústav se stanovením termínu do [datum], nicméně po opakovaném prodloužení lhůty byl znalecký posudek předložen až v červenci 2022. Poté byly usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] stížnosti poškozených proti usnesení o zastavení trestního stíhání obviněných [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] opětovně zamítnuty, jelikož v případě obviněného [jméno] [příjmení] nebyl ani ze strany Ústavního soudu zpochybněn důvod zastavení spočívající v jeho úmrtí a v případě obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení] byla opětovně znalecky shledána jeho duševní porucha trvale znemožňující chápat smysl trestního řízení. JUDr. [příjmení] dne [datum] zemřel. Soud má za prokázaný průběh oddělené větve trestního stíhání JUDr. [příjmení] tak, že Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] zapsalo věc JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., pod sp. zn. 1 ZT 121/2022, poté co tato byla vyloučena z původního řízení. Dne [datum] podala státní zástupkyně obžalobu. Řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod. sp. zn. 6 T 13/2023. Hlavní líčení bylo u Obvodního soudu pro Prahu 1 nařízeno na den 25. 4. 2023 pod sp. zn. 6 T 13/2023, obhájkyně uvedla, že zdravotní stav jejího klienta se zhoršil a není schopen se soudního jednání účastnit; soudkyně proto nechala vypracovat nový znalecký posudek usnesením ze dne 11.4.2023 čj. 6 T 13/2023 – 1025, [číslo] jednání dne [datum] proběhlo a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] obžalovaný zemřel. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 30.6.2023 čj. 6 T 13/2023 -1169 řízení z důvodu úmrtí obžalovaného zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

8. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného Obvodního soudu pro Prahu 1 pod. sp. zn. 6 T 13/2013.

9. Po právní stránce soud zjišťoval, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou a tedy zda došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk.

10. Posuzované řízení jako celek soud posoudil za řízení skutkově, procesně i hmotněprávně složité. Po stránce skutkové složitosti soud uvádí, že namítané řízení si vyžádalo obecně zkoumání okolností odehrávajících se před několika desítkami let, když předmětem prověřování bylo celé působení tehdejších vrcholných státních představitelů a jejich chování ve funkci. Nejednalo se pouze o ojedinělý případ poškození zdraví žalobce, ale o zjištění celkové situace s vícero poškozenými. Orgány státu se zabývali všemi okolnostmi případu, bylo zapotřebí prostudovat archivní materiály, byly ztotožňováno osoby, z nichž se řada zdržovala mimo území ČR, což vyústilo k vytvoření tzv. společného vyšetřovacího týmu s německými orgány činnými v trestním řízení. Věc si vyžádala znalecké zkoumání z oboru psychiatrie. K úpravě režimu na československých státních hranicích podali odborná vyjádření historici z Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Ve věci byla vytěžena řada osob stran podání vysvětlení. Skutková složitost zapříčinila i složitá identifikace pozůstalých osob. O právní složitosti vypovídá i samotná skutečnost, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vyhotoveno ve spolupráci s dozorovým státním zástupcem. Procesní složitost je dána jednak přeshraničním prvkem, spočívajícím v doručování několika poškozeným do ciziny. Jeden poškozený měl bydliště v Austrálii, kdy doručování bylo značně ztíženo již samotnou velkou vzdáleností a skutečností, že s Austrálií neměla ČR uzavřenu žádnou mezinárodní smlouvu a posléze i pandemií Covid 19. Stran procesní složitosti nelze odhlédnout, že víceméně do každého rozhodnutí si buď poškození, nebo obvinění podali opravné prostředky, ve věci rozhodoval i Ústavní soud. Orgány veřejné moci rozhodovaly o ustanovení obhájců, o vyloučení věci, přibrání znalce, ustanovení tlumočníka, o tlumočném, znalečném. Následně přímo u žalobce, který byl poškozeným i nadále v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod. sp. zn. 6 T 13/2013, došlo k podání obžaloby a proběhlo jedno hlavní líčení. Žalobce byl i nadále v pozici poškozeného. Obžalovaný [příjmení] [příjmení] však zemřel a řízení bylo [datum] zastaveno.

11. Co se týká parametrů dle ust. § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb., jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčním nepodílel, když pro úplnost soud konstatuje, že využití procesních opravných prostředků nelze klást žalobci k tíži. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud dospěl z provedeného dokazování k závěru, že k žádným významným průtahům v řízení ani nedocházelo. Na celkovou délku řízení měla vliv především složitost řízení, a to jak z hlediska procesního, tak právního a skutkového. Pochybení orgánů veřejné moci lze sice shledat v postupu přibrání znalců, kteří posuzovali zdravotní stav obviněných, když z důvodu pochybností o jejich nepodjatosti, bylo nutno provést nové znalecké zkoumání, avšak dle soudu se jedná o ojedinělé pochybení orgánů veřejné moci, jímž při komplexním náhledu na věc nelze odůvodnit závěr o nepřiměřenosti délky napadeného řízení.

12. Soud tak stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že doba průběhu namítaného řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod. sp. zn. 6 T 13/2023 odpovídala skutkové, procesní a právní náročnosti projednávané věci a nespočívala v příčinách vycházejících z působení orgánů veřejné moci v projednávané věci, a to i při vědomí zrušujícího rozhodnutí Ústavního soudu. V namítaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce napadeného řízení a nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud tak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byla neúspěšný, je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za vyjádření k žalobě, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.).